Odborný časopis pro výživu zvířat a výrobu krmiv

Odborný časopis pro výživu zvířat a výrobu krmiv 4 2015 www.profipress.cz XIX. ročník cena 50 Kč/2 Téma: Dietetická, nutriční a energetická hodnota krmiv Vybíráme z obsahu: Zásady krmení dojnic v tranzitním období Je pohanka vhodná surovina do krmiv pro domácí zvířata? Evropské krmivářství hledá prostor pro manévrování

Revoluce ve využití krmiva Registrováno pro +420604210922, +420603237897 +420281920839 performance beyond phytase

Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťuje pro ČR i SR: Odbyt předplatné Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 tel.: 277 001 600 http: www.profipress.cz odbyt@profipress.cz reklamace@profipress.cz modrá linka: 844 111 999 zelená linka pro SR: 800 042 206 Šéfredaktor Ing. Lukáš Rytina tel.: 277 001 630, mobil: 606 793 372 e-mail: lukas.rytina@profipress.cz Redakce Ing. Martin Jedlička tel.: 277 001 631, mobil: 724 311 079 e-mail: martin.jedlicka@profipress.cz Ing. Alena Ježková, CSc. tel.: 277 001 629, mobil: 724 311 078 e-mail: alena.jezkova@profipress.cz Inzerce Ing. Václav Slunéčko Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 telefon: 277 001 654 mobil: 602 185 400 e-mail: vaclav.slunecko@profipress.cz Redakce neodpovídá za správnost inzerátů. Adresa redakce Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 tel.: 277 001 630 Grafika Tomáš Bronec Scan foto: Jiří Kadlec Vedoucí grafik: Jiří Hudec Jazyková korektura Věra Dvorská, Hana Gruntorádová, Věra Melicharová Redakční rada Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., Ing. Milan Gallo, Ph.D., doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., doc. Ing. František Lád, CSc., Ing. Juraj Saksún, Ing. Josef Svoboda, CSc. Ing. Jiří Zedník, CSc., prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., dr. h. c. Tisk H.R.G. spol. s r. o. 4 2015 www.profipress.cz XIX. ročník cena 50 Kč/2 Vydává Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2 Vychází jednou za dva měsíce Cena jednotlivého výtisku 50 Kč/2 Cena za předplatné 300 Kč/12 Sleva pro studenty 50 % Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakční uzávěrka 20. 6. 2015 ISSN 1212-9992 MK ČR E 7525 Odborný časopis pro výživu zvířat a výrobu krmiv Z domova a ze zahraničí V Běstovicích se bude vyrábět 200 tis. tun krmných směsí ročně...4 Strukturální nevyrovnanost českého zemědělství přetrvává...6 Téma I: Dietetická, nutriční a energetická hodnota krmiv Extrudovaná krmiva pro hospodářská zvířata...8 Dietetická a nutriční hodnota krmiv...11 Probiotika a enzymy prospěšná kombinace...12 Téma II: Zásady krmení dojnic v tranzitním období Příprava krmiva pro dojnice v tranzitním období z pohledu zdraví bachoru...14 Krmení a péče o dojnice v tranzitním období...19 Pro krmivářskou praxi Evropský krmivářský průmysl se dožaduje prostoru pro manévrování...22 Pro zootechniky Výživa selat...24 Výživa extenzivně chovaných plemen ovcí...26 Co nabízí výzkum Vliv složení krmiv na zdraví zvířat a lidí...29 Petfood Je pohanka vhodná surovina do krmiv pro domácí zvířata?...31 Komoditní zpravodajství Aktuální vývoj cen krmných obilovin, sóji a krmných směsí...32 Navždy nás opustil MVDr. Vladimír Tlučhoř, CSc. Ve středu 6. května 2015 se v pardubickém kostele sv. Bartoloměje konalo poslední rozloučení s MVDr. Vladimírem Tlučhořem, CSc., milovníkem zvířat, výtvarného umění a znalcem vína, veterinárním lékařem, provozovatelem veterinární kliniky a útulku v Pardubicích a také bývalým předsedou představenstva Dostihového spolku a. s., členem Rady Jockey Clubu a dlouholetým členem redakční rady časopisu Krmivářství. Ale především s dobrým člověkem. Vladimír Tlučhoř zemřel po těžké nemoci ve středu 29. dubna 2015 ve věku nedožitých 69 let. Čest jeho památce. Titulní foto: krmných směsí společnosti De Heus v Běstovicích, autor Lukáš Rytina Připravujeme: Téma I: Metabolické poruchy, příčiny a prevence Téma II: Zásady výživy a krmení prasat ve výkrmu Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých příspěvků a inzerci. Současně si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy uveřejňovaných textů. 2015 Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv.

4 Krmivářství Z domova a ze zahraničí Lukáš Rytina V Běstovicích se bude vyrábět 200 tisíc tun krmných směsí ročně Společnost De Heus slavnostně za přítomnosti asi šesti set lidí otevřela 5. června novou výrobnu krmných směsí v Běstovicích u Chocně. Zcela nová část výrobny s možností vyrábět 200 tisíc tun krmných směsí byla postavena během necelého roku za 180 milionů Kč a vznikla tím největší a nejmodernější VKS u nás. Ing. Michal Renský, manažer závodu v Běstovicích, podal všem návštěvníkům odborné informace Otevření VKS v Běstovicích pásku přestříhávali (zleva) majitel firmy De Heus Koen de Heus, generální ředitel De Heus a. s., Ing. Pavel Musil a zástupce nizozemského velvyslance Peter Keulers V Běstovicích už prošla výrobna měsíčním provozem, ale na slavnostní přestřižení pásky přijel začátkem června z Nizozemska sám Koen de Heus, představitel již čtvrté generace majitelů stále rodinného podniku De Heus, který vyrábí celosvětově asi 4,5 milionu tun krmných směsí ročně. Když jsme v roce 2007 začínali v Marefách a o dva roky později zde v Běstovicích, bylo naším záměrem provozovat činnost na českém a slovenském trhu. Myslíme si, že trh v těchto zemích hraje důležitou roli v oblasti výživy zvířat v celé Evropě. Zemědělská produkce musí poskytnout rostoucímu počtu lidí dostatečné množství potravin ve výborné kvalitě. Jsme rodinnou firmou a ty mívají vždy dlouhodobé cíle. I když Česká republika je průmyslovou zemí, myslíme si, že zemědělství v ČR má obrovskou budoucnost. Pro rozvoj jsou základní dvě věci: první z nich jsou to investice, na druhé straně je důležitá oddanost, která jde ruku v ruce s důvěrou. Dnes bych vám, našim partnerům chtěl poděkovat za důvěru, která nám umožnila vybudovat tuto výrobnu krmných směsí. Já vás ujišťuji, že společnost De Heuse bude podporovat vás naše zákazníky, naše partnery, sdělil při slavnostním projevu Koen de Heus. Na něho navázal ředitel tuzemské firmy De Heus, a. s., Ing. Pavel Musil slovy: Pro mne jsou na prvním místě dva důvody pro realizaci tohoto projektu je to kvalita a technické výsledky. Díky mateřské společnosti máme přístup k know-how a informacím. Při realizaci byla použita nejlepší dostupná technologie podařilo se sestavit funkční celek nástroj, kterým dokážeme know-how od mateřské firmy uplatnit a následně promítnout i do českých chovů. Na realizaci projektu se podílelo několik tuzemských i zahraničních firem. Ocel byla vyrobena v Belgii, založení stavby a opláštění zajišťovala česká společnost Agrostav a polský Intermont instaloval technologii. Nová výrobna vznikla na poměrně malé ploše 16 x 16 metrů a navazuje na původní skladové prostory. Výška osmipatrové budovy je 45 m. Hlavní součásti technologie jsou značek Van Aarsen, CPM, PTN, Kahl, KSE, Buhler a další. Kapacita linky je 40 tun za hodinu. Naše standardní reakční doba od zavolání požadavku do výroby je 48 hodin. Minimální množství, které dokážeme namíchat, jsou dvě tuny volně ložených směsí, což odpovídá minimální kapacitě míchačky, sdělil Ing. Michal Renský, manažer závodu, který je pyšný zejména na provedení dopravních cest, šrotovací a míchací zařízení této nové továrny. Výrobna by měla vyrábět pro česko- -slovensko-polský trh krmiva především pro skot a drůbež, částečně také prasata, králíky a koně. Má 27 zaměstnanců přímo v provozu, když přičteme administrativu a řidiče, továrna v Běstovicích dává práci 44 lidem. De Heus, a. s. zaměstnává v ČR více než 140 lidí a má v současné době v České republice ještě druhou výrobnu krmných směsí v Marefách u Bučovic s výrobní kapacitou 150 000 tun ročně. 04 2015

Krmivářství 5 Váhy pro dávkování mikrokomponentních látek (premixů) Válcový šrotovník Kahl šrotuje pomocí čtyř mlecích válců s drážkami, je vybaven automatickou regulací roztečí válců, výkon 40 t/h Granulační lis s prstencovou matricí značky CPM má kapacitu 18 tun/h, dokáže lisovat devět různých průměrů granulí Horizontální dvouhřídelová pádlová míchačka Van Aarsen s kapacitou 4 t (8000 litrů), doba míchání 6 minut, možný vstřik až deseti kapalin v době míchání Kladívkový šrotovník Van Aarsen o příkonu 400 kw s automatickou výměnou sít, výkon 40 t/h, tři síta, 270 kladívek Hygienizér CPM zajišťuje ohřev procházející směsi na určitou teplotu během určeného času pro bezpečnou likvidaci nežádoucí mikroflóry Kompaktor BOA značky PTN zhutňuje vláknitá krmiva Kontakt na autora: Lukas.rytina@profipress.cz www.profipress.cz

6 Krmivářství Z domova a ze zahraničí Zdeněk Kubiska Strukturální nevyrovnanost českého zemědělství přetrvává Vstupem České republiky do EU a směrováním dotací na plochu, ne na produkci, došlo postupně k velkému výkyvu ve struktuře českého zemědělství. Velká většina farmářů přizpůsobila své podnikání jako každý správný podnikatel do segmentů, kde je vidina větších výnosů a zisků. To se postupně objevovalo v segmentu rostlinných komodit, a to jak u obilí, tak řepky. V posledních několika letech, ať už je sklizeň vysoká, či nízká, je stále dostatečná poptávka zejména z Německa, Rakouska, Itálie a jiných zemí, což má vždy vliv na nákupní ceny a rentabilitu této činnosti. Stejně je tomu i u obilí z loňské enormní sklizně, kdy se značné množství postupně vyváží mimo republiku. Příčinou těchto strukturních změn je i ve velké míře postupné snižování živočišné výroby, kdy pro domácí spotřebu, a to jak do potravinářského průmyslu, tak živočišné výroby stačí do pěti mil. tun obilovin. Spotřeba obilovin u nás se po dlouhých letech již dále nepropadá. Zastavil se propad živočišné výroby. Přesto se musí vlivem velké loňské úrody vyvézt mimo republiku minimálně 3,5 tuny obilovin do letošních žní. Pokud by se to nepodařilo, mohlo by to mít vliv na ceny z nové úrody. Velkým lákadlem se pro farmáře stalo Celková sklizeň obilovin včetně kukuřice v ČR v tis. tunách Produkce řepky v ČR (tis. tun) roky 2003 2014 Spotřeba obilovin krmiva a potraviny 2003 2014 krmiva 66 %, potraviny 101,6 % Srovnání cen orné půdy v Česku a ve světě (Kč/ha) Stavy prasat v ČR Výroba krmiv v Polsku (tis. tun) 04 2015

též pěstování řepky olejné. Obzvláště v posledních několika letech, kdy cena řepky vyskočila nad 10 tis.kč/t a rentabilita pěstování dosahovala vysokých hodnot. I přesto, že ceny řepky letos nepatrně klesly, farmáři i pro letošní sklizeň oseli téměř stejný počet ha. K čemu tedy došlo: Farmáři se orientovali v rostlinné výrobě na ziskové plodiny, zejména pšenici, sladovnický ječmen a řepku, přestali pěstovat okopaniny a luskoviny. Tato struktura se postupně mění vlivem podmínek nové dotační politiky pro roky 2015 až 2020, kdy při tzv. greeningu se vrací bílkovinné plodiny na půdu. Je velice dobré též to, že se zastavil pokles hospodářských zvířat a část vyprodukovaných plodin bude zpracována do živočišné výroby. Věřme tomu, že se tento trend v dalších letech potvrdí a v příštích letech dojde k postupnému nárůstu produkce zemědělské výroby v České republice. Pokud budeme věřit ve stabilizaci a postupnému nárůstu v živočišné výrobě, nejvíce bude zatěžovat české zemědělce v následujícím období neustálý nárůst nájemného a především pak strmý nárůst ceny zemědělské půdy. Pravdou je však i to, že v sousedních západních zemích je tato cena ještě vyšší, což bude pokračovat i u nás. Každý farmář bude zřejmě veškeré finanční prostředky rezervovat na nákup zemědělské půdy, neboť pokud nebude na čem hospodařit, nic platná nebude špičková technika a modernizované provozy. Ing. Zdeněk Kubiska, ZZN Pelhřimov Kontakt: zdenek.kubiska@zznpe.cz ČMSOZZN je nyní Spolek pro komodity a krmiva Valná hromada schválila nový název pro Českomoravské sdružení organizací ZZN po zapsání nových stanov v rejstříku u městského soudu v Praze bude platit název Spolek pro komodity a krmiva. Požádali jsme výkonného ředitele SKK Ing. Josefa Svobodu, CSc., o krátký rozhovor také v souvislosti s nedávným zasedáním valné hromady a Rady FEFAC v Kolíně nad Rýnem. Ing. Josef Svoboda, CSc., výkonný ředitel SKK Co bylo výsledkem jednání valné hromady a Rady FEFAC? Jsou nějaké změny v obsazení funkcí? Valná hromada byla nevolební. Volby až dosud byly každé tři roky u příležitosti kongresu FEFAC. Rada FEFAC ovšem dala prezidiu FEFAC mandát připravit konkrétní návrhy na úpravu statutu FEFAC a procedurálních pravidel, pokud jde o popis pozice, trvání mandátu a finanční výdaje spojené s funkčním obdobím prezidenta FEFAC a členů prezidia (viceprezidentů) pro předložení mimořádné valné hromadě (úprava statutu) a příštímu 193. jednání rady, které se bude konat 25. listopadu 2015 v Bruselu. Může se tedy stát, že dojde k prodloužení mandátu prezidenta na tři plus jeden rok až několik dalších let, a potom by se nemusely volby nutně konat u příležitosti kongresu FEFAC, který je mimochodem příští rok v turecké Antálii. Jaká byla hlavní diskutovaná témata? Prezident FEFAC Ruud Tijssens silně kritizoval Evropskou komisi za návrh renacionalizovat rozhodnutí o zákazu použití v EU schválených plodin pro dovozy, jelikož to ohrožuje přístup živočišného sektoru na trh s krmnými složkami bohatými na bílkoviny. V souvislosti s evropským bílkovinným deficitem vyjádřil své obavy nad oslabením konkurenceschopnosti Evropského sektoru chovu prasat Guillaume Roué, prezident mezinárodního sekretariátu pro maso. Cena krmiv pro prasata se neustále zvyšovala v průběhu minulé dekády, zatímco vývozci masa bojují za získání nových trhů kvůli ruskému embargu. Rada následně souhlasila s koordinovanou lobbingovou strategií všech členských asociací pro lobbing národních vlád a členů EP požadujících podporu pro odmítnutí návrhu komise na renacionalizaci užití GM plodin. Vraťme se na domácí pole, jak jste dospěli ke změně názvu asociace? Změna názvu byla zvažována představenstvem již delší dobu, neboť původní název již ne úplně přesně odráží členskou strukturu a zaměření asociace, byl příliš dlouhý a jen obtížně smysluplně přeložitelný do angličtiny či francouzštiny. Druhým důvodem byla nutnost upravit stanovy podle požadavků ustanovení nového občanského zákoníku, což znamená přechod na spolkové uspořádání. V takovém případě by označení zapsaný spolek nebo zkratka z. s. muselo být uvedeno za názvem. Členové představenstva se nakonec rozhodli pro název, který přímo v sobě označení spolek obsahuje. Nový název byl schválen valnou hromadou 20. května 2015. Ačkoli již nový název včetně loga používáme, formálně bude název platit až po zapsání ve spolkovém rejstříku Městského soudu v Praze. Byly i jiné návrhy na název? K tvorbě nového názvu byla spuštěna široká diskuse napříč členskou základnou. Největší očekávání bylo vkládáno do návrhů členů odborných sekcí, představenstva a dozorčí rady. Tento proces trval několik měsíců, sešla se celá řada různých návrhů, z nichž většina splňovala dané požadavky. Představenstvo nad všemi diskutovalo a nakonec se zrodilo toto kompromisní řešení. Asociace oslaví příští rok 25. výročí svého založení. Za tu dobu je to její třetí název. -red- www.profipress.cz

8 Krmivářství Téma I: Dietetická, nutriční a energetická hodnota krmiv Alena Ježková Extrudovaná krmiva pro hospodářská zvířata V České Skalici proběhla v květnu konference, již uspořádala společnost Farmet, a. s., ve spolupráci s AgroDigest s. r. o., Pohořelice a Mendelovou univerzitou v Brně, s názvem Tepelné zpracování krmiv. Na přednáškách se prezentovala problematika výroby extrudovaných krmiv a krmení hospodářských zvířat a ryb. Program konference byl zahájen v sídle firmy v České Skalici a přednášky potom probíhaly nedaleko v sále muzea Boženy Němcové. Účastníky konference přivítal generální ředitel společnosti a předseda představenstva společnosti Farmet, a. s., Ing. Karel Žďárský. Uvedl, že jejich firma je velikým propagátorem extruze a vzpomenul v této souvislosti na práci Ing. Viléma Mervarta, který se extruzí ve firmě začal zabývat již před patnácti lety. Extruze podle Ing. Žďárského umožňuje odstranit antinutriční látky, zvýšit výživovou hodnotu krmiv, dochází ke sterilizaci upravovaného krmiva (např. sóji), k jeho rozmělnění a tvarování. Firma se snaží zviditelňovat a ukazovat přínosy extruze. Je ale také nutné samozřejmě počítat s tím, že extrudování vyžaduje zvýšené náklady. Ty tvoří cena energie, jejíž ceny v posledních letech narostly, proto se hledají jiné zdroje energie, jako je pára. Další náklady tvoří cena technologie a její životnost a cena případných náhradních dílů. Ing. Žďárský mimo jiné řekl, že posláním společnosti je hledat, objevovat a poskytovat zákazníkům na celém světě ty nejefektivnější komplexní postupy a řešení technologických operací v oboru a přinášet tak zákazníkům rychlou návratnost investic a zisk. Přitom klást důraz na úspory energií a ochranu životního prostředí. Posláním společnosti je vyvíjet, vyrábět a dodávat stroje a technologie pro profesionální použití i v těch nejnáročnějších podmínkách. Firma je partnerem moderního zemědělství a potravinářství. Programem konference provázel Ing. Jiří Hanuš, Ph.D., který také na závěr dne provedl zájemce provozem firmy a pracovištěm jejího vývoje. Extrudovaná krmiva pro drůbež První přednášku si připravil prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc., (Mendelova univerzita v Brně) a jejím tématem bylo využití Sídlo firmy Farmet, a. s., se nachází v České Skalici tepelně upravených krmiv u drůbeže. V úvodu přednášky shrnul metody tepelné úpravy krmiv, které se dají rozdělit na dvě základní skupiny, a to metody, u nichž se používá suchého tepla (extruze, expandace, pufování, toustování, mikronizace, fluidní ohřev), a metody používající vlhkého tepla (granulace, extruze, expandace, napařování a vločkování). Při extruzi se materiál zahřívá na vysokou teplotu (110 140 C) v extrudéru (suchá extruze) nebo se zvlhčuje párou v prekondicionéru (vlhká extruze). Materiál se posunuje šnekovnicí extrudéru, promíchává se a za velmi krátkou dobu (do jedné minuty) se zvyšuje tlak a teplota a materiál je protlačen matricí, při výstupu se rozpíná a ztrácí část vlhkosti a dále se chladí. Princip expandace je v tom, že se materiál zahřeje (90 130 C) a protlačuje se štěrbinou vytvořenou škrticími vložkami a koncovým mezikružím šnekového zařízení a požadované teploty je dosahováno zbrzděním materiálu a třením. Při toustování je materiál zahříván po dobu do deseti minut na teplotu 140 160 C pak se vločkuje průchodem mezi dvěma válci. Granulace je metoda, při níž se teplota působením páry zvýší na 80 90 C a pak se materiál granuluje. Principem napařování a vločkování je napařování krmiva po dobu až 20 minut při teplotě 100 120 C a potom se vločkuje stlačením mezi dvěma válci. Při mikronizaci se používá k zahřátí materiálu infrazářením na teplotu 120 150 C. Fluidní ohřev je metoda, při níž je materiál zahříván horkým vzduchem a je proudem tohoto vzduchu nadnášen a udržován ve vznosu. Při pufování se využívá zahřátí a prudkého uvolnění tlaku uvnitř zrna vystřelení. Tepelné úpravy krmiv snižují obsah antinutričních faktorů, příjem krmiva zvířaty se naopak zvyšuje a zvyšuje se i výživná hodnota krmiv, ale dochází také k úbytku termolabilních krmných aditiv. Prof. Zelenka uvedl, že mezi škodlivé látky v krmivu patří antinutriční polysacharidy, mykotoxiny, inhibitory proteáz, glukosinoláty, kyanogenní glykosidy, fytoestrogeny, alkaloidy, saponiny, lektiny a další. Inhibitory proteáz jsou polypeptidy a bílkoviny vytvářející s proteolytickými enzymy poměrně stabilní komplexy, které pak nemají enzymovou aktivitu. Inhibitory proteáz jsou štěpeny trávicími enzymy během průchodu trávicím traktem. Většina antinutričně významných inhibitorů proteáz ze semen luskovin je inaktivována varem za 15 30 minut, a přitom se ničí i lektiny. Lektiny jsou bílkoviny, které mají specifickou schopnost vázat sacharidy. Jsou součástí 04 2015

Krmivářství 9 obranného systému rostlin. Vyskytují se především v luskovinách. Navazují se na stěnu střeva a přecházejí do krevního oběhu, poškozují epitel tenkého střeva, omezují vstřebávání jódu, snižují aktivitu střevních enzymů, vyvolávají hypertrofii slinivky a mění se také složení střevní mikroflóry. Obsah lektinů lze snížit vařením nabobtnalých semen 15 20 minut při 100 C nebo hypotermickým ošetřením vysokou teplotou (134 C po 1,5 minuty). Glukosinoláty jsou glykosidy, které se vyskytují v brukvovitých i jiných rostlinách a je jech známo asi 120. Glukosinoláty a produkty i řada produktů jejich enzymového či chemického štěpení jsou významnými škodlivými složkami krmiv, a to zejména semene řepky a některých příbuzných olejnin. Jejich účinek lze omezit šlechtěním rostlin, i když dvounulové odrůdy, přestože mají nižší obsah glukosinolátů, mají nižší výnos a složitější agrotechniku. Hydrotermická úprava řepky při 90 120 C za 30 40 minut inaktivuje mirozinázu. Kyanogenní glykosidy jsou sloučeniny, z nichž se může uvolňovat kyanovodík a štěpení probíhá v mechanicky poškozených pletivech rostlin. Kyanovodík inhibuje enzym nezbytný pro tkáňové dýchání (cytochrooxidáza), ale také jiné enzymy a biochemické pochody. Nejvíce je postižena centrální nervová soustava a srdce. Omezení možných otrav kyanovodíkem se může dosáhnout šlechtěním rostlin na snížení obsahu glykosidů, beta-glykosidázy ve lněném semeni se dají inaktivovat povařením. Ve své prezentaci se prof. Zelenka také zmínil např. o indikátorech tepelného ošetření krmiva, kterými mohou být aktivita ureáz, index disperzibility proteinu (0,96), aktivita trypsin inhibitorů (0,99), rozpustnost proteinu v 0,2 % roztoku KOH (0,78). Přijatelný index aktivity ureázy se může pohybovat v rozmezí od 0,4 do 0,05. Vyšší hodnota než 0,4 indikuje nedostatečné zahřátí krmiva a hodnota blížící se nule naopak přehřátí vedoucí k degradaci lyzinu. To, že tepelné ošetření krmiv zvyšuje příjem krmiva, dokladoval přednášející na příkladu kuřat ve výkrmu. Při použití tepelně neošetřené plnotučné sóji přijímala kuřata do pěti týdnů věku v průměru denně 79 g kompletní krmné směsi a příjem tepelně ošetřené sóji byl o čtvrtinu vyšší (98 g). Působením vyšší teploty se, zejména u směsí s vyšším podílem kukuřičného šrotu, zlepšuje stravitelnost organických živin a a zvyšuje se až o 3 % obsah dostupné energie. To je třeba připisovat zejména vyšší stravitelnosti zmazovatělého škrobu, který se na obsahu energie v krmných směsích podílí nejvíce. Na vyšší teploty jsou velmi citlivé vitamíny A, K, C, B 6 a kyselina pantotenová. Vitamín E je proti vyšším teplotám odolný, ale je snadno oxidován. Vitamín B 1 (thiamin) je při 100 C stabilní, ale v tepelně neupravené sóje jsou přítomny thiaminázy, které thiamin rozkládají. Také B 2, biotin a kyselina listová jsou termostabilní. Pokud se doplňují enzymové přípravky, měly by se používat taktéž ty termostabilní. Tepelná úprava krmiv pro prasata Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., dr. h. c., (Mendelova univerzita v Brně) přednášel o extrudovaných krmivech ve výživě prasat. Uvedl například, že krmení extrudovaným krmivem se vyplatí zejména v kategorii selat, v podílu 30 35 % všech krmiv mělo by být upraveno extruzí, nebo 72 % z podílu krmiv hydrotermicky. Pro kojící prasnice by mohlo být upraveno extruzí asi 20 % krmiv. Úprava krmiv extruzí se u prasat projeví zvýšením příjmu krmiva a mírným zlepšením stravitelnosti organické hmoty. Prof. Zeman řekl, že u všech kategorií prasat, kde se krmí extrudovaná krmiva, je koeficient stravitelnosti dusíkatých látek (NL) nižší o 1 %. U prasat ve výkrmu je koeficient stravitelnosti škrobu o 2 % vyšší, u selat je to o 5 %, březích prasnic o 4 % a kojících o 3 %. U prasnic se také zvýšila stravitelnost bezdusíkatých látek výtažkových (BNLV), a to u březích o 3 % a kojících o 4 %. V přednášce prof. Zeman dále uvedl několik příkladů využití extrudovaných krmiv na farmách s chovem prasat. Krmí se tak i přežvýkavci? Dr. Ing. Jiří Třináctý (AgroDigest s. r. o.) se zabýval využitím těchto krmiv ve výživě přežvýkavců. V úvodu popsal metabolismus dusíkatých látek u přežvýkavců a také uvedl výsledky experimentů se zkrmováním tepelně upravených řepkových DOPŘEJTE VAŠIM ZVÍŘATŮM KVALITNÍ VÝŽIVU - EXTRUDOVANÉ KRMIVO Přes dvacet let jsme v oboru krmivářství s Vámi a pro Vás. Vyvíjíme, vyrábíme, dodáváme technologie extruze pro výrobu krmiv a krmných směsí. Proč extrudované krmné směsi pro hospodářská zvířata i domácí mazlíčky? extrudované směsi jsou výrazně chutnější a stravitelnější redukovaný obsah antinutričních látek efektivnějším využitím nejcennějších živin prodloužená skladovatelnost Proč technologie Farmet? vysoce výkonné extruzní linky dostupné náhradní díly www.farmet.cz www.profipress.cz

10 Krmivářství Téma I: Dietetická, nutriční a energetická hodnota krmiv Jedním z bodů programu konference byla také návštěva provozu firmy expelerů dojnicím ve Finsku a Kanadě, extrudované plnotučné sóji a extrudovaného sójového šrotu dojnicím např. v USA a popsal nové trendy v tepelné úpravě krmiv a výsledky experimentů prováděných ve spolupráci se společností Farmet. Ve Finsku se u 16 dojnic plemene finský ayrshire hodnotilo zkrmování tepelně upravených řepkových expelerů a sójového extrahovaného šrotu ve třech úrovních přídavků do krmené dávky. Závěr experimentu byl takový, že tepelně upravené řepkové expelery zajistily prokazatelně vyšší nádoj a produkci mléčného proteinu ve srovnání s extrahovaným sójovým šrotem na všech úrovních přídavku. Lepší efektivita využití dusíkatých látek u tepelně upravených řepkových expelerů vedla ke snížení hladiny močoviny v mléce. V Kanadě se porovnávaly výsledky přídavku extrudované a neextrudované plnotučné řepky a sóji na přírůstky a konverzi krmené dávky u 32 jehňat plemene outaouais arcott. Přestože u extrudovaného a neextrudovaného krmiva nebyl zjištěn rozdíl v příjmu sušiny, měla jehňata vyšší denní přírůstky i lepší konverzi krmiva v případě obou extrudovaných proteinových doplňků. Jeden z kanadských experimentů měl za cíl porovnat vliv suché extruze plnotučné sóji při různé teplotě (120, 130 a 140 C) na užitkovost a složení mléka 24 holštýnských dojnic v průběhu osmi týdnů laktace. Přídavek extrudované plnotučné sóji v krmné dávce vedl ke zvýšení dojivosti, ale obsah (%) mléčného proteinu poklesl, produkce celkového proteinu zůstala stejná. V USA se testoval vliv extruze při vyšších teplotách (150 a 170 C) sójového extrahovaného šrotu na užitkovost a ekonomiku chovu dojnic. Do pokusu bylo zařazeno devět holštýnských dojnic a bylo zjištěno, že extruze při abnormálních teplotách přispěla ke snížení nasycených mastných kyselin a zvýšení mono- a polynenasycených mastných kyselin v mléce. Zvýšil se také rozdíl mezi tržbami za mléko a náklady na krmivo. Extruze má své místo i u ryb Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc., (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod) představil příklady toho, jak se dají extrudovaná krmiva využít pro výživu ryb. Popsal specifika výroby extrudovaných krmiv pro ryby, kdy se využívá teploty vyšší než 100 C po dobu kratší než jedna minuta, při použití vlhké extruze má směs vlhkost 10 45 %, obsah vody je pak 4 8 %, upravuje se specifická hmotnost krmiva, aby se buď potápělo, nebo udrželo na hladině (podle druhu ryb) a pro krevety a další vodní živočichy by se měly vyrábět nesmáčivé granule. Výhodami tepelné úpravy krmiv pro ryby je zlepšení výživné hodnoty, zvýšení stability granulí ve vodě, snížení odrolu, a tedy zvýšení hygieny krmení, eliminace antinutričních látek, inaktivace lipolytických olejů, zlepšení stravitelnosti, a tedy snížení zatížení prostředí kvality vody. Dalšími přednostmi extruze a tepelné úpravy krmiv pro ryby je možnost aplikace aditiv po ukončení tepelné úpravy (léčiva, probiotika, zvýšení obsahu tuku) a také snížení obsahu tuku ve svalovině ryb. Mezi negativa tepelné úpravy krmiv pro ryby patří degradace některých aminokyselin, tvorba komplexů amyláz a mastných kyselin, oxidace lipidů a chuťových látek, ztráta aktivity vitamínů A, K, C, thiaminu a kyseliny listové, ztráta účinnosti některých aditiv (antibiotika, enzymy), vznik nežádoucích pachů a pachutí při nevhodném ošetření. Mezi negativa extruze zařadil doc. Adámek také ekonomický aspekt, tedy vyšší cenu takových krmiv. Lososovité ryby mají sníženou sekreci amylázy, tedy nižší schopnost trávit škrob. želatinizovaný škrob po tepelné úpravě krmiva má potom stravitelnost více než 90 (při teplotě vody 17 C) a méně než 80 % při teplotě vody 8 C. Cílem tepelných úprav krmiv pro kapra obecného v rybniční akvakultuře je zvýšení nutriční hodnoty, chutnosti, příjmu a stravitelnosti. Tím se dosáhne snížení zatížení rybničního prostředí nestráveným nebo nedokonale stráveným krmivem. Tepelné úpravy bývají obvykle spojeny s mechanickými úpravami, např. mačkáním. U kapra se používají čtyři kategorie extrudovaných krmiva, a to plovoucí, polovlhká, pomalu potápivá a potápivá. Extruze lze použít u všech kategorií, mění se však teplota a tlak v extrudéru, a tedy i požadovaná hustota a tvar granulí. Krmení plovoucími extrudovanými granulemi má v porovnání s potápivými významně lepší výsledky v přírůstku hmotnosti a specifické rychlosti růstu. Kvalita extrudovaných krmiv je mnohem lepší než granulovaných a přestože je dražší, schopnost plavání a lepší stabilita ve vodě jsou dostatečným odůvodněním pro rozšiřování jejich produkce, jak dodal doc. Adámek. Jaké jsou náklady? Závěrečné přednášky konference se ujal Ing. Jiří Hanuš, Ph.D., (Farmet, a. s.) a před exkurzí do provozu společnosti shrnul možnosti zvýšení kvality výlisků pro krmivářství pomocí mechanické a tepelné úpravy. Řekl, že olejnatá semena (řepka, slunečnice, sója) jsou důležitým zdrojem bílkovin, po odlisování oleje a odstranění slupek se zvýší podíl bílkovin. Termickými úpravami se potom stravitelnost bílkovin zvýší díky jejich denaturaci. Na závěr shrnul náklady, které extruze krmiv vyžaduje (např. cena jedné tuny sójových bobů je asi 9000 Kč a extrudovaných 9500 Kč, plnotučná řepka stojí 6500 Kč/t a extrudovaná 7000 Kč). Závěrem Ing. Hanuš řekl, že tepelné úpravy pokrutin nebo extrahovaných šrotů může za nízkých nákladů výrazným způsobem zvýšit jejich krmivářskou hodnotu (záměnu za dražší komoditu), a tím i jejich výkupní cenu. Kontakt na autorku: alena.jezkova@profipress.cz 04 2015

Krmivářství 11 Dietetická a nutriční hodnota krmiv Ekonomická efektivnost výroby mléka je postavena na třech pilířích, genetice, welfare a výživě. Přitom platí, že čím lepší genetika, tím více je zapotřebí, aby dva zbývající pilíře byly co nejdokonalejší. O životní pohodě zvířat snad není potřeba diskutovat, o jeho významu se přesvědčila řada podniků při výstavbě či rekonstrukci kravína. Výživa má dvě nezastupitelné části, je to jednak vlastní nutriční hodnota krmiv a dále neméně důležitá, mnohdy i rozhodující pro vlastní užitkovost dietetika krmiv. Vlastní nutriční hodnota se dá definovat jako optimální složení všech nutričních složek, tedy jak energetických tak i bílkovinných, při optimální saturaci vitamínů a makroi mikroprvků, popřípadě aminokyselin. Určitým problémem při optimalizaci nutričních požadavků je variabilita či rozdílnost analyticky stanovených hodnot jednotlivými laboratořemi, proto údaje dále uváděné berte jen jako informativní. Zdroje energie Energetická složka je tvořena strukturální a nestrukturální částí. Přirozenější pro dojnice je především strukturální část (buněčná stěna objemných krmiv), která je využívána bachorovou mikroflórou. Jedná se o komplex ligninu hemicelulózy a celulózy. Lignin je absolutně nestravitelný a je chemicky i mechanicky navázán na stravitelné složky hemicelulózu a celulózu. Množství ligninu a jeho vazby rozhodují jak o stravitelnosti této složky, tak i celkové krmné dávky. Stravitelnost této buněčné stěny by neměla klesnout pod 50 %. O stravitelnosti rozhoduje především sklizňová zralost, ale i druhové zastoupení rostlin, včetně technologie sklizně. Komplex ligninu a celulózy je stanovován jako acidodetergentní vláknina (ADV) a jeho zastoupení by mělo být v krmné dávce 17 až 21 % podle užitkovosti i průběhu laktace. ADV společně s hemicelulózou jsou stanoveny jako neutrálně detergentní vláknina (NDV) a její zastoupení v krmné dávce by mělo být v rozsahu 29 až 35 % opět podle užitkovosti i průběhu laktační křivky. Nestrukturální část je tvořena jak buněčným obsahem (cukry, škrob a fruktózany), tak i mezibuněčným prostorem, což je především pektin. V celkové krmné dávce se na podílu zejména škrobu nepodílí jen objemná krmiva, ale především koncentrovaná krmiva. Jestliže je zastoupení škrobu v krmné dávce 23 29 % a do bachoru tak přichází zhruba 5,2 až 5,8 kg škrobu, potom podíl kukuřičné siláže představuje jen množství 1,8 až 2,1 kg (kukuřičná siláž sušina 35 % x 20 kg příjem = 7 kg sušiny x 30 % škrob = 2,1 kg škrobu). Z důvodů špatného druhového zastoupení, opožděné sklizně i špatné technologie konzervace se v krmné dávce snižuje podíl strukturální energie, která, pokud je navíc nahrazována škrobem pro zvýšení koncentrace energie, způsobuje řadu metabolických poruch (acidózu, ketózu) včetně snížení hladiny i aktivity celulolytické mikroflóry. Zdroje dusíkatých látek Obsah dusíkatých látek by měl být v krmné dávce na úrovni 14 až 18 % opět podle plemenné příslušnosti a průběhu laktace. Bílkovinná složka má složky degradovatelné s různou schopností degradace v bachoru a nedegradovatelné. V degradovatelné složce je podíl lehce rozpustných bílkovin, který by neměl překročit celkově 1/3 celkových bílkovin a navíc by měl být v podílu 1 : 1 k rozpustným formám strukturálních polysacharidů. Tato složka je v bachoru společně s degradovatelnou složkou (podíl asi 60 až 70 %) přeměňována na peptidy, aminokyseliny a amoniak a slouží pro tvorbu mikrobiálního dusíku. V případě vyššího podílu nebo nedostatku pohotovostní energie dochází k uvolnění vyššího podílu amoniaku do krve s atakem na jaterní parenchym a následnou difúzí močoviny do mléka. Zbylá zhruba 1/3 bílkovin není v bachoru degradována, přechází do tenkého střeva, kde je s různou intenzitou trávena. Zejména v posledních dnech stání na sucho a po otelení by část nedegradovatelných bílkovin měla představovat až 40 % podílu. Obsah vitamínů, makro- i mikroprvků, popřípadě aminokyselin je všeobecně optimálně saturován v minerálně-vitaminózních směsích, přesto může docházet zejména vlivem nestandardního krmení a nedodrženým technologickým zásadám k určitým problémům. Jedná se však spíše o výjimečnou situaci. Ilustrační foto Lukáš Rytina www.profipress.cz

12 Krmivářství Téma I: Dietetická, nutriční a energetická hodnota krmiv Kde mohou být slabá místa? Nevyhovující dietetika krmiva ovlivňuje každoročně velkou řadu chovů. Jedná se převážně o nedostatky v objemných krmivech, které negativně ovlivňují celou krmnou dávku. Bohužel se mnohdy jedná o kumulaci řady problémů, které způsobují značné ztráty. Navíc jakýkoliv dietetický nedostatek vyžaduje na eliminaci pohotovostní energii, takže se jakýkoliv dietetický problém promítá do snížení užitkovosti, zhoršení zdravotního stavu, podílu na nemocech telat, včetně ekonomických ztrát. Minimálně 50 % podniků musí používat vyvazovače s ohledem na přítomnost mykotoxinů. Této problematice byl věnován samostatný článek v minulém čísle, takže se tomuto problému nebudu již dále věnovat. V posledním období se u řady kukuřičných siláží začal zjišťovat zvýšený podíl alkoholu, který je produkován především kvasinkami, ale i enterobakteriemi. Zejména etanol a metanol sterilizují bachorové prostředí, a tím tlumí aktivitu bachorových mikroorganismů a dále vyšší alkoholy jako butandiol, které negativně ovlivňují jaterní parenchym. Tvorba alkoholu těmito mikroorganismy má ovšem i řadu jiných příčin, než je jen přítomnost vzduchu při silážování. Jedná se o změnu ph půdy z důvodu nižšího vápnění i většího používání kejdy, snížení spadu síry (fungicidní působení) apod. U bílkovinných pícnin je velkým problémem sklizeň při neodpovídajícím obsahu sušiny, nebo vytváření tzv. sendvičů, kdy se do spodní i dobře zfermentované siláže dostává část silážních tekutin silážované hmoty s nízkým obsahem sušiny. Nízký obsah sušiny pod 30 % navozuje proteolytický rozklad vyvolaný bakteriemi máselného kvašení klostridiemi s tvorbou těkavých mastných kyselin a přeměnou aminokyselin na toxické biogenní monoa diaminy. Problémem je především fakt, že klostridie jsou anaerobní mikroorganismy, takže právě v udusaných částech siláže s nízkým obsahem sušiny se jim velmi daří a dokážou velmi rychle rozkládat i dobře zasilážovanou hmotu, neboť doprovodem máselného kvašení je zvodňování snižování obsahu sušiny. Riziko zvýšeného podílu klostridií narůstá při zvyšujícím se podílu obsahu popelovin (nad 10 %), nízkém strništi, výskytu krtků nebo na porostech, kde je zrytá plocha od prasat. Problémem je i kejdování porostu 3 4 týdny před sklizní apod. Ale i samotná hlína, stanovená jako popeloviny, je pro dojnice velmi negativním faktorem. Usazuje se ve spodní části bachoru a snižuje jeho aktivitu. Rizikem je ovšem i sklizeň při obsahu sušiny nad 50 %, kdy vzniká Maillardova reakce (ztmavnutí hmoty s karamelovou vůní). Dochází jednak k ireverzibilní vazbě mezi polysacharidy a bílkovinnou frakcí s výrazným poklesem stravitelnosti, a jednak k tvorbě premelanoinů, které inhibují celulolitickou mikroflóru. Samostatnou kapitolou je negativní působení plevelů. Zatímco v minulosti se chráněné louky převážně sušily, čímž se ztrácela jejich toxicita, dnes se většinou silážují. Pampeliška obsahuje fytoncidy, které jsou již v malé koncentraci toxické pro bakterie, houby a prvoky, tedy bachorovou mikroflóru. Všechny druhy pryskyřníků obsahují alkaloidy ranunculin a protoanemonin s hepatotoxickým účinkem na jaterní parenchym. Rostliny čeledi brukvovitých obsahují tioglykosidy, které se mohou přeměnit na strumingen, látku podporující zvětšení štítné žlázy. Kyselina šťavelová přítomná ve šťovících vyvazuje vápník s možností vzniku porodní parézy. Bolehlav plamatý, zejména jeho semena, obsahují alkaloid koniin negativně působící na CNS. Posledním dietetickým prohřeškem je kyselost siláží, zvýšená hodnota KVV. Ovšem čím vyšší kyselost, tím kvalitnější fermentační proces a ochrana živin. Pokud překračuje v krmné dávce KVV hodnotu 800 mg KOH/100g, je nutné provádět neutralizaci, ale ne již namíchané TMR, ale samotného zdroje, tedy např. kukuřici a následně TMR domíchat. Ing. Jaroslav Přikryl, CSc., odborný poradce pro výživu zvířat KWS Osiva, s. r. o. Kontakt na autora: Jaroslav.Prikryl@kws.com Kemmen K. Probiotika a enzymy prospěšná kombinace Prokázalo se, že kombinace probiotik s enzymy příznivě působí na zdraví střevního traktu kuřat. Subterapeutické použití antibiotických růstových stimulátorů (ARS) je v drůbežářském průmyslu praktikováno od roku 1946, kdy Moore aj. ukázali, že jejich použití má vliv na hmotnostní přírůstky u kuřat. Zatímco jejich použití mělo částečný vliv na 66% zvýšení hmotnosti brojlerů od roku 1960 do roku 2010, výzkum ukázal, že normální nízké hladiny antibiotik, použité u zvířat jak Flemming předpověděl ve svém projevu při předání Nobelovy ceny v r. 1945 umožnily rezistentním mikrobům přežití a vývoj. Dokonce již v roku 1950 informovali výzkumní pracovníci o rezistenci ptáků k antibiotikům, používaným k léčení lidí. Další důkazy rezistentních bakterií na léčiva, reziduí antibiotik v těle ptáků, nevyrovnanost normální mikroflóry a přenos genů rezistentních k antibiotikům ze zvířat na člověka vyvrcholilo v úplný zákaz použití antibiotických růstových stimulátorů v roce 1986 ve Švédsku. Tento zákaz se rozšířil v Evropě v roce 2006. Omezené použití antibiotik Řada důkazů svědčí o tom, že rezistence k antibiotikům používaným v krmivářství se může dostat do potravního řetězce pomocí bakterií, jako je Salmonella spp. a Campylobacter spp., které jsou celosvětově nejběžnějšími příčinami průjmů u lidí. K zákazu používání antibiotik v krmivech se přihlásily čtyři významné státy USA v minulém roce z důvod vyšší bezpečnosti potravin. Vliv na trávicí trakt Klasing (1987) popsal spojení mezi nevyváženou mikrobiální flórou a nízkou 04 2015

Krmivářství 13 Jak působí probiotika Již v roce 1974 Parker zjistil, že probiotika přispívají k mikrobiální vyváženosti ve střevě. V roce 1989 Fuller potvrdil prospěšnost pro hostitelský organismus. Lee et al. (2010) zjistili, že spory Bacillus spp. způsobují ve střevě prostředí méně napomáhající kolonizaci patogenními bakteriemi, konkurujícími s nimi o mukózní spojení a živiny a zlepšujícími absobci živin přes rozvoj klků. Jak ukázaly četné pokusy provedené s druhy Bacillus v prvních několika týdnech po vylíhnutí kuřat, konverze krmiv byla v průměru o 4,4 % vyšší. Aplikace produktu obsahujícího Bacillus snižuje nepříznivý vliv nekrotické enteritidy na užitkovost od vylíhnutí do stáří 28 dnů. Kombinace probiotik a enzymů ukázaly pozitiva také u specifické nekrotické enteritidy užitkovostí vyjádřenou nízkým růstem. V novější době výzkumníci jako Choct a Bischoff zjistili nepříznivé účinky, které mohou mít patogenní bakterie na morfologii střev, výživu, patogenezi onemocnění střevního traktu a imunitní odezvu. Bischoff také popsal vztah mezi psychologickým stavem, produkčním prostředím a zdravotním stavem. Zajištění příznivé mikroflóry v prvních dnech po vylíhnutí kuřat má silný vliv na jejich celkové zdraví. Komerční výrobní podmínky a krátká délka života brojlerových kuřat neumožňují úplné dozrávání imunitního systému. To je může postupně učinit náchylnými k problémům, které se projevují zjevnými způsoby, tj. průjmy. Projevy mohou být subklinické, snižující produkční parametry, jako je růstová schopnost a konverze krmiv. Nestrávené živiny, které se dostávají do zadní části střeva, přispívání k nežádoucí změně mikroflóry. To postupně ovlivňuje funkční vyrovnanost vrstvy hlenu, epitelové a imunní buňky ve střevním traktu a nepříznivě působí na konverzi krmiv a zdraví kuřat. Nestrávené bílkoviny mohou být faktorem spojeným s výskytem bakterie Clostridium perfringens, kokcidiózy a nekrotické enteritidy u kuřat. Funkce krmných enzymů Ukázalo se, že enzymy xylanázy tvoří xylooligosacharidy aj., zvláště ve slepém střevě. Působí jako prebiotika, selektivně stimulující růst prospěšných bakterií. Ty také produkují ve střevě mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Nejsou jen prospěšným zdrojem energie, ale prokázalo se, že také snižují kolonizaci salmonelou ve slepém střevě a zlepšují užitkovost. Kombinace probiotik a enzymů Výsledky pokusů kombinace probiotik a enzymů (Poultry Research, Georgia, USA 2013) ukázaly pozitiva také u specifické nekrotické enteritidy. Přidání do krmiva poskytuje o 14 % lepší výnos na 1 kg přírůstku živé hmotnosti oproti kontrole. Výsledky pokusů prokázaly, že přidání fytázy ke xylanáze, amyláze a proteáze v kombinaci s bakteriemi Bacillus mělo za následek o 2,5 % vyšší hrubý zisk ve srovnání s použitím antibiotik. KEMMEN K.: Probiotics and enzymes: A good combination. All About Feed 10/2014, s. 28 29 Reference DuPont: monica.hart@dupont.com Zkrácený překlad Ladislav Slavík NUTRIČNÍ EMULGÁTOR VOLAMEL EXTRA Nižší náklady na krmivo díky zvýšené stravitelnosti tuku Redukce problémů s vlhkou podestýlkou emulze voda v tuku 0 2-3 lecitin 8-11 lysolecitin ~18 Volamel emulze tuk ve vodě 20 VOLAMEL je emulgátor, který vyniká svou vysokou rozpustností ve vodě (hydrofilitou) a nepolaritou RÖTHEL Praha, spol. s r.o. Pod Kavalírkou 18, 150 00 Praha 5 - Košíře email: info@roethel.cz tel.: + 420 257 212 828 Volamel Extra www.roethel.cz www.profipress.cz

14 Krmivářství Téma II: Zásady krmení dojnic v tranzitním období Petr Doležal a kol. Příprava krmiva pro dojnice v tranzitním období z pohledu zdraví bachoru Článek shrnuje současné znalosti týkající se požadavků na objemná krmiva a doporučení pro krmení dojnic v tranzitním období z hlediska zdravotního stavu bachoru. Směsná krmná dávka (TMR) je nejprogresivnějším způsobem krmení skotu, dojnic zejména. Tato krmná technologie převažuje nad všemi ostatními, neboť je skutečností, že zavedení systému TMR pomocí mobilních míchacích vozů vedlo vesměs k rychlému zlepšení výsledků v chovu skotu a efektivnosti výroby mléka. Otázka výroby TMR a posouzení jejího nutričního efektu je předmětem častých odborných diskusí či náplní odborných prací. Příčinou je také asi skutečnost, že pro přípravu kvalitní a nutričně vyvážené směsné krmné dávky je potřeba také určitý krmivářský cit, ale také využívání PC techniky, má-li být dosaženo maximálního nutričního zhodnocení. Vzhledem ke zvýšení užitkovosti a celkovému zlepšení genofondu stáda se staly krávy oproti dřívějšímu období (nižší užitkovost, zpravidla kombinovaná plemena), výrazně citlivějšími na všechny změny faktorů vnějšího prostředí, zejména pak na kvalitu objemných krmiv a složení celé krmné dávky. Vysoká zátěž březích krav zejména v tranzitním období způsobuje, že každý nedostatek ve výživě (vysoké zastoupení škrobnatých krmiv, deficit strukturní vlákniny, nízká kvalita objemných krmiv, zejména siláží, vysoká kyselost krmné dávky vlivem nekvalitních siláží aj.) působí dieteticky nepříznivě na organismus plemenic. Všechny nepříznivé vnější faktory mají na zvířata vždy velmi stresové a imunosupresivní účinky. Cílem výživy dojnic je optimalizovat mikrobiální procesy v bachoru, podporovat růst žádoucích mikroorganismů a zvyšovat produkci těkavých mastných kyselin a mikrobiálního proteinu. Přednosti TMR z pohledu fyziologie bachoru Při přípravě TMR je důležitá nejen kvalita všech krmiv, pořadí mísení krmiv, ale také celková doba mísení (Šimko et al., 2009 a další). Pokud je mísení nerovnoměrné, je pochopitelně směsná dávka méně účinná a nemůže zajistit očekávanou užitkovost. Za ideální mísení lze považovat pouze rovnoměrné míchání. Ke zvýšení příjmu krmiv dochází za předpokladu, že namíchaná TMR má mimo jiné odpovídající sušinu. Jako optimum se uvádí 50 60 %, s rozmezím 45 60 %. Vzhledem k tomu, že pufrovací schopnost bachoru je fyziologicky omezena, je vhodné, aby hodnota ph TMR se pohybovala mezi 5,5 a 6,0. Podmínkou odpovídající produkční účinnosti TMR je zabezpečení vhodného množství vlákniny a jejích frakcí (Bouška et al., 2006). Mobilní krmné míchací vozy umožňují přípravu homogenní směsné krmné dávky, která s sebou přináší řadu dalších výhod, ale na druhé straně nemohou vyřešit případné nedostatky v kvalitě objemných krmiv. Je důležité také sledovat vlhkost prosévaného vzorku. Při hodnocení TMR je významný také obsah sušiny (optimální 50 55 %), neboť nižší obsah sušiny než 40 45 % způsobuje technologické problémy se zajišťováním struktury TMR, protože dochází ke zkreslení velikosti frakcí na jednotlivých sítech. Předností správně sestavené TMR je rovnoměrné promíchání všech krmných komponent, tzn. kvalitních objemných krmiv, včetně krmné slámy a sena a minerálních a vitamínových přísad. Nutričně vyvážená krmná dávka má pro normální funkci bachoru zásadní význam, neboť zaručuje všechny nezbytné živiny v potřebném množství a poměru. Dobře zamíchaná směsná dávka je základním předpokladem stability bachoru, protože dává záruku stálosti složení krmné dávky. Tím je současně ovlivněna také aktivita bachorové mikroflóry a mikrofauny. Krmením správně sesta- K míchání směsné krmné dávky jsou možné různé přístupy nejprve rozdružit suchý objem a následně ostatní nebo nejdříve rozmíchat koncentrované krmivo a pak přidat objem záleží na typu krmného vozu a dalších podmínkách 04 2015

Krmivářství 15 vené TMR se za normálních okolností snižuje riziko acidóz bachorového obsahu než dřívější technika krmení jednotlivými krmivy, neboť se zvířatům znemožní vybíravost jednotlivých krmiv. K přednostem zkrmované TMR dále patří: možnost krmení podle měnících se potřeb kategorií skotu, krmení vždy čerstvou krmnou dávkou, možnost doplňování minerálních látek a vitaminové hodnoty krmné dávky, objektivní kontrola výživné hodnoty TMR, možnost volby a vhodné kombinace různých krmiv. Předností této techniky krmení je dále skutečnost, že umožňuje zařadit do krmné dávky i speciální krmiva, která při individuálním zkrmování mohou být příčinou alimentárních problémů. Jde např. o možnost využití pohotové energie ve formě cukru či melasy pro tvorbu mikrobiálního proteinu, využití cukrovarských řízků, ale také různých zdrojů škrobu. Různé zdroje škrobu se vyznačují velmi odlišnou úrovní bachorové degradovatelnosti, jejímž výsledkem je vznik především kyseliny propionové, popř. máselné. Tyto těkavé mastné kyseliny jsou především zdrojem energie a také prekurzorem mléčného cukru. Míchací mobilní vozy umožní zajistit nejen odběr, zpracování, ale především různě intenzivní stupeň zamíchání TMR na bázi suchých krmiv, senáží, šťavnatých krmiv s nižším i vyšším obsahem vlákniny. Obsah této organické živiny je velmi úzce spjat s řádnou funkcí bachoru, zejména její strukturální forma, která je zvláště důležitá u březích plemenic. Z praxe i z mnoha pokusů je prokázáno, že krmná dávka březích plemenic by měla obsahovat v sušině asi 19 24 % vlákniny. Hlavním zdrojem této fyziologicky cenné živiny jsou především kvalitní objemná krmiva. Dostatečný obsah vlákniny je nejen předpokladem řádného přežvykování, tedy i dostatečné salivace, a tím i produkce potřebného pufru pro zdravou funkci předžaludku. Vláknina je v bachoru mikrobiálně trávena na nízkomolekulární cukry, které jsou fermentovány na kyselinu octovou. Vláknina obecně rozhoduje o zdraví bachoru i tím, že ovlivňuje v bachoru rozvrstvení do jednotlivých fází, prostřednictvím bachorové motoriky. Pro funkční bachor je nezbytná nejen vláknina jako živina, ale také správná struktura krmné dávky. Struktura a kvalita TMR a faktory, které je ovlivňují Z nutričního hlediska je zcela nezbytné a důležité, aby při míchání krmiv v míchacích vozech byl zohledněn a také ovlivněn nejen obsah hrubé, ale i strukturní vlákniny. Struktura krmiv obecně, tedy i TMR, která je dána podílem dlouhých či větších částí (řezanky) krmiv, podporuje funkci bachoru. Je znám nepřímo úměrný vztah mezi délkou řezanky a celkovým příjmem sušiny objemných krmiv (rozdíl až 2 3 kg sušiny ve prospěch kratší řezanky). Je ale všeobecně také známo, i když ne vždy plně respektováno, že řezání nebo jiné rozmělňování vede současně k většímu celkovému příjmu vlákniny, ovšem již s jistými dopady na bachorový metabolismus. Za strukturální krmivo se obecně považuje délka částic nad 8 mm. Podle Wiesmanna se nevýhodou, resp. problémy bachoru dostaví při délce řezanky 3 mm. Jednoduchá indigesce bachoru se může projevit již i při velikosti částic do 5 mm. Příčiny nestrukturálních krmných dávek jsou různé, ale mohou souviset jednak s vysokým podílem jadrných krmiv, s vyšším podílem kukuřičné siláže s vyšším obsahem sušiny, zařazením LKS, nebo nízkým podílem objemných krmiv, ale také nesprávně míchaných krmiv. I když v praxi se řezanka bílkovinných či travních siláží běžně pohybuje v rozmezí 30 50 mm, větší problémy se mohou objevit u siláží sacharidových, které jsou z důvodu sklizně a konzervace připravovány s větším stupněm rozmělnění. Struktura TMR je významně ovlivněna: strukturou a délkou řezanky použitých objemných krmiv, způsobem odběru siláží, podílem suchých krmiv (sena) a podílem jadrných komponent, délkou míchání, pořadím zamíchávaných krmiv, způsobem míchání (horizontální x vertikální), ostří nožů (šneků). Z pohledu požadavku na homogenitu TMR je nutné, aby jako první v pořadí byla míchána jadrná krmiva, nejlépe do krmiv s nižším obsahem sušiny (řízky). Je-li větší podíl suchých objemných krmiv s delší řezankou (seno, sláma), lze je pro jejich lepší homogenizaci zařadit v pořadí jako první. Na druhou stranu není možné, aby podíl krmiv s nízkým obsahem sušiny byl příliš vysoký, neboť by se nepodařilo dosáhnout celkového obsahu sušiny v rozmezí 45 60 %, a tím splnit všechna požadovaná nutriční kritéria v koncentraci živin a energie. Podle Štercové (2011) by správně TMR měla mít při hodnocení struktury KD na Penn State separátoru by podle doporučení mělo na horním sítě (velikost ok 19 mm) zůstat 2 8 % TMR, na prostředním sítě (velikost ok 8 mm) 30 50 % TMR, na dolním sítě (velikost ok 1,18 mm) 30 50 % TMR a na dně separátoru méně než 20 % TMR. Krmné dávky s nedostatečnou velikostí částic méně stimulují přežvykování a produkci slin obsahujících pufrační látky, což má negativní vliv na snižování ph bachoru. Příliš dlouhé částice však také nejsou vhodné, protože vedou k selektivnímu přebírání TMR a následně k rozvoji (sub)klinické acidózy v důsledku vybírání jádra. Je samozřejmé, že naopak při vyšším podílu krmiv s nízkou stravitelností (sláma, nekvalitní siláže a seno) dojde ke zhoršení stravitelnosti celé TMR, tedy i ke zhoršení konverze jadrných krmiv. Mísení krmiv v krmném voze probíhá po celou dobu nakládání a ještě přibližně 5 10 minut po přidání posledního krmiva. Celková doba se pohybuje okolo 18 20 minut, ovšem přesný čas je určován množstvím jednotlivých komponent a také objemem celé krmné dávky ve vozu. Nežádoucí je také nepřiměřeně dlouhá doba míchání (pomíchanost TMR), neboť dochází k výrazným a nežádoucím dopadům na strukturu. Takto narušená struktura je potom příčinou acidózních stavů u dojnic, neboť velký podíl najemno rozmělněné řezanky je nevyhovující pro normální fyziologickou funkci bachoru. Období stání na sucho a tranzitní období Období stání na sucho je obdobím přípravy dojnice na porod a následující laktaci. V tomto období se dokončuje se růst a vývin plodu, dochází k přestavbě mléčné žlázy a vytvářejí se potřebné tělesné rezervy pro blížící se laktaci. Krátce před otelením začíná syntéza mleziva v mléčné žláze. Včasné zaprahnutí tak příznivě ovlivňuje jakost mleziva a vitalitu telat. Organismus dojnice prodělává při přechodu z období stání na sucho do časné lak- www.profipress.cz

16 Krmivářství Téma II: Zásady krmení dojnic v tranzitním období tace podstatné metabolické a hormonální změny. Toto období, přibližně 2 3 týdny před otelením a 2 3 týdny po porodu, se také označuje jako tranzitní období. Tranzitní období je pro každou krávu velice náročné a rizikové, protože organismus dojnice se musí přizpůsobit intenzivnímu zvyšování požadavků mléčné žlázy na příjem živin pro sekreci mléka. Vyšší užitkovost moderních dojnic klade vyšší nároky na krmení a ošetřování zvířat a tranzitní období je charakteristické zvýšeným výskytem zdravotních poruch a řady komplikací. Pro udržení bachorového ph v požadovaném rozmezí udává Štercová (2011) požadovaný obsah neutrálně detergentní vlákniny (NDF) v KD v rozmezí 28 32 % v 1 kg sušiny, z toho 70 75 % by mělo pocházet z objemné píce. Obsah acidodetergentní vlákniny (ADF) by měl být v rozmezí 19 21 % v 1 kg sušiny. Poměr NFC k v bachoru degradovatelnému proteinu (RDP) má být 3 3,5 : 1. Ne dostatky ve výživě zvířat jsou hlavní příčinou metabolických chorob. Výživa a způsob sestavené TMR zároveň zásadním způsobem ovlivňují i reprodukční ukazatele. Nutriční požadavky dojnic se v průběhu produkčního cyklu mění, což s sebou přináší i podstatné změny ve složení krmných dávek z hlediska koncentrace živin, a tedy i poměru objemné píce a jadrných krmiv. Je tedy třeba uplatňovat zásady fázové výživy a důsledně respektovat měnící se požadavky v průběhu mezidobí. Nejdůležitější je zachovat strukturu! Zásady výživy dojnic v období stání na sucho Z literatury je známo a praxí často prověřeno, že krmení zvířat na začátku doby stání na sucho může mít větší vliv na následující laktaci než krmení v posledních třech týdnech před otelením. Syndrom ztučnění krav vzniká zpravidla již ke konci laktace, především u krav s dlouhou servis periodou a z důvodu vysokého příjmu energie (Illek, 2009). U dojnic s nadměrnou tělesnou kondicí (BCS 4) je pokles příjmu sušiny v tranzitním období výraznější než u dojnic s optimální kondicí. U ztučnělých krav dochází k lipomobilizaci již několik dnů před vlastním porodem, rozvíjí se jaterní steatóza, zvyšuje se koncentrace neesterifikovaných mastných kyselin (NEMK) a později i ketolátek v krvi (Allen, 2000; Garnsworthy, 2007; Illek, 2009). Přidružují se další zdravotní a reprodukční komplikace, například dislokace slezu, komplikované porody, zadržení lůžka, endometritidy a následně je narušen i průběh puerperia. Samotné suchostojné období není co do potřeby živin jednotné, ale lze jej rozdělit do dvou částí, na rané období od zaprahnutí do posledních 2 až 3 týdnů před plánovaným otelením, a na pozdní období poslední 2 až 3 týdny březosti. Pozdní období stání na sucho je součástí tranzitního období, které zahrnuje poslední 2 3 týdny před porodem a první 2 3 týdny laktace. Prevence proti poruchám metabolismu začíná už v době stání na sucho. Je třeba zvolit takovou krmnou dávku (KD), která nezpůsobí ztučnění krav před porodem a nenaruší homeostázu Ca. Suchostojná KD má být tedy méně koncentrovaná na živiny a energii, ale musí zabezpečit dostatečný příjem nezbytných mikroelementů a jejich správný poměr. V rané fázi suchostojného období by se KD měla skládat zejména z kvalitních objemných krmiv, s minimálním nebo vůbec žádným podílem jádra. Krmné dávky s vyšším obsahem pícnin a slámy přispívají ke zdravější funkci bachoru. Koncentrace energie KD se doporučuje mezi 5,2 5,6 MJ NEL/kg sušiny a NL 11 13 % ze sušiny krmné dávky. Doporučená potřeba NEL je pro holštýnskou dojnici o hmotnosti 700 kg mezi 60,7 62,8 MJ/den (NRC, 2001). Zvýšená náročnost je kladena na dietetickou a mikrobiální nezávadnost, zejména u siláží se optimalizuje množství kvasných kyselin (molární koncentrace). Z toho důvodu se doporučuje snižovat celkové množství siláží, resp. zařadit spíše siláže s vyšším obsahem sušiny (senáže). Zvláště velký důraz je kladen na kvalitu, samozřejmostí musí být zákaz zkrmování plesnivých krmiv nebo krmiv zapařených či jinak pozměněných (např. aerobně nestabilních). V období přípravy na porod, tj. poslední 2 3 týdny před plánovaným porodem, se do KD postupně zařazují jadrná krmiva v množství až do 3 5 kg (Hutjens, 1996; Štercová, 2011). Vyšší dávka jádra v předporodním období umožňuje adaptaci bachorových mikroorganismů na laktační KD a přispívá také k vyšší produkci kyseliny propionové a máselné, které mají stimulující vliv na rozvoj bachorových papil. Pro udržení správné funkce bachoru je však třeba při zvyšování koncentrace energie zachovat dostatek strukturní i hrubé vlákniny v KD. Proto se doporučuje jako zdroj strukturní vlákniny zařadit do KD 1 až 2 kg řezané slámy nebo podobné množství sena. Koncentrace energie KD v období přípravy na porod by měla být 6,0 6,5 MJ NEL/kg sušiny a NL 14 16 % ze sušiny (Štercová, 2011). Koncentrace minerálních látek v 1 kg sušiny KD pro suchostojné dojnice podle doporučení by měly být: 0,4 1 % Ca, 0,3 0,4 % P a 0,4 % Mg. Dostatečné množství a správný poměr minerálních látek a vitamínů je důležitý z hlediska prevence metabolických poruch. Obsah Na by měl být maximálně 0,1 % ze sušiny, neboť vyšší dávky způsobují otok vemene (Štercová, 2011). Obsah K by měl být 04 2015

Krmivářství 17 maximálně 1,5 %. Hypokalcemie v poporodním období může být také způsobena nadbytkem Ca v suchostojné KD. Z tohoto pohledu je nezbytné korigovat v tomto období celkové množství siláží bílkovinné povahy (např. vojtěškové, jetelové). Nadbytek Ca v KD zaprahlých dojnic snižuje aktivitu receptorů pro parathormon. Tato nedostatečná aktivita receptorů pak přetrvává i v období počáteční tvorby mléka a v důsledku nedostatečného vstřebávání Ca ve střevě dochází k hypokalcemii a porodní paréze (Illek, 2009). Zásady výživy dojnic v tranzitním období Tranzitní období závěrečné fáze březosti a počátku laktace je z hlediska výživy velice náročné. Jak již bylo popsáno v předchozím textu, podstatné hormonální změny a zvýšený metabolický stres vedou k narušení zdravotního stavu a rozvoji produkčních onemocnění. Výživa v tranzitním období je zaměřena především na přechod ze suchostojné na laktační krmnou dávku a maximalizaci příjmu sušiny z KD. Zejména je důležité zabránit propadu příjmu sušiny před porodem (Drackley, 2010). Bylo prokázáno, že ani ne tak celkový příjem Tab. 1 Porovnání zastoupení krmiv v TMR pro dojnice březí a ve fázi přípravy na porod Krmiva (kg) KD pro suchostojné krávy KD pro přípravu na porod Kukuřičná siláž 5,0 15,0 Vojtěšková siláž 15,0 7,0 Siláž žita 7,0 Sláma ječná 1,9 1,0 Seno luční (průměrné) 3,0 Siláž čiroková 7,0 Siláž řízková 3,0 Silážované kukuřičné zrno 0,3 Bílkovinný koncentrát 1,1 Krmná směs příprava 1,0 Doplněk syrovátky a N 0,25 Minerální doplněk Ca a P 0,10 PO 9 0,1 MgSO 4 0,05 CaCO 3 0,10 NaCl 0,04 Doplněk P 0,06 sušiny před otelením, ale právě jeho výrazné snížení spouští mobilizaci tukových rezerv a následné uvolňování NEMK do krevního oběhu (Štercová, 2011). Proto se doporučuje příjem sušiny asi 10 dní před porodem na úrovni 1,7 1,8 % tělesné hmotnosti, tj. zhruba 12 13 kg. Základním předpokladem dostatečného příjmu sušiny KD je vysoká kvalita a chutnost objemných krmiv, siláží zejména. Je třeba zvážit přídavek chráněných tuků do KD v období před porodem, protože může snižovat příjem sušiny a není vhodné zkrmovat příliš vysoké dávky tuku bezprostředně před otelením, protože v té době dojnice ve snaze pokrýt zvýšené nároky na energii mobilizují tuk MLÉČNÉ KRMNÉ SMĚSI DOPLŇKY VÝŽIVY PRO SKOT Posouzení a zhodnocení chovu Návrh řešení nejslabších míst v produkci Komplexní výživářský servis Kompletní sortiment minerálních a doplňkových krmiv Výrobky schválené pro ekologické hospodaření Nejpočetnější tým specialistů na výživu skotu v ČR MIKROP ČEBÍN a.s., 664 23 ČEBÍN 416, Česká republika tel.: 549 213 930, fax: 549 424 312 objednávky, e-mail: objednavky@mikrop.cz, web: www.mikrop.cz Jsme držitelé certifikátu ISO 9001:2009 a ISO 14001:2005 www.profipress.cz

18 Krmivářství Téma II: Zásady krmení dojnic v tranzitním období Při hodnocení živinového složení TMR je zcela nezbytné se vyvarovat všech dietetických nedostatků, zejména nevhodné kvality objemných krmiv z tělesných rezerv. Uvolněný tuk je pak ve formě NEMK dopravován krevním oběhem do jater, kde je dále metabolizován. Tento proces je řízený hormonálně. Při současném zkrmování vysokých dávek tuku v dietě dochází k překročení kapacity jater a k jejich ztučnění a současně vyšší hladina lipidů působí rušivě na bachorovou fermentaci. V období prvních tří týdnů po otelení je doporučována koncentrace energie 6,7 6,9 MJ NEL/kg sušiny a obsah NL maximálně 17 % v 1 kg sušiny. Množství tuku maximálně do 5 % v 1 kg sušiny a NDF v rozmezí 30 35 % v 1 kg sušiny. Vhodným zdrojem strukturní vlákniny je kvalitní seno. Častý výživový problém v tranzitním období je karence důležitých mikroelementů, jako je Se, Cu, Mn, I a Zn a vitamínů A, E a betakarotenu (Illek, Štercová, 2011). Tyto minerální živiny mají regulační a antioxidační funkci a významně ovlivňují imunitu a reprodukční funkci. Uvedené mikroživiny bývají v krmné dávce často nedostatečně zastoupené, je nezbytné je doplňovat ve formě minerálně-vitaminózních premixů. Rizika a úskalí TMR Vedle nejčastěji se vyskytujícího problému s nevhodnou strukturou a délkou částic celkové směsné dávky, které jsou hlavní příčinou jednoduchých bachorových dysfunkcí, patří k dalším a častým nedostatkům špatná hygienická kvalita TMR. Mikrobiální riziko TMR může nastat, pokud je ve směsné krmné dávce diagnostikováno řádově 105 106 kolonizujících hub (plísní). Špatná mikrobiální kvalita celkové směsné dávky je úzce spjata s velmi nízkou kvalitou použitých objemných krmiv, zejména siláží. Při takto masivním výskytu plísní v TMR lze počítat s poruchou bachorového metabolismu, provázenou různým stupněm defaunace bachorové flóry, a tím zhoršeným využíváním živin, neboť bachorová fauna je velmi spolehlivým indikátorem kvality krmiv, ale také produkce mléka. Vedle zhoršené konverze, zvýšených nákladů na léčení dochází vždy k výrazné redukci užitkovosti. Neřešené stavy mohou přejít až k intoxikaci (zvýšená tvorba amoniaku, vznik biogenních aminů v bachoru, tvorba toxinů, onemocnění paznehtů, hniloba bachorového obsahu a další). Zároveň je třeba počítat i s určitým stupněm znehodnocení jadrných směsí. Krmení dojnic s ohledem na užitkovost Z chovatelského i ekonomického důvodu (snížení nákladů na jeden krmný den, resp. na 1 litr vyprodukovaného mléka) je nezbytné, aby co největší podíl produkce byl uhrazen z kvalitních objemných krmiv. Pro vysokoužitkové dojnice je nutný rozdíl nad základní potřebou živin a energie uhradit jadrnými krmivy, resp. produkčními směsmi o vybilancovaném složení. Tento systém zjednodušuje krmení dojnic a umožňuje zásobit celoročně zvířata v dostatečném množství na živiny bohatým krmením. Přitom platí známé pravidlo, že 1 kg jadrného krmiva (směsi) umožní energeticky vyprodukovat asi 2 kg mléka. Potřebný obsah živin v krmivu zejména dusíkatých látek (NL) závisí především na konkrétní situaci a vlastní užitkovosti a mění se i s fází laktace. Kilogram směsi může obsahovat podle složení a kvality objemné složky krmné dávky 12 18 % NL při koncentraci netto energie laktace (NEL) v rozmezí 6,4 7,0 MJ NEL v 1 kg směsi. Pro potřebu úhrady živin a energie krmnou směsí je zapotřebí 2 3 směsí s odpovídajícím složením. V poporodní fázi krmení nastupuje u dojnic vždy deficit živin přijímaných z krmné dávky, což je dáno fyziologicky (snížená schopnost příjmu sušiny krmiva, nárůst tvorby mléka, zvyšující se úhrada živin z odbourávaných živin z tělesných rezerv, což se promítne do snižování tělesné hmotnosti (hubnutím zvířat), resp. ztrátou kondice při dlouhodobě trvající fázi negativní energetické bilance. V právě v tomto období vysokého nároku na metabolismus živin jsou vybilancovaná krmná dávka a bachorový metabolismus klíčem k překonání rizikového období zvířete. Z hlediska techniky chovu a krmení dojnic je důležité zabezpečit, aby zvířata měla po celý den přístup ke zkrmované TMR. Závěr Při hodnocení živinového složení a struktury TMR pro dojnice je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost nejen správnému složení směsné krmné dávky, vhodné kombinaci a pořadí mísení jednotlivých krmiv, ale také struktuře zamíchané TMR. Je zcela nezbytné se vyvarovat všech dietetických nedostatků, zejména nevhodné kvality objemných krmiv siláží, aerobní nestability a nízké hygienické jakosti krmiv, ale také přemíchanosti TMR, které mohou následně způsobovat mnohé produkční problémy. Jednou z častých příčin bachorových acidóz (zejména subklinických), bývá vedle vyššího podílu škrobnatých krmiv také právě méně vhodná struktura TMR způsobená ne zcela vhodným postupem přípravy TMR a pořadím mísení jednotlivých krmiv. Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru MSM 6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Citované zdroje jsou k dispozici u autorů. Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., dr.h.c., Ing. Jana Čermáková, Ph.D., doc. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D., Mendelova univerzita Brno, MVDr. Ing. Jan Dvořáček, S. O. S. Skalice nad Svitavou, s. r. o. Foto Petr Doležal Kontakt: dolezal@mendelu.cz 04 2015

Krmivářství 19 Téma II: Zásady krmení dojnic v tranzitním období Alena Ježková Krmení a péče o dojnice v tranzitním období Úspěch mléčné farmy záleží na managementu všech fází chovu a produkce mléka. Správná péče o dojnice v tranzitním období se chovateli vrátí ve vysoké mléčné užitkovosti dojnic, dobrém zdraví a optimální plodnosti. Přechodné období je doba dvou měsíců před otelením a stejnou dobu po něm a nejkritičtější období je asi tři týdny před porodem a po něm. Správné krmení a management tranzitního období má zásadní vliv na příjem sušiny, jenž je hlavním faktorem ovlivňujícím dojivost a změny tělesné hmotnosti na začátku laktace. Vyšší příjem sušiny co nejdříve po porodu zkracuje dobu, kdy jsou krávy v negativní energetické bilanci a to má také vliv na reprodukci. Klíčové je, aby byly krávy ve správné tělesné kondici v každé fázi laktace a minimalizovaly se změny hmotnosti, a tedy kondice. Pozornost věnovaná výživě a krmení také minimalizuje výskyt metabolických poruch. Právě v tranzitním období se vyskytují produkční choroby, jako jsou porodní paréza, ketóza a steatóza jater i další související choroby (metritidy, laminitidy i mastitidy) nejčastěji. Níže jsou uvedeny klíčové fáze přechodného období a seznam některých opatření pro udržení zdraví krav. Zaprahování krav Zvyšte tělesnou kondici krav v poslední fázi laktace před obdobím stání na sucho. Krávy musí být před zasušením v dobrém výživném stavu. Ideální bodový stav tělesné kondice (BCS) je 3,5 3,75. Mírně hubené krávy (BCS = 3 3,5) by měly stát na sucho 60 dní, pro krávy s kondicí 3,5 4 mohou stát na sucho 45 dní. Krávy, které stály na sucho méně než 45 dní a déle než 60 dní, měly v následující laktaci nižší produkci mléka. Management období stání na sucho Pro odpovídající svalový tonus a také snížení rizika dislokace slezu je důležitý dostatečný pohyb krav. Krávy ustájené tak, že nemají možnost pohybu, mívají častěji komplikované porody, výskyt mastitid a problémy s končetinami. Krmte suchostojné krávy odděleně, aby nedocházelo ke konkurenčnímu boji u žlabu s dojnicemi v laktaci a ke snížení příjmu krmiva a vzniku metabolických poruch. Udržujte odpovídající tělesnou kondici zvířat po celé období stání na sucho. v průběhu suchého období až do porodu. Přetučnělé krávy (BCS = 4,25 nebo vyšší) jsou náchylnější ke ztučnění jater a ketóze. Měly by dostávat adekvátní množství vápníku, fosforu, vitamínu E a selenu. Zdravotní problémy krav v přechodném období Poruchy zdraví krav v tranzitním období jsou vzájemně propojené. Podmínky způsobující rozvoj jednoho problému mohou vést k jiné poruše. Např. mléčná horečka nebo subklinická hypokalcemie může vést ke ztrátě svalového tonu, a tedy ke zvýšení rizika zadržení placenty a/nebo dislokaci slezu, navzdory zadržené placenty. Starší krávy jsou více ohroženy zadržením placenty, mléčnou horečkou a mastitidou. Krávy, u kterých došlo k zadržení placenty, jsou náchylnější k mastitidám a ketózám. U krav s ketózou je mnohokrát vyšší pravděpodobnost výskytu dislokace slezu. Obecně platí, že prevence jednoho problému může snížit výskyt ostatních poruch. Hlavní metabolické problémy se dají rozdělit do tří skupin: Poruchy související s energetickým metabolismem (ztučnění jater, ketózy, subakutní a akutní bachorové acidózy). Poruchy související s minerálním metabolismem (mléčné horečky, subklinické hypokalcemie, edémy vemen). Problémy související s imunitním systémem (zadržení placenty, metritida, mastitidy). Tranzitní období Tranzitní období je doba asi tři týdny před otelením a asi tři týdny po něm. Je to doba důležitých fyziologických, metabolických a nutričních změn a představuje pro dojnice zásadní přechod od jedné laktace ke druhé. Způsob, jakým tyto změny proběhnou, má velký význam, neboť jsou úzce spjaty s mléčnou užitkovostí, klinickými a subklinickými chorobami po porodu a reprodukční schopností krav. Výskyt zdravotních problémů během tranzitního období je jednoznačně hlavní komplikací. Nezbytná je odpovídající strategie výživy při současné minimalizaci zdravotních problémů a optimalizaci produktivity pro následnou laktaci. Cílem je zvýšit příjem sušiny krav po otelení tak rychle, jak je to jen možné. Tři klíčové body pro toto období jsou tedy minimalizovat stres, pozorovat zvířata a reagovat na příp. problémy. Krávy na začátku období stání na sucho prvních (4 6 týdnů) přijímají asi 1,8 2 pro centa své tělesné hmotnosti sušiny. Krmivo by mělo obsahovat 11 až 12 % hrubé vlákniny, nízký obsah vápníku (méně než 0,7 %) a draslíku (méně než 1,5 %). Zkrmování vysokého množství koncentrátu a/nebo kukuřičné siláže může vést k dislokaci slezu a k tzv. syndromu tučných krav. Období přípravy na porod Příjem sušiny klesne o 5 % dva až tři týdny před otelením a celkem o 30 % za poslední tři až pět dní před otelením. Je-li příjem sušiny kolem 11 kg za den, bude klesat asi o 0,6 kg denně. Jeden týden před otelením může být snížena přibližně o 3,5 kg na den. Udržujte poměr vápník: fosfor 2 : 1 nebo nižší. Zajistěte co nejnižší hladiny vápníku v krmné dávce (j. 40 70 g vápníku na kus a den). Je třeba připravit stěnu bachoru a jeho www.profipress.cz

20 Krmivářství Téma II: Zásady krmení dojnic v tranzitním období Metabolické problémy v tranzitním období souvisí s výživou Patří sem například mléčná horečka, zadržení placenty a metritidy, acidózy, ketózy a ztučnění jater, dislokace slezu, edém vemene. Mléčná horečka či hypokalcemie je způsobena nízkou hladinou vápníku v krvi. Incidenci lze redukovat snížením obsahu kationtů v krmné dávce nebo doplněním kationtů anionty. Zadržení placenty je neschopnost vybavit placentu z porodních cest do 24 hodin po otelení. Prevencí je udržovat funkční imunitní systém a tonus svalů. Tlustší krávy a krávy s dvojčaty bývají na zadržení placenty citlivější. Acidózu a subakutní acidózu (SARA) způsobuje krmení vysoce zkvasitelných, energetických krmných dávek. Základní strategie je přizpůsobení bachorového prostředí na změny ve složení dávky, receptury s pomalou rychlostí degradace sacharidů v bachoru a zvýšený příjem fyziologicky účinné vlákniny. Dislokaci slezu ovlivňuje obsah sušiny a vlákniny v krmné dávce. Ketóza a syndrom tučných jater souvisí s negativní energetickou bilancí, která se dá snížit například přísunem propionátu. Ten zvyšuje s příjmem sušiny a koncentrátu. Edém vemene způsobí krmení velkým množství energie, nebo sodíku, draslíku. bakteriální populaci na nadcházející příjem vysoko koncentrované krmné dávky. Koncentrát se může přidávat do 0,5 % hmotnosti krávy v dobrém kondičním stavu až do 0,75 % u krav s nižší kondicí. Omezte ale koncentráty do 50 % přijaté sušiny nebo maximálně zhruba 5 kg na krávu a den. Suchostojné krávy by neměly během celého období hubnout, zejména ne posledních 10 až 14 dnů před otelením. Pokud kráva v této fázi ztratí hmotnost, ukládá se jí nadměrné množství tuku v játrech a vzniká predispozice k syndromu ztučnění jater. Nedostatek energie se může řešit podáním aditiv (propylenglykol, glycerol). Péče o otelené krávy Receptura krmné dávky je velmi důležitá a musí splnit požadavky na minimální přísun vlákniny a bílkovin, maximální dostupnost energie a vyvážený poměr sacharidových a bílkovinných frakcí pro dobrý příjem sušiny. Dojnice by měla dosáhnout vrcholu příjmu sušiny co nejdříve. Pečlivě sledujte spotřebu krmiv, zejména pokud byly provedeny změny krmiva a/nebo komponentů. Krmte pouze vysoce kvalitní krmivo s odpovídající hladinou vlákniny a strukturou. Minimální podíl objemné píce v krmné dávce by neměl být nižší než 40 % z celkového příjmu sušiny. Pro krávy po porodu by objemné krmivo mělo tvořit 50 % krmné dávky. Do krmné dávky s vysokým podílem koncentrátů (více než 40 %) se preventivně přidává hydrogenuhličitan sodný (i v kombinaci s MgO). Přidává se také CaCO 3. Opakovaně zakládejte, resp. přihrnujte krmivo několikrát denně, podporuje to žravost krav a zvyšuje příjem sušiny. Je lepší, když krmivo zbude ve žlabu, když krávy ukončí jeho příjem (5 10 %), aby se zabránilo tomu, že by hladové krávy stály u prázdného žlabu. Měly by mít před sebou vždy čerstvé chutné krmivo. Ujistěte se, že krávy mají vždy volný přístup k čerstvé, čisté vody. Krmení otelených krav TMR se správným poměrem píce: koncentrát pomáhá udržet zdravý bachor krav. Pro dosažení brzkého vrcholu příjmu sušiny předkládejte kravám TMR určenou pro plnou laktaci co nejdříve po otelení. Kromě toho je dobré přidat 1,5 2 kg kvalitního po dva až čtyři týdny po otelení pro zajištění dostatečného množství vlákniny, což podporuje příjem. Sledování krav po porodu Pečlivě sledujte čerstvě otelené krávy, zda nemají známky metabolických Období otelení Kondice je velmi důležitá. Příliš hubené krávy (BCS méně než 3) mají po porodu nízkou užitkovost a nedostatečné rezervy energie pro reprodukci. Příliš vysoká kondice zase na druhé straně vede k větší frekvenci metabolických poruch, ketóz, dislokace slezu, dystokií, zadržení placenty, infekcím dělohy a cystických ovarií. Subklinická mléčná horečka (nízká hladina vápníku nebo hypokalcemie) a travní tetanie (nízká hladina hořčíku) také snižuje bachorové kontrakce, zvyšuje náchylnost k dislokaci slezu, vede ke snížení děložních stahů, zvyšuje riziko dystocie a zadržení placenty, zpoždění involuce dělohy s abnormálním výtokem sedm až deset dní a prodlouženou servis periodu. Ve všech případech vede snížená žravost k nižší produkci mléka, vyššímu úbytku hmotnosti a špatné reprodukci. 04 2015

Krmivářství 21 Krávy v období stání na sucho by měly mít k dispozici odpovídající krmnou dávku problémů. Patří mezi ně: jasně viditelné velké množství kukuřice nebo obilí ve výkalech, vodnaté, šedé až tmavě černé výkaly, nízký nebo kolísavý příjem krmiva, nízká tučnost mléka, opožděné dosažení vrcholu produkce mléka nebo špatná perzistence laktace, onemocnění končetin, kulhání a laminitidy (způsobené acidózou), krávy nepřežvykují (méně než 30 % krav přežvykuje najednou), problémy s příjmem krmiva spojené s možnou ketózou (klinickou a subklinickou) a dislokací slezu. Pokud mají krávy problémy související s krmením, zvažte změnu své strategie krmení. Mezi změny managementu: čas krmení, frekvence krmení, typ doplňku zrna, stupeň zpracování obilí a používání doplňkových látek. Zkrmujte krmná aditiva, jako jsou propylenglykol a niacin, soli kyseliny propionové nebo glycerol (pro prevenci steatózy jater a ketózy), vitamíny (vitamín E, karoten, biotin) a mikroprvky pro posílení imunity. Krmení niacinu (6 až 12 g) pomáhá v prevenci ketóz a podporuje příjem sušiny, zlepšuje energetickou rovnováhu na začátku laktace. Nezkrmujme ho ale hubeným kravám. Do krmné dávky je možno přidat pufry, a to v případě, že krmivo má jemnou strukturu, krmná dávka je mokrá či siláž je příliš suchá, nebo je krmná dávka taková, že umožňuje Jak jsou krávy v tranzitním období krmeny, je stejně důležité jako to, čím jsou krmeny. Kvalita krmiva je nezbytná pro zvýšení produkce. Dodržování osvědčeného managementu je zásadní pro maximalizaci mléčné užitkovosti a dlouhověkost krav. Snížení vyřazování, zlepšení zdraví krav a optimalizace produkce mléka zlepší ziskovost vaší mléčné farmy. separaci, a tedy vysokou hladinu rychle fermentovatelných koncentrátů. Čerstvé otelené krávy jsou náchylnější k bachoru acidózy, jejímž důsledkem může být kulhání. Zinek podporuje sílu a tvrdost paznehtu. Zvyšte příjem vápníku na 150 180 gramů na dojnici za den (1,5 1,9 % vápníku v krmné dávce v závislosti na příjmu). Kontrolujte příjem sušiny, produkci mléka, zdraví a plodnost krav. Používejte stabilně takové postupy, které zvyšují klíčová kritéria užitkovosti. Zajistěte dostatečný prostor u žlabu. Nejlepším indikátorem je to, že všechny krávy mohou žrát v tu samou chvíli. Pro dobrou užitkovost je nezbytný komfort krav, a to platí zejména pro čerstvě otelené. Musí mít dostatečně velké, snadno přístupné, suché a čisté boxy. Konzistentní, vysoký příjem sušiny otelených krav je hlavním faktorem ovlivňujícím mléčnou užitkovost a změny hmotnosti na začátku laktace. Zkracuje dobu, kdy jsou krávy v negativní energetické bilanci (NEB) a hubnou. Krávy přirozeně ztratí na hmotnosti v prvních 70 dnech laktace. Snažte se minimalizovat úbytek hmotnosti tím, že se krmí vyvážená krmná dávka. Krávy by neměly na začátku laktace ztratit více než jeden bod BCS. Podle zahraniční literatury Kontakt na autorku: alena.jezkova@profipress.cz www.profipress.cz

22 Krmivářství Pro krmivářskou praxi Klaas van der Horst Evropský krmivářský průmysl se dožaduje prostoru pro manévrování Evropský krmivářský průmysl představuje se 150 miliony tun za rok asi 15 % světového trhu s krmivy. Sektor zaznamenal, že se standardy EU začaly významně odkloňovat od standardů v jiných zemích, a to navzdory skutečnosti, že je těžce závislá na dovozech. To vnáší riziko do dlouhodobé dostupnosti cenově konkurenceschopných krmných surovin, říká prezident Evropské střešní organizace společností vyrábějících krmiva FEFAC. Podle Thijssense nejsou evropské standardy a představy o genetickém inženýrství, udržitelnosti a potravní bezpečnosti ve shodě s importní závislostí, ve které se EU nachází. Přinášíme překlad rozhovoru s prezidentem FEFAC Ruudem Tijssensem pro časopis AllAboutFeed: Jsou tedy potřebné změny? Evropští zákonodárci si musí být vědomi, že se EU pomalu stane ostrovem, pokud nezajistíme, aby byla naše legislativa příznivější k tržní realitě. Vyjasněme si hned na počátku, že se nejedná o snížení evropských standardů. Ale pokud chce evropský živočišný sektor zůstat konkurenceschopný, potřebujeme zaručený přístup k dostupným krmným komoditám na světových trzích. Strategické zajištění proteinů je zásadní, ale také zásobování fosfáty a obilninami by mělo být lépe zajištěno. Současná legislativa v kombinaci s poptávkou trhu díky požadavkům spotřebitele vytváří další obchodní překážky hovoříme o netarifních překážkách, které také vedou k dalším nákladům. Kdo v současnosti platí tyto mimořádné náklady? Mimořádné náklady se ztratí v cenách komodit. Tato diskuse je proto o zviditelnění zemědělského sektoru v Evropě. V současnosti to kompenzujeme tím, že máme výtečnou produktivitu zemědělců v Evropě. Ale ostatní kontinenty se rozvíjejí rychle. Ruud Tijssens, prezident FEFAC GM plodiny jsou v EU vždy obtížnou a vlekoucí se diskusí. Jak to ovlivňuje evropský krmivářský sektor? V mnoha evropských státech existuje jasný odpor proti pěstování geneticky modifikovaných plodin. Nicméně dodavatelé sójových šrotů a kukuřice na světový trh si plně osvojili GM technologii. Proto nemá evropský krmivářský sektor příliš na výběr. Prakticky všichni zemědělci v USA, Brazílii a Argentině pěstují GM variety těchto plodin. A uvědomme si, že hovoříme o dovozech. To by mělo být zcela odděleno od debat o tom, jestli pěstovat GM plodiny v Evropě nebo ne. Kvůli prodlevám v evropských schvalovacích postupech pro dovoz GM je v současnosti na seznamu 17 nových odrůd čekajících na povolení Evropskou komisí. A tato akumulace nevyřízených žádostí započala již před více než rokem navzdory pozitivnímu stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). GM plodiny jsou již schváleny, pěstovány a sklízeny v exportních zemích a dovozci nechtějí čekat na ukončení legislativního procesu EU. Mezitím stále čekáme na politické schválení. To znamená, že my, dovozci, podstupujeme riziko nálezu stop nepovolených krmných komodit (nad předepsanými limity). To může vést k potenciálně velkým finančním následkům. Asociace dovozců zrnin (COCE- RAL) odhaduje náklady příští sezóny již na 100 milionů eur za měsíc, pokud bude Evropská komise postupovat jako dosud. Důvodem je, že dovozy sójových bodů a sójových šrotů z USA zahrnují přílišné riziko. Nemůžeme požadovat od zemí mimo Evropu, které techniky šlechtění mohou nebo nemohou používat. My jsme ti, co se musí přizpůsobit. Pokud hovoříme o sóji, jaký je vývoj zodpovědné sóje na evropské úrovni? FEFAC vedený sociálními úvahami je aktivně zapojen do vývoje minimálních standardů pro zodpovědnou sóju od roku 2006. Ale toto rozhodnutí je hlavně poháněno nevládními organizacemi, maloobchodníky a zpracovateli mléka v severozápadní Evropě. Zaznamenali jsme, že se názory široce různí mezi zeměmi, co vlastně představuje zodpovědnou sóju. Vedla poptávka po zodpovědné sóje k nějakým problémům pro výrobce krmiv? Koneckonců vše má svou cenu. Pokud jsou zákazníci navazujících partnerů v řetězci ochotni platit další náklady, potom krmivářské společnosti naplní požadavky trhu. Ale varujeme trh před fragmentací. Cena může být celkem podstatná, zvláště je-li spojena fyzicky s produktem. V EU jsme závislí na dovozech zvláště proteinových plodin, jako jsou sójové boby. Je proto důležité, že existují funkční řešení. Jako FEFAC pracujeme na usnadnění zásobování hlavního proudu trhu zodpovědnou sójou. Nakonec je to vše jeden tržní proud. S našimi 04 2015

Krmivářství 23 partnery řetězce dodavatelů udržujeme otevřený dialog a pokoušíme se přispět k naplnění minimálních požadavků. Existují non-gmo řetězce? Ano existují. Nicméně tyto druhy nadzákonných tržních požadavků opět souvisí s dalšími náklady. Setkali jsme se s příplatky za non-gmo sójové boby, které dosahují 200 eur za tunu. FEFAC není nezbytně pro nebo proti GMO, pro nás jsou při rozhodování, je-li surovina vhodná jako krmná surovina, klíčovými faktory bezpečnost a kvalita. A tak se dostáváme zpět k diskusi o přijímání nových genetických odrůd. Pro GM odrůdy čekající na povolení Evropské komise potřebujeme k udržení přístupu na světové trhy řešení takzvané nízké hladiny přítomnosti. Myšlenka nulové tolerance v potravním řetězci je strašlivé dogma. Nulové znečištění jednoduše neexistuje. Analytická zařízení k definování nuly se navíc stávají stéle citlivějšími. Pokud byl před deseti lety měřen důkaz nepřítomnosti, nyní je znenadání nalezen jeden ppb. Znamená to, že je komodita nebezpečná? Legislativa se zde musí přizpůsobit. Mluvili jsme jenom o GMO, ale diskuse o potravní bezpečnosti může být citlivější, mám pravdu? Není potřeba se obávat o postoj živočišného sektoru vůči bezpečnosti, protože má vždy prioritu. Nicméně, existuje stále mnoho incidentů a ty by měly být redukovány intenzivním monitoringem a autoregulací. Ale v Evropě nemůžeme vždy sestavovat vlastní plán týkající se bezpečnosti potravin, jsme-li tak závislí na dovozech. Pro ilustraci, v roce 2013 jsme byli konfrontováni s aflatoxiny v kukuřici, což způsobilo velkou krizi. Stejná zásilka kukuřice kontaminované aflatoxiny, která nebyla připuštěna v EU, byla nakonec (se svolením německých úřadů) odeslána do USA. Neříkám, že jsme chtěli tuto dodávku kukuřice použít, ale je divné, že čelíme krizi a snažíme se lokalizovat zdroj, zatímco v USA je to obchod jako obvykle. Musíte si uvědomit, že živočišné produkty ze zvířat krmených takovými krmnými surovinami také vstupují na světový trh stejně jako ostatní živočišné produkty. To není srovnatelná hra. Co tedy navrhuje FEFAC zde? Prosazujeme koncept od vrcholu pyramidy, který je nákladově nejúčinnější cestou kontroly chemických kontaminací v řetězci. Tak jsou dodavatelé krmných surovin a doplňkových látek vázáni odpovědností za bezpečnost svých produktů. Neznamená to přesun odpovědnosti, ale její účinnou distribuci v řetězci. Obhajujeme přístup založený na hodnocení rizika, v celém řetězci od spotřebitele k výrobci našich surovin. Odrazovým bodem musí být, že pro spotřebitele nejsou rizika a to musí být přeneseno do celého řetězce. V Evropě jsme navyklí na takzvaný princip předběžné opatrnosti. Z politického hlediska je to pochopitelné. Někdy jsme dobrovolně přísnější než zákon, tak jako u hladin mykotoxinů v krmivech pro dojnice. Ale někdy je obtížné vysvětlit to z pohledu monitoringu rizika. A nulová tolerance, to již jsem zmínil. Řekl jste, že strategické zajišťování proteinů je klíčové. Proč jednoduše nepěstovat více proteinových plodin v Evropě? Je důležité si uvědomit, že žijeme na severní polokouli. To znamená, že budeme vždy závislí na obchodu ovlivněného různou sezónní úspěšností sklizně v různých částech světa kvůli různým sezónám sklizně kolem světa. Za druhé, produkce proteinů v Evropě je rozhodně nezbytná. Nicméně v současnosti stěží nějaká produkce existuje. Jedna krmivářská společnost dříve prováděla experiment a prokázala klíčovou důležitost specifických aminokyselin nacházejících se v sóji. Technicky se pěstování sóje v Evropě dá uskutečňovat, ale ne pokud jde o cenu a ziskovost. Evropská sója je příliš drahá, a tedy vhodná pouze pro použití v mezerách na trzích a ne pro hromadné komodity. Navíc, pokud je zde produktivita sóje nižší a budeme pěstovat plodiny bohaté na proteiny na půdě vhodnější k pěstování vysoce produkční pšenice; životní prostředí z toho nebude mít prospěch. Jak řečeno, zajištění zásobování proteiny v EU je klíčové, ale to jisté platí pro fyzickou dostupnost fosfátů. Ve FEFAC chceme zvýšit povědomí o těchto záležitostech v Evropském parlamentu. Vyzýváme také Evropskou komisi k nastave ní strategie pro zařazení zásobování komoditami do agendy a například k práci na dohodách s Brazílií a Argentinou. Legislativa, netarifní překážky a požadavky spotřebitelů zvyšují tlak na evropský průmysl krmiv a živočišný sektor. Žádáme jen, aby nám zákonodárci dali proveditelný právní rámec. Autorem rozhovoru je Klaas van der Horst. Překlad: Josef Svoboda www.profipress.cz ww.prw pre s.

24 Krmivářství Pro zootechniky Eva Václavková, Jaroslava Bělková Výživa selat Na správný růst v období po narození a dosažení optimální odstavové hmotnosti selat má podstatný vliv množství a kvalita živin přijatých po narození. Pro přežitelnost selete po narození je nejdůležitější příjem mleziva, které je zdrojem energie a imunity. Množství mleziva přijatého seletem a výše ztrát selat po porodu jsou velmi úzce spojeny. Pokud sele přijme méně než 200 g mleziva, je mortalita do odstavu téměř 50 %. Přijme-li více než 200 g mleziva, mortalita je zhruba sedmiprocentní. Za optimální se považuje přibližně 300 až 400 g mleziva. Příjem mleziva ovlivňuje několik faktorů. Prvním z nich je vitalita selat. Selata vyhledávají struky prasnice ihned po narození, sele se poprvé napije za 25 až 35 min. Prvnímu narozenému seleti trvá většinou déle, než nalezne struk. Doba od porodu do prvního sání je pro množství mleziva přijatého seletem významná, každá minuta zdržení znamená o 11 g mleziva méně. Velikost vrhu, na rozdíl od produkce mléka, množství vytvořeného mleziva neovlivňuje. To znamená, že produkce mleziva se nezvyšuje s velikostí vrhu a dostupnost mleziva na jedno sele se snižuje o 22 až 42 g se zvětšením vrhu o jedno sele. Naopak porodní hmotnost selete má pro příjem mleziva zásadní význam. Se zvýšením porodní hmotnosti o 100 g se zvýší příjem mleziva o 28 g. Energetická hodnota mleziva je přibližně 600 kj/100 ml. Zásoba glykogenu v játrech, se kterou se sele rodí, se vyčerpá za 12 až 24 hod. po narození, pokud je sele vystaveno chladnému prostředí a nepřijímá potravu. Proto sele musí přijmout zdroj energie co nejdříve po narození. V opačném případě mu hrozí hypoglykemie. Produkce mleziva Bohatým zdrojem energie je pro sele po narození právě mlezivo. Produkce mleziva trvá pouze několik hodin a složení se rychle mění. Mlezivo obsahuje také základní protilátky, které jsou nezbytné k udržení dobrého zdravotního stavu selat. Sele se rodí pouze s malým množstvím protilátek působících proti bakteriím a virům, a proto je zcela odkázané na protilátky získané z mleziva. Ihned po narození je stěna střeva selete prostupná pro imunoglobuliny, tato schopnost je však za 24 hod. od narození minimální. Příjem mleziva po této době pak již nemá pro sele význam. Koncentrace protilátek v mlezivu prasnice je ovlivněna řadou faktorů, je odlišná i u jednotlivých prasnic uvnitř jednoho chovu. Bylo zjištěno, že obsah protilátek v mlezivu i následně v mléku stoupá s pořadím vrhu, respektive s věkem. Dále je ovlivněn obdobím, genotypem, prodělanými onemocněními, vakcinacemi. Rozdílný je i obsah protilátek v mlezivu z jednotlivých struků, mlezivo ze zadních struků je na IgG bohatší než z předních. Hladina kolostrálních protilátek selete je tedy ovlivněna prasnicí, pořadím narození jednotlivých selat, strukem, množstvím přijatého mleziva. Nejrizikovější jsou selata, která se rodí přidušená a přijímají menší množství mleziva. Požadován je příjem asi 5 g IgG/kg živé hmotnosti selete během prvních 24 hodin života. Zpožděné sání nebo nízká koncentrace IgG v mlezivu může zabránit selatům dosažení tohoto příjmu. Mlezivo se postupně mění na zralé mléko během tří dnů po porodu. Maximální produkce mléka nastává okolo 21. dne laktace, poté začíná pomalu klesat. Prasnice s deseti selaty vyprodukuje při- Ilustrační foto Martin Jedlička 04 2015

Krmivářství 25 bližně 10 až 12 kg mléka denně. Rostoucí sele má však stále vyšší potřebu živin, to znamená, že od této doby nejsou živiny v mléce schopny pokrýt nároky selete. Proto chovatel musí zahájit návyk na krmnou směs co nejdříve, a tím sele připravit na odstav a změny v krmné dávce. Pokud počet selat ve vrhu převýší počet funkčních struků prasnice nebo prasnice produkuje málo mléka, je možné přemístit selata k jiné prasnici s méně početným vrhem. Selata lze přesunout až po napití mleziva, nejdéle do dvou dnů po narození. Prestartery mají význam Výživu selat po narození zajišťuje mléko prasnice. Na kilogram přírůstku vrhu jsou potřeba přibližně čtyři kilogramy mléka. Mléko je zdroj snadno stravitelných živin, avšak nepokrývá potřebu vody a selatům je nutné tudíž poskytnout dostatek zdravotně nezávadné vody. Již krátce po porodu předkládáme selatům prestarterovou směs z důvodu návyku na pevnou potravu. Selata si zpočátku se směsí pouze hrají, postupně ji začínají ochutnávat. Proto je nutné směs selatům co nejvíce zatraktivnit například tepelnou úpravou či ochucováním. Postupným příjmem prestarterové směsi si sele navyká na jiný druh krmiva, než je mateřské mléko a zároveň dochází k přizpůsobení střevní mikroflóry a ke snížení rizika průjmů po odstavu. Do odstavu sele zkonzumuje přibližně 0,5 až 0,7 kg prestarterové směsi. Je proto hrubou chybou krmítka přeplňovat prestarterem a nečistit každý den od výkalů a moči, které se tam mohu objevit. Krmítka s kvasícím nebo zaplísněným obsahem jsou spojena s rizikem průjmových onemocnění, zejména pro hladová selata. Pouze správně připravené sele schopné přijímat dostatek krmné směsi je schopné překonat stres spojený s odstavem. Sele, které před odstavem ve věku čtyř týdnů neumí přijímat pevnou potravu, představuje pro chovatele největší problém. První dny po odstavu toto sele nežere, hladoví a pak náhle začne přijímat krmnou směs. Výsledkem je pomnožení nevhodné mikroflóry v trávicím traktu a výskyt průjmu. Prestarterová krmná směs, kterou selata přijímala před odstavem, se jim předkládá i po odstavu a postupně se k ní přidává směs nová. Problematický odstav Až do odstavu mají selata uspořádaný život pravidelně přijímají potravu, v intervalech mezi sáním spí, jsou vystavena optimálním podmínkám prostředí. Odstav znamená naprostou změnu, selata jsou vytržena z klidného prostředí, setkávají se s dalšími selaty z jiných vrhů a dochází ke změně krmné dávky. Všechny tyto změny vyvolávají u selat stres, u některých dochází ke zhoršení trávení, u některých ke snížení odolnosti vůči nemocem. Trávicí trakt selat před odstavem je uzpůsoben k trávení mléka prasnice. Klky, které tvoří sliznice tenkého střeva, a které zvětšují absorpční kapacitu tenkého střeva, jsou v době před odstavem omývány přijatým mlékem prasnice. V mateřském mléce prasnice se stává dominantním IgA. Pátý den po porodu obsahuje mléko již 1,78krát a osmý den 2,22krát více IgA než IgG. Imunoglobuliny z mléka již do krevního řečiště selete neprostupují, navozují tzv. laktogenní imunitu. Protilátky zůstávají v mléce, společně s ním procházejí zažívací trubicí a zamezují patogenním zárodkům uchytit se na střevní sliznici. Vzhledem k rychlému rozpadu protilátek a pohybu s ostatní tráveninou musí být laktogenní imunita neustále doplňována příjmem dalšího mléka. Stupeň chráněnosti selat záleží opět na množství produkovaného mléka a koncentraci protilátek ze strany prasnice a množství a pravidelnosti příjmu ze strany selete. Laktogenní imunita končí okamžikem odstavu selat. Po odstavu tedy sele nemá k dispozici IgA, to znamená, že je náchylné k atrofii klků tenkého střeva, snižuje se absorpční schopnost tenkého střeva a využitelnost krmiva. Buňky klků produkují enzymy, tato produkce v době odstavu klesá. Popsané změny vedou ke snížení využití krmiva. Za normálních podmínek trvá proces regenerace klků pět až sedm dní po odstavu. Na zkrácení nebo prodloužení doby regenerace klků má vliv i teplota prostředí, ve kterém se sele nachází. Pokud sele vystavíme nízké teplotě, proces regenerace klků se zpomalí, v některých případech úplně zastaví. Před odstavem sele přijímá mléko prasnice v pravidelných intervalech. Proto je mikroflóra trávicího traktu u selat před odstavem stabilní, i když ve srovnání s dospělým prasetem velmi jednoduchá. Po odstavu velmi často přichází období hladovění, zvláště u selat, která v době odstavu nebyla schopná přijímat krmnou směs. Vyhladovělá selata se pak vrhají na krmivo. Důsledkem je narušení střevní mikroflóry, která se projeví průjmy. Stabilizace mikroorganismů ve střevě trvá 7 až 10 dní. Doporučení pro praxi Jestliže prvních sedm dní po odstavu evidujeme snížení růstu selat, měli bychom se zaměřit na sledování následujících bodů: selata by měla mít optimální odstavovou hmotnost, selata by měla být odpovídajícího věku, selata by se měla zařazovat do skupin podle hmotnosti nebo by měla zůstat ve skupinách tak, jak byla zvyklá ve vrhu, krmná směs pro odstavovaná selata by měla být dobře stravitelná a chutná, několik prvních dní po odstavu je vhodné ji namíchat s vodou, krmné směsi by se měly používat podle věku a tělesné hmotnosti, prvních pár dní po odstavu by se krmná směs měla předkládat na otevřených talířových krmítkách, nikoliv v korytu, krmnou směs předkládat v malém množství pětkrát denně, udržovat krmítka v čistotě, odstraňovat zbytky nespotřebovaného krmiva, poskytnout selatům snadný přístup k čisté vodě, stáje udržovat v čistotě, bez průvanu, po 7 až 10 dnech po odstavu přemístit zaostávající selata do jiného kotce, upravit jim krmnou dávku. Závěr Zajištění správné péče o selata během období mléčné výživy má vliv na jejich další růst a vývoj po odstavu. Po porodu je selatům nutné zajistit dostatečný a včasný příjem mleziva. V období kojení je zdrojem výživy selat mateřské mléko, avšak již několik dnů po porodu je potřeba zahájit příkrm selat prestarterovou směsí, aby byla selata v době odstavu schopna přijímat pevnou potravu. I když mateřské mléko zajistí seleti všechny potřebné živiny, není pro něho zdrojem vody. Přístup k čerstvé a zdravotně nezávadné vodě je proto nezbytný. Zachování všech hygienických a organizačních postupů od porodu až do odstavu je zárukou produkce zdravých a prospívajících selat. Příspěvek vznikl za podpory projektu MZE RO0714. Ing. Eva Václavková, Ph.D., Ing. Jaroslava Bělková, Ph.D., VÚŽV, v. v. i. Praha, Oddělení chovu prasat Kostelec nad Orlicí Kontakt na autorku: vaclavkova.eva@vuzv.cz www.profipress.cz

26 Krmivářství Pro zootechniky Martin Jedlička Výživa extenzivně chovaných plemen ovcí Základem výživy ovcí jsou objemná krmiva, která zahrnují pastevní porost ve vegetačním období a dále seno a senáž zakládané mimo sezónu. Jadrná krmiva se malým přežvýkavcům zkrmují omezeně, nejčastěji v době zvýšené fyziologické zátěže organismu, například v době březosti, laktace nebo připouštění plemeníků. Samozřejmě, že zastoupení jádra v krmné dávce specializovaných plemen ovcí chovaných v intenzivních systémech za účelem produkce jehněčího masa nebo mléka je v porovnání s jadrnou výživou extenzivně chovaných ovcí rozdílné. Dokonce pro některá zájmová plemena se přídavek jádra ani nedoporučuje. Podle oficiálních materiálů Svazu chovatelů ovcí a koz ČR se do výše jmenované skupiny zařazuje osm plemen u nás chovaných ovcí, a to jacob, jurská, kamerunská, kerry hill, ouessantská, shetlandská ovce, skudde a walliserská černonosá ovce (ještě donedávna to byla i vřesová ovce). Společným jmenovatelem pro všechny u nás chované ovce zařazené mezi zájmová plemena je v drtivé většině kombinovaná užitkovost, nenáročnost jak z pohledu chovatelských podmínek ustájení, tak výživy, dále odolnost a dobrá přizpůsobivost vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Kromě toho poutají pozornost také svým exteriérem neobvyklým počtem nebo tvarem rohů (jacob), zbarvením a strukturou srsti (například shetlandská, kamerunská, kerry hill) či jen svou miniaturní velikostí (ouessantská). Chovatelé tato plemena chovají především pro zábavu, ale často i pro udržování oplocených zahrad a sadů. Z pohledu počtu bahnic zařazených do kontroly užitkovosti je v našich chovech nejpočetněji zastoupeným plemenem kamerunská ovce. Základ domácího chovu tohoto afrického srstnatého plemene, které se u nás chová od konce devadesátých let minulého století, položila zvířata z českých zoologických zahrad v Ostravě a Liberci. V současnosti je malá populace kolem sta čistokrevných bahnic v kontrole užitkovosti rozptýlena mezi patnáct chovatelů. Momentálně největší plemenný chov kamerunských ovcí najdete na Táborku v obci Nadějkov a patří chovateli Petrovi Křížovi. Jeho osmdesátihlavé stádo reprezentuje 25 bahnic základního stáda (respektive 30 včetně jehniček), šest registrovaných beranů reprezentujících stejný počet linií, tj. Hezoun, Čert, Ramses, Zeus, Sas a Galileo a dále dvaačtyřicet jehňat. Chovatelským záměrem je rozšířit základní stádo bahnic na 30 matek, a to Jehňata kamerunských ovcí na farmě v Nadějkově dvěma až třemi jehničkami z každé linie. Kvůli malé chovatelské základně jezdím pro plemenná zvířata do Německa, kde kamerunské ovce chovají extenzivním způsobem pro produkci kvalitního jehněčího masa. Němečtí chovatelé uvádějí, že ve 100 g svaloviny kamerunských ovcí je v průměru 3,7 g tuku. Jinými slovy se jedná o libové maso, srovnatelné s telecím masem. Od kamerunských ovcí se odvozuje také asi o třetinu vyšší a bezmála o polovinu těžší americké plemeno barbados blackbelly, které místní chovají právě za účelem již zmiňované produkce jehněčího masa, vypočítal chovatel Petr Kříž, který své první kamerunské ovce pořídil již před třinácti roky. Kamerunské ovce v Nadějkově Stejně jako většině ovcí, ani kamerunkám nevyhovuje vlhké počasí a průvan. Proto by měly mít k dispozici přístřešek i na pastvině, kde jsou mimo zimní období po většinu roku. Při pasení upřednostňují pravé trávy, s oblibou však sbírají také květy bylin nebo zavadlé suché bodláky, pcháče a kopřivy. Vedle toho okusují i listy stromů nebo keřů a nepohrdnou ani listím ze země nebo spadaným ovocem. V zimě je základem krmné dávky kvalitní luční seno a senáž. Nezbytným doplňkem zimního krmení jsou jádro a minerální lizy. Přes zimu bahnicím podávám seno a přikrmuji je jádrem, respektive směsí granulované krmné směsi pro jehňata, tritikale a ovsa v dávce 300 g na kus. Senáží krmím až po porodu, abych zamezil komplikovaným porodům narostlých Senáží krmím až po porodu, abych zamezil komplikovaným porodům narostlých jehňat. Při vyhnání na pastvinu je třeba zvířatům poskytnout dostatečné množství sena na zasušení, bez něhož by si přivodila komplikace zažívacího traktu. jehňat. Při vyhnání na pastvinu je třeba zvířatům poskytnout dostatečné množství sena na zasušení, bez něhož by si zvířata přivodila komplikace zažívacího traktu. Bahnění plánuji od konce března, aby se jehňata rodila do lepšího počasí a mohla se s matkami vyhnat na pastvu. Ještě 04 2015

Krmivářství 27 Tab. 1 Chovný cíl plemene kamerunská ovce Chovný cíl Živá hmotnost Plodnost na obahněnou (%) Odchov do 14 dnů (%) jehňat ve 100 dnech (kg) Kamerunská ovce (KA) Plemeno menšího tělesného rámce a pevné konstituce. Berani jsou rohatí, bahnice jsou bezrohé. Plemenným znakem beranů je charakteristická hříva, která u silných jedinců zasahuje až po kolena a je výrazem dominance. Mateřské vlastnosti bahnic jsou vynikající, mají asezónní říji, a pokud je beran u stáda, rodí dvakrát za rok. Živá hmotnost bahnic je 30 35 kg, beranů 40 55 kg, kohoutková výška 55 60 cm. Věk pro zařazení do plemenitby (v měsících) Živá hmot. pro zařazení do plemen. (kg) berani jehnice berani jehnice berani jehnice 180 170 20 18 6-8 8 30 25 předtím však bahnice odčervím, podruhé tuto preventivní činnost zamezující šíření parazitických červů provádím na podzim a současně ošetřím paznehty. Protože jehňata jsou velmi vnímavá na střevní parazity, musím je odčervovat častěji. Poprvé po třech týdnech a do odstavu ještě dvakrát, pokračoval Petr Kříž. Vzhledem k tomu, že bahnice mohou být v říji každé tři týdny, chovatel drží berany odděleně. Je zastáncem názoru, že je rozumnější mít ve stádu dlouhověké bahnice a ne je vyřazovat po pěti porodech z důvodu jejich vyčerpání, jak tomu často bývá. A dalo by se napsat, že mu to ovce vracejí tím, že ve vrzích mívají často dvojčata. Konkrétně pak za celé stádo dosahuje v průměru 1,5 jehněte ve vrhu. Přitom průměrná hmotnost jedináčků se pohybuje mezi 2,2 až 2,5 kg, u dvojčat pod dva kilogramy (1,7 až 2 kg). Kamerunské ovce jsou dobrými matkami, rodí samostatně a o svá jehňata se pečlivě starají. Při dobré mléčnosti matek jehňata velmi dobře rostou, již za dva týdny svou porodní hmotnost zdvojnásobí. Pro jehňata mám vybudované příkrmiště, do něhož zakládám čistou granulovanou směs. Naučí se tam chodit snadno, nejprve s matkami, potom už sama. Do tří měsíců věku jehňata vykazují velmi dobrou intenzitu růstu. Při vážení ve 100 dnech věku mají beránci průměrnou hmotnost pod dvacet kilogramů, jehničky bývají asi o dva kilogramy lehčí, navázal dále. Protože kamerunské ovce patří mezi ranější plemena ovcí, chovatel odstavuje beránky po stodenním vážení, ve třech a půl měsících věku. Naproti tomu jehničky zůstanou pod matkami až do doby, než na podzim rozděluje základní stádo do harémů. Vřesová ovce jako specialita Pro extenzivní způsob chovu, tedy s minimálními náklady chovatele, jsou ideální volbou také vřesové ovce, které byly poprvé do České republiky dovezeny v roce 2001 v počtu deseti bahnic a plemenného berana. Podle údajů SCHOK bylo loni v kontrole užitkovosti zapojeno více než 300 čistokrevných bahnic. U tohoto skromného plemene, fylogeneticky odvozeného od muflona, si chovatelé cení zejména její tvrdosti, nenáročnosti a přirozené odolnosti vůči chorobám.,,kromě kamerunek jsem choval také vřesové ovce. Ač jsou si taxonomicky velice blízko, kvůli rozdílným podmínkám v místě jejich původního výskytu mají i zcela odlišné nároky na chov. Pokud bych měl obě plemena porovnat, kamerunské ovce jsou náročnější na chovatelskou péči. Zejména zjara musí mít trvalý přístup k senu. Hůře se vyrovnávají s nadbytkem vody v mladé pastvě, mívají pak průjmy a jehňata trpí následně na kokcidiózy. Zejména sající jehňata jsou vnímavá na začervení. Naopak vřesová ovce je nesmírně tvrdé plemeno bez zvýšených nároků na pastvu a ustájení. Výsledný produkt užitkového křížení získává od vřesových ovcí nejen zmiňovanou tvrdost, ale také takřka srovnatelné užitkové parametry v podobě přírůstku, podělil se o zkušenosti chovatel Petr Kříž. Vřesová ovce si získává další příznivce také pro vynikající jemné maso s nízkým podílem loje a charakteristickou Šedá vřesová ovce (VR) Hrubovlnné, kožichové, krátkoocasé plemeno středního tělesného rámce původem ze severovýchodního Německa, kde se po staletí chová na chudých, písčitých půdách vřesovišť. Obě pohlaví jsou rohatá, u beranů se rohy šnekovitě vinou do strany. Zbarvení vlny je stříbřitě šedé. Hlava a končetiny jsou černé s tvrdými paznehty. Vyznačuje se sezónní podzimní říjí. Jehňata se rodí černá. Živá hmotnost bahnic se pohybuje v rozmezí 45 65 kg, beranů 70 90 kg. Plemeno je kombinované s důrazem na produkci masa. Má dobré pastevní vlastnosti. Na pastvě zužitkuje i méně hodnotné rostliny a lze je perspektivně využít k řízené pastvě v chráněných oblastech. Tab. 2 Chovný cíl plemene šedá vřesová ovce Chovný cíl Živá hmotnost Věk pro zařazení Živá hmot. pro Odchov Plodnost na jehňat ve 100 do plemenitby zařazení do do 14 obahněnou (%) dnech (kg) (v měsících) plemen. (kg) dnů (%) berani jehnice berani jehnice berani jehnice 7 170 155 30 25 12-24 50 35 (35 kg) Vřesové ovce se využívají také k řízené pastvě v chráněných oblastech www.profipress.cz

28 Krmivářství Pro zootechniky Ekonomika chovu ovcí nevede přes vývoz jatečních zvířat, ale odbytem finálního produktu v podobě jehněčího masa na českém trhu. Pokud se jedná o vřesové ovce, beránky nezařazené do plemenitby se snažíme nabízet po vzoru německých chovatelů jako specialitu. vůní po zvěřině. Někteří autoři přičítají rozdíly v chuťových vlastnostech vřesových ovcí výživě. Výsledky studie vypracované na univerzitě v Hannoveru však ukázaly, že vlastnosti masa vřesových ovcí jsou podmíněny genetikou. První poražené beránky jsme nabídli přátelům a zorganizovali jsme několik degustací. Více než názor laiků, kteří si dají skopové maso jednou za rok, nás zajímal názor kolegů ovčáků, kteří skopové pravidelně konzumují. Jejich hodnocení potvrdilo informace od německých chovatelů, kteří ve svých propagačních letácích uvádějí, že má charakter zvěřiny. A Němci zvěřinu milují, pokud pominu seveřany, mají nejvyšší spotřebu v Evropě. Možná i proto se na německém trhu prodává maso vřesových ovcí jako specialita za vyšší cenu. Ekonomika chovu ovcí nevede přes vývoz jatečných zvířat, ale odbytem finálního produktu v podobě jehněčího masa na českém trhu. Pokud se jedná o vřesové ovce, beránky nezařazené do plemenitby se snažíme nabízet po vzoru německých chovatelů jako specialitu. Snad nám jejich zkušenosti pomohou k tomu, aby se ovce vřesová v množství u nás chovaných plemen neztratila, konstatoval na adresu plemene bývalý dlouholetý předseda klubu chovatelů vřesových ovcí Ing. Václav Pařízek. Miniaturní ovce z ostrova Ouessant Ouessantská ovce k nám byla poprvé dovezena před jedenácti roky. Podle údajů Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR Tab. 3 Chovný cíl plemene ouessantská ovce Chovný cíl Živá hmotnost Plodnost na obahněnou (%) Odchov do 14 dnů (%) jehňat ve 100 dnech (kg) Ouessantská ovce (OU) Zakrslé polohrubovlnné krátkoocasé původem francouzské plemeno, které je pojmenované podle stejnojmenného francouzského ostrova v blízkosti Bretaně. Jeho velkou předností je tvrdost, odolnost a nenáročnost. Berani mají velké spirálovité rohy rostoucí do stran a na krku zpravidla bývají obrostlí hřívou. Bahnění a odchov jehňat jsou bezproblémové. Tříletí berani mají přípustnou kohoutkovou výšku do 49 cm a živou hmotnost okolo 20 kg. U bahnic je to 46 cm v kohoutku a asi 15 kg hmotnosti. Věk pro zařazení do plemenitby (v měsících) Živá hmot. pro zařazení do plemen. (kg) berani jehnice berani jehnice berani jehnice 100 100 11 9 12-24 6-12 16 11 Stádečko ouessantských oveček v Kounicích má celoročně k dispozici zděnou stáj s výběhem na zahradu je do kontroly užitkovosti momentálně zapojeno na padesát čistokrevných bahnic asi z deseti chovů. V kontrole užitkovosti má svá zvířata také chovatelka Jindra Vaňačová, která se chovu minioveček v Kounicích věnuje od roku 2006. První ouessantské ovečky Jindra a Petr Vaňačovi pořídili především za účelem vypásání zahrady a do jisté míry také jako domácího mazlíčka pro své děti. Svou nenáročností a mírnou povahou však pořízená zvířata oslovila chovatele natolik, že začali uvažovat o produkci plemenných zvířat. Současné stádečko ouessantských oveček má celoročně k dispozici zděnou stáj s výběhem na zahradu. V době vegetace se ovce mohou pohybovat po celé zahradě o výměře 2500 m 2, kde podle slov Petra Vaňače spasou vše, na co přijdou, tedy kromě čerstvých kopřiv, které pozřou až zavadlé. Přilepšují si také okusem větví a spadaným ovocem. Od října až do doby, než naroste tráva, ovce přikrmujeme senem, dále podáváme minerálně-vitaminové lizy a samozřejmě vodu. Pro udržení malého tělesného rámce ovcím jádro takřka nepodáváme, respektive jen výjimečně za účelem nalákání zvířat. Osvědčil se nám minerální liz obohacený o selen, po němž jsou zvířata opravdu vitální. Porody plánujeme na přelom dubna a května, tak aby se jehňata rodila do tepla. Bahnění je bezproblémové, bahnice jsou vynikající matky. Zatím jsme měli pouze jedináčky. Hmotnost jehňat po narození se pohybuje mezi 1,2 až 1,6 kg, při vážení ve sto dnech je šestinásobně vyšší a dosahuje v průměru okolo 8,5 kg. Aukční beránci se na rozdíl od většiny plemen ovcí klasifikují až ve dvanácti měsících. S chovem těchto nenáročných a kontaktních oveček budeme pokračovat i nadále, ale velikost chovu máme limitovanou výměrou zahrady (na ovci se počítá minimálně 300 m² plochy pastviny). Podle ohlasu na výstavě Náš chov v Lysé nad Labem, kde svá zvířata prezentujeme v rámci expozice Svazu chovatelů ovcí a koz, vidíme, že o hobby plemena malých přežvýkavců je zájem. A to je pro náš chovatelský záměr jenom dobře, doplnil Petr Vaňač. Kontakt na autora: martin.jedlicka@profipress.cz 04 2015

Krmivářství 29 Co nabízí výzkum Alena Ježková Vliv složení krmiv na zdraví zvířat a lidí V návaznosti na žádost Evropské komise o zhodnocení vlivu niklu v krmivech na zdraví zvířat a lidí a životní prostředí vznikl při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin, tedy European Food Safety Authority (EFSA) panel pro kontaminující látky v potravinovém řetězci Contaminants in the Food Chain (CONTAM). Nikl se může do krmiv dostat dvěma způsoby, přírodní nebo antropogenní cestou. Určité krmné suroviny ho obsahují, protože se používá jako katalyzátor při jejich výrobě. Nikl je esenciální stopový prvek. U zvířat byl jeho nedostatek spojován s depresí růstu, změnami v metabolismu sacharidů a lipidů, opožděným zabřezáváním, menším počtem potomků, anémií, kožní vyrážkou, snížením hemoglobinu a hematokritu, krvetvorby a změnami v obsahu železa, mědi a zinku v játrech a sníženou aktivitou několika enzymů. Je důležitý pro správné fungování imunitního systému. Tento těžký kov je také senzibilizující činidlo a jsou i známy případy, kdy působil embryotoxicky, teratogenně a karcinogenně. Je to také důležitý kov pro životní prostředí, jeho koncentrace v půdě se v různých částech světa rychle zvyšuje. Většina rostlin, pícnin absorbuje minerální látky a těžké kovy z půdy. Čistý nikl je tvrdý stříbřitě bílý kov s atomovým číslem 28 a hmotnostním číslem 58,69. Na rozdíl od rozpustných solí niklu (chlorid, dusičnan, síran) jsou kovový nikl, sulfidy a oxidy niklu špatně rozpustné ve vodě. Nikl a jeho sloučeniny nemají žádný charakteristický zápach nebo chuť. Distribuce v přírodě Nikl je všudypřítomný v biosféře a patří mu 24. místo, pokud jde o jeho hojnost v zemské kůře všech prvků. Tento kov se nachází v půdě, pitné vodě a vzduchu. Existuje jen málo důkazů, že se sloučeniny niklu hromadí v potravinovém řetězci. Koncentrace niklu v ovzduší je v odlehlých oblastech v rozmezí 1 3 ng/m 3, zatímco koncentrace ve vzduchu venkovských a městských aglomerací je 5 35 ng/m 3. Jeho koncentrace v podzemních vodách závisí na využívání půdy, ph i hloubce odběru vzorků. Distribuce niklu v krmivech nebo potravinách se mění v závislosti na místě a druhu krmiva i zvířete. Jeho hladiny v krmivu jsou obecně v rozmezí od 0,01 do 0,1 mg/kg. Nejvyšší koncentrace (1 10 mg/kg) se nacházejí v kořenech a zelenině, kakau a čokoládě, sóje, ovesných vločkách, ořechách a mandlích, pekárenských výrobcích a obilovinách. Vyšší hladiny niklu (0,1 až 0,4 mg/kg) byly nalezeny v celozrnných výrobcích, výrazně vyšší (1 6 mg/kg) byly ve fazolích, ořechách a pšeničných otrubách. Ještě vyšší obsah (8 12 mg/kg) v kakau. Koncentrace niklu v travinách jsou obecně nižší než v půdě, ale luštěniny, jako je vojtěška, ho obsahují více. Obecně platí, že v v potravinách, které jsou rostlinného původu, je více niklu než potravinách živočišných. Nedostatek niklu Deficit niklu u prasat se projevil pomalejším tempem růstu, opožděnou pohlavní zralostí a vyšší mortalitou selat. Dále bylo pozorováno, že zvířata s nedostatkem niklu vykazovala známky nedostatku zinku. Kozy krmené nízkou hladinou niklu (100 ppb) měly vyšší frekvenci potratů, sníženu rychlost zabřezávání spolu se sníženou životaschopností koz a jejich potomků. Další studie odhalily sníženou produkci mléka, kožní a kosterní léze i nižší testikulární hmotnost u kozlů. Požadavek na nikl u monogastrických zvířat je v rozmezí mezi 50 a 200 ppb. Je vhodné, aby krmné směsi obsahovaly nejméně 0,2 mg/kg niklu. Normální způsob krmení obvykle zajistí množství niklu nad tuto hodnotu, proto nedostatek niklu v praktických podmínkách nehrozí. Stopový prvek jako nikl může být přidáván do krmných dávek, i když vlastně neexistuje žádný přesvědčivý důkaz o tom, že tento prvek je nezbytný pro všechny metabolické procesy. Zároveň musíme vzít v úvahu i toxické účinky. Nikl se může akumulovat a narušit funkci životně důležitých orgánů, a tím ovlivňuje zdraví zvířat. Hodnocení vlivu niklu Údaje pro hodnocení obsahu niklu poskytly dvě evropské země a předložily 1813 výsledků. Ve všech vzorcích byl hodnocen obsah www.profipress.cz

30 Krmivářství Co nabízí výzkum Vojtěška obsahuje více niklu než traviny niklu bez ohledu na jeho typ. Obsah niklu v krmivech byl hodnocen ze dvou pohledů, a to podle jeho obsahu v krmných směsích a krmivech a podle jeho koncentrace v surovinách včetně hydrogenovaných rostlinných olejů. U krmných směsí bylo posouzeno 317 vzorků, i když nebylo uvedeno, pro který druh hospodářských zvířat jsou určeny. Podle zjištěných průměrných koncentrací v krmných směsích a píci byla maximální mez odhadnuta na 5,1 μg (u výkrmu skotu) až na 61,7 μg/kg tělesné hmotnosti denně (nosnice a výkrm kuřat). Hladina niklu související s jeho obsahem v jednotlivých krmivech byla určena jako maximální bezpečná 0,06 mg/kg živé hmotnosti za den pro skot, 0,18 mg/kg hmotnosti za den pro prasata a kachny, 0,01 mg/kg hmotnosti za den pro ryby, 0,20 mg/kg hmotnosti za den u kuřat, 0,08 mg/kg hmotnosti za den pro ovce, 0,16 mg/kg pro kozy, 0,04 mg/kg pro koně, 0,11 mg/kg hmotnosti za den pro krůty. Prahová hodnota, označovaná jako NOAEL (No Observed Adverse Effect Level), je úroveň expozice, při které není pozorován nepříznivý účinek a LOAEL (Lowest Observed Adverse Effect Level) odpovídá nejnižším dávkám, při kterých byly negativní vlivy na zdraví zjištěny. U skotu byly NOAEL určen na 1,34 mg/kg živé hmotnosti za den, a to podle zjištění sníženého příjmu krmiva a růstu. Pro prasata je NOAEL 12,8 mg/kg hmotnosti a nikl byl detekován podle sníženého příjmu krmiva a přírůstků tělesné hmotnosti. U králíků byl NOAEL 3,75 mg /kg hmotnosti za den identifikován na základě snížení relativní hmotnosti jater, ledvin, vaječníků a snížení jejich funkce. U kachen byl NOAEL 9,4 mg/kg identifikován na základě snížení hustoty kostí a u ryb NOAEL 0,2 mg/kg hmotnosti podle histopatologických změn v ledvinách. U kuřat nemohl být NOAEL spolehlivě odvozen, ale LOAEL je 3 mg niklu/kg živé hmotnosti za den, a bylo zjištěno mírné snížení růstu, mírné snížené relativní hmotnosti jater a varlat a mírné patologické jaterní ohniskové infiltrace tuku spolu s poklesem konkrétních parametrů krve. Pro ostatní druhy, jako jsou krůty, ovce, kozy, koně, nebyly studie toxicity prováděny a žádné NOAEL a LOAEL tedy nebyly odvozeny. Panel CONTAM dospěl k závěru, že případný negativní dopad expozice krmiv niklem u skotu, prasat, králíků, kachen, ryb, kuřecího masa je nepravděpodobný. Metody analýzy Nejběžnějšími metodami používanými k měření celkového obsahu niklu v krmivu jsou atomová absorpční spektrometrie (AAS) a optická emisní nebo hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES nebo ICP-MS). V současné době neexistují žádné ověřené metody pro specifikaci niklu v krmivech. Výskyt a stupeň expozice Vzhledem k nedostatku údajů nebylo možné vypočítat relativní podíl kovových a rozpustných forem niklu celkové expozici niklu prostřednictvím krmiva. Nikl se přirozeně vyskytuje v krmivech, ale obvykle na hladinách, které nemají žádné nepříznivé účinky na hospodářská zvířata. Hladiny mohou být zvýšeny v důsledku zpracování nebo výroby krmiv po aplikaci hnojiv a kalů. Za určitých podmínek (vysoký příjem půdy a/nebo vysoké obsahy v půdě) může požití půdy významně přispět k příjmu niklu u pasoucích se zvířat, ale do jaké míry, se nepodařilo spolehlivě kvantifikovat. Zvířata mohou nikl přijmout nejen v krmivu, ale také ve vodě. Hodnoty výskytu niklu ve vodě z kohoutku a údaje o spotřebě vody ukazují, že možná expozice z tohoto zdroje je malá. Identifikace nebezpečí a rizik Hospodářská a pokusná zvířata absorbují jen malé procento z celkového perorální zatížení niklem. Rozsah gastrointestinální absorpce se liší mezi živočišnými druhy a je závislá na množství podávaného niklu, jeho chemické formě a typu podávané krmné dávky (např. pevná, sypká, kapalná nebo voda). Absorbovaný nikl se u zvířat rychle distribuuje do různých orgánů a tkání. U hospodářských zvířat je nejvyšší koncentrace niklu v ledvinách a v jiných orgánech/tkáních, jako jsou plíce, játra, svaly, varlata, slinivka břišní a slezina. Část absorbovaného niklu se vylučuje do mléka. K dispozici je omezený počet studií o toxicitě niklu pro hospodářská zvířata a ryby. Hlavní efekty, které byly pozorovány, jsou snížení příjmu krmiva a tělesné hmotnost (růst) nebo pokles relativní hmotnosti orgánů či histopatologické změny v játrech a ledvinách a/nebo změněné krevní parametry. Vzhledem k tomu, že v nejhorším případě chronické expozice niklu stanovené pro skot, prasata, králíky, kachny a ryby jsou podstatně nižší než příslušné NOAEL, dospěl panel CONTAM k závěru, že obsah niklu v krmivech není nebezpečný pro zdraví těchto druhů zvířat, a to i když se vezme v úvahu, že celkový počet údajů, které jsou k dispozici, je omezený. V případě lidí a potravin učinil CON- TAM shrnutí, že současná hladina niklu z potravin živočišného původu by mohla být problémem u mladé populace, zejména u batolat. Vystavení kontaminaci niklem v potravinách živočišného původu může být rizikové i u dalších dětí, pokud denní příjem přesáhne 2,8 μg/kg tělesné hmotnosti. BMDL10 (= orientační nejnižší škodlivá dávka) pro orální příjem je 1,1 μg/kg tělesné hmotnosti za den, a to pro jedince přecitlivělé na nikl. Srovnáme-li odhady akutního příjmu niklu z konzumace vybraných potravin živočišného původu pro dvě věkové třídy batolata a dospělé, podle referenčního bodu, byla hranice expozice nižší než 10. Proto CONTAM uvádí, že jedincům citlivým na nikl hrozí po konzumaci potravin živočišného původu vznik ekzematózního zánětu kůže. Nikl, který se uvolňuje z hnoje a výkalů zvířat, v jejichž krmivu je nějaká hladina tohoto kovu, nijak zásadně neovlivňuje životní prostředí ukládáním v půdě. Podle zahraniční literatury. Kontakt na autorku: alena.jezkova@profipress.cz 04 2015

Krmivářství PetFood 31 Greg Aldrich Je pohanka vhodná surovina do krmiv pro domácí zvířata? Trendem ve výrobě krmiv pro společenská zvířata jsou krmiva bez obilovin, tzv. grain free krmiva. Může být pohanka surovinou pro výrobu takových krmiva? Údaje o jejím využití ve výživě a zdraví domácích zvířat jsou minimální a bude třeba další výzkum, aby se posoudila vhodnost pohanky jako nové složky pet foods. Pohanka je známá po celá staletí, ale jen zřídka se používá do krmiv pro domácí zvířata. V současné době existuje na trhu jen málo speciálních krmiv a pochutin, které obsahují toto semeno ve směsi se sacharidy. Kvůli jejímu jménu (anglicky buckwheat) a použití by se mohlo zdát, že jde o obilí nebo že je příbuzná se pšenicí (wheat), ale pohanka není (Fagopyrum esculentum), ani jedno z toho. Její semena jsou spíše podobná semenům rebarbory, křídlatky nebo šťovíku než obilný zrnům. Někdy je klasifikována jako pseudo obilovina, ale jen proto, že se využívá podobně jako zrna obilí. Je tedy v současné době free grain krmiv, novinek a exotických ingrediencí v krmivech, otázkou nutriční nebo zpracování důvodem, že zůstává pohanka relativně neznámá na trhu s krmivy pro domácí zvířata? Pohanka je dvouděložná rostlina se semenem zaobleným ze tří stran, trojbokou nažkou. Hmotnost tisíce semen je 10 až 20 g, což je velmi málo v porovnání s pšenicí (35 g), kukuřicí (380 g) a hrachem (200 g). Pěstuje se v teplém klimatu a je relativně odolná vůči chorobám a parazitům a také dobře zapadá do systému střídání plodin. Rostlina pohanky má dutý stonek a srdčité listy. Bílé květy tvoří velké trsy a semena se vytvoří o několik týdnů později. Nutriční složení Mouka z pohanky obsahuje přibližně 12 % hrubého proteinu, 4 % tuku/oleje, který tvoří převážně kyselina olejová (37 %) a linolová (39 %). Podíl sacharidů v semeni tvoří kolem 55 % škrobu a 7 % vlákniny. Obsahuje 1,5 až 2,5 % minerálních látek (popel), včetně významného množství draslíku (0,4 %), fosforu (0,27 %), mědi (9,5 mg/kg) a manganu (240 mg/kg). Pohanka obsahuje také tiamin navázaný na protein, který slouží v rostlině jako přepravce vitamínu B 1 a tvoří určitou ochranu proti ztrátám během zpracování a skladování. Nejpozoruhodnější je ale obsah bílkovin v pohance. Jsou považovány za bezlepkové a mají velmi vysokou biologickou hodnotu s dobrou rovnováhou esenciálních aminokyselin. Protein obsahuje více lyzinu, argininu a kyseliny asparagové než typické obiloviny a méně neesenciálních aminokyselin, jako je prolin a kyseliny glutamová ve srovnání s pšenicí. I když je kvalita bílkovin pohanky vyšší než u ječmene, žita, kukuřice a pšenice, má ve srovnání s nimi nižší celkovou stravitelnost. Může to být dáno vyšším obsahem hrubé vlákniny. Obsah škrobu pohanky je podobný, ale granule škrobu jsou menší než u pšenice. To je způsobeno slabšími vazebnými silami a bude třeba vyšší teploty a delší doby pro želatinizaci škrobu než u pšenice. Škrob se skládá z amylózy a amylopektinu. Amylóza je lineární polymer, který obsahuje několik set glukózových jednotek. Složení amylózy u pohanky se mění podle zralosti od téměř 45 % škrobu po normální hodnoty v rozmezí 21 27 %. S vyšším obsahem amylózy má pohanka vyšší podíl nestravitelného, rezistentního škrobu než jiné obiloviny a to znamená, že má nižší glykemický index. Obsahuje také speciální rozpustné sacharidy D-chiro-inositol a fagopyritol, které jsou důležité pro léčbu diabetu a syndromu polycystických ovarií. V pohance je také řada flavonoidových sloučenin, většinou v lusku. Protože ale lusk také obsahuje antinutriční sloučeniny, jako jsou fagopyrin a filloerytrin, které jsou fotosenzitizační, musí být lusk před konzumací odstraněn. Některé z prospěšných flavonoidů, jako je rutin a izovitexin, se vyskytují v škrobovém endospermu. Rutin je flavonoidní glykosid, který má antioxidační vlastnosti často spojované se zeleným čajem a ovlivňuje vaskulární zdraví člověka. Bohužel dosud není žádný důkaz o tom, zda by to tak fungovalo i u domácích zvířat. Úprava pohanky Loupání pohanky potřebné pro výroby mouky pro spotřebu se provádí komerčně dvěma odlišnými postupy, a to suchým mletím nebo hydrotermickou úpravou. Jakmile se mele na mouku, má pohanka podobné vlastnosti během vaření jako tradičních obilná moučka. Může být extrudována a expandována podobným způsobem jako pšenice nebo jiné druhy mouček běžně používaných k výrobě krmiv pro domácí zvířata, ale s mírně vyšší hustotou. Pohanková moučka má po zahřátí nebo pečení silnější ořechovou příchuť, ale nejsou k dispozici žádné údaje o její přijatelnosti pro domácí mazlíčky. Pro lidi i zvířata Zatímco se čím dál častěji objevují zprávy o využití pohanky v potravinách, nejsou dostupné žádné recenzované publikace týkající se jejího využití v krmivech. Tento fakt znamená, že jde o novou složku krmiv. Na základě dostupných informací v oblasti lidské výživy by mohla pohanka nalézt uplatnění ve speciálních krmivech či terapeutických krmných dávkách pro domácí zvířata. Semeno by se dalo využít u nízkoglykemických diet, krmivu určeném pro použití v léčbě diabetu nebo glykemie, a dokonce může být přínosem pro zvířata mající problémy s lepkovou přecitlivělostí nebo jinými problémy. Pohanka by se měla zařazovat i do extrudovaných a pečených pamlsků pro domácí mazlíčky a pamlsků, kde jsou nutné vysoce kvalitní bílkoviny a funkční škroby, ale za předpokladu, že nehrají roli problémy s náklady na výrobu a dostupností. Nicméně dříve, než se bude pohanka běžně používat do krmiv domácích zvířat, měla by se získat a posoudit data popisující její chutnost, stravitelnost a dopady na zdraví zvířat. Greg Aldrich Pet food Industry 38 39 červen 2015 překlad Alena Ježková www.agroweb.cz

32 Krmivářství Komoditní zpravodajství Petr Novotný, Miluše Abrahamová Aktuální vývoj cen krmných obilovin, sóji a krmných směsí 5 800 5 600 5 400 5 200 5 000 4 800 4 600 4 400 4 200 4 000 3 800 3 600 3 400 Pramen: ČSÚ, ÚZEI Ceny zemědělských výrobců (CZV) krmných obilovin v ČR vykázaly od zimních měsíců letošního roku stagnaci, případně pozvolný mírný pokles, související s převisem nabídky na středoevropském trhu. Květnové CZV hlavních krmných obilovin zůstávají stále výrazně níže pod úrovněmi srovnatelného období loňského roku. CZV krmné pšenice na trhu České republiky se od února do května letošního roku změnila jen minimálně, v květnu činila 3958 Kč/t a meziročně byla o 15,2 % nižší. CZV krmného ječmene, která od počátku roku vzrostla na dubnovou hodnotu 3831 Kč/t, poklesla v květnu na 3628 Kč/t (meziročně níže o 19,7 %). CZV zrna krmné kukuřice dlouhodobě stagnuje a její květnová výše činila 3594 Kč/t (meziročně nižší o 22,9 %). Cena krmného měla od podzimních měsíců 2014 rostoucí trend, v květnu dosáhla 3747 Kč/t (meziročně o 2,7 % níže). U všech sledovaných krmných obilovin se předpokládá stagnace cen až jejich mírný pokles. Průměrná měsíční CZV krmné pšenice CZV krmné pšenice v ČR 2013-15 [Kč/t] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 2013 2014 2015 v květnu 2015 činila v Německu 152,93 eura/t (meziročně nižší o 15,1 %), v Polsku v přepočtu 160,95 eura/t (což představuje meziroční pokles o 18,0 %). Průměrná CZV krmného ječmene v Německu klesla na 143,75 eura/t CZV krmného ječmene v ČR 2013-15 [Kč/t] CZV krmného ovsa v ČR 2013-15 [Kč/t] 5 200 4 800 5 000 4 600 4 800 4 400 4 600 4 200 4 400 4 000 4 200 3 800 4 000 3 800 3 600 3 600 3 400 3 400 3 200 3 200 3 000 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Pramen: ČSÚ, ÚZEI 2013 2014 2015 Pramen: ČSÚ, ÚZEI 2013 2014 2015 04 2015

Krmivářství 33 5 800 CZV krmné kukuřice v ČR 2013-15 [Kč/t] 260 CZV krmné pšenice 2013-15 5 600 5 400 240 5 200 5 000 220 4 800 4 600 4 400 4 200 4 000 3 800 3 600 3 400 EUR/t 200 180 160 140 3 200 120 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I 13 II 13 III 13 IV 13 V 13 VI 13 VII 13 VIII 13 IX 13 X 13 XI 13 XII 13 I 14 II 14 III 14 IV 14 V 14 VI 14 VII 14 VIII 14 IX 14 X 14 220 CZV krmného ovsa 2013-15 200 180 160 140 120 100 80 460 Cena sójového šrotu na burze Hamburg 2013-15 [EUR/t] 440 420 400 380 360 340 320 I 13 II 13 III 13 IV 13 V 13 VI 13 VII 13 VIII 13 IX 13 X 13 XI 13 XII 13 I 14 II 14 III 14 IV 14 V 14 VI 14 VII 14 VIII 14 IX 14 X 14 XI 14 XII 14 I 15 II 15 III 15 IV 15 V 15 XI 14 XII 14 I 15 II 15 III 15 IV 15 V 15 Pramen: ČSÚ, ÚZEI 2013 2014 2015 Pramen: ČSÚ, AMI, MRiRW Česko Německo Polsko 240 CZV krmného ječmene 2013-15 220 200 EUR/t 180 EUR/t 160 140 120 I 13 II 13 III 13 IV 13 V 13 VI 13 VII 13 VIII 13 IX 13 X 13 XI 13 XII 13 I 14 II 14 III 14 IV 14 V 14 VI 14 VII 14 VIII 14 IX 14 X 14 XI 14 XII 14 I 15 II 15 III 15 IV 15 V 15 I 13 II 13 III 13 IV 13 V 13 VI 13 VII 13 VIII 13 IX 13 X 13 XI 13 XII 13 I 14 II 14 III 14 IV 14 V 14 VI 14 VII 14 VIII 14 IX 14 X 14 XI 14 XII 14 I 15 II 15 III 15 IV 15 V 15 Pramen: ČSÚ, AMI, MRiRW Česko Německo Polsko Pramen: ČSÚ, AMI, MRiRW Česko Německo Polsko 240 CZV krmné kukuřice 2013-15 220 200 180 EUR/t 160 140 120 100 I 13 II 13 III 13 IV 13 V 13 VI 13 VII 13 VIII 13 IX 13 X 13 XI 13 XII 13 I 14 II 14 III 14 IV 14 V 14 VI 14 VII 14 VIII 14 IX 14 X 14 XI 14 XII 14 I 15 II 15 III 15 IV 15 V 15 Pramen: ČSÚ, AMI, MRiRW Česko Německo Polsko Pramen: AMI 7 400 CPV krmné směsi výkrm prasat v ČR 2013-15 [Kč/t] a jejich predikce na červen až srpen 2015 8 000 CPV krmné směsi předvýkrm prasat v ČR 2013-15 [Kč/t] a jejich predikce na červen až srpen 2015 7 200 7 800 7 000 7 600 6 800 6 600 7 400 6 400 7 200 6 200 7 000 6 000 6 800 5 800 5 600 6 600 5 400 6 400 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Pramen: ČSÚ, predikce ÚZEI 2013 2014 2015 Pramen: ČSÚ, preikce 2013 2014 2015 www.profipress.cz

34 Krmivářství Komoditní zpravodajství 8 000 CPV krmné směsi pro nosnice v ČR v letech 2013-15 a její predikce na červen až srpen 2015 [Kč/t] 9 600 CPV krmné směsi pro výkrm brojlerů v ČR v letech 2013-15 a její predikce na červen až srpen 2015 [Kč/t] 7 800 9 400 7 600 9 200 7 400 9 000 7 200 8 800 7 000 8 600 6 800 8 400 6 600 8 200 6 400 8 000 6 200 7 800 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Pramen: ČSÚ, predikce ÚZEI 2013 2014 2015 Pramen: ČSÚ, predikce ÚZEI 2013 2014 2015 (meziročně nižší o 13,9 %), v Polsku rovněž poklesla na hodnotu 137,51 eura/t (meziročně nižší o 25,8 %). CZV krmné kukuřice v Německu dlouhodobě stagnovala, v květnu činila 149,63 eura/t (meziročně nižší o 19,2 %), podobně na polském trhu dosáhla 140,16 eura/t (meziročně nižší o 17,8 %). CZV krmného ovsa při stagnaci od počátku letošního roku činila v Německu v květnu 145,11 eura/t, v Polsku pak poklesla na dlouhodobé minimum pouhých 89,94 eura/t. Obchodní cena sójového šrotu na německém po propadu koncem roku 2014 značně kolísala a v květnu letošního roku poklesla na dlouhodobé minimum 332,60 eura/t, meziročně o 6,7 % nižší. Ceny krmných směsí pro monogastry Ceny krmných směsí pro předvýkrm i výkrm prasat se od března do května 2015 prakticky neměnily a reagovaly na vývoj CZV krmné pšenice a kukuřice. V červnu 2015 lze očekávat ještě jejich stagnaci, ale v průběhu dalších letních měsíců (červenec, srpen) by mohly ceny krmiv pro prasata začít klesat. CPV krmných směsí pro drůbež (brojlery a nosnice) měly v dubnu a květnu 2015 obdobný vývoj jako ceny krmiv pro prasata. Také u těchto krmiv se předpokládá oslabování cen během žní. Ing. Miluše Abrahamová, Ing. Petr Novotný, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha Kontakt: abrahamova.miluse@uzei.cz Signály krmení Jan Hulsen, Diers Aerden Jan Hulsen Dries Aerden Signály krmení Praktická příručka ke krmení dojnic pro jejich zdraví a užitkovost cena: 380 Kč Praktická příručka přehledným způsobem rozebírá otázky správného příjmu krmiva, optimalizace a výpočtu krmné dávky v návaznosti na principy kvalitního uskladnění a manipulace s krmivy. V závěru se publikace zabývá problémy s krmením, zdravotním stavem krav a následnými produkčními chorobami. Informace doplňuje přes 250 fotografií. Vazba V2, 108 stran, formát 205 x 265 mm Ucelenou nabídku knih naleznete v e-shopu na www.profipress.cz OBJEDNÁVKOVÝ KUPÓN Objednávám...... kusů publikace Signály krmení v ceně 380 Kč/kus Jméno a příjmení........................................................................................................................................ Adresa (včetně PSČ).................................................................................................................................... IČO....................................................................DIČ............................................................................ Telefon.............................................................. Podpis............................................................................ Knihy objednávejte na adrese: Profi Press s. r. o., odbytové oddělení, Jana Masaryka 2559/56b, 120 00 Praha 2, modrá linka: 844 111 999, tel.: 277 001 602. Objednané knihy Vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky se připočítává poštovné a balné. 04 2015

inzerce Mléčná horečka klíčem k její kontrole je prevence Hypokalcemie je chovateli často vnímána jako zanedbatelný problém. Výskyt klinické formy s klasickým ulehnutím se pohybuje kolem 7 % a reakce na včasnou léčbu bývá většinou úspěšná. Ale její subklinická ( neviditelná ) a daleko nevyzpytatelnější forma, kdy hladina Ca v krvi osciluje mezi 2,0 a 1,5 mmol/l, dosahuje až 60 % případů. A s jejími následky ve formě mnoha závažných produkčních chorob se potýkáme po dlouhou dobu laktace. Sníženým příjmem krmiva vedoucím ke ketóze přes metritidy a brakace až k nízké úrovni reprodukčních ukazatelů. Hypokalcemie Mléčná horečka je metabolická porucha spojená se snížením hladiny vápníku v krvi pod fyziologickou mez. Tato choroba se vyskytuje většinou u dojnic po otelení, jejichž metabolismus není schopný reagovat na strmé navýšení potřeby vápníku pro tvorbu mleziva a produkci mléka. Ačkoliv většina krav je po porodu v mírné hypokalcemii, koncentrace Ca v krvi zdravých zvířat by neměla klesnout pod 2,25 mmol na litr (v zahraničí pod 2,0 mmol/l). Mléčná horečka nastává v případě, kdy metabolismus dojnice není schopen rychle absorbovat dostatečné množství vápníku ve střevech nebo jej mobilizovat z kostních dep a následně koncentrace Ca v krvi klesá pod hodnotu 1,5 mmol/l. Tento proces nastává velmi rychle a z 90 % se objevuje v prvních dvou dnech po otelení. Dva typy Existují dva typy hypokalcemie: subklinická a klinická. Častější subklinická forma je méně rozvinutá a její okamžitý dopad na organismus je méně závažný. Většina případů subklinické mléčné horečky není díky absenci klinických příznaků diagnostikována. V konečném důsledku ale může subklinická forma velmi ovlivnit produkci a vést ke vzniku mastitidy, zadržení lůžka, metritidám, ketóze, zhoršení reprodukce a zvýšené brakaci dojnic. Ke vzniku hypokalcemie může vést mnoho příčin. Zejména je to zkrmování krmné dávky s vysokým obsahem Ca a/nebo K v období přípravy na porod. Přítomnost vysokých hladin vápníku v krmivu snižuje u dojnic úroveň jeho aktivního metabolismu a zvyšuje náchylnost k chorobě. Klinická hypokalcemie se celosvětově vyskytuje v chovech v 7,5 % případů. Obecně můžeme říci, že výskyt subklinické formy je 5 až 8x vyšší. A s vysokým výskytem také přicházejí dalekosáhlé dopady na produkci a rentabilitu. Studie provedená firmou Trouw Nutrition International, která byla zaměřená na vyčíslení nákladů spojených s výskytem a následky hypokalcemie, ukázala, že se pohybují v rozmezí 175 200 na dojnici a rok. Tři strategie V sázce je tedy pro chovatele mnoho a klíčem k úspěchu může být rychlá a účinná prevence. Pro specialisty na výživu je povinností vypracovat efektivní a proveditelné řešení problému. Ačkoliv existují tři nejpoužívanější přístupy, ani jeden není kompletně účinný. Prvním je krmení dojnic v přípravě na porod krmnou dávkou s velmi nízkým obsahem Ca. Tím dochází k aktivaci metabolismu využívajícího Ca ze střev a kostí. Tato metoda s sebou přináší v praxi těžko proveditelné úpravy krmných dávek, a ačkoli je efektivní, její účinnost je tím pádem nízká. Dalším tradičním přístupem k řešení nízké hladiny Ca v krvi je používání aniontových solí. Kationty jako draslík činí krev dojnic více alkalickou (zvýšené ph) a tento stav zpomaluje regulační systémy mobilizace tělesných zdrojů vápníku. Aniontové soli jako chlorid vápenatý nebo síran hořečnatý krev neutralizují a ph snižují, čímž navozují metabolickou acidózu. Použití tohoto systému v přípravě na porod zvyšuje dostupnost vápníku a snižuje riziko vzniku hypokalcemie. S ohledem na negativní následky spojené s možnými zdravotními problémy vyžaduje však velice přísný přístup s určitým jistícím stupněm kontroly zdravotního stavu zvířat. Posledním, zvláště v Evropě běžně používaným systémem, je náhlé zvýšení hladiny Ca v krvi v období těsně před porodem a po něm. Tato metoda, která zahrnuje například drenčování, je proveditelná a finančně nejméně náročná, ale vyžaduje přesné načasování. Nový inovativní přístup CalFix, vyvinutý firmou Trouw Nutrition International a uvedený na český trh firmou Trouw Nutrition Biofaktory, je dietetické krmivo obsahující unikátní vyvazovač vápníku a aditiva podporující zdravotní stav jater, funkčnost bachoru a reprodukční soustavy a celkovou imunitu dojnic. Zkrmování CalFixu neovlivňuje negativně příjem sušiny. Použití v praxi naopak potvrdilo jeho pozitivní vliv na příjem krmiva. CalFix, zkrmovaný tři týdny před porodem, v tenkém střevě vyvazuje vápník krmné dávky, a tím znemožňuje jeho absorpci v trávicím traktu. Tento proces připravuje metabolismus dojnice na nárůst potřeby vápníku v období kolem otelení zvýšením efektivity absorpce vápníku ze střeva a stimulací mobilizace z kostních zásob. Nastartováním aktivního metabolismu vápníku kolem porodu se velmi omezí riziko jeho nedostatku. Zkrmování v praxi potvrzuje pokusy provedené např. na University of Berlin, kdy byly u 113 dojnic sledovány hladiny Ca v krvi v období kolem porodu. Koncentrace Ca změřené u skupiny s CalFixem byly prokazatelně vyšší než kontrolní skupiny. Závěr Moderní produkce mléka je intenzivní a vysoce komercializovaný proces, což znamená, že následky produkčních chorob mohou výrazně ovlivnit úroveň produkce a zisk. Mléčná horečka je jednou z nejčastějších chorob současných chovů přesto, že současná krmivářská praxe nabízí mnoho možností jejího řešení. Vyskytne-li se u dojnice hypokalcemie, je důležité, aby došlo k její léčbě co nejrychleji. Zabrání se tím dalekosáhlým důsledkům této nemoci. Neporovnatelně ekonomičtější a efektivnější je její prevence, proto za tímto účelem dochází k úpravám krmných konceptů. A jedním z nejspolehlivějších, bezpečných a v praxi použitelných se jeví CalFix, který uvedla v nedávné minulosti na trh firma Trouw Nutrition Biofaktory. Toto unikátní a efektivní řešení snižující riziko vzniku mléčné horečky nyní přichází s druhou, účinnější generací. Ta má oproti generaci první vyšší vazební kapacitu vápníku, což umožňuje nižší dávkování a snížení nákladů na prevenci hypokalcemie. K popularitě CalFixu a jeho četnému používání, zvláště v Německu, přispělo i ocenění stříbrnou medailí na výstavě Eurotier 2010 jako inovace roku 2011 v krmivářském průmyslu. CalFix je zároveň příkladem podpory chovatelů ze strany Trouw Nutrition International. Ing. Martin Harsa Trouw Nutrition Biofaktory Praha s. r. o.

VYVAZOVAČ VÁPNÍKU Snižování rizika mléčné horečky cestou výživy Transitní krmná směs pro krávy v přípravě na porod Unikátní schopnost vyvazovat vápník Snižuje riziko subklinické a klinické mléčné horečky Jednoduchý, bezpečný a spolehlivý Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. Na Chvalce 2049, 193 00 Praha 9 Horní Počernice tel.: +420/281 920 737, 281 924 229, tel./fax: +420/281 925 075 e-mail: odbyt.biofaktory@nutreco.com, www.trouwnutrition.cz