Nahrazuje: Nový dokument Domov pro seniory Jasenka Vsetín, Dolní Jasenka 2274, Vsetín

Podobné dokumenty
BAZÁLNÍ STIMULACE. Vážená paní, Vážený pane,

Prvky mentální aktivizace. Mgr. Markéta Vaculová

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Informační list. Bazální stimulace a Reminiscenční terapie

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ:

Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem Boskovice

BAZÁLNÍ STIMULACE. Projekt Comenius Regio

koordinační a projektový pracovník Schválení: Bc. Davidová Hana vedoucí zařízení Verze: 01

AKTIVIZAČNÍ ČINNOSTI V DOMOVĚ BŘEZINY

RHB 4. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Implementace konceptu stimulace vnímání

BAZÁLNÍ STIMULACE U NOVOROZENCŮ. Miluše Hurtová

VSTUPNÍ DOTAZNÍK. Paní / pán...rok narození. Oslovení. Je pro něj / ni péče o své tělo důležitá? ANO NE


EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND SNOEZELEN PRAHA & EU. Mgr. Hana Hönigsfeldová. ImVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOMM STI PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Příloha č. 1 IVP u dívky č. 1 Plán práce a rozvržení učiva Sociabilita Pozvolné začleňování žáka do kolektivu ostatních spolužáků

Bazální stimulace v péči a ve vzdělávání osob s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením

sociální pracovnice koordinační a projektový pracovník vedoucí zařízení Verze: 01

2. Komu je služba poskytována.

Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec

Dotazník pro žadatele a jejich blízké

Loucký Mlýn, domov se zvláštním režimem. Identifikátor služby: Název poskytovatele: Alzheimercentrum Prácheň o.p.s.

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách

Zpracovatel: QQT, s.r.o., Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracování: Mgr. M. Stejskalová vedoucí zařízení Ev. číslo: II PP 10/2016. Schválení: Mgr. M. Stejskalová vedoucí zařízení Verze: 02

Zpracování: Vladimíra Oravcová vedoucí přímé péče Ev. číslo: II PP 10/2017. koordinační a projektový pracovník

KONTAKT: PODANÁ MAGDALENA, TELEFON:

Vážená paní, pane, Předem Vám mnohokrát děkujeme za spolupráci. Pracovníci domova důchodců Velká Bíteš

ODLEHČOVACÍ SLUŽBY. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 44

Naše smysly ÚVOD DO UČIVA

DOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ

SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK

NOVÉ POMŮCKY V DOMOVĚ SENIORŮ V JINDŘICHOVĚ HRADCI

Úrovně MT praxe. Pomocná k různým cílům v obasti edukace, komunikace a rozvoje osobnosti

Model sociální služby Centrum denních služeb

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Aktivizující sebepéče u pacienta smyslové vnímání. Smyslové vnímání zrak

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok

Zpracování: Bc. Jana Bártková ergoterapeut Ev. číslo: II PP 13/2016. Schválení: Mgr. M. Stejskalová vedoucí zařízení Verze: 01

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015

KONTAKT: ŽÁKOVÁ TEREZA, TELEFON:

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Popis realizace poskytování sociálních služeb

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY

SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB

Schválení: Mgr. J. Deylová vedoucí zařízení Verze: 02

Dotazník pro žadatele o poskytnutí sociální služby a jejich blízké

VADEMECUM BAZÁLNÍ STIMULACE. Příručka pro nejbližší osoby pacientů ošetřovaných v konceptu Bazální stimulace

2. Kritéria pro správnou výměnu inkontinenční pomůcky

SMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA

Domov se zvláštním režimem OASA STANDARD č.5. Domov se zvláštním režimem OASA

Komunikace s pacientem

Zpracování: Jarmila Hlavicová sociální pracovnice Ev. číslo: II SQ 11/2015. Schválení: Mgr. M. Pavlůsková ředitelka Verze: 01

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/ Ostrava Plesná

Směrnice č. 10/2016. Standardy kvality sociální služby Domov se zvláštním režimem. Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování služeb

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

Dr. Petr VELETA M.A. tanečník, choreograf a taneční terapeut. Hudba, pohyb a pozitivní komunikace, otevírají dveře do zapomnění

Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová

Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

Zvířata domácí, divoká

METODIKA ZAVÁDĚNÍ AKTIVIZAČNÍCH A OŠETŘOVATELSKÝCH METOD DO PRAXE DOMOVA ŠTÍTY JEDLÍ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

KONTAKT: ČAPKOVÁ LUDMILA, TELEFON:

Domov se zvláštním režimem

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči

Popis realizace poskytování sociálních služeb

Směrnice č. 23/2012. Standardy kvality sociální služby Domov se zvláštním režimem. Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování služeb

Jde o naslouchání hudbě v uvolněném stavu s cílem povzbudit představivost, vnímání symbolů a pocitů.

Směrnice č. 9/2016. Standardy kvality sociální služby Domov pro seniory. Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování služeb

Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace

Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby. v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s.

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

AKTIVIZAČNÍ A SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ ČINNOSTI V DOMOVĚ BŘEZINY

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

HANDLING U NOVOROZENCŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OSTRAVA. Jana Kučová Miluše Jozková


Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

Zahradní terapie jako součást ergoterapie

V / Individuální plánování průběhu sociální služby

Obr.č.26 Poloha leh na boku

Popis realizace poskytování sociální služby

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

2. Kritéria pro správnou výměnu inkontinenční pomůcky

Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

Další vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017

Veřejný závazek centra denních služeb

Integrativní Validace podle Richard. Mgr. Petr Kudělka

Veřejný závazek sociální služby

PODÁVÁNÍ STRAVY UŽIVATELŮM

Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925. Školní vzdělávací program Úsměv pro každého

Jde o naslouchání hudbě v uvolněném stavu s cílem povzbudit představivost, vnímání symbolů a pocitů.

vedoucí úseku péče o klienta sociální pracovnice Schválení: Mgr. Pavlína Bártková vedoucí zařízení Verze: 01

praktická ukázka změny polohy klienta posazení, postavení, otáčení a posouvání v lůžku, oblékání

Muzikoterapie a hudební pedagogika

Veřejné informace o službě

Transkript:

SMYSLOVÁ STIMULACE V RÁMCI KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE Nahrazuje: Nový dokument Domov pro seniory Jasenka Vsetín, Dolní Jasenka 2274, Vsetín 755 01 Proces Jméno a příjmení Funkce Podpis Zpracování: Urbánková Květoslava všeobecná sestra Ev. číslo: II PP 11/2016 Přezkoumání: Tomáš Žamboch, DiS. koordinační a projektový pracovník Účinnost: 1.1.2017 Schválení: Mgr. Mynářová Věra vedoucí zařízení Verze: 01 Obsah 1. Účel... 2 2. Rozsah platnosti, závaznost... 2 3. Vymezení základních pojmů... 2 4. Pravomoci a odpovědnost... 2 5. Popis procesu... 2 6. Smyslová stimulace... 3 6.1. Chuť... 3 6.1.1. Orální stimulace... 3 6.1.2. Povinnosti pracovníků (PSS, VS, FY,AKT)... 3 6.2. Čich... 5 6.2.1 Olfaktorická stimulace... 5 6.2.2. Povinnosti pracovníků (PSS, VS, FY, AKT)... 5 6.3. Hmat... 6 6.3.1. Taktilně-haptická stimulace... 6 6.3.2. Povinnosti pracovníků (PSS, VS, FY, AKT)... 6 6.4. Sluch... 6 6.4.1. Auditivní stimulace... 7 6.4.2. Povinnosti pracovníků (PSS, VS, FY,AKT)... 7 6.5. Zrak... 8 6.5.1. Optická stimulace... 8 6.5.2. Povinnosti pracovníků (PSS, VS, FY,AKT)... 8 7. Multismyslová relaxační místnost (Snoezelen)... 9 8. Smyslová stimulace... 10 9. Kontrolní kriteria... 11 Stránka 1 z 16

1. Účel Účelem tohoto pracovního postupu je se snažit lidem s poruchou vnímání a komunikace nabízet podněty s cílem zlepšení vnímání vlastního těla, rozvojem vlastní identity, umožněním vnímání okolního světa a navázání komunikace. 2. Rozsah platnosti, závaznost Pracovní postup je závazný pro všechny pracovníky v sociálních službách (dále jen PSS), všeobecné sestry (dále VS), fyzioterapeuty (dále jen FY) a aktivizační pracovníky (dále jen AKT), případně další pracovníky Domova pro seniory Jasenka Vsetín (dále jen zařízení), kteří se podílejí na péči o uživatele. 3. Vymezení základních pojmů BA biografická anamnéza BS bazální stimulace Verbální komunikace komunikace se slovy Neverbální komunikace komunikace beze slev Snoezelen multismyslová místnost pro relaxaci, odpočinek 4. Pravomoci a odpovědnost (1) Vedoucí zařízení je odpovědný za seznámení zaměstnance s obsahem, revizí nebo zrušením tohoto pracovního postupu. Koordinuje práci týmu. (2) Vedoucí přímé péče koordinuje a kontroluje podávání stravy v zařízení. (3) Všichni zaměstnanci poskytující uživatelům sociální nebo zdravotní službu jsou povinni seznámit se s tímto postupem a dodržovat jej v plném rozsahu. (4) Tento pracovní postup je všem zaměstnancům přístupný na pracovnách zařízení. 5. Popis procesu Smysly jsou prostředkem, pomocí kterého vnímáme své okolí. Pět samostatných smyslových systémů reaguje na různé podněty oči umožňují předávat zrakové informace, sluch zprostředkovává zvuk a udržuje rovnováhu, nos a jazyk reagují na pachy a chutě, smyslové nervy v kůži umožňují cítit fyzický kontakt, změny v teplotě a bolest. Stránka 2 z 16 Verze 01

Základními prvky bazální stimulace jsou pohyb, vnímání a komunikace. Koncept umožnuje prostřednictvím cílené stimulace smyslových orgánů podporu lidem se změnami v těchto třech oblastech. Využívá schopnosti lidského mozku uchovávat své návyky v paměťových drahách a cílenou stimulací takto uložených vzpomínek lze znovu aktivovat mozkovou činnost, a tím podporovat vnímání, komunikaci a pohyb. Je to komunikační, ovlivňující a vývoj podporující stimulační koncept, jenž se orientuje na potřeby klienta a přizpůsobuje se stavu i věku. Bazální stimulace pohlíží na klienta jako na rovnocenného partnera, který má svou vlastní historii, schopnosti a je vždy individualita. 6. Smyslová stimulace 6.1. Chuť Je velmi úzce propojená s čichem. Chuť má menší citlivost než čich. Ztráta čichu tak může způsobit omezení či dokonce ztrátu vnímání chuti. Hlavními orgány chuti jsou jazyk a chuťové pohárky. Jazyk je nutný pro pohyb potravy v ústech, tvorbu řeči a chuť. 6.1.1. Orální stimulace Ústa nám pomáhají rozlišit chuť, vůni a konzistenci podávané pochutiny. Dále nám slouží ke komunikaci, příjmu potravy, někdy jako pracovní nástroj a k polibkům. Zprostředkovávají pocity prožitku, jsou úzce spojena s čichovým vnímáním. Lidská ústa jsou nejcitlivější a nejaktivnější části lidského těla. Skrz svá ústa poznávají svět již malé děti. Lidé vnímají svá ústa jako velmi intimní oblast. Orální stimulace má za cíl zprostředkovat uživateli vjemy z jeho úst. Lze ji kombinovat s hygienou dutiny ústní nebo nácvikem polykacího reflexu. 6.1.2. Povinnosti pracovníků (PSS, VS, FY,AKT) (1) Stimulaci vždy zahajujte iniciální dotekem, respektujte dotekové zóny. (2) Před zahájením stimulace vyvěste na dveře místnosti informaci o tom, že probíhá BS, abyste zabránili rušivým vlivům z okolí. (3) Na základě získaných informací z BA (oblíbené jídlo, pití, hudba vyhodnoťte vhodné prvky v souvislosti s individuálními potřebami uživatele, využívejte paměťových stop, které jsou v mozku uchované po celý život. (4) Orální stimulaci provádíme pomocí tzv. cucacího váčku (kousek poživatiny, která je klientovi příjemná, která mu chutná, zabalená v mulu), který před vložením do úst smočíme v minerální vodě. Tento cucací váček pak vložíme do úst klienta. Cílem váčku je zvýšení pozornosti, zprostředkování nových vjemů a zkušeností, stimulace jazykových svalů, znovuobnovení schopnosti řeči, nabídnutí jistoty a důvěry. Stránka 3 z 16 Verze 01

(5) Pomocí molitanové tyčinky a oblíbených chutí podporujte u uživatele polykání a chuť k jídlu, pracujte s tím, co měl uživatel rád, co naopak rád neměl, pomocí pipety podporujte sací reflex uživatele, který je uchován v paměťových stopách. (6) Specifické potřeby uživatele, způsob stimulace a jiné důležité informace o uživateli jsou uložené v dokumentaci uživatele, která je umístěna na pokoji seznamte se s ní. (7) Při podávání stravy používejte slovní motivaci (název oblíbeného jídla, nápoje), vždy seznamte uživatele s tím, jaké jídlo je podáváno. (8) Pokud je na pokoji více uživatelů, snažte se, aby vždy byl krmen pouze jeden uživatel, aby veškerá pozornost byla soustředěna na jednoho uživatele. (9) Je-li u uživatele jen minimálně zachována úchopová schopnost, zajistěte aktivní účast uživatele při péči o dutinu ústní, aktivně ho podporujte v komunikaci, podporujte jeho hybnost, snažte se o zlepšení vnímání jeho vlastního těla. (10) Upravte polohu uživatele v souladu s pracovním postupem - polohování, správná poloha uživatele má zásadní význam ovlivňuje polykání, polohování není pouze pasivní formou péče, ale především podpůrným prostředkem pro motivaci uživatele. (11) Umožněte uživateli vhodnou polohu tak, aby mohl vnímat své vjemy a prožitky, aby se na ně koncentroval, nespěchejte, respektujte tempo uživatele. (12) Využijte optické (zrakové) stimulace, pomocí zrakového vjemu u klienta je možné provést stimulaci chuťových buněk používejte k tomu oblíbené tekutiny, jídlo, stimulujte chuťové buňky, proveďte stimulaci dutiny ústní pomocí molitanové štětičky namočené v oblíbeném nápoji, jídle, potírejte rty. (13) Pokud uživatel nepřijme Vaši péči požádejte kolegyni. (14) Zajistěte vhodné pomůcky pro naplňování potřeb uživatele v oblasti péče o dutinu ústní (kartáček na zuby, molitanové tyčinky - nenechávejte namočené v tekutině). (15) Před stimulací je třeba vzít v úvahu zdravotní stav uživatele, jeho únavu, stav dutiny ústní (afty, zubní protéza). (16) Ke stimulaci zvolte vhodné pochutiny, které má uživatel rád (na základě biografické anamnézy). (17) Sledujte reakci uživatele, jakoukoliv změnu (verbální i neverbální projev) zaznamenejte do komunikačního deníku. (18) Před orální stimulací proveďte somatickou stimulující masáž (Příloha č. 1). (19) Pokud je uživatel unavený, tuto stimulaci neprovádějte, (20) Přistupujte k ústům vždy ze strany, abyste nevzbuzovali u uživatele strach, který by mohl zvýšit svalové napětí, při stimulaci zajistěte oční kontakt s uživatelem, zabraňte výškovému rozdílu. (21) Pokud uživatel neotvírá ústa, pak použijte nejprve iniciální dotek, potom čichovou stimulaci, pak se dotkněte uživatele na hlavě a proveďte vestibulární stimulaci, následně somaticky stimulujeme obličej, pak manuálně stimulujte slinné žlázy a lehce stimulujeme rty. (22) Nekombinujeme více než tři různé chutě. (23) Nikdy nevnikejte do úst násilím. (24) Po stimulaci upravte polohu uživatele snižte podpěru téměř do vodorovné polohy. Stránka 4 z 16 Verze 01

6.2. Čich Je stejně jako chuť smyslem, kterým neustále monitorujeme své okolí. Prostřednicím čichu jsme při dýchání informováni o aktuální kvalitě okolního ovzduší a o případném hrozícím nebezpečí. Hlavním orgánem je dutina nosní a nos, který využíváme při dýchání a čichání. 6.2.1 Olfaktorická stimulace Olfaktorická stimulace velmi souvisí s orální stimulací. Vdechované vůně a pachy můžou vyvolávat vzpomínky. Většinou jsou vázány k něčemu konkrétnímu lidé, situace, roční období. Vjemy vyvolané vůněmi mohou být pozitivní nebo negativní, proto je velmi důležité brát v úvahu BA. Zde je možné zjistit, co uživatel upřednostňuje, jaké pachy byly vlastní jeho pracovnímu prostředí. 6.2.2. Povinnosti pracovníků (PSS, VS, FY, AKT) (1) Stimulaci vždy zahajujte iniciální dotekem, respektujte dotekové zóny. (2) Před zahájením stimulace, vyvěste na dveře místnosti informaci o tom, že probíhá BS, abyste zabránili rušivým vlivům z okolí. (3) Při stimulaci berte v úvahu získané informace z BA, vyhodnoťte vhodné prvky v souvislosti s individuálními potřebami uživatele, využívejte paměťových stop, které jsou v mozku uchované po celý život. (4) Vůni vybírejte velmi opatrně důkladně, protože nepříjemné pachy můžou u člověka vyvolat negativní stimulaci uživatel může podnět odmítnout a ještě více se uzavřít do sebe. (5) Pokud nabízíte uživateli pachové vjemy, nenabízejte je nepřetržitě, ztrácejí na významu. (6) Do olfaktorické stimulace začleňte osobní kosmetické přípravky, parfémy, deodoranty vůni oblíbeného jídla, vůni známou z pracovního prostředí. (7) Do olfaktorické stimulace zařaďte aromaterapii za pomoci aromatických olejů, vždy si však ověřte, zda daná vůně uživateli vyhovuje, jaké u uživatele vyvolává reakce. (8) Využijte olfaktorické stimulace při hygienické péči u imobilního uživatele (vůně jeho mýdla může dát uživateli najevo, že bude probíhat hygienická péče, aromatický olej může aktivovat paměťové stopy a vyvolat vzpomínky na určitou situaci.). (9) Sledujte reakce uživatele (hlasové projevy, pohyby očí pokud uživatel odvrací oči nebo zatíná zuby, může to znamenat negativní reakce), každá informace je v konceptu BS velmi důležitá. (10) Olfaktorickou stimulaci prolínejte s jinou stimulací (auditivní, taktilně-haptická, optická). Stránka 5 z 16 Verze 01

6.3. Hmat Důležitým nástrojem je ruka iniciální dotek, hmat je smysl rozeznávající dotyk, bolest, nebo teplotu. Hmat tělo informuje o jeho fyzikálním okolí. Lidská ruka dokáže rozpoznávat předměty, umožnuje nám neustále během života získávat zkušenosti a ty pak následně uchovávat v paměti. 6.3.1. Taktilně-haptická stimulace Neklidní uživatelé, jejichž ruce jsou hyperaktivní, mají většinou potřebu identifikovat předmět nebo potřebují taktilně-haptickou stimulaci. Uživatelé tahají za močové cévky, drény, stahují deku, rolují povlečení, svlékají se, odepínají si plenkové kalhotky, trhají je na kousíčky, žmoulají v ruce kapesník, vatu, stolici, aj. Bazální stimulace vnímá tyto aktivity jako symptom nedostatku taktilně-haptické stimulace a nedostatek své vlastní aktivity. Klienti se snaží neznámé předměty někam zařadit, ale jelikož je z dřívějška neznali (drény, katetry, apod.), vyvolávají u nich pocit strachu, nejistoty, nebezpečí. A právě taktilněhaptická stimulace, za pomocí jim známým předmětům, umožnuje stimulaci smysluplnou. Bývají to předměty z osobního života, ať už z práce nebo z domova (talismany, oblíbené předměty, hračky u dětí, předměty pro výkon povolání, předměty nutné pro provozování koníčku, předměty denního života jako klíce, telefon, aj.), předměty k osobní toaletě, ručníky, apod. Pokud to jde, kombinujeme s optickou, auditivní i olfaktorickou stimulací. Mezi techniky této stimulace patří vkládání známých předmětů do rukou uživatele. Jedná se o předměty z běžného života uživatele např. klíče, telefon, zubní kartáček. 6.3.2. Povinnosti pracovníků (PSS, VS, FY, AKT) (1) Stimulaci vždy zahajujte iniciální dotekem, respektujte dotekové zóny. (2)Před zahájením stimulace, vyvěste na dveře místnosti informaci o tom, že probíhá BS, abyste zabránili rušivým vlivům z okolí. (3) Na základě získaných informací z BA vyhodnoťte vhodné prvky k taktilně-haptické stimulaci v souvislosti s individuálními potřebami uživatele, využívejte paměťových stop, které jsou v mozku uchované po celý život. (4) K taktilně-haptické stimulaci používejte oblíbené předměty uživatele (hrnečky, žínky, ručníky, věci denní hygieny, oblíbené nádobí lžičky (malé, velké, plastové a to podle individuálnosti uživatele). (5) Procvičujte paměťové stopy v mozku uživatele, cvičte motoriku rukou a provádějte stimulaci ruky podle konceptu BS. (6) Při manipulaci s uživatelem se snažte naladit na úroveň vnímání uživatele. (7) Používejte ruku, je to důležitý nástroj. 6.4. Sluch Ke sluchu patří ucho. Ucho je smyslový orgán rozeznávající zvuk. Když se do ucha dostanou vibrace, spustí v hlavě řetězec dějů a jejím výsledkem je vnímání zvuků. Stránka 6 z 16 Verze 01

6.4.1. Auditivní stimulace Lidský sluch je nejvyšší formou lidské řeči. Cílem sluchové stimulace je nabudit rozlišovací schopnosti pro jednotlivé zvuky, navázat komunikační kanál s uživatelem. Tím podpořit orientaci uživatele v prostoru. Často je nutné minimalizovat rušivé zvuky okolí, aby nabízený sluchový podnět měl maximální výsledek. Sluch je smysl, který umožňuje vnímat zvuky z prostředí a má pro člověka velký význam. Na základě sluchu se naučíme mluvit, rozumět slovům, navazovat vztahy s druhými lidmi a rozvíjet myšlení. Auditivní stimulace nám složí k navázání vztahu s uživatelem, posiluje jeho pocit jistoty, může ho naučit novým slovům, také mu pomáhá orientovat se a vybavit si vzpomínky z paměťových stop v mozku. Prostředkem pro stimulaci může být naše řeč, hudba nebo i zpěv. Velmi pozitivně může působit na uživatele vyprávění od nejbližší osoby o tom, co je nového doma, u přátel nebo popsání toho co se dnes dělo. Pokud působí pozitivně na uživatele hlas rodinného příslušníka, je možné provést nahrávku jeho hlasu na magnetofon. Vhodnou variantou aditivní stimulace může být předčítání z denního tisku, oblíbené knihy (zde je možné využít rituál ze života uživatele, který má uložený v paměťové stopě mozku - čtení před spaním). 6.4.2. Povinnosti pracovníků (PSS, VS, FY,AKT) (1) Stimulaci vždy zahajujte iniciální dotekem, respektujte dotekové zóny. (2) Před zahájením stimulace, vyvěste na dveře místnosti informaci o tom, že probíhá BS, abyste zabránili rušivým vlivům z okolí. (3) Při stimulaci berte v úvahu získané informace z BA, vyhodnoťte vhodné prvky v souvislosti s individuálními potřebami uživatele, využívejte paměťových stop, které jsou v mozku uchované po celý život, (4) Komunikujte s rodinou, ptejte se, jak uživatel slyší, zda netrpí nějakou vadou sluchu, zda používá kompenzační pomůcky (naslouchadlo), jakou hudbu či hudební nástroj uživatel rád poslouchal, jak často a kdy. (5) Při auditivní stimulaci přihlédněte k bývalému zaměstnání uživatele (např. u uživatele, který měl rád motory, rád opravoval auta můžete přehrát zvuk motoru skrze tento vjem, který má uložený ve své hluboké paměťové stopě uživateli umožníte, aby si vybavil vzpomínky ze svého života). (6) Uživateli se snažte navodit příjemné emoce a vzpomínky. (7) Pokud to dovoluje zdravotní stav, umožněte uživateli návštěvu multismyslové místnosti (Snoezelen). (8) S uživatelem mluvte přirozeným a obvyklým tónem hlasu, přirozeně rychle a užívejte všechny výrazy, na které byl uživatel zvyklý ze svého běžného života. (9) Do auditivní stimulace zaneste vibrační stimulaci. (10) Uživateli přehrávejte nebo vytvářejte pozitivní zvuky, které ho stimulují. Stránka 7 z 16 Verze 01

6.5. Zrak Patří k lidským smyslům, kterým se orientujeme v prostředí a poznáváme okolní svět. Zrakový vjem usnadňuje člověku učení, zraková kontrola posiluje pocit jistoty. Umožňuje nám poznávat předměty a lidi, komunikaci zahajujeme navázáním očního kontaktu. 6.5.1. Optická stimulace Pro tuto stimulaci můžeme použít jednoduché obrázky, které uživatel zná a jsou mu blízké a příjemné. Volíme jasné barvy, se zřetelnými a tmavými odstíny. Takové obrázky stimulují paměťovou stopu a aktivizují mozkovou činnost. Nevhodné ke stimulaci jsou složité motivy, které by mohly vyvolávat úzkost a nepříjemné pocity. Barevná malba na stěnách působí velmi pozitivně při optické stimulaci, zrovna tak barevné povlečení lůžkovin. U uživatele, který není orientován v prostoru, v orientaci může pomáhat barevný obrázek na dveřích. Pro optickou stimulaci jsou velmi důležité změny v tělesné poloze. Polohováním měníme zorné pole uživatele, stimulujeme smyslové receptory v kloubech, svalech a v kůži. Všechny tyto faktory mohou přispět ke zlepšení zrakového vnímání. Cílem optické stimulace je aktivizovat paměťové stopy a mozkovou činnost. 6.5.2. Povinnosti pracovníků (PSS, VS, FY,AKT) (1) Stimulaci vždy zahajujte iniciální dotekem, respektujte dotekové zóny. (2) Před zahájením stimulace, vyvěste na dveře místnosti informaci o tom, že probíhá BS, abyste zabránili rušivým vlivům z okolí. (3) Při stimulaci berte v úvahu získané informace z BA, vyhodnoťte vhodné prvky v souvislosti s individuálními potřebami uživatele, využívejte paměťových stop, které jsou v mozku uchované po celý život. (4) Pokud na stěnu pokoje umisťujete obrázky, fotografie či jiné předměty, vždy je umisťujte na okraj zorného pole uživatele, uživatel je tak nucen k pohybové aktivitě (např. pootočit hlavu, aby mohl na obrázek či fotografii pohlédnout). (5) Zajistěte, aby obrázky či fotografie byly dostatečně velké, dobře viditelné. (6) Pokud uživatel nosí brýle, nikdy nezapomeňte mu je nasadit. (7) Zajistěte uživateli časovou orientaci, která je velmi důležitá. Hodiny vždy pověste do zorného pole uživatele. (8) K optické stimulaci použijte televizi, která je umístěná v zorném poli uživatele, snažte se navolit program, který uživatele zaujme (sportovní přenosy, hudební kanál). (9) Komunikujte s rodinou. (10) Uživatele zbytečně nepřetěžujte, všímejte si jeho reakcí. (11) Při optické stimulaci využijte multismyslovou relaxační místnost ( snoezelen), reminiscenční terapii terapie vzpomínkou. (12) Snažte se navázat na všední rituály uživatele, na které byl zvyklý ve svém přirozeném prostředí. (13) Snažte se hledat maličkosti, které mohou změnit kvalitu života uživatele v našem Stránka 8 z 16 Verze 01

zařízení, a které dají uživateli pocit jistoty a bezpečí. (14) Zaznamenávejte chování uživatele do komunikačního listu, společně s týmem pracovníků hledejte to, co vám chce uživatel svým nepřirozeným chováním sdělit. (15) Snažte se v rámci jakékoliv stimulace uživatele zklidnit, navodit u něho pocit bezpečí a spokojenosti, získat jeho důvěru, zmírnit stres, naslouchat a být mu nablízku. 7. Multismyslová relaxační místnost (Snoezelen) Nejdůležitější zásadou pro práci ve Snoezelenu je heslo nic se nemusí, vše je dovoleno. V této místnosti se využívá koncept Bazální stimulace. Dalším nezbytným pravidlem je individuální přístup s respektem na potřeby, přání, hranice, schopnosti a dovednosti uživatele. Smysly lze stimulovat dvojím způsobem, komplexně anebo selektivně (výběrem), kdy se pozornost zaměřuje pouze na jeden smysl. Cílem je nabízet podněty v přiměřeném množství, aby prožitek byl výraznější a naopak redukovat podněty nepotřebné. Je zde reálné nebezpečí přesycení podněty, které může mít za dopad vyvolání nelibých pocitů u uživatele. Snoezelen je speciální místnost určená k poskytnutí pozitivně naladěného prostředí. Multismyslové prostředí plní tři funkce: relaxační, poznávací a interakční Cílem relaxace je celkové svalové a psychické uvolnění. Záměr poznávací funkce spočívá v objevování, nabytí nových zkušeností a u tělesně postižených evokuje k pohybu. Pobyt v prostorách snoezelenu efektivně působí na zdraví uživatele, uvolňuje, uklidňuje, odstraňuje strach, vnitřně člověka organizuje, vyvolává pocity jistoty, ale současně aktivuje, probouzí zájem, řídí a uspořádává podněty a nové zkušenosti. Multismyslové prostředí je charakteristické využíváním pomůcek rozmanitého charakteru, jejichž cílem je rozvíjet představivost, vnímání a zprostředkovat zkušenost u jedinců, kteří nemají přímý kontakt s vnějším světem. Pokud je místnost přizpůsobena pouze určitému okruhu uživatelů, je snazší místnost zařídit a také s pomůckami pracovat. Výběr pomůcek pro Snoezelen místnost ovlivňuje: věková kategorie a počet jedinců, potřeby uživatelů, zaměření místnosti a její samotné podmínky, jako je např. její velikost. Důležitým předpokladem je možnost selektivně (výběrem) stimulovat jednotlivé smysly. Pro stimulaci sluchu se používá například relaxační hudba, různé nahrávky, zvonek, zvukové hračky, jednoduché zvonkohry. Pro rozvíjení čichu jsou to různé aromalampy, voňavky, vonné oleje a pro stimulaci hmatu míčkové bazény, nádoby s pískem, kameny, štěrkem, pytlíky plněné bylinkou. Stránka 9 z 16 Verze 01

Cílem metody Snoezelen je naplnit fyzické, psychické, emocionální a duševní potřeby uživatele. Záměr pracovníka spočívá v porozumění nejen těmto potřebám, ale také jeho přáním, zájmům a očekáváním. Dalšími cíli jsou smyslová stimulace, podpora rozvoje osobnosti, kognitivních procesů, komunikačních dovedností, motoriky, zlepšení vztahu mezi dítětem a rodičem, popř. klientem a terapeutem nebo podpora edukace. Možnosti využití metody Snoezelen: 1) mentální retardace, 2) demence, 3) autismus, 4) léčba chronické bolesti a paliativní péče. 8. Smyslová stimulace Tato stimulace může být nabídnuta uživatelům, u kterých se projevuje snížená schopnost slovního vyjadřování. Uživatelé jsou zapojováni do různých aktivit, které jim zajišťují přísun nových podnětů a zlepšují jejich fyzický psychický stav. Aktivity můžou být různorodé a vzájemně se prolínají: - zooterapie (uživatelé mají kontakt se zvířaty - optická stimulace, taktilně-haptická stimulace - možnost pohladit si živé zvíře - je možné využít i zvířata plyšová), - muzikoterapie (auditivní stimulace, hudební nástroje, zpěv), - taneční terapie (u imobilních uživatel tanečky na židlích, uživatelé provádí jednoduché taneční pohyby), - smyslová stimulace (uživatelům zprostředkováváme příjemné smyslové podněty, např. přivonění k bylinkám, ke květinám), - reminiscenční terapie (práce se vzpomínkou, která velmi pozitivně působí na zdraví a mentální svěžest člověka. U uživatelů s demencí představuje svět vzpomínek často jediný záchytný bod, protože dlouhodobá paměť u nich zůstává zachována mnohem lépe a déle než paměť krátkodobá. Cílem smyslové aktivizace je podpořit a co nejdéle zachovat samostatnost a soběstačnost uživatele. Klíčovým pojmem je respekt, úcta a láska. Smyslová aktivizace se orientuje na jedinečnost člověka, na jeho zdroje nikoliv na deficity, člověka vnímá celkově v oblasti tělesné, duševní a duchovní všechny tyto části pak v péči a aktivizaci propojuje. Cílenou stimulací smyslů je podporována činnost mozku. Tím, že mozek dostává stále impulsy, je udržován aktivní a může dlouhodoběji zachovat schopnosti a dovednosti člověka například v oblasti péče o vlastní osobu (hygiena, oblékání, stravování) nebo schopnost nadále vykonávat oblíbené, důvěrně známé činnosti. Stránka 10 z 16 Verze 01

Při smyslové stimulaci je velmi důležitý přístup pracovníků v komunikaci, v naslouchání. Smyslová stimulace by měla naučit pracovníky nehledat chyby a nedostatečnosti, ale hledat zdroje uživatele. Úkolem pracovníků je uživatele aktivizovat, motivovat, aby si mohl spoluutvářet svůj život. Základní prvky smyslové stimulace jsou dotek, kontakt, podání ruky, emocionální podpora, aktivní zájem o život uživatele, verbální a neverbální komunikace, pozornost, oční kontakt. Smyslová aktivizace umožňuje uživateli zachovat: - vlastní kompetence (sebevědomí, sebedůvěru, samostatnost, sebeocenění), - sociální kompetence (vytváření kontaktu s jinými uživateli, zachování vazby s rodinou, s přáteli), - věcné kompetence (samostatnost, minimalizovat závislost na druhé osobě zachování schopností). Smyslová aktivizace uživatelům umožňuje: - zachovat nebo zlepšit orientaci v čase, místě i prostoru, - zachovat verbální i neverbální komunikaci, - aktivizovat vlastní osobu a s tím spojený pocit radosti ze života, - udržet nebo obnovit schopnosti, zdroje a vlastní síly, - zlepšit schopnost koordinace, zlepšit jemnou a hrubou motoriku. Každé setkání uživatele a pracovníka naplňuje čtyři základní pilíře. Prvním je dotek, kontakt a pozdravení se podáním ruky, druhým pilířem je emocionální podpora, aktivní zájem o uživatele, třetím pilířem je verbální i neverbální komunikace a čtvrtým pilířem je pozornost, oční kontakt neboť pohledem do očí vnímáme pocity druhých. Pokud uživatel nebude mít dostatek podnětů, přejde od samostatnosti k závislosti a nečinnosti a během velmi krátké doby dojde k tělesnému a duševnímu omezení. Pokud bude uživatelům odebrána vlastní odpovědnost, vlastní kompetence, ztratí takový člověk i vlastní samostatnost, což způsobí, že se ošetřovatelská potřeba výrazně zvýší a bude náročnější pro ošetřující personál. 9. Kontrolní kriteria (1) Uživatel je informován o změně a postupu. (2) Pracovník udržujte s uživatelem slovní kontakt. (3) Pracovník zajišťujte bezpečnost uživatele během smyslové stimulace. (4) Pracovník sleduje aktuální zdravotní stav uživatele. (5) Uživatel není zbytečně přetěžován. (6) U uživatele je vhodně zvolená smyslová stimulace. (7) Pracovníci se snaží hledat maličkosti, které mohou změnit kvalitu života uživatele v našem zařízení. Stránka 11 z 16 Verze 01

(8) Pracovník komunikuje s rodinou. (9) Pracovník při práci s uživatelem bere v úvahu informace získané v biografické anamnéze. (10) Při smyslové stimulaci u uživatele má pracovník na dveřích informaci o tom, že v pokoji probíhá BS. Stránka 12 z 16 Verze 01

Příloha č. 1 Význam smyslové stimulace U této uživatelky se nám prolíná reminiscenční terapie s olfaktorickou a optickou stimulací, kdy uživatelka vzpomíná na své zaměstnání, na své děti (tuto dobu jí připomněla - vůně pastelky, malování ) Zde se prolíná reminiscenční terapie s optickou stimulací, kdy uživatelka vzpomíná na své zaměstnání, (tuto dobu jí připomněla tužka- pracovala jako asistentka ředitele), uživatelka zklidnila emoce a v průběhu práce s tužkou se zklidnil i její neverbální projev Stránka 13 z 16 Verze 01

Zooterapie se prolíná s optickou stimulací, uživatelka si vzpomíná, že měli také pejska, přidáváme auditivní stimulaci a aromaterapii, uživatelka se uklidňuje, neprojevuje žádný neverbální ani verbální neklid Stránka 14 z 16 Verze 01

Příloha č. 2 - Somatická stimulující masáž obličeje v rámci orální stimulace Stimulace slinných žláz Stimulace obličeje Stránka 15 z 16 Verze 01

SEZNAM REVIZÍ Datum Popis revize Jméno a příjmení Podpis ZÁZNAM O SEZNÁMENÍ ZAMĚSTNANCŮ S DOKUMENTEM Svým podpisem potvrzuji, že jsem se s dokumentem seznámil/a, obsahově rozumím popsanému procesu a povinnostem, které mi z dokumentu vyplývají. Datum Jméno a příjmení Pracovní pozice Podpis Stránka 16 z 16 Verze 01