Speciální sociologické teorie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 10. 2014
Speciální sociologické teorie: anotace Anotace Tento předmět nabízí studentům přehled speciálních sociologických teorií s ohledem na otázky mediálních studií. Studenti získají poznatky z historie a typologie masové komunikace, sociologických přístupů k masové komunikaci, a přehled o hlavních představitelích jednotlivých škol a koncepcí, tématech mediálních studií (např. účinky, globalizace, sociální média, atd.) a také o etice médií a mediálním vzdělávání. Studenti získají zápočet za seminární práci, kterou tvoří písemné podklady příspěvku do společné diskuse, blogu, kolokvia, na jedno z témat pro závěrečné práce (teze pro kolokviální diskusi). Více zde: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicketeorie/
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 1. Historie masové komunikace a předchůdci vědy o masové komunikaci (hlavní vývojové trendy masové informace a komunikace, politická a společenská komunikace, Max Weber, Walter Lippmann, John Dewey, Harold Lasswell) DEFLEUR, Melvin l. BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha: Univerzita Karlova, 1996. KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 2. Matematická a systémová teorie komunikace (Claude Shannon, Warren Weaver, Ferdinand de Saussure, Roman Jakobson, Niklas Luhman a tři základní sociální systémy: archaický, městský, technickoprůmyslový, Karl Deutsch a vliv kybernetiky na komunikaci) ČERNÝ, Jiří HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004. LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325- 100-0. SHANNON, Claude E. WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA: The University of Illinois Press, 1964. 125 s.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 3. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Theodor Adorno, Max Horkheimer, kultura, masová kultura, kulturní průmysl, komodifikace a komercionalizace kultury) MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 4. Příjemci a publikum, Birminghamská škola (Stuart Hall, Dennis McQuail, Jürgen Habermas, zakódování a dekódování, recepce a interpretace sdělení, preferované čtení mediálních obsahů, koncepce veřejnosti, masového a mediálního publika, difuzní podoby publika) HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 80-7007- 134-6. HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 5. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce reality (Talcott Parsons, Robert K. Merton, Herbert Blumer, John B. Thompson, George H. Mead, Charles H. Cooley, Peter Berger, Thomas Luckmann) BERGER, Peter Ludwig LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1. MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of a social behaviorist. Chicago: University of Chicago Press, 1997. 401 s. ISBN 0-226-51668-7. MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL: Free Press, 1957. VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha: Univerzita Karlova, 1991. 120 s.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 6. Postmoderní znaková situace virtualita, mýtus; ideologie vs. postindustriální společnost, globalizace, Torontská škola (Roland Barthes, Jean Baudrillard, Daniel Bell, Marshall McLuhan) BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X. BAUDRILLARD, Jean POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California: Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3. McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s.
Speciální sociologické teorie: přehled témat Tematické okruhy: 7. Účinky médií, etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá reklama, podprahová sdělení, společenská odpovědnost a právní regulace médií, objektivita, mediální výchova) MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007. 8. Mediace medializace sociální média (pojetí masové komunikace ve 20. a ve 21. století, technologická a obsahová specifika digitální komunikace, síťová komunikace, konvergence médií, internetová žurnalistika, videožurnalistika, infotainment, seriózní a bulvární média) MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007.
Speciální sociologické teorie: doporučená studijní literatura BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X. BAUDRILLARD, Jean POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California: Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3. BERGER, Peter Ludwig LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1. ČERNÝ, Jiří HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004. DEFLEUR, Melvin l. BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha: Univerzita Karlova, 1996. HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 80-7007-134-6. HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5. KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995. LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325-100-0. MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of a social behaviorist. Chicago: University of Chicago Press, 1997. 401 s. ISBN 0-226-51668-7. MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL: Free Press, 1957. McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007. SHANNON, Claude E. WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA: The University of Illinois Press, 1964. 125 s. VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha: Univerzita Karlova, 1991. 120 s.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 1. Vysvětlete pojem frankfurtská škola a pozice, ze kterých redefinovala pojmy kultura, masová kultura, kulturní průmysl, proces komodifikace a komercionalizace kultury. Jakou úlohu ve společnosti přisuzují masovým médií? V čem je tento přístup dnes překonán? 2. Analyzujte historické kořeny vzniku teorií evolucionismu a neoevolucionismu a příslušným modelům vývoje společnosti s akcentem na kulturní a sociální prvky. Přibližte základní teze těchto teorií. Vysvětlete tvrzení, že prostředky mediální komunikace jsou dnes podstatným nositelem evoluční změny. 3. Vysvětlete podstatu teorie strukturálního funkcionalismu a charakterizujte základní myšlenky Talcotta Parsonse (koncepce AGIL) jako jejího výrazného představitele. Jakou úlohu plní podle tohoto schématu masová média v moderní společnosti?
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 4. Vymezte pozice, ze kterých byla kritizována teorie strukturního funkcionalismu a její korekce ze strany Roberta King Mertona, včetně vymezení pojmu teorie středního dosahu. Jakou úlohu v poznávání sociální reality přisuzuje Merton empirickým šetřením? Diskutujte o tom, s jakým možným efektem působí masová média na své publikum. 5. Charakterizujte transformační procesy proměny společnosti moderní ve společnost postmoderní postindustriální na základě základních tezí Daniela Bella, včetně proměny sociální mentality a role masových médií v tomto procesu. 6. Vysvětlete proměny sebepojetí v mediovaném světě, procesy individualizace a institucionalizace ve spojení s problematikou zviditelňování jako všudypřítomného fenoménu, úlohu masových a sítových médií v tomto procesu.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 7. Vysvětlete na příkladech pojem symbolická interakce a v souvislosti s ním pojem mediovaná kvaziinterakce podle Thompsona, charakterizujte zejména postavení televize v tomto procesu. Jaké typy interakce a jejich charakteristické rysy obecně znáte? 8. Vymezte východiska teorie sociální konstrukce reality, význam jazyka a jazykového kontextu jako nástroje konstruování světa. Jak problematická je úloha médií v tomto procesu a posouvání hranic mezi realitou a virtualitou. 9. Objasněte systémovou teorii a její charakteristické znaky, mediální systém jako subsystém sociálního systému. Klíčové otázky způsobu fungování systému a jeho základní funkce. Niklas Luhman jako významný představitel systémové teorie a jeho vymezení tří základních sociálních systémů (archaický, městský, technicko-průmyslový) a jejich dominantních komunikačních postupů.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 10. Vymezte vztah mezi vědou a ideologií a problém ideologizace humanitních a sociálních věd. Vysvětlete pojem ideologie v kontextu studia společnosti. Diskutujte o médiích jako nositelích určitého souboru idejí a jako možných nástrojích prosazování těchto idejí ve společnosti. 11. Co znamená a jaké podoby má konvergence médií? 12. Diskutujte o dnešním pojetí koncepce veřejnosti, masového a mediálního publika, představte pojem difuzní podoby publika. Jak se tyto představy proměňují v návaznosti na nástup internetových médií? 13. Objektivita a pravdivost v médiích v éře globalizace: sen, chiméra, nebo prázdný pojem? Vysvětlete na příkladech.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 14. Technologická a obsahová specifika digitální komunikace, internet jako pracovní nástroj, zdroj a prostředník přenosu informací, webová stránka jako efektivní a účinný komunikační nástroj, ekonomické aspekty internetového vydávání, regulace internetu ano-ne? 15. Specifika internetové žurnalistiky příklady a srovnání s žurnalistikou v tiskových médiích, etika internetové žurnalistiky, specifické internetové žánry, hypertext, interaktivita, práce se čtenáři, Internet jako pracovní nástroj novináře (zdroj informací, email jako komunikační nástroj, online konference atd.) 16. Historické postavení médií ve společnosti, hlavní vývojové trendy masové informace a komunikace a jejich vazba na vývojové trendy lidské společnosti, politiky a ekonomiky.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 17. Uveďte některé teorie o dopadu, možném vlivu a míře účinku médií na společnost, společenské instituce a jednotlivce. Jak se tyto představy vyvíjely v čase? Jak se konkrétně projevují snahy o řízení a kontrolu mediálního vlivu? 18. Představte základní myšlenky tzv. torontské školy a historické souvislosti jejího vzniku, zejména úvahy McLuhana o vzájemné determinaci uspořádání společnosti a dominantního komunikačního média. Jak rozumíte jeho výrazům -,,médium je poselstvím a,,globální vesnice. 19. Vysvětlete základní rysy a východiska tzv. birminghamské školy. Definujte základní představy modelu zakódování a dekódování vzhledem k procesu recepce a interpretace sdělení. Vysvětlete představu preferovaného čtení mediálních obsahů.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 20. Analýza mediálních obsahů - mediální obsah jako specifický druh informace. Informace a dezinformace, realita a virtuální realita, společenské instituce, které se podílejí na vytváření a transformaci komunikačního kontextu v masové komunikaci. Komunikační kontext. Metafora v pojmovém a audiovizuálním vyjádření. 21. Média tzv. seriózní a tzv. bulvární, jejich srovnání, rozdílné důvody vzniku a metody fungování. Jak působí tatáž informace v seriózním a v bulvárním tisku, kdo, jak a proč ji vybírá, priorizuje, umísťuje a prezentuje. Infotainment. Příklady. 22. Sociální a ekonomické podmínky vzniku a rozvoje rozhlasového a televizního vysílání, diferenciace rolí rozhlasu a televize. Role audiovizuálních médií v modelování postmoderního světa. Vytváření umělých a virtuálních kontextů, krize hodnot, mediální mytologie.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 23. Základy dramaturgické skladby v auditivních a audiovizuálních médiích. Cesta od nápadu k hotovému dílu. Část a celek v programové skladbě. 24. Politika, komunikace a ideologická kontrola pojem, pojetí a modely politické komunikace, liberální koncepce demokracie a mediální průmysl - tvorba veřejného mínění. "Moc" médií - mýty a realita. Příklady z historie, aktuální srovnání. 25. Význam masových médií v politické komunikaci role médií v politické komunikaci, metody, techniky a zásady manipulace a přesvědčování, politická korektnost, newspeak 26. Etika ve sdělovacích prostředcích Komparace etických kodexů českých médií, dokumenty, normy, zákony ČR a EU
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 27. Zásady mediální výchovy pojem, cíle, metody a prostředky, vliv médií na osobnost člověka, funkce postojů a jejich změn 28. Jaký je vzájemný vliv politiky a médií z hlediska teorie masové komunikace, svoboda projevu a svoboda médií z pohledu politických a ekonomických institucí, PR aktivity a komerční sektor a jejich vliv na charakter médií (vlivové a PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá reklama, podprahová sdělení) 29. Jaký je vliv technologického vývoje v médiích na jejich postavení a fungování ve společenském systému; digitalizace, virtuální prvky a interaktivita, regulace elektronických médií z pohledu českých zákonů a evropských směrnic. 30. Vysvětlete základní pojmy Deutschovy sociologie: informace, její hodnoty, systémy a struktury přijímání informací, informační kanál, vliv kybernetiky na komunikaci.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce 31. Média jako účastník politického procesu z pohledu vývoje: vyložte ve stručnosti hlavní zlomové body vztahu médií k politické komunikaci z hlediska historie, politiky, technologií atd.
Speciální sociologické teorie: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Oddělení sociologie na Chicagské univerzitě bylo zřízeno roku 1892. Jeho vedoucím se stal Albion Woodbury Small (1854-1926). Studoval mimo jiné historiografii v Berlíně a Lipsku. Jeho znalosti německé právní a ekonomické historické školy, shrnuté v knize Origins of Sociology (Small 1924). V prvních fázích vývoje tohoto oddělení, tj. od roku 1910, se stal její vůdčí osobností William Isaac Thomas (1863-1947). Musil, Jiří. Chicagská škola a sociologie. Dostupné elektronicky na: http://lidemesta.cz/index.php?id=877 Definoval pojmy jako sociální postoje (attitudes) a hodnoty (values), sociální původ (origin), sociální změna (change), disorganizace, sociální situace, osobnost... Zkoumal společně s Florianem Znanieckim vznik sociálních vztahů u vesnických a primitivních společenství. Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/meadproject/bogardus/bogardus_1949.html
Speciální sociologické teorie: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Teorie 4 potřeb (4 wishes) 1. touha po nové zkušenosti a čerstvých podnětech 2. touha po uznání (od sexuální reakce po všeobecné společenské uznání) 3. touha po ovládnutí, vůle k moc (vlastnictví, domácí tyranie či politický despotizmus) 4. touha po bezpečí (strach, negativní příklad člověka, který odstoupí ze sociální participace a žije v osamění) Po revizi: touha po nových zkušenostech (zvýšení stimulace, fyziologické změny, rozšíření, dobrodružství, vzrušení, senzacionalizmus, lov hunting game), po bezpečí (opak novýchn zkušeností), po sociální responzi (odpovědi, láska, kamarádství, intimita) a po uznání (recognition, slává=vrchol uznání). Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/meadproject/bogardus/bogardus_1949.html
Speciální sociologické teorie: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Sociální kontrola Thomas a Znaniecki jí připisovali dalekosáhlý význam kontrolou se dají vyjádřit sociální aktivity, nebo se k ní vztahují Účelem který vykazuje každý organismus, je mít určitou kontrolu nad svým okolím. Kontrola prostředí probíhá přes pozornost (attention) a ta je aktivována, když se něco pokazí, když zavedenými způsoby selžou, když nastanou nové zkušenosti. Tento vývoj vytváří krize, vzbuzení pozornosti, a výsledek je přizpůsobení se organismu na životní prostředí. Tento proces je hlavní vysvětlení růstu, a to i osobnosti růstu. Lidský ideál je podle Thomase úplně ovládat prostředí. Jazyk vytváří víru a přání. Vzdělání hraje určující roli v míře kontroly nad prostředím. Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/meadproject/bogardus/bogardus_1949.html
Speciální sociologické teorie: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Sociální situace situace je souborem hodnot a postojů, se kterými má jednotlivec nebo skupina jednat v procesu činnostia vzhledem k nimž je tato činnost plánována a její výsledky oceněny definice situace: jakémukoli úsilí předchází rozhodnutí jednat nebo nejednat podle daného přístupu, kterému předchází definice situace (výklad úhlu pohledu), politika a vzorce chování situace hraje klíčovou roli v lidském rozhodování zahrnujícím mezilidské vztahy, intelektuální metody kontroly situace=charakter na základech temperamentu Pelištejec (filištín, chytrák) praktické, fixované postoje, sociální tradice // Bohémský typ temperamentní momentální reakce, změny v postojích, neuzavřené možnosti vývoje // Kretaivní typ určený rozsah osobnosti, reflexe, plány produktivity, změny Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/meadproject/bogardus/bogardus_1949.html
Speciální sociologické teorie: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Sociální instituce pravidla chování a konání vnímané jako vyhovující nebo v rozporu s těmito pravidly vytváří systém sociální instituce souhrn sociálních institucí v dané sociální skupině představuje sociální organizaci této skupiny sociální instituce a osobní zkušenost členů sociální skupiny a vliv na jejich životy (zážitek, zkušenost, interpretace Překračují formální organizaci) Sociální dezorganizace snížení vlivu stávajících sociálních pravidel chování na jednotlivé členy sociální skupiny; je to niverzální fenomén může vést k rozpadu sociálních skupin učení se odlišným normám jiné skupiny=zákonitá dezorganizace Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/meadproject/bogardus/bogardus_1949.html
Speciální sociologické teorie: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Robert Ezra Park (1864-1944) také studoval v Německu (Heidelberg), v r. 1915 napsal práci Město: Náměty na zkoumání chování lidí v městském prostředí, r. 1925 se spoluatory vydal publikaci The City, kde se zabývají: chováním lidí v Méstském prostředí růstem města a modely koncentrických zón ekologickým přístupem ke studiu lidských společenství přirozenými dějinami novin zločinností mláděže a organizací lokálních společenství vztahem mezi organizací společnosti a romantickým naladěním ( Magika, mentalita a život města ) studiem městké komunity a jiných komunit (tuláctví), sociálního chování a etnografí města empirický přístup: výzkum společenské reality Musil, Jiří. Chicagská škola a sociologie. Dostupné elektronicky na: http://lidemesta.cz/index.php?id=877
Speciální sociologické teorie: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Empirický výzkum zastávající kvantitativní metody zkoumání účinků médií - užití kvantitativní metodologie a analýza tvrdých dat - propojení problémů s nástroji jejich řešení s výsledky podporující nebo nenarušující status quo, spolupráce s jinými směry, zakládání výzkumných institucí, výuka postgraduálních studentů Paul Lazarsfeld - 1940: volební studie z Erie County - první model behaviorálního výzkumu, teorie o dvoustupňovém toku komunikace a názorových vůdčích (opinion leaders) 1935: analýza rozhodování o nákupu, podněty okolí k nákupu, vlivy médií, doporučení reklamy či přátel; charakteristiky nakupovaného produktu; podněty přicházející od samotného nakupujícího, například účel nákupu - reason analysis - latent structure analysis
Speciální sociologické teorie: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Empirický výzkum zastávající kvantitativní metody zkoumání účinků médií Elihu Katz názoroví vůdci selektivně filtrují sdělení z médií, jedno z médií masové komunikace: pokrytí, účinek, obsah vysvětlování a difuze obsahu názorovými vůdcemi názoroví vůdci mají podobnou strukturu jako ti, které ovlivňují: osobnost, zájmy, demografie, socioekonomické faktory Gabriel Tarde: aktivita/pasivita konzumentů, model účinků: média/konverzace/názor/jednání inovativní prvky ve společnosti jsou napodobovány, šíří se z centra inovace
Speciální sociologické teorie: Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) Mezi důležité zdroje kritické teorie patří zejména: Jean-Jacques Rousseau kritikou společnosti, v níž člověk se rodí svobodný, ale všude žije v okovech ; Immanuel Kant svým pojetím autonomie člověka a racionální kritiky jako prostředku k jeho osvobození; Georg Wilhelm Friedrich Hegel pojetím světa jako dějinné dialektiky; Karl Marx metodou historického materialismu a odhalování mocenských zájmů; Sigmund Freud metodou odhalování falešného vědomí. http://cs.wikipedia.org/wiki/kritická_teorie
Speciální sociologické teorie: Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) Institut für Sozialforschung (IfS) an der Johann Wolfgang Goethe-Universität in Frankfurt am Main bylo založené v roce 1923 s podporou nadace Stiftung des Kaufmanns und Mäzens Hermann Weil a jeho syna Felixe Weil-a. V roce 1931 se stal ředitelem Max Horkheimer. Prvním ředitelem měl být Kurt Albert Gerlach, který v roce 1922 zemřel. Prvním ředitelem byl Carl Grünberg. Mezi první členy patřili západní marxisté Felix Weil a Karl Korsch, významní teoretikové kritických seminárů byli Friedrich Pollock, Karl August Wittfogel, Karl Korsch a Georg Lukacs. Programovým cílem institutu bylo poznávání a rozpoznávání sociálního života v celém rozsahu. http://de.wikipedia.org/wiki/institut_f%c3%bcr_sozialforschung
Speciální sociologické teorie: Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) Od roku 1932 vydával Institu časopis Zeitschrift für Sozialforschung, který v emigraci v r. 1939 až 1941 vycházel pod názvem Studies in Philosophy and Social Science. K autorem v prvních rocích vydávání patřili: Leo Löwenthal, Friedrich Pollock, Erich Fromm, Theodor W. Adorno, Walter Benjamin a Herbert Marcuse. Pod vedením Ericha Fromma Institut zpracoval studie o německých dělnících, autoritě a rodině. Pod vlivem německého národního socialismu bylo mnoho pracovníků Institutu vyloučeno a pracovali v exilu. Dne 13. května 1933 byl Institut zavřen a budova Institutu byla později během bombardování zničena. Již v únoru 1933 byla ale v Ženevě založena společnost Gesellschaft für Sozialforschung prostřednictvím Société Internationale de Recherches Sociales. http://de.wikipedia.org/wiki/institut_f%c3%bcr_sozialforschung
Speciální sociologické teorie: Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) Později byl Horkheimerem Institut přesídlen do New Yorku, za podpory Kolumbijské univerzity. Kromě Horkheimera se do New Yorku přesídlili také další členové: Pollock, Fromm, Löwenthal, Marcuse, Neumann, Kirchheimer a v roce 1938 i Adorno. Na Kolumbijské univerzitě fungoval Institut pod názvem Institute for Social Research (ISR). Adorno například spolupracoval na půl úvazku také s Radio Research Project založeném Paulem Lazarsfeldem. Adorno s Horkheimerem vydali v roce 1947 Dialektiku osvícenství, základní dílo kritické teorie. Začátkem 50. let byl Institu ve Frankfurtu obnoven na Frankfurter Universität jako soukromá nadace. Ze současných sociologů byl jeho členem Jürgen Habermas (vedl jej od r. 1964, společně s Ludwigem von Friedeburgem a Rudolfem Gunzertem). http://de.wikipedia.org/wiki/institut_f%c3%bcr_sozialforschung
Speciální sociologické teorie: Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) Tři základní pilíře kritické teorie jsou: Ekonomie, Rozvoj jedince, Kultura V centru zájmu byla socializace a to nejen v rodině, ale také v masové kultuře. Dále byly tématy kritika masového průmyslu a odhalování její rozporů (dialektik), ztráta autenticity (resp. i lidského rozměru proto Jednorozměrný člověk Herberta Marcuseho), kritika fetišizace umění a kultury. Kultura dnes orazítkovává vše stejně... Estetické manifestace, stejně jako manifestace všech politických forem odporu se stejnou měrou připojují k chvále ocelového rytmu Adorno, Theodor Horkheimer, Max. Dialeketika osvícenství, s. 123.
Speciální sociologické teorie: Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) Ocelový rytmus masové kultury to je jednohlasná, unisono, chvála strojového řízení (kybernetiky), umělých systémů, mechanizace a technokratizace kultury. Chladná a nelidská ocel, která spoutala lidskou bytost kritika masové kultury a rozbor jejího působení na člověka by se daly historicky hledat až v samé Guttenbergovské revoluci nadšení z masové produkce vyprchá, když člověk zapláče nad její ne-originalitou, případně řečeno pojmem frankfurtských kritiků: nad ztrátou autentičnosti. Intelektualita a atonalita v hudbě podle Adorna nebudou tolerovány masou (homogenním publikem, které vnímá hudbu bezcitně ), Adorno zdůraznil, že jako hudba zní, o tom to není a stejně tak degraduje hudbu její fetišizace hudebníkův talent byl transformován do prostředku (výdělku), cena lístku je mnohem důležitější a představuje uctívání stavu, nad radostí a výsadu zúčastnit se hudební události. Adorno, Theodor. On the Fetish-Character, s. 271. Adorno, Theodor. Philosophy of Modern Music, p. 87, cit. podle http://www.moyak.com/papers/adorno-schoenberg-atonality.html
Speciální sociologické teorie: Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) Adornova kritika kulturního průmyslu: populární umění se stává pouhým představitelem společnosti, spíše než katalyzátorem změn ve společnosti Adorno, T. Philosophy of Modern Music, s. 25. Produkce kultury v kapitalismu je oslavou komodifikace. Falešná identifikace s falešnými potřebami (ne-autentickými, neproduktivními, nikoli nesprávnými). Od sedmdesátých let věnují představitelé kritických teorií stále větší pozornost skutečné demokracii, kterou chápou jako uspořádání, v němž všechny společenské podmínky, jež jsou v lidských rukou, musí záviset na reálném souhlasu všech. Horkheimer, M. Critical theory. New York 1982, p. 249. S tím pak úzce souvisí i koncept komunikativního jednání a diskurzivní etiky, od autorů K.-O. Apela a J. Habermase. http://cs.wikipedia.org/wiki/kritická_teorie
Speciální sociologické teorie: Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) Theodor Ludwig Wiesengrund Adorno (* 11. September 1903 Frankfurt am Main; 6. August 1969 Visp, Schweiz) Max Horkheimer (* 14. Februar 1895 Zuffenhausen 7. Juli 1973 Nürnberg) http://de.wikipedia.org/wiki /Theodor_W._Adorno http://de.wikipedia.org/wiki/max_horkheimer
Speciální sociologické teorie: Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) Herbert Marcuse (* 19. Juli 1898 Berlin; 29. Juli 1979 Starnberg) Jürgen Habermas (* 18. Juni 1929 Düsseldorf) http://de.wikipedia.org/wiki /Herbert_Marcuse http://de.wikipedia.org/wiki/jügen_habermas
Speciální sociologické teorie Děkuji za pozornost! Studijní podklady v elektronické formě: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialnisociologicke-teorie/ Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 10. 2014