Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008
I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc
Finanční stabilita je jedním m z cílůc ČNB 3 Zákon o ČNB uvádí péči o finanční stabilitu jako jeden z jejích cílů. ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům. Důležitost tohoto cíle dokládá finanční krize, která již více než rok ohrožuje některé vyspělé ekonomiky.
Zpráva o finanční stabilitě 2007 (I) 4 ČNB každoročně hodnotí finanční stabilitu v předcházejícím roce a vyhlídky pro dalších dva roky ve své Zprávě o finanční stabilitě (ZFS). Zpráva o finanční stabilitě 2007 zveřejněná v červnu 2008 hodnotila vývoj finanční stability v Česku jako velmi úspěšný, navzdory událostem na zahraničních finančních trzích. Podle ZFS i přes problémy v západních ekonomikách lze předpokládat udržení finanční stability v Česku.
Zpráva o finanční stabilitě 2007 (II) 5 Za hlavní rizika označila ZFS úvěrovou krizi ve vyspělých ekonomikách, zpomalení hospodářského růstu v zahraničí a silný kurz koruny. Tyto faktory mohou prostřednictvím zpomalení dynamiky čistého exportu oslabit domácí ekonomickou aktivitua negativně ovlivnit schopnost některých dlužníků splácet závazky. ZFS dále upozorňovala na rizika pramenící z vysokých cen nemovitostí a ze značné úvěrové angažovanosti bank na financování developerských projektů.
II. Rozsah zahraniční finanční krize, její potenciáln lní dopady a reakce hospodářsk ské politiky
Riziko prohloubení úvěrové krize se naplňuje 7 Od srpna 2007 čelí vyspělé země výrazné finanční nestabilitě: potíže na trhu druhořadých hypoték v USA se přenesly do krize likvidity na mezibankovních peněžních trzích v USA i v Evropě, na začátku roku 2008 přerostly v rozsáhlou úvěrovou krizi, v září 2008 se začala objevovat rizika systémové finanční krize. Vlády, centrální banky a dohledové instituce přijaly opatření, která mají za cíl zabránit panice a snížit pravděpodobnost řetězového úpadku finančních institucí.
Dopady úvěrové krize (I) 8 Finanční dopady úvěrové krize jsou značné, liší se mezi zeměmi: globální banky doposud oznámily a zaúčtovaly ztráty zhruba 500 mld. USD většina ztrát jde za globálními bankami se sídlem v USA, Velké Británii a Švýcarsku prozatím jde zejména o ztráty z amerických druhořadých hypoték a z nich odvozených cenných papírů
Dopady úvěrové krize (II) 9 Nejistota ohledně ztrát bank vyvolala růst nedůvěry na finančních trzích: banky se bojí vzájemně si půjčovat a úrokové sazby na mezibankovním peněžním trhu jsou nebývale vysoké banky a finanční instituce, které získávají zdroje zejména na finančních trzích, mají problémy s financováním svých obchodů dochází ke zpřísnění úvěrových podmínek rizikovějším klientům.
Dopady úvěrové krize (III) 10 Ztráty zahraničních bank ovlivní dostupnost úvěrů pro soukromý sektor: bez dostatečného regulatorního kapitálu nemohou banky poskytovat nové úvěry, zhruba 80 % dosavadních ztrát bylo pokryto novým kapitálem, obnova kapitálu dále pokračuje, v současnosti je nový kapitál drahý a obtížně dostupný, výrazně již pokleslo úvěrování domácností (zejména úvěry na bydlení).
Reakce hospodářsk ské politiky (I) 11 Americký Fed a další klíčové centrální banky (Bank of England, ECB) dodávají likviditu na mezibankovní peněžní trhy. Fed a Bank of England reagovaly na finanční krizi snížením úrokových sazeb. V několika zemích již došlo k záchraně finančních institucí jejich převzetím ze strany vlády nebo poskytnutím úvěrové pomoci. V posledních dnech začaly některé vlády garantovat plně vklady v bankách ve snaze zabránit krizi důvěry a runům na banky.
Reakce hospodářsk ské politiky (II) 12 V USA byl schválen program stabilizace finančního sektoru v rozsahu 700 mld. USD (5 % amerického HDP) stát odkoupí část nekvalitních aktiv od bank, to by mělo snížit nedůvěru panující na finančních trzích, zlepšit bilance bank a posílit jejich kapitálovou přiměřenost.
III. Dopady úvěrové krize na českou ekonomiku
Krize a česká ekonomika (I) 14 Český finanční systém zůstává od globálních turbulencí poměrně izolován domácí finanční instituce neměly expozice vůči americkému trhu druhořadých hypoték. Mezibankovní peněžní trh je funkční, korunový trh je likvidní a nebyl příliš zasažen nedůvěrou panující v Eurozóně. Domácí banky nejsou závislé na půjčkách od ČNB, naopak nadále u ČNB ukládají velké množství svých zdrojů. Banky mají v souhrnu dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů.
Krize a česká ekonomika (II) 15 Financování úvěrů primárními vklady v ČR je více než dvojnásobné oproti průměru původních členských zemí EU. Velký objem vkladů chrání před rychlým vyschnutím likvidity na finančním trhu a zajišťuje nízké náklady zdrojů ve srovnání s jinými formami externího financování. Financování úvěrů prostřednictvím klientských vkladů (v %) 200 160 120 80 40 0 ČR Maďarsko Polsko Vklady/úvěry 2004 Vklady/úvěry 2005 Vklady/úvěry 2006 Slovensko EU EU do května 2004 Nové členské státy po květnu 2004 Pramen: ECB
Krize a česká ekonomika (III) 16 Strukturální charakteristiky českého trhu s hypotečními úvěry jsou jiné než v USA a výrazně snižují riziko podobné krize: úvěrové standardy byly v ČR i před vznikem finanční krize v zahraničí přísné a po vzniku krize se ještě zpřísnily, neprosadila se výraznější sekuritizace hypoték a transfer rizika mimo bankovní subjekty, banky mají hypoteční úvěry dobře zajištěné - ukazatel loan-tovalue ratio (LTV) je konzervativní (56 % v roce 2007), banky neposkytují hypotéky v cizích měnách a klienti tak nejsou vystaveni riziku většího pohybu kurzu.
Krize a česká ekonomika (IV) 17 Meziroční dynamika růstu bankovních úvěrů (%) 35 30 25 20 15 10 12/2006 3/2007 6/2007 9/2007 12/2007 3/2008 6/2008 Pramen: ČNB Banky celkem Podniky Domácnosti - obyv. Tempo růstu úvěrů do všech sektorů zůstává nadále vysoké a dramatické snížení dostupnosti úvěrů nehrozí. Globální finanční krize dopadá zejména na nemovitostní developery, kterým banky zpřísnily podmínky úvěrování.
Krize a česká ekonomika (V) 18 Dochází ke zpomalení úvěrové dynamiky. Značně se snížilo poskytování úvěrů na bydlení vzhledem k předzásobení v předcházejících letech jde o stabilizující prvek. Meziroční dynamika vývoje nových korunových úvěrů (%, banky celkem) 75 60 45 30 15 0-15 -30 12/2006 3/2007 6/2007 9/2007 12/2007 3/2008 6/2008 Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem spotřebitelské Úvěry domácnostem celkem Úvěry domácnostem na bydlení Pramen: ČNB
Krize a česká ekonomika (VI) 19 Domácí banky disponují dostatečným kapitálem. Podíl nesplácených úvěrů se v ČR pohybuje na nízkých hodnotách - v srpnu 2008 činil u úvěrů obyvatelstvu 2,6 % a u úvěrů podnikům 3,6 %. Úvěry v selhání (% celkových úvěrů v segmentu) 5 4 3 2 12/2006 3/2007 6/2007 9/2007 12/2007 3/2008 6/2008 Banky celkem Podniky Domácnosti - obyv. Pramen: ČNB, úvěry rezidentům
Prof. Ing. Robert Holman, CSc. E-mail: robert.holman@cnb.cz Informace ČNB o finanční stabilitě http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/ Kontakt na Referát finanční stability ČNB: E-mail: financial.stability@cnb.cz