Technologie červených vín Lednice

Podobné dokumenty
Technologie vína. Ing. Mojmír Baroň, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství Zahradnická Fakulta MENDELU Brno

BIOLOGICKÉ ODBOURÁNÍ KYSELIN. Baroň M.

Možnosti hodnocení kvality hroznů. Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Zpracování hroznů a vína

Biochemie dusíkatých látek při výrobě vína

Výroba bílého a červeného vína. Ing. Miroslava Teichmanová

Druhy vína. Ing. Miroslava Teichmanová

Fond mikroprojektů. Sekundární produkty révy vinné - nové turistické lákadlo vinařských regionů

Základy vinohradnictví. Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Mendelova univerzita v Brně

H ARAPES H ARAPES. Prostředky pro pěstitelské pálení FERMIFRUIT BA FERMIFRUIT CE VIN O FERM CIDER FRUTACTIV FRUIKOZYME COMBI FRUIKOZYME PLUME FRUCHIPS

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

MALÝ VINAŘ Hana a František Mádlovi

Management mladých vín 2014

Velkopavlovické vinařské velkoklání

NOVÉ JAKOSTNÍ MARKERY HROZNOVÉHO VÍNA

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici KOMPLEMENTÁRNÍ METODY K DÁVKOVÁNÍ OXIDU SIŘIČITÉHO

Vinarska ordinace 2014 OENOGALA

Vliv malolaktické fermentace na obsah antioxidantů v červeném víně. Bc. Lucie Humpulová

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVEZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI. Diplomová práce

1. VÝROBA TICHÝCH VÍN

Sklizeň FermoBent PORE-TEC novinka Moštový bentonit pro časově úsporné prokvašení. Trenolin Frio DF Studená enzymace od 5 C

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/

Pivo. Víno. Esenciální oleje. Káva. Čaj. Pyré. Citrusy. Maso a ryby. Ovoce a zelenina. Tequila. Tomata. Mléčné produkty

Podmínky a pravidla pro udělení označení VOC MODRE

Postup při odběru vzorku pri zatřiďování vín VOC MODRÉ HORY

NÁZEV/TÉMA: TECHNOLOGIE VÝROBY VÍNA

Ošetření vína. Ošetření moštu Kvašení Ošetření mladého vína Úprava tříslovin a chuti Stabilizace Další produkty

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

VIZE: NAŠE VÍNA NEKOUPÍTE VŠUDE MISE: JEDINOU OPRAVDOVOU HODNOTOU JE PRO NÁS KVALITA BEZ

Alergeny v pivu Pavel.Dostalek

Průmyslová mikrobiologie a genové inženýrství

Druhy a složení potravin

Role kyslíku při výrobě bílých vín

Vinařství Dufek / Svatobořice Mistřín

Diacetyl jako parametr jakosti červeného vína, změny jeho obsahu při rozdílné technologii výroby vína. Bc. Tomáš Juřík

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny

Vývoj a testování biodegradačních metod sanace znečištění výbušninami

Návrh věcných změn vinařského zákona za SV ČR

Prezentace a degustace vín

Terra vinifera, s.r.o. Katalog Segal s Izrael

Zahradnická fakulta v Lednici

Fond mikroprojektů Sekundární produkty révy vinné - nové turistické lákadlo vinařských regionů

ANALYTIKA A SENZORIKA DESTILÁTŮ A JEJICH HODNOCENÍ

Velkoobchod a prodej vína

Hodnoticí standard. Technik vinař (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41)

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

CHEMIE. Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě. Mgr. Lenka Horutová

VÝBĚR VHODNÝCH AUTOCHTONNÍCH KVASINEK PRO VÝROBU VÍNA

HYDROXYLOVÉ SLOUČENINY KYSLÍKATÉ DERIVÁTY UHLOVODÍKŮ

ZÁKON 321 ze dne 29. dubna 2004 o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství)

Vliv síření vína na jeho vybrané analytické ukazatele. Bc. Dušan Uherek

1 Rulandské modré. žetonů. David Chocholatý Dolní Vinice Kly, tel.: české zemské víno, polosuché

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Nové údaje Sil-All 2015

Prezentuje vinařství Jižní Afrika

Mléko a mléčné výrobky část I: Fermentované mléčné výrobky. Cvičení č. 3-4 Předmět: Druhy a složení potravin (1.ročník FVHE)

Nealkoholické nápoje. Druhy a senzorické hodnocení

Pro použít mléné bakterie?

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici na Moravě Ústav Vinohradnictví a vinařství

Jakostní přívlastková vína Odrůda

Sada Životní prostředí UW400 Kat. číslo Stanovení obsahu kyslíku, nasycení kyslíkem a hodnoty BSK5

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Možnosti technologických postupů při výrobě vína a jejich optimalizace

Oeno News Č.105. Podzim 2010

Čiření vín a následných produktů na bázi vína. Lenka Polachová

Droždí Droždí (pekařské droždí, pivní kvasinka, Saccharomyces cerevisiae

AMARONE DELLA VALPOLICELLA DOC

Bakterie mléčného kvašení jako původci kažení masných výrobků. Co je to zkažená potravina? Faktory ovlivňující mikrobiální kažení

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta. Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin. Mikrobiologie vína.

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/

ŘADA SLAVNOSTNÍ. Linea Cerimonie - Peladi Montepulciando D'Abruzzo D.O.C. 13% vol. Odrůda Mix: 90% Montepulciano d' Abruzzo, 10% Sangiovese

14. Biotechnologie Výroba kvasné kyseliny octové Výroba kyseliny citronové Výroba kvasného etanolu Výroba sladu a piva

NOVÉ VINAŘSTVÍ A.S., MĚŘÍN

Způsoby snížení a zvýšení obsahu kyselin ve víně

Optimální vinifikace v bílých, růžových a červených vínech

ALKOHOLY, FENOLY A ETHERY. b. Jaké zdroje cukru znáte a jak se nazývají produkty jejich kvašení?

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni povolen pouze pro profesionální uživatele

ANAEROBNÍ FERMENTACE

Zatřiďování vín ročníku 2012 do apelačního systému VOC Znojmo

Původ a složení. Obr. 2 Vznik bentonitu pomocí zvětrávání vulkanické horniny. Obr.1 Struktura krystalové mřížky montmorillonitu

... a nemáte se koho zeptat

Výroba vína. Wine production

Kyselinový profil révových vín v průběhu technologického procesu. Bc. Olga Novotná Křížková, DiS.

Chování zátek DIAM 5 a DIAM 10

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta Ústav vinohradnictví a vinařství. Použití oxidu siřičitého v enologii

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin. Technologie výroby červeného vína Bakalářská práce

Novela vinařského zákona - vinohradnictví VÍNO ENVI Mikulov. Státní zemědělská a potravinářská inspekce Lukáš Landauf

Praktické ukázky analytických metod ve vinařství

Kvasné procesy ve víně. Alena Doležalová

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Snižování obsahu cukru v potravinách bariéry a východiska. Ing. Rudolf Ševčík, Ph.D. (VŠCHT Praha)

- skutečný obsah alkoholu v procentech objemových. víno z ( ), vyrobeno v ( ), výrobek z ( )

Čerstvé potraviny a jejich kontrola dozorovými orgány. Ing. Dana Večeřová

MORAVSKÁ VÍNA BÍLÁ. Zlatavá barva, středně intenzivní vůně bílých květů, ořechů a citrusových plodů. Chuť je ovocná, svěží se středně dlouhou dochutí.

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Hotel U Růže servis vín, manuál číšníka

Ošetření vína. Ošetření moštu Kvašení Ošetření mladého vína Úprava tříslovin a chuti Stabilizace Další produkty

Perlivá vína a šumivá vína

Transkript:

Technologie červených vín Lednice 12.4.2016 Doc. Ing. Mojmír Baroň, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství Zahradnická Fakulta MENDELU Brno Tel.: +420 777 635 257 Mail: mojmirbaron@seznam.cz

Výroba červených vín ČR historicky považována za producenta bílých vín poptávka po červeném víně je momentálně nižší než jeho produkce relativně vysoký podíl modrých odrůd ve vinici následkem široké nabídky vín z celého světa se zvýšily požadavky konzumentů produkce vysoce jakostních červených vín je náročná na klima a půdu a na vinifikaci jednoduchá červená vína se získávají v jižních členských zemích EU s menší pracností a tím i levněji

jaký typ červeného vína by se měl získávat? na co daná surovina má? základní předpoklady pro výrobu skladba, zatížení keřů, expozice, půda uzpůsobit výrobu čistě provedená MLF stabilizace barvy a tříslovin vhodná doba a způsob zrání vína Podmínky a volby pro výrobu

Základní principy kvality modrých hroznů

Typy červeného vína mladé s ovocným aroma, odrůdově typické, s nižším obsahem tříslovin a alkoholu, nemusí být odbourané víno vhodné ke konzumaci po středně dlouhé době zrání, se znatelným odrůdovým buketem, plné, s dostatkem tříslovin víno vhodné ke konzumaci po delší době zrání, s komplexním buketem často v kombinaci s páleným sudem, vyšší množství tříslovin, výhodná směs vícero odrůd (cuvée)

Základní předpoklady pro výrobu vyzrálost, zdravotní stav, zatížení špičková vína výnos max. 1,5 kg/keř hustota vinice, spon hlavně u červeného vína je mimořádně důležité zdravé, dokonale vyzrálé hrozny nezdravý materiál nezpůsobuje jen problémy, při zpracovaní, ale projeví se i ve víně (barva, těkavky) Výběr odrůdy: - jednotlivé odrůdy se liší barevným odstínem a obsahem barviva - odrůdy s malými bobulemi mají větší podíl slupky a tím i kvality - úprava barvy barvířkami, povolená příměs do 15 % - přídavek barviva není povolený

Zpracování modrých hroznů

Zpracování modrých hroznů

Princip výroby červeného vína Ošetření rmutu: závisí na stavu hroznů síření: potlačení octových bakterií, oxidačních enzymů, dávka 30 mg/l SO 2 ne víc, aby se nezabránilo MLF - jen v jistých případech (zdravé hrozny, kryomacerace, okamžitá inokulace) je možné síření úplně vyloučit úprava teploty: alkoholová fermentace by měla začít co nejdříve potlačení mikrobiologické konkurence - optimální teplota 18-20 C úprava cukernatosti: při nízké vyzrálosti materiálu, měl by se uskutečnit jednorázově před zahájením fermentace

Strategie výroby Sklizeň, zpracování 0 hod Ohřev < 5 C ASVK Před-fermentační úprava rmutu Ochrana 168 hod

Princip výroby červeného vína přídavek čistých kultur kvasinek (ASVK) rychlé zakvašení - vyloučení nečistého průběhu fermentace, rmut neoxiduje přídavek enzymů: přidáním pektolitických enzymů můžeme urychlit uvolňování barviva a taninů - zajímavé hlavně v případech očekávaného brzkého lisování - při delším kontaktu odvedou práci enzymy obsažené v hroznech zpracovaní hroznů je zaměřeno na extrakci fenolických látek ze slupek a semen a na vlastní vinifikaci ve rmutu se nachází řada reaktivních látek, které se už od podrcení mění a vytváří nové sloučeniny

Strategie výroby Sklizeň, zpracování 0 hod Ohřev < 5 C ASVK Před-fermentační úprava rmutu Ochrana 168 hod Ovocná, lehká vína, rychlost Týden Kontakt s rmutem 4 týdny Extrakce semen, dlouhé zrání, potenciál 3 dny 3 měsíce

Princip výroby červeného vína Alkoholová fermentace: - barviva se úplně vyluhují po 3 až 5 dnech - třísloviny (taniny) se vyluhují ze slupek průběžně během delší doby - třísloviny ze semen a třapin často znamenají nežádoucí změny barvy a chuti - červená barviva (antokyany) jsou uložené ve slupce bobule jako monomery, což znamená jako jednotlivé molekuly, které jsou připravené reagovat - během vyzrávání vína přibývá komplexnějších taninů každoročně o polovinu, barva se však uchovává - vznik tanin antokyanových komplexů

Strategie výroby Sklizeň, zpracování 0 hod Ohřev < 5 C ASVK Před-fermentační úprava rmutu Ochrana 168 hod Ovocná, lehká vína, rychlost Týden Kontakt s rmutem 4 týdny Extrakce semen, dlouhé zrání, potenciál 3 dny 3 měsíce Teplota fermentace Estery Plnost 18 C 35 C Ovocnost Extraktivita

Princip výroby červeného vína během fermentace nadnáší vznikající CO 2 matolinový klobouk, který musí být v kontaktu s moštem, aby došlo k vyluhování barviva a tříslovin, zabránění oxidace typy vinifikátorů Otevřené vinifikátory s ručním nebo automatizovaným ponořováním klobouku - nejjednodušší, ale zároveň nejztrátovější (velký povrch) - ztráty vypařováním alkoholu a aroma Uzavřené kvašení rmutu: - menší ztráty - kontaktu drtě s moštem možno dosáhnout mechanickým pohybem rmutu (pneumatické zařízení na ponořování, míchací tank, nebo rototank) dnešní trend směřuje k postupům, které příliš mechanicky nezatěžují rmut a tím nepodporují vznik kalů

Princip výroby červeného vína hustá tříslovitá vína vyžadují dobu kvašení až tři týdny remontáž přečerpávání během fermentace, větší objemy, reduktivnější vinifikace odkalení po stáhnutí vína z rmutu snižuje nebezpečí výskytu sirky oddálení síření mladého vína podporuje stabilizaci barvy a strukturuje třísloviny malolaktická fermentace - MLF

Strategie výroby Sklizeň, zpracování Ohřev < 5 C 0 hod ASVK Před-fermentační úprava rmutu Ochrana 168 hod Ovocná, lehká vína, rychlost Týden Kontakt s rmutem MLF 4 týdny Extrakce semen, dlouhé zrání, potenciál Koinokulace Do teplých Po AF 3 dny 3 měsíce

Smysl MLF odbourání v chuti agresivní kyseliny jablečné a citrónové vznik zaoblenější kyseliny mléčné a oxidu uhličitého zvýšení chuťové plnosti vína ovlivnění aroma vína může být pozitivní i negativní mikrobiální stabilita, hlavně u červených vín nižší spotřeba SO 2

Malolaktická fermentace MLF uskutečňují bakterie, nikoli kvasinky!!! Oenococcus oeni žádána další Lactobacillus a Pediococcus způsobují řadu problémů

1. ph Fyzikálně-chemické faktory 2. Teplota 3. Obsah alkoholu ovlivňující MLF 4. Koncentrace SO 2 musí být splněny všechny faktory navíc vlivy působí synergicky spousta dalších drobnějších vlivů

Vliv ph na MLF Oenococcus oeni je acidofilní ph vína kolem 3,5 při 2,9-3,0 obtížná MLF, při 3,7-3,8 nečistá Oenococcus oeni je nejpřizpůsobivější, tzn. vína s vysokým ph jsou přístupnější pro jiné bakterie nad ph 3,5 riziko fermentace cukrů (těkavost) chemické odkyselení napomáhá výrazně MLF

Vliv teploty na MLF Oenococcus oeni má optimum mezi 27 30 C ve víně však optimum 18 22 C při 14 C a méně je MLF téměř nemožná po rozběhnutí již bakterie fermentují i při 10 14 C dle náročnosti podmínek ochlazením se zastaví, ale nezmizí průběh MLF při optimálních podmínkách je 4-7 dnů v reálu někdy i několik týdnů či měsíců

Vliv obsahu alkoholu na MLF Oenococcus oeni jako všechny mikroorganismy citlivý na etanol závisí na individuálních případech Oenococcus oeni je aktivní od 5-6% alk. při 13-14% už je silně inhibován problém adaptace v laboratorních podmínkách ve víně je adaptace v rámci všech faktorů snadnější Lactobbacillus je odolnější, snese 16-20% alk. problematika fortifikovaných vín

Vliv koncentrace SO 2 na MLF značně záleží na schopnosti vína vázat SO 2 současně souvisí s ph, prostředím a kmenem bakterií obecně platí 100 mg/l veškeré a 10 mg/l volné SO 2 prakticky nemožná MLF v případě žádané MLF sířit velmi opatrně a s citem, spíše vůbec pokud MLF naskočila není dobré použít SO 2 na její zastavení

Načasování inokulace současně se zákvasem (do 24 hodin po) do rmutu ve fázi nejvyšší rychlosti AF - využití tepla z alkoholové fermentace - pouze pro červená vína po alkoholové fermentaci - možná latentní doba - nejlépe do kalného vína, provzdušnění znalost snášenlivosti daného kmene kvasinek a bakterií

Strategie výroby Sklizeň, zpracování Ohřev < 5 C 0 hod ASVK Před-fermentační úprava rmutu Ochrana 168 hod Ovocná, lehká vína, rychlost Týden Kontakt s rmutem MLF 4 týdny Extrakce semen, dlouhé zrání, potenciál Koinokulace Do teplých Po AF 3 dny 3 měsíce Teplota fermentace Estery Plnost 18 C 35 C Ovocnost Extraktivita Battonage Mikrooxidace 0 měsíců Nerez Dřevo Bez struktury Taniny 36 měsíců Měkkost

Správná technologie červeného vína vyžaduje minimum oxidu siřičitého!

Strategie výroby Sklizeň, zpracování Ohřev < 5 C 0 hod ASVK Před-fermentační úprava rmutu Ochrana 168 hod Ovocná, lehká vína, rychlost Týden Kontakt s rmutem MLF 4 týdny Extrakce semen, dlouhé zrání, potenciál Koinokulace Do teplých Po AF 3 dny 3 měsíce Teplota fermentace Estery Plnost 18 C 35 C Ovocnost Extraktivita Battonage Mikrooxidace 0 měsíců Nerez Dřevo Bez struktury Taniny 36 měsíců Měkkost Často MLF tóny, nestrukturované tříslo, studená vína Hutnost, potenciál zrání, extraktivita, marmeládovost

Děkuji za pozornost. Na zdraví!