Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 24. března 2009 EVROPANÉ A HOSPODÁŘSKÁ KRIZE Standardní Eurobarometr (EB 71) Populace: EU 15+ Předmět statistiky: EU 27 (27 218 evropských občanů) Šetření v terénu: od poloviny ledna do poloviny února 2009 Analytické shrnutí V předvečer konání voleb do Evropského parlamentu bylo důležité změřit, jak Evropané vnímají činnosti EU zaměřené na řešení hospodářské a finanční krize. Tento průzkum prováděný prostřednictvím osobních pohovorů s 27 218 občany EU ukázal, že krize je společnou obavou občanů, že je požadováno více koordinovaných činností na úrovni EU a také že existují překvapivě rozdílné interpretace úlohy eura. Ukázal také na velmi zřetelné rozdíly na sociodemografické úrovni. Ženy mají větší obavy z eura a jsou vůči němu kritičtější, a to spolu s občany, kteří ukončili školu v 15 letech nebo dříve. Je třeba upozornit na několik významných zjištění: Evropané mají velké obavy z dopadů krize. Obavy, které jsou velmi silně pociťovány ve všech zemích (mezi 80 a 90 %), se týkají všech úrovní hospodářství: celosvětové, evropské i vnitrostátní. To platí jak v případě současné, tak budoucí situace. Znepokojení není tak výrazné v osobní rovině (58 % v současnosti, 56 % v budoucnosti). Evropané jsou pro koordinované činnosti v boji proti krizi. Jejich hodnocení je jasné: 44 % z nich se domnívá, že členské státy reagovaly individuálně, zatímco 39 % si myslí, že jednaly koordinovaně. Na druhé straně si 61 % dotázaných myslí, že by byli Evropané lépe chráněni, pokud by členské státy zaujaly koordinovaný přístup. Právě o tento přístup naléhavě žádá EP a své stanovisko projevil při mnoha příležitostech.
Jaká úroveň je pro boj proti krizi nejúčinnější? Tato otázka poutá pozornost ještě více než ostatní, vzhledem k výrazným rozdílům, které se mezi členskými státy vyskytly. To může souviset s tím, zda některá země patří, či nepatří do skupiny G8, nebo na míře závažnosti hospodářské krize na jejím území. V průměru uvedlo 25 % dotázaných skupinu G8, 17 % EU, 15 % USA a 14 % dotázaných jmenovalo národní vládu. Jaká opatření by měla být přijata na úrovni EU? Evropský parlament se opakovaně vyjádřil ve prospěch různých opatření na úrovni Evropské unie. Tato opatření jsou Evropany do velké míry podporována; jejich procentní podíl odpovídá 66 až 71 %: koordinace hospodářských a finančních politik; dohled EU nad případy, kdy jsou veřejné prostředky využívány na záchranu finančních institucí; dohled nad činnostmi nejvýznamnějších mezinárodních finančních skupin; úloha EU na mezinárodní úrovni při regulování finančních služeb. Euro jako ochránce? Otázka o úloze eura při zmírňování negativních dopadů krize byla položena ve všech členských státech Unie. V průměru byly odpovědi na evropské úrovni negativní. Konkrétně si 44 % Evropanů myslí, že euro krizi nezmírnilo, oproti 39 %, kteří se domnívají, že euro krizi naopak účinně zmírnilo, 17 % dotázaných nedokázalo odpovědět. Výsledky ukazují, že vnímání eura se v jednotlivých zemích výrazně liší. Podrobná tabulka (viz str. 15) ukazuje, že na tuto otázku odpovědělo kladně17 zemí, z čehož 13 zemí je součástí eurozóny, tři země euro teprve musí přijmout a jedna země jej přijmout odmítla Na druhé straně osm členských států, z nichž dva stály u zrodu eura, se spíše přiklání k negativní odpovědi a v jedné zemi jsou odpovědi na otázku vyrovnané. Také se ukázalo, že respondenti ze dvou posledních zemí, které vstoupily do Evropské unie v roce 2007, odpovídají na velké množství otázek, že nevědí, v Bulharsku se tak stalo v 51 % a v Rumunsku ve 41 % případů. Je možné konstatovat, že vnímání úlohy eura jakožto ochranného štítu proti krizi se v rámci 27 členských států liší, a to i v rámci 13 členských států eurozóny. Domnívají se tedy země eurozóny, že by je jejich bývalá měna ochránila lépe než euro? Bývalá národní měna jakožto lepší ochránce než euro? Také v tomto případě by celkové výsledky měly být analyzovány podle jednotlivých zemí. V zemích eurozóny odpovědělo 45 % Evropanů na tuto otázku pozitivně a 45 % negativně. Tabulka (viz str. 17) shrnující odpovědi na tuto otázku zároveň jasně ukazuje, že se občané 12 ze 16 zemí eurozóny domnívají, že by je jejich bývalá národní měna neochránila před krizí lépe než euro. Mezi ně patří i dvě výše uvedené země, které stály u zrodu společné měny. Občané čtyř ze 16 zemí, z nichž dvě jsou zakládajícím členskými státy, se na druhou stranu domnívají, že by je jejich národní měna ochránila lépe než euro. 2
Euro jako lepší ochrana než stávající národní měna? Tato otázka byla položena v jedenácti zemích, které jednotnou měnu dosud nepřijaly. V průměru je na úrovni EU 46 % odpovědí negativních a 36 % pozitivních. Ve třech zemích, které odmítly euro přijmout, odpověděla velmi významná většina dotázaných (od 54 % od 61 %) na tuto otázku negativně. Respondenti z osmi zemí, které musí euro přijmout na základě smlouvy o přistoupení, odpověděli na tuto otázku v případě čtyř zemí kladně (od 39 do 61 %) a v případě čtyř zemí záporně (od 43 % do 58 %). Přijímání eura: urychlit, zpomalit, zachovat nebo zastavit tento proces? Tato otázka byla položena v osmi zemích, které euro musí přijmout, a odpověď byla následující: 29 % dotázaných se domnívá, že by tento proces měl být urychlen, 29 % si myslí, že zpomalen, 19 % je toho názoru, že by měl pokračovat podle plánu a 6 % se přiklání k jeho zastavení. Níže uvedené komentáře se podrobně zaměřují na celý dotazník. Jsou rozděleny na tři části: I. Dopad krize: současnost a budoucnost. II. III. Nejvhodnější úroveň pro řešení krize a prostředky k jejímu řešení. Úloha eura ve finanční krizi. 3
I. Dopad krize v současnosti a v budoucnosti a. V současnosti: QD1 Do jaké míry se domníváte, že současná ekonomická a finanční krize má, nebo nemá dopad na každou z následujících položek? b. V budoucnosti: QD2 A když se zamyslíte do budoucna, domníváte se, že současná ekonomická a finanční krize bude, nebo nebude mít v příštích pěti letech dopad na každou z následujících položek? A. Dopad na světové hospodářství a. V současnosti Na úrovni EU: 90 % respondentů uvedlo, že dopad krize na světové hospodářství považují za vážný (velmi vážný a spíše vážný). 4
Polovina Evropanů (50 %) se domnívá, že stávající finanční krize má velmi vážný dopad na světové hospodářství. 40 % si myslí, že její dopad je spíše vážný. Pouze 5 % Evropanů je toho názoru, že dopad spíše nebude, nebo nebude vůbec žádný. Podíl odpovědí nevím je relativně nízký (5 %). Rozdíly mezi členskými státy: Rozdíly mezi členskými státy jsou v případě této otázky velmi malé. Podíl osob, které se domnívají, že dopad bude vážný, je nejvyšší v Řecku a na Slovensku (98 %), na Kypru a v Nizozemí (97 %). Nejnižší podíl těchto respondentů je v Portugalsku (80 %), Lotyšsku a Itálii (85 %). b. V budoucnosti Na úrovni EU: Velká většina dotázaných (81 %) se domnívá, že současná hospodářská a finanční krize bude mít v příštích pěti letech vážný dopad na světové hospodářství (35 % se domnívá, že bude velmi vážný, 46 % sdílí názor, že bude spíše vážný). Rozdíly mezi členskými státy: I v tomto případě je pesimismus ohledně budoucích důsledků krize nejrozšířenější v Řecku a na Slovensku (93 %), ale také v Lucembursku (90 %). Nejnižší podíl respondentů, kteří takto odpověděli, je v Dánsku (53 %), Bulharsku (70 %), Finsku a Lotyšsku (74 %). B. Dopad na evropské hospodářství a. V současnosti Na úrovni EU: 90 % respondentů se domnívá, že finanční krize má vážný dopad na evropské hospodářství. Podíl odpovědí uvádějících velmi vážný dopady je 48 % a dalších 42 % respondentů uvedlo, že současná krize má spíše vážný dopad na evropské hospodářství. Pouze 5 % dotázaných uvedlo, že neví. Rozdíly mezi členskými státy: Rozdíly jsou i v tomto případě malé (13 %) a míra znepokojení je vysoká: Nejvyšší je v Řecku (99 %), Belgii a na Slovensku (96 %). Nejnižší je v Portugalsku (81 %), Rumunsku, Polsku, Itálii a Bulharsku (86 %). 5
b. V budoucnosti Na úrovni EU: V průměru se 81 % respondentů domnívá, že krize bude mít v příštích pěti letech vážný dopad na evropské hospodářství (33 % uvedlo, že krize bude mít velmi vážný dopad, 48 % soudí, že bude spíše vážný) Podíl odpovědí nevím představuje 8 %. Rozdíly mezi členskými státy: Třemi nejpesimističtějšími členskými státy jsou i v tomto případě Řecko (92 % dotázaných soudí, že dopad je vážný), Slovensko (91 %) a Maďarsko (90 %). Nejnižší podíl takto smýšlejících respondentů je v Dánsku (50 %), Bulharsku (71 %) a ve Finsku (72 %). C. Dopad na národní hospodářství a. V současnosti Na úrovni EU: I v tomto případě si 90 % respondentů v EU myslí, že finanční krize již má vážný dopad na hospodářství jejich země (51 % odpovědělo, že je velmi vážný a 39 %, že je spíše vážný ). Rozdíly mezi členskými státy: Estonsko, Řecko a Maďarsko jsou členskými státy, v nichž je podíl občanů takto posuzujících dopad krize na národní hospodářství nejvyšší (97 % ve všech třech zemích). Podíl těchto respondentů je nejnižší v Dánsku (77 %), Polsku (82 %), Portugalsku a Rakousku (83 %). b. V budoucnosti Na úrovni EU: 81 % Evropanů se domnívá, že dopad krize na jejich národní hospodářství bude v příštích pěti letech vážný (36 % se domnívá, že velmi vážný, 45 %, že spíše vážný ). Rozdíly mezi členskými státy: Podíl těchto odpovědí je nejvyšší v Řecku (93 %), Maďarsku (93 %) a na Slovensku (91 %). Tento podíl je opět zdaleka nejnižší v Dánsku (45 %), Finsku (70 %) a Německu (73 %). 6
D. Dopad v osobní rovině Výsledky ukazují, že přestože má mnoho Evropanů obavy z dopadu krize na jejich osobní situaci, zdá se, že více je znepokojují její důsledky na ostatních úrovních. a. V současnosti Na úrovni EU: Více než polovina dotázaných (58 %) již v současnosti osobně pociťuje dopad krize ve svém životě, z čehož: 20 % uvádí, že krize má pro ně osobně velmi vážný dopad, 38 % uvádí, že tento dopad je spíše vážný. Rozdíly mezi členskými státy Rozdíly mezi členskými státy jsou v tomto případě větší než ty, které byly zjištěny při hodnocení dopadu na různých úrovních hospodářství. Rozdíly představují až 61 %. Podíl občanů, kteří uvádějí, že dopad krize je pro ně osobně vážný, je největší v Řecku a Maďarsku (88 %) a Estonsku (82 %). Nejmenší podíl těchto občanů je ve třech skandinávských zemích: v Dánsku (22 %), Švédsku (24 %) a Finsku (27 %). b. V budoucnosti Na úrovni EU 56 % Evropanů očekává, že dopad hospodářské a finanční krize v příštích pěti letech bude pro ně osobně vážný (v průměru 18 % uvádí, že bude velmi vážný, a 38 %, že bude spíše vážný. Rozdíly mezi členskými státy: U této otázky existují mezi členskými státy významné rozdíly, které dosahují až 51 %. Pesimismus ohledně dopadu krize v osobní rovině je nejvyšší v Řecku (89 %), Maďarsku (86 %) a Litvě (77 %). Nejméně pesimismu panuje v Dánsku (15 %), Finsku (27 %) a Nizozemsku (28 %). 7
II. Subjekty, které se dokáží nejefektivněji vypořádat s finanční krizí, a prostředky, jež by k tomu měly využít A. Subjekty QD3 Který z následujících subjektů se podle vašeho názoru dokáže nejúčinněji vypořádat s dopady ekonomické a finanční krize? Na úrovni EU: 25 % respondentů uvedlo, že tuto úlohu může nejlépe plnit skupina G8, 17 % uvedlo Evropskou unii, 15 % uvedlo Spojené státy americké, 14 % uvedlo svou národní vládu, 10 % uvedlo Mezinárodní měnový fond. 8
9
Rozdíly mezi členskými státy: Názory na to, kdo se dokáže nejefektivněji vyrovnat s krizí, se mezi členskými státy EU značně různí. Skupina G8: - jako nejschopnější subjekt ji v tomto smyslu vnímá největší počet respondentů v Nizozemsku (36 %), Německu (35 %) a ve Švédsku (34 %); - jako nejméně schopná se jeví na Maltě (10 %), v Rumunsku (11%) a v Irsku (12 %). Evropská unie: - jako subjekt, který se nejlépe dokáže vyrovnat s hospodářskou a finanční krizí, ji vnímá největší podíl respondentů v Řecku (28 %), na Kypru (27 %) a v Polsku (26 %); - jako nejméně schopná se jeví ve Spojeném království (6 %), Švédsku (8 %) a v Dánsku (9 %). Spojené státy americké: - jako nejefektivnější subjekt je v tomto směru vnímá největší podíl občanů ve Švédsku (31 %), Dánsku (29 %), Francii a Belgii (22 %); - nejnižší podíl odpovědí v tomto smyslu získaly v Řecku (6 %), Bulharsku a Litvě (8 %). Vnitrostátní vláda: - za nejefektivnější subjekt ji v tomto směru považuje největší podíl respondentů v Rumunsku (32 %), ve Spojeném království (20 %) a v Irsku (20 %); - nejméně občanů si ji vybralo v České republice (6 %), v Nizozemsku a Bulharsku (7 %). MMF: - nejčastěji jej lidé volili ve Finsku (22 %), v Nizozemsku (17 %), Lotyšsku a Řecku (14 %); - nejmenší podíl odpovědí v tomto smyslu získal v Bulharsku (5 %), ve Švédsku (6 %), Polsku, Portugalsku a Irsku (7 %). Sociodemografické rozdíly: Mladší respondenti a respondenti s vyšším vzděláním projevují nadprůměrnou důvěru ve skupinu G8. Lidé v domácnosti méně často vnímají Evropskou unii jako nejschopnější subjekt. 10
B. Čelit krizi individuálně nebo společně? a. Názor: QD4 Řekl(a) byste, že až do této doby měly jednotlivé členské státy Evropské unie tendenci čelit finanční a ekonomické krizi spíše individuálně nebo společně? Respondenti byli nejprve dotázáni na to, jakým způsobem podle jejich názoru jednotlivé členské státy až dosud čelily finanční a hospodářské krizi. Na úrovni EU 44 % Evropanů se domnívá, že členské státy měly tendenci čelit krizi individuálně. 39 % prohlásilo, že členské státy měly tendenci čelit krizi koordinovaně s ostatními státy EU. Značný podíl respondentů (17 %) odpovědělo na tuto otázku nevím. Rozdíly mezi členskými státy: Názor, že členské státy jednaly individuálně, je nejrozšířenější v Dánsku (71 %), Nizozemsku (66 %) a Belgii (58 %). K názoru, že se jednalo o koordinované úsilí, se přiklání nejvíce respondentů ve Finsku (55 %), v České republice (53 %) a Lotyšsku (50 %). V některých zemích zvolila většina respondentů odpověď nevím, zejména pak ve dvou nejnovějších členských státech EU v Rumunsku (43 %) a Bulharsku (41 %). 11
b. Preference QD5 Jako občan(ka), řekl(a) byste, že byste byl(a) lépe ochráněn(a) (co se týče současné finanční a ekonomické krize), pokud by (NAŠE ZEMĚ) přijala a zavedla opatření individuálně, nebo koordinovaně s ostatními členskými státy EU? Na úrovni EU 61 % Evropanů prohlásilo, že by se cítili lépe ochráněni, pokud by jejich země přijala a zavedla opatření koordinovaně s ostatními členskými státy EU. 26 % by se cítilo lépe ochráněno, pokud by jejich země přijala a zavedla opatření individuálně. 13 % odpovědělo na tuto otázku nevím. 12
13
Rozdíly mezi členskými státy: Koordinovaná opatření s ostatními státy EU získala největší podporu v Estonsku (83 %), Řecku (78 %) a Maďarsku (76 %). Přijetí individuálních opatření bylo nejvíce podpořeno ve Spojeném království (41 %), v Rumunsku (36 %), Dánsku a Rakousku (33 %). Je však nutné zdůraznit, že v těchto zemích je podíl respondentů podporujících společný postup i přesto vyšší než podpora individuálních opatření. Poměrně vysoký počet odpovědí nevím se vyskytl ve třech zemích v Irsku (30 %), Portugalsku (28 %) a Rumunsku (25 %). Sociodemografické rozdíly: Lidé, kteří dokončili své vzdělání až po dvacátém roce věku, a respondenti pracující na vedoucích pozicích by si připadali lépe ochráněni, kdyby se postupovalo koordinovaně. Ženy a muži v domácnosti by se cítili lépe ochráněni, kdyby státy jednaly individuálně. C. Nejúčinnější opatření, která by měla přijmout EU QD9 V rámci evropských institucí jsou v současné době diskutována některá opatření, která mají pomoci čelit současné ekonomické a finanční krizi. U každého z těchto opatření mi prosím řekněte, zda si myslíte, že by bylo v boji s krizí účinné, nebo neúčinné? 14
Výsledky ukazují, že většina respondentů podporuje všechna čtyři opatření projednávaná v Evropském parlamentu. a. Těsnější koordinaci ekonomických a finančních politik všech členských států Evropské unie vnímá 71 % Evropanů jako velmi nebo spíše účinnou. Rozdíly mezi členskými státy: Jako účinná se jeví nejvyššímu podílu respondentů v Řecku (89 %), na Kypru (87 %) a v Belgii (85 %). Nejmenší podíl respondentů ji takto hodnotí ve Spojeném království a Lotyšsku (57 %) a v Portugalsku (58 %). b. Dozor a kontrolu aktivit nejdůležitějších světových finančních skupin Evropskou unií považuje za účinné opatření v boji proti hospodářské a finanční krizi 67 % respondentů z EU. Rozdíly mezi členskými státy: Nejvíce respondentů, kteří hodnotí toto opatření jako účinné, je v Řecku a na Kypru (83 %) a na Slovensku (82 %). Nejmenší podíl respondentů s tímto názorem je ve Spojeném království, Estonsku (52 %) a v Lotyšsku (54 %). c. Dohled Evropské unie, kdykoliv jsou prostředky z veřejného rozpočtu použity na záchranu finanční instituce, pokládá rovněž za účinné opatření 67 % respondentů v celé EU. Rozdíly mezi členskými státy: Jako účinné se toto opatření jeví největšímu podílu respondentů v Řecku (85 %), na Slovensku (83 %) a na Kypru (82 %). Naopak nejmenší podíl dotázaných zaujímá toto stanovisko ve Spojeném království a Dánsku (49 %) a v Estonsku (52 %). d. Důležitější postavení Evropské unie na mezinárodním poli při regulaci finančních služeb vnímá jako účinné opatření 66 % Evropanů (17 % je považuje za velmi účinné a 49 % za spíše účinné ). Rozdíly mezi členskými státy: Toto opatření má největší podporu mezi respondenty v Řecku (86 %), na Kypru (85 %) a na Slovensku (81 %). 15
Nejmenší podporu má v Lotyšsku (46 %), ve Spojeném království (51 %) a v Estonsku (54 %). 16
III. Úloha eura ve finanční krizi A. Ochranná úloha eura v 27 členských státech Na úrovni EU: QD8 Euro obecně mírní negativní dopad současné finanční a ekonomické krize. 44 % občanů se domnívá, že euro nezmírnilo negativní dopad finanční a ekonomické krize (18 % rozhodně nesouhlasí, 26 % spíše nesouhlasí). 39 % respondentů se domnívá, že euro negativní dopad zmírnilo (10 % rozhodně souhlasí, 29 % spíše souhlasí). Relativně velké množství respondentů (17 %) na tuto otázku neodpovědělo. 17
18
Rozdíly mezi členskými státy: Z přehledu jsou patrné tyto výsledky: Nejvyšší podíl respondentů shodujících se v tom, že euro sehrálo pozitivní úlohu, je na Slovensku (66 %), ve Finsku (61 %) a v Belgii (54 %). Přesvědčení, že euro proti dopadu krize nepomohlo, se nejčastěji vyskytuje v České republice (zastává jej 56 % dotázaných), v Německu a ve Spojeném království (54 %). Podíl respondentů, kteří si myslí, že euro pozitivně přispělo ke zmírnění dopadu krize, je v 17 zemích vyšší než podíl těch, kteří mají opačný názor (SK, FI, BE, SI, IT, EL, NL, LU, CY, MT, AT, HU, IE, PT, EE, PL, RO). V 9 zemích se poměrná většina domnívá, že euro dopad krize nezmírnilo (BG, UK, LV, LT, CZ, DE, SE, DK, FR). Ve Španělsku jsou názory v tomto ohledu rozděleny přesně napůl (41 % oproti 41 %). Obě země, které k EU přistoupily nejnověji (BG, RO), vykazují vysoký podíl odpovědí nevím v Bulharsku 51 % a v Rumunsku 41 %. 19
B. Pocit ochrany: země eurozóny Občané zemí eurozóny byli dotázáni, zda souhlasí s následujícím tvrzením: QD6a (NAŠE ZEMĚ) by byla lépe chráněna před současnou finanční a ekonomickou krizí, kdybychom si ponechali (PŮVODNÍ NÁRODNÍ MĚNA). Odpovědi na tuto otázku jsou na úrovni EU rozděleny přesně napůl, ale zároveň vykazují výrazné rozdíly mezi jednotlivými státy. Na úrovni EU 45 % respondentů s tvrzením souhlasí (22 % rozhodně souhlasí, 23 % spíše souhlasí). 45 % respondentů s tvrzením nesouhlasí (24 % rozhodně nesouhlasí, 21 % spíše nesouhlasí). 10 % respondentů odpovědělo nevím. 20
Rozdíly mezi členskými státy: Výskyt respondentů vyjadřujících souhlas s předpokladem, že jejich země by byla v lepší situaci, kdyby si ponechala svou bývalou národní měnu, je nejvyšší v Portugalsku (62 %), Itálii a Španělsku (53 %). Nejnižší je na Slovensku a ve Finsku (72 %), jakož i ve Slovinsku (71 %), přičemž Slovensko a Slovinsko patří k nejnovějším zemím, které přijaly euro. Ve 12 ze 16 zemí se většina lidí domnívá, že díky euru jsou lépe chráněni (SK, FI, SI, NL, LU, IE, MT, BE, AT, FR, DE, EL). Názor, že bývalá národní měna by je chránila lépe než euro, je častější pouze ve 4 zemích (PT, IT, ES a CY). Sociodemografické rozdíly: Názor, že bývalá národní měna by jejich zemi chránila lépe, je častější u žen než u mužů (49 % oproti 41 %). Stejně je tomu i u respondentů, kteří ukončili své vzdělání ve věku 15 let a dříve (59 % oproti 45 % evropského průměru) a u osob v domácnosti (56 %). Pocit ochrany díky euru je rozšířenější u profesních odborníků. Zatímco průměr EU je 45 %, u vedoucích pracovníků činí 67 %, u osob samostatně výdělečně činných 51 %, u osob, které ukončily své vzdělání ve věku 20 let či později, je to 64 % a u doposud studujících 53 %. C. Pocit lepší ochrany: země, které nejsou součástí eurozóny Tři země euro odmítly. Osm zemí má povinnost je přijmout. Byla jim položena tato otázka: QD6b (NAŠE ZEMĚ) by byla lépe chráněna před současnou finanční a ekonomickou krizí, kdyby již měla zavedenu jednotnou evropskou měnu euro. 21
Zatímco odpovědi v zemích, které jsou součástí eurozóny, svědčí v průměru o tom, že se necítí být díky přijetí eura lépe chráněny, než když používaly bývalou národní měnu, existují výrazné rozdíly mezi státy, které euro odmítly, a státy, které mají povinnost je přijmout. Mimo eurozónu V průměru 46 % respondentů nesouhlasí s tím, že by byli díky euru lépe chráněni (23 % rozhodně nesouhlasí a 23 % spíše nesouhlasí). 36 % respondentů souhlasí (11 % rozhodně souhlasí, 25 % spíše souhlasí). Průměrný podíl odpovědí nevím je opět vysoký 18 %. Rozdíly mezi zeměmi majícími povinnost přijmout euro: O tom, že přijetím eura by se dosáhlo lepší ochrany před finanční a hospodářskou krizí, jsou nejvíce přesvědčeni respondenti v Maďarsku (61 %), Rumunsku (44 %) a Polsku (41 %). Tyto tři země jsou povinny euro v budoucnu přijmout. Názor, že euro by neposkytlo větší záruku ochrany než národní měna, je kromě tří zemí, které euro již odmítly (viz další odstavec), častý v České republice (58 %), Litvě (55 %) a Lotyšsku (50 %). Ve třech zemích, které již dříve odmítly přijetí eura, vyjádřilo nesouhlas 61 % respondentů v Dánsku, 59 % ve Spojeném království a 54 % ve Švédsku. 22
V obou zemích, které přistoupily k EU v roce 2007, je vysoký podíl odpovědí nevím v Bulharsku je to 40 % a v Rumunsku 37 %. Sociodemografické rozdíly: Názor, že euro by dané zemi zaručilo lepší ochranu, je častější u mužů (40 %) než u žen (31 %). Stejný trend je patrný, pokud jde o dosažené vzdělání. Zatímco průměr činí 36 %, výskyt odpovědí ve prospěch eura jako lepší ochrany dosáhl 43 %. Tento názor je častější se stoupajícím vzděláním, přičemž studující rovněž vykazují nadprůměrnou míru podpory (43 % ve srovnání s 36 %). Opak platí v případě respondentů, kteří ukončili vzdělání ve věku 15 let a dříve. 51 % z nich s tvrzením nesouhlasí. V případě důchodců vyjádřilo nesouhlas 50 %. 23
D. Země, které mají povinnost přijmout euro: urychlit jeho přijetí, či nikoli Tato otázka byla položena v Bulharsku, České republice, Estonsku, Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku a Rumunsku zemích, které jsou povinny euro v příštích letech přijmout. QD7 Jak víte, (NAŠE ZEMĚ) hodlá zavést v příštích letech jednotnou evropskou měnu euro. Vy osobně byste uvítal(a), kdyby...? V zemích, které mají povinnost přijmout euro: se 29 % respondentů vyjádřilo ve prospěch urychlení tohoto procesu; 29 % je pro jeho zpomalení; 19 % respondentů uvedlo, že tento proces by měl pokračovat podle plánu nezměněným tempem. Pouze 7 % uvedlo, že by měl být úplně zastaven. 16 % uvedlo, že neví. 24
Rozdíly mezi členskými státy: Podpora urychlení tohoto procesu je nejvyšší v Maďarsku (47 %) a Rumunsku (35 %). Přání zpomalit tento proces má nejvíce zastánců v Litvě (50 %) a Polsku (41 %). V Estonsku se 42 % respondentů domnívá, že tento proces by měl pokračovat podle plánu. Stejný postoj vyjádřilo 34 % dotázaných v Bulharsku. Sociodemografické rozdíly: Názor, že tento proces by měl být urychlen, je častější u mužů než u žen (34 % oproti 24 %). Výskyt tohoto názoru klesá s věkem respondentů, stoupá s dosaženým vzděláním a je častější u osob samostatně výdělečně činných (36 %) a vedoucích pracovníků (35 %). Ve prospěch zastavení procesu (celých 10 %) jsou nejčastěji osoby ve věku 55 let a výše, důchodci a osoby, které ukončily vzdělání ve věku 15 let či dříve. Oddělení sledování veřejného mínění Jacques Nancy Tel. 32.2.284 24 85 Nives Žun Tel. 32.2.284 43 99 Elise Defourny Tel. 32.2.284 11 23 25