Odbor národohospodářských analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2002

Odbor národohospodářských analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2002 Duben 2003

OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2002 11 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 21 I.1. Výkonnost ekonomiky 21 I.2. Zaměstnanost a mzdy 25 I.3. Cenová a fiskální politika 33 I.3.1. Cenová politika 33 I.3.2. Fiskální politika 36 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice 40 I.4.1. Měnová politika 40 I.4.2. Přímé zahraniční investice 47 I.5. Kapitálový trh 49 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 54 II. PRŮMYSL 61 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 61 II.2. Pozice průmyslových podniků v zahraničním obchodu ČR 72 II.3. Investice v průmyslu 75 II.4. Finanční situace průmyslových podniků 78 III. STAVEBNICTVÍ 85 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 85 III.2. Bytová výstavba 90 III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví 91 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 95 IV.1. Hlavní tendence ve vývoji zahraničního obchodu se zbožím 95 IV.2. Změny v teritoriální struktuře 98 IV.3. Změny v komoditní struktuře 101 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 107 V.1. Odvětví obchodu 107 V.2. Konečná spotřeba domácností 110 Přílohová část Přehled o vývoji makroekonomických a odvětvových ukazatelů (včetně grafů) 117 1

Poznámka: V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 4.4.2003.

SEZNAM ZKRATEK a. s. akciová společnost A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Business Future Index (index budoucích obchodů) BUX index akciového trhu Ma arska CAC 40 index akciového trhu Francie CPI index spotřebitelských cen CZK česká koruna ČEZ České energetické závody ČKA Česká konsolidační agentura ČP Česká pojiš ovna ČSOB Československá obchodní banka ČSÚ Český statistický úřad DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob EB Erste Bank DPH daň z přidané hodnoty ECB Evropská centrální banka EMU Evropská měnová unie EU Evropská unie (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Rakousko, Portugalsko, Finsko, Švédsko, Velká Británie) EUR euro EUROSTAT Statistický úřad Evropské unie Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FNM Fond národního majetku FTSE index akciového trhu Velké Británie GŘC Generální ředitelství cel HDP hrubý domácí produkt HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen 3

HI TECH technicky vysoce náročné výrobky IPP index průmyslové produkce JE Jaderná elektrárna JETE Jaderná elektrárna Temelín KB Komerční banka KoB Konsolidační banka M 1 M 2 MMF Nasdaq Composite OECD OKEČ OPEC p.a. p.b. PK 30 PX 50 PX GLOB RM S RTSI$ oběživo + netermínované korunové vklady celková peněžní zásoba Mezinárodní měnový fond index mimoburzovního akciového trhu USA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odvětvová klasifikace ekonomických činností Organizace zemí vyvážejících ropu per annum (meziroční úroková sazba) procentní bod index RM Systému (s bází maximálně 30 emisí) hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) celkový index Burzy cenných papírů Praha RM Systém index akciového trhu Ruska s. c. stálé ceny s. p. ú. státní peněžní ústav s. r. o. společnost s ručením omezeným S&P 500 index akciového trhu USA SCP Středisko cenných papírů SEDVO Středoevropská dohoda volného obchodu SFA státní finanční aktiva SITC Standard International Trade Classification SNS Společenství nezávislých států SNÚ systém národních účtů SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SSŽ Stavby silnic a železnic Statistiches Bundesamt Statistický úřad Německa THFK tvorba hrubého fixního kapitálu v. o. s. veřejná obchodní společnost WIG index akciového trhu Polska VŠPS výběrové šetření pracovních sil 4

ÚVOD V roce 2002 pokračoval růst české ekonomiky, i když mírnějším tempem. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 2,0 % (v předchozím roce o 3,1 %), což je výsledek, který řadí Českou republiku před země Evropské unie, ale v rámci středoevropského regionu pouze před Polsko. Hlavní příčiny zpomalení růstu spočívaly v globálním hospodářském ochlazení a některých mimořádných vlivech, zejména v rychlém posilování kurzu koruny a rozsáhlých povodních, které postihly značnou část území republiky v srpnu minulého roku. Oživení světové ekonomiky zůstalo za očekáváním. Optimistické předpoklady brzkého překonání světového zpomalení z počátku roku se nepotvrdily a hodnoty hospodářského růstu se s novými prognózami postupně snižovaly. V plné míře to platí zejména o zemích Evropské unie, jejíž ekonomika vzrostla meziročně pouze o 0,9 %. Vedle řady nejistot mezinárodního prostředí (napětí na Blízkém východě, otřesy na akciových trzích, hrozba finanční krize v některých regionech) zde nepříznivě působilo také dlouhodobé odkládání strukturálních reforem. Těmito problémy je sužováno především Německo, kde růst 0,2 % byl nejhorším výsledkem od roku 1993 a průměrný počet nezaměstnaných po dvou letech poklesu opět překročil hranici 4 milionů osob (míra nezaměstnanosti ke konci roku 2002 dosáhla 8,5 %). Zatím se na oživení ekonomiky Eurozóny nemohlo projevit ani snížení základní úrokové sazby na nejnižší úroveň za poslední tři roky (2,75 %), ke kterému Evropská centrální banka přistoupila teprve v závěru roku. V oblasti fiskální politiky jsou možnosti vlád přejít k aktivnější podpoře růstu omezovány Paktem stability a růstu. Rámec měnové politiky utvářel zpomalující se výkon ekonomiky, dezinflační charakter cenového vývoje a především silný kurz koruny (koruna v průměru za rok zhodnotila k EUR o 9,5 % a dolaru o 13,9 %). Ve prospěch koruny působil zejména pokračující příliv přímých zahraničních investic, pozitivní vnímání ekonomického vývoje s blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie a obrat na euro dolarovém trhu, který od konce dubna vedl k posilování kurzu také ve vztahu k americké měně. Kurzový vývoj sice přispíval k nízkoinflačnímu prostředí, ale měl nepříznivý dopad na podnikatelský sektor. Zejména v oborech s převažující exportní orientací a nízkými dovozy se projevil negativním působením na finanční situaci, jejímž makroekonomickým důsledkem bylo zpomalení růstu investic a zvýšení nezaměstnanosti. K oslabení koruny přijala vláda s centrální bankou opatření ke sterilizaci přílivu kapitálu z privatizace, která ČNB podporovala přímými i nepřímými intervencemi na devizovém trhu a snižováním úrokových sazeb. Klíčová sazba měnové politiky (sazba pro dvoutýdenní repo operace) byla v průběhu roku redukována v pěti krocích celkem o dva procentní body na 2,75 %. Po červencovém zlevnění peněz tato sazba poprvé poklesla pod úroveň v eurozóně (na záporný úrokový diferenciál 0,25 p.b.). V cenovém vývoji silný devizový kurz tlumil stoupající ceny energetických surovin a jejich prostřednictvím i růst inflace. Při absenci domácích poptávkových inflačních tlaků tak průměrná míra inflace od dubna klesala a v prosinci se dostala na historickou hodnotu 1,8 % (která byla nižší než její průměrná úroveň v Eurozóně). Tendenci zpomalení cenového růstu podpořil malý rozsah úprav regulovaných cen spolu s cenovým poklesem dalších dominantních skupin (potravin a dopravy). Nejzávažnějším problémem současného i budoucího ekonomického vývoje je přetrvávající fiskální nerovnováha. Také v minulém roce pokračoval trend prohlubování schodků veřejných rozpočtů, když státní rozpočet skončil deficitem 45,7 mld. Kč. Funkci fiskální politiky jako makroekonomického stabilizačního nástroje nadále omezovalo především zvyšování mandatorních výdajů a kumulace fiskálních dopadů nepřímých finančních závazků státu. V prostředí slabé zahraniční poptávky, zostřující se konkurence a příznivého cenového vývoje si úlohu 5

hlavního zdroje hospodářského růstu udržela domácí poptávka, s nejvýraznějším příspěvkem spotřeby domácností. Výdaje domácností vzrostly o 3,9 % a již druhým rokem pokračovaly v dynamickém růstu. Jejich rychlý vývoj byl významně podpořen fiskálním impulsem spojeným zejména s růstem sociálních transferů, podporou bydlení a od března také se zvýšením platových tarifů ve veřejném sektoru (průměrná mzda v nepodnikatelské sféře vzrostla o 10 % a snížila mezeru v úrovni mezd s podnikatelským sektorem). V podnikatelském sektoru byl mzdový vývoj pomalejší (6,7 %), ale ve vazbě na růst produktivity práce nepřiměřený. Při nízké inflaci tak bylo dosaženo nečekaně vysokého růstu reálných disponibilních příjmů obyvatelstva (4 %), který zvýšil kupní sílu domácností a vedl k akceleraci jejich výdajů. K růstu spotřeby přispěla také snazší dostupnost úvěrování a pokračující rozvoj obchodních kapacit. Ve struktuře výdajů domácností na konečnou spotřebu dlouhodobě posiluje podíl výdajů na bydlení, na úkor podílu výdajů za nákupy zboží. Tento vývoj byl jednou z příčin zpomalení růstu tržeb vnitřního spotřebitelského trhu na 2,9 % (další příčinou byla vysoká výchozí základna, protože v letech 1999 až 2001 se prodej meziročně zvyšoval o 3,0 4,5 %). Výsledná dynamika byla ovlivněna také poklesem fyzického objemu tržeb v prodeji a opravách motorových vozidel, stejně jako tržeb v pohostinství a ubytování v důsledku srpnových záplav. Po pětiprocentním růstu tvorby hrubého fixního kapitálu v předchozích dvou letech došlo vlivem globálního ochlazení podnikatelského prostředí k výraznému zpomalení investiční aktivity. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla pouze o 0,6 %, přičemž stavební investice prakticky stagnovaly, zatímco investice do strojů a zařízení se zvýšily o 1,7 %. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala již druhým rokem tendence rychlejšího růstu dovozu než vývozu. Důsledkem bylo meziroční zhoršení salda zahraničního obchodu, které se tentokrát plně projevilo v bilanci služeb. Do jejího vývoje se výrazně promítl zejména pokles příjezdů zahraničních turistů v souvislosti se záplavami, hrozbou válečného konfliktu a terorismem. Naopak v obchodní bilanci rostl vývoz rychleji než dovoz a deficit se částečně snížil. Příznivá směnná relace, vyplývající z většího poklesu dovozních cen než vývozních, významně přispěla k meziročnímu snížení deficitu obchodní bilance v běžných cenách (na 74,5 mld. Kč). Současně však došlo ke snížení hodnoty obratu zahraničního obchodu v korunách, a to jak vlivem vývozu, tak i dovozu zboží (při jejich meziročním poklesu o 1,4 %, resp. o 4,3 %). Vedle cenového vývoje, včetně posilujícího kurzu koruny, souvisel tento pokles především se slabou poptávkou v EU, která snížila dovoz o 4 %. Přesto Česká republika dokázala zvýšit svůj podíl na dovozech EU (dle Eurostatu), když dovoz z ČR vzrostl v EUR o 9 %. Platební vztahy k zahraničí se zlepšily, protože snížení deficitu obchodní bilance částečně překrylo pokles přebytku bilance služeb a prohloubení záporného salda v bilanci výnosů. Podíl běžného účtu platební bilance na hrubém domácím produktu mírně překročil bezpečnou mez 5 %, ale vzhledem k výraznému aktivu finančního účtu (15 % HDP) nebyly problémy s jeho financováním. Příliv přímých zahraničních investic dosáhl rekordních 8,4 mld. USD, v jejich rámci však dominovaly privatizační investice, zejména příjem z prodeje státního podílu v Transgasu. Na nabídkové straně ekonomiky se zpomalil meziroční růst průmyslové produkce na 4,8 % (ze 6,5 % v roce 2001). Růstovou dynamiku si průmysl udržoval po celý rok s výjimkou jednorázového výpadku produkce způsobeného srpnovými povodněmi. Pokračoval růst výkonnosti podniků pod zahraniční kontrolou, které se již téměř polovinou podílely na celkových tržbách průmyslu, přičemž více než 70 % jejich produkce bylo orientováno na vývoz. Vzrostl podíl odvětví s vyšší přidanou hodnotou na úkor odvětví náročných na suroviny, energii a pracovní sílu, která se stále potýkají s restrukturalizací. Dopady oslabené zahraniční poptávky, zpevňujícího se kurzu a snížení cen průmyslových výrobců se podniky snažily eliminovat optimalizací provozních a finančních nákladů a snižováním zaměstnanosti. Dopady těchto vlivů do jednotlivých podniků a odvětví byly velmi diferencované, celkový hospodářský výsledek odvětví však zaznamenal solidní meziroční růst o 16,3 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu téměř o čtvrtinu. Na rozdíl od předchozích dvou let, kdy se stavebnictví řadilo mezi nejrychleji rostoucí odvětví ekonomiky, se v roce 2002 jeho růst zpomalil na 2,5 %. Projevila se především nižší investiční aktivita podnikatelského sektoru, zejména zahraničních investorů (růstovou dynamiku brzdila rovněž vysoká srovnávací základna). Ve struktuře stavebních prací rostly práce na investicích v dopravní infrastruktuře a na opra- 6

vách a údržbě stavebních objektů po záplavách. Po několika letech recese a stagnace došlo k oživení bytové výstavby, její podíl na celkové stavební výrobě je však stále nízký (cca 20 %). Ztížené podmínky na zahraničních trzích ovlivňovaly také situaci na trhu práce, protože snižování stavu zaměstnanců představovalo často jednu z hlavních cest k výrazné redukci nákladů a udržení exportních trhů. Míra registrované nezaměstnanosti vzrostla ke konci roku na 9,8%, tj. meziročně o 0,9 bodu a vyrovnala tak nejvyšší dosaženou hodnotu z ledna 2000. Ve všech měsících byl zaznamenán meziroční nárůst míry nezaměstnanosti, který se zrychloval zejména ve druhé polovině roku. Růst nezaměstnanosti byl vyvolán také nepružnou mzdovou politikou. Nominální mzdy vzrostly meziročně o 6,9 %, což byl sice pomalejší vývoj než v předchozím roce, ale zároveň neúměrný růst s ohledem na současný výkon ekonomiky. Na slábnoucí výkonnost ekonomiky a snižující se míru inflace nedokázala mzdová politika přiměřeně reagovat. V nízkoinflačním prostředí se růst reálných mezd zrychlil na úroveň (5 %), která výrazně předbíhala růst národohospodářské produktivity práce (1,2 %). Nepříznivá relace v růstu reálných mezd a produktivity práce zatím nenarušuje makroekonomickou stabilitu, ale její pokračování by se mohlo stát rizikem dalšího vývoje. Očekávání vývoje ekonomiky v letošním roce je poznamenáno nejistotami kolem průběhu válečného konfliktu v Iráku a výraznějšího poptávkového impulsu ze zahraničí. V této souvislosti upozorňujeme, že níže uvedené kvantifikace hlavních indikátorů představují optimističtější variantu vývoje. Za předpokladu zlepšení vnějšího prostředí by mohlo dojít k dílčímu zrychlení hospodářského růstu na úroveň kolem 2,5 %. Na růstové trajektorii se česká ekonomika nachází od roku 1999 a v posledních dvou letech se poměrně 110 105 100 95 90 85 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 odhad úspěšně vypořádává s hospodářským ochlazením ve světě. Úroveň hrubého domácí produktu roku 1990 (avšak v nové struktuře a kvalitě) byla překročena teprve koncem minulého desetiletí, protože po transformačním poklesu a následném nerovnovážném růstu byla obnova stabilizace ekonomiky zaplacena další ztrátou růstu v letech 1997 1998. spotřebitelské ceny 400 350 300 250 200 150 100 Hrubý domácí produkt (v % ze s. c., 1990 = 100) Inflace (v %, 12/90 = 100; klouzavý průměr za 12 měsíců) 100 1990 1991 1993 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 odhad míra inflace spotřebitelské ceny Míra inflace poklesla na historickou úroveň a nízké hodnoty by si měla udržet také v letošním roce, kdy ji očekáváme mírně nad úrovní 1 %. Avšak ani v předchozím období nevyvolával hospodářský vývoj výrazné inflační tlaky, takže inflace dlouhodobě směřovala k poklesu, na hodnoty srovnatelné se zeměmi EU. Míra pohybu cenové hladiny tak byla po liberalizačním skokovém růstu určována především rozsahem administrativních opatření (z nichž nejvýrazněji poznamenalo míru inflace zavedení nové daňové reformy v roce 1993). 160 150 140 130 120 110 míra inflace 7

110 100 90 80 70 60 1990 1991 1993 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 odhad 350 300 250 200 150 100 Průmyslová produkce (v % ze s. c., průměrný měsíc 1990 = 100) Průmysl v minulém roce vcelku úspěšně odolával zvýšené konkurenci na zahraničních trzích a zejména vlivem podniků pod zahraniční kontrolou udržel růst produkce na solidní úrovni. V růstu výkonnosti, na úrovni 5 %, by mohl pokračovat také letos. Jeho podíl na hrubém domácím produktu je v současné době nižší (cca 32 %) než v roce 1990 (37 %), což je úroveň, která současně se zlepšenou strukturou produkce přiblížila průmysl vyspělým ekonomikám. V posledních třech letech souvisel tento kvalitativní posun s růstem přidané hodnoty zejména v souvislosti se zvyšujícím se přílivem zahraničního kapitálu. Růst stavební výroby by se mohl, po výrazném zpomalení v minulém roce, opět zrychlit především v souvislosti s obnovou stavebních objektů poškozených povodněmi a oživením bytové výstavby. Předpokládáme meziroční růst asi 3,5 %. Protože letos nelze očekávat výraznější zvýšení investiční poptávky, stavebnictví zatím nezopakuje růst výkonnosti z let 1999 2000, kdy se zdrojem jeho růstu staly zahraniční investice včetně výstavby průmyslových zón, státní zakázky v dopravní infrastruktuře, budování obchodních řetězců a do jisté míry i obnovení růstu bytové výstavby. Přes slabou zahraniční poptávku a posilující kurz koruny rostl v minulém roce vývoz zboží (ve stálých cenách) rychleji než jeho dovoz. Tím došlo k meziročnímu zlepšení záporného salda obchodní bilance a po dvou letech tak obchod se zbožím působil opět prorůstově (k hospodářskému růstu přispíval také v letech 1997 1999). V případě rychlého ukončení konfliktu v Iráku by mírného předstihu 100 90 80 70 60 Stavební výroba (v % ze s. c., průměrný měsíc 1990 = 100) 1990 1991 1993 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 odhad Zahraniční obchod (s. c., index, 1993 = 100) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 odhad Vývoz Dovoz 8

růstu vývozu před dovozem mohlo být dosaženo i letos, a to při růstu vývozu o 4,5 % a dovozu o 4,0 %.V opačném případě se růst obchodní výměny nejen zpomalí, ale především se opět zvýší deficit obchodní bilance. Meziroční zlepšení deficitu obchodní bilance se projevilo i v běžných cenách v rámci běžného účtu platební bilance. Nicméně podíl běžného účtu na hrubém domácím produktu překročil (stejně jako v letech 1996 97 a 2000) bezpečnou pětiprocentní hranici. Tento vývoj zatím nenarušuje makroekonomickou stabilitu, protože byl na finančním účtu doprovázen několikanásobně vyšším přílivem investic. V letošním roce se nepředpokládá zopakování loňského rekordního přílivu přímých zahraničních investic na finančním účtu. Při optimistické variantě očekáváme, že by podíl deficitu běžného účtu platební bilance na HDP měl oscilovat kolem 5 %. Příznivé podmínky pro růst spotřeby domácností (nízká inflace, zvyšující se příjmy, snazší dostupnost úvěrování) by měly vést k pokračování růstové tendence tržeb maloobchodu, v letošním roce kolem 3 %. Jejich soustavný růst v posledních čtyřech letech umožnil překonání předchozích poklesů a byl odrazem jak sílící poptávky domácností, tak i nákupních aktivit 350 300 250 200 150 100 50 0-50 -100-150 -200 110 100 90 80 70 60 Platební bilance (mld. Kč) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 odhad běžný účet obchodní bilance finanční účet platební bilance celkem Tržby maloobchodu (v %, ze s. c., 1990 = 100) 1990 1991 1993 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 odhad zahraničních návštěvníků a také veřejného a podnikatelského sektoru. Tento růst souvisel s vývojem reálných příjmů a strukturálních změn ve spotřebě domácností, jakož i celkovou hospodářskou situací. 9

V minulém roce průměrná Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů o zaměstnání roční míra neza- (průměr za rok) městnanosti vzrostla na 600 historickou úroveň a ani letošní vyhlídky na obrat 500 v tomto vývoji nejsou, s ohledem na globální 400 ochlazení, příliš optimistické. Očekáváme její 300 další růst na úroveň 9,9 %. Výrazně vyšší míra 200 nezaměstnanosti v po- sledních letech (ve srovnání 100 s první polovinou 0 devadesátých let) souvisí se skutečností, že teprve v tomto období došlo k výraznější restrukturalizaci ekonomiky spojenou s uvolňováním nadbytečných pracovníků. v tis. osob 1990 1991 1993 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 odhad uchazeči o zaměstnání míra nezaměstnanosti 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 míra nezaměstnanosti v % 10

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2002 I. Makroekonomický vývoj Růst ekonomiky se ve srovnání s předchozím rokem zpomalil, když hrubý domácí produkt (ve stálých cenách) vzrostl meziročně o 2,0 % (v roce 2001 o 3,1 %). Vrcholu růstu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí 2000 (3,9 %), od té doby se prosazuje tendence jeho zpomalení (s výjimkou 1. čtvrtletí 2002) až na úroveň 1,5 % ve 4. čtvrtletí 2002. Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl objemu 2 275,6 mld. Kč, tj. meziročně více o 4,6 % (v roce 2001 o 9,6 %). Růst se nejvýrazněji zpomalil ve 4. čtvrtletí, kdy objem 589,4 mld. Kč představoval zvýšení o 2,8 % (v roce 2001 o 10,4 %). Hospodářský růst byl zajiš ován (stejně jako v předchozím roce) zejména spotřebou domácností, jejíž meziroční růst 3,9 % se v zásadě stabilizoval (v roce 2001 růst 3,8 %). Nárůst výdajů domácností korespondoval s vývojem disponibilního důchodu v tomto sektoru, který se reálně zvýšil o 4,0 %. K růstu spotřeby přispěla také snazší dostupnost úvěrování a pokračující rozvoj obchodních kapacit. Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) zpomalila růst na pouhých 0,6 % (z 5,5 % v roce 2001) zejména v důsledku globálního ochlazení podnikatelského prostředí. V jejím rámci se zvýšily investice do strojů a zařízení (+ 1,7 %), zatímco stavební investice v zásadě stagnovaly (+ 0,2 %) a ostatní investice poklesly. V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) pokračovala již druhým rokem tendence rychlejšího růstu dovozu než vývozu. Při výrazném zpomalení růstu vývozu na 2,8 % (z 11,9 % v roce 2001) a dovozu na 4,3 % (z 13,6 %) vzrostlo záporné saldo bilance zahraničního obchodu meziročně na 163,5 mld. Kč (o 26,2 mld. Kč). V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se snížil podíl průmyslu na 31,9 % (ze 32,7 % v roce 2001), zemědělství na 3,7 % (ze 4,3 %) a stavebnictví na 6,6 % (ze 6,7 %). Naproti tomu vzrostl podíl služeb na 57,9 % (z 56,2 %), z toho v odvětví dopravy na 9,0 % (z 8,4 %) a ve službách pro podniky na 12,6 % (z 12,0 %). Tendence zpomalení růstu se projevila také ve vývoji národohospodářské produktivity práce (hrubý domácí produkt na pracovníka), která meziročně vzrostla o 1,2 % (v roce 2001 o 2,6 %). Její růst se zpomaloval také v průběhu roku, a to ze 2,4 % v 1. čtvrtletí na 0,3 % ve 4. čtvrtletí. V 1. 4. čtvrtletí 2002 se, podle údajů z výběrového šetření pracovních sil ČSÚ, počet obyvatel České republiky meziročně snížil o 11,5 tisíc na 10 248,9 tisíc osob. Přes meziroční pokles počtu důchodců se zvýšil počet ekonomicky neaktivních osob (o 25,4 tisíc na 3 470 tisíc). Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let, se meziročně mírně snížila o 0,1 bodu na 59,9%. Podle výběrového šetření vzrostla meziročně průměrná zaměstnanost v národním hospodářství o 45,8 tisíc na 4 796 tisíc osob. Zaměstnanost poklesla pouze v primárním sektoru. Podle odvětví rostla zaměstnanost zejména ve zpracovatelském průmyslu a v některých odvětvích služeb (obchod, pohostinství a ubytování, nemovitosti). Nárůst zaměstnanosti ovlivnil zejména růst počtu podnikatelů bez zaměstnanců, tj. osob pracujících na vlastní účet (o 42 tisíc na 544,2 tisíc osob). 11

Celkový počet pracovníků v národním hospodářství, který vychází z podnikového výkaznictví (vč.odhadu za malé subjekty) meziročně klesl o 26,3 tisíc (o 0,6 %) na 4 656 tisíc. Počet zaměstnanců v národním hospodářství se snížil o 33 tisíc (tj. o 0,8 %) na 3 874,8 tisíc a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojiš ovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se meziročně snížil o 39 tisíc (o 1,3 %) na 3 079 tisíc osob. Nejvyšší pokles byl ve smíšených firmách. Počet zaměstnanců naopak vzrostl v zahraničních, komunálních a mezinárodních firmách. Počet zaměstnanců poklesl ve většině krajů, nejvíce v Moravskoslezském kraji (o 10,8 tisíc) a v Praze (o 8,5 tisíc). Zahraničních pracovníků (včetně občanů Slovenska) pracovalo v České republice koncem roku celkem 101,2 tisíc (meziročně o 2,5 tisíc méně). Zvýšil se počet cizinců, kteří pracovali na pracovní povolení (o 4,5 tisíc na 44,6 tisíc) a naopak klesl počet zaregistrovaných občanů Slovenska (o 7 tisíc na 56,6 tisíc). Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2002 vyrovnala do té doby nejvyšší hodnotu dosaženou v lednu 2000, tj. 9,8 %. Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2002 činila 9,2 % a byla o 0,7 bodu vyšší než v roce 2001. Počet uchazečů o zaměstnání koncem roku vzrostl na 514,4 tisíc (o 52,5 tisíc více než před rokem), zatímco nabídka volných pracovních míst klesla (o 11,4 tisíc) na 40,7 tisíc. Na 1 volné pracovní místo připadalo 12,7 uchazečů, před rokem 8,9. Ve struktuře uchazečů o zaměstnání se meziročně zvýšil zejména počet uchazečů starších 50 let, vyučených a s nižším středním vzděláním, dlouhodobě nezaměstnaných, tj.déle než 1 rok. Nárůst nezaměstnanosti v roce 2002 se projevil ve všech krajích. Nejvyšší nezaměstnanost k 31.12. přetrvávala v kraji Ústeckém (17,1 %) a Moravskoslezském (15,9 %), v okresech Most (21,7 %), Karviná (19,6 %) a Louny (18,6 %). Nejnižší nezaměstnanost byla v okolí Prahy: Praha západ (2,8 %), Praha východ (3,6 %) a hl.m.praha ( 3,7 %). S růstem nezaměstnanosti vzrostly výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti (meziročně o 18,7 %), naopak výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti klesly (o 15,3 %). Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy) meziročně vzrostla o 6,9 % na 14 787 Kč a reálná mzda o 5 %. Do zrychleného růstu reálných mezd se promítl snižující se index spotřebitelských cen. Prohloubila se nepříznivá relace mezi rychlejším růstem mezd a pomalejším růstem produktivity práce (z 0,6 bodu na 3,8 bodu). Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), který zahrnuje veškeré mzdy v daném období zúčtované k výplatě, vzrostl v reálném vyjádření o 4,1 %. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojiš ovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se meziročně zvýšila o 7,3 % (tj. o 1,2 bodu méně než v roce 2001) na 15 707 Kč s reálným nárůstem o 5,4 %. Úpravou platových tarifů zaměstnanců ve státní správě a ve veřejných službách se zlepšila relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře k průměrné mzdě v podnikatelské sféře z 87,7 % na 90,4 %. Růst spotřebitelských cen se koncem roku 2002 dostal na historicky nejnižší hodnoty od počátku transformace (meziročně v listopadu 0,5 % a v prosinci 0,6 %). Byl významně eliminován dezinflačním vývojem především potravin a dopravy. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců), po stagnaci v 1. čtvrtletí (na úrovni 4,6 %), od dubna nastoupila trend rychlého poklesu, v němž pokračovala až do prosince (růst 1,8 %) a meziročně tak zpomalila o 2,9 p.b. Ceny průmyslových výrobců se poprvé od roku 1991 dostaly pod hladinu předchozího roku. V roce 2002 v meziročním srovnání klesaly nepřetržitě od února (o 0,1 %) do prosince (o 0,7 %). Historické minimum dosáhly v červenci meziroční hodnotou 1,1 %. Peněžní zásoba si po téměř celý rok 2002 držela trend zpomalování meziročního růstu (přerušený výkyvem na počátku 4. čtvrtletí), který v prosinci vyvrcholil historickým minimem 3,2 % (na 1647,3 mld. Kč). Na straně aktiv byl její přírůstek zajištěn pouze růstem čistých zahraničních aktiv (meziročně o 14 %, na 912,9 mld. Kč), které představovaly více jak 55 % peněžní zásoby. V rámci pokračujícího poklesu domácích aktiv klesaly klientské úvěry, tj. jak korunové (na 620 mld. 12

Kč, tj. o 6,2 %), tak zejména úvěry v cizí měně (na 101,2 mld. Kč, tj. o 11,4 %). Jejich pokles se odehrál v sektoru podniků, kde se již několik let snižují jak korunové úvěry (v prosinci na 442,5 mld. Kč, tj. meziročně o 15,6 %), tak i úvěry v cizích měnách (na 99,9 mld. Kč, tj. meziročně o 10,7 %). V sektoru domácností se tak v průběhu 2. pololetí dále výrazně zrychlilo meziroční tempo růstu korunových úvěrů (v prosinci na 177,5 mld. Kč, tj. o 29,6 %). Trend razantního zhodnocování české koruny vůči oběma hlavním měnám z 1. pololetí 2002 začal v průběhu 3. čtvrtletí postupně ztrácet na síle a ve 4. čtvrtletí ho vystřídala tendence oslabování koruny vůči euru, při mírné apreciaci vůči dolaru. V meziročním srovnání kurz posiloval v průběhu celého roku, takže česká měna v roce 2002 vůči euru zhodnotila v průměru o 9,5 %, k dolaru pak o 13,9 %. Celkové saldo vztahů se zahraničím za rok 2002 dosáhlo historického maxima (hodnotou 216,9 mld. Kč, tj. 6,6 mld. USD). Zatímco v předchozích letech byl vývoj běžného účtu platební bilance (deficit 121,4 mld. Kč, tj. 3,7 mld. USD) určován výší schodku obchodní bilance (74,5 mld. Kč, tj. 2,3 mld. USD) a schopností bilance služeb (přebytek 21,9 mld. Kč, tj. 0,7 mld. USD) jeho pasivum korigovat, v roce 2002 nejvyšší záporné saldo vytvořila bilance výnosů (97,5 mld. Kč, tj. 3 mld. USD). Rekordní úrovně také dosáhl finanční účet (340,3 mld. Kč, tj. 10,4 mld. USD), generovaný zatím nejvyšším přílivem přímých zahraničních investic do české ekonomiky (276,1 mld. Kč, tj. 8,4 mld. USD), které představovaly více než dvojnásobek krytí deficitu běžného účtu. Devizové rezervy centrální banky vzrostly za rok 2002 o 190,2 mld. Kč (o 9,2 mld. USD), na 714,6 mld. Kč (23,7 mld. USD) koncem prosince. Devizové rezervy tak pokrývaly téměř 6,5 měsíčních dovozů zboží a služeb (za bezpečné je považováno 3 měsíční krytí). Kromě výsledku platební bilance byl jejich růst ovlivněn operacemi národní banky na devizovém trhu a výnosy z devizových rezerv. Růst devizových rezerv pokračoval i v následujících měsících, takže koncem února 2003 činily 725,3 mld. Kč (24,6 mld. USD). Příliv přímých zahraničních investic se v roce 2002 zvýšil meziročně o 28,7 % na 276 mld. Kč (cca na 8437 mil.usd). Tento nejvyšší příliv od r.1993 byl výrazně ovlivněn privatizací Transgasu (cca za 125 mld. Kč), bez níž by došlo k meziročnímu poklesu zahraničních investic cca o 30 %. Prodej Transgasu výrazně ovlivnil také teritoriální a odvětvovou strukturu zahraničních investic: více než 56 % těchto investic pocházelo ze SRN, téměř polovina směřovala do dopravy a spojů a pouze necelých 22 % do průmyslu. Celkový objem obchodů na tuzemském kapitálovém trhu v roce 2002 dosáhl 1824,9 mld. Kč (tj. meziroční pokles o 9,2 %). Zajistila ho Burza cenných papírů Praha, které meziročním snížením obchodů na 1793,1 mld. Kč klesl podíl o 0,5 p.b. Hlavní burzovní index PX 50 během roku 2002, na rozdíl od světa, převážně posiloval. Ročního maxima 479,4 bodu dosáhl 10. května, ale i po zbytek roku se pohyboval převážně nad hranicí 400 bodů. Polepšil si tak z výchozí hodnoty 394,6 bodu na 460,7 koncem roku, tj. meziroční růst o 16,8 %. Organizace nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) dosáhly v roce 2002 následující finanční výsledky: Ø Přidaná hodnota vzrostla o 1,8 % (v roce 2001 o 8,6 %) při růstu v odvětví služeb (o 15,1 %), v dopravě a spojích (o 10,5 %) a v obchodě (o 4,1 %). Meziročně klesla v průmyslu (o 0,8 %), ve stavebnictví (o 1,5 %), v pohostinství a ubytování (o 15,8 %) a v zemědělství, lesnictví, rybářství (o 10,5 %). Produktivita práce z přidané hodnoty dosáhla 505 tis. Kč/zam. (meziroční růst o 3,1 %), při snížení zaměstnanosti o 1,3 %. Výkony vzrostly o 1,3 %, výkonová spotřeba o 1,2 %. Ø Celkové náklady se téměř nezměnily (růst o 0,1 %), nejvíce rostly odpisy (o 6,1 %), dále osobní náklady (5,8 %), výkonová spotřeba o 1,2 %. Ostatní nespecifikované náklady klesly o 4,1 %. Ve struktuře nákladů nejvíce vzrostl podíl osobních nákladů (o 0,6 proc. bodu) na 11,7 %. Ø Hospodářský výsledek před zdaněním vzrostl meziročně o 19 % (ve srovnatelném období o 15,9 %) na 169,7 mld. Kč, při jeho meziročním růstu v těchto odvětvích: v průmyslu (o 16,3 %), ve stavebnictví (o 2,2 %), v obchodě (o 44,5 %), v dopravě a spojích (o 58,7 %) a ve službách (o 21,9 %). Meziročně klesl v pohostinství a ubytování (o 69,2 %), v zemědělství, lesnictví a rybářství o 74,1 %. Zisk v ziskových organizacích vzrostl o 12,1 % (jejich počet klesl o 5,6 % na 3 075 podniků), ztráta u ztrátových organizací klesla o 7,9 % na 44,7 mld. Kč (počet organizací vzrostl o 22,1 % na 1 243). 13

Ø Vlastní kapitál vzrostl o 4,2 %, a to ve všech odvětvích, kromě zemědělství, lesnictví a rybářství a odvětví pohostinství a ubytování, celková pasiva vzrostla o 1,8 %. Záporný vlastní kapitál vykázalo 7 % organizací (276), jeho objem meziročně klesl o 43,1 % na 26,2 mld. Kč. Rentabilita vlastního kapitálu vzrostla o 1,2 proc. bodu na 9,7 %. Ø Závazky po lhůtě splatnosti klesly o 14,6 % na 102,4 mld. Kč, prvotní platební neschopnost o 21,8 % na 463,2 mld. Kč. Pokles platební neschopnosti ovlivnil především průmysl a odvětví pohostinství a ubytování. Ø Celkové zásoby klesly o 1,6 % na 350,7 mld. Kč, nejvíce zásoby materiálu (o 2,9 %), zásoby zboží (o 1,9 %) a zásoby nedokončené výroby a výrobků o 0,2 %. Zásoby klesly v průmyslu (o 3,1 %), v dopravě a spojích (o 10,3 %), v zemědělství, lesnictví a rybářství (o 3,2 %). Růst celkových zásob vykázalo pohostinství a ubytování (o 7,4 %), obchod (o 6,8 %), služby (o 5,2 %) a stavebnictví (o 1 %). Obrátka zásob se zrychlila o 1,4 dne na 47,8 dne. Ø Od roku 2000 se počet návrhů na konkurz a vyrovnání snižoval, v roce 2002 meziročně o 1 % na 4 009 návrhů. Prohlášené konkurzy poklesly meziročně o 13 % (na 2 155 prohlášených konkurzů), takže jejich podíl se snížil o 7,5 bodu na 53,8 %. Druhým rokem bylo vyřízeno více konkurzů (4 429) než podáno nových návrhů. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci Ø Průmyslová produkce vzrostla meziročně o 4,8 %, tržby z průmyslové činnosti (ve s.c.) se zvýšily o 3,4 %, tržby z přímého vývozu ve stálých cenách o 15,7 %, avšak jen o 7,7 % v běžných cenách. V porovnání s předcházejícím rokem se vývoj zpomalil v důsledku zhoršujících se vnějších podmínek, posílení kurzu koruny a srpnových povodní. Ø Produkce v surovinových odvětvích vzrostla jen o 0,3 %, tržby se snížily o 0,4 %, v energetických odvětvích produkce vzrostla o 0,2 %, při poklesu tržeb o 3,7 %. Ø Ve zpracovatelském průmyslu produkce vzrostla o 5,4 %, tržby se zvýšily o 4,1 %. Nejvýraznější nárůst produkce a tržeb zaznamenala výroba elektrických a optických přístrojů (o 27,5 %, resp. o 29,7 % při zvýšení tržeb z přímého vývozu zhruba o 70 %). Vysoký nárůst produkce a tržeb zaznamenal i gumárenský a plastikářský průmysl (o 18,6 %, resp. o 11,9 %). Pokles produkce a tržeb zaznamenala tři odvětví, z nich nejvýraznější byl v kožedělném průmyslu (o 27,3 %, resp. o 21,8 %). Ø Podíl zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách průmyslu vzrostl o 0,7 bodu na 89,4 %, zejména na úkor poklesu podílu energetických odvětví o 0,6 bodu na 7,8 %. Ø Zaměstnanost se snížila o 2,9 % (jednotlivých čtvrtletích se pokles prohluboval), z toho v surovinových odvětvích o 7,2 %, v energetických odvětvích o 5,5 % a ve zpracovatelském průmyslu o 2,5 %. V jeho rámci pak nejvýrazněji v kožedělném průmyslu o 14,3 %. Zaměstnanost vzrostla pouze ve dvou odvětvích: v gumárenském a plastikářském průmyslu o 4,1 % a ve výrobě dopravních prostředků o 2,1 %. Ø Produktivita práce z tržeb z průmyslové činnosti (ve stálých cenách) vzrostla o 6,4 %, ve zpracovatelském průmyslu o 6,8 %, v surovinových odvětvích o 7,4 % a v energetických odvětvích o 1,9 %. Její pokles zaznamenala pouze dvě odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu: kožedělný průmysl a výroba dopravních prostředků. Ø Průměrná nominální mzda vzrostla o 6 %, reálná mzda o 4,1 % (při přepočtu indexem spotřebitelských cen) a o 6,5 % (při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců). K poklesu reálných mezd nedošlo v žádném odvětví. Růst reálných mezd mírně předstihl růst produktivity práce z tržeb o 0,1 bodu, z toho v energetických odvětvích o 1,6 bodu a ve zpracovatelském průmyslu 14

o 0,6 bodu. Naopak v surovinových odvětvích rostla produktivita práce o 1,7 bodu rychleji než mzdy. V rámci zpracovatelského průmyslu bylo předstihu růstu produktivity práce dosaženo pouze ve třech odvětvích: ve výrobě elektrických a optických přístrojů, zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném a v průmyslu skla, keramiky a stavebních hmot. Ø Jednotkové mzdové náklady nominální se snížily o 0,4 %, reálné mírně vzrostly o 0,1 %. V rámci zpracovatelského průmyslu klesly nominální ve čtyřech odvětvích, reálné ve dvou odvětvích. Ø Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly nejvýraznějšího nárůstu tržeb (ve s.c.) organizace s 4000 4999 zaměstnanci o 17,5 % a o více než deset procent organizace s 1000 1999 zaměstnanci a organizace s 50 99 zaměstnanci. Největší pokles tržeb zaznamenaly organizace s 2000 2999 zaměstnanci o 5,9 %. Zaměstnanost klesla ve všech velikostních skupinách. Ø Ve struktuře průmyslových podniků členěných podle soustavy národních účtů dosáhly nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) podniky soukromé pod zahraniční kontrolou o 8,2 %, jejich podíl na celkových tržbách se zvýšil o 1,9 bodu na 46 % a dosáhl zhruba podílu podniků soukromých národních. Zaměstnanost klesla ve všech sektorech s výjimkou podniků soukromých pod zahraniční kontrolou, kde byla za celý rok vykázána stagnace (ve 4. čtvrtletí zaznamenala pokles). Ø Ve struktuře průmyslových podniků členěných podle krajů vzrostly nevýrazněji tržby z průmyslové činnosti v Pardubickém kraji o 50,7 %, vyššího nárůstu dosáhl i Olomoucký kraj o 11,6 %. Pokles tržeb zaznamenaly tři kraje: Jihomoravský, Ústecký a Královéhradecký. Mírný nárůst zaměstnanosti byl v kraji Vysočina a v Pardubickém kraji. Hrubé hmotné investice průmyslu, po solidním meziročním růstu v roce 2001 o 10,5 %, se v roce 2002 snížily (ve s.c.) o 18 %, přitom stavební investice klesly cca o čtvrtinu, investice do strojů a zařízení o 15,2 % a ostatní investice o 23,9 %. Útlum investiční aktivity byl ve zpracovatelském průmyslu a energetice. Ve zpracovatelském průmyslu, po růstu investiční aktivity v roce 2001 o 15,9 %, došlo k jejímu meziročnímu poklesu (ve s.c.) o 17,1 %, když investice do budov a staveb klesly o 22,4 % a strojní investice o 16,1 %. Pokles investic byl ovlivněn nižší investiční aktivitou zahraničních investorů. Růst investic se udržel pouze ve čtyřech ze čtrnácti odvětví zpracovatelského průmyslu. Vývoj finančních ukazatelů v průmyslu V průmyslu celkem (vč. odhadu za subjekty od 0 do 19 zaměstnanců) klesly meziročně výkony o 0,7 %, výkonová spotřeba o 0,3 % a přidaná hodnota o 1,7 %. Průmyslové organizace se 100 a více zaměstnanci si zachovaly vysoký podíl (téměř 80 %) na výkonech, výkonové spotřebě a přidané hodnotě průmyslu celkem s těmito výsledky: Ø Přidaná hodnota klesla o 0,8 % (v roce 2001 vzrostla o 6,2 %), při shodném poklesu ve zpracovatelském průmyslu, v těžbě surovin činil pokles 8,9 %, v energetice vzrostla o 2,7 %. V odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu (podle 2-místné odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ) většina odvětví (16) vykázala pokles přidané hodnoty. V průmyslu vzrostly výkony jen o 0,5 %, výkonová spotřeba o 1%. Zhoršila se relace osobních nákladů k přidané hodnotě, v průmyslu o 2,4 proc. bodu na 50,7 %, ve zpracovatelském průmyslu o 2,9 proc. bodu na 55,1 %. Produktivita práce z přidané hodnoty vzrostla o 1,8 % na 533 tis. Kč/zam., při snížení zaměstnanosti o 2,5 %. Ø Hospodářský výsledek před zdaněním vzrostl o 16,3 % na 113,4 mld. Kč, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 24,3%, v těžbě surovin klesl o 13,9 % a v energetice o 0,3 %. Zisk v ziskových organizacích vzrostl o 11,1 % (na 138 mld. Kč), jejich počet klesl o 4,6 % (na 1714). Z celkového počtu organizací bylo 29 % (694) ztrátových, jejich počet meziročně vzrostl o 15,7 %, jejich souhrnná ztráta klesla o 7,8% na 24,6 mld. Kč. Ø Celkové náklady v průmyslu vzrostly o 0,7 % (v roce 2001 o 6,2 %), při vyšším růstu v energetice (o 2,3%), ve zpracovatelském průmyslu o 1,6 %, v těžbě surovin klesly o 20 %. Nejvíce rostly osobní náklady (4,1 %), odpisy o 2,6 % a výkonová spotřeba jen o 1 %. Ostatní nespecifikované náklady klesly o 2,6 %. 15

Ø Vlastní kapitál v průmyslu vzrostl meziročně o 5,1 %, celková pasiva o 1,3 %. Růst vlastního kapitálu ovlivnil zpracovatelský průmysl (8,8 %), v energetice zůstal objem stejný, v těžbě surovin klesl o 0,3 %. Rentabilita vlastního kapitálu vzrostla o 1,1 proc. bodu na 11,4 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 1,8 proc. bodu na 14,4 %, v energetice zůstala na 8 %, v těžbě surovin klesla o 0,6 proc. bodu na 4 %. Ø Závazky po lhůtě splatnosti v průmyslu klesly 22 % na 60,9 mld. Kč, prvotní platební neschopnost o 32,7 % na 27,9 mld. Kč. Pokles platební neschopnosti ovlivnil zpracovatelský průmysl. Ø Celkové zásoby klesly v průmyslu o 3,1 % (na 228,2 mld. Kč), z toho zásoby vlastní výroby o 1 %, zásoby materiálu o 2,9 % a zásoby zboží o 17,7 %. Obrátka zásob se zrychlila o 1,6 dne na 43,4 dne. Ø Podniky pod zahraniční kontrolou zvýšily podíly na výsledcích průmyslu, když dosáhly: 35 % na zaměstnanosti, 47 % na přidané hodnotě, 48 % na výkonech, 49 % na výkonové spotřebě, 55 % na hospodářském výsledku a přes 70 % na vývozu. S výjimkou podílu na zaměstnanosti, tak u výše uvedených ukazatelů předstihly soukromé podniky národní. Veřejné i soukromé domácí podniky vykázaly meziroční poklesy výkonů, výkonové spotřeby a přidané hodnoty. III. Stavebnictví Meziroční růst celkové stavební výroby se zpomalil (ve s.c.) z 9,6 % v roce 2001 na 2,5 % v roce 2002. Zdrojem růstu byly především státní zakázky na stavby v dopravní infrastruktuře, realizace významných projektů zahraničních investorů v průmyslových zónách, mírné oživení bytové výstavby a obnova stavebních objektů poškozených záplavami. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá Ø Stavební práce těchto podniků vzrostly meziročně (ve s.c.) o 2,6 %. Nositelem růstu bylo jejich zvýšení v nové výstavbě, na modernizacích a rekonstrukcích o 2 % (výstavba metra, železničních koridorů, silničních komunikací a rekonstrukce těchto staveb po povodních) a na opravách a v údržbě o 14,1 % (velký rozsah oprav bytových i nebytových objektů poškozených záplavami). Ø Největší podíl (cca 80 %) na stavební produkci měly soukromé podniky národní, které zvýšily stavební práce meziročně o 5,2 % a reálnou produktivitu práce o 2,9 %, při růstu zaměstnanosti o 2,3 %. Ø Ve struktuře podniků podle velikosti dosáhly nadprůměrného zvýšení stavebních prací i produktivity práce (v průměru o 16,5 %) podniky s 500 999 zaměstnanci a v členění podniků podle jejich krajové příslušnosti byly nejaktivnější podniky se sídlem v Olomouckém kraji a v Praze. Ø Zaměstnanost se zvýšila meziročně o 1,8 % a její rozdílný vývoj v jednotlivých velikostních skupinách podniků byl ovlivněn přechodem pracovníků z velkých podniků do menších soukromých firem. Ø Průměrná měsíční nominální mzda se zvýšila meziročně o 6,4 % na 15 843 Kč. Největší její nárůst byl u podniků s 500 a více zaměstnanci (v průměru o 11,6 % na 18 200 Kč) a u soukromých podniků pod zahraniční kontrolou (o 9,7% na 20 867 Kč). Ø Reálná produktivita práce vzrostla pouze o 0,7 %, a proto došlo ke ztrátě jejího předstihu růstu před dynamikou mezd (meziroční růst nominální mzdy byl větší o 5,7 bodu a růst reálné mzdy přepočtené indexem spotřebitelských cen o 3,8 bodu). Ø Předstih růstu nominální i reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací) a velmi nízký růst produktivity práce, se nepříznivě projevily obnovením růstu jednotkových mzdových nákladů, a to po jejich předchozím dvouletém poklesu: nominální náklady vzrostly meziročně o 5,7 % a reálné o 3,0 %. 16

Celkový počet stavebních povolení se snížil meziročně o 5,6 % na 140 822 (u bytových staveb naopak vzrostl o 1,5 % na 45 961) s tím, že orientační hodnota všech povolených staveb se zvýšila o 2,5 % (ale při 2,6 % růstu cen stavebních prací) na 242,2 mld. Kč. Rovněž průměrná hodnota 1 stavebního povolení vzrostla meziročně o 8,6 % na 1 720 tis. Kč. Podpora výstavby nájemních bytů, zájem o hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření oživily bytovou výstavbu. Počet zahájených bytů vzrostl meziročně o 16 % (na 33 606 bytů), počet dokončených bytů se zvýšil o 10,2 % (na 27 291 bytů), a přitom bylo zmodernizováno 13 599 bytů, což bylo meziročně o 1,2 % více. Největší podíl na celkovém počtu zahájených, dokončených i zmodernizovaných bytů měl Středočeský kraj a hl. m. Praha. Vývoj finančních výsledků ve stavebnictví Zpomalení růstu produkce se ve finančních výsledcích za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) projevilo snížením přidané hodnoty o 2,3 % (v roce 2001 rostla o 4,2 %), výkonů o 2,0 % i výkonové spotřeby o 1,9 %. Stavební organizací se 100 a více zaměstnanci dosáhly těchto výsledků: Ø Pokles přidané hodnoty o 1,5 % (po růstu v roce 2001 o 4,2 %) při snížení výkonové spotřeby o 3,0 % a výkonů o 2,7 %. Růst produktivity práce z přidané hodnoty (v b.c.) se zpomalil z 15,1 % na 4,7 %. Ø Meziroční růst hospodářského výsledku před zdaněním se zpomalil z 28,7 % na 2,3 % a dosáhl výše 7,5 mld. Kč. Podíl ziskových organizací se zvýšil o 2,5 proc. bodu na 82,2 % s nárůstem zisku na 8,2 mld. Kč, podíl ztrátových organizací se snížil na 18 % a jejich ztráta poklesla o 10,6 % na 696 mil. Kč. Ø Snížení celkových nákladů o 4,1 %, v jejich struktuře se zvýšil podíl osobních nákladů na 12,5 % a výkonové spotřeby na 76,8 %, ostatní nákladové položky poklesly odpisy na 1,5 % a ostatní nespecifikované náklady na 9,3 % celkových nákladů. Ø Růst vlastního kapitálu o 2,7 % na 37,1 mld. Kč, rentabilita vlastního kapitálu se snížila o 0,1 bodu na 20,2 %. Ø Růst celkových zásob (v předchozích letech zásoby klesaly) o 1 % na 19 mld. Kč při růstu zásob nedokončené výroby a polotovarů, doba obratu zásob se zpomalila z 38 na 40 dnů. Ø Závazky po lhůtě splatnosti vzrostly o 6,7 % na 8,3 mld. Kč (předchozí dva roky klesaly), prvotní platební neschopnost se výrazně zvýšila z 1,06 mld. na 2,3 mld. Kč. Ø Podniky pod zahraniční kontrolou snížily hospodářský výsledek o 6,7 %, výkony o 21,6 % a přidanou hodnotu o 24,3 %. Stále se však tento sektor podílí na zisku stavebnictví 20 % při 7,5 % podílu na počtu organizací. Soukromým podnikům národním se výsledky zlepšily kromě růstu platební neschopnosti. IV. Zahraniční obchod V roce 2002 došlo poprvé od roku 1993 k poklesu hodnoty obratu zahraničního obchodu (o 2,9 % na 2 578,2 mld. Kč), na což měl zásadní vliv posilující kurz koruny, pokles vývozních a dovozních cen a slabší poptávka našich největších odběratelů v EU, zejména Německa. Vývoz v běžných cenách klesl meziročně o 1,4 %, dovoz o 4,3 % a deficit obchodní bilance se meziročně snížil (ze 116,7 mld. Kč na 74,5 mld. Kč) a byl tak druhý nejnižší od roku 1995. Vliv kurzu na vývoj zahraničního obchodu ukazují výsledky v USD, kde na rozdíl od vývoje v koru- 17

nách vzrostl jak dovoz, tak zejména vývoz. Vývoz se zvýšil o 15 % na 38,4 mld. USD, dovoz o 11,7 % na 40,8 mld. USD a deficit 2,4 mld. USD byl o 0,7 mld. USD meziročně nižší. Také v EUR se zvýšily oba agregáty (vývoz o 9,1 %, dovoz o 5,8 %) a deficit 2,4 mld. EUR byl o 1 mld. nižší než v roce 2001. Koruna posílila v průměru k USD o 13,9 % a k EUR o 9,5 % a tím zásadně ovlivnila hodnotu vývozu v korunách, nebo v těchto dvou měnách se provádí zhruba 83 % vývozu zboží. Roční dynamika růstu vývozu ve stálých cenách byla rychlejší než dovozu o 1,1 bodu (5,5 % resp. 4,4 %). Deficit obchodní bilance by ve stálých cenách byl za stejné období o 32 mld. Kč vyšší než v běžných cenách (což představuje příznivý vliv cenového vývoje na obchodní bilanci). Směnná relace v průměru za celý rok dosáhla 102 (během roku se však pozvolna zhoršovala). Meziročně se dovozní ceny snížily o 8,5 %, přičemž největší pokles zaznamenaly dovozní ceny nerostných paliv (o 19 %). Vzhledem k podílu na dovozu byl pokles dovozních cen ovlivněn též meziročně nižšími cenami strojů a dopravních prostředků (o 7,4 %). Vývozní ceny v průměru klesly o 6,7 %. O více než 10 % došlo ke snížení cen chemikálií a nerostných paliv, ceny strojů a dopravních prostředků klesly o 6,2 %. Celkový vývoz za rok 2002 činil 1.251,9 mld. Kč (pokles o 1,4 %). Nižší vývoz (o 17,7 mld. Kč) ovlivnil zejména pokles vývozu do států s vyspělou tržní ekonomikou o 1,5 %, do EU o 2,2 %, z toho především do SRN a Belgie (snížení hodnoty o 27,7 mld. Kč, resp. 8,3 mld. Kč). Vývoz rovněž klesl do evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. zemí SNS o 3,4 % (do SEDVO o 3,8 %). Naproti tomu zhruba o třetinu vzrostl vývoz do mimoevropských zemí s tranzitivní a státní ekonomikou a o 3,1 % do rozvojových zemí, jejichž podíl se zvýšil na 3,9 %. Meziročně nižší dovoz (o 60 mld. Kč), jehož roční hodnota dosáhla 1.326,3 mld. Kč, byl ovlivněn zejména sníženým dovozem z evropských zemí s tranzitivní ekonomikou vč. SNS (o 11,2 %), což ovlivnil zhruba o pětinu nižší dovoz z Ruska a o 7,2 % ze Slovenska. Dovoz z vyspělých ekonomik klesl o 7,1 % (z EU o 6,8 %, z toho zejména z Německa, V.Británie a Rakouska). Naproti tomu dovoz z rozvojových zemí a mimoevropských zemí s tranzitivní a státní ekonomikou výrazně vzrostl (o 28,3 %, resp. o 48,2 %). Celkový deficit obchodní bilance meziročně klesl o 42,2 mld. Kč na 74,5 mld. Kč, což bylo zhruba o třetinu méně než v roce 2001. Nejvyšší deficit vykázal obchod s mimoevropskými zeměmi s tranzitivní a státní ekonomikou 57,7 mld. Kč a rozvojovými zeměmi 52,8 mld. Kč (při meziročním navýšení o 19,2 mld.kč, resp. 19,9 mld. Kč). Naopak výrazného zlepšení výsledků se dosáhlo změnou pasiva na aktivum se státy s vyspělou tržní ekonomikou (z 36,6 mld. Kč na 19,7 mld. Kč, s EU se aktivní bilance zvýšila o 40 mld. Kč na 58 mld. Kč) a evropskými zeměmi s tranzitivní ekonomikou vč. zemí SNS (z 6,7 mld. Kč na 15,1 mld. Kč). V komoditní struktuře dominovala opět skupina strojů a dopravních prostředků, která jako jediná měla přírůstek vývozu (3,2 %). Podíl strojů a dopravních prostředků na celkovém vývozu dosáhl 49,6 % (tj. o 2,2 bodu meziročně více) a na dovozu 42,4 % (tj. zvýšení o 0,2 bodu). Naproti tomu zhruba o desetinu poklesl vývoz jak surovin tak i potravin, chemikálií o 8,6 % a tržních výrobků téměř o 5 %. Meziroční pokles hodnoty dovozu (o 4,3 %) byl ovlivněn především poklesem dovozu hodnoty nerostných paliv o 20 %, což způsobily zejména nižší dovozní ceny. Dovoz strojů a dopravních prostředků klesl o 3,9 % a tržních výrobků o 2,6 %. Naopak vzrostl dovoz potravin (o 1,1 %). Nejvyšší deficit 73,9 mld. Kč vykázaly chemikálie (růst pasiva o 4,4 mld. Kč), nerostná paliva 64,6 mld. Kč (pasivum kleslo o 23 mld. Kč) a potraviny 23,2 mld. Kč (zvýšení pasiva o 4 mld. Kč). Pokles aktivní bilance měly tržní výrobky tříděné (z 28,9 mld. Kč na 21 mld. Kč) a různé průmyslové výrobky (z 15 mld. Kč na 9,2 mld. Kč). K výraznému zlepšení výsledků došlo u strojírenských výrobků, jejichž aktivní bilance se zvýšila (o 42,4 mld. Kč) na 58,8 mld. Kč. Ve struktuře podle stupně zpracování klesl podíl výrobků s nižším stupněm zpracování, ve vývozu o 2,5 bodu (na 12,2 %) a v dovozu o 1 bod (na 20,4 %) ve prospěch strojírenských a elektrotechnických výrobků. Ve struktuře dovozu dle způsobu užití se na rozdíl od roku 2001 zvýšil podíl dovozů pro osobní spotřebu o 1,2 procentního bodu na 21,3 % v důsledku mírného meziročního růstu. Pokles o 6,3 % za- 18