Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2003

Transkript

1 Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2003 Duben 2004

2 OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 Ú V O D 5 PREDIKCE VÝVOJE ČESKÉ EKONOMIKY NA LÉTA SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 25 I.1. Výkonnost ekonomiky 25 I.2. Trh práce 28 I.3. Cenová a fiskální politika 37 I.3.1. Cenová politika 37 I.3.2. Fiskální politika 43 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice 46 I.4.1. Měnová politika 46 I.4.2. Přímé zahraniční investice 56 I.5. Kapitálový trh 58 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 64 II. PRŮMYSL 69 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 69 II.2. Investice v průmyslu 81 II.3. Finanční situace průmyslových podniků 84 III. STAVEBNICTVÍ 93 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 93 III.2. Bytová výstavba 98 III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví 100 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 103 IV.1. Souhrnné výsledky 103 IV.2. Teritoriální struktura 106 IV.3. Komoditní struktura 110 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 117 V.1. Odvětví obchodu 117 V.2. Konečná spotřeba domácností 120 Tabulková příloha 127 1

3 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

4 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Ma arska CAC 40 index akciového trhu Francie CPI index spotřebitelských cen ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Evropská měnová unie Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FISIM finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce KoB Konsolidační banka M1 oběživo + netermínované korunové vklady M2 celková peněžní zásoba MMF Mezinárodní měnový fond Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PK 30 index RM Systému (s bází maximálně 30 emisí) PX 50 hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha PMR povinné minimální rezervy RM S RM Systém SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SEDVO Středoevropská dohoda volného obchodu SITC Standard International Trade Classification (mezinárodní klasifikace produkce) SNÚ systém národních účtů SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů THFK tvorba hrubého fixního kapitálu WIG index akciového trhu Polska VŠPS výběrové šetření pracovních sil 3

5

6 ÚVOD V roce 2003 pokračovala růstová tendence české ekonomiky, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 2,9 % (v roce 2002 bylo dosaženo růstu o 2,0 %). Vzhledem k nevýraznému globálnímu oživení šlo o příznivý výsledek, který překonal tempa ekonomické aktivity ve většině vyspělých zemí. Došlo tak k dalšímu posílení ekonomické pozice České republiky vůči Evropské unii, protože její ekonomika vzrostla v minulém roce pouze o 0,7 %. Stav světové ekonomiky se postupně zlepšoval především v souvislosti s oživením ve Spojených státech. Za vzestupem jejich hospodářství stály zejména vyšší nákupy obyvatelstva (povzbuzeno snížením daní začalo více utrácet) a investice do moderních technologií. Naproti tomu oživení v západní Evropě nebylo zdaleka tak patrné, protože hospodářskou dynamiku eurozóny významně přibrzdil silný kurs eura vůči dolaru (který naopak zvýšil konkurenceschopnost amerického vývozu). Důležitým faktorem pouze pozvolného přechodu k růstu v eurozóně je rovněž její méně pružný a méně rozvinutý trh výrobních faktorů ve srovnání s americkou ekonomikou. V SRN, která je nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky, hrubý domácí produkt reálně klesl o 0,1 %, což byl nejhorší výsledek za posledních 10 let. V rámci středoevropského regionu se tempo růstu české ekonomiky řadilo k pomalejším, nejrychleji (o 4,2 %) rostla slovenská ekonomika. Srovnáme-li však strukturu produktu, pouze v České republice se růst investic přiblížil čtyřprocentní hranici, zatímco na Slovensku a v Polsku došlo k meziročnímu poklesu. Zrychlení výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu vytváří v české ekonomice předpoklady pro zdravý růst v dalším období. Přitom lze očekávat, že růst investic se dále zrychlí zejména v souvislosti s pokračujícím oživením u hlavních obchodních partnerů. Naopak určité zpomalení růstu se projeví u spotřeby domácností, která v rámci domácí poptávky rostla v minulém roce nejrychleji (růst 5,5 %). Tento vývoj byl umožněn zejména dynamickým růstem disponibilních příjmů domácností (reálně vzrostly o 4,9 %) a lákavými nabídkami úvěrových a splátkových forem prodeje při nízkých úrokových sazbách. Pětiprocentní růst zaznamenaly také tržby maloobchodu, což se projevilo ve zrychleném růstu tržeb jak za potravinářské, tak i nepotravinářské zboží. Po poklesu v roce 2002 došlo rovněž k růstu tržeb z prodeje motorových vozidel. Míra hrubých úspor sektoru domácností (vyjadřující podíl hrubých úspor na disponibilním důchodu) klesla vlivem rychlejšího růstu spotřeby než příjmů z 6,10 % v roce 2002 na 5,64 %. Vyšší sklon ke spotřebě stimulovala také nízká inflace, která v průběhu roku překonávala nejnižší hodnoty v novodobé historii a ke konci roku dosáhla 0,1 %. Kromě nízkého růstu regulovaných cen a v první polovině roku i příznivých dovozních cen, byly rozhodující položkou ceny potravin, jejichž deflační vývoj změnil svůj trend teprve koncem roku, kdy vrátil cenovou hladinu na dráhu růstu. Cenový růst domácí ekonomiky tak byl již druhým rokem pod úrovní průměru eurozóny. Na pokračující růst domácí ekonomiky v přetrvávajícím nízkoinflačním vnitřním i vnějším prostředí reagovala Česká národní banka uvolňováním měnových podmínek, které spočívalo v trojnásobném snížení základních úrokových sazeb. Úrokové sazby klesly na nejnižší úroveň v novodobé historii, stejnou jako v eurozóně a zároveň nejnižší v regionu střední a východní Evropy. Nastavení domácí měnové politiky zároveň bránilo přílivu spekulativního kapitálu, takže pro vývoj kurzu koruny byl nadále rozhodující vývoj na eurodolarovém trhu (koruna v průměru meziročně oslabila k euru o 3,3 % a vůči dolaru posílila o 13,8 %). Tuzemská ekonomika se dokázala poměrně dobře vyrovnávat s globálními problémy a korunu podporovala také domácí ekonomická data, která svědčila o dobré výkonnosti tuzemského průmyslu, i postupném oživování investiční aktivity. 5

7 Problémy světové ekonomiky (politická situace, nejistoty ohledně oživení, vývoj na globálních finančních trzích) se projevily v zahraničně platebních vztazích. Platební bilance sice skončila přebytkem, ale ve srovnání s aktivními saldy v předchozích letech výrazně nižším. Tento výsledek byl dán jak zvýšením deficitu běžného účtu na 6,5 % hrubého domácího produktu (zejména vlivem zhoršení záporného salda bilance výnosů, do které je dle mezinárodních standardů započten reinvestovaný zisk), tak především výrazným poklesem zdrojů na finančním účtu (téměř na polovinu loňského objemu). Aktivní saldo finančního účtu sice stačilo pokrýt schodek běžného účtu, ale příliv přímých zahraničních investic byl tentokrát nižší než polovina schodku běžného účtu. Deficit obchodní bilance se meziročně mírně snížil (na necelých 70 mld. Kč). I v podmínkách stále slabé zahraniční poptávky bylo dosaženo výrazného meziročního růstu obratu (na rozdíl od roku 2002, kdy obrat zahraničního obchodu poklesl) a rychlejšího růstu hodnoty vývozu před dovozem. Tento vývoj byl do značné míry i odrazem předchozího přílivu přímých zahraničích investic, které směřovaly především do exportně orientovaných odvětví. Z teritoriálního hlediska došlo v meziročním srovnání ke zvýšení přebytku obchodní bilance s vyspělými tržními ekonomikami na více než dvojnásobek, přičemž aktivum s EU již překročilo stomiliardovou hranici. Na druhé straně bylo pasivum obchodní bilance ovlivněno zejména meziročním prohloubením deficitu s rozvojovými ekonomikami, s Ruskou federací a tzv. ostatními zeměmi (Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam). V komoditní struktuře působily pozitivně na obchodní bilanci stroje a dopravní prostředky, jejichž podíl na vývozu překročil polovinu (a na dovozu dosáhl necelých 43 %). Naopak k meziročnímu zhoršení deficitu obchodní bilance došlo zejména u chemikálií v důsledku nadprůměrného růstu jejich dovozu a u minerálních paliv vlivem růstu dovozních cen. Na nabídkové straně ekonomiky průmyslová produkce v průběhu roku stabilně rostla, přičemž zrychlila svůj meziroční růst na 5,8 %. Tento výsledek byl opět založen, vzhledem k pokračujícímu poklesu zaměstnanosti, výhradně na růstu produktivity práce (růst 8,9 %). Na vývoj produkce příznivě působila zejména vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou, které se podílely zhruba jednou polovinou na celkových tržbách a třetinou na celkové zaměstnanosti. Z hlediska hlavních průmyslových seskupení se zrychlil růst výroby energie (v souvislosti s oživenou poptávkou) a meziproduktů (v důsledku přesunu částí výroby zahraničních podniků do ČR). V rámci zpracovatelského průmyslu pokračovaly strukturální změny spočívající v posilování odvětví s vysokým přílivem zahraničního kapitálu (gumárenský a plastikářský průmysl, elektrotechnika), oživení zaznamenala i tradiční průmyslová odvětví (strojírenství a hutnictví). Stavebnictví zrychlilo meziroční dynamiku růstu produkce na 8,9 %, což bylo druhé nejrychlejší tempo za posledních 10 let. Na rozdíl od průmyslu však růst stavební výroby nebyl rovnoměrný. K výraznému oživení došlo teprve od června, kdy růst začal vykazovat dvouciferné hodnoty (až do listopadu). Zdrojem růstu bylo celkové oživení ekonomiky, které přineslo růst stavebních investic a vyšší intenzitu stavebních prací zejména v inženýrském stavitelství (státní zakázky v dopravní infrastruktuře, výstavba obchodně společenských center a administrativních budov). Zejména vlivem likvidace škod po záplavách rostly stavební práce na opravách a údržbě rychleji než nová výstavba (jejich váha na celkové stavební výrobě se zvýšila na více než 14 %). K akceleraci růstu stavebních prací přispělo také mírné oživení bytové výstavby a v závěru roku i snaha investorů urychlit realizaci některých projektů ještě před ohlášeným zvýšením sazby daně z přidané hodnoty ze stavebních prací. Na trhu práce byl meziroční mírný pokles celkové zaměstnanosti a nárůst průměrné míry registrované nezaměstnanosti na 9,9 % především výsledkem pokračujícího procesu strukturálních změn v národním hospodářství (svou roli sehrála i rigidita trhu práce). Ke snížení stavu pracovníků došlo zejména v průmyslu, který prochází restrukturalizací s cílem zvýšení produktivity práce, a tím i konkurenceschopnosti na světových trzích. Naproti tomu služby (s nižším podílem počtu pracovníků na celkové zaměstnanosti než v západních ekonomikách) jsou oblastí, kde lze zaměstnanost dále zvyšovat. Jejich absorpční schopnost však zatím nestačí nahrazovat ztráty z restrukturalizace výroby. Ve mzdovém vývoji pokračovala tendence zpomalování tempa růstu průměrných nominálních mezd jako důsledek nepříznivé situace na trhu práce a tlaku podnikatelské sféry na snižování nákladů (což se také promítlo spolu s úpravou platových tarifů ve státní správě ve sblížení platové relace mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou). Vzhledem k mimořádně nízkému zvýšení spotřebitelských cen 6

8 však reálná mzda vzrostla o 6,7 %, tj. více než souhrnná produktivita práce (růst 3,6 %). Na rozdíl od hospodářství jako celku, si hlavní odvětví (průmysl, stavebnictví) zachovala žádoucí předstih růstu produktivity před mzdovým vývojem. Aktuálním problémem ekonomiky je rostoucí schodek státního rozpočtu, který již překročil hranici 100 mld. Kč. V této souvislosti již byla přijata některá opatření k zastavení růstu vnitřní zadluženosti a další reformy jsou ve stadiu příprav. Proces fiskální konsolidace by měl vyústit ve splnění maastrichtských kritérií před očekávaným vstupem České republiky do Evropské monetární unie v období let

9

10 PREDIKCE VÝVOJE ČESKÉ EKONOMIKY NA LÉTA Z hospodářského hlediska je Česká republika malá otevřená ekonomika, která je výrazně závislá na vnějším prostředí (podíl vývozu zboží a služeb na HDP dosáhl v roce 2003 cca 66 %). Proto je pro její nejbližší vývoj významné překonání globálního ochlazení, kterým světové hospodářství procházelo v uplynulých dvou letech. Očekávané obnovení vyšších temp ekonomického růstu u hlavních obchodních partnerů by mělo s sebou přinést pozitivní vliv také na výkonnost české ekonomiky. V souvislosti se vstupem do Evropské unie v květnu 2004 neočekáváme výraznější dopady do vývoje makroekonomických veličin (kromě úprav v rámci reformy veřejných financí, které se promítnou mj. do růstu cenové hladiny). Česká ekonomika spíše začne postupně využívat výhody plynoucí ze základních ekonomických svobod a ze zlepšování institucionálního prostředí. Vnitřní ekonomické prostředí se v roce 2003 vyznačovalo nízkoinflačním vývojem (pod úrovní eurozóny) a úrokovými sazbami (srovnatelnými s klíčovými sazbami v eurozóně), které jsou nastaveny na nejnižší úroveň od vzniku samostatné České republiky. Realizace reformy veřejných financí v roce 2004 (zejména úprava nepřímých daní) a zvýšení regulovaných cen povedou ke zvýšení cenové hladiny, ale měly by také omezit potenciální riziko poptávkových inflačních tlaků. Zároveň lze očekávat v podstatě stabilní úroveň kurzu koruny (bez výraznějšího posilování), takže jeho působení ve vztahu k cenovému vývoji by mělo být v zásadě neutrální. 2. V roce 2004 očekáváme tento vývoj hlavních ekonomických indikátorů: Růst hrubého domácího produktu by se měl zrychlit na 3,1 % v souvislosti s příznivějším vývojem globální konjunkturní situace, a tím i výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu a výsledků zahraničního obchodu se zbožím a službami. Určité zpomalení růstu lze naopak očekávat u spotřeby domácností v souvislosti s rychlejším růstem spotřebitelských cen a pomalejším růstem nominálních mezd. Průmyslová produkce by měla meziročně růst o cca 6 %. Výstavba nových kapacit a jejich uvádění do provozu (zejména v průmyslových zónách) dále rozšíří vysoce produktivní sektor podniků pod zahraniční kontrolou, koncentrovaný hlavně do automobilového průmyslu a navazujících odvětví elektrotechnického a gumárensko plastikářského průmyslu. Na druhé straně lze předpokládat další pokles u dlouhodobě málo konkurenceschopného průmyslu kožedělného, popř. textilního průmyslu. Ve stavebnictví lze očekávat zpomalení meziroční dynamiky růstu na 5,0 % v závislosti na vyjasnění dopadů uplatnění základní sazby DPH (dnem vstupu do EU) na veřejné stavební investice, omezených prostředků státního fondu rozvoje a bydlení a zabezpečení zdrojů pro státní fond dopravní infrastruktury. Nižší dynamiku stavebních prací by mohla ovlivnit také skutečnost, že většina oprav objektů poškozených záplavami byla již dokončena. Rychlý růst tržeb na vnitřním spotřebitelském trhu (maloobchod a prodej motorových vozidel a pohonných hmot) souvisel v roce 2003 se souběhem řady faktorů výrazně stimulujících poptávku. Výrazně vzrostly příjmy, po většinu roku klesaly ceny zboží, spotřebu urychlily nabídky výhodných spotřebitelských úvěrů a k předzásobování vedly i informace o budoucích daňových změnách a růstu cen v roce Vzhledem k tomu, že tyto faktory oslabí, je reálné předpokládat, že i tempo hmotného růstu tržeb výrazněji zpomalí a bude oscilovat kolem 2,5 %. Při výraznějším růstu cen nebo stlačení příjmů se zvýší riziko ještě většího snížení meziročního tempa růstu tržeb. V obchodní bilanci by mělo pokračovat snižování úrovně deficitu. Vstup do EU, další růst hospo- 9

11 dářství, příliv přímých zahraničních investic do exportně orientovaných odvětví i předpokládané oživení poptávky v zemích eurozóny by se měly příznivě projevit v dalším růstu exportu. Vzhledem k vysoké dovozní náročnosti tuzemské ekonomiky se růst vývozní výkonnosti promítne do snižování deficitu postupně. Za předpokladu zachování pozitivní směnné relace by deficit mohl v roce 2004 klesnout na cca 64 mld. Kč. Míra inflace by se měla zvýšit na 3,3 %, protože do cenového vývoje se promítnou, vedle růstu cen potravin, především administrativní úpravy cen. Administrativní úpravy zahrnují zvýšení regulovaných cen (elektrická energie, plyn, teplo a voda) a nepřímých daní (spotřební daň u alkoholu, tabákových výrobků a pohonných hmot a přesun sazby DPH u vybraných výrobků a služeb ze snížené 5% do základní sazby). Do predikce jsou promítnuta zatím schválená opatření, přičemž jejich dopad na meziroční růst spotřebitelských cen v lednu činil 1,8 % a v květnu očekáváme 1,5 %. U inflace předpokládáme další zpřesnění v souvislosti s 2. fází reformy veřejných financí a postupem v deregulaci nájemného. V roce 2003 došlo k poklesu celkové zaměstnanosti, když úspory pracovníků v průmyslu, zajiš ující výrazné zvýšení produktivity, nebyly absorbovány v dalších odvětvích, především ve službách. Zvyšování celkového výkonu ekonomiky v dalších letech by mělo umožnit, aby se snižování zaměstnanosti do roku 2005 alespoň zastavilo. Ve vývoji průměrné roční míry registrované míry nezaměstnanosti lze očekávat, že bude oscilovat kolem 10 %. Úroveň nezaměstnanosti bude do značné míry výsledkem dvou protichůdných tendencí. Vyšší ekonomický růst by měl vytvářet předpoklady pro vznik nových pracovní příležitosti, na druhé straně však zostřená konkurence a pokračující restrukturalizace ekonomiky povedou v řadě oblastí k uvolňování dalších nadbytečných pracovníků. Mzdový vývoj bude zřejmě reagovat na úsilí o snižování nákladů, zvyšování konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů, značně napjatou situaci na trhu práce a změny cenových hladin. Růst průměrné nominální mzdy by se tak měl zpomalit na 6,0 % a reálné mzdy na 2,6 %. Růst souhrnné produktivity práce (HDP na pracovníka) by se měl vlivem nižšího poklesu zaměst- Predikce vývoje české ekonomiky (meziroční změna v %, stálé ceny) Ukazatel Skutečnost Oček. skut. Predikce Hrubý domácí produkt 2,9 3,1 3,4 Spotřeba domácností 5,5 3,3 3,6 Spotřeba vlády a neziskových organizací 0,1 0,1 0,0 Tvorba fixního kapitálu 3,7 4,3 4,8 Podíl tvorby fixního kapitálu na HDP (v % z běžných cen) 26,0 26,0 26,3 Index průmyslové produkce 5,8 6,0 6,0 Stavební výroba 8,9 5,0 5,0 Tržby maloobchodu 5,0 2,5 3,0 Vývoz zboží (b.c.) 9,4 10,3 10,8 Dovoz zboží (b.c.) 8,7 9,4 10,1 Saldo obchodní bilance (v mld Kč b.c.) 69,4 64,0 60,0 Běžný účet platební bilance (mld USD) x) 5,6 4,4 3,8 Podíl běžného účtu platební bilance na HDP (v % z běžných cen) x) 6,5 5,0 4,2 Průměrná míra inflace (v %) xx) 0,1 3,3 2,7 Spotřebitelské ceny (v %) 1,0 3,9 2,5 Zaměstnanost v civilním sektoru 0,7 0,3 0,0 Míra nezaměstnanosti (průměr v %) 9,9 10,1 9,9 Nominální mzda 6,4 6,0 5,8 Reálná mzda 6,3 2,6 3,0 Produktivita práce (HDP na 1 pracovníka ) 3,6 3,4 3,4 x) deficit je opticky zvýšen metodickým vlivem započítání reinvestovaných zisků do bilance výnosů v rámci běžného účtu platební bilance xx) průměr za 12 měsíců k průměru za předchozích 12 měsíců 10

12 nanosti zpomalit na 3,4 %. Současně však v důsledku pomalejšího růstu reálných mezd by mělo dojít k obratu v nepříznivé relaci ve vývoji produktivity práce a mezd. Růst produktivity práce by měl předbíhat růst reálné mzdy téměř o 1 procentní bod. 3. V roce 2005 by měly ve vývoji ekonomiky pokračovat pozitivní tendence. Úlohu hlavního faktoru rychlejšího hospodářského růstu by si měla udržet tvorba hrubého fixního kapitálu, současně by měla mírně zrychlit růst také konečná spotřeba. Vyšší výdaje domácností (stejně jako vyšší maloobchodní tržby) by měly být odrazem návratu cenového vývoje k nižším hodnotám a příznivější situace na trhu práce. Na nabídkové straně ekonomiky by měl pokračovat dynamický růst průmyslu i stavebnictví, vytvářením nových pracovních příležitostí by však měl ke snížení nezaměstnanosti přispět zejména sektor služeb. Růst produktivity práce by si měl udržet předstih před růstem mezd. 11

13

14 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2003 I. Makroekonomický vývoj V české ekonomice pokračoval trend hospodářského růstu, který byl obnoven v roce 1999, po předchozím dvouletém období hospodářské recese. Pozitivním rysem vývoje v roce 2003 byla skutečnost, že hrubý domácí produkt (ve stálých cenách) zrychlil dynamiku meziročního růstu na 2,9 % (v roce 2002 činil růst 2,0 %). Hlavním zdrojem hospodářského růstu byla již pátým rokem v řadě domácí poptávka, která po určitém zpomalení v roce 2002 (růst o 3,2 %) zrychlila tempo růstu na 3,9 %. V jejím rámci si od roku 2001 udržuje vysokou dynamiku růstu konečná spotřeba (v roce 2003 růst 4,1 %), Nejrychleji rostly výdaje domácností na konečnou spotřebu, které se meziročně zvýšily o 5,5 % (v roce 2002 o 3,9 %). Toto zvýšení nebylo plně pokryto přírůstkem disponibilních příjmů obyvatelstva, což mělo dopad na pokles míry úspor. Vyšší sklon ke spotřebě stimulovala také nízká inflace a rostoucí dostupnost nákupů na splátky. Konečná spotřeba sektoru vlády stagnovala na úrovni roku 2002 (po předchozím růstu 5,7 %). Zrychlení růstu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu (THFK) na 3,7 % (v roce 2002 růst 0,6 %) bylo výrazněji ovlivněno investicemi do budov a staveb (růst 5,8 %) než do strojů a zařízení (2,6 %), což souviselo zejména s postupným dokončováním velkých investičních akcí soukromého i veřejného charakteru. V sektorovém členění nejrychleji rostly výdaje na THFK v sektoru finančních institucí a vládních institucí, zatímco váhově nejvýznamnější sektor nefinančních podniků investoval meziročně reálně o 0,3 % méně. Z objemově rozhodujících odvětví přispěly k růstu THFK především zpracovatelský průmysl (růst o 7,9 %), doprava a telekomunikace (7,8 %) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (15,0 %). Růst vývozu zboží a služeb (ve stálých cenách) se zrychlil na 6,7 % (v roce 2002 růst 2,8 %), ale protože se také zrychlil růst dovozu na 7,6 % (proti 4,3 % v roce 2002), záporné saldo zahraničního obchodu se meziročně prohloubilo na 188,2 mld. Kč (o 24,7 mld. Kč) a snížilo růst HDP o 1,6 procentního bodu. V odvětvové struktuře HDP (hrubá přidaná hodnota vč. FISIM, v běžných cenách) nedošlo ve srovnání s rokem 2002 k výrazným změnám. Zvýšil se podíl služeb celkem na 58,3 % (z 57,9 % v roce 2002) a podíl stavebnictví na 6,9 % (z 6,6 %). Naopak klesl podíl průmyslu na 31,4 % (z 31,8 % v roce 2002), přičemž k poklesu došlo ve všech jeho třech hlavních sektorech, a dále v zemědělství na 3,4 % (z 3,7 %). Růstu výkonnosti hospodářství bylo dosaženo na základě růstu národohospodářské produktivity práce (hrubý domácí produkt na pracovníka), která vzrostla meziročně o 3,6 % (v roce 2002 o 1,3 %). Nejvýraznějšího zrychlení růstu produktivity ve srovnání se stejným obdobím roku 2002 bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí, kdy produktivita vzrostla o 4,2 % (v roce 2002 o 0,5 %). Počet obyvatel České republiky vzrostl meziročně k o 8,2 tisíc na tisíc. Tento přírůstek byl ovlivněn kladným saldem zahraniční migrace. Zvyšoval se přirozený úbytek obyvatel- 13

15 stva (rozdíl živě narozených a zemřelých). Dále rostl počet starších osob, zejména v kategorii nad 60 let. Poklesl počet zaměstnaných osob při nárůstu počtu nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let meziročně poklesla o 0,4 body na 59,4 %. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil, meziročně klesl o 31,7 tisíc, tj. o 0,7 % na 4 733,2 tisíc osob. Zaměstnanost se snížila v primárním sektoru o 6,5 % a v sekundárním sektoru o 1,3 %, když klesl počet pracovníků v průmyslu o 2,6 % a naopak vzrostl ve stavebnictví o 3,2 %. V terciárním sektoru se zaměstnanost zvýšila o 0,3 %, s rozdílným vývojem v jednotlivých odvětvích. Ve struktuře zaměstnanosti meziročně vzrostl počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků o 48,8 tisíc na 811,5 tisíc osob, tj. na 17,1 % všech pracovníků v národním hospodářství. Podle odhadu ČSÚ celkový počet pracovníků v národním hospodářství, který vychází z podnikového výkaznictví, meziročně klesl o 22,1 tisíc (o 0,5 %) na 4 862,3 tisíc osob. Počet zaměstnanců v národním hospodářství (vč.odhadu za malé subjekty) se snížil o 32,8 tisíc, tj. o 0,8 %, na 4 044,6 tisíc osob a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojiš ovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry klesl o 29,5 tisíc (o 0,9 %) na 3 224,7 tisíc osob. Pokračoval nárůst zaměstnanosti v zahraničních firmách jako celku. Počet zaměstnanců poklesl v 10 krajích, z toho nejvíce v Moravskoslezském kraji (o 6,5 tisíc). Zahraničních pracovníků, včetně občanů Slovenska, bylo v České republice koncem roku celkem 105,7 tisíc, tj. meziročně o 4,6 tisíc více. Zvýšil se počet cizinců, kteří pracovali na pracovní povolení (o 3,1 tisíc na 47,7 tisíc) a vzrostl i počet zaregistrovaných občanů Slovenska (o 1,5 tisíc na 58 tisíc). Míra registrované nezaměstnanosti v roce 2003 vzrostla meziročně v průměru o 0,7 bodu na 9,9 %. Její nárůst ovlivňoval především pokračující proces restrukturalizace podnikové sféry a snižování nákladů vyvolané zostřenou konkurencí. K dosáhla míra nezaměstnanosti 10,3 %, tj. dosud nejvyšší hodnoty od vzniku České republiky. Počet uchazečů o zaměstnání koncem roku meziročně vzrostl o 28 tisíc na 542,4 tisíc, zatímco nabídka volných pracovních míst mírně klesla o 0,5 tisíc na 40,2 tisíc. Na 1 volné pracovní místo připadalo 13,5 uchazečů (před rokem 12,7). Ve struktuře uchazečů o zaměstnání se meziročně zvýšil zejména počet uchazečů starších 50 let, osob s nižším vzděláním a se změněnou pracovní schopností. Meziročně vzrostl počet dlouhodobě nezaměstnaných, tj. déle než 1 rok, o 27 tisíc na 218,3 tisíc, tj. na 40,3 % všech uchazečů o zaměstnání. Nárůst nezaměstnanosti se v roce 2003 projevil ve všech krajích. Nejvyšší nezaměstnanost přetrvávala k v kraji Ústeckém (17,8 %) a Moravskoslezském (16,8 %), v okresech Most (23,5 %), Karviná (20, 4 %) a Teplice (19,9 %). Nejnižší nezaměstnanost byla vykázána v okolí Prahy: Praha západ (3 %), Praha východ (3,8 %) a Praha (4 %). S nárůstem nezaměstnanosti meziročně vzrostly výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podpory v nezaměstnanosti (o 11,9 % na 6,9 mld. Kč) a naopak výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti klesly (o 3,3 % na 3,3 mld. Kč). Průměrná nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy) meziročně vzrostla o 6,4 % na Kč a reálná mzda o 6,3 % (pro deflaci byl použit průměrný index spotřebitelských cen 100,1 %). Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), který zahrnuje veškeré mzdy v daném období zúčtované k výplatě, vzrostl meziročně o 5,5 %. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojiš ovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostla o 6,8 % (na Kč) a reálně o 6,7 %. Nárůst nominálních mezd se meziročně zpomalil o 0,4 bodu. Do vysokého růstu reálných mezd se promítl velmi nízký růst indexu spotřebitelských cen. Souhrnná produktivita práce (počítaná z HDP) se v roce 2003 meziročně zvýšila o 3,6 % a zaostávala tak za růstem reálných mezd zaměstnanců v národním hospodářství o 2,7 bodu. Meziročně se předstih růstu reálných mezd před souhrnnou produktivitou práce snížil o 1 procentní bod. 14

16 Spotřebitelské ceny se v roce 2003 poprvé v novodobé historii dostaly do pásma deflace. Pod hladinu předchozího roku klesly celkem šestkrát, v lednu (meziročně o 0,4 %) až dubnu ( 0,1 %) a v červenci a srpnu (shodně 0,1 %). V říjnu obrátily trend a začaly meziročně růst (v prosinci o 1,0 %). Za nízkým meziročním růstem spotřebitelských cen stál zejména vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů, když podíl regulovaných cen na cenovém růstu byl nejnižší v celém období transformace (na meziročním růstu 1,0 % činil 0,264 p.b.). Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců), pokračovala hned od počátku roku v trendu významného poklesu (z 1,5 % v lednu až na 0 % v září a říjnu), když v posledních dvou měsících roku se vrátila na dráhu růstu (v prosinci o 0,1 %), na které se držela i v lednu a únoru 2004 (průměrem 0,3 % a 0,5 %). Ceny průmyslových výrobců se držely pod úrovní předchozího roku od začátku roku až do srpna (v lednu o 0,8 %, v srpnu o 0,4 %) a opět v září ( 0,1 %). Trend meziročních poklesů, trvající 21 měsíců, opustily až v posledních dvou měsících roku (růstem o 0,4 % v listopadu, o 0,9 % v prosinci). Za tímto vývojem stály zejména ceny v odvětví potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků. Ceny stavebních prací prodělaly v jednotlivých měsících téměř vyrovnaný vývoj a za celý rok 2003 se v průměru zvýšily o 2,2 %, což je o 0,5 p.b. nižší růst než v roce Protože ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví meziročně poklesly v průměru o 0,9 %, cenové nůžky mezi vstupy a výstupy odvětví zůstaly výrazně otevřené. Ceny výrobců v hlavních okruzích zrychlily od počátku roku 2004 růst. V únoru vzrostly ceny průmyslových meziročně o 1,5 %, ceny stavebních prací o 2,3 % a ceny zemědělských výrobců o 13,4 %. Hospodaření státní pokladny za rok 2003, po přechodném zpomalení růstu v roce 2002, skončilo schodkem 109,1 mld. Kč. Byl to sice lepší než očekávaný výsledek (o 2,2 mld. Kč), ale meziročně vzrostl o 63,3 mld. Kč, tj. o 138,6 %, a odpovídal 4,5 % HDP. Meziroční zhoršení stavu státní pokladny bylo výrazně ovlivněno jednak vysokými mimořádnými a neopakovatelnými příjmy v roce 2002, ale také dodatečně schválenými výdaji nad rámec původně schváleného rozpočtu. Saldo hospodaření územních samosprávných celků (tj. krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí) bylo pasivní (2,95 mld. Kč), při příjmech 301,89 mld. Kč (z toho se obce na nich podílely 80,8 %) a výdajích 304,84 mld. Kč (z toho podíl obcí 81,5 %). Obce vytvořily deficit (4,5 mld. Kč), naopak kraje vykázaly přebytek (1,5 mld. Kč). Výsledek hospodaření veřejných rozpočtů v užším pojetí (konsolidovaný souhrn státního a územních rozpočtů) skončilo úhrnným schodkem 112 mld. Kč (tj. 4,6 % HDP) a meziročně se tak prohloubil o 62 mld. Kč. Návazně celkový deficit veřejných rozpočtů (vč. zahrnutí čistých půjček) činil 130,1 mld. Kč (5,4 % HDP). Saldo státního dluhu v průběhu roku 2003 vzrostlo o téměř čtvrtinu, na 493,2 mld. Kč (o 97,3 mld. Kč) a odpovídá 20,5 % HDP. Hlavními příčinami rychlého tempa jeho růstu v roce 2003 bylo deficitní hospodaření státního rozpočtu při absenci privatizačních či jiných mimořádných příjmů. Hrubý konsolidovaný veřejný dluh ke konci roku 2003 činil 554,2 mld. Kč, tj. 23 % HDP, a dosáhl nejvyššího meziročního nárůstu v novodobé historii (o 24,7 %). Kromě hlavní příčiny, kterou je schodek státního rozpočtu, který má ve struktuře veřejného dluhu nejvyšší váhu (88,2 %), v roce 2003 přispěly k jeho růstu také obce a kraje, jejichž dluh vzrostl meziročně o 28,4 %. Peněžní agregát M 2 sledoval vývoj hospodářského výkonu a ve 2. pololetí 2003 zrychlil růst a zajistil tak vyšší příliv peněz do ekonomiky (meziročně v prosinci vzrostl o 7 %, na 1 763,3 mld. Kč). V jeho struktuře pokračoval trend poklesu podílu zahraničního kapitálu na peněžní zásobě (z více než 55 % na počátku roku až na 47 % koncem prosince, tj. na 822 mld. Kč) ve prospěch domácích aktiv. Růst objemu peněžní zásoby byl podporován především pokračujícím růstem domácí úvěrové emise, kterou ovlivňovaly strukturální změny, plynoucí ze zvyšování objemu úvěru vládnímu sektoru v důsledku zhoršujícího se hospodaření státního rozpočtu (koncem prosince 2003 meziroční růst o 55,2 %, na 294,7 mld. Kč). Korunové úvěry se po pěti letech meziročních poklesů počátkem 2. čtvrtletí 2003 vrátily k meziročním přírůstkům, jejichž ročního maxima dosáhly v prosinci (růstem o 11,2 %, na 689,3 mld. Kč). Úvěry v cizí měně se vyznačovaly od roku 1999 rychlým mezi- 15

17 ročním poklesem, který se zmírnil v průběhu roku 2003 pod 10% hranici (v prosinci na 4,9 %, tj. 96,2 mld. Kč). Koruna primárně reflektovala vývoj na eurodolarovém trhu, takže rok 2003 zahájila relativně rychlým zhodnocováním k dolaru. Tendenci slabého dolaru a silného eura koruna sledovala i v následujícím období. Meziročně v prosinci 2003 v průměru koruna oslabila k euru o 3,3 %, vůči dolaru v průměru posílila o 13,8 %. Výsledek platební bilance za rok 2003 byl sice kladný (12,9 mld. Kč, resp. 0,5 mld. USD), ale ve srovnání s aktivními saldy v předchozích letech se výrazně snížil a znamenal nejnižší příliv zdrojů do devizových rezerv v uplynulém desetiletí (s výjimkou nerovnovážných let ). Tento výsledek byl generován jednak zvýšením deficitu běžného účtu (meziročně o 15 %, na 157,2 mld. Kč. tj. 5,6 mld. USD), ale především výrazným poklesem zdrojů na finančním účtu, téměř o polovinu loňského objemu (meziročně o 184 mld. Kč, na 163,8 mld. Kč, tj. 5,8 mld. USD). Devizové rezervy centrální banky, po růstu v 1. čtvrtletí 2003, převážně mírně klesaly, až na 691,5 mld. Kč v prosinci 2003 (ze 714,6 mld. Kč koncem roku 2002). V dolarovém vyjádření, vlivem kurzových pohybů, vzrostly na 27 mld. USD koncem prosince 2003 (z 23,7 mld. USD koncem roku 2002). Pokrývaly 5 měsíčních dovozů zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Hrubá zahraniční zadluženost prodělala v průběhu roku 2003 výrazné změny. Zatímco v 1. pololetí se její objem snižoval, ve 2. pololetí byl vystřídán rychlým růstem, až na 894,3 mld. Kč (tj. 34,9 mld. USD) koncem prosince Meziročně tak vzrostla o 81 mld. Kč, tj. o 10 %. Úroveň zahraničního dluhu představovala 37 % HDP a udržela se tak pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Příliv přímých zahraničních investic do ČR se snížil meziročně o 74 % na 72,9 mld. Kč (cca na mil. USD). Pokles byl ovlivněn minimální privatizační aktivitou, výkupem akcií Eurotelu a prodejem podílu Českého Telecomu zahraničním investorem, a také vysokou srovnávací základnou roku 2002 (prodej Transgasu). Nejvíce zahraničních investic pocházelo ze SRN (19 %). Největší podíl cca 41 % investic směřoval do zpracovatelského průmyslu, necelá pětina do peněžnictví a pojiš ovnictví a cca 18 % do služeb v oblasti nemovitostí. Dlouhodobý pokles růstového potenciálu tuzemského akciového trhu, jeho atraktivity i likvidity se promítal, spolu s celosvětovým očekáváním snížení výnosů u dluhopisů, do objemu obchodů na tuzemském kapitálovém trhu, který v roce 2003 dosáhl 1383 mld. Kč, což znamenalo meziroční pokles o 24,2 %. Obchody se nadále koncentrovaly na Burze cenných papírů, které i při meziročním snížení obchodů (o 23,7 %, na 1367,5 mld. Kč) vzrostl podíl na celkových obchodech o 0,6 p.b. (na 98,9 %). Hlavní burzovní index PX 50, který posiluje již od poloviny září 2001, dále od počátku roku 2003 zpevnil (o 43,1 %), což byl největší roční nárůst v novodobé historii burzy. Rok 2003 uzavřel na hodnotě 659,1 bodu a dosáhl tak svého více než 3,5 letého maxima. V lednu i v únoru 2004 pokračoval v růstu, takže únor uzavřel na hodnotě 774,3 bodu. Finanční výsledky organizací nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) se ve většině odvětví (s výjimkou zemědělství, lesnictví, rybářství) meziročně zlepšily. Vývoj vybraných finančních ukazatelů byl následující: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 8,2 % (v roce 2002 jen o 1,9 %), přitom nejvíce v ubytování a stravování o 20,4 %. Klesla v zemědělství, lesnictví a rybářství o 10,9 %. Výkony rostly rychleji (7,3 %) než výkonová spotřeba (6,9 %) a to díky průmyslu. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 11 % na 559,5 tis. Kč/zam., při jejím růstu ve všech odvětvích s výjimkou zemědělství, lesnictví a rybářství. Výsledek hospodaření před zdaněním vzrostl o 18,9 % (ve roce 2002 o 24,9 %) na 199,8 mld. Kč, s růstem v průmyslu o 17,4 %, ve stavebnictví o 23,8 %, ve službách celkem o 25,7 %, v ubytování a stravování o 100,1 %, a v dopravě a spojích o 51,8 %. Ve dvou odvětvích meziročně klesl: v obchodě o 31,7 % a v zemědělství, lesnictví a rybářství o 4 %. Počet ziskových organizací vzrostl o 3,9 % na podniků, jejich zisk o 9,6 % na 292,3 mld. 16

18 Kč. Počet ztrátových organizací klesl o 7,5 % (s podílem 35 % na celkovém počtu organizací, tj. na podniků), jejich souhrnná ztráta klesla o 6,3 % na 92,5 mld. Kč. Celkové výnosy (5,6 %) rostly rychleji než celkové náklady (5 %). V nákladech nejvíce rostla výkonová spotřeba (6,9 %), následovaly osobní náklady (3,6 %), ostatní nespecifikované náklady (3,2 %) a odpisy (o 1,8 %). Celkové náklady, výkonová spotřeba a osobní náklady rostly rychleji v neprůmyslových odvětvích. Stav dlouhodobého majetku (odepisovaného) za nefinanční sféru meziročně klesl o 4,5 %, nejvíce v dopravě (o 28,2 % vliv organizační změny). Vlastní kapitál vzrostl o 2,1 % na 1 784,8 mld. Kč, celková pasiva klesla o 0,8 %. Rentabilita vlastního kapitálu vzrostla o 1,6 proc. bodu na 11,2 %. Celkové zásoby klesly o 0,2 % na 350,9 mld. Kč, zásoby vlastní výroby (o 7,2 %), zatímco vzrostly zásoby zboží (o 8,3 %) a zásoby materiálu (o 1,7 %). Obrátka zásob se zrychlila o 3 dny na 45 dnů. Počet návrhů na konkurz a vyrovnání se snížil meziročně o 2,1 % (3 918). Počet prohlášených konkurzů klesl výrazně o 19,8 %, když pokles trval již třetí rok. Prohlášena byla necelá polovina (1 728) konkurzů. Vyřízeno jich bylo nejvíce od roku 1992, tj konkurzů při meziročním zvýšení o 4,7 %. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích (s 20 a více zaměstnanci): Průmyslová produkce si čtvrtým rokem zachovala svůj vysoký meziroční růst, který zrychlil na 5,8 % (ze 4,8 % v roce 2002), tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšily na 5,4 % (z 2,7 %), tržby z přímého vývozu (ve s.c.) vzrostly o 8,8 %. Pokračoval růst podílu podniků soukromých pod zahraniční kontrolou (na celkových tržbách dosáhl 48,5 %, na zaměstnanosti 33,6 % a na tržbách z přímého vývozu 70,5 %). Produkce a tržby mírně vzrostly v surovinových odvětvích o 0,5 %, resp. o 1,9 %, vysoký růst zaznamenala energetická odvětví o 8,9 %, resp. 5,3 % (růstem tuzemské i zahraniční poptávky po energii). Ve zpracovatelském průmyslu produkce vzrostla o 5,8 %, tržby se zvýšily o 5,5 %. Nejvyšší nárůst produkce a tržeb zaznamenala výroba pryžových a plastových výrobků o 13,8 %, resp. o 15,8 %, při zvýšení tržeb z přímého vývozu o 16,2 %. Vyšší růst produkce byl také ve výrobě dopravních prostředků o 12,4 % a ve výrobě vlákniny a výrobků z papíru a polygrafii o 9,5 %. Pokles produkce zaznamenala tři odvětví (na celkových tržbách se podílejí 6,2 %), z nich nejvíce ve výrobě usní a výrobků z usní o 19,3 %, mírněji ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 2,8 % a ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném o 0,1 %. Objemy nových zakázek v průmyslových podnicích ve vybraných odvětvích vzrostly o 8,1 % (ze 7,2 %), z toho zakázky ze zahraničí o 8,8 % (zpomalily z 11 %), které se na celkových zakázkách podílejí zhruba 60 %. Celková zaměstnanost se v průmyslu snížila o 3,3 % (z 2,9 %), v jednotlivých čtvrtletích se její pokles prohluboval, z toho v surovinových odvětvích o 6,5 % (z 7,2 %), v energetických odvětvích o 3,6 % (z 5,5 %) a ve zpracovatelském průmyslu o 3,1 % (z 2,5 %), v jehož rámci nejvíce ve výrobě usní a výrobků z usní o 15 %. Vyšší zaměstnanost byla pouze ve dvou produkčně úspěšných odvětvích: ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 3 % a ve výrobě elektrických a optických přístrojů o 1,3 %. 17

19 Produktivita práce z tržeb (ve s.c.) vzrostla o 8,9 % (z 6,4 %), přitom v surovinových odvětvích o 9 % (při větším poklesu zaměstnanosti), v energetických odvětvích o 9,2 % a ve zpracovatelském průmyslu o 8,8 %. V rámci zpracovatelského průmyslu poklesla pouze ve výrobě usní a výrobků z usní o 2,2 %. Průměrná nominální mzda vzrostla o 5,7 %, reálná mzda o 5,6 % (při přepočtu indexem spotřebitelských cen) resp. o 6 % (při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců). Růst produktivity práce předstihl růst reálných mezd ve všech průmyslových agregátech, v rámci zpracovatelského průmyslu nebylo předstihu dosaženo ve třech odvětvích: ve výrobě usní a výrobků z usní, ve výrobě vlákniny a výrobků z papíru a ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů. Jednotkové mzdové náklady výrazně poklesly, nominální o 2,9 % a reálné o 2,6 %. Ze čtrnácti odvětví zpracovatelského průmyslu vzrostly nominální v pěti a reálné ve třech odvětvích. Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly nejvýraznějšího nárůstu tržeb (ve s.c.) organizace s zaměstnanci (o 10 %). Pokles tržeb (ve s.c.) zaznamenaly pouze organizace s zaměstnanci (o 3,1 %) a organizace s zaměstnanci (o 3 %). Zaměstnanost se snížila ve všech velikostních skupinách. Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů dosáhly nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) podniky soukromé pod zahraniční kontrolou o 7,1 % při růstu jejich podílu na celkových tržbách o 0,8 bodu na 48,5 % (na úkor podniků soukromých národních). Zaměstnanost se snížila ve všech sektorech s výjimkou stagnace v podnicích soukromých pod zahraniční kontrolou. Ve struktuře průmyslových podniků podle krajů bylo dosaženo vysokého růstu tržeb (ve s.c.) ve Zlínském kraji o 9,9 % (z 5,4 %) a v Pardubickém kraji o 9,1 % (z výrazného růstu o 50,7 %). Nejnižší nárůst zaznamenal Středočeský kraj o 0,6 % (z 0,5 %), k poklesu tržeb nedošlo v žádném kraji. Zaměstnanost se snížila ve všech krajích, nejvíce v Olomouckém a Moravskoslezském kraji o 4,1 %, resp. o 4 %. Po hlubokém poklesu investiční aktivity průmyslu v roce 2002 o 18 %, se v roce 2003 obnovil její růst a hrubé hmotné investice vzrostly meziročně (ve s.c.) o 4,8 %. Zdrojem růstu byly stavební investice, které se zvýšily o 19,5 %; při stagnaci strojních investic a nepatrném poklesu ostatních investic. V základních agregátech průmyslu došlo k růstu stavebních i strojních investic pouze v energetice. Ve zpracovatelském průmyslu se zvýšily jen stavební investice a v odvětví těžby nerostných surovin došlo k poklesu celkové investiční aktivity. Ve zpracovatelském průmyslu se pokles investiční aktivity zpomalil ze 17,1 % v roce 2002 na 0,8 % v roce 2003, když v polovině odvětví tohoto agregátu průmyslu došlo již k obnově jejího růstu. V průmyslu celkem (včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) vzrostla přidaná hodnota o 7 % (v roce 2002 o klesla o 1,3 %) při mírně rychlejším růstu výkonů (6,5 %) než výkonové spotřeby (6,4 %). Finanční ukazatele průmyslových organizací (se 100 a více zaměstnanci) měly následující meziroční vývoj: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) po poklesu v roce 2002 o 0,7 % vzrostla o 7,1 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 8,2 %, v energetice o 3,8 % a v těžbě surovin o 1,1 %. Výkony rostly rychleji (6,1 %) než výkonová spotřeba (5,8 %), jejich předstih se v průběhu roku zpomaloval, ve 4. čtvrtletí 2003 již výkony rostly pomaleji. Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 11,3 % na 591,8 tis. Kč/zam. při jejím růstu ve všech základních průmyslových sekcích, nejvíce ve zpracovatelském průmyslu o 12,2 % na 528 tis. Kč/zam. Výsledek hospodaření před zdaněním vzrostl o 17,4 % na 131,8 mld. Kč, z toho v energetice o 49,9 %, v těžbě surovin o 20,6 %, ve zpracovatelském průmyslu o 7,2 %. Počet ziskových organizací v průmyslu vzrostl o 5,5 % na podniků, jejich zisk o 8,7 % na 18

20 180,7 mld Kč. Počet ztrátových organizací klesl o 10,4 % na 817, jejich souhrnná ztráta o 9,8 % na 48,8 mld. Kč. Celkové náklady rostly pomaleji (1,9 %) než celkové výnosy (2,7 %). V nákladových položkách nejvíce rostla výkonová spotřeba (o 5,8 %), dále odpisy (o 3,8 %) a osobní náklady (o 2,1 %), přičemž ostatní nespecifikované náklady klesly (o 12 %). Vlastní zdroje podniků (čistý zisk a odpisy) vzrostly o 9,7 % na 204,7 mld. Kč, přitom v energetice (o 25,5 %), ve zpracovatelském průmyslu (o 5,3 %), zatímco v těžbě surovin klesly (o 2,3 %). Vlastní zdroje v průmyslu výrazně přesáhly potřebu zdrojů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a potřebu pokrytí přírůstku zásob. Vlastní kapitál vzrostl o 7 %, přitom ve zpracovatelském průmyslu o 8,1 % a v energetice o 8,2 %, v těžbě surovin klesl o 5,2 %. Celková pasiva vzrostla o 1,1 %, přičemž více v energetice (o 4,7 %), zatímco ve zpracovatelském průmyslu jen o 0,1 %. Rentabilita vlastního kapitálu meziročně vzrostla o 1,1 proc. bodu na 12,4 %, při růstu v energetice o 3,1 proc. bodu na 11 %, v těžbě surovin o 1,1 proc. bodu na 5,2 %, ve zpracovatelském průmyslu mírně klesla o 0,1 proc. bodu na 14,1 %. Celkové zásoby vzrostly o 0,3 % na 229 mld. Kč, s růstem zásob materiálu o 1,6 % a zásob zboží o 1 %, zatímco zásoby vlastní výroby klesly o 1,2 %. Obrátka zásob se zkrátila o 3 dny na 41 dnů. Došlo k zastavení růstu rozdílů mezi výkonností soukromých podniků národních a podniků pod zahraniční kontrolou, když např. úroveň produktivity práce z přidané hodnoty vzrostla o 3 proc. body na 59 % úrovně podniků pod zahraniční kontrolou. III. Stavebnictví Stavební výroba zrychlila růst (ve s.c.) ze 2,5 % v roce 2002 na 8,9 % v roce Zdrojem růstu bylo celkové oživení ekonomiky, růst stavebních investic a rozvinutá realizace státních zakázek. Z produkčních charakteristik stavebních podniků (s 20 a více zaměstnanci) vyplývá, že: Stavební práce těchto podniků se zvýšily meziročně (ve s.c.) o 9 %, přičemž na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích o 8,3 %, na opravách a v údržbě o 14,7 %. Tahounem růstu bylo inženýrské stavitelství (se svým 40% podílem), kde objem stavebních prací vzrostl o 13 %, z toho na opravách a v údržbě o více než čtvrtinu a v nové výstavbě o 10,7 %. Stavební práce byly přitom spojeny s veřejnými zakázkami v dopravní infrastruktuře (s výstavbou a opravami metra, dálniční a silniční sítě, tramvajových tratí v Praze, silničních obchvatů), s výstavbou obchodních, společenských a zábavních center a výstavbou administrativních budov. Dominantní podíl na stavební produkci (téměř čtyři pětiny) měly soukromé podniky národní, které zvýšily stavební práce o 7,7 % a reálnou produktivitu práce o 9,0 %. Výrazný vzestup jejich výkonnosti byl až v druhé polovině roku 2003, kdy většina těchto podniků ukončila účast na likvidaci škod po záplavách a zapojila se do realizace významných projektů zahraničních i tuzemských investorů. Nejvyšší výkonnost měly soukromé podniky pod zahraniční kontrolou (s podílem 18,3 % na stavebních pracích a 10,3 % na zaměstnanosti); stavební práce zvýšily o 15,6 % a reálnou produktivitu práce o 13,7 %. Zdrojem růstu výkonnosti byla jejich větší účast na stavbách v dopravní infrastruktuře, v občanské a bytové výstavbě a také jejich nové stavební i nestavební aktivity. V členění podniků podle velikosti měly nejlepší výsledky podniky s zaměstnanci; stavební práce zvýšily téměř o 17 % a produktivitu práce o více než pětinu. Na růst výroby i produk- 19

21 tivity měla u těchto podniků vliv výstavba dopravních, občanských, průmyslových i bytových staveb. Vysoký růst stavebních prací byl také u malých firem (s 20 až 99 zaměstnanci), které těžily ze své účasti na likvidaci škod po záplavách a oprav bytového fondu. Zaměstnanost se zvýšila meziročně o 1,2 %. Na přírůstku se nejvíce podílely zaměstnavatelé (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s 20 a více zaměstnanci), u kterých, v důsledku návalu stavebních prací na opravách bytových i nebytových objektů poškozených záplavami, se zvýšila zaměstnanost o více než 11 %. Průměrná měsíční nominální mzda se zvýšila meziročně o 6,1 % (na Kč) a reálná mzda (přepočtená indexem spotřebitelských cen) o 6 %. Vyšší růst nominální mzdy byl u podniků se zaměstnanci, u velkých podniků (s 1000 a více zaměstnanci) a u soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, kde byly vyšší průměrné výdělky nemanuelně pracujících. Meziroční růst reálné produktivity práce o 7,8 % předstihl růst nominální i reálné mzdy. Dynamiku růstu produktivity práce nejvíce ovlivnily podniky s 500 a více zaměstnanci a soukromé podniky pod zahraniční kontrolou, které mají cca o 90 % vyšší produktivitu práce než soukromé podniky národní. Při velmi příznivém růstu produktivity práce se obnovil pokles jednotkových mzdových nákladů, které se po roční přestávce meziročně snížily: nominální o 1,6 % a reálné o 3,7 %. Po dvouleté pauze se zvýšil počet stavebních povolení, meziročně o 6 % na (u bytové výstavby o 13 % na bytů). Orientační hodnota povolených staveb vzrostla o 18,2 % na 286,2 mld.kč (u bytů o 15,9 % na 86,1 mld.kč) a průměrná hodnota 1 stavebního povolení o 11,5 % na 1 917tis.Kč. Počet zahájených bytů se zvýšil meziročně o 8,6 % na bytů. Větší dostupnost hypotečních půjček koncentrovala více než 47 % zahájených bytů do rodinných domů. Stavební aktivita v dokončování bytů stagnovala; počet dokončených bytů se snížil meziročně o 0,6 % na bytů. K poklesu či stagnaci v dokončování bytů došlo u všech kategorií bytové výstavby (kromě bytových domů), největší meziroční pokles (o 16 %) byl v dokončování nástaveb, přístaveb a vestaveb. Dokončena byla modernizace bytů, což byl meziroční pokles o 6,2 %. Rozestavěnost bytů se zvýšila ke konci roku 2003 meziročně o 7,3 % na 139,1 tis. bytů a největší její podíl je v rodinných domech (48 %). Finanční výsledky za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) reagovaly na vysoký růst produkce zlepšením, když došlo k meziročnímu růstu přidané hodnoty o 10,2 % (ve stejném období roku 2002 pokles o 2,3 %) při rychlejším růstu výkonové spotřeby (12,5 %) než výkonů (12 %). Stavební organizace (se 100 a více zaměstnanci) se podílejí na produkci stavebnictví téměř polovinou. Jejich finanční výsledky se vyvíjely příznivě díky zlepšení ve druhé polovině roku, v kumulaci od počátku roku se vyvíjely následovně: Přidaná hodnota se v kumulaci od počátku roku zvýšila (v b.c.) o 9,8 % na 36,9 mld. Kč (v roce 2002 pokles o 1,5 %). Výkonová spotřeba rostla nepatrně rychleji (11,5 %) než výkony (11,2 %). Příznivý vliv mělo snížení podílu organizací se zápornou nebo nulovou přidanou hodnotou. Rychleji rostla také produktivita práce z přidané hodnoty a to o 16,3 % na 502 tisíc Kč na zaměstnance. Výsledek hospodaření před zdaněním zrychlil růst z 2,3 % na 23,8 % a v objemu dosáhl 9,2 mld. Kč. Růst zisku ovlivnil pozitivně produkční faktor, když čistý provozní přebytek vzrostl o 2,4 mld. Kč. Počet ztrátových organizací se snížil o 5 na 90 organizací, tj. 33 % všech organizací, a objem jejich ztráty poklesl o 23,2 % na 3,7 mld. Kč. Náklady vzrostly meziročně o 8,1 %, když vzrostla výkonová spotřeba (11,5 %), osobní náklady (2,9 %) a odpisy (6,9 %) při snížení ostatních nespecifikovaných nákladů. Výkonová spotřeba zvýšila svůj podíl na celkových nákladech na 78,8 %. Rentabilita nákladů se zvýšila meziročně o 0,6 bodu na 4,6 %. Zásoby meziročně poklesly až o třetinu na 12,8 mld. Kč, když poklesly všechny druhy zásob, 20