Metodický list Pořadové číslo: VY_32_INOVACE_II.A.20 Název pro školu: EU PŘ 20 Název materiálu: Autor: Vzdělávací obor: Anotace: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Očekávaný výstup: Věková skupina: Houby jednobuněčné, mnohobuněčné Mgr. Petra Bainarová Přírodopis Prezentace slouží jako doplnění při výkladu učiva houby. Pomocí prezentace se žáci seznámí s jednobuněčnými houbami, stavbou mnohobuněčných hub a jejich rozdělením. Žáci si pomocí obrázků zopakují názvy běžných hub a jejich význam. Kvasinka, kvašení, plíseň, parazit, antibiotika, houba, podhoubí prezentace v aplikaci PowerPoint Žák se orientuje v klíčových slovech, popíše stavbu těla hub mnohobuněčných, zná jedlé a jedovaté houby. Chápe význam kvasinek pro člověka. 12-13 let Ověřeno dne: 6.5.2013 Třída: VII. B, 19 žáků, 13 chlapců, 6 dívek, SVP 0, 0 chlapci, 0 dívky
HOUBY JEDNOBUNĚČNÉ, MNOHOBUNĚČNÉ KVASINKY, PLÍSNĚ, HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ Obr.1
TAXONOMICKÉ ROZDĚLENÍ HUB HOUBY Kvasinky jednobuněčné houby Plísně Houby stopkovýstrusné Kvasinka pivní Kvasinka vinná Plíseň hlavičková štětičkovec Žampión ovčí Hřib satan
VÝZNAM HUB V PŘÍRODĚ rozkládají organické látky (odumřelá těla rostlin a živočichů) podílejí se na tvorbě humusu žijí v symbióze s kořeny stromů (mykorhiza) škodí na rostlinách (onemocnění) způsobují onemocnění živočichů a člověka (otravy, kožní choroby aj.) získávají se z nich různé látky (např. penicilin lék)
KVASINKY POUZE OPAKOVÁNÍ Jednobuněčné houby Energii k životu získávají pomocí kvašení rozkládají organické látky na látky jednodušší, není potřeba kyslík Z průmyslově využívaných kvašení je nejvýznamnější kvašení alkoholové a mléčné. Některé kvasinky ale mohou být původci chorob patogenní kvasinky mohou způsobit svěděné a pálení v intimních místech Zástupci kvasinka pivní, kvasinka vinná Slisované kvasinky se prodávají jako droždí - kvasnice Obr.2 Obr.3 pivovarské kvasnice
PLÍSNĚ (ZÁPIS DO SEŠITU) - houby mnohobuněčné - plísně tvoří soubor houbových vláken podhoubí - pokud se setkají dvě různopohlavná podhoubí, dojde ke spojení a vyrůstají výtrusnice s výtrusy pomocí výtrusů se plísně rozmnožují - zástupci: plíseň hlavičková parazitická plíseň, znehodnocuje potraviny Štětičkovec (Penicillium) některé štětičkovce se používají k výrobě sýrů, z jiných se vyrábějí antibiotika omezují rozmnožování bakterií v těle Kropidlák černý způsobuje černou plíseň na ovoci a zelenině
PLÍSNĚ Obr.4 plíseň hlavičková Obr.5 štětičkovec Obr.6 sýr camembert
HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ - NADPIS DO SEŠITU Mnohobuněčné houby (pojem do sešitu) Neopisovat, pouze ke čtení: Pokud se v zemi setkají dvě různopohlavná podhoubí, dojde ke spojení z takového podhoubí vyrůstá plodnice, která vytváří výtrusy těmi se houby rozmnožují Výtrusy vlivem větru nebo při dešti ven z klobouku a v zemi začnou klíčit v podhoubí
STAVBA TĚLA HOUBY ZÁPIS DO SEŠITU (CELÉ) tělo hub je vláknité podhoubí (pod zemí), z něj vyrůstají u některých druhů velké lupenité PLODNICE = houby rourkaté stavební látka: chitin zásobní látka: glykogen a olej rozmnožování: výtrusy (výtrusorodá vrstva = rouško)
PŘIŘAĎ JEDNOTLIVÉ ČÁSTI TĚLA HOUBY NA SPRÁVNÉ MÍSTO (ZNÁTE Z 1.STUPNĚ): prsten klobouk Výtrusorodé rouško třeň Zbytky plachetky pochva Obr.7 muchomůrka růžovka
ŘEŠENÍ: Zbytky plachetky Výtrusorodé rouško prsten klobouk třeň pochva Obr.7 muchomůrka růžovka
DĚLENÍ PODLE STRAVITELNOSTI HUB PRO ČLOVĚKA: (DO SEŠITU NĚKTERÉ PŘÍKLADY) Jedlé, jedovaté nebo nejedlé? Názvy hub NEJEDLÉ JEDLÉ JEDOVATÉ Hřib kříšť, hřib žlučník (hořčák) Bedla vysoký, holubinka namodralá, holubinka mandlová, václavka obecná, hřib dubový, čirůvka májová, muchomůrka růžovka Muchomůrka červená, muchomůrka zelená, hřib satan, lysohlávka česká, závojenka olovová
ZÁSADY SBĚRU HUB, 1.POMOC PŘI OTRAVĚ HOUBAMI: Chodíš do lesa na houby? Jaké jsou správné zásady při sběru a uchovávání hub a napiš je stručně do sešitu. Jak by ses choval/a při otravě houbami? Zkus opět napsat několik rad do sešitu. Vše příští hodinu zkontrolujeme. Obr. 18
TEĎ JE ČAS NA POZNÁVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ HUB viz. další prezentace
POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE: Obr. 1: CHERNILEVSKY, G.. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:cep_in_basket_2006_g01.jpg Obr.2: MASUR. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:s_cerevisiae_under_dic_microscopy.jpg Obr.3: PERNAK. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:pivovarsk%c3%a9_kvasinky.jpg Obr.4: LINDSEY, James. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:mucor.mucedo.-.lindsey.jpg Obr.5: HALASZ, Peter. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:penicillium_pengo.jpg Obr.6: NJGJ. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:camembert.jpg Obr.7: NEZNÁMÝ. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:perlpilz-1.jpg Obr.8: HANKWANG. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:amanita_phalloides.jpg Obr.9: HIUPPO. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:amanita_citrina_pl.jpg Obr.10: LURIDIFORMIS. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:russ.ves.jpg Obr.11: FIL22PLM. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:grandes_coulemelles.jpg Obr.12: SALIX. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:2008-08- Agaricus-Stuttgartx7.JPG Obr.13: SVAJCR. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:100904_li%c5%a1ka_obecn%c3%a1_%28cantharellus_cibarius%29_0004.jpg Obr.14: STROBILOMYCES. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:boletus_edulis_etghollande_041031_091.jpg Obr.15: BERNYPISA. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:boletus-satanas-3_crop.jp Obr.16: AK CCM. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:2010-09-13_boletus_luridus_schaeff_104527_crop.jpg Obr.17: KUNZE, Andreas. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:2007-07-14_xerocomellus_pruinatus_1.jpg Obr.18: [cit. 30.4.2013]. Sada klipartů Microsoft Office KVASNIČKOVÁ, Danuše a kol. Ekologický přírodopis 7-2.díl. Praha: Fortuna, 1997, ISBN 80-7168-440-6.