Lokalizační teorie volba ideálního místa pro podnikání

Lokalizační teorie volba ideálního místa pro podnikání

Teorie lokalizace Lokalizace = umísťování, rozmísťování Lokalizace = proces výběru (optimálního) místa pro podnikání Lokalizační teorie se zabývá lokalizačním rozhodováním podniků a vlivem lokalizace na jejich ekonomickou úspěšnost (na jejich náklady, výnosy, zisky či inovační schopnosti) Lokalizační požadavky podniků kontra lokalizační kvalita míst (= faktory lokálního rozvoje) Klasikové teorie lokalizace: von Thünen (1826), Weber (1908), Christaller (1933), Lösch, Isard aj.

Podnik, jeho prostorové vazby a lokalizační faktory Podnik a jeho prostorové vazby Podnik = otevřený systém, vytvářející rozmanité vztahy (vazby) s okolím s přírodním, ekonomickým a sociálním prostředím významná část podnikových vztahů je vázána na určitá místa a tak ovlivňují jeho lokalizační rozhodování uvedené vztahy nazýváme lokalizační faktory Lokalizační faktory musí splňovat 2 podmínky: Musí se projevovat v nákladech nebo výnosech podniku (může se jednat také o různé formy nepeněžních nákladů např. časové náklady, ztráta inovační schopnosti apod.) Nejsou ubikvitní, tzn. nejsou k dispozici na všech místech - jsou prostorově diferencovány podle disponibility (příp. množství), kvality a ceny

Lokalizační faktory podle stupně specializace (obecné, speciální) obecné - přepravní podmínky, dopravní poloha, plochy a nemovitosti pro podnikání, dostupnost a cena pracovní síly, infrastruktura atd. speciální primér (kvalita půdy, blízkost trhu), sekundér (kvalita pracovních sil, optimální dopravní napojení, náklady na životní prostředí), terciér (blízkost zákazníků, kontakty se zákazníky, dosažitelnost atd.)

Lokalizační faktory podle stupně kvantifikace (tvrdé a měkké) Tvrdé blízkost k zákazníkům, dopravní a komunikační možnosti, nabídka prostorů pro podnikání, výše mezd, náklady na. atd. Měkké kvalita bydlení, nabídka kulturních a volnočasových možností, kvalita životního prostředí, sociální infrastruktura apod.

Kontinuita tvrdých a měkkých lokalizačních faktorů Osa X: význam pro lokalizační rozhodování podniku Osa Y: měřitelnost (kvantifikovatelnost) faktorů

Nejistoty lokalizačního rozhodování Lokalizace podniku patří ke klíčovým (konstitučním) rozhodnutím při vzniku podniku (podobně jako rozhodnutí o výrobním programu, právní formě, velikosti podniku apod.) Jedná se o dlouhodobé rozhodnutí, které zvláště u velkých podniků, nelze revidovat (rozhodnutí je téměř nevratné), a když, tak za cenu vysokých nákladů neboť fyzický kapitál, lidský kapitál a síť dodavatelsko-odběratelských vztahů jsou prakticky nemobilní Dlouhodobý plánovací horizont v sobě zahrnuje velkou míru nejistoty tržní a technologické nejistoty Lokalizační rozhodování má značné požadavky na výzkumné, analytické a plánovací techniky Existují značné rozdíly mezi malými a velkými podniky s ohledem na schopnosti racionálního plánování, dostupnost zdrojů a organizace

Základní přístupy k lokalizační analýze Neoklasický (normativní přístup) hledání optimálního místa, resp. postupu, jak by měl podnik (ideálně) při lokalizaci postupovat sem patří klasické lokalizační teorie (von Thünen, Weber, Lösch aj.) Behaviorální přístup zabývá se nikoliv tím, jak by se podniky měly chovat, ale jak se skutečně chovají při hledání místa lokalizace Strukturalistický přístup

Behaviorální přístupy

Behaviorální přístupy Jedná se o heuristické postupy hledající suboptimální místo lokalizace Model stupňovitého lokalizačního rozhodování: lokalizační rozhodování se uskutečňuje nezávisle na jednotlivých prostorových rovinách (např. země region obec pozemek), přestože se jedná o spojitý rozhodovací proces

Kriteria lokalizačního rozhodování na různých prostorových rovinách prostorová rovina země region město/ obec pozemek kriteria daně, politická a ekonomická stabilita, odbory, inflace, podpora státu charakteristika pracovních sil, mzdy, odbory, přístup na trh a jeho dynamika, makrogeografická poloha, hospodářská struktura, dodavatelé, služby, regionální podpora podnikání dopravní propojení (letecká doprava, železnice, silniční síť), množství a kvalita pracovních sil, speciální infrastruktura (univerzita, výzkumná a vývojová zařízení), lokální hospodářská politika a podpora, kvalita životního prostředí zainvestování pozemku (infrastrukturní propojenost), velikost, cena a ekologická situace pozemku

Orientace na zvlášť důležité faktory: komplexnost lokalizačního rozhodování se redukuje na několik málo zvlášť důležitých faktorů. Wöhe v této souvislosti uvádí různé orientace rozhodování: materiálová, pracovní orientace, orientace podle dopravy a energie, životního prostředí a odbytu Hledání uspokojivého stanoviště. Místo toho, abychom brali v úvahu všechna stanoviště a z nich vybírali optimální stanoviště, určíme akceptovatelná kritéria lokalizace a ze stanovišť, která uvedená kritéria splňují, jedno vybereme. Tato strategie je podle Heya a Lamberta vychází z teoretického poznatku, že výsledkem hledání uspokojivého řešení za pomoci určitých domněnek a dostupných informací je optimální řešení

Minimální požadavky na lokalizační faktory: při použití této metody se zanedbávají vzájemná působení (interakce) lokalizačních faktorů a jejich komplexní vliv na podnikatelský úspěch. Na potenciálních stanovištích se každý lokalizační faktor posuzuje samostatně, a v úvahu se dále berou pouze stanoviště splňující minimální požadavky na ostatní faktory. Napodobování (imitace): při uplatnění této strategie se vybírají stanoviště podobná těm, jaká již zvolily jiné úspěšné podniky. Vychází se z poznatku, že správnost lokalizačního rozhodnutí podniku je neustále prověřováno tržním mechanismem a podniky, které jsou v konkurenčním procesu úspěšné, museli učinit zvlášť dobrá rozhodnutí. Zanedbáváme přitom, že lokalizační předpoklady se neustále mění, a tím i vliv ostatních strategických rozhodnutí na podnikatelský úspěch.

Změna významu lokalizačních faktorů Od 19. století se změnil význam řady lokalizačních faktorů: Na významu získaly: pracovní síla (zvláště kvalifikovaná) a kvalita životního prostředí Na významu ztratily: přepravní náklady

Lokalizace ekonomických aktivit (dokončení) Teorie prostorové struktury aglomerační efekty

Organizační struktura podniku a lokalizační chování Koncept segmentované ekonomiky: jádrové (velké) a okrajové (malé) podniky Velké podniky a jejich prostorová dělba práce (prostorové rozštěpení podnikových funkcí: řízení, výroba, výzkum a vývoj) Externí kontrola podniků a její vliv na regionální rozvoj - umisťování poboček velkých podniků v periferních regionech a její efekty (dopady)

Malé a střední podniky Velikostní struktura podniků (EUROSTAT) mikropodniky (0-9 zaměstnanců), malé podniky (10-99), střední podniky (100-499), velké podniky (nad 500) Specifika lokalizačního chování

Faktory ovlivňující zakládání malých a středních podniků odvětvová struktura, vzdělanost pracovních sil regionální podnikatelské tradice Kromě toho: přístup k trhům a tržní dynamika Přístup k rizikovému kapitálu Vlastnictví pozemku/ nemovitosti Lokální/ regionální hospodářská politika Postoj obyvatelstva a politiků k podnikání (obecně)

Ekonomický a společenský význam malých a středních podniků 1. V případě nejdůležitějších ekonomických ukazatelů úspěšnosti jako je produktivita, zisk a růst často vykazují lepší výsledky než velké podniky; 2. jako samostatné ekonomické jednotky přispívají ke stabilizaci a pluralitě společenského uspořádání (velký počet a různorodou strukturu pracovních míst a podporují vlastní zodpovědnost lidí za jejich jednání a individuální rozvoj více, než velké podniky);

3. MSP přispívají k rozvoji trhu a tržních sil. Působí proti tendencím k monopolizaci. Zajišťují svobodu volby spotřebitelů a rychle se přizpůsobují změnám v oblasti poptávky. 4. vytvářejí bohatou a diferencovanou nabídku. Mohou uspokojovat individuální potřeby zákazníků a vyplňovat tržní mezery (výklenky). 5. podílejí se na technickém pokroku. Využívají poznatků vědy a výzkumu.

6. Mezi spolupracujícími MSP dochází k vyrovnávání rizik, což z regionálně-ekonomického pohledu má stabilizační a protikrizový efekt na ekonomiku. 7. Motivace k výkonu a spokojenost s prací je u osob zaměstnaných v MSP větší, a to především z důvodu větší zodpovědnosti samostatně pracujících zaměstnanců a bezprostředním osobním kontaktům mezi všemi zaměstnanci. 8. Z pohledu zákazníků, zaměstnanců a sousedských vztahů přispívají malé a střední podniky k vyšší kvalitě života. Zajišťují zásobování blízkého okolí, nabízejí zajímavá pracovní místa a většinou méně narušují sousedské vztahy, než velké podniky.

9. V případě, že nejsou MSP závislé na konjunkturálním vývoji velkých podniků (např. z důvodu subdodávek, komplementárního zboží atd.), působí jako prvek stabilizující konjunkturu, protože vyrábějí méně na sklad a jejich výrobní kapacity jsou pružnější. 10. Malé technologie jsou vcelku přívětivější k životnímu prostředí. Spotřebovávají také méně energie. Díky blízkostí ke spotřebitelům mají malé a střední podniky menší požadavky na dopravu, která výrazně zatěžuje životní prostředí. 11. Podíl MSP na přímém exportu je sice malý, musíme jej ale hodnotit s přihlédnutím k nepřímému působení (subdodávky) a k významnému zaměření na zásobování nejbližšího okolí.

Podnikové sítě Diskuse o lokálním/ regionálním prostředí (milieu) a jeho působení Globální sítě Regionální sítě

Technologie a lokalizační chování podniků Prostorové aspekty teorie životního cyklu výrobku 1. Zaváděcí fáze 2. Fáze růstu 3. Fáze zralosti 4. Fáze poklesu Trend zkracování životního cyklu

Prostorová struktura jako výsledek interakce produkčních míst a aglomeračních faktorů Rozptýlená a koncentrovaná prostorová struktura

Průmyslové odvětví procento hodnoty výroby, které zabezpečují 4 největší podniky v daném odvětví podíl (v%) na celkové kapacitě představo-vaný výrobní jednotkou s optimální ekonomickou velikostí zvýšení v % jednotkových nákladů při vybudování výrobní kapa-city o rozměru rovnémpolo-vině optimální ekonomické velikosti investice v mil. USD potřebné k vybudování výrobní jednotky s optimální velikostí rafinérie ropy 37 1,75 2 225-250 hutnictví železných kovů 45 1-2,5 5 265-665 výroba mědi 92 10?? výroba sádry 85 2-3? 4-6 výroba cementu 30 1 10 20-25 výroba mýdla 79 4-6 3 13-20 zpracování kovů 78 0,3-2? 13-20 výroba traktorů 67 10-15 slabá 125 ost. zemědělská technika 36 1-1,5 mírná? výroba psacích strojů 79 10-30 podstatná? výroba osobních aut 90 5-10 5 250-500 masný průmysl 41 2-2,5 slabá 10-20 konzervárny 27 0,25-0,5 2-5 2,5-3 mlynářství 29 0,1-0,5? 0,7-3,5 palírny lihu 75 1,25-1,75 1 30-42 výroba cigaret 90 5-6 1 125-150 umělá vlákna 78 4-6 8 50-135 výroba obuvi 28 0,14-0,5 1-10 0,5-2 výroba pneumatik 77 1,4-2,75 3 15-30 výroba psacích potřeb 57 5-10? 6

Lokalizaci ovlivňují také aglomerační faktory