Společné zátěžové testy ČNB a pojšťoven v ČR Zátěžových testů se účastní tuzemské pojšťovny které dohromady představují přblžně 99 % trhu tuzemských pojšťoven. Výpočty provádějí samotné pojšťovny dle metodky ČNB a jejch správnost a výsledky testů jsou s ČNB vždy konzultovány. Metodologe testu zohledňuje charakter podnkání v tomto sektoru z toho důvodu pramení navržené šoky zejména z poklesu hodnoty nvestc v důsledku nepříznvého vývoje na fnančních trzích zvýšeného objemu pojstných událostí a nžšího výběru pojstného. Scénář zátěžového testu Výchozím bodem pro zátěžový test tuzemských pojšťoven jsou nepříznvé makroekonomcké scénáře. Pro jejch přípravu je využíván prognostcký model ČNB doplněný o odhad vývoje některých doplňkových proměnných které nejsou v modelu přímo zahrnuty. Součástí nepříznvého scénáře je rovněž katastrofcké rzko. Vzhledem k přetrvávajícímu prostředí nízkých úrokových sazeb jsou také testována rzka pramenící z tohoto prostředí která jsou typcká pro pojšťovací sektor. V zátěžovém testu se jako základna pro výpočet zsku/ztráty a ukazatelů solventnost uvažují data ke konc předchozího kalendářního roku. Způsob ocenění aktv a pasv je shodný s oceněním požadovaným směrncí Solventnost II. Rzka vyhodnocovaná v zátěžovém testu Akcové rzko Do testu akcového rzka jsou zahrnuty všechny majetkové cenné papíry oceňované reálnou hodnotou (přímé nebo nepřímé expozce) a podílové lsty fondů kolektvního nvestování u kterých není možno aplkovat look-through přístup. 1 Do testu nevstupují majetkové účast o jejchž hodnotu se dle článku 68 Nařízení Komse v přenesené pravomoc (EU) 2015/35 2 sníží hodnota prmárního kaptálu. Pro akcové nstrumenty mohou být v rámc jednoho scénáře aplkovány odlšné šoky v závslost na geografcké příslušnost emtenta a typu nstrumentu: 1) Akce a majetkové účast z EEA/OECD zemí. 2) Akce a majetkové účast z ostatních zemí a dále prvate equty nstrumenty hedgeové fondy komodtní nstrumenty jné alternatvní nstrumenty fondy kolektvního nvestování u nchž není možno aplkovat look-through přístup. Změna ocenění majetkových cenných papírů po aplkac akcového šoku (resp. ztráta -) je vypočtena jako součn koefcentu příslušného šoku a hodnoty daného cenného papíru k příslušnému datu. 1 Look-through přístup zajstí že daný nstrument bude přeceněn podle konečného zdroje rzka. Například u nvestce do fondu kolektvního nvestování nvestujícího z část do dluhopsů a z část do akcí se přecení dluhopsová a akcová složka zvlášť. 2 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/35 kterým se doplňuje směrnce Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojšťovací a zajšťovací čnnost a jejím výkonu (Solventnost II)
Nemovtostní rzko Do testu nemovtostního rzka jsou zahrnuta všechna aktva jejchž ocenění je ctlvé na úroveň nebo volatltu tržních cen nemovtostí. Patří k nm pozemky a nemovtost oceňované reálnou hodnotou včetně nemovtostí k vlastnímu použtí přímé nebo nepřímé účast v nemovtostních společnostech generujících pravdelné výnosy. Nepatří k nm nvestce do společností zabývajících se realtním managementem nebo developerstvím. Změna ocenění nemovtostních nstrumentů po aplkac nemovtostního šoku (resp. ztráta -) je vypočtena jako součn koefcentu příslušného šoku a hodnoty nemovtost případně nemovtostního nstrumentu. Výpočet pro akcové a nemovtostní rzko Matematcky lze ztrátu z přecenění příslušných aktv Adruh vyjádřt jako Adruh = Adruh T + 1 Adruh T = Adruh T šokdruh kde A druh je hodnota majetkového cenného papíru nemovtost nebo nemovtostního nstrumentu a šok je koefcent pro příslušné A druh. druh scénář Úrokové rzko Obecný úrokový šok se aplkuje na všechna aktva a pasva jejchž hodnota je úrokově ctlvá. Na straně aktv se jedná především o dluhové cenné papíry vklady a úrokové derváty s kladnou reálnou hodnotou k referenčnímu datu. Na straně pasv jde o derváty se zápornou reálnou hodnotou k referenčnímu datu a dále se zde testuje změna nejlepšího odhadu technckých rezerv žvotního pojštění (kromě nvestčního žvotního pojštění). Zátěžový scénář přímo stanovuje hodnoty bezrzkové výnosové křvky a to zvlášť pro korunové úrokové sazby a zvlášť pro sazby v czích měnách. 3 Výnosové křvky jsou odvozeny z rámce ČNB pro modelování výnosových křvek 4 a jejch vývoj je navázán na nepříznvý scénář vývoje makroekonomckých velčn a sazeb peněžního trhu vystupujících z prognostckého modelu ČNB. Změna ocenění úrokově ctlvých aktv a pasv (jných než technckých rezerv) po aplkac úrokového šoku (zsk/ztráta +/-) je defnována rozdílem mez jejch oceněním k referenčnímu datu a oceněním vypočteném na základě bezrzkové úrokové křvky dané scénářem. Výpočet pro úrokové rzko u úrokově ctlvých aktv a pasv (jných než technckých rezerv) Matematcky lze zsk č ztrátu ze změny ocenění ALIR v důsledku úrokového šoku vyjádřt jako AL IR = ALIR ALIR kde AL IR je ocenění úrokově ctlvých aktv a pasv (mmo technckých rezerv) k referenčnímu datu a AL IR je jejch ocenění vypočtené na základě bezrzkové úrokové křvky podle scénáře. 3 Bezrzkovou výnosovou křvkou se rozumí základní časová struktura bezrzkové úrokové míry dle Solventnost II. V případě výnosové křvky pro peněžní toky denomnované v české koruně je tato křvka v současnost konstruována na základě výnosů úrokových swapů. Kromě korunové bezrzkové výnosové křvky jsou ve scénář zahrnuty eurová a dolarová výnosová křvka. Pro všechna ostatní czoměnová úrokově ctlvá aktva a pasva je použta eurová výnosová křvka. 4 Vz tematcký článek Rozklad výnosové křvky českých státních dluhopsů zveřejněný ČNB ve Zprávě o fnanční stabltě 2016/2017.
Úrokový šok se aplkuje na aktva a pasva pomocí metody dskontovaných peněžních toků. Dskontní sazba je konstruována z bezrzkové úrokové sazby a rzkové přrážky. Rzková přrážka je rozdíl mez výnosem daného aktva a srovnatelným bezrzkovým výnosem. Př aplkac šoku dochází ke změně pouze bezrzkové úrokové sazby a to dle scénáře rzková přrážka zůstává neměnná. Pro czoměnové nstrumenty je př výpočtu obou ocenění použt měnový kurz k referenčnímu datu. Jným slovy se v rámc úrokového rzka nezohledňuje změna měnového kurzu defnovaná scénářem neboť ta je zohledněna odděleně v část věnované měnovému rzku. Změna hodnoty technckých rezerv (zsk/ztráta +/-) je defnována rozdílem hodnoty nejlepšího odhadu technckých rezerv dle jednotlvých defnovaných pojstných segmentů k referenčnímu datu a hodnoty nejlepšího odhadu technckých rezerv stanovená s použtím bezrzkové úrokové křvky dle scénáře. V testu se rozlšují techncké rezervy pro tyto pojstné segmenty: žvotní pojštění s podílem na zsku ostatní žvotní pojštění a zdravotní pojštění SLT Health 5. Výpočet úrokového rzka u technckých rezerv Matematcky lze zsk č ztrátu ze změny hodnoty technckých rezerv TRIR vyjádřt jako TR IR = TRIR TRIR kde TR IR je hodnota nejlepšího odhadu technckých rezerv dle jednotlvých defnovaných pojstných segmentů (žvotní pojštění s podílem na zsku ostatní žvotní pojštění zdravotní pojštění SLT Health) k referenčnímu datu a TR IR je hodnota nejlepšího odhadu technckých rezerv stejných segmentů stanovená s použtím bezrzkové úrokové křvky dle scénáře. Pro sektor žvotního pojštění je za určtých předpokladů zdrojem rzk dlouhodobě přetrvávající prostředí nízkých sazeb. Z tohoto důvodu je součástí testu doplňující scénář počítající s poklesem úrokových sazeb. Výpočet dopadu obecného úrokového šoku je obdobný jako u hlavního nepříznvého scénáře. Tento doplňující scénář není aplkován na aktva a pasva nežvotního pojštění. Rzko úvěrového rozpětí Rzko úvěrového rozpětí se aplkuje na aktva ctlvá na úrokové rzko mmo státní dluhopsy emtované EEA/OECD č nadnárodním nsttucem EIB IBRD a EBRD. Mez ně patří zejména korporátní dluhové cenné papíry č strukturované nstrumenty vystavené úvěrovému rzku jejchž ocenění je ctlvé na úroveň nebo volatltu úvěrové rzkové přrážky (tzv. úvěrového rozpětí ) stanovené vzhledem k bezrzkové úrokové míře. Do testu jsou zahrnuta pouze ta aktva jejchž zbytková splatnost je rovna nebo delší než jeden rok. Výpočet pro rzko úvěrového rozpětí Matematcky lze zsk č ztrátu ze změny ocenění korporátních nstrumentů vystavených úvěrovému rzku ACr po aplkac šoku úvěrového rozpětí vyjádřt jako A = A šok Cr A Cr T Cr ratng doba _ do _ splatnost kde _ je ocenění -tého nstrumentu k referenčnímu datu ratng je úvěrový ratng emtenta (popřípadě ratng nstrumentu) maturty je zbytková doba do splatnost nstrumentu vzhledem k referenčnímu datu. Suma je provedena přes všechny korporátní nstrumenty vystavené úvěrovému rzku. 5 SLT Health ( Smlar to Lfe Technques ) představuje zdravotní pojštění provozované na podobném technckém základě jako žvotní pojštění.
Koefcent poklesu ocenění nstrumentu vystaveného úvěrovému rzku je funkcí úvěrového ratngu (v případě že exstuje) a zbytkové doby do splatnost (vzhledem k referenčnímu datu) daného nstrumentu. Test mplctně zahrnuje rzko selhání rzko změny úvěrové kvalty. V případě že emtent popřípadě samotný nstrument nemá přdělen úvěrový ratng je zařazen do kategore unrated a je na něj aplkován příslušný šok. V případě že je dostupný úvěrový ratng od více ratngových agentur je použt druhý nejlepší. Strukturované nstrumenty s případným ratngem BBB nebo lepším se v testu zařadí do kategore unrated. Rzko poklesu cen státních dluhopsů zemí EU Tomuto úvěrovému rzku podléhají státní dluhopsy zemí EU a garance vydané státy EU jejchž zbytková splatnost vzhledem k referenčnímu datu je delší nebo rovna jednomu roku. Pro jednotlvé dluhopsy je aplkováno snížení hodnoty závslé na zbytkové době do splatnost dluhopsu. Změna ocenění státních dluhopsů po aplkac šoku (ztráta -) je pak vypočtena jako součn koefcentu příslušného pásma zbytkové doby do splatnost a ocenění státního dluhopsu k referenčnímu datu. Zátěžový test rozlšuje tř pásma doby do splatnost: 1 5 let 5 10 let a nad 10 let. Výpočet pro rzko poklesu cen státních dluhopsů Matematcky lze ztrátu ze změny ocenění státních dluhopsů šoku vyjádřt jako A = A šok GB S doba _ do _ splatnost D ASD po aplkac úvěrového kde A SD je ocenění -tého státního dluhopsu k referenčnímu datu doba _ do _ splatnost je zbytková splatnost -tého státního dluhopsu vzhledem k referenčnímu datu. Suma je provedena přes všechny státní dluhopsy. Měnové rzko Měnový šok se aplkuje na všechna aktva a pasva včetně dervátů denomnovaných v zahranční měně. 6 Zsk č ztráta z czoměnových aktv a pasv po aplkac měnového šoku je defnována rozdílem mez hodnotou czoměnových aktv a pasv přepočtenou skutečným kurzem k referenčnímu datu a hodnotou kurzu ze scénáře. U jednotlvých aktv a pasv je jž zohledněno přecenění z ttulu výše uvedených rzk. Výpočet pro měnové rzko Matematcky lze zsk č ztrátu ze změny ocenění czoměnových aktv a pasv ALFX po aplkac měnového šoku vyjádřt jako AL FX = ALFX ALFX kde AL FX je přepočet czoměnové hodnoty aktv a pasv skutečným kurzem k referenčnímu datu a AL FX je přepočet této hodnoty kurzem ze scénáře. 6 Pozce v jných czích měnách než EUR a USD jsou aktuálně zanedbatelné proto jsou do testu měnového rzka zahrnuty pouze pozce v EUR a USD.
Nežvotní pojstné rzko rzko pojstného pro odvětví motorových vozdel V testu je aplkován pokles hrubého předepsaného pojstného pro odvětví pojštění motorových vozdel (havarjní pojštění) a pojštění odpovědnost za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového vozdla (povnné ručení). Pro čsté předepsané pojstné je aplkován stejný relatvní pokles. 7 Pokles hrubého zsku/ztráty je pak roven součnu koefcentu poklesu čstého předepsaného pojstného a celkového objemu zaslouženého pojstného očštěného o zajštění za daný rok pro havarjní pojštění a povnné ručení. Hodnota nákladů na pojstná plnění (včetně změny hodnoty technckých rezerv) a hodnota technckých rezerv nežvotního pojštění se nemění. Výpočet rzka pojstného pro odvětví motorových vozdel Pokles hrubého zsku/ztráty je roven NPWmotor = šokmotor NPWmotor kde NPW motor je celkový objem zaslouženého pojstného očštěného o zajštění za předcházející rok pro havarjní pojštění a povnné ručení a šok motor je koefcent poklesu čstého předepsaného pojstného dle scénáře. Nežvotní pojstné rzko rzko katastrofckých škod způsobených přírodním žvlem V rozšířeném scénář je do testu zahrnut dopad katastrofckých škod způsobených povodněm. Je testován jak vlv zvýšené frekvence povodní tak vlv výše celkové škody s ohledem na zajstný program. Výše škod pro jednotlvé pojšťovny je odvozena z celkových škod způsobených v ČR na základě podílu na trhu v relevantních odvětvích pojštění. Pojšťovna bude aplkovat aktuální zajstný program (vzhledem k tomu že zajstné smlouvy jsou strukturované provádí pojšťovna aplkac zajstného programu na základě vlastní zkušenost např. v otázce rozdělení škody v rámc jednotlvých druhů majetku). Pojšťovna stanovuje celkový objem škod na vlastní vrub a náklady na obnovu zajstného krytí. Výpočet rzka katastrofckých škod způsobených přírodním žvlem Pokles hrubého zsku/ztráty je tedy roven hodnotě NatCat OwnRetenton RenstatementCosts = Event kde NatCat je událost OwnRetenton je vlastní vrub a RenstatementCosts jsou náklady na obnovu zajstného krytí Event jsou jednotlvé povodně defnované v zátěžovém scénář. Event Přpravl Samostatný odbor fnanční stablty a Odbor dohledu obezřetnost ČNB. Kontakt: fnancal.stablty@cnb.cz. 7 Tento předpoklad je do jsté míry zjednodušením zejména pro odvětví havarjního pojštění kde struktura zajstných smluv zahrnuje neproporconální zajštění prot katastrofckým škodám dopady tohoto zjednodušení by však neměly být významné.