Úvod do laserové techniky

Podobné dokumenty
Úvod do laserové techniky

Úvod do laserové techniky

Světlo jako elektromagnetické záření

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Úvod do laserové techniky

Charakteristiky optického záření

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Postupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí

Optika pro mikroskopii materiálů I

Úvod do laserové techniky

Fyzika laserů. 7. března Katedra fyzikální elektroniky.

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Světlo x elmag. záření. základní principy

Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.1. Fyzikální princip činnosti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

1.8. Mechanické vlnění

Fyzika laserů. 4. dubna Katedra fyzikální elektroniky.

Elektromagnetické vlnění

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Vznik a šíření elektromagnetických vln

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

Interference vlnění

Laserová technika 1. Laser v aproximaci rychlostních rovnic. 22. prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Sylabus přednášky Kmity a vlny. Optika

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

Kmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický

Skalární a vektorový popis silového pole

4. OPTIKA A ATOMOVÉ JÁDRO

2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ

Přednáška č.14. Optika

c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky

(test version, not revised) 9. prosince 2009

(Následující odstavce jsou zde uvedeny jen pro zájemce.) , sin2π, (2)

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

OPTIKA. I. Elektromagnetické kmity

Optika. Co je světlo? Laser vlastnosti a využití. Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

Základní otázky ke zkoušce A2B17EPV. České vysoké učení technické v Praze ID Fakulta elektrotechnická

Laserová technika 1. Rychlostní rovnice pro Q-spínaný laser. 22. prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Vlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)

7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb

Zvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky.

P5: Optické metody I

Přehled veličin elektrických obvodů

Jednotlivé body pouze kmitají kolem rovnovážných poloh. Tato poloha zůstává stálá.

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru

Obecná vlnová rovnice pro intenzitu elektrického pole Vlnová rovnice mimo oblast zdrojů pro obecný časový průběh veličin Vlnová rovnice mimo oblast

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

ELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

MĚŘENÍ RYCHLOSTI ŠÍŘENÍ ZVUKU V PLYNECH

Laserová technika 1. Rychlostní rovnice pro Q-spínaný laser. 16. prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Pohyby částic ve vnějším poli A) Homogenní pole. qb m. cyklotronová frekvence. dt = = 0. 2 ω PČ 1

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Vlnové vlastnosti světla difrakce, laser

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Elektromagnetický oscilátor

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Maturitní témata fyzika

Modelování blízkého pole soustavy dipólů

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul

Fyzika laserů. Aproximace rychlostních rovnic. 18. března Katedra fyzikální elektroniky.

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník)

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

5. Elektromagnetické vlny

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky


Lasery základy optiky

ELT1 - Přednáška č. 6

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

λ, (20.1) infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla

frekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na

Elektromagnetické kmitání

Vzájemné silové působení

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Digitální učební materiál

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

Laboratorní úloha č. 3 - Kmity I

Fyzikální podstata zvuku

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA

Transkript:

Úvod do laserové techniky Světlo jako elektromagnetické záření I. část Michal Němec Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické v Praze michal.nemec@fjfi.cvut.cz

Kontakty Ing. Michal Němec, Ph.D. michal.nemec@fjfi.cvut.cz Trojanova, místnost 37 Tel.: 4 358 67 Prof. Ing. Helena Jelínková, DrSc. helena.jelinkova@fjfi.cvut.cz Trojanova, místnost 36 Tel.: 4 358 538 Ing. Jan Šulc, Ph.D. jan.sulc@fjfi.cvut.cz Trojanova, místnost 37 Tel.: 4 358 67

Laser Laser a laserové záření Generátor světla využívající stimulované emise fotonů Koherence, koncentrace energie (směr a čas), monochormatičnost

Úvod Laserová technika Principy a konstrukce laserů Diagnostika laserového záření Aplikace a bezpečnost Program první půlky semestru 1. Světlo jako elektromagnetické záření I.. Světlo jako elektromagnetické záření II. 3. Látka jako soubor kvantových soustav 4. Interakce záření s látkou 5. Detekce optického záření 6. Princip činnosti laseru Komu je přednáška určena? 1. ročník Bc. Laserová a přístrojová technika,. ročník Bc. Fyzikální elektronika Volitelné

Literatura VRBOVÁ M., JELÍNKOVÁ H., GAVRILOV P.: Úvod do laserové techniky, Skriptum FJFI ČVUT, Praha, 1994 (http://people.fjfi.cvut.cz/sulcjan1/ult/) VRBOVÁ M. a kol.: Lasery a moderní optika - Oborová encyklopedie, Prometheus, Praha, 1994 Sochor V.: Lasery a koherentní svazky, Academia, Praha, 1990 (http://people.fjfi.cvut.cz/sulcjan1/ult/) Engst P., Horák M.: Aplikace laserů, SNTL, Praha, 1989 (http://people.fjfi.cvut.cz/sulcjan1/ult/)

Světlo jako elektromagnetické záření Názory na podstatu světla Částice (167 Isaac Newton) Vlna (1801 Thomas Young) Elektromagnetická vlna (1873 James Clerk Maxwell, 1886 Heinrich Hertz) Částice (1900 Max Planck kvantování energie, 1905 Albert Einstein foton) Částice-vlna (0. léta 0. století Schrödinger, Broiglie) Částice (1948 Feynman, Dyson, Schwinger, Tomonaga)

Světlo jako elektromagnetické záření Fyzikální model světla elektromagnetické záření (vlnění, pole) Ampérův (180) a Faradayův (1831) zákon, Maxwellovy rovnice Nestacionární elektrické a magnetické pole E(x, y, z, t) a B(x, y, z, t) jsou vzájemně neoddělitelná a vytvářejí jediné pole elektromagnetické. Hertzovy vlny jsou vlny v elektromagnetickém poly Rychlost šíření elemag. vlny (přenosu energie) ve vakuu c 0 = 99 79 458 m/s. = 3 10 8 m/s Světlo elektromagnetická vlna s frekvencí 10 15 Hz periodické harmonické kmity elektrického a magnetického pole

Světlo jako elektromagnetická vlna Elektromagnetická vlna je charakterizována frekvencí f (počet kmitů za sekundu) Vlnová délka λ vlny závisí na rychlosti šíření vlny prostředím c (na indexu lomu n) λ = c f, c = c 0 n, λ 0 = c 0 f Světlo je část spektra elmag. vlměmí f 10 15 Hz (PHz)

Rovinná elektromagnetická lineárně polarizovaná vlna Základní model elektromagnetického vlnění: rovinná lineárně polarizovaná vlna Matematicky popisují kmity elektromagnetického pole harmonické funkce: E( r, t) = i ee 0 cos(ωt k r + Φ) B( r, t) = i b B 0 cos(ωt k r + Φ) Polohový vektor r = (x, y, z) a čas t Polarizační vektory i e i b ( E B) Amplituda (B 0 = E 0 /c) Frekvence f, kruhová frekvence ω ω = πf (intenzita ele. pole [V/m]) (magnetická indukce [T]) Vlna šířící se ve směru osy z k = (0, 0, k), k r = kz i e = i y = (0, 1, 0) i b = i x = (1, 0, 0) Fáze Φ, fázový člen (ωt k r + Φ) Směr šíření udává vlnový vektor k = (kx, k y, k z), ( k i e, k i b ) Vlnové číslo k = k k = ω c = π λ

Rovinná elektromagnetická lineárně polarizovaná vlna Protože známe vztah mezi vektory E a B (B 0 = E 0 /c), stačí se obvykle omezit jen na vektor elektrické indukce E Rovinná elektromagnetická lineárně polarizovaná vlna ve směru osy z E(z, t) = i ye 0 cos(ωt kz + Φ) Uvažujeme pevný bod z = z 0 (Φ 0 = Φ kz 0 ) E(z 0, t) = i ye 0 cos(ωt + Φ 0 ) ωt = π perioda, frekvence Uvažujeme pevný čas t = t 0 (Φ 0 = Φ ωt 0 ) E(z, t 0 ) = i ye 0 cos(kz + Φ 0 ) kλ = π vlnová délka, vlnočet Fázová rychlost vlny c = ω/k rychlost světla

Vlnoplocha elektromagnetické vlny Vlnoplocha: geometrické místo (plocha v prostoru), na které má vlna konstantní fázový člen. Směr šíření (paprsek) je kolmý na vlnoplochu. Rovinná vlna ve směru z Popis v kartézských souřadnicích E(z, t) = i ye 0 cos(ωt kz + Φ) Plocha konstantní fáze ωt kz = konst. je rovina kolmá na osu z v místě z = konst. k + ω k t Kulová vlna Popis ve sférických souřadnicích (r = p x + y + z ) E(r, t) = i e E 0 r cos(ωt kr + Φ) Plocha konstantní fáze ωt kr = konst. je koule o poloměru r = konst. k + ω k t

Polarizace elektromagnetické vlny Vlna příčná (zachovává se struktura vlny podél směru šíření) vlna podélná Vždy platí E k ( E se nachází v rovině kolmé na směr šíření) Chování E určuje polarizaci Polarizace lineární Polarizace kruhová Koncový bod E leží na přímce (pro z = konst.), kmitá v jedné rovině Koncový bod E leží na kružnici (pro z = konst.), opisuje šroubovici E(z, t) = i ye 0 cos(ωt kz + Φ) E(z, t) = i xe 0 cos(ωt kz + Φ) + i ye 0 sin(ωt kz + Φ)

Polarizace elektromagnetické vlny Polarizace eliptická koncový bod E leží na elipse (pro z = konst.) E(z, t) = i xe 0x cos(ωt kz + Φ) + i ye 0y sin(ωt kz + Φ) Horizontální vertikální, levotočivá pravotočivá, konvence Částečně polarizované, nepolarizované (náhodně polarizované) světlo

Objemová hustota energie Elektromagnetické pole je forma energie Hustota energie elmag. pole je dána vztahem: u = E D + B H Intenzity E, H, indukce D, B V izotropním homogenním prostředí platí: D = ε E, H = B µ, B 0 = E 0 c ε permitivita, µ permeabilita, 1/(εµ) = c, n = ε rµ r u = εe 0 cos (ωt kz + Φ) = 1 εe 0 [1 + cos{(ωt kz + Φ)}] cos α = 1 (1 + cos α) Střední hodnota objemové hustoty energie (< cos α >= 0) ū = 1 εe 0 [J/m 3 ]

Plošná hustota výkonu elektromagnetické vlny Elektromagnetická postupná vlna přenáší energii rychlostí c (ve vakuu c = c 0 300 000 km/s 1, jinak c = c 0 /n) Plošná hustota výkonu elektromagnetické vlny, respektive intenzita elektromagnetické vlny, resp. intenzita optického záření, resp. plošná hustota výkonu, resp. energie, která projde jednotkovou plochou za jednotku času: I = cū = 1 cεe 0 Intenzita záření I [W/m ] Intenzita elektrického pole E základní veličina elektrického pole, vyjadřující jeho vlastnosti pomocí silových účinků na elektrická náboj ( E = F/q). Jednotkou i.e.p. je V.m 1. Intenzita optického záření I energie optického záření postupující za jednotku času kolmo k jisté ploše dělená obsahem této plochy (plošná hustota zářivého toku). Jednotka i.o.z. je W.m.

Impulz optického záření Časový průběh impulzu = pomalu proměnná amplituda (obálka) + nosná vlna E = i ye 0 (t)cos(ωt + Φ(t)) Doba trvání impulzu, Délka impulzu, FWHM (full width half maximum) Izolovaný impulz,... Časově proměnná intenzita I(t) = 1 cεe 0 (t) Spektrum, kvazimonochromatický impulz

Princip superpozice elektromagnetických vln Maxwellovy rovnice (MR) jsou lineární (za určitých předpokladů a to především ve vakuu, obecněji: pokud vlastnosti prostředí nezávisí na E či B, jsou MR lineární) To, že jsou MR lineární znamená, že pokud je jejich řešením pole E 1 (x, y, z, t) a pole E (x, y, z, t), tak je jejich řešením i pole E(x, y, z, t) = E 1 (x, y, z, t) + E (x, y, z, t) E = E1 + E, B = B 1 + B superpozice elektromagnetického pole I E, I I 1 + I interference Interference překrytí dvou nebo více optických svazků dávající osvětlení, které není prostým součtem osvětlení jednotlivými svazky. Je to důsledek superpozice elektromagnetických vln.

Princip superpozice elektromagnetických vln Je velmi důležité si uvědomit, že princip superpozice (skládání, sčítání) neplatí pro intenzity záření (pro plošné hustoty zářivého toku). Máme-li např. dvě elektromagnetické vlny stejné frekvence šířící se ve stejném směru, každou o intenzitě I, neplatí obecně, že by výsledné pole mělo intenzitu I Výsledná intenzita záření musí být odvozena na základě zjištění výsledné intenzity elektrického a magnetického pole, pro které zákon superpozice platí. Intenzita elektrického pole E základní veličina elektrického pole, vyjadřující jeho vlastnosti pomocí silových účinků na elektrická náboj ( E = F/q). Jednotkou i.e.p. je V.m 1. Intenzita optického záření I energie optického záření postupující za jednotku času kolmo k jisté ploše dělená obsahem této plochy (plošná hustota zářivého toku). Jednotka i.o.z. je W.m.

Příklad superpozice dvou vlnění Dvě elemag. vlny různých frekvencí, ale stejné polarizace a směru šíření Pracujeme s elektrickou složkou pole (magnetické umíme dopočítat) E 1 (x, y, z, t) = i ye 0 cos (ω 1 t k 1 z + Φ 1 ), E (x, y, z, t) = i ye 0 cos (ω t k z + Φ ) {z } {z } α 1 α Provedeme superpozici v každém čase a bodě E = E 1 + E = i ye 0 cos α 1 + α Využili jsme součtový vzorec pro cos cos α 1 α cos α 1 + cos α = cos α 1 + α cos α 1 α

Příklad superpozice dvou vlnění (stejný směr, různé frekvence) Matematický popis pole vzniklého superpozicí E = E 1 + E = i ye 0 cos α 1 + α cos α 1 α Upravíme nové fázové členy (původní α 1, = ω 1, t k 1, z + Φ 1, ) α 1 + α = ω 1 + ω {z } ω t k 1 + k {z } k z + Φ 1 + Φ {z } Φ (průměr) α 1 α = ω 1 ω {z } ω/ t k 1 k {z } k/ z + Φ 1 Φ {z } Φ/ (rozdíl) Výsledné pole ω E = i ye 0 cos t k z + Φ cos ωt kz + Φ

Příklad superpozice dvou vlnění (stejný směr, různé frekvence) ω E = i ye 0 cos t k z + Φ cos ωt kz + Φ Intereference E y. Zázněje pro ω 1 = ω je ω ω 1, ω, resp. k k 1, k amplitudová periodická modulace pole vznikající v důsledku superpozice E = i ya(z, t)cos ωt kz + Φ Rychlost fázová rychlost šíření nosné vlny (vlnoplochy) prostředím z ωt kz = 0 v f z t = ω k = ν λ Rychlost grupová rychlost šíření maxima obálky (impulsu) energie ω t k z = 0 vg z t = ω k dω dk

Shrnutí Fyzikálním model světla Elektromagnetické vlnění Foton Lineárně polarizovaná rovinná elektromagnetická vlna E(x, y, z, t) = i ye 0 cos(ωt kz + Φ) Vlnová délka λ, frekvence f, kruhová frekvence ω = πf, rychlost šíření c Směr šíření, vlnový vektor k, vlnové číslo k, fáze Φ, polarizace i y f = c λ, k = π λ Intenzita elektrického pole E [V/m] intenzita optického záření I [W/m ] I = 1 cεe 0 Zákon superpozice elektromagnetických polí skládají se intenzity polí

Literatura VRBOVÁ M., JELÍNKOVÁ H., GAVRILOV P.: Úvod do laserové techniky, Skriptum FJFI ČVUT, Praha, 1994 (http://people.fjfi.cvut.cz/sulcjan1/ult/) VRBOVÁ M. a kol.: Lasery a moderní optika - Oborová encyklopedie, Prometheus, Praha, 1994 Sochor V.: Lasery a koherentní svazky, Academia, Praha,1990 Engst P., Horák M.: Aplikace laserů, SNTL, Praha, 1989