Bankovní institut vysoká škola Praha Faktoring a forfaiting pro malé a střední podnikatele Diplomová práce Bc. Petra Radová, DiS. Duben 2012
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Faktoring a forfaiting pro malé a střední podnikatele Diplomová práce Autor: Bc. Petra Radová, DiS. Finance Vedoucí práce: Ing. Pavlína Mazancová Praha Duben 2012
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích dne Bc. Petra Radová, DiS.
Poděkování V těchto řádcích bych ráda poděkovala paní Ing. Pavlíně Mazancové, panu Ing. Daliboru Hankovi, řediteli společnosti DF Deutsche Forfait s.r.o. a panu Ing. Tomášovi Morávkovi, generálnímu řediteli ČSOB Factoring za odbornou podporu a pomoc při zpracování této diplomové práce.
Anotace práce Práce je zaměřena na problematiku a informovanost ohledně poskytování služby v oblasti factoringové a forfaitingové spolupráce. Vedle jednotlivých předpokladů a požadavků finančních institucí k poskytnutí factoringové či forfaitingové spolupráce obsahuje i jednoduché členění požadavků ze strany podnikatelských subjektů ke zjednodušení a snížení byrokracie v oblasti této služby. Porovnává instituce bankovního a nebankovního charakteru, jejich služby a přístup k factoringové či forfaitingové spolupráci. Z diplomové práce je možné charakterizovat výhody a nevýhody služeb a porovnání s alternativními produkty financování krátkodobého či dlouhodobého charakteru. Zároveň odpovídá na otázky ohledně výhod využití factoringu, forfaitingu a úvěrů včetně příkladných výpočtů. Z výše uvedených definicí pak vzchází závěry a možná rizika pro podnikatelské subjekty. Annotation The thesis is focused on issues and information regarding the provision of services in factoring and forfaiting cooperation. In addition of individual assumptions and requirements of financial institution to provide factoring and forfaiting cooperation has included even simple structure requirements of bussines subjects to simplify and reduce bureaucracy in section this services. It compares institutions with banking and non-banking nature of their service and acces to factoring and forfaiting cooperation. From the diploma thesis is possible to characterize advantages and disadvantages of services and comparation with alternative products of financing character in short-term and long-term. It also asnwers questions about the adventages of using factorin, forfaiting and loans including examplary calculation. From the above definition it emerges conclusions and possible risks for businesses subjects.
Klíčová slova: Factoring Forfaiting Krátkodobý úvěr Dlouhodobý úvěr Úvěrový limit Key words: Factoring Forfaiting Short term credit Long term credit Limit to credit
Obsah ÚVOD... - 10-1. PŘEDPOKLADY A HISTORICKÝ VÝVOJ KE VZNIKU FACTORINGU A FORFAITINGU... - 12-1.1. PRÁVNÍ ÚPRAVA... - 12-1.2. POHLEDÁVKA... - 12-1.3. MANAGEMENT ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK... - 13-1.4. MALÍ A STŘEDNÍ PODNIKATELÉ... - 14-1.5. PODNIK... - 15-1.6. HISTORICKÝ VÝVOJ FACTORINGU A FORFAITINGU... - 16-1.7. ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ... - 17-1.8. INSTRUMENTY VYUŽÍVANÉ V MEZINÁRODNÍCH OBCHODNÍCH VZTAZÍCH... - 19-1.9. FINANČNÍ NÁROČNOST... - 22-2. FACTORING A FORFAITING... - 24-2.1. FACTORING... - 24-2.1.1. HISTORIE FACTORINGU... - 24-2.1.2. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ FACTORINGU... - 25-2.1.3. BENEFITY A HENDIKEPY UŽITÍ FACTORINGOVÉ SPOLUPRÁCE... - 26-2.1.4. TRENDY V POSKYTOVÁNÍ FACTORINGOVÝCH SLUŽEB... - 27-2.1.5. FINANČNÍ NÁROČNOST PRODUKTU... - 28-2.1.6. HODNOCENÍ FAKTORA FAKTORINGOVÉ SPOLUPRÁCE... - 29-2.1.7. CHARAKTERISTIKA TUZEMSKÉHO FACTORINGU (NÁKRES)... - 30-2.1.8. CHARAKTERISTIKA MEZINÁRODNÍHO FACTORINGU (NÁKRES)... - 31-2.1.9. METODA VÝPOČTU FACTORINGU... - 32-2.1.10. ALTERNATIVNÍ FORMA K FACTORINGU KRÁTKODOBÝ ÚVĚR... - 32-2.1.11. SROVNÁNÍ POSKYTOVATELŮ PROVOZNÍCH ÚVĚRŮ... - 34-2.1.12. METODA VÝPOČTU KRÁTKODOBÉHO ÚVĚRU... - 35-2.1.13. NÁKRES PRŮBĚHU KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU... - 35-2.1.14. METODA VÝPOČTU KONTOKORENTNÍHO BANKOVNÍHO ÚČTU... - 36-2.2. FORFAITING... - 37-2.2.1. HISTORIE FORFAITINGU... - 38-2.2.2. ZAJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK... - 39-2.2.3. BENEFITY A HENDIKEPY FORFAITINGOVÉ SPOLUPRÁCE... - 40-2.2.4. JEDNODUCHÉ SCHÉMA FORFAITINGU (S DOKUMENTÁRNÍM AKREDITIVEM)... - 42-2.2.5. METODA VÝPOČTU FORFAITINGU... - 43-2.2.6. ALTERNATIVNÍ FORMA K FORFAITINGU DLOUHODOBÝ ÚVĚR... - 44-2.2.7. SROVNÁNÍ POSKYTOVATELŮ DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ... - 45-2.2.8. METODA VÝPOČTU NÁKLADŮ DLOUHODOBÉHO ÚVĚRU... - 46-2.3. SROVNÁNÍ FACTORINGU A FORFAITINGU... - 47-2.4. SROVNÁNÍ KRÁTKODOBÉHO ÚVĚRU A DLOUHODOBÉHO ÚVĚRU... - 48 -
3. ANALÝZA A APLIKACE FACTORINGU A FORFAITINGU V KONKRÉTNÍCH PODMÍNKÁCH MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ... - 49-3.1. Z POHLEDU POTŘEB FACTORINGOVÉHO POSKYTOVATELE... - 49-3.1.1. BANKOVNÍ FACTORINGOVÉ INSTITUCE... - 49-3.1.1.1. Riziko pohledávek... - 49-3.1.1.2. Požadavky BF institucí... - 50-3.1.1.3. Nabídka faktoringových služeb... - 51-3.1.1.4. Cenová charakteristika služeb factoringu... - 52-3.1.1.5. Nejvýznamnější poskytovatelé factoringu z BF institucí... - 53-3.1.2. NEBANKOVNÍ POSKYTOVATELÉ FACTORINGU... - 55-3.1.2.1. Posouzení atraktivity pohledávek... - 55-3.1.2.2. Charakteristika firem vhodných pro nebankovní factoring... - 55-3.1.2.3. Nabídka factoringových služeb... - 56-3.1.2.4. Cenová charakteristika služeb nebankovního faktoringu... - 57-3.2. FORFAITING POSKYTNUTÝ DCEŘINOU SPOLEČNOSTÍ BANK... - 58-3.2.1. CHARAKTERISTIKA FIREM... - 58-3.2.2. POSOUZENÍ ATRAKTIVITY POHLEDÁVKY... - 59-3.2.3. NABÍDKA FORFAITINGOVÝCH SLUŽEB... - 59-3.2.4. FINANČNÍ NÁROČNOST... - 59-3.2.5. PROCES FORFAITINGU... - 60-3.3. Z POHLEDU MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKATELŮ... - 61-3.3.1. POŽADAVKY PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ... - 62-3.4. KONKRÉTNÍ PODMÍNKY MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ... - 64-3.4.1. FACTORING... - 64-3.4.1.1. Bezregresní exportní factoring... - 68-3.4.1.2. Bezregresní tuzemský factoring... - 68-3.4.1.3. Vyúčtování záloh... - 69-3.4.2. NÁKLADY PODNIKU S ADMINISTRACÍ PŘI NEPOUŽITÍ FACTORINGOVÝCH SLUŽEB... - 70-3.4.3. KRÁTKODOBÝ ÚVĚR... - 71-3.4.4. KONTOKORENTNÍ FINANCOVÁNÍ... - 71-3.4.5. POROVNÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDNÝCH HODNOT... - 72-3.4.6. FORFAITING... - 73-3.4.6.1. Proces forfaitingu... - 73-3.4.6.2. Stanovení diskontní sazby forfaitingu... - 74-3.4.6.3. Vyúčtování forfaitingové spolupráce... - 75-3.4.7. DLOUHODOBÝ ÚVĚR... - 76-3.4.8. POROVNÁNÍ VÝSLEDNÝCH UKAZATELŮ DLOUHODOBÉHO ÚVĚRU A FORFAITINGU... - 76-4. ANALÝZA RIZIK VYUŽITÍ FACTORINGU, FORFAITINGU A KRÁTKODOBÉHO ÚVĚRU... - 78-4.1. RIZIKA PLYNOUCÍ ZE SMLOUVY ČI OBCHODNÍCH PODMÍNEK K FACTORINGOVÉ A FORFAITINGOVÉ SPOLUPRÁCI. - 78-4.1.1. FACTORING... - 78 -
4.1.2. FORFAITING... - 79-4.1.3. ÚVĚR... - 79-4.2. RIZIKA PLYNOUCÍ ZE SLOVNÍ TERMINOLOGIE... - 80-4.3. ÚROKOVÁ RIZIKA DLOUHODOBÝ ÚVĚR... - 81-4.4. ÚVĚROVÉ RIZIKO... - 81-4.5. RIZIKO NEATRAKTIVNÍCH POHLEDÁVEK... - 81-5. ZÁVĚR... - 83 - SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... - 86 - POUŽITÉ INTERNETOVÉ ADRESY... - 87 - SEZNAM TABULEK... - 88 - SEZNAM OBRÁZKŮ... - 88 - SEZNAM PŘÍLOH... - 89 -
Úvod Do povědomí podnikatelů se způsob alternativního financování prostřednictvím forfaitingu a factoringu vetknulo zhruba koncem 20. století. Tato doba je charakteristická především novými možnostmi v oblasti technologií a mezinárodní spolupráce. Výkvět doby uvedl na scénu finančnictví nové trendy produktů bankovních či nebankovních institucí a rozmohly se možnosti alternativního financování podniků při vzniku, v průběhu i zániku. V této době vzniká nepřeberné množství institucí, které se zabývají poskytováním finančních služeb, což zvýšilo konkurenci v řadách komerčního bankovnictví. Mezi širokou škálou bankovních a finančních produktů se rozšířily i pojmy forfaiting a factoring, které souvisejí s odkupem krátkodobých a dlouhodobých pohledávek na úkor fakturovaných částek. Především malí a střední podnikatelé využívají možnosti tohoto dočasného financování, neboť u nich může pravděpodobněji dojít k druhotné platební neschopnosti, což u podniků menšího rozsahu a s omezeným portfoliem poskytovaných produktů nebo služeb může mít i fatální následky. Naproti tomu se nešťastným způsobem rozšířil i obchod s nedobytnými pohledávkami, které, ačkoliv jsou již delší dobu po splatnosti, stále představují potencionální finanční prostředky a jejich vymáhání prostřednictvím nezákonných praktik není nikterak neobvyklé. Diplomová práce je prvotně zaměřena na problematiku poskytování factoringu a forfaitingu malým a středním podnikatelům a vyobrazuje historický vývoj produktů. Porovnává výhody a nevýhody produktů a jednotlivé finanční společnosti, které produkt poskytují, spolu se vzorci charakteristik procesů factoringové a forfaitingové spolupráce včetně popisů a výpočtů poplatků s porovnáním s alternativními možnostmi financování v podobě krátkodobého a dlouhodobého úvěru. Metodickým přístupem se diplomová práce přibližuje výzkumu, zpracovává poznatky odborných konzultantů, jejichž dlouholetou pracovní náplní je poskytování služeb v oblasti factoringu a forfaitingu. Právě tyto poznatky se staly jakousi obezličkou pro vznik diplomové práce tak, aby byla některá tabu pro nezúčastněné rozkryta, neboť tyto finanční služby podléhají mlčenlivosti. - 10 -
V teoretických částech diplomová práce přistupuje k problematice jako pozorovatel. V jednotlivých kapitolách probírá teoretické fungování factoringové a forfaitingové spolupráce od právního základu až po jejich proces. Vyhledává jednotlivé velké i malé poskytovatele těchto finančních služeb a zaměřuje se na jejich požadavky, které jsou výhradou pro přijetí k factoringové či forfaitingové spolupráci. Praktické části si daly za cíl porovnání factoringu a forfaitingu s jejich alternativními finančními produkty. Vedle jednotlivých procesních záležitostí diplomová práce vyobrazuje výpočty jednotlivých finančních produktů a v rámci dané situace se je snaží navzájem porovnávat. Diplomová práce v závěru rozebírá rizika, která se mohou v začátcích či v průběhu finančních spoluprací projevit a zároveň navrhuje řešení či možné metody jak těmto rizikům předejít. - 11 -
1. Předpoklady a historický vývoj ke vzniku factoringu a forfaitingu 1.1. Právní úprava Právní skutečnosti jsou bohužel takové, že finanční služba ve smyslu factoringu a forfaitingu není zásadním legislativním způsobem upravena. V souvislosti se zněním 524-543 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, je možnost změnit u pohledávky věřitele. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, situaci postoupení pohledávky neupravuje. 524 Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 1 525 Postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele nebo její obsah by se změnou věřitele změnil. Postoupit nelze ani pohledávku, pokud nemůže být postižena výkonem rozhodnutí. Nelze postoupit pohledávku, jestliže by postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem. Po postoupení pohledávky je nutné dlužníkovi oznámit její cesi, pokud její postoupení postupitel oznámí dlužníkovi, není povinen prokázat tuto skutečnost smlouvou. 1.2. Pohledávka Pohledávka je instrument, na jehož základě si může podnik nárokovat splacení určitého finančního obnosu. Nejběžnější formou pohledávek z obchodního vztahu je faktura. Pohledávka je chápána jako cenný papír, na jehož základě vzniká dlužníkovi povinnost splatit závazek řádně a včas a věřiteli toto plnění přijmout. Závazkový právní vztah legislativně upravuje 488-497 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění. Pohledávky můžeme dělit podle data splatnosti na krátkodobé a dlouhodobé, z hlediska dlužníka, z hlediska měny atd. 1 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - 12 -
1.3. Management řízení pohledávek Dodavatelé v tuzemských i zahraničních trzích v rámci konkurenčního boje mají na trhu nelehké postavení. Odběratelé si často diktují rizikové podmínky obchodu a malododavatelé na tyto obchody přistupují. Zabránění hromadění pohledávek, které mohou být rizikové, by měl podnik docílit pomocí interního řízení pohledávek. Pohledávky se sledují z pohledu objemu, dodavatele, doby splatnosti, rizikovosti aj. Důležitým předpokladem jak efektivně zabránit kumulaci nedobytných pohledávek jsou informace a jejich dostupnost. Informace lze získat z veřejných i neveřejných zdrojů, otázkou zůstává, zda-li se nám takový postup vyplatí, protože řízení pohledávek s sebou nese další náklady. Bude-li firma sledovat náklady vztahující se k řízení pohledávek, může pak analyzovat jak jednotlivé podskupiny nákladů, tak i jejich vývoj v čase. Smyslem analýz by mělo být poznání trendů vývoje jednotlivých podskupin pohledávek a s nimi souvisejících nákladů. 2 N q celkový objem nákladů vztahujících se k řízení pohledávek N 1 náklady na prevenci N 2 náklady na monitorování N 3 náklady na vymáhání 2 Koruna obdržená dnes má větší hodnotu než koruna obdržená zítra. Bezpečná koruna má větší hodnotu než riziková koruna. 3 2 VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Efektivní řízení pohledávek. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 122 s. ISBN 80-247-0770-5. 3 NEUMAIEROVÁ, Inka. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 215 s. ISBN 80-247-0125-1. - 13 -
Podnikatelské subjekty, mimo jiné, řeší také tzv. náklady ušlých příležitostí. Jedná se o ušlé zisky, které by společnost obdržela za jiných okolností než by se případně rozhodla. Řeší tak situaci, která se nemusí nutně odvíjet od nedostatku finančních prostředků a tedy likviditě, ale mohou řešit otázku prestiže či postavení společnosti na konkurenčním trhu. 1.4. Malí a střední podnikatelé Drobní a střední podnikatelé nejčastěji využívají alternativního financování v podobě factoringu a forfaitingu. Jedná se o cesi pohledávky vůči třetí osobě z obchodního vztahu. Děje se tak především proto, že finanční tok těchto organizací je poměrně citlivý na splatnost závazků a pohledávek a z toho plyne možná druhotná platební neschopnost. Dostatečně vysoké peněžní toky jsou pro podniky malého a středního rozsahu významnější, než-li dosažení zisku. Pokud podnik nedosáhne v některých letech zisku, není tento jev natolik markantní, že by ohrožoval existenci firmy jako stav, kdy podnikatelskému subjektu dojde finanční hotovost. 4 Pokud portfolio příjmů a výdajů resp. výnosů a nákladů na sebe alespoň částečným způsobem navazuje, není podnik v ohrožení. Ovšem v oblasti obchodu se mohou vyskytnout příležitosti, do kterých je třeba investovat a podnik v tuto chvíli postrádá solventnost, která může být z hlediska pohledávek sice krátkodobá, avšak může podnik omezit ve svých možnostech uplatnění na trhu. Alternativním způsobem financování pro ně představuje právě forfaiting nebo factoring a krátkodobé nebo dlouhodobé úvěry. Protože cash flow vzniká transformací ze zisku, nemůže platit rovnost zisk = cash flow. Tato rovnost nemůže platit už z důvodu, že zisk je roven rozdílu výnosů a nákladů, zatímco cash flow rozdíl (peněžních) příjmů a výdajů. Ani v rámci těchto vztahů neplatí rovnost. 5 V souvislosti s finančním tokem je nutné říci, že za předpokladu využití factoringu či forfaitingu a jejich alternativami není chování finančního toku stejné. Factoring přináší 4 Zdroj: KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3349-4 (BROž.). 5 WAWROSZ, Petr. Zdroje financování podnikatelské činnosti. 1.vyd. Ostrava: Sagit, 1999, 336 s. ISBN 80-720- 8106-3. - 14 -
možnost rychlé likvidity bez zvýšené úvěrové angažovanosti. Krátkodobý úvěr zvyšuje úvěrovou angažovanost a ve finančním toku se musí zohlednit případné úroky z úvěru a ostatní náklady. Forfaiting je vyobrazen obdobně jako factoring, tzn. zvyšuje likviditu firmy ale již ve vyšších sumách finančních prostředků. Investiční úvěr nebo dlouhodobý úvěr bývá čerpán zpravidla na investice, tedy na zvýšení hodnoty podniku. Finanční tok se v tomto případě diskontuje, tzn. finanční tok by měl zohlednit náklady na kapitál. Při podrobné charakteristice podniků se většina zákonů ČR přiklání již k charakteristice ES. V příloze nařízení komise (ES) č. 364/2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001 je podrobně vysvětleno hledisko podniku jak malého tak středního. 1.5. Podnik Jak již bylo zmíněno, právě malé a střední podniky využívají alternativních možností financování. V rámci ES vznikla právní úprava, která rozděluje mikro, malé a střední podniky do kategorií dle objemu, obratu a počtu zaměstnanců. Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost. 6 6 Nařízení ES č. 70/2001-15 -
Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků Tabulka č. 1. Přehled kategorizace podniků Druh Počet osob Obrat Bilanční suma rozvahy podniku Střední > 250 > 50 mil. EUR > 43 mil. EUR Malý > 50 > 10 mil. EUR > 10 mil. EUR Mikro > 10 > 2 mil. EUR > 2 mil. EUR zdroj dat: nařízení komise (ES) č. 364/2004 měnící nařízení č. 70/2001, zpracování: vlastní 1.6. Historický vývoj factoringu a forfaitingu Koncem 70. let 20. století změnil pojem factoring a v určité podobě i forfaiting smysl financování v podnikatelské sféře. Byl hojným způsobem užíván při dovozu a vývozu zboží, kdy banka v roli postupníka napomáhala rizikovým obchodům a usnadňovala inkaso od odběratelů. Poptávka po těchto finančních produktech a uvolnění legislativního opasku dala možnost i jiným nebankovním institucím zaopatřovat finanční služby, které do té doby byly výhradou bankovního sektoru. Nyní nebankovní instituce napomáhají financovat i aktivity, které jsou i pro banku příliš rizikové nebo se na nich nechce podílet. Největší rozmach byl zaznamenán v 90. letech 20. století, kdy každoročně stoupala poptávka a suma pohledávek, které věřitelé postoupili postupníkovi. FCI (Factors Chain International) byla založena v roce 1968 jako nezávislá organizace, která zastřešuje factoringové společnosti. Vzhledem k politické situaci byl dlouhodobě užíván pouze factoring tuzemský, postupným uvolňováním politické i legislativní bariéry dalo zavděk rozšíření i exportního factoringu. Společnost měla tedy za úkol uvést exportní factoring i do zemí, kde nebyl vůbec využíván. Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA) byla založena roku 1992 a aktivně se podílí na přípravě předpisů souvisejících s nebankovními finančními produkty. V současné době se na trhu objevuje 5 největších hráčů z nichž společnost Transfinance a. s. figuruje na trhu již od roku 1990. Zdroj: http://www.clfa.cz/ - 16 -
Pořadí factoringových společností ČLFA v r. 2010 podle celkového objemu postoupených pohledávek v souhrnu všech factoringových produktů Tabulka č. 2. Pořadí factoringových společností ČLFA v roce 2010 Factoring ČS, a. s. ČSOB Factoring, a. s. Transfinance, a. s. Factoring KB, a. s. NLB Factoring, a. s. zdroj: ČLFA 29 187 mil. Kč 26 091 mil. Kč 15 409 mil. Kč 12 035 mil. Kč 8 450 mil. Kč Pořadí factoringových společností ČLFA v 1. pololetí 2011 podle celkového objemu postoupených pohledávek v souhrnu všech factoringových produktů Tabulka č. 3. Pořadí factoringových společností ČLFA v 1.pololetí 2011 Factoring ČS, a. s. ČSOB Factoring, a. s. Transfinance, a. s. Factoring KB, a. s. NLB Factoring, a. s. zdroj: ČLFA 19 230 mil. Kč 14 215 mil. Kč 9 313 mil. Kč 6 929 mil. Kč 2 905 mil. Kč V rámci aktivit UNIDROIT 7 byla připravena úmluva o factoringu v roce 1988. Úmluvou je vázáno 6 států, ačkoliv ji podepsalo států 14 včetně bývalé Československé republiky. Tato úmluva přispívá ke sjednocení soukromého práva. 1.7. Alternativní zdroje financování Mimo factoring a forfaiting jsou i další finanční možnosti pomáhající překlenout dobu insolvence: hypoteční zástavní list je využíván jako zástavní právo banky na nemovitost za poskytnutí úvěru, 7 Vznikl v roce 1926 jako pomocný orgán Ligy národů. Nezávislá nevládní organizace, která redukuje metody obchodního práva. - 17 -
kontokorentní úvěr je zřizován na běžném účtu podniku až do výše úvěrového rámce stanoveného ve znění smlouvy mezi podnikatelem a bankou, avalový úvěr je poskytován bankou, znamená ručení banky za zaplacení závazku, ale závazek nepřebírá, leasing je jeden z druhů rozšířeného financování podniků, kdy na základě leasingové smlouvy najme podnikatel stroj, automobil atd. a po dobu její účinnosti jej využívá k předmětu podnikání, popř. poslední splátkou leasingu předmět smlouvy odkoupí, Revolvingový úvěr je úvěr, u kterého banka stanovuje maximální výši jejího čerpání, tzv. úvěrový rámec a termín, k němuž bude úvěr po splnění předem dohodnutých podmínek opět obnoven. Úvěrový rámec je neustále obnovován ve stejné nebo jiné výši. Proměnlivý úvěrový rámec banka používá především tam, kde má výrobní (reprodukční) cyklus daného klienta výrazně proměnlivý (sezónní) charakter. 8 Krátkodobé překlenutí insolventnosti může podnikatelský subjekt využít např. nevyplacených mezd nebo odložených daňových závazků. V kontroverzních situacích lze použít dlouhodobých zdrojů. Novodobým trendem ve financování se v neposlední řadě stává více populární a popularizovaný tzv. Business Angels. Tento způsob investování do podnikatelských subjektů malého a středního podnikání se nejvíce rozšířil v USA, ale svou atraktivitou zaujal i Evropu. Základní tezí je investování do podniků, které mají hodnototvorný potenciál. Tzv. Business Angels tvoří vysoce postavení manažeři a podnikatelé, kteří nejen svými finančními prostředky, ale také svými zkušenostmi podporují podnikatelské subjekty. V souvislosti s investováním se investor stává spoluvlastníkem, akcionářem, podílníkem, zanechává však autonomii a suverenitu plně v rukou společnosti. V rámci aktivit ES může podnik využít také financování prostřednictvím Strukturálních fondů, určených pro podporu a rozvoj malého a středního podnikání. Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky (JEREMIE) 8 KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, 148 s. ISBN 80-251-0882-1. - 18 -
Jedná se o společnou iniciativu Evropské komise, Evropského investičního fondu a Evropské investiční banky. Orientuje se na poskytování mikroúvěrů, investičního a rizikového kapitálu, záruk nebo jiných forem financování pro malé a střední podniky. 9 Úvěry jsou taktéž možností, jak překlenout dobu insolvence podniku. Pro podnikatele jsou více dostupné, ale v komparaci s factoringem je zřejmé, že při úvěru podnik získá méně prostředků, nežli potřebuje. Krátkodobé úvěry lze poskytnout také jako kontokorentní služby, tzn. prostředky ve výši smluveného úvěru, které jsou připsány klientovi na běžný účet. Doba realizace úvěrového produktu je zpravidla do 1 roku, u dlouhodobého nad 1 rok. Po uplynutí této doby musí klient prostředky buď řádně splatit bance ve výši měsíčních splátek nebo úvěr umořuje prostřednictvím svého běžného účtu. Úroková sazba se pohybuje v rozmezích 1 M IBOR + přirážka. Součástí úvěru jsou také poplatky za vedení úvěrového účtu, a to i v případě, že je služba sjednána jako kontokorent na běžném účtu klienta. Hojně využívanými službami ve vyspělých zemích je taktéž otevřený úvěr nebo dodavatelský úvěr. Jde prakticky o krátkodobý obchodní úvěr, který nebývá nijak zajišťován. Úhrada kupujícím se uskutečňuje v době splatnosti formou hladkého platu. 10 Úvěry poskytované exportérem se používají v mezinárodním obchodu téměř u všech druhů zboží. Úrok se u krátkodobých úvěrů někdy zahrnuje do ceny, někdy se sjednává zvlášť. 10 1.8. Instrumenty využívané v mezinárodních obchodních vztazích Druhy instrumentů známé v obchodně závazkových vztazích jsou užívané jako pohledávky či jako zajišťovací listiny k pohledávkám. Nejznámějším instrumentem je faktura, ale není výjimkou užití šeku či směnky. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový upravuje náležitosti směnek a šeků, včetně převoditelnosti indosamentem. Směnka má výhody v rychlém procesu vymáhání. 9 DOLEJŠOVÁ, Miroslava. Zdroje financování malých a středních podniků. 1. vyd. Bučovice: Nakladatelství Martin Stříž, 2008, 71 s. ISBN 978-808-7106-174. 10 MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní obchodní operace. 3., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2003, 230 s. ISBN 80-247- 0686-5. - 19 -
Čl. II. 3. Šek se vystavuje na peněžní ústav (bankéře), u něhož má výstavce pohledávku, a podle ujednání učiněného výslovně nebo mlčky, že výstavce je oprávněn šekem s touto pohledávkou nakládat. Nešetření těchto ustanovení se nedotýká platnosti listiny jako šeku. 11 28 Přijetím se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Není li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše co lze žádat podle 48 a 49. 11 Směnka se využívá jako forma platebního styku se zahraničím, kdy při předání dokumentů a tím i zboží se současně vyzývá k zaplacení. Předání dokumentů je tedy podmíněno akceptací směnky. Jedná se o lacinější způsob zajištění, než je např. dokumentární akreditiv. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, pojednává o obchodních listinách užívaných v obchodně závazkových vztazích, mimo jiného uvádí náležitosti, které musí listiny obsahovat, např. údaj o firmě, jméno, název, sídlo společnosti nebo jeho detašovaného pracoviště, IČ, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo údaj o zapsání do jiné evidence. Dále se obchodní listiny, tedy faktury nebo listiny v meziobchodních vztazích obvyklé řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. V znění tohoto zákona jsou popsány povinné náležitosti účetního dokladu. Tyto náležitosti jsou předmětem kontroly při inkasu pohledávky. 11 Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), 11 Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový - 20 -
f) podpisový záznam podle 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Dokumentární akreditiv představuje jednu z vyžadovaných možností zajištění závazku. Jedná se o písemný závazek banky, smluvený v souvislosti s žádostí klienta/příkazce, že na základě předložení správných, úplných a průkazných dokumentů poskytne plnění beneficientovi. Banka přijímá odpovědnost pouze za správnost dokumentů, nikoliv za povahu zboží a ujednání plynoucí ze smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem. Dokumentární akreditiv je charakterizován 689 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Jednotné zvyklosti a pravidla jsou vyjádřena v tzv. UCP 500 12. Existuje několik typů dokumentárních akreditivů: A. platba na viděnou, B. s odloženou splatností, C. akceptací směnky, D. negociací směnky/dokumentů. V souvislosti s forfaitingem je nejvíce užívaným instrumentem dokumentární akreditiv s odloženou splatností. Jedná se o typ, kdy nárok na plnění pohledávky vzniká až při předložení potřebných dokumentů plynoucí z transakce bance. Pohledávka tedy vzniká za bankovní institucí, nikoliv za kupujícím. Dokumentární akreditiv představuje také cenný papír, se kterým je možné obchodovat na sekundárním trhu. Pro potřeby schválení dokumentů bankou je požadováno: A. fakturační list, B. přepravní dokumenty, C. pojistka, pojistná smlouva, D. inspekční certifikát, předávací protokol, E. potvrzení beneficienta. V dokumentárním akreditivu figurují čtyři subjekty. Příkazce nebo-li žadatel/kupující/importér otvírá u své banky dokumentární akreditiv. Beneficient nebo-li prodávající/exportér přijímá závazek dokumentárního akreditivu a vystavuje dokumenty, 12 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy - 21 -
které budou předmětem splnění podmínek a plnění pohledávky z dokumentárního akreditivu. Banka v zemi kupujícího otevírá dokumentární akreditiv a banka v zemi prodávajícího slouží jako prostředník k dokončení transakce. (Průběh dokumentárního akreditivu propojen s nákresem forfaitingové operace.) zdroj: PŘECECHTĚLOVÁ, Monika. Dokumentární akreditiv [online]. Praha, 2006 [cit. 2012-04-01]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. 1.9. Finanční náročnost U služeb jako je factoring, forfaiting či úvěr jsou využívány tzv. mezibankovní sazby, které stanovují cenu poskytnuté služby. Tato cena je procentuálně vyjádřená z výše poskytnutých prostředků a nezahrnuje např. rizikovou či ziskovou přirážku finanční instituce. Tyto přirážky se stanovují dle platného sazebníku či individuálně na základě výjimečnosti či kredibility klienta. Hlavním a věrohodným odrazem ceny služby jsou tzv. IBORy. IBOR neboli Inter Bank Offered Rate je užívaná jako sazba na mezibankovním trhu, kdy si banky, navzájem, mezi sebou, půjčují finanční prostředky. Jedná se o průměrování sazeb bank na trhu. Tyto sazby poskytují věrohodnou informaci k stanovení diskontní sazby pro finanční produkty. Banky každý den zasílají do ČNB informace, za jakou sazbu jsou ochotni kupovat finanční prostředky od jiných komerčních bank. V závislosti na druhu factoringu se stanovuje mezibankovní sazba, obvykle na jeden měsíc. V souvislosti s měnou, ve které by transakce měla probíhat, se užije sazba PRIBOR, LIBOR, EURIBOR atd. PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate) je referenční hodnota úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit, kterou počítá (fixuje) kalkulační agent pro Czech Forex Club z kotací referenčních bank pro prodej depozit (offer) podle algoritmu uvedeného v 6 Pravidel. 13 13 Úřední sdělení ČNB ze dne 18. dubna 2006 Pravidla pro referenční banky a výpočet (fixing) referenčních úrokových sazeb (PRIBID a PRIBOR) - 22 -