Vzorový příklad Energetický model přírůstkový rekonstrukce kotelny na uhlí s instalací kotle na biomasu PŘÍLOHA 2

Podobné dokumenty
Vzorový příklad Energetický model (přírůstkový) Rekonstrukce kotelny na uhlí s instalací kotle na biomasu

Vzorový příklad Model plošné plynofikace rozšíření plynovodní sítě PŘÍLOHA 2 ZŠÍŘENÍ PLYNOVODNÍ SÍTĚ

Model environmentálního vzdělávání Výstavba environmentálního centra za účelem vzdělávání

Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání (přírůstkový) Rekonstrukce environmentálního centra

VZOROVÝ PŘÍKLAD- MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE ROZŠÍŘENÍ PLYNOVODNÍ SÍTĚ PŘÍLOHA 2. Manuál k Modelu plošné plynofikace Příloha 2

Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání - Přírůstkový Rekonstrukce environmentálního centra

Vzorový příklad Model environmentálního vzdělávání Zelená louka Výstavba environmentálního centra za účelem vzdělávání

Vzorový příklad pro Jádrový model - Zelená louka výstavba sběrného dvora

Vzorový příklad Vodohospodářský model Historická data

Vzorový příklad Jádrový model přírůstkový Výstavba sběrného dvora

Názorný příklad vyplnění VH model ZELENÁ LOUKA Výstavba nové kanalizace a ČOV

Vzorový příklad provozní ztráta OH výstavba sběrného dvora

Manuál k modelu odpadového hospodářství Projekt: Aktualizace modelů a manuálů FEA

ZPRÁVA K FINANČNÍ ANALÝZE

Vzorový příklad Energetický model (zelená louka)

Model pro zpracování finanční analýzy projektů pro prioritní osu 1 Operačního programu Životní prostředí ( ) Identifikace Žadatele a projektu

MANUÁL PRO VÝPOČET CITLIVOSTNÍ ANALÝZY PRO PROJEKTY V REŽIMU VEŘEJNÉ PODPORY

Manuál pro vodohospodářský model konsolidované FA/FEA pro projekty v PO1 - Zelená louka

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL

MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

Manuál pro Model Provozní ztráty pro projekty v PO 4 a PO 6

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA

MANUÁL MODEL ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

Manuál Energetický model Zelená louka

Aktualizace finanční analýzy

Manuál pro Model Provozní ztráty pro projekty v PO 7

STUDIE PROVEDITELNOSTI. Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL ZELENÁ LOUKA. Model verze 16.2 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

MANUÁL MODEL PROVOZNÍ ZTRÁTY PRO OBLAST ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Manuál pro Model environmentálního vzdělávání Přírůstkový

MANUÁL PRO VÝPOČET CITLIVOSTNÍ ANALÝZY PRO NÁSTROJE FEA

Manuál Energetický model Přírůstkový

Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke smlouvě o poskytnutí podpory v Operačním programu Životní prostředí

Výtopna Valašská Bystřice

ované k Rozhodnutí o poskytnutí louvě o poskytnutí podpory v gramu Životní prostředí

Manuál pro Model environmentálního vzdělávání Zelená louka

Podpis statutárního zástupce žadatele č. 2 (za Svazek obcí)

Kontrolní hodnoty, ceny tepelné energie a energetické ukazatele

část A) Posouzení příjmů projektu

výrobní faktory peněžní vyjádření Výnosy Klasifikace vstupů ekonomické analýzy Roční produkce Diagramy odběru

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění

MANUÁL JÁDROVÝ MODEL ZELENÁ LOUKA

OPŽP šance pro finance obcím

Manuál pro Jádrový model Zelená louka

Doklad nesmí být starší než 3 měsíce, počítáno od data podání na Fondu. Doklad musí odpovídat skutečnému stavu.

část A) Posouzení příjmů projektu

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 4. výzvy pro prioritní osu 2 a 3 Operačního programu Životní prostředí

Zaměření PO 2 OPŽP Základní principy hodnocení projektů

část A) Posouzení příjmů projektu dle čl. 55

MANUÁL ENERGETICKÝ MODEL PŘÍRŮSTKOVÝ

Manuál pro vodohospodářský model konsolidované FA/FEA pro projekty v PO1 - Zelená louka

Manuál pro Jádrový model Přírůstkový

Výkaz cenové lokality (část a + b)

Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke smlouvě o poskytnutí podpory v Operačním programu Životní prostředí

MANUÁL MODEL ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ZELENÁ LOUKA. Model verze 17.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

Studie efektivního využívání kogeneračních jednotek v Nemocnici Pelhřimov, Slovanského bratrství 710, Pelhřimov

Nápověda k webové aplikaci Analýza nákladů a přínosů

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení PRIORITNÍ OSA 1

Cenové rozhodnutí ERÚ č. 21/2003 ze dne 25. září 2003, k cenám tepelné energie pro rok 2004

Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje

Strana 1 / /2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince o energetickém auditu a energetickém posudku

prosinec 2017 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2016 vyrobené z uhlí... 7

Žádost o poskytnutí podpory

prosinec 2016 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2015 vyrobené z uhlí... 7

tituly Ing. Jiří Mazáček PORSENNA o.p.s. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení

Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.

1. Výkaz 14-A: Výkaz aktiv a změn aktiv souvisejících s POZE

Vzor pro zpracování CBA. (37. výzva)

DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR

6.1 Měsíční výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů (od výrobce)

Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji

Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke smlouvě o poskytnutí podpory v Operačním programu Životní prostředí

enia úspor v podnikoch rodná konferencia ENEF Energetický audit - príklady Michal Židek VŠB - TU Ostrava - 1 -

Příloha č. 8 Energetický posudek

Ladislav Č e r n ý a Vladislav Z o c h TEPELNÉ HOSPODÁŘSTVÍ P R A C H A T I C E. Podpůrný program úspor energie E F E K T.

ZÁVAZNÉ POKYNY PRO ŽADATELE OP ŽP A DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE PRO KONEČNÉ PŘÍJEMCE. verze ke dni

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení PRIORITNÍ OSA 1

Praktická využitelnost energetických auditů, distribuce a dodávka energie

Technický výkaz tepelné energie (část a + b)

Vzor pro zpracování CBA. (20. výzva)

Možnost čerpání dotací na vytápění biomasou z OP ŽP

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

Blanka Veltrubská SFŽP ČR Krajské pracoviště České Budějovice

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1

Energetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 2006

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011

PFO. PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ , s výhledem aktualizace 2015 VODOVODY A KANALIZACE

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 404/2005 Sb.

Provoz a správa plynových kotelen, dodávky tepelné energie

Metodický pokyn č. 37. k úpravě sledování a evidence projektů generujících příjmy

Zveřejněno dne

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ)

Příprava podkladů pro akční plán energetické efektivnosti

Možnosti podpory pro pořízení kogeneračních jednotek od roku 2015 Dotační programy OPPIK a OPŽP

Náhrada těžkého topného oleje uhlím v Teplárně Klatovy

Náklady, výnosy a zisk

Transkript:

Vzorový příklad Energetický model přírůstkový rekonstrukce kotelny na uhlí s instalací kotle na biomasu PŘÍLOHA 2

OSNOVA 1 CHARAKTERISTIKA PROJEKTU... 3 2 VSTUPNÍ ÚDAJE PROJEKTU... 3 3 POSTUP PŘI VYPLŇOVÁNÍ A ŘEŠENÍ PROJEKTU... 6 3.1 List INFO... 6 3.2 List SCÉNÁŘ BEZ PROJEKTU... 8 3.3 List NÁKLADY A PŘÍJMY BEZ PROJEKTU... 10 3.4 List SCÉNÁŘ S PROJEKTEM... 12 3.5 List NÁKLADY A PŘÍJMY S PROJEKTEM... 14 3.6 List INVESTIČNÍ NÁKLADY BĚŽNÉ CENY... 17 3.7 List ZDROJE FINANCOVÁNÍ... 18 4 KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ... 20 5 STANOVENÍ MÍRY PODPORY... 21 2

1 CHARAKTERISTIKA PROJEKTU V rámci projektu bude řešena rekonstrukce kotelny na uhlí a TTO (těžký topný olej) na plyn s instalací kotle na biomasu a ORC. Elektřina bude prodávána v režimu výkupních cen. Součástí projektu je také rekonstrukce rozvodů CZT. Žadatelem na projekt, respektive vlastníkem a následně provozovatelem infrastruktury bude Město tzn. veřejný subjekt. Realizace projektu je plánována na období 1.6.2008 1.6.2010, tzn. uvedení projektu do provozu je plánováno na 01.07.2010. Předpokládané přímé realizační náklady projektu jsou stanoveny ve výši 141 400,000 tis. Kč bez DPH, tedy částka s DPH činí 168 266,000 tis. Kč. Na základě výše přímých realizačních nákladů je patrné, že projekt bude definován jako Individuální projekt. Žadatel není plátcem DPH. Vzhledem k charakteru projektu, je tedy projekt zařazen dle Implementačního dokumentu Operačního programu Životní prostředí 2007 2013, do prioritní osy 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí, respektive do oblasti podpory - 2.2 Omezování emisí. Jelikož se jedná o projekt rekonstrukce stávajícího zdroje tepla s navýšením kapacity výroby tepla elektřiny, jedná se o projekt tzv. přírůstkový, proto musí být projekt v rámci prioritní osy 2 zpracován Energetickým modelem přírůstkovým (Energeticky model HD_v14.1.xls). 2 VSTUPNÍ ÚDAJE PROJEKTU Souhrnný přehled vstupních údajů projektu je uveden v tabulkách níže. Stavba zahrnuje rekonstrukci kotle na uhlí a TTO na plyn výkonem 16 MW. Dále bude instalován kotel na biomasu o výkonu 2 MW a ORC. Projekt řeší rekonstrukci a doplnění stávajícího objektu pro účely výroby tepla a po realizaci projektu také k výrobě elektřiny. Aby byla zajištěna správná funkce výpočtů v Modelu, je třeba všechny údaje, uvedené v tabulkách níže, vyplnit do Energetického modelu přírůstkového, který je relevantní pro výpočet míry podpory pro projekty na základě historických dat, které jsou zařazeny do Prioritní osy 2 a 3. Pozn.: Údaje, týkající se investičních nákladů (viz Tabulka 2) se do Modelu musí zadat v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., že je-li náklad 20 825 Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo 20,825!!! ). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících, (tj. 21 tis. Kč), přesto však počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. Tabulka 1: Vstupní data Položka Jednotka Hodnota Info Zahájení realizace projektu Den/měsíc/rok 1.6.2009 Uvedení projektu do provozu Den/měsíc/rok 1.6.2010 Vlastník infrastruktury veřejný/obec Město Provozovatel infrastruktury veřejný/obec Město Základní vstupní údaje bez projektu bez DPH Instalovaný tepelný výkon MW 16,00 Roční využití inst. výkonu h 2 000 Vlastní spotřeba tepla GJ/rok 2 300 Dodávky tepla ostatním odběratelům GJ/rok 100 000 3

kategorie 1 Cena tepla kategorie 1 Kč/GJ 350,00 Provozní náklady projektu včetně DPH Fixní náklady tis. Kč 3 550 Výdaje na provozní látky tis. Kč 400 Výdaje na paliva tis. Kč 700 Výdaje na el. a tepelnou energii dodanou zvenčí tis. Kč 150 Poplatky za odpady a emise tis. Kč 550 Celkové roční provozní náklady tis. Kč/rok 5 350 Příjmy projektu včetně DPH Za prodej tepla kategorie odběru 1 tis. Kč 35 000 Celkové roční příjmy tis. Kč/rok 35 000 Základní vstupní údaje s projektem bez DPH Instalovaný elektrický výkon MWe 0.80 Vlastní spotřeba elektřiny MWh/rok 100 Pevná výkupní cena elektřiny Kč/ MWh 2 500,00 Příspěvek za KVET Kč/ MWh 45,00 Instalovaný tepelný výkon MW t 18,00 Roční využití inst. výkonu h 2 000 Vlastní spotřeba tepla GJ/rok 2 500 Dodávky tepla ostatním odběratelům kategorie 1 Provozní náklady projektu GJ/rok 115 000 včetně DPH Fixní náklady tis. Kč 4 400 Výdaje na provozní látky tis. Kč 700 Výdaje na paliva tis. Kč 2 700 Výdaje na el. a tepelnou energii dodanou zvenčí tis. Kč 200 Poplatky za odpady a emise tis. Kč 600 Celkové roční provozní náklady tis. Kč/rok 8 600 Příjmy projektu včetně DPH Za prodej elektřiny pevná výkupní cena tis. Kč 3 750 Za prodej elektřiny příspěvek KVET tis. Kč 72 Za prodej tepla kategorie odběru 1 tis. Kč 40 250 Celkové roční příjmy tis. Kč/rok 44 072 4

Tabulka 2: Investiční náklady (tis. Kč na tři desetinná místa) Položka Jednotka Hodnota Investiční náklady projektu bez DPH Projekce a příprava tis. Kč 3 400,000 Výstavba tis. Kč 17 400,000 Stroje a zařízení tis. Kč 124 000,000 Ostatní náklady s projektem tis. Kč 7 830,000 DPH tis. Kč 29 000,000 Celkem investiční náklady tis. Kč 181 630,000 5

3 POSTUP PŘI VYPLŇOVÁNÍ A ŘEŠENÍ PROJEKTU Níže je uveden postup při vyplňování a řešení projektu Rekonstrukce kotelny na uhlí s instalací kotle na biomasu (dále jen Projekt ) na uvedeném příkladu. Řešení a členění následujících kapitol odpovídá jednotlivým krokům tak, jak má Zpracovatel postupovat při vyplňování dat do Energetického modelu HD a při řešení výstupů Projektu. Zpracovatel vyplní postupně odpovídající data do následujících listů v Modelu: List INFO List SCÉNÁŘ BEZ PROJEKTU List NÁKLADY A PŘÍJMY BEZ PROJEKTU List SCÉNÁŘ S PROJEKTEM List NÁKLADY A PŘÍJMY S PROJEKTEM List INVESTIČNÍ NÁKLADY běžné ceny List ZDROJE FINANCOVÁNÍ List VÝSTUP PRO SFŽP 3.1 LIST INFO Zpracovatel nejprve vyplní požadované vstupní údaje, jako jsou identifikační údaje o Žadateli a předkládaném Projektu (jméno žádajícího subjektu, název projektu, ID projektu dle čísla, vygenerovaného k formuláři žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL, kontaktní osoba Žadatele, sídlo Žadatele, telefon a E-mail). Dále musí Zpracovatel stanovit relevantní prioritní osu a oblast podpory, do které svým zaměřením námi řešený Projekt spadá. V rámci položky Prioritní osa (číslo) vybere možnost 2 (Zlepšování kvality ovzduší snižování emisí) a v rámci položky Oblast podpory vybere možnost 2.2 (Omezování emisí). Žadatel je povinen vyplnit na listu Info položku Kategorie projektu s ohledem na charakter Projektu. Tento výběr je čistě na Žadateli/Zpracovateli FA s tím,že na základě celkových investičních nákladů Projektu (vč. DPH bez ohledu na jeho způsobilost), které činí 181 630,000 tis. Kč a dle v současnosti platného kurzu ČNB (26,106 Kč/EUR), se jedná o Individuální projekt (jehož celkové investiční náklady nepřekročí částku 25 mil. EUR, což je hranice pro stanovení charakteru Projektu dle platných dokumentů národních orgánů a EK). Následně je nutné vyplnit předpokládané datum zahájení realizace Projektu a předpokládané datum ukončení realizace Projektu, dále je třeba definovat položku Má žadatel nárok na vrácení DPH? v tomto případě je nastavena položka na Ne. U položky Má Žadatel nárok na uplatnění daně z příjmů při výpočtu míry podpory? je standardně nadefinováno Ne. Posledními položkami, které je zapotřebí v rámci tohoto listu definovat, jsou jaký typ subjektu Žadatel je, položka: Žadatel je veřejný nebo soukromý subjekt v tomto případě je položka nastavena na veřejný a položku Pokud je žadatel veřejný subjekt, jaký typ? V tomto případě položka nastavena na obec. 6

Obrázek 1: List Info 7

3.2 LIST SCÉNÁŘ BEZ PROJEKTU V rámci listu vyplňuje Zpracovatel analýzy základní vstupní parametry, související se stávajícím stavem před rekonstrukcí stavby, bez realizace Projektu. Nejdříve je nutné zadat Typ projektu v rozbalovacím menu položky Stavby. V našem případě je vybrán typ Projektu Teplárna / KVET vč. rozvodů tepla. Na základě takto zadaného typu Projektu se automaticky nabízí relevantní položky v rámci Výstavby a zařízení, pro které bude definovat Zpracovatel investiční náklady v rámci listu Investiční náklady běžné ceny. Obrázek 2: List Scénář bez projektu 3 Typ projektu Dále je nutné v rámci listu zadat údaje o zařízení před realizací Projektu. Vzhledem k tomu, že před realizací Projektu byla využívána kotelna na uhlí a TTO na plyn, je nutné zadat data, jako jsou instalovaný tepelný výkon (16,00 MW t ) a roční využití instalovaného výkonu (2 000 h). 8

Obrázek 3: List Scénář bez projektu Základní vstupní parametry Zpracovatel dále v rámci položky Roční výroba tepla vyplní hodnotu v GJ/rok s tím, že hodnota bude vypočtena jako součin instalovaného výkonu a ročního využitého instalovaného výkonu a následně pro převod z MWh na GJ se vynásobí hodnotu 3,6. (1MWh = 3,6 GJ) Z výpočtu vyplývá, že Roční výroba tepla je 115 200 GJ/rok (115 200 = 16,00 x 2 000 x 3,6). Do položky Vlastní spotřeba tepla Zpracovatel zadá hodnotu 2 300 GJ/rok. Pro dodávky tepla konečným odběratelům musí Zpracovatel vyplnit údaje pro kategorii odběru 1 (100 000 GJ/rok). Jelikož se jedná pouze o jednu kategorii odběratelů tepla, je celková dodávka tepla konečným odběratelům také 100 000 GJ/rok. V rámci kontroly je možné v [buňce G8] vidět zeleně podbarvený nápis OK což znamená, že při zadávání dat nedošlo k žádné chybě. Poslední položkou, kterou v rámci tohoto listu Zpracovatel vyplní, jsou ceny tepla pro každou definovanou kategorii odběru, v našem příkladě pouze do kategorie odběru 1, která činí 350,00 Kč/GJ. 9

3.3 LIST NÁKLADY A PŘÍJMY BEZ PROJEKTU V rámci listu vyplní Zpracovatel jak fixní a variabilní náklady bez Projektu, tak i příjmy bez Projektu, a to ve stálých cenách v cenové úrovni, uvedené na listu Info, [buňka I26] (tis. Kč v c.ú. 2009). Vzhledem ke skutečnosti, že Žadatel není plátcem DPH (viz. List Info, položka Má žadatel nárok na vracení DPH? nastaveno Ne ), musí být všechny zadávané hodnoty pro položky nákladů a příjmů zadávány včetně DPH! Provozní náklady bez Projektu: V rámci tabulkové části Provozní náklady, musí být v rámci Projektu vyplněny předdefinované položky Fixní náklady (osobní náklady, náklady na provoz a údržbu, osobní náklady, nájem pozemku, apod.) a dále následující variabilní náklady, které jsou v rámci Modelu standardně předdefinovány, a to dle typu Projektu ( výdaje na provozní látky / suroviny, výdaje na paliva, výdaje na elektrickou a tepelnou energii, dodanou zvenčí, poplatky za odpady a emise a ostatní). Obrázek 4: List Náklady a příjmy bez projektu Provozní náklady Fixní náklady Projektu v roce 2011 se automaticky dopočítají dle zadaných vstupních hodnot v předdefinovaných buňkách (součet buněk M7 až M11). Celkové fixní náklady Projektu v roce 2011 činí 3 550 tis. Kč/rok, jednotlivé položky fixních nákladů jsou uvedeny níže: Náklady na běžné opravy a údržbu byly stanoveny na 150 tis. Kč/rok. Náklady na nájem pozemku a ostatních nemovitostí byly stanoveny na 500 tis. Kč/rok. Osobní náklady spojené s provozováním kotelny byly stanoveny na 2 500 tis. Kč / rok. Náklady na režie a pojištění, které souvisí s provozováním kotelny, byly stanoveny na 400 tis. Kč / rok. Položka Ostatní nebyla využita, a to z důvodu, že ostatní předdefinované položky byly pro definování provozních nákladů dostačující. Variabilní náklady se vyplňují v celém prvním roce (rok 2011) po předpokládaném uvedení Projektu do provozu (rok 2010). U každé položky variabilních nákladů, která je 10

předdefinována, Model automaticky vypočítá jednotkový náklad (Kč/jednotka), který je vypočten jako celkové náklady dané služby, děleno množstvím za danou službu. Celkové variabilní náklady v roce 2011 dosahují výše 1 800 tis. Kč, jednotlivé položky variabilních nákladů jsou uvedeny níže: Roční variabilní náklady na spotřebované provozní suroviny jsou 400 tis. Kč. Roční variabilní náklady na spotřebovaná paliva činí 700 tis. Kč. Roční variabilní náklady na spotřebovanou elektrickou energii a tepelnou energii dodanou zvenčí činí 150 tis.kč. Roční variabilní náklady (poplatky za vyprodukované odpady) činí 550 tis. Kč. Celkové provozní náklady v prvním celém roce po uvedení Projektu do provozu (rok 2011) jsou vypočteny ve výši 5 350 tis. Kč. V jednotlivých letech od roku 2011 zůstává ve scénáři bez Projektu celková výše provozních nákladů na hodnotě 5 350 tis. Kč. Příjmy bez Projektu: Zpracovatel v rámci tohoto listu již nemusí vyplnit položky pro jednotlivé příjmy Projektu. Tyto položky se automaticky dopočítají na základě zadaných dat v listu Scénář bez projektu. Vyplnění položek je tedy provedeno automaticky,a to v rámci světle žlutě podbarvených buněk. Obrázek 5: List Náklady a příjmy bez projektu - Příjmy V rámci tabulkové části Příjmy je v rámci scénáře bez projektu definován pouze následující typ příjmů: Příjmy za prodej tepla kategorie odběru 1. Detailnější stanovení příjmů je uveden v odrážkách níže: Příjmy za prodej tepla kategorie odběru 1 činí 35 000 tis. Kč/rok. Celkové roční příjmy bez Projektu v roce 2011 činí 35 000 tis. Kč/rok. Obrázek 6: List Náklady a příjmy bez projektu Příjmy náklady 11

3.4 LIST SCÉNÁŘ S PROJEKTEM V rámci listu vyplňuje Zpracovatel analýzy základní vstupní parametry, související již s realizací Projektu. Nejdříve je nutné zadat Typ projektu v rozbalovacím menu položky Stavby. V našem případě je vybrán typ Projektu Teplárna / KVET vč. rozvodů tepla. Na základě takto zadaného typu Projektu se opět automaticky nabízí relevantní položky v rámci Výstavby a zařízení, pro které bude definovat Zpracovatel investiční náklady v rámci listu Investiční náklady běžné ceny. Obrázek 7: List Scénář s projektem Typ projektu Dále je nutné v rámci listu zadat údaje o zařízení po realizaci Projektu. Jelikož se v rámci Projektu po jeho realizaci počítá s instalací ORC pro výrobu elektřiny z kotle na biomasu, je nutné zadat údaje o tomto zařízení. V rámci Projektu bude tedy v provozu ORC s instalovaným elektrickým výkonem 0,80 MWe a ročním využitím instalovaného výkonu 2 000 h. Dále musí Zpracovatel v rámci položky Roční výroba elektřiny vyplnit hodnotu v MWh/rok (1 600 MWh/rok) s tím, že hodnota bude vypočtena jako součin instalovaného výkonu a ročního využitého instalovaného výkonu. Vlastní spotřeba elektřiny je uvažována na hodnotu 100 MWh/rok. Jelikož je v rámci našeho příkladu definováno, že elektřina bude prodávána pevnou výkupní cenou, musí Zpracovatel tuto položku vybrat v rámci rozbalovacího menu položky Režim výkupu elektřiny v [buňka E4]. Dále je nutné vyplnit sazby bez DPH v rámci položek Pevná výkupní cena elektřiny (2 500,00 Kč/MWh) a Příspěvek za KVET (45,00 Kč/MWh). V případě, že v pravé části tabulky svítí zeleně podbarvená buňka OK, jsou data zadána správně a Zpracovatel může pokračovat dále při vyplňování modelu. 12

Obrázek 8: List Scénář s projektem Základní vstupní parametry Vzhledem k tomu, že po realizaci Projektu bude využívána rekonstruovaná kotelna na uhlí a TTO na plyn (instalovaný tepelný výkon 16,00 MW t ), vč. nově instalovaného kotle na biomasu (instalovaný tepelný výkon 2,00 MW t ), je nutné zadat celkový instalovaný tepelný výkon po realizaci Projektu, což je 18,00 MW t (2,00 MW t + 16,00 MW t ) s tím, že roční využití instalovaného výkonu bude 2 000 h. Dále musí Zpracovatel v rámci položky Roční výroba tepla vyplnit hodnotu v GJ/rok s tím, že hodnota bude vypočtena jako součin instalovaného výkonu a ročního využitého instalovaného výkonu a následně pro převod z MWh na GJ se vynásobí hodnotu 3,6 (1MWh = 3,6 GJ). Z výpočtu vyplývá, že Roční výroba tepla je 129 600 GJ/rok (129 600 = 18,00 x 2 000 x 3,6). Do položky Vlastní spotřeba tepla Zpracovatel zadá hodnotu 2 500 GJ/rok, která odpovídá hodnotě po realizaci Projektu. Pro dodávky tepla konečným odběratelům musí Zpracovatel vyplnit údaje pro kategorii odběru 1 ( 115 000 GJ/rok). Jelikož se jedná pouze o jednu kategorii odběratelů tepla je celková dodávka tepla konečným odběratelům také 115 000 GJ/rok. V rámci kontroly je možné v [buňce G8] vidět zeleně podbarvený nápis OK což znamená, že při zadávání dat nedošlo k žádné chybě a Zpracovatel může dále pokračovat při vyplňování modelu. 13

Položka Cena tepla kategorie odběru 1 je předdefinována dle údaje, zadaném v listu Scénář bez projektu, tedy na 350,00 Kč/GJ. 3.5 LIST NÁKLADY A PŘÍJMY S PROJEKTEM Postup při vyplňování údajů v tomto listu je stejný, jako u listu Náklady a příjmy bez projektu s tím rozdílem, že Zpracovatel musí vyplňovat hodnotu nákladů a příjmů, které odpovídají nákladům a příjmům již po realizaci Projektu. Proto v rámci listu vyplní Zpracovatel jak fixní a variabilní náklady vč. Projektu tak i příjmy vč. Projektu, a to ve stálých cenách v cenové úrovni 2009 (tis. Kč). Vzhledem ke skutečnosti, že Žadatel není plátcem DPH (viz. List Info, položka Má žadatel nárok na vracení DPH? nastaveno Ne ), musí být všechny zadávané hodnoty (stejně jako na listu Náklady a příjmy bez projektu ) pro položky nákladů a příjmů zadávány včetně DPH! Provozní náklady s Projektem: V rámci tabulkové části Provozní náklady, musí být vlivem realizace Projektu opět vyplněny předdefinované položky Fixní náklady (osobní náklady, náklady na provoz a údržbu, osobní náklady, nájem pozemku, apod.) a dále variabilní náklady, které jsou v rámci Modelu standardně předdefinovány, a to dle typu Projektu ( výdaje na provozní látky / suroviny, výdaje na paliva, výdaje na elektrickou a tepelnou energii, dodanou zvenčí, poplatky za odpady a emise a ostatní). Obrázek 9: List Náklady a příjmy s projektem Provozní náklady Fixní náklady po realizaci Projektu v prvním celém roce po uvedení Projektu do provozu (2011) se automaticky dopočítají dle zadaných vstupních hodnot v předdefinovaných buňkách (součet buněk M7 až M11). Celkové fixní náklady po realizaci Projektu v roce 2011 činí 4 400 tis. Kč/rok, jednotlivé položky fixních nákladů jsou uvedeny níže: Náklady na běžné opravy a údržbu byly stanoveny na 200 tis. Kč/rok. Dle předpokladu v průběhu jednotlivých let nebude docházet k nárůstu výše těchto nákladů. Náklady na nájem pozemku a ostatních nemovitostí byly stanoveny na 600 tis. Kč/rok. Dle předpokladu v průběhu jednotlivých let nebude docházet k nárůstu výše těchto nákladů. 14

Osobní náklady spojené s provozováním byly stanoveny na 3 000 tis. Kč / rok. Dle předpokladu v průběhu jednotlivých let nebude docházet k nárůstu výše těchto nákladů. Náklady na režie a pojištění, které souvisí s provozováním kotelny, byly stanoveny na 600 tis. Kč / rok. Dle předpokladu v průběhu jednotlivých let nebude docházet k nárůstu výše těchto nákladů. Položka Ostatní nebyla využita, a to z důvodu, že ostatní předdefinované položky byly pro definování provozních nákladů dostačující. Variabilní náklady se vyplňují v celém prvním roce (rok 2011) po předpokládaném uvedení Projektu do provozu (rok 2010). Postup při vyplňování části Variabilní náklady je opět stejný jako v případě listu Náklady a příjmy bez projektu, jen musí být zadány hodnoty variabilních nákladů, navýšené v souvislosti s realizovaným Projektem (tedy variabilní náklady po realizaci Projektu). Celkové variabilní náklady v roce 2011 dosahují výše 4 200 tis. Kč, jednotlivé položky variabilních nákladů jsou uvedeny níže: Roční variabilní náklady na spotřebované provozní suroviny jsou 700 tis. Kč. Roční variabilní náklady na spotřebovaná paliva činí 2 700 tis. Kč. Roční variabilní náklady na spotřebovanou elektrickou energii a tepelnou energii dodanou zvenčí činí 200 tis.kč. Roční variabilní náklady (poplatky za vyprodukované odpady) činí 600 tis. Kč. Celkové provozní náklady po realizaci Projektu v prvním celém roce po uvedení Projektu do provozu (rok 2011) jsou vypočteny ve výši 8 600 tis. Kč. V jednotlivých letech od roku 2011 zůstává ve scénáři s Projektem celková výše provozních nákladů na hodnotě 8 600 tis. Kč. Příjmy s Projektem: Zpracovatel v rámci tohoto listu již nemusí vyplnit položky pro jednotlivé příjmy Projektu. Tyto položky se automaticky dopočítají na základě zadaných dat v listu Scénář s projektem. Vyplnění položek je tedy provedeno automaticky,a to v rámci světle žlutě podbarvených buněk. Obrázek 10: List Náklady a příjmy s projektem - Příjmy 15

V rámci tabulkové části Příjmy jsou v rámci Scénáře s projektem definovány následující typy příjmů: Příjmy za prodej elektřiny pevná výkupní cena. Roční příjmy za prodej elektřiny příspěvek za KVET. Příjmy za prodej tepla kategorie odběru 1. Detailnější stanovení a popis definovaných příjmů je uveden v odrážkách níže: Roční příjmy za prodej elektřiny pevná výkupní cena činí v roce 2011 celkem 3 750tis. Kč. Roční příjmy za prodej elektřiny příspěvek za KVET činí v roce 2011 celkem 72 tis. Kč. Příjmy za prodej tepla kategorie odběru 1 činí v roce 2011 celkem 40 250tis. Kč/rok. Celkové roční příjmy s Projektem v roce 2011 činí 44 072 tis. Kč/rok. Obrázek 11: List Náklady a příjmy s projektem Náklady Příjmy 16

3.6 LIST INVESTIČNÍ NÁKLADY BĚŽNÉ CENY V rámci listu vyplňuje Zpracovatel analýzy investiční náklady Projektu v běžných cenách! Investiční náklady musí být v souladu s položkovým rozpočtem, který je součástí projektové dokumentace a se souhrnným položkovým rozpočtem, který dokládá Žadatel v rámci předložení žádosti na Projekt. Pozn.: Investiční náklady se do Modelu zadávají v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa (tzn., že je-li náklad 20 825 Kč, do Modelu Zpracovatel zadá číslo 20,825!!! ). Model následně zobrazuje zaokrouhlené hodnoty na částku v tisících, tj. 21 tis. Kč, přesto však počítá s přesnými částkami zadanými Zpracovatelem. V případě navrhované stavby byly v roce 2008 finanční prostředky v rámci projektových prací vynaloženy na zpracování následujících činností (geologický průzkum: 300,000 tis. Kč, studie proveditelnosti: 200,000 tis. Kč, posouzení vlivu na ŽP: 300,000 tis. Kč, energetický audit: 30,000 tis. Kč, projektová dokumentace: 1 500,000 tis. Kč, zpracování žádosti: 800,000 tis. Kč). Dalšími investičními náklady, které Zpracovatel musí vyplnit v rámci tohoto listu, jsou náklady, související s výstavbou v rámci realizace Projektu. Zpracovatel vyplní do buněk v rámci položky Výstavba, žlutě podbarvené buňky v jednotlivých letech realizace Projektu. Do těchto buněk (sloupec rok 2009 a 2010) Zpracovatel zadá investiční náklady, související s danou položkou (Komunikace: 400,000 tis, Kč, Budova zdroje tepla: 14 000,000 tis. Kč, Ostatní stavby: 3 000,000 tis.kč.). V rámci těchto položek není možné nastavit životnost dané položky, která je standardně předdefinována na 30 let. Dále musí Zpracovatel vyplnit v rámci položky Stroje a zařízení daný typ technologie, na kterou vynaloží finanční prostředky. Do předdefinovaných buněk v rámci této položky vyplní do příslušného roku (2009 a 2010) hodnotu přepokládaných investičních nákladů (Technologie zdroje tepla: 52 000,000 tis. Kč, Technologie zdroje elektřiny: 34 000,000 tis. Kč, Výdaje, související s vyvedením el. výkonu: 10 000,000 tis. Kč, Rozvody tepla: 16 000,000 tis. Kč, Předávací a výměníkové stanice: 12 000,000 tis. Kč). V rámci Projektu je předdefinována životnost na dobu 30 a 25, resp. 15 let. Obrázek 12: List Investiční náklady - běžné ceny 17

Z výše uvedených přímých způsobilých realizačních nákladů Projektu (částka za položky Výstavba a Stroje a zařízení = 17 400,000 tis. Kč + 124 000,000 tis. Kč = 141 400,000 Kč) může Zpracovatel vypočítat tzv. ostatní náklady Projektu, a to dle podmínek uvedených v Implementačním dokumentu OPŽP, pro prioritní osu 2 a oblast podpory 2.2. V rámci Projektu jsou ostatní investiční náklady nastaveny následovně: rezerva (7 070,000 tis. Kč = 5%), propagace (240,000 tis. Kč = 0.5%), dozor v průběhu výstavby (520,000 tis. Kč = 4%). V rámci Projektu jsou všechny náklady spojené s realizací Projektu definovány jako způsobilé náklady, z tohoto důvodu nejsou vyplněny žádné náklady v tabulkové části Z toho - nezpůsobilé investiční náklady Vzhledem ke skutečnosti, že DPH je započteno do celkových nákladů Projektu, je částka odpovídající DPH automaticky Modelem dopočítávána a připočtena do celkových nákladů Projektu. Po vyplnění tohoto listu je tedy patrné, že celkové investiční náklady Projektu činí 181 630,000 tis. Kč vč. DPH a tudíž Projekt je v rámci OPŽP definován jako Individuální projekt. Vzhledem ke skutečnosti, že Žadatel není plátcem DPH, je považováno DPH za způsobilý náklad Projektu. Celkové investiční náklady Projektu činí 181 630, 000 tis. Kč vč. DPH. 3.7 LIST ZDROJE FINANCOVÁNÍ V rámci tohoto listu musí Zpracovatel analýzy nastavit finanční zdroje na dofinancování Projektu tak, aby byly hodnoty v buňkách [H42, H55, J55, K55] rovny 0 tedy -. Jestliže nedojde ke správnému definování zdrojů na dofinancování Projektu, jsou výše uvedené buňky nebo jedna z buněk podsvíceny červenou barvou viz. obrázek níže. Obrázek 13: List Zdroje financování Veřejný subjekt Částka k dofinancování V rámci dofinancování Projektu Žadatel počítá s využitím půjčky u bankovního subjektu a to ve výši 30 000 000 Kč, ostatní zdroje na dofinancování Projektu budou hrazeny z příspěvku ze zdrojů krajských rozpočtů a nakonec z vlastních zdrojů Žadatele. V rámci listu Zpracovatel vyplňuje pouze buď tabulku Veřejný subjekt nebo Soukromý subjekt a to v závislosti na typu Žadatele. V tomto případě je vyplňována tabulka Veřejný subjekt. V rámci vyplnění tabulky Veřejný subjekt je vyplněna hodnota předpokládaného úvěru do buňky [H 49]. Finanční zdroje z úvěru budou sloužit k financování nezpůsobilých nákladů a z tohoto důvodu je buňka [I 49] vyplněna hodnotou 0%. Zbývající náklady, které je nezbytné dofinancovat budou financovány ze zdrojů krajských rozpočtů v hodnotě 5 000 000 Kč, když tato hodnota je zadána do buňky [H 52] a procenta v buňce [I 52] musí být nastavena na hodnotu 100% (jedná se o dotaci kraje pouze na způsobilé náklady Projektu). Posledním zdrojem k dofinancování Projektu budou vlastní zdroje Žadatele tzn. částka 27 822 081 Kč je vložena do buňky [H 48] a procenta v buňce [I 48] musí být nastavena na hodnotu 29,48 %. Takto nastavená procenta v buňce [I 48] zaručí financování jak způsobilých tak i nezpůsobilých výdajů Projektu. 18

Obrázek 14: List Zdroje financování Veřejný subjekt - obec Jestliže je správně vyplněna tabulka veřejný subjekt je automaticky vyplněna tabulka na řádcích [25 až 42] Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL, která je zcela shodná s tabulkou v elektronické Žádosti BENE-FILL viz. tabulka níže. Obrázek 15: List Zdroje financování Skladba financování Projektu Vzhledem ke skutečnosti, že je ve zdrojích dofinancování předpokládáno využití úvěru od bankovního subjektu, musí být nastaveny parametry předpokládaného úvěru viz. buňky [H208 až H215]. Parametry úvěru jsou: doba splácení 20 let, doba odkladu 4 roky, úroková sazba 4 % s fixní úrokovou sazbou a konstantní splátkou jistiny, poplatek za zřízení úvěru jako % celkového úvěru je roven 0. Obrázek 16: List Zdroje financování Bankovní úvěr/půjčka veřejnému subjektu 19

4 KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ Jelikož se jedná o Individuální projekt, jsou na základě zadaných (vyplněných) dat do Modelu, stanoveny výsledky FA ve standardizované podobě následovně na listu Výstup pro SFŽP. Jedná se zejména o následující ukazatele finanční výkonnosti Projektu: Čistá současná hodnota bez podpory společenství FNPV/C = - 117 140 tis. Kč, [buňka F47]. Čistá současná hodnota s podporou společenství FNPV/K = - 14 097 tis. Kč, [buňka I47]. Finanční míra návratnosti bez podpory společenství FRR/C = - 3,7 % [buňka F46]. Finanční míra návratnosti s podporou společenství FRR/K = 1,5 % [buňka I46]. Vzhledem k tomu, že Projekt vytváří významnou část odpisů, viz. obrázek níže (list Výpočet míry podpory [buňka L51]), je Projekt tzv. finančně udržitelný (Projekt vytváří významnou část odpisů). Tato položka je taktéž uvedena v rámci listu Výstup pro SFŽP, [buňka F65]. Na základě výše uvedených (Modelem vypočtených) hodnot lze konstatovat, že v rámci výpočtu analýzy byla obdržena relevantní data a tudíž lze stanovit míru podpory z dotačního titulu OPŽP. Obrázek 17: List Výpočet míry podpory Projekt vytváří významnou část odpisů 20

5 STANOVENÍ MÍRY PODPORY Výsledky stanovené míry podpory jsou souhrnně uvedeny na listu Výstup pro SFŽP. V rámci FA byly vypočteny následující hodnoty pro stanovení částek na financování Projektu: Míra nedostatku financování = 72,68 % [buňka P45]. Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů = 61,78 % [buňka P47]. Spolufinancování ze zdrojů SR - kap. 315 / SFŽP = 5 % z veřejných způsobilých výdajů Projektu [buňka F26]. Vypočtená skladba finančních zdrojů Projektu: Celkové výdaje Projektu = 181 629 700 Kč vč. DPH [buňka E16]. Výše podpory z OPŽP celkem = 118 807 619 Kč z celkových způsobilých výdajů Projektu [buňka E23]. Příspěvek Společenství jako podíl způsobilých nákladů = 112 207 196 Kč [buňka E24]. Spolufinancování ze zdrojů SR - kap. 315 / SFŽP = 6 600 423 Kč buňka F26]. Zdroje potřebné k dofinancování Projektu ze strany Žadatele celkem = 62 822 081 Kč [buňka G41]), z toho: Vlastní zdroje Žadatele = 27 822 081 Kč [buňka G34]. Bankovní úvěr/půjčka = 30 000 000 Kč [buňka G36]. Dotace od veřejného subjektu = 5 000 000 Kč [buňka G40]. Výstupem z Modelu je také tabulka Tabulka finančních zdrojů dle formuláře žádosti v elektronickém prostředí BENE-FILL, Skladba financování projektu na listu Zdroje financování, která je shodná s elektronickým prostředím žádosti BENE FILL. Z této tabulky může Zpracovatel jednoduše kopírovat zadaná data přímo do el. prostředí BENE- FILL. 21