Rada Evropské unie Brusel 26. září 2017 (OR. en) 12554/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 25. září 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 535 final FIN 572 ECOFIN 749 ELARG 67 COWEB 116 COEST 246 MED 78 DEVGEN 205 COAFR 259 COASI 148 COLAC 88 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Předmět: ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu dle stavu k 31. prosinci 2016 Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 535 final. Příloha: COM(2017) 535 final 12554/17 mo DG G 2A CS
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.9.2017 COM(2017) 535 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu dle stavu k 31. prosinci 2016 {SWD(2017) 312 final} CS CS
Obsah 1. ÚVOD... 3 2. PŘEHLED SVĚTA FINANČNÍCH NÁSTROJŮ... 4 3. DŮVODY PRO VYUŽÍVÁNÍ FINANČNÍCH NÁSTROJŮ... 6 3.1. Současná ekonomická situace... 6 3.2. Finanční nástroje umožňují dělat více za méně peněz... 6 3.3. Finanční nástroje dosáhly většího dopadu v kombinaci a v propojení s dalšími fondy..7 4. ANALÝZA PŘEDKLÁDANÝCH INFORMACÍ... 8 4.1. Finanční aktivační účinek nástrojů v období 2007 2013... 9 4.2. Finanční aktivační účinek nástrojů v období 2014 2020... 11 4.3. Dotčené cílové skupiny... 15 4.4. Zeměpisné rozdělení dosaženého financování... 17 4.5. Příklady úspěchu... 21 5. ZÁVĚR... 22 2
1. ÚVOD Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě svou výroční zprávu o činnostech vztahujících se k finančním nástrojům na úrovni EU určeným pro oblasti vnitřních i vnějších politik Unie, které jsou podporovány z rozpočtu Unie a řízeny přímo nebo nepřímo Komisí, jak se vyžaduje v čl. 140 odst. 8 finančního nařízení 1. Toto je čtvrté vydání zprávy podle tohoto ustanovení 2. Cílem zprávy je poskytnout Evropskému parlamentu a Radě úplný přehled o finančních nástrojích zavedených na úrovni EU a výsledcích jejich použití z kvantitativního i kvalitativního hlediska, který bude sloužit jako dynamický nástroj rozhodovacího procesu. Ve snaze zlepšit v tomto ohledu užitečnost této zprávy Komise v rámci navrhované revize finančního nařízení navrhla sloučit tuto zprávu a další dokumenty, které poskytují informace o finančních nástrojích EU 3 a které jsou v současnosti předkládány v jiných termínech, do jediné zprávy přiložené k návrhu rozpočtu. Nová zpráva předpokládaná v návrhu Komise ohledně revize finančního nařízení 4 by zahrnovala nejen finanční nástroje, jak vyžaduje finanční nařízení na základě současného požadavku na předkládání zpráv, ale také rozpočtové záruky a finanční pomoc 5. Tyto podrobnější zprávy by mohly být zavedeny od vstupu upraveného finančního nařízení v platnost. Je třeba uvést, že nástroje podporované z rozpočtu Unie, jež však uplatňují členské státy v rámci sdíleného řízení, jsou předmětem samostatné zprávy. S ohledem na programové období 2007 2013 byla do 1. října každého roku zveřejňována výroční souhrnná zpráva o uplatňování nástrojů finančního inženýrství v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF) 6. Od roku 2016 Komise předkládá souhrny údajů o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení, jak se s ohledem na evropské strukturální a investiční fondy (EFRR, ESF, FS, EZFRV a ENRF) vyžaduje v nařízení o společných ustanoveních 7. S ohledem na programové období 2014 2020 byla první výroční souhrnná zpráva zveřejněna na konci roku 2016 8. Předmětem 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. 2 COM(2016) 675 final, 24.10.2016; COM(2015) 565 final, 13.11.2015; COM(2014) 686 final, 30.10.2014. 3 Kromě této zprávy zejména pracovní dokument předkládaný podle čl. 38 odst. 5 finančního nařízení a dokument prezentující údaje požadované v čl. 49 odst. 1 písm. e) finančního nařízení. 4 Viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU, COM(2016) 605 final, 14.9.2016, zejména pak navrhovaný nový čl. 39 odst. 4 a článek 242. 5 Definovaná v návrhu Komise (viz poznámka pod čarou 4) jako pomoc pro členské státy nebo třetí země, která má podobu půjčky, úvěrové linky či jakéhokoliv jiného nástroje, který se považuje za vhodný k zajištění účinnosti podpory, na kterou si potřebné prostředky může Unie vypůjčit jménem Unie na kapitálových trzích nebo u finančních institucí. 6 Zpráva za rok 2015 je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/thefunds/fin_inst/pdf/summary_data_fei_2015.pdf 7 Ustanovení čl. 46 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013. 8 Zpráva k 31. prosinci 2015 je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/thefunds/fin_inst/pdf/summary_data_fi_1420_2015.pdf 3
samostatné zprávy vyžadované podle nařízení o EFSI jsou obdobně finanční a investiční operace v rámci rozpočtové záruky EFSI, jež nejsou finančními nástroji ve smyslu finančního nařízení 9. K této zprávě o nástrojích na úrovni EU je připojen pracovní dokument útvarů Komise (SWD), který obsahuje podrobné informace o jednotlivých finančních nástrojích vyžadované podle čl. 140 odst. 8 písm. a) až l) finančního nařízení. V příloze 1 této zprávy jsou tyto informace shrnuty ve formě tabulky pro každý nástroj. Kromě toho přehledová tabulka na straně 4 pracovního dokumentu útvarů Komise obsahuje přehledný seznam finančních nástrojů, které jsou předmětem zprávy, spolu s právními a finančními informacemi. 2. PŘEHLED SVĚTA FINANČNÍCH NÁSTROJŮ Finančními nástroji jsou opatření finanční podpory Unie poskytovaná z rozpočtu na doplňkovém základě a zaměřená na plnění jednoho nebo více konkrétních politických cílů Unie. Tyto nástroje mohou mít formu kapitálových či kvazikapitálových investic, půjček nebo záruk anebo jiných nástrojů ke sdílení rizik a tam, kde je to vhodné, mohou být spojeny s granty 10. V současnosti Komise přímo či nepřímo řídí 35 finančních nástrojů. Na obrázku 1 níže je znázorněno, jak těchto 35 nástrojů, rozdělených podle druhu (kapitálové, záruční nebo kombinované nástroje), klade důraz na tři hlavní strategické cíle: malé a střední podniky (MSP) (dále jen strategické cílové skupiny ), infrastrukturu v širokém smyslu, zahrnující hmotnou i nehmotnou infrastrukturu, jako jsou výzkum a inovace (dále jen strategická cílová odvětví ), a země procesu rozšíření, země evropského sousedství a země, na něž se vztahuje nástroj pro rozvojovou spolupráci (dále jen strategické cílové země mimo EU ). Obrázek 1 rovněž rozlišuje nástroje vytvořené během víceletého finančního rámce na období 2007 2013 (vnitřní kruhy) a nástroje vytvořené během víceletého finančního rámce na období 2014 2020 (vnější kruhy) a ukazuje relativní velikost nástrojů z hlediska finančního krytí z rozpočtu. 9 Články 16 18 nařízení (EU) 2015/1017. Konkrétně podle čl. 16 odst. 2 musí EIB, popřípadě ve spolupráci s Evropským investičním fondem (EIF), podávat Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o finančních a investičních operacích EIB, na něž se vztahuje nařízení o EFSI. Zpráva za rok 2015 je k dispozici na adrese: http://www.eib.org/attachments/strategies/efsi_2015_report_ep_council_en.pdf 10 Ustanovení čl. 2 písm. p) finančního nařízení. 4
Obrázek 1: Finanční nástroje v období 2007 2013 a 2014 2020, stav k 31. prosinci 2016 (v milionech EUR) EaSI CBI 16 mil. E UR EaSI G 96 mil. EUR EPMF-G EPMF-FCP-FIS 24 mil. EUR 80 mil. EUR Záruční nástroj CCS 121 mil. EUR Nástroj pro záruky za studentské půjčky (program Erasmus+) 517 mil. EUR Tematické kombinace (ElectriFI, AgriFI, změna klimatu) Záruční nástroj 2 (EDIF GF2) v rámci WBEDIF 270 mil. EUR 18 mil. EUR Půjčka pro podporu obnovy GEEREF MSP v Turecku IFCA & AIF 81 mil. EUR 30 mil. EUR 349 mil. EUR Záruční nástroj (EDIF GF 1) GGF v rámci WBEDIF 39 mil. EUR 22 mil. EUR LAIF ENEF v rámci EDIF 323 mil. EUR 11 mil. EUR ENIF v rámci EDIF 21 mil. EUR InnovFin velké projekty, InnovFin financování růstu společností se střední tržní kapitalizací, InnovFin záruky pro společnosti se střední tržní kapitalizací (H2020) 1,06 mld. EUR GIF (CIP) 581 mil. EUR Sociální podniky a mikropodnik y 216 mil. EUR Vzdělávání, kultura a kreativní odvětví 638 mil. EUR Strategická cílová odvětví Marguerite 80 mil. EUR EEEF 146 mil. EUR Nástroj pro EFSE rozvojovou spolupráci 88 mil. EUR 1,023 mld. EUR Země procesu rozšíření 228 mil. EUR Strategické cílové země mimo EU Země evropského sousedství 1,903 mld. EUR InnovFin záruky pro malé a střední podniky (H2020) 1,06 mld. EUR RSI (2007 2013) 270 mil. EUR Výzkum a inovace 4,426 mld. EUR Infrastruktura a energetická účinnost 2,866 mld. EUR Dluhový nástroj pro sdílení rizik (CEF DI) 2,4 mld. EUR Podpora pro FEMIP 224 mil. EUR NIF 1,679 mld. EUR InnovFin Equity 495 mil. EUR RSFF 961 mil. EUR PF4EE 80 mil. EUR CEF Equity 100 mil. EUR Nástroj NCFF 60 mil. EUR EFG (COSME) 490 mil. EUR Iniciativa EU na podporu malých a středních podniků 1,137 mld. EUR Nástroj pro úvěrové záruky (COSME) Strategické cílové skupiny 970 mil. EUR Klasifikace nástrojů = Kapitálové Staré a nové = Nové Malé a střední podniky 3,235 mld. EUR SMEG CIP 07 = Dluhové = Staré 638 mil. EUR = Kombinované Poznámky: Seznam zkratek finančních nástrojů lze najít na konci tohoto dokumentu. Údaje u iniciativy na podporu malých a středních podniků zahrnují pouze příspěvek z EFRR. 5
6
Celkový příspěvek Unie na nástroje za období 2007 2013 činil téměř 5,7 miliardy EUR. V období 2014 2020 činilo celkové finanční krytí finančních nástrojů z rozpočtu téměř 9 miliard EUR, z toho více než 4,9 miliardy EUR, tedy přibližně polovina, bylo závazně přiděleno do konce roku 2016 11. 3. DŮVODY PRO VYUŽÍVÁNÍ FINANČNÍCH NÁSTROJŮ 3.1. Současná ekonomická situace Ekonomická situace v roce 2016, ve které byly finanční nástroje prováděny, se vyznačovala tím, že členské státy nadále vykazovaly nízkou, ale kladnou míru růstu. Evropa je na cestě pomalého, ale vytrvalého oživení z hospodářské a finanční krize, avšak strukturální nedostatky a krizí způsobené problémy stále ještě brzdí tempo celkového oživení. Investice se výrazně nezvýšily a jejich výrazný nárůst se kvůli politické nejistotě a poměrně nízkému střednědobému až dlouhodobému výhledu v oblasti poptávky ani v následujících několika letech neočekává. Zejména vysoká míra zadlužení soukromého sektoru a vysoký podíl úvěrů v selhání stále omezují schopnost bank poskytovat úvěry, což brání hospodářskému růstu a finanční stabilitě. Tyto problémy je i nadále potřeba řešit, aby se dále snížila závislost evropské ekonomiky na úvěrech poskytovaných bankovním sektorem. Přístup ke kapitálovému financování jako alternativnímu zdroji financování je i nadále omezen, zejména pro malé podniky. Podrobnější analýza ekonomické a finanční situace, ve které jsou finanční nástroje uplatňovány, včetně informací o mezerách ve financování, se nachází v příloze pracovního dokumentu útvarů Komise. 3.2. Finanční nástroje umožňují dělat více za méně peněz Finanční prostředky, které jsou k dispozici na podporu politických cílů EU, jsou obecně omezené, a tudíž jsou k efektivnějšímu dosahování veřejných cílů potřeba další zdroje. Finanční nástroje na úrovni Unie pomáhají pobídnout veřejné finanční instituce a soukromé investory k tomu, aby poskytovali úvěry reálné ekonomice, zejména pak rizikovějším malým a středním podnikům. Finanční nástroje hrají velmi užitečnou úlohu jako katalyzátor dalších soukromých a veřejných finančních prostředků, neboť sdílejí určitá finanční rizika s dalšími veřejnými nebo soukromými aktéry, a tudíž zajišťují aktivaci finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že veřejné zdroje členských států zůstanou omezené, je třeba více využívat finanční nástroje, doplněné o rozpočtové záruky a případně granty, k zajištění dalších investic prostřednictvím rozpočtu EU a optimalizaci dopadu rozpočtu na financování politik EU ( dělat více za méně peněz ). 11 Tento údaj zahrnuje zpětné toky, příspěvek z EFSI na podporu několika finančních nástrojů, příspěvek z EFRR pro iniciativu na podporu malých a středních podniků a sloučení LGTT a PBI s dluhovým nástrojem CEF. 7
Analýza finančního aktivačního účinku různých druhů nástrojů (za všechna odvětví dohromady) je představena níže v oddílu 4. Finanční aktivační účinek však není jediným efektem: tím, že motivují finanční zprostředkovatele k tomu, aby sladili své zájmy a sledovali společné cíle, finanční nástroje rovněž zajišťují aktivační účinek v politické rovině, a to v různých prostředích a jurisdikcích. Kromě toho je dosaženo i aktivačního účinku v rovině institucionální, zejména využíváním odborných znalostí institucionálních aktérů EU, kteří jsou do uplatňování nástrojů zapojeni. Na základě tohoto zdůvodnění finanční nástroje již sehrály významnou úlohu při zapojování důležitých cílových skupin, jako jsou malé a střední podniky, inovativní podniky a mikropodniky, a při podporování projektů s vysokou hodnotou ve strategických odvětvích, jako je doprava a energetika. Pomáhaly řešit selhání trhu a dokázaly zmobilizovat značné další zdroje ze soukromého i veřejného sektoru 12. 3.3. Finanční nástroje dosáhly většího dopadu v kombinaci a v propojení s dalšími fondy Důležitým poznatkem získaným při dosavadním provádění finančních nástrojů jsou výhody vyplývající z kombinování různých zdrojů financování EU ve snaze dosáhnout většího dopadu investovaných částek na reálnou ekonomiku a větší fleibility při provádění a volbě cílů. Kromě toho může být kombinování finančních nástrojů s granty EU i regionálními nebo vnitrostátními fondy nezbytné k pokrytí kapitálových výdajů projektů, které nelze financovat pouze prostřednictvím finančních nástrojů z rozpočtu EU. Víceletý finanční rámec na období 2014 2020 již takové příležitosti k propojení s dalšími zdroji nabízí. Například finanční nástroje vytvořené v rámci programu Horizont 2020 pro výzkum a inovace nebo COSME pro malé a střední podniky jsou používány v kombinaci se zárukou z rozpočtu. Oba finanční nástroje, v rámci programu COSME i Horizont 2020, se od svého zahájení setkaly se silnou poptávkou na trhu jejich původní finanční krytí bylo rychle vyčerpáno. Bylo tudíž rozhodnuto nástroje navýšit prostřednictvím epozice v rámci kapacity podstupovat riziko, kterou nabízí Evropský fond pro strategické investice (EFSI) 13, první pilíř investičního plánu pro Evropu 14 15. 12 Například do konce roku 2016 hlavní finanční nástroje na úrovni EU v období 2007 2013 zaměřující se na podporu malých a středních podniků (CIP-GIF, CIP-SMEG 07 a RSI) a na podporu mikropodniků a osob samostatně výdělečně činných (EPMF), financované s celkovým příspěvkem z rozpočtu ve výši méně než 1,6 miliardy EUR, podpořily poskytnutí úvěrů ve výši téměř 23 miliard EUR, podnítily kapitálové investice převyšující 1,2 miliardy EUR a usnadnily více než 400 000 malých a středních podniků přístup k financování. 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 Evropský fond pro strategické investice, Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1. 14 Zatímco se na EFSI vztahují zvláštní postupy podávání zpráv vymezené v nařízení o EFSI, tato zpráva v pracovním dokumentu útvarů Komise obsahuje vyúčtování dalších zdrojů, které EFSI pro finanční nástroje poskytuje. 15 Provádění EFSI je na dobré cestě, neboť 477 transakcí podpořených z tohoto fondu již skupina Evropské investiční banky schválila v celkové investiční hodnotě 183,5 miliardy EUR (58 % celkového cíle ve výši 315 miliard EUR do poloviny roku 2018), která zahrnuje všech 28 členských států a mělo by z ní podle předpokladů mít prospěch 427 600 malých a středních 8
Dalším příkladem je kombinování zdrojů z finančních nástrojů na úrovni EU, EFSI a grantů na finanční pomoc v oblasti dopravy v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF), přičemž cílem je podmínit vyplácení grantů z CEF tím, že do dvanácti měsíců od podpisu grantové smlouvy bude schváleno financování v rámci EFSI nebo podepsána dohoda o financování se soukromým finančníkem nebo národní podpůrnou bankou. Výhledově je další cestou financování projektů prostřednictvím takzvaných investičních platforem v rámci EFSI, kde lze argumentovat vyšším katalytickým účinkem kombinace různých zdrojů, tj. fondů EU, vlastních zdrojů skupiny Evropské investiční banky (EIB), národních podpůrných bank, soukromého financování, institucionálních investorů, státních investičních fondů atd., s cílem navýšit objem kapitálu používaného na podporu projektů. Kromě toho nařízení o společných ustanoveních (CPR) 16 umožňuje členským státům v rámci společných finančních nástrojů kombinovat evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) se zdroji programů Horizont 2020 a COSME. Ve svém návrhu revize finančního nařízení Komise doporučuje podporovat kombinování nástrojů i nadále 17. 4. ANALÝZA PŘEDKLÁDANÝCH INFORMACÍ Informace o finančních nástrojích předkládané Radě a Evropskému parlamentu podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení přispívají k zajištění transparentnosti a odpovědnosti při vynakládání peněz daňových poplatníků. Pracovní dokument útvarů Komise obsahuje množství údajů o jednotlivých nástrojích, přičemž se soustředí na právo rozpočtového orgánu na úplné informace o provádění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů. Na základě těchto údajů je rovněž možné dojít k jistým obecným závěrům o míře plnění cílů finančních nástrojů, zejména ve vztahu k jejich hlavnímu důvodu, tedy aktivaci finančních zdrojů ( dělat více za méně ). Na základě dostupných podkladů z dosavadního provádění finančních nástrojů je očividné, že finanční nástroje směrovaly podstatné finanční prostředky k nejrůznějším konečným příjemcům v reálné ekonomice. Důkazy tudíž nasvědčují tomu, že finanční nástroje jsou účinným způsobem, jak řešit finanční potřeby reálné ekonomiky: tyto nástroje, které jsou uplatňovány v partnerství s veřejnými a soukromými institucemi, řeší selhání trhu při poskytování vnějšího financování. Grafy 1 až 8 v následujících oddílech znázorňují uplatňování finančních nástrojů z hlediska rozpočtových zdrojů, aktivačních účinků, financování a investování do reálné ekonomiky ve víceletém finančním rámci na období 2007 2013 a 2014 2020 k 31. prosinci 2016, a to podniků a společností se střední tržní kapitalizací. Za účelem dalšího zvýšení kapacit fondu probíhají s Evropským parlamentem a Radou jednání o navrhovaném rozšíření EFSI o EFSI 2. 16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 17 COM(2016) 605 final (viz poznámka pod čarou 4). 9
celkově i podle jednotlivých kategorií finančních nástrojů (dluhové, kapitálové a kombinované nástroje). 4.1. Finanční aktivační účinek nástrojů v období 2007 2013 18 Do 31. prosince 2016 vyčlenila Unie pro tyto nástroje na období 2007 2013 celkový příspěvek ve výši téměř 5,7 miliardy EUR, přičemž z této částky bylo podpořeno financování o objemu přibližně 81,7 miliardy EUR, jakož i objem investic ve výši více než 134 miliard EUR ve prospěch strategických cílových skupin a odvětví v oblastech vnitřních i vnějších politik EU. Celkový pákový poměr dosáhl úrovně 14,4 (viz graf 1). Graf 1: Finanční nástroje v období 2007 2013, stav k 31. prosinci 2016 (v miliardách EUR) 140 120 100 80 60 1,6 134,2 40 20 0 5,7 14,4 81,7 Souhrnný závazek Dosažené financování Dosažené investice Uvažované nástroje: SMEG 07, EPMF-G, RSI, RSFF, FCP-FIS, EDIF GF 1, EFSE, RSL Turecko, GIF (CIP), Marguerite, ENEF v rámci EDIF, ENIF v rámci EDIF, podpora pro FEMIP, GEEREF, EEEF, GGF, NIF, IFCA&AIF, LAIF. Grafy 2 až 4 níže nabízejí rozdělení podle druhu nástroje v období 2007 2013. 18 U finančních nástrojů na období 2007 2013 je souhrnný závazek vymezen jako kumulované rozpočtové závazky vztahující se na příslušný finanční nástroj. Tyto závazky zahrnují nejen využité prostředky přidělené z rozpočtu, nýbrž také rozpočtové zdroje, jako jsou příspěvky EHP, poplatky třetích zemí za účast na finančním nástroji nebo částky převedené v rámci rozpočtu Unie na příslušný finanční nástroj. Dosažené financování odpovídá objemu finančních prostředků, které finanční nástroj poskytl způsobilým konečným příjemcům prostřednictvím svého finančního řetězce, včetně části příspěvku Unie, tj. souhrnnému rozpočtovému závazku. Dosažené investice pak představují výdaje na kapitálové investice, které uskuteční konečný příjemce, což je v mnoha případech odvozeno od celkové výše finančních prostředků, jež má na investice k dispozici, včetně vlastních prostředků. 10
Graf 2: Dluhové finanční nástroje v období 2007 2013, stav k 31. prosinci 2016 (v miliardách EUR) 70 60 50 1,6 40 30 20 18,3 38,8 63,2 10 0 2,1 Souhrnný závazek Dosažené financování Dosažené investice Uvažované nástroje: SMEG 07, EPMF-G, RSI, RSFF, FCP-FIS, EDIF GF 1, EFSE, RSL Turecko. Graf 3: Kapitálové finanční nástroje v období 2007 2013, stav k 31. prosinci 2016 (v miliardách EUR) 30 25 20 15 2,1 28,8 10 5 13,5 13,7 0 1,0 Souhrnný závazek Dosažené financování Dosažené investice Uvažované nástroje: GIF (CIP), Marguerite, ENEF v rámci EDIF, ENIF v rámci EDIF, podpora pro FEMIP, GEEREF. 11
Graf 4: Kombinované (dluhové a kapitálové) finanční nástroje v období 2007 2013, stav k 31. prosinci 2016 (v miliardách EUR) 45 40 35 30 25 20 15 10 11,5 29,2 1,4 42,2 5 0 2,5 Souhrnný závazek Dosažené financování Dosažené investice Uvažované nástroje: EEEF, GGF, NIF, IFCA&AIF, LAIF. 4.2. Finanční aktivační účinek nástrojů v období 2014 2020 19 V období 2014 2020 je finanční krytí z rozpočtu ve výši téměř 9 miliard EUR 20 určeno na podporu financování o objemu více než 88 miliard EUR, což znamená průměrný aktivační účinek ve výši téměř 10 a investice ve výši 116,2 miliardy EUR (viz graf 5). Jak bylo uvedeno v předchozí zprávě, nižší průměrná aktivace v porovnání s generací finančních nástrojů v období 2007 2013 odráží skutečnost, že finanční nástroje na období 2014 2020 určené k navýšení přidané hodnoty příspěvků Unie obsahují produkty kryjící vyšší rizika než typické nástroje v období 2007 2013. Je třeba rovněž poznamenat, že aktivace vykazovaná u nástrojů z období 2007 2013 je skutečnou dosaženou aktivací, zatímco aktivace vykázaná u nástrojů z období 2014 2020 je cílovou aktivací 21. Příspěvek Unie ve výši 4,9 miliardy EUR, který byl vyčleněn do 31. prosince 2016, má podle očekávání podpořit financování o objemu přibližně 19 U finančních nástrojů v období 2014 2020 udává finanční krytí z rozpočtu prostředky na závazky, které se předpokládají u nástroje během jeho doby platnosti. Finančním cílem je cílový objem finančních prostředků určených pro způsobilé konečné příjemce (část z toho představuje očekávané financování, tj. objem financování, jenž se předpokládá u podepsaných operací). Investičním cílem jsou pak cílové investiční výdaje, jež má konečný příjemce vynaložit (část z toho představují očekávané investice, tj. výše investičních výdajů, jež se předpokládají u podepsaných operací). 20 Finanční krytí na období 2014 2020 rovněž zahrnuje rozpočtové prostředky dvou programů z období 2007 2013 (iniciativy projektových dluhopisů a nástroje pro úvěrové záruky pro projekty v oblasti transevropských dopravních sítí), které se v roce 2016 spojily s novým dluhovým nástrojem pro sdílení rizik v rámci Nástroje pro propojení Evropy. 21 U nástrojů z období 2007 2013 skutečná aktivace v některých případech překročila cílovou aktivaci, tudíž i skutečná aktivace u finančních nástrojů na období 2014 2020 může stanovený cíl nakonec překonat. 12
57 miliard EUR, což odráží očekávaný pákový poměr dosahující přibližně hodnoty 11,5 a očekávaný objem investic ve výši přibližně 85 miliard EUR 22. Graf 5: Finanční nástroje v období 2014 2020, stav k 31. prosinci 2016 (v miliardách EUR) 116,2 120 100 80 9.7 1.3 87,6 Očekávané investice Očekávaná finanční podpora 60 40 20 9,0 11.5 56,9 1.5 84,7 Souhrnný závazek 4,9 0 Finanční krytí z rozpočtu Finanční cíl Investiční cíl Uvažované nástroje: COSME LGF, iniciativa EU na podporu malých a středních podniků (údaje zahrnují pouze příspěvek z EFRR), EaSI, InnovFin záruky pro malé a střední podniky, záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví, nástroj SLG, PF4EE, Innovfin velké projekty, CEF DI, RSDI, záruční nástroj 2, EFG, kapitálový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy, InnovFin kapitálový nástroj, NCFF, tematické kombinace. Včetně aktualizací původního finančního krytí z rozpočtu a odpovídajících objemů financování a investic. Grafy 6 až 8 níže nabízejí rozdělení podle druhu nástroje (dluhový, kapitálový nebo kombinovaný) v období 2014 2020. 22 Očekávaný objem finančních prostředků a investic je v této fázi omezen na částky, jež plynou ze smluv již uzavřených mezi pověřenými subjekty a finančními zprostředkovateli / konečnými příjemci. 13
Graf 6: Dluhové finanční nástroje v období 2014 2020, stav k 31. prosinci 2016 (v miliardách EUR) 98,5 100 90 80 1.3 78,0 Očekávané investice 70 60 50 40 30 20 10.2 7,6 13.7 55,8 1.5 82,1 Očekávaná finanční podpora Souhrnný závazek 10 0 4,1 Finanční krytí z rozpočtu Finanční cíl Investiční cíl Uvažované nástroje: COSME LGF, iniciativa EU na podporu malých a středních podniků (údaje zahrnují pouze příspěvek z EFRR), EaSI, InnovFin záruky pro malé a střední podniky, záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví, nástroj SLG, PF4EE, Innovfin velké projekty, CEF DI, RSDI. Včetně aktualizací původního finančního krytí z rozpočtu a odpovídajících objemů financování a investic. Graf 7: Kapitálové finanční nástroje v období 2014 2020, stav k 31. prosinci 2016 (v miliardách EUR) 16 14 2.1 15,5 Očekávané investice 12 10 8 6 4 2 0 6.8 Finanční krytí z rozpočtu 1,1 1.9 0,5 1,0 Finanční cíl 7,5 2.5 2,6 Investiční cíl Očekávaná finanční podpora Souhrnný závazek Uvažované nástroje: EFG, kapitálový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy, InnovFin kapitálový nástroj. 14
Včetně aktualizací původního finančního krytí z rozpočtu a odpovídajících objemů financování a investic. Graf 8: Kombinované (dluhové a kapitálové) finanční nástroje v období 2014 2020, stav k 31. prosinci 2016 (v miliardách EUR) 2,5 2,0 2,1 1.1 2,3 Očekávané investice 1,5 6.3 Očekávaná finanční podpora 1,0 0,5 0,32 0,3 Souhrnný závazek 0,0 Finanční krytí z rozpočtu Finanční cíl Investiční cíl Uvažované nástroje: NCFF, tematické kombinace. Včetně aktualizací původního finančního krytí z rozpočtu a odpovídajících objemů financování a investic. 15
4.3. Dotčené cílové skupiny Rozdělení souhrnných závazků podle odvětví je zobrazeno v grafech 9 a 10 pro jednotlivá programová období. V těchto výsečových grafech tvoří malé a střední podniky samostatnou strategickou cílovou skupinu, zatímco hmotná a nehmotná infrastruktura je seskupena v rámci strategických cílových odvětví. Nižší financování pro strategické cílové regiony mimo EU v současném víceletém finančním rámci je vysvětleno tím, že některé stávající závazky vztahující se k vnějším nástrojům byly prodlouženy. Při přímém srovnávání grafů 9 a 10 je potřeba zohlednit skutečnost, že do konce roku 2016 byly závazky vztahující se k nástrojům za období 2007 2013 téměř splněny, zatímco závazky vztahující se k nástrojům za období 2014 2020 stále ještě probíhají. Graf 9: Finanční nástroje v období 2007 2013 rozpočtové závazky podle cíle, stav k 31. prosinci 2016 (v milionech EUR) 1.902,64 34% 226,30 4% 1.830,89 32% Strategická cílová odvětví Strategické cílové skupiny 210,41 4% 752,38 13% 649,90 11% 103,60 2% Strategické cílové regiony mimo EU Infrastruktura a energetická účinnost Výzkum a inovace Sociální podniky a mikropodniky MSP Nástroj pro rozvojovou spolupráci Země procesu rozšíření Země evropského sousedství Strategická cílová odvětví: Marguerite, EEEF, GIF (CIP), RSI, RSFF, EPMF-G, FCP-FIS. Strategické cílové skupiny: SMEG 07. Strategické cílové regiony mimo EU: IFCA, AIF, LAIF, GEEREF, EDIF GF 1, ENEF v rámci EDIF, ENIF v rámci EDIF, EFSE, GGF, SME RSLT, NIF, podpora pro FEMIP. 16
Graf 10: Finanční nástroje v období 2014 2020 rozpočtové závazky podle cíle, stav k 31. prosinci 2016 (v milionech EUR) 270,31 6% 17,50 0% 130,47 3% Strategická cílová odvětví 1371,74 32% 908,67 21% Strategické cílové skupiny 1586,52 36% Strategické cílové regiony mimo EU 81,51 2% Vzdělávání, kulturní a kreativní odvětví Výzkum a inovace MSP Země procesu rozšíření Infrastruktura a energetická účinnost Sociální podniky a mikropodniky Nástroj pro rozvojovou spolupráci Strategická cílová odvětví: záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví, SLGF, PF4EE, RSDI, kapitálový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy, NCFF, InnovFin záruky pro malé a střední podniky, InnovFin záruky L-M, InnovFin rizikový kapitál pro malé a střední podniky, EaSI. Strategické cílové skupiny: COSME LFG, iniciativa EU na podporu malých a středních podniků, COSME EFG. Strategické cílové regiony mimo EU: EDIF GF2, tematické kombinace. Je třeba uvést, že nástroje podporované z rozpočtu Unie, jež však uplatňují členské státy v rámci sdíleného řízení, jsou předmětem samostatné zprávy. S ohledem na programové období 2007 2013 byla do 1. října každého roku zveřejňována výroční souhrnná zpráva o uplatňování nástrojů finančního inženýrství v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF) 23. Od roku 2016 Komise předkládá souhrny údajů o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení, jak se s ohledem na evropské strukturální a investiční fondy (EFRR, ESF, FS, EZFRV a ENRF) vyžaduje v nařízení o společných ustanoveních 24. Za programové období 2014 2020 byla první výroční souhrnná zpráva zveřejněna na konci roku 2016 25. Obdobně jsou předmětem samostatné zprávy vyžadované podle nařízení o EFSI finanční a investiční operace v rámci rozpočtové záruky EFSI, jež nejsou finančními nástroji ve smyslu finančního nařízení 26. 23 Zpráva za rok 2015 je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/thefunds/fin_inst/pdf/summary_data_fei_2015.pdf 24 Ustanovení čl. 46 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013. 25 Zpráva k 31. prosinci 2015 je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/thefunds/fin_inst/pdf/summary_data_fi_1420_2015.pdf 26 Články 16 18 nařízení (EU) 2015/1017. Konkrétně podle čl. 16 odst. 2 musí EIB, popřípadě ve spolupráci s Evropským investičním fondem (EIF), podávat Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o finančních a investičních operacích EIB, na něž se vztahuje nařízení o EFSI. Zpráva za rok 2015 je k dispozici na adrese: http://www.eib.org/attachments/strategies/efsi_2015_report_ep_council_en.pdf 17
4.4. Zeměpisné rozdělení dosaženého financování Finanční nástroje mají rozdílnou zeměpisnou působnost stanovenou jejich příslušnými právními základy; kromě toho vzhledem k tomu, že jsou v zásadě určovány poptávkou, je jejich alokace určena relativními finančními požadavky. Následující výsečové grafy znázorňují rozdělení dosaženého financování mezi jednotlivé země pro různé klasifikace nástrojů (celkem a podle víceletého finančního rámce). Jak je uvedeno výše, byla řada vnějších nástrojů vytvořených ve víceletém finančním rámci na období 2007 2013 prodloužena do víceletého finančního rámce na období 2014 2020, a podíl financování, který plynul prostřednictvím finančních nástrojů EU v období 2014 2020 do financování určeného regionům mimo EU, je tudíž úměrně nižší, jelikož tyto nástroje byly zohledněny již v období 2007 2013. Zdá se, že z navýšení finančních nástrojů v období 2014 2020 oproti víceletému finančnímu rámci na období 2007 2013 obzvláště těžily velké západní členské státy EU, zejména Francie a Itálie, neboť jejich podíl na celkových dosažených finančních prostředcích se výrazně zvýšil (v případě Francie z 4,9 % na 39,9 % a v případě Itálie z 6,9 % na 15,6 %). Tyto vysoké míry růstu však lze vysvětlit výše zmíněnými nižšími podíly vnějších nástrojů. Zbývající nárůst podílu Francie je způsoben hlavně účastí v iniciativě projektových dluhopisů a nástroji pro úvěrové záruky pro projekty v oblasti transevropských dopravních sítí v období 2007 2013, které se pro období 2014 2020 sloučily v nástroj pro sdílení rizik v rámci Nástroje pro propojení Evropy, CEF DI. 18
Graf 11: Finanční nástroje v období 2007 2013 a 2014 2020 celkové dosažené finanční prostředky podle místa určení, stav k 31. prosinci 2016 Slovinsko 0,2% Litva 0,0% Slovensko 1,6% Rumunsko 0,7% Lucembursko 0,1% Malta 0,0% Portugalsko 0,5% Polsko 1,6% Lotyšsko 0,0% Švédsko 0,3% Španělsko 5,6% Nizozemsko 1,0% Spojené království 2,1% Evropský hospodářský prostor (EHP) 0,0% Irsko 0,4% Maďarsko 0,6% Itálie 9,1% Oblast Středozemního moře (severní Afrika a Střední východ) 16,4% Řecko 0,1% Německo 10,5% Země mimo EU 41,3% Kavkaz 6,9% Francie 13,8% Asie 3,8% Subsaharská a jižní Afrika 0,0% Ostatní 0,1% Finsko 0,7% Estonsko 0,1% Dánsko 0,5% Česká republika 1,1% Belgie 6,2% Bulharsko 0,1% Rakousko 1,3% Balkán a Turecko 7,0% Chorvatsko 0,4% 19
Graf 12: Finanční nástroje v období 2007 2013 dosažené finanční prostředky podle místa určení, stav k 31. prosinci 2016 Nizozemsko 1,0% Španělsko 4,4% Spojené království 1,5% Lucembursko 0,1% Slovensko 2,1% Rumunsko 0,9% Portugalsko 0,4% Polsko 1,9% Latinská Amerika 9,29% Oblast Středozemního moře (severní Afrika a Střední východ) 21,7% Maďarsko 0,6% Irsko 0,3% Itálie 6,9% Kavkaz 9,2% Německo 9,9% Země mimo EU 54,6% Asie 5,1% Francie 4,9% Finsko 0,7% Dánsko 0,4% Belgie 6,4% Subsaharská a jižní Afrika 0,1% Česká republika 1,1% Chorvatsko 0,5% Bulharsko 0,1% Rakousko 1,2% Balkán a Turecko 9,3% 20
Graf 13: Finanční nástroje v období 2014 2020 dosažené finanční prostředky podle místa určení, stav k 31. prosinci 2016 Malta 0,1% Lucembursko 0,1% Litva 0,0% Polsko 0,7% Lotyšsko 0,0% Portugalsko 0,7% Řecko 0,3% Irsko 0,8% Maďarsko 0,4% Itálie 15,6% Rumunsko 0,2% Slovensko 0,0% Slovinsko 0,5% Oblast Středozemního moře (severní Afrika a Střední východ) 0,8% Německo 12,4% Francie 39,9% Španělsko 9,1% Belgie 5,7% Švédsko 1,3% Nizozemsko 1,2% Spojené království 3,8% Země mimo EU 1,7% Rakousko 1,6% Bulharsko 0,4% Česká republika 1,2% Ostatní 0,3% Balkán a Turecko 0,4% Kavkaz 0,1% Dánsko 0,9% Finsko 0,7% Estonsko 0,3% Evropský hospodářský prostor (EHP) 0,2% 21
Pokud jde o alokaci podle druhu nástroje (není v grafu zobrazeno), zvýhodňuje zeměpisné rozdělení dluhových nástrojů velké země EU, jako jsou Francie, Německo a Itálie, zatímco země mimo EU (zejména v oblasti Středozemního moře) těží z kapitálových nástrojů, a zejména z kombinovaných (dluhových a kapitálových) nástrojů. 4.5. Příklady úspěchu V minulém a současném programovém období byla podpora Unie poskytována podnikům a dalším cílovým skupinám, zejména malým a středním podnikům; strategickým odvětvím, jako jsou výzkum a inovace, hmotná infrastruktura a energetická účinnost, sociální podnikání, vzdělávání a kultura; a zemím mimo EU, což přineslo mnoho příkladů úspěšného podnikání. Některé z příkladů jsou uvedeny níže: Malé a střední podniky: EFSI/COSME nástroj pro úvěrové záruky Financování podpořené z programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), přispívající k růstu rizikovějších malých a středních podniků, pomohlo společnosti Presto Stal, polskému velkoobchodníkovi s ocelovými výrobky, se zavedením nových služeb. Společnost Presto Stal sídlí na severu Polska ve městě Klawkowo a její obchodní model se zaměřuje na místní klientskou základnu. Před nedávnem společnost Presto Stal uvažovala o rozšíření své nabídky služeb: vyžadovalo to nákup pozemku pro nové generální ředitelství a dílnu. Byla potřeba značná investice, kterou bylo možné realizovat v rámci COSME. Úvěr se zárukou EU zajistil finanční stabilitu společnosti v průběhu epanze a v současnosti jsou pokládány základy pro nové budovy. V důsledku toho společnost Presto Stal přijala další zaměstnance, přičemž se očekává, že v roce 2017 vzroste počet zaměstnanců na 10. https://ec.europa.eu/commission/sites/betapolitical/files/brochure-investment-plan-1717-june17_en.pdf Výzkum a inovace: EFSI/Horizont 2020 InnovFin záruky pro malé a střední podniky Ne každému se poštěstí vydělávat si na živobytí tím, co ho nejvíc baví. Ale právě to udělali Matthieu Gobbi a Jérôme Giacomoni. Při studiu na prestižní École Polytechnique v Paříži se tato dvojice rozhodla vybudovat si kariéru na svém nadšení pro aerostaty a horkovzdušné balony. V roce 1993 tito dva pětadvacetiletí inženýři založili společnost Aerophile specializující se na vývoj upoutaných heliových balonů, které jsou upevněny k zemi. O dvacet let později se z Aerophile stala hlavní dceřiná společnost dnes již mnohem větší společnosti Aerogroupe. Matthieu a Jérôme dokázali ze společnosti Aerophile se 110 zaměstnanci a impozantními tempy růstu udělat globálního lídra na trhu upoutaných balonů, nabízejícího balony různých formátů. Jejich výrobky jsou nyní k dispozici zhruba ve 30 zemích světa a jeden z jejich výrobků se dokonce vznášel během posledních olympijských her v Riu de Janeiro. 22
V určitém okamžiku vývoje své firmy si však uvědomili, že je načase diverzifikovat sortiment: jedním z jejich novátorských nápadů, s nimiž od té doby přišli, bylo vybudování Aerobaru, prvního létajícího baru, kde si zákazníci můžou dát skleničku v baru, který se nachází několik metrů ve vzduchu, ale také otevření zábavního parku le Parc du Petit Prince, který se inspiroval knihou Malý princ od Antoina de Saint- Eupéryho. Ve snaze podpořit růst své společnosti si Matthieu a Jérôme zajistili dluhopis zaštítěný Evropským investičním fondem (EIF) v rámci EFSI, který je prvním pilířem investičního plánu pro Evropu. Investiční plán pro Evropu, iniciativa EU usilující o vytváření nových investic v Evropě prostřednictvím podpory malých a středních inovativních podniků ve spojení s InnovFin SMEG, tudíž Matthieua a Jérôma přímo podpořil v realizaci jejich nejnovějších obchodních plánů a ve vytvoření přibližně 100 sezónních pracovních míst. http://www.eif.org/what_we_do/guarantees/casestudies/efsi_innovfin_aerogroupe_france.htm?lang=-en Infrastruktura a energetická účinnost: Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fond Marguerite) Prostřednictvím fondu Marguerite podpořil unijní příspěvek (mimo jiné) akvizici 29% podílu ve společnosti AS Latvijas Gāze (LG), vertikálně integrované plynárenské společnosti zabývající se přepravou, distribucí, skladováním a dodáváním zemního plynu v Lotyšsku. LG provozuje a zajišťuje údržbu lotyšských přepravních a rozvodných plynovodů i podzemního skladu plynu Inčukalns, třetího největšího skladovacího zařízení v EU a strategické součásti zajišťování bezpečnosti dodávek plynu v Pobaltí. LG rovněž zajišťuje dodávku zemního plynu více než 400 000 domácích zákazníků a poskytuje plyn zákazníkům v Estonsku, severozápadním Rusku a Litvě. Společnost sponzoruje dva projekty společného zájmu, které zlepší regionální bezpečnost dodávek zemního plynu. http://www.reuters.com/article/latvijas-gaze-ma-marguerite-eon-idusl8n15c3d3 Infrastruktura a energetická účinnost: Soukromé financování pro energetickou výkonnost (PF4EE) Česká Komerční banka (KB) byla prvním finančním zprostředkovatelem, který podepsal dohodu o PF4EE. Jedním z výsledných projektů byla optimalizace topného systému, izolace stěn a oken průmyslové pekárny patřící do skupiny malých a středních podniků. Projekt měl celkové náklady ve výši přibližně 300 000 EUR, z čehož 20 % bylo pokryto nástrojem PF4EE, a vedl k úsporám energie ve výši zhruba 60 000 EUR za rok. 5. ZÁVĚR Finanční nástroje EU se ukázaly jako účinné (např. z hlediska dosahu) a nákladově efektivní (např. z hlediska aktivace) při řešení problémů, jimž ekonomika EU nadále čelí, pokud jde o odpovídající přístup k finančním zdrojům za přiměřených podmínek. Finanční nástroje umožňují rozšířit dosah rozpočtu EU v reálné ekonomice a Komise, zejména v souvislosti 23
s nadcházejícími návrhy pro další víceletý finanční rámec, pečlivě zváží možnost posílit stávající nástroje nebo zavést nové nástroje, a reagovat tak na nedostatky trhu či suboptimální investiční podmínky, a to v případech, kdy se jako nejvhodnější forma podpory ze strany EU jeví tržní financování využívající záruky EU, kapitálové investice či jiné mechanismy sdílení rizik. Zatímco nevratná finanční podpora bude i nadále potřeba, v některých oblastech politiky mohou být vhodnější a nákladově efektivnější odpovědí inovativní finanční nástroje a/nebo rozpočtové záruky typu EFSI. Diskusní dokument o budoucnosti financí EU připomíná, že nástroje pro sdílení rizik mohou hrát důležitou úlohu při budoucím provádění rozpočtu díky své schopnosti dělat více za méně a posílit účinnost rozpočtu EU, zejména v době rozpočtových omezení 27. Zároveň, přestože eistuje řada důvodů pro zvýšení rozpočtových prostředků určených na finanční nástroje, Komise posoudí, v jakém rozsahu by stávající vysoký počet nástrojů bylo možné snížit. Jak se uvádí v diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU, jednou z možností, jak toto řešit, by mohl být jediný fond nabízející kombinování možností pro konkrétní oblasti politiky 28. Jak je znázorněno na obrázku 1, několik ze stávajících 35 nástrojů se zaměřuje na stejné segmenty a může se tedy překrývat, což může představovat riziko zmatení příjemců a zbytečné administrativní zátěže. Náležitá pozornost bude rovněž věnována tomu, aby navrhovatelé projektů a cíloví příjemci finančních nástrojů měli k informacím o financování s podporou EU přístup prostřednictvím různých kanálů, například přes portál Access to Finance for SMEs (Přístup k financování pro malé a střední podniky) 29. Zároveň bude Komise i nadále usilovat o vhodnou rovnováhu mezi zajišťováním řádné odpovědnosti, podáváním zpráv, monitorováním a auditem na jedné straně a snahou o co nejúčinnější a nejefektivnější uplatňování finančních nástrojů na straně druhé. Ačkoli stávající rámec, jímž se řídí uplatňování nástrojů na období 2014 2020, obsahuje spolehlivá ustanovení o technických požadavcích, transparentnosti, vnitřní kontrole, auditu a podávání zpráv, měl by být regulační rámec podrobován průběžnému přezkumu s cílem dále snížit byrokratickou zátěž, zjednodušit provádění a upravit podobu finančních nástrojů v souladu s nejefektivnějšími a aktuálními tržními postupy. Komise provádí průběžná hodnocení jednotlivých nástrojů dle požadavků odvětvových právních předpisů. Návrh Komise ohledně revize finančního nařízení, který je v současnosti projednáván s Evropským parlamentem a Radou, vychází ze získaných zkušeností a má připravit půdu pro další generaci finančních nástrojů a rozpočtových záruk ve snaze vytvořit 27 Diskusní dokument Komise o budoucnosti financí EU, viz zejména oddíl 4.2.2: https://ec.europa.eu/commission/publications/reflection-paper-future-eu-finances_cs 28 Viz výše. 29 https://ec.europa.eu/growth/access-to-finance_en 24
co nejvhodnější regulační prostředí pro řádné provádění a dosažení dohodnutých politických cílů. ZKRATKY FINANČNÍCH NÁSTROJŮ CCS - GF: Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví. CEF: Nástroj pro propojení Evropy. CEF DI: Dluhový nástroj pro sdílení rizik v rámci Nástroje pro propojení Evropy. CEF Equity: Kapitálový nástroj Nástroje pro propojení Evropy. CIP: Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace. COSME: Konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků. EaSI - CBI: Investice do budování kapacit v rámci programu pro zaměstnanost a sociální inovace. EaSI - G: Mikrofinancování a sociální podnikání v rámci programu pro zaměstnanost a sociální inovace. EEEF: Evropský fond pro energetickou účinnost. EFG v rámci COSME: Kapitálový nástroj pro růst v rámci programu COSME. EFSE: Evropský fond pro jihovýchodní Evropu. ENEF v rámci EDIF: Fond pro rozšiřování podniků v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu. ENIF v rámci EDIF: Fond pro inovaci podniků v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu. EPMF - G: Evropský nástroj mikrofinancování Progress záruční nástroj. EPMF - FCP - FIS: Evropský nástroj mikrofinancování Progress Fonds Commun de Placement Fonds d Investissement Spécialisé. FEMIP: Nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství. FP7: Rámcový program EU pro výzkum a technologický rozvoj. GEEREF: Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii. GGF: Fond Zelenou energií k růstu. GIF v rámci CIP: Mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem spadající pod rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace. IFCA & AIF: Investiční nástroj pro Střední Asii a investiční nástroj pro Asii. LAIF: Investiční nástroj pro Latinskou Ameriku. LGF v rámci COSME: Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky. NCFF: Nástroj na financování přírodního kapitálu. NIF: Investiční nástroj sousedství. PF4EE: Soukromé financování pro energetickou výkonnost. RSFF: Finanční nástroj pro sdílení rizik v rámci FP7. RSI: Nástroj pro sdílení rizik (pilotní záruční nástroj pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací orientované na výzkum a inovace) v rámci FP7. RSL: Půjčka pro podporu obnovy malých a středních podniků v Turecku. SMEG 07 v rámci CIP: Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 2007 spadající pod rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace. WB EDIF GF1: Záruční nástroj I v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu. 25
WB EDIF GF2: Záruční nástroj II v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu. 26