Vzorové smlouvy ve stavebnictví Author: Jiří Chvátal Published: 10.10.2007 Šest trendů harmonizace stavebního průmyslu V souvislosti s globalizací ekonomiky a stavebnictví lze podle Teleckého vysledovat následujících šest hlavních trendů, které vedou k harmonizaci stavebního průmyslu. Prvním jsou komparativní studie, kdy na různých úrovních vznikají srovnávací práce, které se snaží srovnat právní řády v různých zemích.to je, jak zdůraznil Ivan Telecký, klíčovým předpokladem toho, aby bylo vůbec možné podnikat jakékoli harmonizační kroky. Druhým krokem, který se odehrává především na půdě mezinárodních organizací, je vypracování modelové legislativy. Cílem by měla být následná adaptace této legislativy do jednotlivých právních režimů členských států mezinárodních organizací. Třetím krokem jsou vzorové smlouvy, což je proces probíhající zejména na půdě nestátních mezinárodních organizací FIDIC, ENAA, ICE a další. Vzorové smlouvy tím, že se používají v různých jurisdikcích, si kladou za cíl sjednotit způsob, kterým jsou prováděny stavební práce a zejména sjednotit postavení účastníků stavebního procesu při přípravě projektové dokumentace a realizaci výstavby v různých zemích. S tím souvisí následující trend a to je tlak světových bank. Světové banky, které financují projekty v 1/6
různých státech světa, mají ve svých podmínkách pro poskytnutí financování mimo jiné to, že se při zadávání projektových prací musí použít některá z uvedených vzorových smluv. Pátým směrem je vydávání různých contracting guidelines, což jsou návody na koncipování smluv a konečně posledním trendem jsou mezinárodní úmluvy, kdy na půdě velkých mezinárodních organizací, zejména OSN, registrujeme zjevné snahy zavázat státy mezinárodními úmluvami, které by přinesly jednotný režim do různých oblastí hospodářského života. Model struktury při výstavbě Existuje poměrně velký rozdíl mezi tím, jak je strukturována výstavba u nás a například v anglosaském právním prostředí. Osobně největší rozdíl vidím v postavení osoby, které se ve smlouvách FIDIC, ale i v dalších smlouvách v anglosaském prostředí říká engineer. České překlady pro tuto osobu používají pojem správce stavby, což svým způsobem odpovídá tomu, jakou roli engineer v procesu stavby hraje, uvedl Ivan Telecký. Samotný FIDIC má dva základní koncepty smluv. Prvním konceptem, který je většinou používán jako základ pro české vzorové smlouvy je Red Book (červená kniha), která vychází z toho, že enginneer, ať už jako správce stavby nebo jako osoba, která pořizuje většinu projektové dokumentace, vystupuje na straně investora. Druhým modelem, jenž se při výstavbě používá, je model, kdy engineer v roli pořizovatele projektové dokumentace stojí na straně dodavatele. Základní schéma tvoří podle Igora Klajmona trojúhelník investor- engineer-dodavatel. První komplikace spočívá v tom, že investor nemusí být jeden, ale může se skládat z několika subjektů sdružených v konsorciu, často se mu i u nás říká developer. Máme zde tedy vztah mezi investorem a developerem, uvedl Klajmon. Funkci engineera může plnit jakýkoli konzultant, který má na starosti řízení stavby. Může to být také libovolná společnost, která dílo vyprojektuje a dále vykonává projektový management a zadává jednotlivé části výstavby. Měla by rovněž zajistit, aby dílo získalo veškerá povolení. 2/6
3/6
Největším problémem u nás, který cítím i ze zkušeností kolegů v České republice, je rozdělení zodpovědností, prohlásil Igor Klajmon. Řada investorů se podle něj snaží zadat výstavbu jednomu generálnímu dodavateli, ale ve výsledku stavební dílo není nikdy postaveno pouze jedním dodavatelem. Většinou je to složení několika subjektů, které mají přímý vztah k zadavateli investorovi. I generální dodavatel zadává práce dalším subdodavatelům a snaží se rozmělnit zodpovědnost tak, aby minimalizoval svoje rizika. Současným trendem zadavatelů u nás je podle Klajmona agresivní formulace smluv. Kamkoli pošleme návrh smlouvy, vrací se nám se spoustou připomínek pramenících z přeopatrnosti právních zástupců druhé strany a bylo by proto nanejvýš žádoucí tyto smlouvy sjednotit, zdůraznil Igor Klajmon. Význam vzorových smluv Podle Ivana Teleckého existují tři hlavní benefity vzorových smluv. První a nespornou výhodou je to, že když vezmeme vzorovou smlouvu, nemusíme začínat na zelené louce, ale máme dokument, který můžeme s klientem procházet a jednotlivá ustanovení podle potřeby upravovat. Druhým, neméně důležitým benefitem je skutečnost, že kvalitní vzorová smlouva představuje jakýsi tržní standard. To znamená, není to návrh jedné strany, která se snaží zatlačit druhou stranu do kouta; tam, kde jsou na problém různé názory, se vždy lze uchýlit ke vzorové smlouvě. Třetí výhodou je, že se vzorová smlouva dá použít když už ne přímo jako podklad, tak jako checklist obecně uznávaných norem. To je důvod, proč osobně vzorové smlouvy velice podporuji, prohlásil Ivan Telecký. Potřeba vzorových smluv je u nás podle Igora Klajmona akutní, protože v současném prostředí je jednoznačně nutné vyčlenit a standardizovat rozsahy činností jednotlivých subjektů, které pracují na stavbě a rozsah jejich zodpovědností. Důležité je rovněž prodiskutovat a ukotvit co to jsou férové komerční podmínky, aby smlouvy byly vyrovnané a nebylo nutné nad nimi nekonečně debatovat. Například u veřejných zakázek existují velice nevyrovnané podmínky a právní kanceláře ve snaze vyjít vstříc formulují ve smlouvách prakticky neakceptovatelné podmínky pro zhotovitele, kteří u těchto zakázek nemají možnost přijít s protinávrhem. Přitom smlouvy jsou pro ně de facto likvidační, zdůraznil Igor Klajmon. 4/6
Pro vyspělý svět jsou vzorové smlouvy samozřejmostí V okolním světě se podle Ivana Teleckého využívají především mezinárodní smlouvy FIDIC, v pacifickém regionu při výstavbě průmyslových závodů je to smlouva ENAA. Pokud jde o lokální vzorové smlouvy, v Británii jsou to hlavně smlouvy JCT. Poměrně novou a oblíbenou smlouvou je NEC (New Engineering Contract), která se vyhýbá pojmům jako rozumný, přiměřený, vhodný apod. a tím limituje možnost stran dostat se do sporných situací. Německo používá smlouvy VOB, které se využívají i u nás a stejně jako smlouvy FIDIC bývají podmínkou pro financování různých projektů velkými bankami. V Rusku existuje pětistránková vzorová smlouva připravená v roce 1992 ministerstvem stavebnictví. FIDIC je mezinárodní nevládní organizace, která sdružuje asociace konzultačních inženýrů v současnosti je to 74 zemí světa. Hlavními smlouvami jsou Red Book a Yellow Book. Red Book je klasická vzorová smlouva pro standardní modelové stavby, založená na předpokladu, že projektovou dokumentaci v zásadě připraví objednatel. Yellow Book je modifikace vycházející z toho, že projektová dokumentace bude připravena zhotovitelem a používá se rovněž pro smlouvy, kde se velká část díla zhotovuje mimo staveniště, jako např. turbíny apod. Velký důraz je zde kladen na testování a garance. Třetím typem smlouvy je Silver Book. Jde o smlouvu pro dodávku projektů na klíč, kdy veškerá zodpovědnost za dílo leží na zhotoviteli. Existuje rovněž Green Book, což je smlouva typu short form. na dodávky menšího rozsahu. Kromě těchto základních typů smluv FIDIC rovněž vypracoval celou řadu dalších dokumnetů: smlouvy s konzultanty, různé pomůcky pro stanovení zvláštních podmínek a případnou modifikaci všeobecných obchodních podmínek, dokumenty na organizování tendrů apod. 5/6
10.10.2007 14:48, Jiří Chvátal 6/6