Trojice pracovních listů pro práci s lyrikou ve vyšších ročnících 1. stupně ZŠ. Tematika: JARO 2 Jitka Zítková Pedagogická fakulta MU zitkova@ped.muni.cz Tři pracovní listy se vztahují k pěti lyrickým básním s tematikou jara básni Paměť Miroslava Floriana, Březnovému pozdravení Josefa Bruknera a Březnu Zdeňka Kriebela, Jabloňovému květu Roberta Desnose a básni O čem se zpěvným ptáčkům zdává Jana Skácela. Úkoly v pracovních listech mají téměř výhradně ráz literárněvýchovný. Jejich cílem je rozvíjení literární kompetence žáků 4.-5. ročníku. Úkoly korespondují mj. s těmito očekávanými výstupy a učivem literární výchovy ve 2. období základního vzdělávání: vyjádření pocitů a dojmů z přečteného, jednoduchý rozbor literárního textu, rozlišování různých typů uměleckých textů (báseň, lyrika), užívání elementárních literárních pojmů, tvorba vlastního literárního textu, výrazný přednes a jednoduchá dramatizace, vytváření výtvarného doprovodu k textu. Úkoly vždy vycházejí ze specifických rysů (literárních zvláštností) daného textu. Mohou být využívány jak přímo v literární výchově, tak v šířeji koncipované výuce s daným tématem, od mimoliterárních přesahů tematiky se v nich ale většinou odhlíží. Každý pracovní list má dvě strany (předpoklad oboustranného tisku) a v závěru jsou ke každému uvedeny stručné metodické poznámky, které doplňují nebo upřesňují obsah pracovních listů a optimální způsob práce s nimi.
Pracovní list 1 PAMĚŤ Miroslav Florian Řeka jde do útoku, břeh ještě netroufá si Kdo umí dál tu sloku? Tráva se hlásí! Vítr odfoukl z polí pěnu jak ze džbánku Kdo umí dál ten nápěv? Ty? Tak spusť, skřivánku. A na obzoru vstává i zdřevěnělý les, dlouze si odkašlává Jaro, teď napověz! 1. Proč se asi báseň jmenuje Paměť? Protože:. 2. Jak rozumíš těmto veršům, co z dění na jaře popisují? Řeka jde do útoku, břeh ještě netroufá si -. Vítr odfoukl z polí pěnu jak ze džbánku -. A na obzoru vstává i zdřevěnělý les -..
3. Naučte se báseň recitovat ve čtveřici podle následujícího doporučení: 1. hlas (jaro/ učitel ): Řeka jde do útoku, břeh ještě netroufá si Kdo umí dál tu sloku? 2. hlas ( hlas z davu ): Tráva se hlásí! 3. hlas (tráva): Vítr odfoukl z polí pěnu jak ze džbánku 1. hlas (jaro/ učitel ): Kdo umí dál ten nápěv? 1. hlas (jaro/ učitel ): Ty? Tak spusť, skřivánku. 4. hlas (skřivan): A na obzoru vstává i zdřevěnělý les, dlouze si odkašlává Sbor (všichni kromě jara): Jaro, teď napověz!
Pracovní list 2 BŘEZEN Zdeněk Kriebel Jako cíp šátečku třepe se nebe mezi mraky. Sněženko, sněžný kvítečku, svolej k nám z jihu ptáky! Tvé čisté korunky zrána se ještě třesou chladem, v okapu však jak strunky brnká to v slunci mladém. A v prutech na jívě? Tam to jak housle hraje, když míza proudí bláznivě z hlíny, jež rozmrzlá je. BŘEZNOVÉ POZDRAVENÍ Josef Brukner Dobrý den! řekne sněženka za tenkou okenicí sněhu. Dobrý den! řekne potůček a vyrazí ven z břehu. Pak stébla trávy zelené napřímí se a vstanou, a sníh se kamsi vytratí s tichounkým Na shledanou 1. Proč se v obou básničkách mluví o sněžence? 2. Jak jinak by šlo říct, že sněženka je ještě pod zbytky sněhu, než veršem Josefa Bruknera Dobrý den! řekne sněženka / za tenkou okenicí sněhu? Vymysli vlastní vyjádření:.. 3. V obou básničkách najdi a označ barevně části, ve kterých se mluví o tání sněhu. Které vyjádření se ti nejvíc líbí? -
4. Jak si představuješ oblohu z prvních veršů Zdeňka Kriebela? Jednoduše nakresli: Jako cíp šátečku třepe se nebe mezi mraky. 5. Víš, co je to míza? Míza =. Proč asi Zdeněk Kriebel píše, že míza proudí bláznivě? Protože:..
Pracovní list 3 JABLOŇOVÝ KVĚT Robert Desnos Pěnkava zpívá květům jabloně a v květnu z jabloní sněží. Pěnkava zpívá květům jabloně, jaro ze slunce zlato těží. Pěnkava zpívá květům jabloně v bílé květnaté zácloně. O ČEM SE ZPĚVNÝM PTÁČKŮM ZDÁVÁ Jan Skácel Zpívají ptáci celý den a mají hlásek jako len. Zpívají dnes, tak jako včera, po celý den až do večera. Až dozpívají, půjdou spát, sny krásné se jim budou zdát. O loukách, o voňavém kvítí a o měsíčku, který svítí celou noc ptáčkům do hnízda, když ticho na prst zahvízdá. 1. Vyber z nabídky slova, která se podle tebe hodí k básni Roberta Desnose:. Vyber z nabídky slova, která se podle tebe hodí k básni Jana Skácela:.. Nabídka: ptačí zpěv, pěnkava, jaro, sen, stromy, den, noc, sluneční svit, měsíční svit 2. Která slova jsou stejná a označují tedy společné motivy obou básní?. Motiv = základní jednotka (nejjednodušší část) literárního díla, jejíž obsah už nemůžeme dále rozložit.
3. Vypiš z první básně, jakými dvěma způsoby autor popisuje padání jabloňových květů:. 4. Napiš, jak si vysvětluješ verš jaro ze slunce zlato těží :.. 5. Jaký zvuk si představíš při čtení posledního verše druhé básně když ticho na prst zahvízdá? 6. O čem by se mohlo zdát ptáčkům na jaře? Popiš takový sen v několika větách:
Metodické poznámky Poznámka k Pracovnímu listu 1 (M. Florian: Paměť): V prvním úkolu si mají žáci uvědomit propojení formy jim známého školního zkoušení s méně obvyklým obsahem. Zkoušena je sama příroda z toho, zda si po roce pamatuje na jarní proměny. Porozumění jejich obraznému vyjádření sleduje úkol druhý, žáci mají vlastními slovy vyjádřit obraz naplněných říčních koryt, mizení sněhu z polí a postupného probouzení se živé přírody, lesů. Doporučení k recitaci ve třetím úkolu je návrhem, který lze se zachováním skupinové recitace - modifikovat (zejm. u hlasu učitele, který s jarem může, ale nemusí být ztotožňován). Vzhledem k charakteru nejen posledního úkolu je pracovní list vhodný pro skupinovou práci. Poznámka k Pracovnímu listu 2 (Z. Kriebel: Březen, J. Brukner: Březnové pozdravení): Po snadné první otázce následuje tvořivější úkol, v němž by žáci měli vymyslet jednoduchá obrazná i neobrazná, ale výstižná vyjádření (nabízí se např. pod zbytky sněhové peřiny, pod ledovým příkrovem apod.). V dalším úkolu by měli žáci označit tři místa v textech obraz rozvodněného potůčku, loučení se sněhu a zvuku tajícího sněhu v okapu. Výtvarný úkol opět sleduje schopnost interpretace jednoduchého básnického obrazu. V posledním úkolu by měli žáci vyjádřit rychlost a radostnost, s níž na jaře ožívají první rostliny. Pracovní list je vhodný pro práci individuální, skupinovou (párovou) samozřejmě nevylučuje. Poznámka k Pracovnímu listu 3 (R. Desnos: Jabloňový květ, J. Skácel: O čem se zpěvným ptáčkům zdává): První dva úkoly směřují ke srovnání motivů obou básní, a to formou výběru z nabídnutých slov. Žáci si tak uvědomí podobnost až shodnost některých motivů (pojem motiv je uveden pro informaci, není určen k aktivnímu osvojení). Snadný třetí úkol předpokládá uvedení druhého a posledního verše básně Jabloňový květ. Čtvrtý a pátý úkol umožňují rozběhnutí individuálních představ v mezích významového pole veršů (obraz ožívání přírody pod prvními jarními slunečními paprsky, noční zvuky v přírodě). Náročnější, ale zároveň zajímavější bude pravděpodobně představení si zvukového paradoxu hvízdajícího ticha. Poslední úkol je pouze volně inspirovaný dominantním tématem Skácelovy básně. V žákovské tvorbě oceníme zejména zachování určité lyrické noty v líčení ptačího snění. V případě originality míjící se s hlavními záměry práce s pracovním listem oceníme v dětských textech alespoň smysluplnost, ucelenost a snahu. Podobně jako předchozí pracovní list i tento je vhodný spíše pro individuální práci s nezbytnou společnou kontrolou, konfrontací řešení a nápadů.