tváří v tvář poradce ředitelky mateřské školy říjen 2016

Podobné dokumenty
Fonematický sluch je schopnost rozlišovat sluchem jednotlivé hlásky ve slovech.

Specifické poruchy učení DYSORTOGRAFIE DYSGRAFIE. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ

Prezentace individuálního projektu národního

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, Jihlava

POROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH: METODA ANALYTICKO SYNTETICKÁ A METODA GENETICKÁ.

Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV

LISCIANI. Cena her pro předškoláky Kč. Lisciani hry pro předškoláky 3-6 let

Česká republika. Jana Kratochvílová, Zora Syslová

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

ZÁŘÍ. Náprava - používání pomůcek: Přípravné období pro výuku čtení a psaní, odstraňování symptomů provázejících dyslexii

Inkluzivní vzdělávání podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem

Návrh projektů do OP VVV pro FHS:

VÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Projekty utváření pozitivního postoje dětí k pohybovým aktivitám

POROZUMĚNÍ ČTENÉMU TEXTU

Pohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností

Příloha č. 3. Pomůcky pro rozvoj sluchové percepce. Příloha č. 3

Metodické doporučení č.j / k zabezpečení logopedické péče ve školství

Výběr z nových knih 11/2016 pedagogika

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Prezentace metodických materiálů a pomůcek

PŘÍLOHA 1: Diktát zadávaný žákům v pololetí školního roku a záznamový arch pro učitele (analyticko-syntetická metoda)

Anotace IPn. Individuální projekt národní

smysluplně a průběžně rozvíjet nadání žáků podpořit oblasti, které jsou příčinou dlouhodobé školní neúspěšnosti u žáků ohrožených předčasným odchodem

Název školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky

Specifické poruchy učení ÚVOD. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ

Stáž - Španělsko

Software pro děti se speciálními potřebami. Specifické poruchy učení

SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí

Mgr. Petra Pšeničková, DiS., speciální pedagog. Rozvíjíme děti ve zrakovém a sluchovém vnímání od předškolního věku

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

ELDEL - Podpora vývoje gramotnosti v evropských jazycích

Základní škola a Mateřská škola Křenovice, okres Vyškov. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách

Práce speciálního pedagoga. Základní škola T. G. Masaryka Otrokovice

Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

Pedagogická diagnostika. Zora Syslová

Práce s textem. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

DIAGNOSTICKO-INTERVENČNÍ NÁSTROJE JAKO PREVENCE ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOSTI A PODPORA ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek

ŠAP (43 SŠ ve ZK) a soulad s KAP

Metodologie výzkumu odkladů povinné školní docházky

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

Standard studijního programu Matematika se zaměřením na vzdělávání

Český jazyk a literatura

Projektová výuka v mateřské škole a její možnosti

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, Praha 6 Řepy. Rozvoj řečových schopností neboli logopedická prevence a podpora

Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/ OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje

Mateřská/ základní/střední škola Základní škola Boskovice, odloučené pracoviště Slovákova

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017

IV. ZMĚNY VNITŘNÍHO MZDOVÉHO PŘEDPISU UNIVERZITY PARDUBICE

ROZVOJ INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI PŘEDŠKOLNÍCH DĚTÍ VE VEŘEJNÝCH KNIHOVNÁCH.

Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/ PhDr. Ivana Šmejdová

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Školský rejstřík je veřejný seznam, který je přístupný i v elektronické podobě (

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

PROCESY UČENÍ. Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018

Humanizace ve vzdělávání. 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Standard studijního programu Fyzika se zaměřením na vzdělávání

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

DVPP - šablony pro MŠ

Dva typy kurzů společenskovědního charakteru. Zkušenosti Centra dalšího vzdělávání TU v Liberci

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

Upřesňující a doplňující informace k Žádosti o podstatnou změnu

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK

Mateřská/ základní/střední škola Základní škola Boskovice, odloučené pracoviště Sušilova

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov,

Vzdělávání pedagogických pracovníků mateřských škol, se zaměřením na děti s obtížemi v chování

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

SFUMATO SPLÝVAVÉ ČTENÍ. Mgr. Milena Šilhánová

KLUBY FIE A KK: VLIV NA KOGNITIVNÍ,

Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc.

Příloha č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu základního vzdělávání pro žáky s mentálním postižením a poruchami komunikace

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft

Směrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení

Hodnocení projektu START 2017 / k datu Mgr. Dagmar Megová, speciální pedagog logoped pro MŠ

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praha, 16. února 2017

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

Specifické poruchy učení

Příloha č. 1: Dotazník učitelkám mateřských škol

3 Sluchové vnímání dětí s narušenou komunikační schopností

Prezentace individuálního projektu národního

Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ:

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2014/2015

Transkript:

20

Aby se čtení a psaní nestalo ve škole noční můrou... V téměř každé školce se v současné době pravidelně věnují předškolákům tak, aby jim pomohli s hladkým přechodem na základní školu. Používají se různé stimulační a intervenční programy určené pro tuto věkovou skupinu namátkou jmenujme například Metodu dobrého startu, Feuersteinovo instrumentální obohacování (FIE) Basic, Maxík a mnohé jiné. I na internetu je možné najít velké množství pracovních listů a různých materiálů pro předškoláky. Zdálo by se, že tedy nic dalšího speciálního není zapotřebí. Přesto lze konstatovat, že žádná z výše zmíněných metod nepracuje systematicky s tzv. fonematickým uvědomováním. O tom, co může způsobovat defi cit v této oblasti, s níž učitelky v mateřské škole většinou intuitivně pracují, jsem hovořila se spoluautorkou jediné české metodiky, která trénuje tyto speciální jazykové schopnosti, PhDr. Miroslavou Novákovou Schöffelovou, PhD. ING. MARtINA JEŽKOvá Pro začátek si upřesněme, co je to fonematické uvědomování a proč je tak důležité zejména pro předškoláky? Zjednodušeně lze říci, že se jedná o pochopení, že kromě významu mají slova zvukovou formu a jsou tvořena z jednotlivých menších celků. V případě fonematického uvědomování z fonémů, zjednodušeně hlásek. Konkrétně to znamená například to, že dítě je schopné určit první a poslední hlásku ve slově, dokáže s hláskami různým způsobem manipulovat nebo chápe, že změnou jedné hlásky ve slově slovo mění svůj význam. V současné době je fonematické uvědomování podle nejnovějších vědeckých poznatků považováno za klíčovou dovednost předcházející čtení a psaní (např. Caravolas et al., 2012; Ziegler et al., 2010). Mimochodem Světová zdravotnická organizace i Mezinárodní asociace dyslexie jednoznačně defi nují dyslexii jako defi cit v oblasti jazykových schopností, což opakovaně prokazují mnohé zahraniční výzkumné studie (např. Lyytinen et al., 2004). Fonematické uvědomování se v předškolním věku velmi intenzivně vyvíjí a má své zákonitosti. je jasné, že nemá velký význam trénovat s dítětem třeba syntézu hlásek, pokud nezvládá rozdělení slov na úrovni slabik nebo určení první hlásky ve slově. Kromě toho jsou pro děti některá slova jednodušší a některá těžší. například analýza slova LeS je jednodušší než analýza slova STROM. Pro izolaci první hlásky jsou pro dítě jednodušší taková slova, jež začínají na sykavky, které se dají prodloužit (např. sssssssýr ), na izolaci poslední hlásky jsou naopak vhodnější slova s explozivy, které se dají artikulačně zvýraznit (např. šíp ). Cílená a efektivní intervence by toto vše měla respektovat. Jak je to s oněmi dovednostmi, které předcházejí čtení a psaní? V naší republice je dlouhodobě věnována intenzivní pozornost počátečnímu čtení a psaní. V posledních letech se významně zvýšil zájem o období Fonematické uvědomování je považováno za dovednost předcházející čtení a psaní. předcházející, o tzv. pregramotnostní dovednosti. Potřeba jejich rozvoje je částečně zakotvena i v Rámcovém vzdělávacím programu předškolního vzdělávání. V RVP pro předškolní vzdělávání je jednou z oblastí rozvoje Dítě a jeho psychika, v rámci níž jsou specifi kovány cíle pro podoblast jazyk a řeč. V té se dočteme o rozvíjení dovedností říjen 2016 poradce ředitelky mateřské školy 21

předcházejících čtení a psaní. Pedagog by při naplňování tohoto cíle měl u dítěte podporovat osvojování takových poznatků a dovedností, které předcházejí čtení a psaní, a rozvíjet jeho zájem o psanou podobu jazyka (RVP PV, 2004, s. 19). Podle nových výzkumných zjištění nejen v zahraničí, ale i u nás je za dovednosti předcházející čtení a psaní, jak je zmiňuje RVP PV, považováno spolu se znalostí písmen české abecedy a rychlým automatickým pojmenováváním (rychlé pojmenování obrázků a barev) právě fonematické uvědomování (Seidlová Málková, 2016). Přestože fonematické uvědomování a znalost písmen abecedy lze úspěšně trénovat, není jejich rozvoj v současné době systematicky zařazen do výuky v předškolních zařízeních. Obě tyto dovednosti (fonematické uvědomování i znalost písmen) jsou předmětem Elkoninovy tréninkové metodiky. vy jste spoluautorkou české verze Elkoninovy metody, můžete ji popsat? Přesný název metodiky je trénink jazykových schopností podle D. B. Elko- na rozdíl od tradičních přístupů ke čtení, které v naší republice dominují (analyticko- -syntetické a globální metody), tato metoda učí děti chápat podstatu čtení slov na základě poznávání jejich hláskové struktury v mluvené řeči, tedy nejdříve zcela bez poznávání písmen. Až poté, co dítě v mysli slyší jednotlivé hlásky ve slově, se zavádějí písmena. Mnoho odborníků také pracuje pouze s první částí metodiky, tedy buduje fonologickou kostru slov a poznání písmen ponechává na školní docházce, kde mají děti mnohem snazší start ve čtení a psaní. nina. Tvůrcem této originální metody je ruský vývojový psycholog D. B. elkonin, který se tématem rozvoje pregramotnostních dovedností a fonematickým uvědomováním zabýval už koncem padesátých let 20. století. Česká metodika vychází z ruského díla, které bylo koncipováno jako slabikář pro první ročník ZŠ. U nás je primárně, oproti ruskému originálu, určena pro předškolní věk. je výsledkem dlouhodobé výzkumné a praktické práce v této oblasti, které jsme se věnovaly s profesorkou Mikulajovou, žačkou profesora elkonina, a dalšími kolegyněmi z České republiky a Slovenska. Z ruského originálu byla metodika adaptována nejprve do slovenského jazyka, a to v roce 2001, poté vyšla v novém, přepracovaném vydání v roce 2014 s doporučující doložkou Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu SR, a stala se tak velmi rozšířenou součástí programu mateřských škol. nejnovější česká verze byla vydána v lednu 2016. je pravda, že učitelky mateřských škol se velmi často této oblasti intuitivně věnují v aktivitách jako společné čtení, poznávání písmen (jak vypadá to písmenko?), na jaké písmenko začíná či v pokusech o psaní (napiš svoje jméno). Děti pak určité intuitivní znalosti o hláskové struktuře slov mají. Nejsou to ale systematické znalosti. není to dostatečná fonologická kostra slov, která ponese odpovídající písmena. Jak děti v metodice pracují? Pro předškolní věk je typický přechod od hry k učení, od názorně-obrazového k verbálně-logickému myšlení. Celá metodika nazvaná Krajina slov je realizována formou hry. jejím obsahem jsou znalosti o jazyce. Aby bylo učení názorné a zábavné, v Krajině slov vystupují postavy reprezentující klíčové pojmy a vlastnosti jazykového materiálu: Mistr Slabika, Mistr Délka, Hlásulky, kamarádi Tap a Ťap a další. Způsob, jakým se děti jednotlivým dovednostem učí, je založen na tzv. modelování mentální činnosti, jež je u dětí předškolního věku základním prostředkem učení. názorný model je pro ně nástrojem myšlení především tehdy, Děti při učení provázejí postavy reprezentující vlastnosti jazyka. když je obsah učení obtížně uchopitelný. například řetězec hlásek ve slově se dá těžko zachytit jen poslechem. Modelování hláskové struktury slov se proto dělá pomocí žetonů a grafi c- kých schémat. To slouží dětem k fi xaci každého fonému ( chytíme hlásku a ) a kontrole výsledku ( a je v prvním okénku schématu slova AUTO). Takový postup je přirozený, děti potřebují mentální obsahy názorně uchopit a kognitivně zpracovat. Můžeme to vidět ve spontánní tendenci 22

například počítání na prstech. jak učení postupuje, děti si jednotlivé úkony automatizují, zkracují a zvnitřňují až do chvíle, kdy nepotřebují takto rozvinutou vnější oporu a to, co předtím dělaly pomocí žetonů, už dělají v mysli. Jak metodika vypadá? Metodika je rozdělena na dvě etapy. Předgrafémová etapa začíná učením o slabikové struktuře slova. Slabika je přirozená artikulační jednotka řeči dětem říkáme, že slabiky vyslovujeme na jedno otevření úst. Pro děti je dělení slov na slabiky poměrně jednoduché, protože vývojově souvisí s citem pro rytmus, který procvičují v básničkách a říkankách. V českých podmínkách zatím nemáme k dispozici podobný výzkum jako na Slovensku, který zkoumal jednotlivé oblasti vývoje u dětí s odloženou školní docházkou a prokázal, že nejčastějším defi citem u těchto dětí je defi cit v oblasti jazykových schopností (Hergottová, 2011). Ke slabikám se na závěr vracíme při čtení slov, které vyžaduje už plynulé slabikování. Komplikovanější je přechod od slabik k hláskám (fonémům). Hláska ve slově je pro dítě abstraktní věc. Proto se v metodice věnuje velká pozornost rozpoznávání hlásek ve slovech, na což je použit promyšlený metodický postup. následuje učivo o samohláskách, souhláskách a dvojhláskách. Tím se prohlubují znalosti dětí o hláskové struktuře slov a připravuje se půda pro budoucí čtení slov. V poslední části předgrafémové etapy je zařazeno téma, ve kterém se děti učí sluchem rozlišovat tvrdé a měkké souhlásky ve slovech (síť sít). Tato poslední část je přemostěním ke druhé, grafémové etapě metodiky, kde se tohle učivo už probírá systematičtěji. v grafémové etapě by děti měly hlásky ve slovech postupně nahrazovat písmeny. Dokud neznají všechna písmena, zapisují slova jako kombinace grafi ckých značek a písmen. Cílem metodiky pro předškoláky není učit je číst a psát jako ve škole, ale naučit je chápat, jak z písmen vznikají slova. Poznávání jednotlivých skupin písmen opět probíhá pomocí názorného modelování (např. o psaní Y, Ý rozhoduje Rytíř Ypsilon, psaní I, í má na starosti Víla Ivana). Cílem grafémové etapy metodiky je, aby si děti prohloubily fonematické uvědomování i ve spojení se znalostí písmen. Od jakého věku dětí doporučujete s Elkoninovou metodou pracovat? Metodika je obecně určena pro běžnou populaci dětí z mateřských škol od pěti let, protože vyžaduje stupeň jisté kognitivní zralosti. Ideální je pracovat s dětmi poslední rok před nástupem do základní školy. efektivní je zejména pro ty s odkladem školní docházky, kterých je v naší populaci poměrně vysoké procento. Defi cit v oblasti jazykových schopností nacházíme také u dětí s rizikem dyslexie (např. děti, jejichž rodiče či sourozenci dyslexii mají) a u dětí s narušeným vývojem řeči, tudíž trénink jazykových schopností je velmi prospěšný pro zmírnění jejich budoucích obtíží ve čtení a psaní. Podle zjištění z oblasti logopedie děti s narušeným vývojem řeči po absolvování tohoto tréninku vývojově dosáhly úrovně zdravých vrstevníků nejen v trénované oblasti fonematického uvědomování, ale i v dalších jazykových oblastech (např. morfo-syntaktické uvědomování, porozumění větám) a také na konci první třídy v úrovni čtení (Tokárová, 2015). Kde mohou paní učitelky získat podrobnější informace o této metodice? S kolegyněmi jsme spustily nový web, www.elkonin.cz, kde je možné nalézt Sdílení zkušeností obecně je velmi důležité v jakémkoli oboru. Proto i na webových stránkách www.elkonin.cz plánujeme uzamčená diskusní fóra pro akreditované odborníky. říjen 2016 poradce ředitelky mateřské školy 23

informace o této metodice. Kromě základních informací o principu metody, autorkách a informací pro rodiče zde naleznete například i odkazy na kurzy k metodice, které jsou akreditovány MŠMT a probíhají na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zpravidla dvakrát až třikrát ročně. Platnost vzdělání, které získáte v kurzu, je celoživotní. Postupem času plánujeme formu supervizích, či jinak řečeno nástavbových kurzů určených těm, kteří absolvovali kurz a alespoň jeden rok podle metodiky pracují. Mimo jiné zde naleznete také e-shop, kde si lze objednat metodiku společně s pracovními sešity (Hláskáři). S metodikou je možné pracovat S metodikou lze pracovat i bez odborného zaškolení. i bez odborného zaškolení vzhledem k velmi podrobným popisům jednotlivých hodin. Přesto na základě ohlasů z praxe doporučuji zejména při práci s rizikovými skupinami dětí raději odborné zaškolení. PhDr. Miroslava Nováková Schöffelová, PhD., doporučuje tyto zdroje: CARAVOLAS, M.; LeRVÅG, A.; MOUSIKOU, P. et al.: Common patterns of prediction of literacy development in different alphabetic orthographies. Psychological Science [on-line]. 2012, 23(6), 678 686 [cit. 2016-01-16]. DOI: 10.1177/0956797611434536. HeRGOTTOVÁ, A.: Pripravenosť pre osvojenie si čítania u detí s odloženou školskou dochádzkou. Bratislava 2011. (Diplomová práce, vedoucí práce Doc. PhDr. Marína Mikulajová, CSc.) LYYTInen, H.; AHOnen, T.; eklund, K. et al.: Early development of children at familial risk for Dyslexia-follow-up from birth to school age. Dyslexia (10769242) [on-line]. 2004, 10(3), 146 178 [cit. 2016-01-16]. DOI: 10.1002/dys.274. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický, Praha 2004 [cit. 2015-03-09]. Dostupné on-line na: http://www.msmt.cz/files/doc/mjrvppvdovestnikupokorekture2.doc. SeIDLOVÁ MÁLKOVÁ, G.: Vývojový vztah fonematického povědomí a znalosti písmen. TOGGA ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, Fakultou humanitních studií, Praha 2015. TOKÁROVÁ, O.: Eľkoninova metóda ranej gramotnosti a jej efektivita. Bratislava 2015. (Dizertační práce, vedoucí práce Prof. PhDr. Marína Mikulajová, PhD.) ZIeGLeR, j. C.; BeRTRAnD, D.; TÓTH D. et al.: Orthographic depth and its impact on universal predictors of reading: A cross-language investigation. Psychological Science [on-line]. 2010, 21(4), 551 559 [cit. 2016-01-16]. DOI: 10.1177/0956797610363406. Cílem metodiky pro předškoláky není učit je číst a psát jako ve škole, ale naučit je chápat, jak z písmen vznikají slova. Jak tyto kurzy probíhají? V současné době nabízíme dva typy kurzů jednodenní navazující pro odborníky, kteří již podle metodiky pracují a absolvovali v minulosti kurz k předgrafémové etapě, a dvoudenní kurz pro nové zájemce. Tento dvoudenní kurz je věnován předgrafémové i grafémové etapě. Účastníci se nejdříve dozvědí o teoretických východiscích metodiky, podrobněji o principu a vývoji fonematického uvědomování nebo o prekurzorech školní zralosti. Ve druhé, praktické části se naučí manipulovat s metodikou a pomůckami a seznámí se již přímo na materiálu s principy práce, což je podpořeno videotréninkem. Závěr je věnován specifi kům práce s dětmi se speciálními potřebami včetně videoukázek. Jaké máte požadavky na vzdělání žadatelů o kurz? Protože práce s metodikou vyžaduje určitý teoretický background, podmínkou pro vstup do kurzu je absolvování vysokoškolského studia minimálně bakalářského stupně zaměřeného na pedagogiku, psychologii nebo logopedii. Přesto nabízíme i výjimky po osobní domluvě, například učitelkám se středoškolským vzděláním, avšak s dlouholetou praxí. Vše záleží na domluvě. Paní doktorce velmi děkuji za čas, který si ve svém plně obsazeném diáři našla pro náš časopis. 24