Geriatrický pacient a urgentní péče Milana Pokorná Ostrava 2014 Akt:140604_Dodělat
Geriatrie Zabývá se problematikou zdravotního a funkčního stavu ve stáří, zvláštnostmi chorob, jejich diagnostikování a léčení u starých lidí Z řeckého gerón (starý člověk) a iatró (léčím) Geriatrická medicína je diferencovaná - má svou problematiku akutní, chronickou i paliativní. Zvláštní pozornost je věnována stařecké multimorbiditě, disabilitě, křehkosti (frailty) a geriatrickým syndromům (instability, imobility, hypomobility a dekondice, anorexie a malnutrice, kognitivního deficitu a demence, inkontinence a j.). Součástí geriatrie je také tzv. dlouhodobá péče (longterm care), komplexní zdravotně sociální péče o nemocné s funkčně závažným chronickým zdravotním postižením (disabilitou).
Geriatrický pacient reakce na nemoc Závisí na povaze nemoci, na sociální situaci člověka, na typu jeho osobnosti, je podmíněna psychickými změnami, které přináší stáří Staří lidé se více bojí strach ze ztráty soběstačnosti, z opuštěnosti, ze závislosti na svém okolí, bezmocnosti, obavy z hospitalizace, pobytu v ústavu
Geriatrický pacient Problematika vysokého věku Vysoký věk Ztráta aktivity a programu Sociální izolace (izolovaná gerontologická domácnost) a osamělost Konflikty v rodině Neúměrné nároky prostředí na seniora Obtížná adaptace na zátěž a změny prostředí Umístění do ústavní péče Špatná finanční situace Problémy s očekávanou smrtí
Klinický obraz choroby Geriatrický pacient zvláštnosti Nemusí vždy odpovídat skutečnému stavu pacienta, může být závažnější, než se jeví Nevýrazné klinické příznaky Netypické příznaky Sklon k protrahovanému průběhu a chronicitě Sklon ke komplikacím Multimorbidita Zvláštnosti chorob ve stáří
Geriatrický pacient Koho chápat jako geriatrického pacienta Z kalendářního hlediska označit by bylo možno automaticky každého seniora, tedy člověka od určitého věku Konsenzuálně: hranici časného stáří (dnes obvykle 65 let) nebo vlastního stáří (75 či 80 let).
Geriatrický pacient Koho chápat jako geriatrického pacienta Vhodnější však je chápat jako geriatrického pacienta především takového seniora, který z medicínského hlediska v souvislosti se svým zdravotním a funkčním stavem vykazuje zvýšené riziko Pacienti s několika souběžnými chorobami (multimorbidní) Se závažnými onemocněními S nízkým funkčním potenciálem a častými dekompenzacemi zdravotního a funkčního stavu Vykazující geriatricky atypické manifestace a průběhy onemocnění. V případě dekompenzace stavu se pohybují mezi tradičními medicínskými obory, z nichž do žádného plně nezapadají
Geriatrický pacient Koho chápat jako geriatrického pacienta Seniora, který ze sociálního hlediska vyžaduje specifické zdravotní či zdravotně-sociální potřeby, ohrožené geriatrickým hospitalismem vyžadující různé komunitní služby - obvykle zdravotně-sociální - a jejich složitější koordinaci včetně aktivní dispenzarizace vykazující ohrožení soběstačnosti a riziko dlouhodobé či trvalé ústavní péče, trpící chorobami a syndromy stáří
Geriatrický pacient a věk Ve stáří dochází k typickým změnám v oblasti somatické, psychické a sociální. Ale fyziologické změny stárnoucího organismu jsou velmi individuální. Změny záleží na: předchozím způsobu života genetických předpokladech individuální odolnosti organismu životním prostředí profesi
Geriatrický pacient versus senior Fyziologické změny jsou velmi individuální Elitní senior Senior Geriatrický pacient
Geriatrický pacient funkční klasifikace Jako geriatrického pacienta v PNP klasifikujeme takového seniora, kterého v obvykle připomínané šestiúrovňové funkční klasifikaci můžeme zařadit mezi seniory závislé a zcela závislé Funkční klasifikace lidé elitní zdatní nezávislí křehcí závislí zcela závislí
Klasifikace závažnosti postižení v PNP NACA 0 - žádné 1 nezávažné 2 středně závažné 3 závažné 4 potenciální ohrožení života 5 přímé ohrožení života 6 - KPR 7 - smrt MEES Vědomí TK HR RR SpO2 Srdeční rytmus Bolest
Geriatrický pacient versus senior Strategie léčby v PNP a směrování pacientů do ZZ Senior Geriatrický pacient - stejně jako u pacientů v produktivním věku (vč. OTI, UPV v PNP) - směrování na JIP, ARO, PCI, NCH přímo z terénu - upřednostňujeme konzervativní postup - rozhodnutí o dalších postupech (vč. umístění na JIP, ARO) bychom rádi upřesnili ve spolupráci s lékařem ZZ
Geriatrický pacient versus senior Komunikace ZZS a ZZ Nejčastější dotazy ZZ: - věk? - TK, SpO2, GCS, EKG.. - OTI? - bude potřebovat ventilované lůžko? - přidružená onemocnění - Bydliště - Je léčen v naší nemocnici? - Odkud pacienta vezete? Senior Geriatrický pacient
Geriatrický pacient zvláštnosti v PNP Neznáme pacienta vidíme ho poprvé Obtížné odebrání anamnézy Nemáme zdravotnickou dokumentaci Časová tíseň Telefonní komunikace je negativně vnímána okolím Přítomnost blízkých Přítomnost náhodných svědků Pracujeme na veřejných prostranstvích
Geriatrický pacient versus senior Komunikace ZZS a ZZ U obou skupin pacientů se setkáváme s neočekávanými extrémy ze strany ZZ Senior Neochota - Směrovat na JIP - Kritika OTI v PNP - Kritika provedené KPR X Geriatrický pacient Ochota - PCI - Směrovat na JIP - OTI
Urgentní stavy v PNP Závažnost stavu 2013 ošetřeno celkem 107862
Urgentní stavy v PNP závažnost stavu 2013 ošetřeno celkem 107862 Počet pacientů s ohrožením základních životních funkcí včetně KPR za 1 rok - dětský věk 2013 159 pacientů - produktivní věk 2013 1557 pacientů - důchodový věk 2013 1402 pacientů Umístění pacienta důchodového věku na JIP nebo ARO řešíme v průměru 4x/24 hod.
Paliativní péče Dokument se týká pacientů léčených na JIP a ARO Lékaři PNP byli seznámeni Měli by s ním být seznámeni i lékaři a zdravotnický personál DPS U pacientů dlouhodobě odkázaných na nepřetržitou péči jiné osoby je třeba zvážit zvážit zahájení KPR a požadavky na intezivní péči
Paliativní péče 2. CÍLE KONSENSUÁLNÍHO STANOVISKA a) Definovat nejčastěji používané pojmy se vztahem k problematice. b) Formulovat základní východiska a principy pro rozhodování o zahájení paliativní péče u nemocných v terminálním stavu dále neléčitelného onemocnění nebo s ireverzibilní poruchou integrity orgánových funkcí, kde zdravotní stav nebo použité způsoby léčby znemožňují vyjádření vlastní svobodné vůle. c) Zdůraznit etické aspekty poskytování intenzivní péče, zejména respektování předchozího názoru pacienta (pokud je znám), uchování lidské důstojnosti a zajištění maximálně možného komfortu nemocných. d) Omezit poskytování marné a neúčelné léčby v situacích, kdy se lze na základě odborného medicínského posouzení odůvodněně domnívat, že přínos zahájení dané léčebné metody (nebo pokračování v ní) s ohledem na zdravotní stav nemocného nepřevažuje nad rizikem komplikací, bolesti, dyskomfortu a strádání pro pacienta a nedává možnost příznivého ovlivnění zdravotního stavu nebo záchrany jeho života. e) Přispět ke zvýšení kvality rozhodování v uvedených situacích a zlepšit komunikaci jak uvnitř zdravotnických týmů, tak mezi zdravotníky a rodinami či blízkými pacientů. f) Formulovat pro odbornou a laickou veřejnost stanovisko České lékařské společnosti J.E. Purkyně, že: Konsensuální stanovisko k poskytování paliativní péče u nemocných s nezvratným orgánovým selháním Verze 1/2009 3 - odborně podložené a náležitě zdokumentované nezahájení nebo nepokračování marné a neúčelné léčby je v souladu s etickými principy medicíny a platnými právními předpisy, - nezahájení nebo nepokračování marné a neúčelné léčby nesmí být zaměňováno za eutanázii.
Paliativní péče 5. ZÁKLADNÍ PRINCIPY Přijetí pacienta na pracoviště intenzivní péče by mělo být podloženo předpokládaným přínosem zdravotní péče, která mu má být na daném oddělení poskytnuta. Konsensuální stanovisko k poskytování paliativní péče u nemocných s nezvratným orgánovým selhánímverze 1/2009 5 Stanovení rozsahu poskytované léčby musí být založeno na odborném a kvalifikovaném posouzení zdravotního stavu pacienta. Zahájení nebo pokračování jakéhokoliv léčebného postupu, který není odborně odůvodněný, kde neexistuje racionální předpoklad jeho příznivého účinku na celkový průběh onemocnění a kde rizika komplikací, strádání, útrap a bolesti převažují nad reálným klinickým přínosem zvoleného postupu je v rozporu s etickými principy medicíny a Chartou práv umírajících. Neexistuje povinnost zahajovat marnou a neúčelnou léčbu nebo v ní pokračovat, pokud je probíhající léčba odůvodněně za takovou označena. Zabezpečení fyzických, psychických, sociálních a duchovních potřeb pacienta, odstranění pocitů bolesti, strádání a utrpení s respektováním lidské důstojnosti jsou základní priority paliativní péče.
Informovanost lékařů o Doporučení představenstva ČLK o paliativní péči
Doporučení o paliativní péči dotazník ČLK
Zahájení intenzivní péče a KPR u pacientů v důchodovém věku Senioři Stejně jako u pacientů v produktivním věku Geriatrický pacient, dlouhodobě odkázaných na péči jiné osoby, zvážit požadavky na Transporty do ZZ Intenzivní péči zahájení KPR
Geriatrický pacient a SPOLEČNĚ Vzájemný respekt Vzájemné pochopení Zlepšení komunikace Upřesnit terminologii urgentní péče Co můžeme učinit pro zlepšení péče o pacienty vyšších věkových skupin ZZS Zvýšit kvalitu rozhodování Zahájit včas intenzivní péči je-li indikovaná Nezahajovat marnou léčbu
Děkuji za pozornost