Ekonomická aktivita mužů a žen od konce roku 2000 a vliv zvyšování důchodového věku

Podobné dokumenty
Projekce romské populace v České republice a na Slovensku

Specifické míry úmrtnosti podle pohlaví, věku, úrovně vzdělání a rodinného stavu v ČR

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

Stárnu, stárneš, stárneme, důchodový systém to ustojí

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Prognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

Důchodová reforma a rodinná politika

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

V kolika půjdeme do důchodu aneb co lze vyčíst z demografického vývoje?

Míra (ne)zaměstnanosti

3. Trh práce a domácnosti

PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU

ODHAD VÝVOJE FINANČNÍHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR

Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014

Alternativy reformy penzijního systému března 2007 S 36 14:00 17:15

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce

DISKUSE K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU 21. září 2016 ZEMŘELÍ V ČR PODLE VZDĚLÁNÍ

O autorech Používané zkratky Úvodem k prvnímu vydání Úvodem k druhému vydání... 21

Konflikt generací mladí proti starým?

Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Age management a dosavadní výsledky výzkumu v oblasti zaměstnávání osob 50+

Připravovaný zákon o změně důchodového věku a jeho důsledky

STATISTICKÁ DATA O ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

VÝVOJ EKONOMICKÉ AKTIVITY A STÁRNUTÍ POPULACE 1

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

Dotazník pro osoby na MD či RD z hlediska genderové problematiky

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)

Současné dění v dalším vzdělávání

Konflikt generací mladí proti starým?

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu

1. Základní pojmy pracovního práva:

Nezaměstnanost

Sociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Nastavení, přednosti a problémy českého penzijního systému

Vývoj vysokého školství v ČR a postavení vysokoškoláků na trhu práce

Vyhláška rektora č. 4/2013 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2013/2014

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

Autor výukového materiálu červen 2012

ZÁZNAM A MODELOVÁNÍ PENZIJNÍCH ZÁVAZKŮ V ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/X

POTENCIÁL STÁRNOUCÍHO TRHU PRÁCE Z HLEDISKA PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Zaměstnanost 55+ Konference PPO VŠE

Výpočty populačních projekcí na katedře demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE. TomášFiala

Vyhodnocení dotazníků. Komise pro spravedlivé důchody

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

Daňová podpora rodin s dětmi a dopady rodičovství na důchody žen. Jiří Šatava

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

Test Politika zaměstnanosti

PŘEDDŮCHODY MARTINA MIKLOVÁ, MARKÉTA NESRSTOVÁ

Dotazník pro zaměstnance - Gender Audit. Gender Audit Firma 4

4. Pracovní síly v zemědělství

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Právo sociálního zabezpečení

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová

Tisková konference 2011 Praha, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10

KURZ SOCIÁLNÍ PRÁVO kombinované studium JUDr. Iva Kernová SOCIÁLNÍ PRÁVO

Rozšířené výstupy Informačního systému o průměrném výdělku

DOTAZNÍK PRO PODPOŘENÉ OSOBY V PROJEKTECH OPZ

Popis změny Penzijní společnost Centrální registr smluv Vznik účasti ve II. pilíři

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

VÝVOJ INDEXU ZÁVISLOSTI SENIORŮ PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH VÝVOJE PLODNOSTI ŽEN V ČR

Směrnice Akademické rady Akademie věd ČR č. 9. o udělování Prémie Otto Wichterleho. Interní předpisy Akademie věd ČR. ze dne 18.

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí. Kamila Svobodová

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

Neúplné rodiny žena jako zaměstnankyně nebo pečovatelka?

Sociální zabezpečení v ČR

Směrnice Akademické rady Akademie věd ČR č. 13. kterou se mění Směrnice Akademické rady AV ČR č. 9/2017, o udělování Prémie Otto Wichterleho

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011

Společnost. Společnost. Rodina/Domácnost. Zdravotní péče. Pojistné na zdravotní pojištění. Důchody (S, I, V) Dávky nemocenského pojištění

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

Transkript:

Ekonomická aktivita mužů a žen od konce roku 2 a vliv zvyšování důchodového věku Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Zaměstnaní Zaměstnanci (pracovní smlouva, dohoda, stačí částečný úvazek) Též učni, pokud dostávají mzdu Vojáci z povolání OSVČ, pomáhající rodinní příslušníci Členové produkčních družstev Nepatří tam osoby na rodičovské dovolené

Nezaměstnaní Musí současně splňovat 3 podmínky nejsou zaměstnaní, hledají aktivně práci (včetně podnikání kroků pro zahájení vlastního podnikání), jsou připraveni k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů (pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku)

Zdroj dat ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil 4. čtvrtletí 2 4. čtvrtletí 28 Demografická struktura ČR

Specifické míry Míry zaměstnanosti Podíl počtu zaměstnaných daného věku na počtu všech osob daného věku Míry nezaměstnanosti Podíl počtu zaměstnaných daného věku na počtu všech ekonomicky aktivních daného věku (zaměstnaných+nezaměstnaných)

62 61 Důchodový věk mužů a žen se 2 dětmi 62 61 6 muži 6 59 59 58 58 ženy (se 2 dětmi) 57 57 56 2 21 22 23 24 25 26 27 28 56

Zaměstnanost

1 3-34 1 9 9 8 25-29 8 7 3-34 7 6 25-29 6 5 2-24 5 4 3 Míry zaměstnanosti mužů a žen (v %) 2-24 4 3 2 2 1 15-19 1 15-19 2 21 22 23 24 25 26 27 28

1 1 9 9 8 8 7 35-39 45-49 7 6 5 4-44 45-49 5-54 4-44 5-54 35-39 6 5 4 4 3 3 2 2 1 Míry zaměstnanosti mužů a žen (v %) 2 21 22 23 24 25 26 27 28 1

1 9 Míry zaměstnanosti mužů a žen (v %) 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 55-59 55-59 6-64 horní odhad 65-69 6-64 horní odhad 65-69 2 21 22 23 24 25 26 27 28 8 7 6 5 4 3 2 1

3, 2,8 2,6 2,4 2,2 2, 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Bazické indexy počtu zaměstnaných mužů a žen (4. čtvtl. 2=1) 6-64 55-59 6-64 55-59 65+ 65+ 2 21 22 23 24 25 26 27 28 3, 2,8 2,6 2,4 2,2 2, 1,8 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2,

míra zaměstnanosti (%) 55 5 45 4 55 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Vývoj míry zaměstnanosti 6 64letých mužů a 55 59letých žen v závislosti na podílu osob v produktivním věku v dané věkové skupině 35 3 25 2 15 1 5,,1,2,3,4,5,6,7,8,9 1, podíl osob v produktivním věku z dané věkové skupiny

5 5 54 5 45-49 45 2 24 4 44 35-39 45 4 25-29 3 34 4 35 65+ 35 3 55-59 6-64 3 25 Podíl žen mezi zaměstnanými v jednotlivých věkových skupinách (v %) 2 21 22 23 24 25 26 27 28 25

Nezaměstnanost

5 45 15-19 5 45 4 4 35 15-19 35 3 3 25 2 Míry nezaměstnanosti mužů a žen (v %) 2-24 2-24 25 2 15 25-29 15 1 25-29 3-34 1 5 3-34 2 21 22 23 24 25 26 27 28 5

12 11 1 35-39 12 11 1 9 5-54 9 8 7 6 5 4 4-44 4-44 45-49 45-49 5-54 8 7 6 5 4 3 35-39 3 2 2 1 Míry nezaměstnanosti mužů a žen (v %) 2 21 22 23 24 25 26 27 28 1

1 9 Míry nezaměstnanosti mužů a žen (v %) 1 9 8 6-64 8 7 7 6 5 4 65+ 55-59 55-59 6 5 4 3 65+ 3 2 1 6-64 2 1 2 21 22 23 24 25 26 27 28

míra zaměstnanosti (%) 8 8 7 7 6 6 5 5 4 4 3 3 2 1 Vývoj míry nezaměstnanosti 6 64letých mužů a 55 59letých žen v závislosti na podílu osob v produktivním věku v dané věkové skupině,,1,2,3,4,5,6,7,8,9 1, podíl osob v produktivním věku z dané věkové skupiny 2 1

75 7 65 6 55 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 3 34 35-39 25-29 4 44 45-49 5 54 2 24 55-59 65+ 6-64 Podíl žen mezi nezaměstnanými v jednotlivých věk. skupinách (v %) 2 21 22 23 24 25 26 27 28 75 7 65 6 55 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5

Otázky a širší souvislosti na závěr Zaměstnanost mužů je vesměs ve všech věkových skupinách vyšší než zaměstnanost žen, nezaměstnanost žen je zpravidla ve všech věkových skupinách vyšší než nezaměstnanost mužů Máme to tedy chápat jako diskriminaci žen?

Postavení ženy Dříve: 3K (Kinder, Küche, Kirche) výchova dětí, péče o jídlo, víra (nebo se tím myslí spíše poslušnost, podřízenost?) Nyní emancipace, rovnoprávnost myslí se tím též stejná míra ekonomické aktivity jako u mužů??? Není to druhý extrém???

Možnost volby Dostane rodina, která se rozhodne sama pečovat o své malé děti částku odpovídající průměrné dotaci na místo v jeslích nebo ve školce??? Měl by být podobně jako v případě hendikepovaných místo dotací zařízením vyplácen rodičovský příspěvek přímo rodičům??? (Ti by si pak mohli sami svobodněji vybrat mezi vlastní výchovou, péčí prarodičů, paní na hlídání, sousedskou výpomocí, či zaplatit pobyt v kolektivním zařízení takového typu, které rodičům vyhovuje)

Reforma důchodového systému Zavedení dalšího pilíře povinného spoření do penzijního fondu Měla by pak výše důchodu z průběžného systému více záviset na počtu dětí??? (a lidé vychovávající děti by do fondu povinně platili výrazně méně než lidé bezdětní?) Zatím je bezdětná dvojice s penzijním připojením na stáří ekonomicky podstatně lépe zabezpečena, než rodiče tří vysokoškolsky vzdělaných dětí, které budou na důchod bezdětných přispívat stejně jako svým rodičům je tento typ solidarity žádoucí???

Budoucí demografický vývoj Co je do budoucna dlouhodobě přijatelnější: konstantní roční počet imigrantů nebo konstantní roční počet dětí???

Téma konference bylo: Žena a muž v rodině a na trhu práce Je dostatečně vyvážena role žen a mužů v rodině a v práci??? Dříve prý bylo krédem muže: Postav dům, zasaď strom, zploď syna Z genderového hlediska je to naprosto nekorektní, ale vyjadřuje to určitou rovnováhu mezi starostí o hmotné blaho, přírodu a reprodukci Dokáže i dnešní společnost dostatečně ocenit nejen budování domů, ale i sázení stromů a rození a výchovu dětí???

Článek vznikl v rámci dlouhodobého výzkumného projektu 2D626 katedry demografie FIS VŠE ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání Reprodukce lidského kapitálu financovaného MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II.

Děkujeme za pozornost doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. RNDr. Tomáš Fiala, CSc. Katedra demografie fakulty informatiky a statistiky VŠE nám. W. Churchilla 4 13 67 Praha 3 langhamj@vse.cz fiala@vse.cz