Ekonomiky Španělska, Řecka a Portugalska v EU KEU 8



Podobné dokumenty
Ekonomiky Španělska, Řecka a Portugalska v EU KEU 8

Literatura - zdroje. Kučerová, I.: Ekonomiky. Karolinum Praha ISBN80-

Ekonomiky Švédska, Finska a Dánska KEU 7

Aktuální ekonomická situace Portugalska v kontextu eurokrize Loudová Nikola, Němcová Tereza

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

Prognóza jaro 2013: Ekonomika EU se pomalu zotavuje z dlouhotrvající recese

Velká Británie a Irsko KEU 5

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE. Markéta Hejlová

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

Jarní prognóza pro období : na cestě k pozvolnému oživení

Průzkum makroekonomických prognóz

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV

SPOLEČNOST A EKONOMIKA MEZI VÁLKAMI

Stabilita veřejných financí

Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka

Dopady hospodářské krize v Rumunsku

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Finanční krize a česká ekonomika

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

Rozpočtový deficit a veřejný dluh

Kypr: ekonomický vývoj po roce Kristýna Dohnalová Kateřina Drdová

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven?

Jan Jedlička EU Office ČS, Brno, 21. listopadu 2014

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability


Česká ekonomika na ivení. Miroslav Singer

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

ČESKÁ EKONOMIKA Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA ředitel odboru ekonomických analýz

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země ( )

Česká ekonomika: Nejasná zpráva o konci krize

Funkce rozpočtu. Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí.

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Makroekonomické faktory trhu nemovitostí. Michal Skořepa ekonom útvar ekonomických a strategických analýz Česká spořitelna

republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010

EXPORT NA BLÍZKÝ VÝCHOD: PŘÍLEŽITOSTI VS. RIZIKA

TRANSFORMACE EKONOMIKY

Webinář ČP INVEST. Listopad 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Vývoj české ekonomiky

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační

Podnikatelé a zaměstnavatelé pro posílení ekonomického růstu. Jan Wiesner Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Česká ekonomika v roce Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

Několik poznámek ke krizi eurozóny

Ministerstvo financí č. j. MF /2015/11. Makroekonomický rámec na rok 2016

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

Mzdy v ČR. pohled ČNB. Vojtěch Benda. člen bankovní rady ČNB , Praha

Makroekonomická predikce

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Rizika předčasného přijetí společné měny. šík

1. Vnější ekonomické prostředí

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

Proč platíme korunou? budoucnost měny Eva Zamrazilová

Průzkum makroekonomických prognóz

Základy makroekonomie

Česká ekonomika v evropském kontextu: Konečně v klidnějších vodách?

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

Veřejné výdaje. Obsah přednášky. Definice veřejných výdajů. Jak měřit veřejné výdaje. Vývoj veřejných výdajů od roku 1870


Webinář. Prosinec Patrik Hudec, Fund Portfolio Management. Generali Investments CEE Webinář

Návrh státního rozpočtu ČR na rok Jan Gregor září 2010

Úvod do ekonomie Týden 5. Tomáš Cahlík

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Fiskální nerovnováha. definice. spousta otázek. obsah přednášky. krátkodobá fiskální nerovnováha. členění

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

ICT v ČR: kde krize dosud nejvíc bolela?

Webinář. Fund Portfolio Management. Patrik Hudec, Fund Portfolio Management. Generali Investments CEE Webinář

Otázka přijetí eura v ČR rizika a příležitosti

Proč konsolidovat veřejné finance

Transkript:

Ekonomiky Španělska, Řecka a Portugalska v EU KEU 8

Jižní ekonomiky: charakteristiky 2. pol. 70. let uvolnění politických režimů, liberalizace, integrace do EU Nižší ekonomická vyspělost, konvergence k průměru EU Původně agrární ekonomiky s malou mírou industrializace Podprůměrná míra přerozdělování, nižší výdaje na sociální systémy, Nízká míra zaměstnanosti obyvatel (výjimkou Portugalsko před krizí) Nízká konkurenceschopnost v mezinárodním prostředí

Jižní ekonomiky: charakteristiky Negativní trendy v oblasti stárnutí populace Podprůměrné ukazatele v oblasti inovací a znalostní ekonomiky Příjemci ze společného rozpočtu EU Rodina částečně supluje selektivní sociální systém Páteří růstu je cestovní ruch, popřípadě export

Konvergence ekonomické úrovně vybraných zemí Země Portugalsko Řecko Španělsko Irsko HDP na obyvatele (EU-15), 1960 41 45 61 65 HDP na obyvatele (EU-25), 1997 76 71 87 111 HDP na obyvatele (EU-15), 2002 69 67 85 123 HDP na obyvatele v PPP (EU-27), 2012 76 75 96 129

Ekonomická situace pro krizi http://www.spiegel.de/fotostrecke/grafiken-die-wichtigsten-fakten-zur-euro-krise-fotostrecke-57391-3.html

Španělsko 1936 39 občanská válka, zvítězili Frankisté s generálem Francem v čele za 2. sv. války vyhlásili neutralitu 1947 formálně obnovena monarchie Franco nechal schválit zákon o nástupnictví zveřejněn 1954 dohodl se o převzetí výchovy Juana Carlose zveřejněna v 1969 tvrdý totalitní stát zabránil šíření komunismu 1953 konkordát s Vatikánem, povinné vyučování náboženství

Španělsko 1955 vstup do OSN 1958 člen OEES, WB, MMF do poloviny 50.let stranou evropského vývoje 21.11.1975 vydáno prohlášení o úmrtí Franca spol., polit., ekonom. změny 1978 nová ústava deklarovala pluralitní demokracii, konstituční monarchii a europeizaci

Hospodářský vývoj před 1945 od 1939: hospodářský vývoj podřízen vedení generála Franka odpovídala parametrům válečné ekonomiky, státní řízení ekonomiky s výrazným omezením zahraničního obchodu, snaha o autarkní systém (až do konce 50.let)

Hospodářský vývoj 50. 70. léta po r.1958 s MMF - Plán rozvoje španělské ekonomiky 1959 1975 1.fáze hospod. vývoje Stabilizační plán modernizace ekonomiky, hlavní cíle : stabilizace makroekonomického vývoje liberalizace ekonomicky včetně zahraničního obchodu konvertibilita peseta postupná integrace Španělska do evropských struktur hl. důvodem neúspěchu byly ek. problémy

Hospodářský vývoj 60. léta omezování veřejných a strukturálních výdajů stagnace nebo pokles životní úrovně obdobná restrikce se nikde v Evropě neobjevila polovina 60.let poklesly reálné příjmy vedlo 2 mil. obyvatel k emigraci Agrární charakter země do 60. let

Hospodářský vývoj 70. léta 1977 Moneloanské pakty podpora ekonom., soc. a polit.změn restrukturalizace průmyslu výrazný pokles ocelářství (do té doby nosné odvětví) pokles pracovních míst o 2/3 v tomto odvětví růst nezaměstnanosti přes 20 % (po 1.ropném šoku udržována uměle na nižší úrovni hospodářský pokles spojený se zásadní transformací ekonomiky cílem je začlenění do evropských struktur

Hospodářský vývoj 80.-90. léta 1986-1992 výrazné urychlení španělské transformace, čerpání ze strukturálních fondů záruka pro zahraniční investory PZI hl. akcelerátorem růstu pokles nezaměstnanosti, růst produktivity práce 1986 spuštěn ZNR program zóny naléhavé restrukturalizace, program reg. politiky: měl umožnit vyrovnávání regionálních rozdílů

Růst španělské ekonomiky

Hospodářský vývoj 90. léta od 1993 se cítí plnohodnotnými členy EU podíl na všech integračních iniciativách, prointegračně laděni zaměřeni na plnění Maastrichtských kritérií 1996 dochází ke změně ve vládě José Aznar lidová konzervativní strana liberálně založený ekonom v hospodářské politice je kontinuita i po změně vlády

Hospodářský vývoj po 2000 2004: vítězství socialistů, premiér Zapatero Jedním z důvodů vítězství i slib stažení jednotek z Iráku po atentátech v Madridu Priority: reforma vzdělávací systému, řešení problémů s imigrací zmírnění napětí mezi španělskými regiony 2008: znovuzvolen: protikrizová opatření

Hospodářský vývoj 2008: výrazné dopady krize, analogie s Irskem Levné úvěry spekulace na trhu s nemovitostmi značné problémy bank. sektoru, tzv. cajas (dle UBS budou potřebovat až 120 mld. eur Prudký nárůst nezaměstnanosti na 21% Mírné reformy trh práce, Nedůvěra fin. trhů, růst nákladů na obsluhu st. dluhu 2011 Zapatero oznamuje, že nebude znovu kandidovat ->volné ruce k potřebným reformám

Hospodářský vývoj po 2000 Podzim 2011: pád Zapatera, drtivé vítězství socialistů ve volbách, premiér Mariano Rajoy Problém stoupajících úroků státních dluhopisů a refinancování státního dluhu Plánovaná opatření: Reformy na trhu práce Posun odchodu do důchodu Bankovní reforma - Od května 2011 protesty mladých lidí proti vládní politice na náměstích španělských měst

Aktuální ekonomická situace 2012 pokračování krize, rostoucí nezaměstnanost i protesty Nárůst migrace mladých do Německa, Nizozemska Rekapitalizace bankovního sektoru 2013 ukončení recese, nicméně vysoká nezaměstnanost Problém: generační koncentrace nezaměstnanosti 2014 prognóza 0,7% růstu, ale velmi pomalé oživení

Splatnost španělských dluhopisů

Makroekonomická situace Španělska (Eurostat) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Tempo růstu HDP 0,9-3,7-0,2 1,0-0,6 NA Míra inflace 4,1-0,2 2,0 3,1 2,4 1,5 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 11,3 18,0 20,4 23,1 26,8 25,9-4,2-11,1-9,6-9,6-10,6 NA 39,8 52,3 61,7 70,5 86,0 NA

Ekonomika Řecka 1946 49 občanská válka díky této válce má i ČR řeckou menšinu, přijali jsme 1000 řeckých dětí po skončení občanské války byla restaurována monarchie trvala do roku 1973 (fakticky jen do 1967) 1950 1.poválečné parlamentní volby náznak demokratických struktur 1952 Řecko členem NATO 1967 vojenský puč, rozpuštěn parlament, zrušeny politické strany, král utekl do exilu 1967 1973 nastolena diktatura černých plukovníků vojenská junta

Ekonomika Řecka 1974 parlamentní volby zvítězili socialisté (PASOK), udrželi se u moci 30 let zásadní pro charakter řecké ekonomiky 1981 Řecko se stalo členem Evropských společenství, pouze z politických a strategických důvodů podpora demokratizace, zabránit sovětizaci Řecka

Hospodářský vývoj 50. léta 50. léta nesystémový, způsobeno vnitropolitickou nestabilitou po občanské válce se postupně začala stabilizovat situace odstraněny bariéry zahraničního obchodu i pro příliv zahraničních investic rozvoj řecké ekonomiky stál na zahraničních investicích 1953 provedena devalvace drachmy

Hospodářský vývoj 60. léta ve 2.pol.50.let dochází k mírnému hospodářskému růstu hospod. růst tažen rozvojem průmyslu, stavebnictví a dopravní infrastruktury stále je na konci 50.let bylo hlavně zemědělství 1961 asociační smlouva mezi společenstvím a Řeckem 1969 zmrazena na protest proti chování vojenské junty, obnovena od r.1974

Hospodářský vývoj 70. léta 70.léta: Řecko jako dovozce ropy a surovin postiženo ropnými šoky, ale jako rozvíjející se ekonomika udržela vysokou dynamiku růstu inflace ale dvojciferná po 1974 přijat program nacionalizace etatizace (rozsáhlý program zestátňování) důvod udržení vysoké dynamiky růstu 1974 turecká okupace Kypru výstup země ze Severoatlantické aliance

Hospodářský vývoj 70. léta Důsledek etatizace: došlo k vytěsnění soukromých investic státními Vládní strana premiéra Karamanlise se hlásila k liberalismu, ale byla přijata státní regulace cen a důchodů, růst mezd atd. 1974 vznik socialistické strany PASOK, vůdce A. Papanderou 1974 monarchistické tendence - referendum Řecko zůstane republikou

Hospodářský vývoj 80. léta Již od konce 70. let nárůst vlivu PASOKu Ztráta důvěryhodnosti vládní strany, korupční aféry, rostoucí inflace, až 20% 80.léta: členství Řecka pomohlo přílivu zahraničních investic Řecko příjemcem strukturálních fondů 1981 vítězství Pasoku ve volbách premiér Papanderou socialistická orientace Reformy odsunuty, značné protěžování státního sektoru

Hospodářský vývoj 80.léta zásah do důchodové politiky indexace mezd v závislosti na vývoji inflace Rozšíření výdajů na školství a zdravotnictví Nárůst počtu státních zaměstnanců boj proti nezaměstnanosti Nárůst veřejného dluhu na 42% HDP v roce 1985 1983 Pětiletý program hospodářského a sociálního rozvoje měl makroekonomicky zklidnit vývoj řecké ekonomiky

Hospodářský vývoj 1986 vláda Pasoku pokračuje, ale liberalizace socialismu 1986 do čela strany se dostal socialista Kosta Sinitis, výrazně ovlivnil vývoj řecké politiky (PASOK) liberalizační opatření 1986 87 stabilizační program, devalvace drachmy o 15%, úsporná opatření, zmrazení platů a mezd, zrušení indexace mezd na inflaci Pokles životní úrovně, ale šedá ekonomika tvořila cca 40% HDP 1987 pokles popularity částečný návrat k socialismu Zaostávání Řecka 1990 51% průměru EU, 1980 58%

Hospodářský vývoj 90.léta Konec 80. let několikery volby, 1990 vláda konzervativců, premiér K. Mitsotakis Stabilizační, úsporné plány, i na tlak EU privatizace velmi rozsáhlá, privatizují se banky, aerolinie, tabák, zbrojní průmysl 90. léta - implementována opatření směřující ke splnění maastrichtských kritérií, ale podvodem

Hospodářský vývoj 90. léta 1994 návrat PASOKu - opět socializace, ale problém vysokého zadlužení, přesahující 100% HDP, vysoká inflace 1996 opět Sinitis snaha o stabilizaci hospodářství a příprava na euro 1997: vyčlenili náklady na obranu z rozpočtu, čímž uměle snížili deficit restriktivní HP snaha snížit inflaci, fiskální deficity 2001 vstup do eurozóny

Příčiny růstu 2000-2007 Pokles úrokových sazeb Expanzivní fiskální politika Investiční aktivita (Olympijské hry) Fondy EU Kreativní vedení národního účetnictví

Krize 2009-10 Po Olympiádě pokles tempa růstu hospodářské dynamiky Dopad krize na turismus (velký podíl na HDP) Prohloubení deficitů Nutná pomoc Eurozóny (na bázi bilaterálních smluv) a IMF : cca 110 mld eur Souhlas s reformami (kvůli euru vnitřní devalvace) 2011 nutnost restukturalizace dluhu před 2013

Krize 2011 Dohodnut druhý balík pomoci Řecku ve výši cca 130 mld. eur Snaha o reforma, ale spíše jen zvedání daňové zátěže Stále přetrvává masivní státní aparát, pomalé privatizace Odstoupení premiéra G. Papandrea Nová přechodná vláda L. Papademos Duben 2012 volby riziko vítězství radikálních stran, možnost ztráty vlády Nové demokracie a Pasoku Premiér Antonis Samaras

Aktuální ekonomická situace 2013 deflace 2% + 4,5% pokles ekonomiky Primární rozpočet v přebytku, ale značné náklady na obsluhu státního dluhu Náznak oživení na rok 2014 Diskuze o dalším možném balíku pomoci od EU Vymanění z krize bude trvat dle odhadů 6-8 let

Splatnost řeckých dluhopisů

Makroekonomická situace Řecka (EUROSTAT) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Tempo růstu HDP 1,3-2,3-4,9-7,1 7,0-3,9 Míra inflace 4,0 1,3 4,7 3,1 1,0-1,9 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 7,7 9,5 14,1 19,9 26,9 27,6-9,4-15,4-10,7-9,5-9,0 NA 110,3 126,8 148,3 170,4 156,9 NA

Ekonomika Portugalska 1932 nástup generála Salazara autokracie (nebyl diktátor, ale autokrat) formálně neporušil kontinuitu republiky 1974 Karafiátová revoluce pokus o levicovou orientaci země, ta byla ale ukončena vojenským převratem došlo k demokratizaci společnosti a její pluralizaci

Ekonomika Portugalska zásadní polit., ekonom. a institucionální změny opuštění Angoly a Mozambiku Z kolonií zbyly Azory a Madeira zámořská území 1977 přihláška do ES nebyly námitky, ale příliš malá, vzdálená a zaostalá země čekali na Španělsko

Hospodářský vývoj 50. 70. léta Do 70. let: čistě agrární stát s minimálním průmyslem, socialistické experimenty s ekonomikou dělnické kontroly průmyslu aj. Vysoká míra negramotnosti 1976 volby, vítězí socialisté 1977 podána přihláška do ES Značné ekonomické problémy, vysoká inflace až 30%, nezaměstnanost 15%

Hospodářský vývoj 70. léta 1978 navíc deficity OB, PB, rozpočtu Tlak MMF na reformy Devalvace escuda, privatizace, restituce, kontrola mezd -> ozdravení ekonomiky 1979 nové volby vítězí demokratická aliance cíl vstup do ES 80. léta růst ekonomiky, ale stále značný zahraniční dluh i vysoký počet lidí v emigraci

Hospodářský vývoj 80. léta Vládní nestabilita, několikery předčasné volby Střídání demokratických a socialistických vlád 1984 stabilizace ekonomické situace Industrializační proces, devalvace měny 1986 první civilní prezident Mario Soarez Vstup do EHS Nárůst exportu, turismu, zlepšení PB

Hospodářský vývoj 90. léta Dokončení privatizace, ze státních podniků smíšené společnosti Značné dotace ze strukturálních fondů na infrastrukturu Snižování nezaměstnanosti, zvýšení kupní síly 90. léta: akcelerace rozvoje, výrazný posun poznamenána snahou splnit Maastrichtská kritéria snaha být zakládajícím členem eurozóny (problémy s inflací) agrárně-průmyslová ekonomika s rozvíjejícím se terciérem

Hospodářský vývoj Faktory změn : vnitřní proinvestiční politika, rozsáhlá restrukturalizace privatizace (po 2. svět. válce prošlo etatizací) v 80. a 90.letech, kryla fiskální deficity i investic vnější pomoc strukturálních fondů

Portugalsko po 2000 příčiny zpomalení růstu Po vstupu do eurozóny Nárůst mzdových nákladů v důsledku zavedení eura Vnitřní i vnější nerovnováhy Pokles produktivity práce Pokles domácí poptávky Nízká míra konkurenceschopnosti, strukturální problémy

Krize 2008/09 Spíše eskalace dlouhodobých problémů Fiskální deficity v důsledku poklesu HDP, X Strnulý trh práce 2010: snaha o reformu, premiér Sokratés Obava z řeckého vývoje, škrty v rozpočtu Zvýšení daní, snížení platů ve st. sektoru o 5% 2011: klíčový, P. má splatit trojnásobek dluhů než v roce 2010 (nutno řešit další emisí dluhopisů) duben žádost o pomoc ve výši cca 80 mld. eur

Rating PIIGS 2010

Krize 2011 Prohloubení ekonomických problémů Nárůst nezaměstnanosti Provázanost bankovního sektoru se španělským Pravděpodobný další kandidát na pomoc z ESFS Hrozba řeckého scénáře recese, nezaměstnanost, pokles průmyslové produkce 2011 - volby: nový premiér P. Coelho socialista Tlak z EU na reformy, dosud bez úspěchu

Aktuální ekonomická situace 2012- pokračování recese 2013 oživení Časté stávky zaměstnanců kvůli úsporným opatřením MMF poskytl další část půjčky 1,9 mld. eur 2014 plán na ukončení čerpání do června a návrat na finanční trhy Problém vysokého zadlužení a nezaměstnanosti omezení růstového potenciálu země

Splatnost státních dluhopisů

Makroekonomická situace Portugalska (EUROSTAT) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Tempo růstu HDP 0,0-3,8 1,9-1,3-3,2-1,4 Míra inflace 2,7-0,9 1,4 3,6 2,8 0,4 Míra nezaměstnanosti Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP Veřejný dluh (podíl na HDP) 7,7 9,6 11,2 14,6 17,4 15,3-2,9-9,3-9,8-4,3-6,4 NA 65,3 76,1 94,0 108,0 124,1 NA