Shrnutí. Organizace z oblasti péče o duševní zdraví.

Podobné dokumenty
Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Střední školy a internetový marketing. Studie občanského sdružení Než zazvoní

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha

Zjišťování spokojenosti s pečovatelskou službou v Kolovči a na Zichově

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

Seznam příloh: Příloha číslo 1 : Dotazník pro výchovné poradce. Příloha číslo 2: Vyhodnocení dotazníkového šetření.

Život s inzulínem. Výsledky pacientského průzkumu. Červenec, Copyright 2017 QuintilesIMS. All rights reserved.

Nábor studentů výsledky a plány středních škol

Průzkum stavu dentální hygieny v České republice 2008

KVALITA ŽIVOTA VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. vyhodnocení dotazníkového šetření /vzorek respondentů/

Názory občanů sídla LÁNY

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Pohyb. pilíř zdraví.

Evaluace projektu Techniky zvyšování kogni vní kondice pro úspěšné stárnu

Praha z pohledu reklamy 21. století. doc. PhDr. Jitka Vysekalová, prezidentka ČMS

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU, KTERÝ MEZI ŠÉFY MARKETINGU VÝZNAMNÝCH ČESKÝCH FIREM REALIZOVALA KOMUNIKAČNÍ SKUPINA MATHER

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor WELLNESS Duben Průzkum potřeb zákazníků pro sektor WELLNESS CENTRA PŘÍLOHY. Duben 2010

Ministudie: Content marketing v B2B v ČR a USA, 2013 Téma na přání účastníků B2B monitoru

Znamená internetové video i online televizi?

TISKOVÁ KONFERENCE KVALITA Z EVROPY chutě s příběhem

Hodnocení informací v médiích

Vyhodnocení celostátního průzkumu Barometr českého zdravotnictví z pohledu největších zaměstnavatelů v České republice

Fake news Média, sociální sítě, zpravodajské informace, fake news. Fórum dárců 04/2019

VÝSLEDKY ANKETY BOLEST A DEKUBITY. Michaela Hofštetrová Knotková Nina Müllerová

Analytická činnost nabídky a poptávky v oblasti vzdělávání dospělých. Dotazníkové šetření pro účastníky ověřování vzdělávacích programů

Projekt: Výzkumné šetření informovanosti o vypnutí zemského analogového televizního vysílání České televize v územní oblasti Zlín (dle TPP)

Úroveň vzdělávání v ČR

Marketingový výzkum 11. Výzkum pro potřeby marketingové komunikace

Internetový marketing střední školy zatím nevyužívají. Chtějí se v něm ale zdokonalovat. Shrnutí výsledků průzkumu občanského sdružení Než zazvoní

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Dilo vyžaduje ochranu dle autorského zákona.

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATEL S MĚSTSKÝM ÚŘADEM TRUTNOV

Projekt: Výzkumné šetření informovanosti o vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územní oblasti Jeseník (dle TPP) První vlna

Co Češi skutečně vědí o očkování? , Praha, CZ/PHCA/0033/16

Dotazník pro uživatele občanského sdružení FOKUS-Písek o.s., Pobočka STRAKONICE

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

Nadační fond IMPULS byl založen v roce 2000 s cílem podporovat komplexní a kvalitní léčbu roztroušené sklerózy, její výzkum a osvětovou činnost.

ROZLOŽENÍ POLITICKÝCH PREFERENCÍ V CELÉ POPULACI

DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

ČEŠI A REKLAMA Na jaké otázky výzkum odpovídá

Televizní diváci Čtenáři deníků a jejich příloh Rozhlasoví posluchači Čtenáři deníků

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro uživatele služby sociální rehabilitace ke kvalitě poskytované služby za rok 2017

Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor

Zjišťování spokojenosti. s poskytovanou službou

CSR programy firem v ČR. Závěrečná zpráva

Průzkum PRÁCE NA DÁLKU 2013 v ČR 708 respondentů, leden duben 2013

Znalost značky TV Barrandov je vyšší než 50% zaváděcí kampaň přivedla k obrazovce více než 25% populace

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010

G r o w t h f r o m K n o w l e d g e

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Vyhodnocení dotazníkového šetření 2016

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor PRŮVODCŮ. Duben 2010

Rehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli

Seznam příloh (výběr)

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

Vyhodnocení dotazníkového šetření

PRAHA, 21/01/2011 Internet vede jako zdroj informací při nákupu zboží a služeb

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

Projekt: Výzkumné šetření informovanosti o vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územní oblasti Jeseník (dle TPP) druhá vlna

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

ANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY. Individuální zpráva. Základní škola (xxxx)

Dotazník specifických potřeb. Komunitní plánování rozvoje sociálních služeb ve městě Ostrava

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Projekt: Výzkumné šetření informovanosti o vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územní oblasti Plzeň (vysílač Krašov)

MILÉNIÁLOVÉ. Kdo jsou miléniálové? Miléniálové aneb generace Y lidé ve věku let. mladší miléniálové (15-25 let) starší miléniálové (26-35 let)

DOTAZNÍK ASISTENTA PEDAGOGA

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Projekt: Výzkumné šetření informovanosti o vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územní oblasti Trutnov (dle TPP) Druhá vlna

OCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Reklama v časopisech. Výzkum pro Sekci časopisů Unie vydavatelů

Žáci devátých tříd a střední školy na internetu. Studie Než zazvoní 25. října 2018

V Bruselu dne 13. května 2011 Bleskový Eurobarometr o mládeži v pohybu

Názory na důvody vstupu do politických stran

Sport v ČR. Jak často se věnujete sportu nebo provozujete pohybové aktivity?

Hodnoty a postoje v životě rodiny

Informovanost o fondech EU Únor 2016

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

INFORMOVANÝ SOUHLAS. Podpis zákonného zástupce nebo zúčastněné osoby:

VYUŽITÍ PORTÁLU DEKUBITY.EU A VÝSLEDKY ANKETY VÝŽIVA A DEKUBITY. Michaela Hofštetrová Knotková Nina Müllerová

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu

Projekt: Výzkumné šetření informovanosti o vypnutí zemského analogového televizního vysílání v územní oblasti Trutnov (dle TPP) První vlna

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

BAROMETR MEZI BUDOUCÍMI ZDRAVOTNÍMI SESTRAMI 2017 (STUDENTY STŘEDNÍCH, VYŠŠÍCH ODBORNÝCH A VYSOKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE)

Kvantitativní výzkum. Červen 2006 / Vybrané závěry z exkluzivního výzkumu pro MF ČR / STEM/MARK, a.s.

Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel. MUDr. Lukáš Kettner, MBA

REKLAMU. doc.phdr. Dušan Pavlů, CSc. UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ, FAKULTA MULTIMEDIÁLNÍCH KOMUNIKACÍ

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost. Připraveno pro: RRTV

Vyhodnocení dotazníkového šetření

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná

Vyhodnocení dotazníkového šetření

ZA5782. Flash Eurobarometer 347 (Business-to-business Alternative Dispute Resolution in the EU) Country Questionnaire Czech Republic

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

Transkript:

Shrnutí Průzkumu se zúčastnilo dvanáct zemí, jež jsou partnery projektu MENS. Cílovými skupinami byly organizace z oblasti péče o duševní zdraví, sportovní organizace, široká veřejnost a uživatelé služeb péče o duševní zdraví. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaký je přínos tělesného cvičení pro duševní zdraví. Organizace z oblasti péče o duševní zdraví. Průzkumu se zúčastnilo celkem 458 zástupců organizací v oblasti péče o duševní zdraví. 56 % vzorku tvořily ženy a 44 % muži. Pokud jde o jejich specializaci, bylo mezi nimi 12,7 % psychiatrů, 22,8 % psychologů a 30,6 % sociálních pracovníků. 84,46 % respondentů uvedlo, že tělesné cvičení využívá jako prostředku pro zlepšení duševního zdraví. Existují však značné rozdíly mezi čtyřmi zkoumanými regiony, protože v zemích střední Evropy to bylo číslo významně nižší. V případech, kdy tělesné cviční využíváno není, se jako nejdůležitější důvod uvádí nedostatek vůle pacienta. Malé procento (7,8 %) trvdilo, že tělesné cvičení podle literatury nepomáhá. Využíváte cvičení jako prostředku ke zlepšení duševního zdraví svých pacientů/klientů? Ne 16 % Ano 84 % 1

Jaký je hlavní důvod toho, že nedoporučujete cvičení jako doplňkovou terapii? Jiné 26,69% Protože pacient/klient nemůže Protože pacient/klient nechce 9,38% 50,00% Nevěřím, že cvičení může pomáhat 3,13% Podle výzkumů cvičení nepomáhá 7,81% Většina respondentů doporučuje skupinová cvičení a kolektivní sporty. Odborníci doporučují věnovat se tělesnému cvičení 1-2 krát týdně (46 %). Důležitou známkou toho, že tělesné cvičení je pro duševní zdraví přínosné, je skutečnost, že odborníci vidí změny v psychickém stavu několik hodin po skončení cvičení (65 %). Pokud pozorujete nějaké změny v psychickém stavu pacientů/klientů PO SKONČENÍ cvičení, jak dlouho přetrvávají? 100,00 13,89 % 65 % 21,11 % 50,00 0,00 1 hodinu Několik hodin Až do příštího terapeutického sezení Výše zmíněný závěr potvrzuje skutečnost, že 88 % respondentů se shoduje na tom, že cvičení pomáhá při terapii duševních onemocnění. 42 % vzorku odhaduje, že pomáhá hodně, a 41 % se domnívá, že pomáhá trochu. 2

90 % vzorku uvádí, že cvičení zahrnuje do léčebného procesu. V zemích západní Evropy bylo toto číslo podstatně nižší (77 %). Pouhých 31,5% organizací z oblasti péče o duševní zdraví má však patřičné vybavení či možnost takové vybavení využívat a rovněž má čas a personál, aby mohly takovou intervenci uskutečnit. V zemích východní Evropy je v tomto ohledu infrastruktura výrazně nedostatečná. Nejsem si jistý/á 7 % Byli byste ochotní zařadit cvičení do terapeutického programu, který používáte? NE 2 % ANO 91 % Pokud jde o účinek tělesného cvičení, odborníci odhadují, že přispívá ke zvýšení aktivity, zlepšení sebeúcty a sebedůvěry a ke snížení úzkosti. Zároveň uznávají, že přispívá ke snížení rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění a množství tělesného tuku. 3

Do jaké míry podle vašeho názoru přispívá cvičení ke zlepšení duševního zdraví, pokud jde o níže uvedená kritéria Zlepšení sebeúcty 7,71 Snížení sociálního vyloučení Snížení společenské stigmatizace Snížení smutku 7,25 7,31 7,39 Rozvoj sociálních dovedností Snížení úzkosti 7,54 7,61 Rozvíjení komunikace 7,18 Zvýšení aktivity 7,95 Zlepšení sebedůvěry 7,65 6,6 6,8 7 7,2 7,4 7,6 7,8 8 0 = vůbec ne, 10 = rozhodně ano Široká veřejnost. Průzkumu se zúčastnilo celkem 1 473 lidí, z nichž bylo 63,5 % žen a 36,4 % mužů. Průměrný věk respondentů ve vzorku byl 35,7 let. Převážná většina (96,8 %) dotázaných souhlasila s tím, že zapojení do sportovních programů či cvičení je pro duševní zdraví prospěšné. Podle názoru většiny má nejpříznivější vliv lehká fyzická aktivita a týmové sporty. Respondenti zároveň uvádějí, že cvičení má vliv především na zlepšení fyzické kondice a tělesného zdraví. Věříte tomu, že zapojení do sportovních aktivit/cvičení je prospěšné pro duševní zdraví? Ne 3 % Ano 97 % 4

73,7 % respondentů uvedlo, že cvičí. Každodennímu cvičení se věnuje 16,8 % vzorku, zatímco jednou až třikrát týdně cvičí 46 %. Pokud jde o typ cvičení, nejpopulárnější je posilování (28,6 %) a následuje skupinové cvičení (16,9 %). Respondenti zároveň odhadují, že fyzická aktivita má pozitivní vliv i na jejich duševní stav. Konkrétně 41 % s tímto výrokem souhlasí a 43 % rozhodně souhlasí. Věříte, že cvičení má vliv na váš duševní stav? Rozhodně ano Ano 43,57% 41,42% Nevím 6,70% Ne 1,62% Rozhodně ne 6,70% U respondentů, kteří necvičí, je nejdůležitějším faktorem nedostatek času (55 %), následovaný tím, že na cvičení nemají náladu (21,4 %). 85 % těch, kteří necvičí, však souhlasí s tím, že by cvičení mělo na jejich duševní stav pozitivní vliv. Domníváte se, že lidé s duševním onemocněním jsou ve společnosti stigmatizovaní? 20,79% 51,85% 18,93% 5,64% 2,78% 71 % vzorku respondentů zastává názor, že lidé s duševním onemocněním jsou stigmatizovaní. Zároveň si myslí, že zapojení do sportovních aktivit by mohlo problém společenského stigmatu nějakým způsobem řešit. Podle jejich názoru by nejvhodnějším způsobem byla skupinová cvičení a kolektivní sporty. 5

K informování a motivování veřejnosti jsou nejúčinnější reklamy na facebooku a v televizi. Specializované dárcovské programy Rozhlasové nebo TV komentáře Aktivity společenské odpovědnosti firem Reklama v časopisech Reklama v novinách Propagační články v časopisech a novinách Reklama v rádiu Sponzorování osvětových programů firmami Podpora od celebrit Reklama na oblíbených webech Internetové PR články Videa na YouTube Virály na sociálních sítích Místní programy a akce Speciální propagační akce Reklama v televizi Reklama na Facebooku 8,69% 10,05% 10,32% 14,32% 16,63% 17,18% 18,81% 19,35% 19,62% 20,91% 27,63% 30,35% 30,69% 37,27% 37,75% 40,05% 51,19% Sportovní organizace. Do průzkumu bylo zapojeno celkem 257 zástupců sportovních organizací, z nichž bylo 52 % mužů a 48 % žen. Průměrný věk byl 38 let a průměrná délka pracovní zkušenosti byla 15,2 let. 98 % souhlasí, že zapojení do sportovních aktivit a cvičení je pro duševní zdraví prospěšné. Hlavním přínosem je osobní zlepšení (66 %), rozvoj sociálních dovedností (63,8 %), podpora komunikace (48 %) a pokles sociálního vyloučení (41 %). Jaké jsou podle vašeho názoru hlavní výhody? Osobní zlepšení Snížení sociálního vyloučení 41,63% Snížení společ.stigmatizace 29,18% Rozvoj sociálních dovedností 66,54% 63,81% Podpora komunikace 48,25% 6

Zástupci sportovních organizací zaznamenávají velké změny v psychickém stavu buď během cvičení nebo po něm, pokud jde o náladu, sebedůvěru, aktivizaci, sebeúctu a rozvoj sociálních dovedností. Změny během cvičení Zlepšení sebeúcty 8,37 Snížení sociálního vyloučení 7,6 Snížení společenské stigmatizace 7,26 Snížení smutku 7,61 Rozvoj sociálních dovedností 7,97 Snížení úzkosti Rozvíjení komunikace 7,46 7,57 Zvýšení aktivizace 8,43 Zlepšení sebedůvěry 8,23 Zlepšení nálady 8,4 0 = vůbec ne, 10 = velmi intenzivně 7

Změny po cvičení Zlepšení sebeúcty 8,35 Snížení sociálního vyloučení 7,7 Snížení společenské stigmatizace 7,5 Snížení smutku 7,64 Rozvíjení sociability 7,82 Snížení úzkosti 7,52 Rozvíjení komunikace 7,76 Zvýšení aktivace 8,23 Zlepšení sebedůvěry 8,35 Zlepšení nálady 8,51 0 = vůbec ne, 10 = velmi intenzivně Nabízíte široké veřejnosti aktivity, v nichž se propojuje cvičení a duševní zdraví? Ne 28 % Ano 72 % 72 % sportovních organizací nabízí veřejnosti aktivity, v nichž se propojuje duševní zdraví a fyzická aktivita. U organizací, kde tomu tak není, prohlašuje 65 % z nich, že jsou v budoucnu ochotné podobné akce pořádat také. 86 % si zároveň myslí, že tělesná aktivita přispívá dostatečnou nebo vysokou měrou ke zlepšení psychického stavu. Významná část vzorku (48 %) již dříve spolupracovala s organizacemi z oblasti péče o duševní zdraví a 60 % z těch, jež s podobnou spoluprací zatím nemají zkušenosti, vyjádřila ochotu ji do budoucna zahájit. 8

Nejúčinnějším způsobem informování a motivování veřejnosti jsou podle názoru zástupců sportovních organizací místní programy a speciální propagační programy a akce. Rozhlasové a TV komentáře Reklama v rádiu Aktivity společenské odpovědnosti firem Reklama v časopisech Podpora od celebrit Reklama v novinách Sponzorování osvětových programů firmami Specializované dárcovské programy Reklama na oblíbených webech Reklamní článk v časopisec a novinách Internetové PR články Virály na sociálních sítích Reklama v televizi Videa na YouTube Reklama na Facebooku Speciální a propagační akce Místní programy a akce 7,78% 12,45% 12,84% 14,40% 14,79% 17,51% 19,07% 19,84% 19,84% 21,01% 28,02% 28,40% 29,96% 30,74% 34,63% 47,47% 47,86% Uživatelé služeb péče o duševní zdraví Průzkumu se zúčastnilo 468 uživatelů služeb péče o duševní zdraví, z nichž bylo 51 % mužů a 49 % žen. Zapojujete se do tělesných aktivit, cvičení či sportovních programů? Ne 39 % Ano 61 % 60,8 % vzorku respondentů se zapojuje do nějakých sportovních aktivit. U těch, kteří nesportují, jsou hlavními důvody nedostatek nálady a času. 9

Pokud jde o frekvenci cvičení, denně se mu věnuje 25,4 % respondentů, zatímco 41 % z nich cvičí 2-3 krát týdně. 26 % respondentů ze vzorku volí organizovaný program v tělocvičně, individuálnímu cvičení doma se věnuje 16 %. Během fyzické aktivity či po ní zaznamenávají respondenti významné zlepšení čilosti, pocitu pohody a sebedůvěry. Převážná většina vzorku souhlasí, že cvičení má na jejich psychický stav pozitivní vliv. Jak se cítíte během cvičení? Uvolnění 6,21 Únava 5,26 Pocit pohody 6,97 Sebedůvěra 6,53 Úzkost 3,45 Čilost 6,73 0 = vůbec ne, 10 = velmi intenzivně 10

Jak se cítíte po cvičení? Uvolnění 6,76 Únava 5,5 Pocit pohody 7,83 Sebedůvěra 7,5 Úzkost 3,06 Čilost 7,26 0 = vůbec ne, 10 = velmi intenzivně 40 % vzorku respondentů raději cvičí s ostatními, zatímco 20,7 % z nich dává přednost tomu, cvičit sami. 38 % uvádí, že pro ně není rozdíl v tom, zda cvičí s ostatními, či sami. 75 % respondentů by přivítalo, kdyby byla fyzická aktivita součástí jejich terapeutického programu. Nevidím v tom rozdíl 38 % Cvičíte raději sami, nebo společně s ostatními? S ostatními 41 % Sám/Sama 21 % 11

Nejúčinnějším způsobem, jak informovat a motivovat veřejnost, jsou podle názoru uživatelů služeb péče o duševní zdraví reklamy na facebooku a v televizi. Rozhlasové a TV komentáře Aktivity společenské odpovědnosti firem Podpora od celebrit Sponzorování osvětových programů firmami Reklamní články v časopisech a novinách Inzerce na oblíbených webech Internetové PR články Virály v sociálních sítích Reklama v časopisech Reklama v novinách Reklama v rádiu Videa na YouTube Místní programy a akce Speciální a propagační akce Reklama na Facebooku Reklama v televizi 7,69% 8,76% 10,26% 10,26% 10,90% 15,81% 16,67% 17,31% 19,23% 19,87% 20,51% 24,15% 27,56% 30,34% 33,76% 36,32% 12