Euro a reformní příležitosti Národní výzvy a regionální příležitosti Ostrava, 6.12.2006 Jan Frait
Klademe si správn vné otázky? Dosavadní otázky: Euro ano či ne? Když ano, tak kdy? Správné otázky: Za jakých podmínek bude euro přínosem? Jaké reformy je nutno provést pro vytvoření adekvátních podmínek?
Měna a pojetí regionů S rostoucí integrací světové ekonomiky a s postupem měnové integrace pravděpodobně roste význam národních politik z hlediska schopnosti slabších regionů konvergovat: Země schopné nastolit správné politiky jsou schopny jít rychle nahoru i po delším období potíží (Irsko, Finsko). Naopak země s problematickými politikami rychle ztrácí konkurenceschopnost (Portugalsko, Itálie). Z hlediska teorie optimálních měnových oblastí lze na českou ekonomiku pohlížet na region, který by se měl ve smyslu přijetí eura stát homogenním ve vztahu k eurozóně, zejména jeho úspěšným zemím.
Struktura prezentace I. Strategie přijetí eura: je třeba měnit tu současnou? II. Jaké reformní kroky jsou nutné k urychlení konvergence? Názory obsažené v prezentaci jsou mé vlastní a nemusí nezbytně odrážet pozici České národní banky.
I. Strategie přijetp ijetí eura: je třeba t měnit tu současnou?
Je třeba t měnit m strategii? Proces zavádění eura v ČR vychází ze Strategie přistoupení České republiky k eurozóně z října 2003. Její základní premisou je přesvědčení o dlouhodobé výhodnosti nahrazení české měny eurem: to ale platí pouze po splnění určitých podmínek; česká ekonomika musí být na euro dostatečně připravena. Připravenost je hodnocena pomocí dvou sad kriterií: nominální konvergence (maastrichtská kritéria); sladěnost české ekonomiky s eurozónou (ČNB): cyklická a strukturální sladěnost, kvalita přizpůsobovacích mechanismů.
Je třeba t měnit m strategii? Přijetí eura je zásadní změnou režimu měnového kursu: nyní operuje česká ekonomika v režimu plovoucího kursu, přijetí eura znamená přechod k režimu fixního kursu, v němž nelze stanovenou hodnotu kursu měnit devalvací či revalvací. Najdeme příklady ekonomik, které dlouhodobě úspěšně fungovaly či fungují s fixním a neměnným kursem: k tomu ale musí být splněny určité předpoklady, které ekonomové shrnují pod pojem pružnost ekonomiky; pružná ekonomika je taková, která se dokáže vypořádat například se ztrátou cenové konkurenceschopnosti i bez změny nominálního měnového kursu; takovou ekonomiku v současné době nemáme a bez zásadních reforem ji prostě mít nebudeme.
Je třeba t měnit m strategii? Strategie hovoří jasně: pro hladké budoucí fungování ekonomiky po zavedení eura je klíčová dostatečná sladěnost české ekonomiky s ekonomikami eurozóny v reálné a finanční sféře, akceschopná fiskální politika a dobře fungující trh práce; k dosažení dalšího pokroku v těchto oblastech je třeba prohloubit strukturální reformy zaměřené na zvýšení flexibility české ekonomiky a provést druhou fázi konsolidace systému veřejných financí založenou na jejich strukturálních reformách posílení adaptačních mechanismů na trhu práce pak také vyžaduje realizaci kroků posilujících flexibilitu trhu práce a pružnost reálných mezd a to nejen v institucionální oblasti, ale také v oblastech jako jsou dopravní infrastruktura a zvýšení flexibility na trhu s byty.
2006 - Na euro dosud nejsme připravenip Dílčí zlepšenípřevážena vývojem fiskálu, nízkou pružností trhu práce, slabou cyklickou a strukturální sladěností. Problémem je kombinace relativně slabých výsledků v řadě oblastí.
Je třeba t měnit m strategii? Jaký strategický postup do budoucna? Nová strategie potřebuje nejméně ze všeho nový finální termín přijetí eura. Potřebuje spíše přesnější a podrobnější specifikaci reforem včetně kontrolních mechanismů. Hladné přijetí eura by mělo být vedlejším produktem hospodářských reforem. Jinými slovy, konečný vstup do eurozóny by měl být přirozenou záležitostí, nejlépe nudnou jako současná měnová politika ČNB dobrodružství a dramata do měnové oblasti nepatří.
II. Reformy urychlení konvergence - kde se nacházíme?
Pokrok směrem k podobnosti české ekonomiky eurozóně je pomalý Strukturální hledisko: kladem je vysoká obchodní a vlastnická provázanost, rizikem je specifická struktura produkce: Landesmannův index pro ČR je nejvyšší ze všech srovnávaných zemí (nejmenší podobnost, příliš moc průmyslu, málo služeb) 0,15 0,15 0,10 vyšší podobnost 0,10 0,05 0,05 0,00 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 CZ AT DE PT 0,00 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 CZ HU PL SI SK Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB.
Pokrok směrem k podobnosti české ekonomiky eurozóně je velmi pomalý Další restrukturalizace české ekonomiky přinese velké výzvy: Mzdy vyjádřené v eurech porostou, což povede ke ztrátě konkurenceschopnosti části průmyslové produkce. K udržení celkové dynamiky bude nutný adekvátní nárůst kapacit v novém průmyslu a ve službách. K posunu do vyšší ligy však bude nutno splnit řadu podmínek (lépe vyškolení zaměstnanci, vyšší efektivnost výzkumu, elity připravené na permanentní změnu ). Státem podporované investice do low-wage kapacit se mohou ukázat problematickými. Trh práce se stává z hlediska pokroku kritickým.
Stav trhu práce je výrazným rizikem Flexibilita českého trhu práce je v evropském srovnání průměrná. V některých oblastech je ale výrazně nižší než ve srovnávaných zemích (v analýzách sladěnosti ČNB) a nedochází k výraznějšímu zlepšení. Institucionální pravidla nevytvářejí dobré podmínky pro zaměstnávání nezaměstnaných, osob s nízkou kvalifikací a mladých uchazečů. Rizikovými faktory jsou zejména nevhodná kombinace zdanění práce, sociálních dávek, minimální mzdy a nákladů na propouštění z pracovních poměrů na dobu neurčitou: snižuje možnost zaměstnanců s nízkou produktivitou najít si práci a získávat kvalifikaci.
Stav trhu práce je výrazným rizikem Dlouhodobá nezaměstnanost chytá restrukturalizující regiony do pasti: redukuje kapacitu a potenciální produktivitu, tlačí na nežádoucí migraci směrem ven z regionu. Nadměrně silná právní ochrana zaměstnanců: snižuje poptávku po práci zejména mladých osob, omezuje schopnost restrukturalizovat, vytváří duální trh práce. O přetrvání vážných problémů na českém trhu práce podává svědectví dynamický příliv zahraničních pracovníků v posledních dvou letech.
Dlouhodobá nezaměstnanost je průměrn rná,, ale roste 12.0 9.0 6.0 3.0 0.0 Slovensko Polsko Německo Česká republika Portugalsko Maďarsko Slovinsko Rakousko 1998 2005
Vysoký podíl l dlouhodobě nezaměstnaných navíc c výrazně vzrostl 80 60 40 20 0 Slovensko Polsko Česká republika Německo Portugalsko Slovinsko Maďarsko Rakousko 1998 2005 podíl dlouhodobě nezaměstnaných=počet nezaměstnaných déle než 1 rok / počet nezaměstnaných
Dlouhodobá nezaměstnanost je průměrn rná,, ale roste Existuje tendence ke zlepšení z hlediska motivace? Systém daní a dávek zřejmě neobsahuje dostatečně motivační prvky v oblasti hledání zaměstnání, i když v předchozích letech došlo k mírnému zlepšení. Reforma životního minima od ledna 2007 naopak povede ke zhoršení zejména u nízkopříjmových domácností s dětmi. Co má stát při rešení dlouhodobé nezaměstnanosti podporovat? Podpora firem může vytvářet nadměrné kapacity v nízkopříjmovém sektoru. Stojí za to naučit se podporovat přímo zaměstnance, cesta k tomu není jednoduchá.
Podíl l dlouhodobé nezaměstnanosti a regionáln lní rozdíly 75 60 45 30 15 0 Česká republika Německo Rakousko Portugalsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko podíl dlouhodobě nezaměstnaných variační koeficient regionální nezaměstnanosti Oba indikátory jsou vysoké, to naznačuje strukturální problémy trhu práce, nízkou mobilitu a neúspěšnost dosavadních snah o zlepšení.
0,2-0,2-0,6-1,0-1,4-1,8-2,2 Míra nesouladu v zaplňov ování volných míst m je vysoká vyšší nesoulad -2,6 07/00 01/01 07/01 01/02 07/02 01/03 07/03 01/04 07/04 01/05 07/05 Poznámka: Vyhlazené fixní efekty za období leden 2000 - červen 2006 ze dvou alternativních odhadů párovací funkce. Každý bod na vodorovné ose reprezentuje střed 13měsíčního období odhadu párovací funkce. Například bod s označením 07/04 reprezentuje průměrnou hodnotu fixních efektů za období leden 2004 leden 2005. Zdroj: Výpočet ČNB podle Galuščák a Münich (2005b). Agregátní fixní efekty párovací funkce odráží změny strukturální nezaměstnanosti: výrazné zhoršení nesouladu mezi volnými pracovními místy a nezaměstnanými v období po roce 2001, zlepšení v roce 2006 může mít souvislost s uplatňováním sankcí při nehlášení volných míst na úřadech práce, nahlášená volná pracovní místa však nejsou snadno zaplňována.
Právn vní ochrana zaměstnanc stnanců vytváří duáln lní trhu práce Stupeň ochrany zaměstnanosti patří v oblasti stálých zaměstnání v porovnání s ostatními zeměmi k vyšším, v oblasti dočasných k nižším. Kombinace vysokých nákladů na propouštění zaměstnanců ve stálých zaměstnáních a nízké regulace dočasných zaměstnání: vytváří duální trh práce - posiluje pozici zaměstnanců ve stálých zaměstnáních vůči pracovníkům v dočasných zaměstnáních, u kterých se tímto snižuje šance získat stálá zaměstnání; snižuje toky na trhu práce a vede k nižší tvorbě pracovních míst především pro absolventy a mladistvé.
Právn vní ochrana zaměstnanc stnanců vytváří duáln lní trhu práce 5.0 Indexy právní ochrany zaměstnanců 4.0 3.0 2.0 1.0 0.0 ČR DE AT PT HU PL SK 1999 EPL stálá 1999 EPL dočasná 2003 EPL stálá 2003 EPL dočasná
Právn vní ochrana zaměstnanc stnanců vytváří duáln lní trhu práce Pramen: OECD
Právn vní ochrana zaměstnanc stnanců vytváří duáln lní trhu práce Pramen: OECD
Závěr Předpoklady úspěšné restrukturalizace a konvergence slabších regionů: Deregulace trhů zboží a služeb Dobře fungující státní administrativa Nízká administrativní zátěž podnikání Pružnost trhu práce Efektivní vzdělávací systém Prostředí podporující inovace Navzdory zlepšování v některých oblastech je ČR stále většinou významně vzdálena od nejlepších standardů. Ignorování doporučení postavených na základě těchto nejlepších standardů představuje významné riziko.
Prezentace vychází z dokumentu ČNB Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2006 (http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/menova_politika/strategic ke_dokumenty/download/analyzy_sladenosti_2006.pdf).