ENCYKLOPEDIE NA Í P ÍRODY

Obsah ENCYKLOPEDIE NA Í P ÍRODY Úvod... 7 Systém hub... 7 Literární zdroje lexikonu... 7 Tabulka ã. 1: Systém pouïit v lexikonu... 8 Tabulka ã. 2: Moderní systém hub... 11 Abecední pfiehled hub âeské republiky... 15 Plodnice a jejich základní morfologická stavba... 428 Slovníãek odborn ch termínû... 430 Literatura citovaná v textu... 433 Medailon autora... 433 Index latinsk ch jmen... 434

Úvod ENCYKLOPEDIE NA Í P ÍRODY í e hub je velice obsáhlá a rozmanitá. Patfií sem jak mikroskopické druhy, tak i druhy vytváfiející plodnice o velikosti pfies jeden metr a hmotnosti nûkolika desítek kilogramû. Na svûtû je doposud známo asi 300 000 druhû (Klán 1989), coï není zdaleka koneãn poãet. Roãnû je na svûtû popisováno asi tisíc nov ch druhû. Proto se odhaduje, Ïe koneãn poãet v ech druhû mûïe b t mnohonásobnû vy í. U nás se poãet druhû hub odhaduje asi na 30 tisíc, z toho asi 4 000 makroskopick ch hub (makromycetû, tj. hub tvofiících plodnice viditelné pouh m okem bez pouïití lupy). PfiedloÏen lexikon hub obsahuje více neï 7 100 hesel sefiazen ch abecednû podle ãesk ch názvû rodû a druhû. Pouze v ojedinûl ch pfiípadech je pouïito latinské jméno. T ká se to jmen ãeledí, které byly v posledních letech na základû nov ch poznatkû dále rozdûleny, takïe by se pûvodní ãeské jméno vztahovalo i na v echny ãeledi novû vzniklé. Lexikon rovnûï vychází z pfiedpokladu, Ïe kaïd latinsk rodov název nemusí mít speciální ãeské jméno. Tak napfi. ãeskému jménu rodu penízovka odpovídají latinská rodová jména Collybia, Flammulina, Gymnopus, Rhodocollybia, Strobilurus, Xerula aj. Za jménem rodu je vïdy jeho systematické zafiazení, za jménem ãeledi její zafiazení do fiádu. Vy í jednotky jsou shrnuty v tabulce ã. 1. Za krátkou charakteristikou kaïdého druhu je u tûch z nich, kde to má v znam (pfiedev ím u makromycetû a druhû tvofiících plodnice jen po omezenou ãást roku), fiímsk mi ãíslicemi vyznaãeno období rûstu a jedlost; tyto údaje nenaleznete napfi. u li ejníkû s vytrval mi stélkami a u mikroskopick ch hub. Lexikon nechce a ani nemûïe b t kompletní, coï je zfiejmé jiï z velkého poãtu znám ch druhû hub. Takové mnoïství nelze v jednom díle obsáhnout, aniï by ztratilo na pfiehlednosti a praktické pouïitelnosti. Zpracování lexikonu znesnadàoval i fakt, Ïe na nûkteré rody hub u nás dosud nejsou specializovaní odborníci, ktefií by poskytli ucelen pohled na konkrétní studovanou skupinu. Navíc v na í republice nebyl doposud publikován seznam (check-list) u nás nalezen ch hub, jak je tomu jiï v mnoha státech. Proto je do lexikonu u vût iny skupin hub zafiazen v bûr známûj ích, ãastûj ích nebo nûãím v znamn ch druhû. Relativnû nejuï í v bûr druhû je u mikroskopick ch hub, na druhé stranû rody lupenat ch hub, s v jimkou obsáhlého a obtíïného rodu pavuãinec (Cortinarius), zahrnují témûfi kompletní mykoflóru âr. Systém hub Systém hub doznal a v souãasné dobû stále doznává velk ch zmûn. Dá se bez pfiehánûní fiíci, Ïe z tradiãního systému hub nezûstal kámen na kameni, a to zejména ve skupinû stopkov trus ch hub. Hlavním dûvodem v ech zmûn je pfiedev ím pouïívání molekulárních metod pfii objasàování pfiíbuzensk ch a v vojov ch vztahû mezi jednotliv mi skupinami hub. Tento moderní systém je pouïit v nejnovûj ím, devátém vydání v borného lexikonu Ainsworth & Bisby s Dictionary of the fungi (Kirk et al. 2001). ProtoÏe v novém systému stále dochází k pomûrnû velk m zmûnám a systém není doposud plnû stabilizován a také proto, Ïe velk poãet skupin hub v nûm není doposud pevnû zafiazen, byl po zváïení pro tuto knihu zvolen systém pouïit v pfiedcházejícím, osmém vydání v e uvedeného lexikonu (Hawksworth et al. 1995). V tomto osmém vydání jiï sice byly v systému ãásteãnû pouïity v sledky molekulárních studií, ale v podstatû si zachovává ãásti star ího klasického ãlenûní. Systém pouïit v této knize (do úrovnû fiádû) je shrnut v tabulce ã. 1, zatímco v tabulce ã. 2 je pro porovnání uveden moderní systém hub (Kirk et al. 2001). Jednotky niï í neï fiády naleznete jako jednotlivá hesla v textu. Literární zdroje lexikonu Základem pro v bûr jmen hub zafiazen ch do tohoto lexikonu bylo nûkolik klíãû a monografií. V pfiípadû stopkov trus ch hub tvofiících plodnice to byly zejména klíãe M. Mosera (Moser 1983) pro lupenaté a hfiibovité houby a W. Jülicha (Jülich 1984) pro nelupenaté houby, bfiichatky a niï í houby stopkov trusé. V pfiípadû hfiibovit ch hub byla pouïita také v borná monografie A. Piláta a A. Dermeka (Pilát et Dermek 1974), u hub bfiichatkovit ch monografie redigovaná A. Pilátem (Pilát 1958) a choro ovit ch hub kniha F. Kotlaby (Kotlaba 1984). V pfiípadû vfieckov trus ch hub byla v chodiskem objemná monografie R. W. G. Dennise s dodatkem (Dennis 1978, 1981), doplnûná o údaje z monografie J. Velenovského (Velenovsk 1934) a o recentní údaje z rûzn ch ãasopiseck ch ãlánkû, pfiedev ím M. Svrãka. Velice cenn m zdrojem informací byl klíã redigovan M. Svrãkem (Svrãek et al. 1976), kter pfiístupn m zpûsobem pfiibliïuje velké mnoïství makroskopick ch i mikroskopick ch hub a li ejníkû. Základní literaturou pro li ejníky byl dvoudíln klíã V. Wirtha (Wirth 1995) pro Badensko-Würtenbergsko (Nûmecko) a pro hlenky britské kompendium B. Inga (Ing 1999) srovnávané se seznamem hlenek nalezen ch v âr. V pfiípadû mikroskopick ch hub byly jako základ pouïity pfiedev ím nejrûznûj í na e i zahraniãní mykologické uãebnice a ãasopisecké ãlánky s v sledky základního i aplikovaného v zkumu. Tyto údaje byly doplàovány ze souãasné na í i zahraniãní, pfiedev ím ãasopisecké literatury; ve velkém mnoïství byly vyuïity ãlánky zejména z odborného mykologického ãasopisu âeská mykologie (nyní Czech Mycology). Dobr m pomocníkem byl také seznam (check-list) slovensk ch druhû hub (LizoÀ et Bacigálová 1998). 7

8 Protozoa prvoci ENCYKLOPEDIE NA Í P ÍRODY říše kmen třída podtřída řád Myxomycota Myxomycetes hlenky slizovky Echinosteliales - chloupkovcotvaré Echinosteliopsidales Liceales koromilkotvaré Physariales vápenatkotvaré Stemonitales pazderkotvaré Trichiales vlasatkotvaré Protosteliomycetes protostelidy Protosteliales protostelidotvaré Plasmodiophoromycota - nádorovky Plasmodiophoromycetes - nádorovky Plasmodiophorales - nádorovkotvaré Chromista Hyphochytridiomycota Hyphochytriales Labyrinthulomycota Labyrinthulales Thraustochytriales Oomycota - oomycety, řasovky Leptomitales leptomitotvaré Myzocytiopsidales Olpidiopsidales Peronosporales vřetenatkotvaré Pythiales pytiotvaré Rhipidiales Salilagenidales Saprolegniales saprolegniotvaré Sclerosporales Fungi houby Zygomycota zygomycety Chytridiomycota chytridie Ascomycota houby vřeckovýtrusé Zygomycetes zygomycety Trichomycetes trichomycety Tabulka ã. 1 Systém pouïit v lexikonu (podle Ainsworth & Bisby s Dictionary of the fungi, 8. vydání, Hawksworth et al. 1995) Jednotlivé systematické jednotky jsou zde uvedeny do fiádû; ãeledi s odkazy na fiády, do kter ch patfií, nalezneme v textu. ády oznaãené hvûzdiãkou (*) obsahují houby tvofiící li ejníky. U systematick ch skupin je uveden i ãesk název (pokud existuje). Chytridiomycetes Dimargaritales Endogonales endogonotvaré Glomales Kickxellales Mucorales plísňotvaré Zoopagales zoopagotvaré Amoebidiales Asellariales beruškovkotvaré Eccrinales Harpellales harpelotvaré Blastocladiales blastokladiotvaré Chytridiales chytridiotvaré Monoblepharidales Neocallimastigales Spizellomycetales spizelomycetotvaré Arthoniales* artoniotvaré Caliciales* kališenkotvaré Calosphaeriales Coryneliales Cyttariales cytariovité Diaporthales čárovkotvaré

ENCYKLOPEDIE NA Í P ÍRODY říše kmen třída podtřída řád Protozoa prvoci Myxomycota hlenky Myxomycetes slizovky Diatrypales Echinosteliales - chloupkovcotvaré korovitkotvaré Dothideales* Echinosteliopsidales vředovcotvaré Liceales Elaphomycetales jelenkotvaré Erysiphales padlí Eurotiales plísňovkotvaré Gyalectales* kryptovkotvaré Halosphaeriales Hypocreales masenkotvaré Laboulbeniales roztfiepenkotvaré labulbeniotvaré Lahmiales Lecanorales* misničkotvaré Leotiales voskovičkotvaré Lichinales* lišejkotvaré Medeolariales Meliolales Microascales vřeckovičkotvaré Neolectales Onygenales kazirohotvaré Ophiostomatales ofiostomotvaré Ostropales* dlouhovřeckotvaré Patellariales* miskovkotvaré Peltigerales* hávnatkotvaré Pertusariales* děratkotvaré Pezizales kustřebkotvaré Phyllachorales puchýřkotvaré Pneumocystidiales Protomycetales prohoubotvaré Pyrenulales* jaderničkotvaré Rhytismatales svraštělkotvaré Saccharomycetales kvasinkotvaré Schizosaccharomycetales kvasinkotvaré Sordariales hnojenkotvaré Spathulosporales Taphrinales kadeřavkotvaré Teloschistales* krásníkotvaré Triblidiales Trichosphaeriales Trichotheliales Verrucariales* bradavnicotvaré Xylariales dřevnatkotvaré Basidiomycota houby stopkovýtrusé Basidiomycetes houby stopkovýtrusé Phragmobasidiomycetidae fragmobasidiomycety Agaricostilbales Atractiellales Auriculariales bolcovitkotvaré 9

ENCYKLOPEDIE NA Í P ÍRODY říše kmen třída podtřída řád Protozoa Myxomycota Myxomycetes Echinosteliales Heterogastridiales prvoci hlenky slizovky - Tremellales chloupkovcotvaré rosolovkotvaré Echinosteliopsidales Holobasidiomycetes Agaricales* Liceales holobasidiomycety pečárkotvaré koromilkotvaré Boletales P hřibotvaré i l Bondarzewiales bondarcevkotvaré Cantharellales 2 liškotvaré Ceratobasidiales rohoplodníkotvaré Cortinariales pavučincotvaré Dacrymycetales kropilkotvaré Fistulinales pstřeňotvaré Ganodermatales lesklokorkovité Gautieriales smržovcotvaré Gomphales stročkovcotvaré Hericiales korálovcotvaré Hymenochaetales kožovkotvaré Hymenogastrales hlízotvaré Lachnocladiales lachnokladiotvaré Lycoperdales pýchavkotvaré Melanogastrales černouškotvaré Nidulariales hnízdovkotvaré Phallales hadovkotvaré Poriales pórnatkotvaré Russulales holubinkotvaré Schizophyllales klanolístkotvaré Sclerodermatales pestřecotvaré Stereales pevníkotvaré Thelephorales plesňákotvaré Tulasnellales tulasneovkotvaré Tulostomatales palečkotvaré Teliomycetes Septobasidiales teliomycety přepážkovkotvaré Uredinales rzi Ustomycetes ustomycety Cryptobasidiales kryptobazidiotvaré Cryptomycocolacales Exobasidiales plíškotvaré Graphiolales Platygloeales ulitovcotvaré Sporidiales Ustilaginales sněti 10

ENCYKLOPEDIE NA Í P ÍRODY Tabulka ã. 2 Moderní systém hub sestaven za pomoci molekulárních metod pouïit ch pfii zji Èování pfiíbuzensk ch a v vojov ch vztahû mezi jednotliv mi skupinami hub (podle Ainsworth & Bisby s Dictionary of the fungi, 9. vydání, Kirk et al. 2001) říše kmen třída podtřída řád Protozoa _ Myxomycota Dictyosteliomycetes Dictiosteliales prvoci hlenky Myxomycetes Echinosteliales chloupkovcotvaré Liceales koromilkotvaré Physariales vápenatkotvaré Stemonitales pazderkotvaré Trichiales vlasatkotvaré Protosteliomycetes protostelidy Protosteliales protostelidotvaré Plasmodiophoromycota nádorovky Plasmodiophoromycetes nádorovky Plasmodiophorales nádorovkotvaré Chromista Hyphochytridiomycota Hyphochytriales Labyrinthulomycota Labyrinthulales Thraustochytriales Fungi houby Oomycota - oomycety, řasovky Zygomycota zygomycety Chytridiomycota chytridie Ascomycota houby vřeckovýtrusé Zygomycetes zygomycety Trichomycetes trichomycety Chytridiomycetes Ascomycetes houby vřeckovýtrusé Arthoniomycetidae Chaetothyriomycetidae Dothideomycetidae Leptomitales leptomitotvaré Myzocytiopsidales Olpidiopsidales Peronosporales vřetenatkotvaré Pythiales pytiotvaré Rhipidiales Saprolegniales saprolegniotvaré Sclerosporales Dimargaritales Basidiobolales basidiobolotvaré Endogonales endogonotvaré Entomophthorales hmyzomorkotvaré Glomales Kickxellales Mortierellales Mucorales plísňotvaré Zoopagales zoopagotvaré Asellariales beruškovkotvaré Eccrinales Harpellales harpelotvaré Blastocladiales blastokladiovité Chytridiales chytridiotvaré Monoblepharidales Neocallimastigales Spizellomycetales spizelomycetotvaré Arthoniales artoniotvaré Chaetothyriales Capnodiales Coryneliales 11

ENCYKLOPEDIE NA Í P ÍRODY říše kmen třída podtřída řád 1 Erysiphomycetidae Eurotiomycetidae Lecanoromycetidae Leotiomycetidae Meliolomycetidae Pezizomycetidae Sordariomycetidae Laboulbeniomycetidae Spathulosporomycetidae nejasné zařazení Dothideales vředovcotvaré Hysteriales skulinatcotvaré Lahmiales Microthyriales štítoplodkotvaré Mycosphaerellales tečkovkotvaré Myriangiales Patellariales miskovkotvaré Pleosporales zďovkotvaré Pyrenulales jaderničkotvaré Erysiphales padlí Elaphomycetales jelenkotvaré Eurotiales plísňovkotvaré Onygenales kazirohotvaré Laboulbeniales roztřepenkotvaré Pyxidiophorales Agyriales Gyalectales kryptovkotvaré Lecanorales misničkotvaré Lichinales lišejkotvaré Peltigerales hávnatkotvaré Pertusariales děratkotvaré Teloschistales krásníkotvaré Leotiales voskovičkotvaré Medeolariales Rhytismatales svraštělkotvaré Meliolales Pezizales kustřebkotvaré Boliniales bolinkotvaré Calosphaeriales Diaporthales čárovkotvaré Halosphaeriales Hypocreales masenkotvaré Lulworthiales Microascales vřeckovičkotvaré Ophiostomatales ofiostomotvaré Phyllachorales puchýřkotvaré Sordariales hnojenkotvaré Trichosphaeriales Xylariales dřevnatkotvaré Spathulosporales Ostropales dlouhovřeckotvaré 12

ENCYKLOPEDIE NA Í P ÍRODY říše kmen třída podtřída řád Triblidiales Trichotheliales Verrucariales bradavnicotvaré Neolectomycetes Neolectomycetidae Neolectales Pneumocystidiomycetes Pneumocystidiomycetidae Pneumocystidales Saccharomycetes Saccharomycetidae Saccharomycetales kvasinkotvaré Schizosaccharomycetes Schizosaccharomyce tidae Schizosaccharomyce- tales kvasinkotvaré Taphrinomycetes Taphrinomycetidae Taphrinales kadeřavkotvaré Basidiomycota houby stopkovýtrusé Basidiomycetes houby stopkovýtrusé Tremellomycetidae houby mozkovkovité Auriculariales bolcovitkotvaré Ceratobasidiales rohoplodníkotvaré Christianseniales Cystofilobasidiales Dacrymycetales kropilkotvaré Filobasidiales Tremellales rosolovkotvaré Tulasnellales tulasneovkotvaré Agaricomycetidae Agaricales pečárkotvaré Boletales hřibotvaré Cantharellales liškotvaré Hymenochaetales kožovkotvaré Phallales hadovkotvaré Polyporales chorošotvaré Russulales holubinkotvaré Thelephorales plesňákotvaré Uredinomycetes Agaricostilbales Atractiellales Microbotryales Septobasidiales přepážkovkotvaré Uredinales rzi Ustilaginomycetes Entorrhizomycetidae Entorrhizales Exobasidiomycetidae Doassansiales Entylomatales Exobasidiales plíškotvaré Georgefischeriales Platygloeales ulitovcotvaré Sporidiales Tilletiales Microstromatales Ustilaginomycetidae Cryptomycocolacales s Urocystales Ustilaginales sněti 13

Abecední pfiehled hub âeské republiky A ARTONIE HEDVÁBITÁ afanomyces, Aphanomyces de Bary fiád saprolegniotvaré, ãeleì saprolegniovité. Tvofií cenocytickou rozvûtvenou stélku a dvoubiãíkaté zoospory. Zástupci Ïijí v pûdû, kde nûkdy napadají kofieny rostlin nebo to jsou sladkovodní paraziti ãi saprotrofové. afanomyces hladk, Aphanomyces laevis de Bary Houba napadá klíãky a mladé rostliny, na kter ch se tvofií sklovité skvrny, pfiedev ím na hypokotylu. Skvrna se pak zbarvuje zelenavû. Roste na fiepû (Beta). Je jednou z pfiíãin tzv. fiepné spály. afanomyces raãí, Aphanomyces astaci Schikora Roste saprotrofnû nebo paraziticky na racích ve sladk ch vodách. afanomyces zeln, Aphanomyces raphani J. B. Kendr. Vyvolává na kofienech napaden ch rostlin tmavé skvrny a pruhy, které pozdûji nekrotizují. Druhotnû pak mohou hnít. Roste na nûkter ch brukvovit ch rostlinách. afanopsidovité, Aphanopsidaceae Printzen & Rambold oddûlení vfieckov trus ch hub (skupina nejasného zafiazení). Stélka je korovitá, s víceménû ploch mi plodnicemi s dobfie vyvinut m okrajem. Vfiecka b vají tlustostûnná, s amyloidním vrcholem a vnûj í stûnou, a obsahují bezbarvé v trusy bez pfiehrádek. Anamorfy patfií mezi pyknidiální houby. Fotobiontem jsou zelené fiasy. agyriovité, Agyriaceae Corda ãeleì fiádu misniãkotvar ch. Stélka obvykle není pfiítomná, nûkdy je ve formû nev razné ponofiené stélky. Apothecia mají rosolovité hymenium, nûkdy jsou protaïená, obvykle nemají v razn okraj a obsahují na vrcholu ztloustlá vfiecka s mal mi bezbarv mi v trusy bez pfiehrádek. Anamorfy patfií mezi pyknidiální houby. aktidie, Actidium Fr. fiád vfiedovcotvaré, ãeleì keblovníãkovité. Hysterothecia jsou mírnû keblovitá, s k lovitou horní ãástí nesoucí podélnou tûrbinu, jednoduchá, vûtvená nebo i hvûzdovitá. V trusy jsou bezbarvé, olivové aï hnûdé, s jednou pfiepáïkou. Rostou na kûfie a dfievû, zejména jehliãnanû. aktidie lesklá, Actidium nitidum (Ellis) Zogg Hysterothecia jsou elipsoidní, pouze do 0,2 mm velká. Roste na kûfie a opadlém jehliãí jehliãnanû, ãasto jalovcû. I. XII. aktidie prasklinová, Actidium hysteroides Fr. Hysterothecia jsou povrchová, asi 1 mm velká, hvûzdicovitá, se 4 aï 5 rameny, kaïdé z nich se otevírá podélnou tûrbinou. Roste na odkornûném dfievû a kûfie jehliãnanû, zejména smrkû a borovic. I. XII. albugo, Albugo (Pers.) Roussel ex Gray fiád vfietenatkotvaré, ãeleì albugovité (Albuginaceae). Povrch rostliny pokr vají bílé nebo Ïlutavé puch fiky. Sporangiofory se vyvíjejí ve velkém mnoïství pod pokoïkou hostitele, kterou pozdûji proráïejí. Rostou paraziticky na nadzemních ãástech rostlin. albugo bûlostné, Albugo candida (Pers.) Kuntze, ãesky téï plíseà bûlostná V echny napadené ãásti jsou pokryty bíl mi, zprvu vyklenut mi a leskl mi skvrnami. Pak se jejich pokoïka protrhne a na skvrnách se objevují loïiska v trusû. Roste na brukvovit ch rostlinách. albugo hvûzdnicové, Albugo tragoponis (DC.) Gray, ãesky téï plíseà hvûzdnicová Listy b vají pokryty bíl mi, okrouhl mi nebo protáhl mi skvrnami; pletivo v jejich okolí zasychá. Pozdûji mûïe uschnout celá rostlina. Roste na rûzn ch druzích hvûzdnicovit ch rostlin. albugovité, Albuginaceae J. Schröt. ãeleì fiádu vfietenatkotvar ch. Tvofií mezibunûãné mycelium s haustoriemi; nepohlavní rozmnoïování probíhá pomocí zoospor, nepohlavní pomocí oospor. Parazitují na rostlinách. Amylocorticiaceae Jülich ãeleì fiádu pevníkotvar ch. Vytváfií rozlité, tenké plodnice s vyvinut mi dendrohyfidiemi a drobn mi amyloidními v trusy. Jsou dfievokazné. an zovník vonn, Gloeophyllum odoratum (Wulfen) Imaz., [Osmoporus odoratus (Wulfen) Singer], ãesky téï trámovka vonná Klobouk 30 180 mm. Klobouk b vá zpoãátku hlízovit, poté polokruhovit, bokem nebo spodem pfiisedl, v mládí plstnat, olysávající, pásovan, Ïlutohnûd aï rezavû hnûd, ve stáfií aï ãernohnûd, na tlustém okraji dlouho oranïovû hnûd aï ãervenohnûd, s okrovû hnûd mi, pozdûji hnûd mi póry. DuÏnina má v raznou an zovou vûni. Roste hojnû na silnû rozloïen ch pafiezech, ménû ãasto na kmenech smrkû, vzácnû i dal- ích jehliãnanû. Nejedl. I. XII. artonie, Arthonia Ach. oddûlení houby vfieckov trusé, fiád artoniotvaré, ãeleì artoniovité Korovité li ejníky s obvykle tenkou, nerozli enou, nûkdy málo zfietelnou, bûlavou, na- edlou nebo hnûdavou stélkou a s okrouhl mi nebo nepravideln mi, rozvûtven mi, hnûd mi, ãern mi nebo ãerven mi apothecii. Obsahuje druhy v symbióze s fotobiontem, nebo druhy, které rostou paraziticky na li ejnících. artonie bûlokorá, Arthonia leucopellaea (Ach.) Almq. Je podobná artonii hedvábité, ale apothecia jsou tmavohnûdá aï ãerná, stélka je pavuãinovitá aï vloãkatá a v trusy jsou men í. Roste na kûfie jehliãnanû, pfiedev ím v chladn ch horsk ch polohách. artonie Endlicherova, Arthonia endlicheri (Garov.) Oxner Stélka je hrbolatá, narûïovûlá, za sucha svûtle edohnûdá, se vzácn mi, na edle ojínûn mi, nepravideln mi apothecii. Roste na horninách kyselého chemismu. artonie hedvábitá, Arthonia byssacea (Weigel) Almq. Stélka b vá bílá, dobfie vyvinutá, s ãern mi, ojínûn mi, víceménû okrouhl mi apothecii. Roste na borce listnáãû v pahorkatinách a v podhûfií, zejména na vlhãích stanovi tích. 15

ARTONIE KAMENOMILNÁ artonie kamenomilná, Arthonia lapidicola (Taylor) Branth & Rostrup Stélka je málo v razná nebo bradavkovitá, edá aï hnûdavá, ve spojení se zelen mi fiasami, s ãern mi, témûfi ponofien mi aï stlaãen mi apothecii. Roste jak na vápnit ch, tak i nevápnit ch horninách, aï do horsk ch poloh. artonie ka tanová, Arthonia spadicea Leight. Je podobná artonii prostfiední, ale stélka je málo v razná, podkorní, zelenavá aï olivová, apothecia jsou ãervenoãerná aï ãernavá, za vlhka aï ãervenohnûdá; mikroskopické znaky jsou odli né. Roste aï do horsk ch poloh na borce a tlejícím dfievû listnáãû i jehliãnanû. artonie ledvinovitá, Arthonia reniformis (Pers.) Röhl. Je podobná artonii prostfiední, ale stélka je v raznû vrásãitá, mírnû lesklá, apothecia ãasto spl vají a v trusy jsou vût í. Roste aï do horsk ch poloh na borce listnáãû. artonie medoïlutá, Arthonia helvola (Nyl.) Nyl. Stélka nese rezavû ãervená aï ãervenû oranïová, okrouhlá aï protáhlá, ãasto témûfi ponofiená apothecia. Roste aï do podhorsk ch oblastí na borce listnáãû i jehliãnanû. artonie mechová, Arthonia muscigena Th. Fr. Stélka je edozelená aï zelená, zrnitá, s vyklenut mi, pfiisedl mi, velmi mal mi apothecii. Roste na kûfie listnáãû. artonie mléãná, Arthonia galactites (DC.) Dufour Je podobná artonii narûïovûlé, ale stélka je bez fias, bûlavá a mikroskopické znaky jsou odli - né. Roste na kûfie listnáãû, zejména na tepl ch stanovi tích. artonie narûïovûlá, Arthonia arthonioides (Ach.) A. L. Sm. Stélka je rûïová, za sucha bûlavá, naïloutlá aï zelenavá, mûkká, vloãkatá aï mouãnatá, s okrouhl mi, témûfi ploch mi ãern mi apothecii. Roste na kysel ch substrátech. artonie ojínûná, Arthonia pruinata (Pers.) A. L. Sm. Je podobná artonii hedvábité, ale stélka je v raznû vyvinutá, rozpraskaná, edá aï naïloutlá, s hnûd mi, modravû ojínûn mi apothecii a men ími v trusy. Roste na borce listnáãû na klimaticky mírn ch stanovi tích. artonie paprsãitá, Arthonia radiata (Pers.) Ach. Je podobná artonii prostfiední, stélka je v ak velmi promûnlivá, s nepravideln mi aï hranat mi, hnûd mi aï ãern mi, ponofien mi apothecii a vût ími v trusy. Roste aï do horsk ch poloh na borce listnáãû i jehliãnanû. artonie prostfiední, Arthonia mediella Nyl. Stélka je tenká, blanitá, bûlavá aï Ïlutavá, s okrouhl mi pfiisedl mi ãern mi apothecii. Roste na kûfie jehliãnanû, pfiedev ím v chladn ch horsk ch polohách. artonie roztrou ená, Arthonia dispersa (Schrad.) Nyl. Je podobná artonii Endlicherovû, ale apothecia jsou protáhlá; mikroskopické znaky jsou odli né. Roste aï do horsk ch poloh na borce pfiedev ím listnáãû. artonie sazová, Arthonia fuliginosa (Turner & Borrer) Flot. Je podobná artonii hedvábité, ale apothecia jsou nepravidelná aï hranatá, ãasto spl vající, ãervenohnûdá aï ãernavá a bíle ojínûná, stélka je naïloutlá. Roste na kûfie jehliãnanû, pfiedev ím v chladn ch horsk ch polohách. artonie edoojínûná, Arthonia cinereopruinosa Schaer. Je podobná artonii hedvábité, ale apothecia jsou ãernavá, modro edû ojínûná, stélka b vá na edlá a v trusy jsou men í. Roste na borce listnáãû. artonie teãkovitá, Arthonia punctiformis Ach. Je podobná artonii prostfiední, ale stélka je podkorní, bez fias, apothecia jsou ãasto lemována zbytky kûry a v trusy jsou vût í. Roste aï do horsk ch poloh na borce listnáãû, ménû ãasto i jehliãnanû. artonie vínová, Arthonia vinosa Leight. Je podobná artonii zdvojené, ale apothecia jsou pfiisedlá, okrouhlá a stélka je obvykle okrová aï oranïová; má odli né mikroskopické znaky. Roste aï do horsk ch poloh na borce listnáãû i jehliãnanû. artonie zdobná, Arthonia elegans (Ach.) Almq. Stélka je bûlavá aï okrová, se skofiicovû aï purpurovû hnûd mi neojínûn mi apothecii. Roste aï do horsk ch poloh na borce listnáãû. artonie zdvojená, Arthonia didyma Körb. Stélka je velmi tenká, na- Ïloutlá aï edoolivová, s ponofien mi, nepravidelnû okrouhl mi, nûkdy aï hvûzdovit mi ãernohnûd mi aï hnûdoãern mi mal mi apothecii. Roste aï do horsk ch poloh na borce listnáãû i jehliãnanû. artoniovité, Arthoniaceae Rchb. ãeleì fiádu artoniotvar ch. Stélka obvykle chybí nebo je slabû vyvinutá, protaïené a vûtvené plodnice s ãervenav m nebo hnûdav m hymeniem mají redukované stûny. Anamorfy patfií mezi coelomycety (mitosporické houby). artrobotrys, Arthrobotrys Corda Mitosporické houby. Vláknité pûdní saprotrofní houby, které mají schopnost získávat dusíkaté látky z aktivnû chycen ch bezobratl ch ÏivoãichÛ (napfi. háìátek). Chytají je pomocí speciálních lapacích sítí nebo krticích ok. Teleomorfy patfií do rodu kruhovka (Orbilia). artrobotrys fiídkov trus, Arthrobotrys oligospora Fresen. Vláknitá pûdní houba, která chytá bezobratlé Ïivoãichy pomocí specifick ch toxinû. aureobazidium, Aureobasidium Viala & G. Boyer Mitosporické houby. Mají bezbarvé, Ïluté, olivovû zelené, hnûdé nebo ãerné, pfiehrádkované, vûtvené hyfy tvofiící chlamydospory. Teleomorfy patfií do rodu Discosphaerina (ãeleì vfiedovniãkovité Dothioraceae, fiád vfiedovcotvaré). aureobazidium klíãivé, Aureobasidium pullulans (de Bary) Arnaud Vláknitá houba, vyskytující se jako saprotrof v pûdû i jako parazit na rostlinách; podílí se i na mykózách ãlovûka. 16

B BALÍâKOVEC PROSVùTLEN badhamovka, Badhamia Berk. tfiída slizovky, fiád vápenatkotvaré, ãeleì vápenatkovité. Plodnice jsou pfiisedlé nebo stopkaté, nûkdy malé plasmodiokarpy na dobfie vyvinutém hypothalu, s peridií pokrytou krystaly a bez kolumely. Kapilicium má charakter vápnit ch trubiãek. Rostou saprotrofnû na Ïiv ch i tlejících bylinách, kûfie a listí. badhamovka láãkovitá, Badhamia utricularis (Bull.) Berk. Plodnice jsou tvofieny protáhle kulovit mi aï hru - kovit mi, modro ed mi pfievisl mi sporangii na Ïlutém nebo hnûdavém tenkém tfieni, kter vyrûstá z ãerveného hypothalu. Peridie je obvykle pokryta vápnitou Ïilnatou síèkou a v trusy jsou ãernohnûdé. Roste na kûfie stromû a na plodnicích kornatcovit ch a pevníkovit ch hub. Nejedlá. VIII. XII. badhamovka listomilná, Badhamia foliicola Lister Sporokarpy jsou tvofieny pfiisedl mi nebo krátkotfienn mi, témûfi kulovit mi nebo hru kovit mi, ed mi sporangii na naïloutlém blanitém hypothalu. Peridie je tenká, pokrytá vápnitou Ïilnatou síèkou a v trusy jsou ãerné. Roste na tlejících zbytcích bylin a kûfie, ale i Ïiv ch rostlinách. Nejedlá. VII. IX. badhamovka máková, Badhamia papaveracea Berk. & Ravenel Plodnice tvofií stopkatá nebo pfiisedlá, kulovitá nebo vejãitá, edá sporangia na bezbarvém tenkém hypothalu. Peridie je pokryta vápnitou Ïilnatou síèkou. Roste na kûfie mrtv ch stromû. Nejedlá. VIII. X. badhamovka obvejãitá, Badhamia obovata (Peck) S. J. Sm. Plodnice 1 2 mm vysoká. Sporokarpy jsou tvofieny vejãit mi, pfiisedl mi nebo stopkat mi, ed mi aï purpurovû hnûd mi sporangii na tmavém blanitém hypothalu. V trusy jsou tmavohnûdé. Roste na tlejících zbytcích rostlin a na dfievû. Nejedlá. VII. IX. badhamovka pochybná, Badhamia dubia Nann. Bremek. Sporokarpy jsou tvofieny pfiisedl mi, kulovit mi, na- edl mi sporangii s tenkou, prosvítavou peridií pokrytou vápnitou Ïilnatou síèkou, na nev razném hypothalu. V trusy jsou ãerné. Roste na tlejících vûtviãkách a kmenech. Nejedlá. VII. IX. badhamovka prosovitá, Badhamia panicea (Fries) Rostaf. Plodnice jsou tvofieny pfiisedl mi, stlaãenû polokulovit mi, bíl mi sporangii nebo sporangiokarpy na tence blanitém hypothalu a dvojitou peridií pokrytou vápnitou Ïilnatou síèkou. V trusy jsou ãerné. Roste na kûfie leïících kmenû a pafiezû listnáãû. Nejedlá. VII. IX. badhamovka tobolkovitá, Badhamia capsulifera (Bull.) Berk. Plodnice tvofií pfiisedlá, kulovitá, na edlá nebo bílá sporangia nebo krátké plasmodiokarpy, s tenkou prosvítavou peridií pokrytou vápnitou Ïilnatou síèkou. V trusy jsou ãerné. Roste na vûtviãkách pokryt ch mechy nebo li ejníky. Nejedlá. VIII. X. badhamovka vejcov trusá, Badhamia ovispora Racib. Plodnice aï 1,2 mm vysoká. Plodnice tvofií pfiisedlá, bûlavá aï svûtle okrová sporangia, ãasto tvofiící plasmodiokarpy s dvojitou peridií, bíl m kapiliciem a svûtle purpurov mi v trusy. Roste na tlejícím dfievû, trávû a na hnoji. Nejedlá. VII. X. badhamovka velkoplodá, Badhamia macrocarpa (Ces.) Rostaf. Plodnice tvofií pfiisedlá nebo stopkatá, obvykle kulovitá, bílá sporangia na nenápadném hypothalu s vrásãitou peridií. V trusy jsou ãerné. Roste na borce Ïiv ch i mrtv ch stromû porostlé mechy. Nejedlá. VII. IX. badhamovka zelenající, Badhamia viridescens Meyl. Plodnice aï 1,5 mm vysoká. Plodnice tvofií polokulovitá aï hru kovitá, Ïlutozelená, pozdûji zeleno edá sporangia na Ïlutohnûdém tfieni. Peridie je pokryta vápnitou Ïilnatou síèkou, která zanechává na bázi pohárkovit zbytek; v trusy jsou tmavohnûdé. Roste na zemi, mrtvém dfievû a na li ejnících. Nejedlá. VIII. IX. balíãkovec, Saccobolus Boud. fiád kustfiebkotvaré, ãeleì hovníkovité. Plodnice jsou maliãké, vzácnû vût í neï 1 mm, miskovité aï ãoãkovité, pfiisedlé, s krátk mi a irok mi vfiecky s hladk mi, purpurov mi aï hnûd mi v trusy. Rostou saprotrofnû na exkrementech. balíãkovec BeckÛv, Saccobolus beckii Heimerl Plodnice 0,5 mm. Plodnice jsou polokruhovité, bílé, na theciu ãernû teãkované. Roste dosti hojnû na exkrementech. VII. XII. balíãkovec citronov, Saccobolus citrinus Boud. & Torrend Je podobn balíãkovci lysému, ale plodnice jsou Ïlutavé a má odli né mikroskopické znaky. Roste na exkrementech. VII. X. balíãkovec chloupkat, Saccobolus subcaesariatus J. Moravec Plodnice 0,2 0,8 mm. Plodnice jsou vyklenuté, pozdûji terãovité, edé, na rou ku tmavû fialové, s nûkolika vyãnívajícími vfiecky. Roste vzácnû na exkrementech. VI. balíãkovec chudobn, Saccobolus depauperatus (Berk. & Broome) E. C. Hansen Je podobn balíãkovci tmavému, ale má jiné mikroskopické znaky. Roste vzácnû na exkrementech. II. X. balíãkovec lys, Saccobolus glaber (Pers.) Lamb. Plodnice do 1 mm. Plodnice jsou miskovité, s ploch m nebo vyklenut m theciem, okrové, vnû hladké a stejnû zbarvené. Roste dosti hojnû na exkrementech. VII. X. balíãkovec maliãk, Saccobolus minimus Velen. Je podobn balíãkovci lysému, ale plodnice jsou je tû men í (do 0,2 mm), Ïlutohnûdé a mají odli né mikroskopické znaky. Roste dosti vzácnû na exkrementech. VII. X. balíãkovec prosvûtlen, Saccobolus dilutellus (Fuckel) Sacc. Je podobn balíãkovci lysému, ale plodnice jsou bílé aï Ïlutavé a mají odli né mikroskopické znaky. Roste vzácnû na exkrementech. III. X. 17

BALÍâKOVEC RÒZNOBARV balíãkovec rûznobarv, Saccobolus versicolor (P. Karst.) P. Karst. Je podobn balíãkovci lysému, ale plodnice jsou fialové a li í se také mikroskopicky. Roste nepfiíli hojnû na exkrementech. III. XI. balíãkovec tmav, Saccobolus obscurus (Cooke) W. Phillips Plodnice do 0,5 mm. Plodnice jsou ãoãkovité, ploché, pozdûji vyklenuté, edohnûdé, vnû hladké, svûtlej í. Roste nepfiíli hojnû na exkrementech. V. IX. balíãkovec uèat, Saccobolus truncatus Velen. Je podobn balíãkovci lysému, ale plodnice jsou je tû men í (do 0,3 mm), fialovû Ïluté a ãernû teãkované; li í se také mikroskopicky. Roste vzácnû na exkrementech. V. IX. balsamovka, Balsamia Vittad. fiád kustfiebkotvaré, ãeleì balsamovkovité. Plodnice jsou nepravidelnû kulovité, bradavãité, ãervenohnûdé, na fiezu s bílou duïninou s mal mi dutinami, ve stáfií se rozpl vající do Ïluté hmoty. Rostou saprotrofnû pod zemí v listnat ch i jehliãnat ch lesích. balsamovka jahodovitá, Balsamia fragiformis Tul. Je podobná balsamovce irokov trusé, ale má odli ná vfiecka a v trusy. Roste vzácnû pod buky i jin mi listnáãi. Nejedlá VIII. IX. balsamovka obecná, Balsamia vulgaris Vittad. Je podobná balsamovce irokov trusé, ale má odli ná vfiecka a v trusy. Roste vzácnû pod listnáãi i jehliãnany. Nejedlá VIII. X. balsamovka irokov trusá, Balsamia platyspora Berk. & Broome Plodnice 10 20 mm. Plodnice jsou nepravidelné, na povrchu s ka tanovû hnûd mi aï ãervenohnûd mi bradavkami oddûlen mi Ïlut mi brázdami, duïnina je kfiehká, bílá, s mal mi dutinkami. Roste vzácnû pod listnáãi, zejména buky. Nejedlá VIII. X. balsamovkovité, ãeleì fiádu kustfiebkotvar ch Plodnice b vají podzemní, velké, typu kleistothecií, víceménû kulovité, plné, na fiezu komûrkaté, vfiecka jsou válcovitá aï kulovitá, neamyloidní, vytrvávající, s elipsoidními, bezbarv mi aï hnûd mi, hladk mi v trusy. 18 baàka, Sarcosphaera Auersw. fiád kustfiebkotvaré, ãeleì kustfiebkovité. Je podobná kustfiebce, ale li í se pfiedev ím podzemním v vojem mohutn ch plodnic. Roste saprotrofnû. baàka velkokali ná, Sarcosphaera coronaria (Jacq.) Boud. [S. crassa (Santi) Pouzar] Plodnice 30 150 mm. Plodnice b vají nejprve podzemní, nepravidelnû kulovité, duté, tlustostûnné, bûlavé aï nafialovûlé, pozdûji se na vrcholu otevírají 4 8 cípy a vystupují nad povrch pûdy. Vnitfiek je fialov, poté se zbarvuje pfies fialovû hnûdou do hnûda. Roste dosti vzácnû ve v ech lesích, pfieváïnû v ak jehliãnat ch. Jedovatá. V. VI. (VII.). baàka velkokali ná battarrovka, Battarraea Pers. tfiída houby stopkov trusé, podtfiída holobazidiomycety, fiád paleãkotvaré, ãeleì battarrovkovité Mladé plodnice jsou podzemní, kulovité, pfii rûstu zûstává spodní ãást vnûj í okrovky na bázi tfienû jako pochva, zatímco její potrhaná horní ãást ulpívá na vnitfiní okrovce. Plodná ãást je kulovitá aï vejãitá, tefiich je rezavû hnûd a sedí na velmi dlouhém upinatém tfieni. Rostou na písãit ch stanovi tích. battarrovka pochvatá, Battarraea phalloides (Dicks.) Pers. Klobouk 10 30 mm. TfieÀ 10 20 krát 6 20 mm. Je podobná battarovce Stevenovû, se kterou je zfiejmû shodná, je v ak men í, v mládí rosolovitá a v dospûlosti se zbytky rosolovité vrstvy na vnitfiní stranû pochvy; roste velmi vzácnû na stejn ch stanovi tích. Nejedlá. V. X. battarrovka Stevenova, Battarraea stevenii (Lib.) Fr. Klobouk 50 80 mm. TfieÀ 20 50 krát 30 40 mm. Plodnice jsou zpoãátku kulovité, bûlavé. Pak praskají a vyrûstá z nich válcovit, dlouze upinat, Ïlutav aï rezavû hnûd tfieà, na vrcholu s tmavohnûd m tefiichem ve tvaru irokého klobouku. Na bázi zûstává v razná pochva. Roste velmi vzácnû na such ch písãit ch místech, pod pfievisy skal, v dutinách stromû. Nejedlá. V. X. battarrovkovité, Battarraeaceae Corda ãeleì fiádu paleãkotvar ch. Tefiich b vá zpoãátku lakunózní, v dospûlosti s typick mi mr tníky (elaterami) hymeniálního pûvodu. Rostou v tepl ch a such ch oblastech. bazidiobolovité, Basidiobolaceae Engl. & E. Gilg ãeleì fiádu hmyzomorkotvar ch. Od pfiíbuzné ãeledi hmyzomorkovit ch se li í napfi. tvorbou subsporangiálních mûch fikû a tím, Ïe v echny buàky jsou jednojaderné. bazidiobolus, Basidiobolus Eidam fiád hmyzomorkotvaré, ãeleì bazidiobolovité. Od pfiíbuzného rodu hmyzomorka se li í tvarovû rozli en mi gametangii a ve stáfií pfiehrádkovan m myceliem. bazidiobolus Ïabí, Basidiobolus ranarum Eidam Vyskytuje se bûïnû v exkrementech Ïab a je tûrek, mûïe vyvolávat i onemocnûní ãlovûka. bedla, Cystolepiota Singer [incl. Pulverolepiota Bon] tfiída houby stopkov trusé, podtfiída holobazidiomycety, fiád peãárkotvaré, ãeleì peãárkovité. Drobnûj í kloboukaté masité lupenaté houby. PokoÏka klobouku je pokryta kulovit mi nebo elipsoidními buàkami a je proto mouãnatá aï zrnitá. Lupeny jsou témûfi volné, obvykle bílé aï krémové. TfieÀ je válcovit. Zbytky vela jsou pfiítomny, ale obvykle velmi pomíjivû. V trusn prach je bíl, krémov aï svûtle fialov. Rostou saprotrofnû na zemi, ãasto na vlhãích místech. bedla, Chamaemyces Batt. ex Earle, ãesky téï rosenka tfiída houby stopkov trusé, podtfiída holobazidiomycety, fiád peãárkotvaré, ãeleì peãárkovité. Kloboukaté masité lupenaté houby. Klobouk je slizk, lupeny volné. Válcovit tfieà nese prsten. V trusn prach je krémovû okrov. Rostou saprotrofnû na zemi a na velmi trouchnivém dfievû. V razn m znakem je rovnûï pokoïka klobouku