Národní koordinační centrum programů časného záchytu onemocnění CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0006904 Screening karcinomu děložního hrdla: silné a slabé stránky dle dostupných dat Ondřej Májek Ondřej Ngo, Barbora Bučková, Ladislav Dušek Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic www.nkc.uzis.cz
Počet na 100 000 žen Epidemiologické trendy incidence a mortality karcinomu děložního hrdla v České republice 35 30 %: trend růstu mezi roky 2004 2014 incidence mortalita 25 20 15 18,0 % 10 5 0 14,9 % Rok Zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR incidence; Český statistický úřad mortalita Dlouhodobě dochází ke zřetelnému poklesu incidence i mortality karcinomu děložního hrdla
Mezinárodní srovnání mortality karcinomu děložního hrdla Zdroj: OECD/EU (2016), Health at a Glance: Europe 2016 State of Health in the EU Cycle, OECD Publishing, Paris. http://dx.doi.org/10.1787/9789264265592-en Mezinárodní data (recentní publikace hodnotící zdravotnické systémy v EU) potvrzují snížení úmrtnosti na karcinom děložního hrdla v ČR, pořád však v rámci EU zůstává nadprůměrná
Pokrytí cílové populace screeningu v letech 2001-2016 Celkové pokrytí cílové populace (ženy, 25-59 let) 70% Cervikovaginální screeningová cytologie (95198 + 95199) (2016, N = 1 447 074 vyšetření) Zdroj dat: PZP 60% 57,7% 55,3% 54,8% 55,4% 55,8% 55,2% 56,3% 56,7% 50% 40% 35,0% 35,8% 37,5% 38,2% 39,2% 38,9% 40,7% 48,1% 30% 20% 10% 0% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Údaj stanoví podíl žen v užší cílové populaci (25-59 let, 2 553 036 žen v populaci v roce 2016), které podstoupily screeningovou cervikovaginální cytologii v daném roce. Do roku 2007 je jako zdroj pro pokrytí screeningem uvažována preventivní prohlídka. Rok Údaje zdravotních pojišťoven dokládají dlouhodobě stabilní jednoleté pokrytí okolo 56 %
Mezinárodní srovnání pokrytí screeningem karcinomu děložního hrdla Zdroj: Zdroj: OECD/EU (2016), Health at a Glance: Europe 2016 State of Health in the EU Cycle, OECD Publishing, Paris. http://dx.doi.org/10.1787/9789264265592-en V mezinárodních analytických publikacích je patrný vzestup pokrytí v ČR, nicméně jednoleté pokrytí (v souladu s oficiální politikou programu) zůstává v porovnání s ostatními programy spíše nižší.
Odhad pokrytí populace screeningovou cytologií 2014-2015 Pokrytí screeningem 100% 90% Populace 25-59 let Zdroj: Registr screeningu, IBA LF MU 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60+ Věková skupina Údaj stanoví poměr počtu žen vyšetřených screeningovou cytologií v roce 2015 nebo 2014 (v příslušné věkové skupině při posledním vyšetření) a počtu žen v cílové populaci v roce 2015. Vzhledem k tomu, že registr nemá k dispozici otisk rodného čísla klientky, může být údaj mírně zkreslen duplicitním zadáním screeningu v různých laboratořích Odhadované dvouleté pokrytí populace 25-59 let cytologií v letech 2014-2015: 78,8%
Projekt adresného zvaní: pokrytí pozváním a míra účasti 100% 80% 60% 40% 20% 0% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Pokrytí pozváním dle věku 40 % neúčastnic Míra účasti dle věku 10% míra účasti První pozvání 01/2014-06/2015, N = 664 929 Pozvánky byly zaslány ženám ve věku 25-70 let, které se neúčastnily screeningu karcinomu děložního hrdla a které nebyly diagnostikovány nebo léčeny s cervikální lézí v posledních 3 letech a nepodstoupily léčbu nádoru děložního hrdla nebo hysterektomii. Celkové pokrytí pozváním bylo 20% (tedy 80 % žen již bylo pokryto péčí) Celková míra účasti byla okolo 15 % Předchozí pokrytí cervikální péčí bylo nicméně výrazně nižší u starších žen. Bohužel i míra účasti byla u starších žen nižší.
Podíl pacientek dle věkových kategorií [%] Věk a stadium u pacientek s nádory hrdla děložního 25 Věková struktura dle stadií 100% Zastoupení stadií dle věku 90% 20 80% 70% 15 60% 50% 10 5 0 <25 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Věk 40% 30% 20% 10% 0% Zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR <25 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 Stadium neuvedeno z objektivních důvodů 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Stadium neuvedeno - neúplný záznam In situ Stadium 1 Stadium 2 Stadium 3 Stadium 4 N = 14 020 N = 2 184 N = 615 N = 930 N = 664 N = 138 N = 138 Průměr 35 let 48 let 60 let 57 let 62 let 65 let 54 let Medián 33 let 44 let 61 let 57 let 62 let 67 let 54 let % žen pod 50 let 90,4 % 61,9 % 26,3 % 34,9 % 16,7 % 20,3 % 44,9 % % žen pod 35 let 54,4 % 19,8 % 4,4 % 7,6 % 2,3 % 7,2 % 15,2 % Věk
Pokrytí cílové populace v okresech Ženy, 25-59 let KT: 55,9 UL: 56,6 LI: 54,6 TP: 52,2 MO: 54,8 CL: 54,1 JN: 56,9 CV: 57,2 LT: 61,3 SM: 62,2 TU: 53,9 SO: 57,5 KV: 55,7 LN: 56,3 MB: 63,4 ME: 55,2 JC: 60,3 NA: 62,3 CH: 51,2 KD: 55,6 RA: 62,1 PH: 53,0 NB: 54,4 HK: 53,9 AX: 53,4 RK: 59,5 PS: 59,8 PZ: 51,4 TC: 56,7 BE: 54,9 KO: 58,6 PA: 57,6 RO: 56,8 PM: 57,2 UO: 61,8 KH: 53,5 CR: 64,9 PJ: 63,5 PB: 60,7 BN: 59,0 DO: 59,5 HB: 59,3 SY: 59,0 PI: 57,9 ST: 55,7 PT: 56,8 CB: 62,5 DC: 53,3 TA: 63,7 PE: 60,8 JH: 64,5 JI: 59,6 TR: 62,1 ZR: 56,2 Cervikovaginální screeningová cytologie (95198 + 95199) (2016, N = 1 447 074 vyšetření) Zdroj dat: PZP BK: 55,4 SU: 59,3 PV: 59,9 JE: 43,3 OL: 60,0 BR: 57,1 PR: 56,2 OP: 62,3 OT: 51,0KA: 53,1 NJ: 61,7 BO: 55,3 BM: 56,4 VY: 57,8 KM: 55,8 VS: 61,2 ZL: 54,6 FM: 58,9 Pokrytí v procentech < 50,0 50,0-55,0 55,0-60,0 60,0-65,0 > 65,0 CK: 60,5 ZN: 53,3 BV: 56,8 UH: 56,7 HO: 52,7 Celkové pokrytí (2016): 56,7 % (rozsah mezi okresy ČR: 43,3-64,9 %) Pokrytí mezi regiony je poměrně vyrovnané, některé okresy však mají pokrytí jen přibližně 50 %
Druhá edice European Guidelines European guidelines for quality assurance in cervical cancer screening, 2008 European Guidelines, navazující na doporučení Rady EU o screeningu zhoubných nádorů, se přiklání ke 3-5letému screeningovému intervalu, screening by měl být prováděn u věkových skupin mezi 20 a 65 lety
Politiky screeningových programů v EU v roce 2017 Cancer Screening in the European Union (2017), Report on the implementation of the Council Recommendation on cancer screening Mezinárodně v populačních screeningových programech výrazně převažuje 3-5 letý screeningový interval (nicméně často vedle sebe existují populační a ne-populační screening)
Primární HPV screening je vhodnou variantou pro populační screening European guidelines for quality assurance in cervical cancer screening, Second edition Supplements, 2015
Pečlivá analýza administrativních dat ZP nutným předpokladem optimalizace programu Legislativní zmocnění z. č. 372/2011Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování ve znění zákona č. 147/2016 Sb., prováděcí vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému). Zpracovatel dat a poskytovatel informační podpory INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ, MASARYKOVA UNIVERZITA Monitoring zátěže zhoubnými nádory epidemiologie nádorů v cílové populaci dlouhodobé indikátory dopadu Zdroj dat: Národní onkologický registr ÚZIS ČR Monitoring screeningového procesu s využitím klinických dat časné indikátory kvality ve screeningových centrech detekce zhoubných nádorů a prekanceróz ve screeningu Zdroj dat: screeningová centra Monitoring screeningového procesu s využitím administrativních dat monitoring pokrytí monitoring adresného zvaní Zdroj dat: plátci zdravotní péče zdravotní pojišťovny
Shrnutí výsledků v posledních letech se v ČR postupně snižuje incidence a mortalita karcinomu děložního hrdla, mortalita však prozatím zůstává ve srovnání s ostatními evropskými státy nadprůměrná celkové pokrytí cílové populace je stabilní, každoroční pokrytí (počítané v souladu se screeningovým intervalem daným vyhláškou) dosahuje přibližně 56 %, víceleté pokrytí přibližně 80 % pokrytí však zůstává nízké u starších žen, u kterých se zejména objevuje pokročilý karcinom děložního hrdla, v této věkové skupině byla zároveň relativně nízká míra účasti po adresném pozvání zatímco tříletý interval pro populační screening odpovídá mezinárodním doporučením, v mezinárodním kontextu není obvyklá strategie každoročního cytologického vyšetření audit screeningového programu (vyhodnocení incidence karcinomů v kontextu individuálních screeningových trajektorií) je předpokladem další optimalizace programu, pro tento účel bude využitelný reformovaný Národní zdravotnický informační systém