Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 602 00 BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR (pro zpracování studie) Studie plaveninového a splaveninového režimu Kraj: Zlínský, Jihomoravský Číslo akce: 317005 ISPROFON: 5005210001 (financováno z prostředků SFDI) Zpracoval: Čestmír Daňhel, provoz Vodní cesty Datum: 3. 3. 2017
TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Základní údaje Název stavby: Studie plaveninového a splaveninového režimu Vodní tok: Průplav Otrokovice Rohatec (řeka Morava, Plavební a závlahový kanál Baťův kanál) Obec: Spytihněv, Staré Město, Nedakonice, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov Katastrální území: Spytihněv, Staré Město, Chylice, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov Obec s rozšířenou působností: Otrokovice, Staré Město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Strážnice, Hodonín Kraj: Zlínský, Jihomoravský Stupeň dokumentace: Investiční záměr pro zpracování studie Účel stavby: Studie plaveninového a splaveninového režimu Číslo stavby: ČHP: 4-13-01, 4-13-02 Název DHM: Řeka Morava, Plavební a závlahový kanál Spytihněv Staré Město a Plavební a závlahový kanál Veselí n. Mor. - Petrov Číslo DHM: 231995, 231381 Investor: Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 60200 Brno Správce vodního díla: Povodí Moravy, s.p., ZSM, provoz Vodní cesty 2. Časový plán vyhotovení Zahájení zpracování: 2017 Ukončení zpracování: 2017 3. Popis současného stavu: Plavební a závlahový kanál byl vybudován jako víceúčelové vodní dílo v letech 1934 1938, jehož celková délka měří cca 52 km, z toho asi 1/2 je vedena řekou Moravou a druhá polovina je vedena dvěma na sobě nezávislými kanálovými úseky. Jižní část kanálového úseku měří 17,510 km a je vedena od horní rejdy PK Veselí nad Moravou po tabulový jez Sudoměřice na říčce Radějovce. Zahrnuje celkem 6 plavebních komor (PK Veselí nad Moravou, PK Vnorovy I., PK Vnorovy II., PK Strážnice I., PK Strážnice II. a PK Petrov). Napouštění tohoto kanálového úseku pro potřeby plavby i závlah je prováděno z řeky Moravy přes horní rejdu plavební komory Veselí nad Moravou pomocí dvojitého tabulového stavidla umístěného v pravém břehu horní rejdy Veselí nad Moravou a ústícího do napouštěcího kanálu zvaného Struha, z kterého jsou následně dotovány vodou kromě plavebního kanálu i další vodohospodářská zařízení. Toto stavidlo (jedna tabule) pracuje v automatickém režimu regulace výšky plavební hladiny v kanálovém úseku pod plavební komorou Veselí nad Moravou. 2
Úsek vodní cesty procházející řekou Moravou a spojující oba kanálové úseky (jižní a severní) zahrnuje celkem 3 plavební komory (PK Kunovský les, PK Nedakonice a PK Uherský Ostroh). Tyto plavební komory jsou umístěny na krátkých obtokových kanálech, situovaných bezprostředně u stávajících jezů, kdy dolní i horní rejdy zaúsťují přímo do říčního toku řeky Morava. Odebíraná voda pro potřeby plavebních cyklů je tedy nasávána přes horní rejdy přímo z toku řeky a vracena spodními rejdami zpět do toku. V horních i dolních rejdách těchto plavebních komor pak vlivem zklidnění unášecí síly dochází k usazování splavovaných sedimentů. Severní část kanálového úseku měří 8,166 km a je vedena od horní rejdy PK Spytihněv po dolní rejdu PK St. Město. Zahrnuje celkem 4 plavební komory (PK Spytihněv, PK Babice, PK Huštěnovice, PK St. Město). Napouštění tohoto kanálového úseku pro potřeby plavby i závlahy je prováděno z řeky Moravy přes horní rejdu plavební komory Spytihněv, pomocí tabulového stavidla umístěného v těsné blízkosti této plavební komory. Toto stavidlo pracuje v automatickém režimu regulace výšky plavební hladiny v navazujících dolních úsecích této části plavebního kanálu. 4. Účel studie Cílem této studie je navržení několika možných variantních řešení vedoucích k omezení či úplnému zabránění nátoku plavenin a usazování sedimentů v rejdách výše uvedených plavebních komor. 5. Výchozí podklady Původní projektová dokumentace Baťova kanálu (situace a řezy), tyto PD jsou k dispozici u provozovatele díla (PM, s.p., provoz Vodní cesty a provoz Veselí nad Moravou, popř. hydrologické údaje. 6. Popis problémového stavu S narůstajícím rozvojem osobní lodní dopravy na této vodní cestě se zvyšuje i četnost jednotlivých komorovacích cyklů a s tím související větší potřeba odebírané vody v celém úseku. S přibývajícím množstvím vody odebíraným z řeky Moravy přes horní rejdy plavebních komor Spytihněv, Kunovský les, Nedakonice, Uherský Ostroh a Veselí nad Moravou, dochází ke zrychlení proudění v místech odbočení a ke zvýšenému nasávání řekou plaveného materiálu do horních rejd plavebních komor. Obdobně spodní rejdy plavebních komor jsou pravidelně zanášeny v důsledku snížení unášecí rychlosti v místě vyústění do toku. 3
PK Spytihněv Samotné dopouštění severního úseku plavebního kanálu je prováděno obtokem podél plavební komory (je její součástí), umístěného na její levé straně, přes tabulový stavidlový objekt, osazený automatickou regulací výšky plavební hladiny pod plavení komorou, a který je opatřen česlemi. Mříž česlí je kolmá, stíratelná jen ručně pracovníky obsluhy plavební komory nebo údržby. Při zanesení česlí drobnými plaveninami (spad listí, vodní rostliny, posečené traviny, polena, větve a drobný odpad zejména z lehkých materiálů), které se v omezeném prostoru rejdy koncentrují, dochází k ucpávání česlí a k výpadkům automatického systému doplňování plavební hladiny. Nemalý vliv na zanášení horní rejdy plaveninami má i silný boční vítr, který tento plavený materiál nesený řekou Moravou do prostoru rejdy zafoukává. Tyto plaveniny se zčásti zachytávají na česlích nátokového objektu a zčásti se hromadí před horními vraty plavební komory (v případě přímého plnění plavební komory stavidly na vratech plavební komory), kde je jejich průběžné odstraňování značně obtížné až nemožné. Nezanedbatelné je i zanášení nátokové části horní rejdy pískem a jemným bahnitým nánosem. PK Staré Město Plavební komora se nachází na kanálovém úseku, její dolní rejda zaúsťuje pravobřežně do toku řeky Morava. V ústí dochází k zanášení výjezdního prostoru dolní rejdy pískem a jemným bahnitým nánosem. Jedná se část prostoru mimo hlavní koryto toku řeky (proudu), kde vlivem zklidnění unášecí síly dochází k usazování splavovaných sedimentů. PK Kunovský les Plavební komora se nachází na rovném úseku řeky Moravy těsně vedle jezu v Kunovském lese na jeho pravé straně. Levobřežní zeď plavební komory je současně pravobřežním křídlem jezu. Horní rejda této plavební komory je vlastně součástí toku řeky Moravy a od samotné řeky je oddělena jen dalby (svodidly) určující směr plavební dráhy do plavební komory. Veškeré plaveniny plující po hladině toku jsou při napouštění (plnění plavební komory) nebo bočním větru zanášeny proudem vody či větrem před horní vrata plavební komory. Prostor ohraničený svodidly a čelem plavební komory se před horními vraty vrstveně plní těmito plaveninami a je prakticky odstranitelný jen těžkou technikou. Takto naplavený materiál brání otevření horních vrat a propláchnutí naplavenin přes plavební komoru. PK Nedakonice Plavební komora se nachází na levém břehu řeky Moravy v blízkosti jezu Nedakonice. Plavební komora byla vybudována na krátkém obtokovém kanále s horní a dolní rejdou, které jsou zaústěny do řeky Moravy. Protože zaústění horní rejdy je na konvexním břehu řeky Moravy k zanášení dochází jen vlivem silného ale častého bočního větru, povodňových stavů nebo při zvýšených průtocích při tání sněhu v jarních měsících. Velkým problémem zde však zůstává pravidelné zanášení výtokové části dolní rejdy sedimenty (pískem a jemným bahnitým nánosem), zejména po průchodu jarních vod těsně před začátkem plavební sezóny. 4
PK Uherský Ostroh Plavební komora se nachází na levém břehu řeky Moravy v blízkosti pevného jezu Uherský Ostroh. Plavební komora byla vybudována na krátkém obtokovém kanále s horní a dolní rejdou, které jsou zaústěny do řeky Moravy. Protože zaústění horní rejdy je na konkávním břehu řeky Moravy, k zanášení horní rejdy zde dochází nejen vlivem směru proudění, ale také vlivem silného, ale častého bočního větru, povodňových stavů nebo při zvýšených průtocích při tání sněhu v jarních měsících. Nezanedbatelným problémem zde však zůstává pravidelné zanášení výtokové části dolní rejdy sedimenty, zejména po průchodu jarních vod, těsně před začátkem plavební sezóny. PK Veselí nad Moravou Plavební komora se nachází na plavebním kanále bezprostředně po odbočení z poměrně rovného úseku řeky Moravy nad jezem Veselí nad Moravou. Samotné dopouštění jižního úseku plavebního kanálu je prováděno přes horní rejdu plavební komory Veselí nad Moravou, pomocí dvojitého tabulového stavidlového objektu umístěného na pravém břehu horní rejdy PK Veselí nad Moravou a ústícího do napouštěcího kanálu zvaného Struha, vedeného po pravé straně podél plavební komory, z kterého jsou následně dotovány vodou kromě plavebního kanálu i další vodohospodářská zařízení. Toto stavidlo (pouze jedna tabule) pracuje v automatickém režimu regulace výšky plavební hladiny v kanálovém úseku pod plavební komorou Veselí nad Moravou. Tabulový stavidlový objekt je opatřen česlemi. Mříž česlí je šikmá, stíratelná mechanicky pracovníky údržby. Při zanesení česlí drobnými plaveninami (spad listí, vodní rostliny, posečené traviny, polena, větve a drobný odpad zejména z lehkých materiálů), které se v omezeném prostoru rejdy koncentrují, dochází k ucpávání česlí a k výpadkům automatického systému doplňování plavební hladiny. Nemalý vliv na zanášení horní rejdy plaveninami má i silný boční vítr, který tento plavený materiál nesený řekou Moravou do prostoru rejdy zafoukává. Tyto plaveniny se zčásti zachytávají na česlích nápustného objektu a zčásti se hromadí před horními vraty plavební komory (a to v případě přímého plnění plavební komory stavidly na vratech plavební komory), kde je jejich průběžné odstraňování značně obtížné až nemožné. Nezanedbatelné je i zanášení nátokové části horní rejdy pískem a jemným bahnitým nánosem. PK Vnorovy I. Plavební komora se nachází na kanálovém úseku, její dolní rejda zaúsťuje do toku řeky Morava. V ústí dochází k zanášení výjezdního prostoru dolní rejdy pískem a jemným bahnitým nánosem. Jedná se část prostoru mimo hlavní koryto toku (proudu), kde vlivem zklidnění unášecí síly dochází k usazování splavovaných sedimentů. PK Vnorovy II. Plavební komora se nachází na kanálovém úseku, její horní rejda zaúsťuje do toku řeky Morava. V ústí dochází k zanášení výjezdního prostoru horní rejdy pískem a jemným bahnitým nánosem. 5
Jedná se část prostoru mimo hlavní koryto toku (proudu), kde vlivem zklidnění unášecí síly dochází k usazování splavovaných sedimentů. Navrhovaná řešení budou vodním dílem pro plavební účely, umístěným na dopravně významné, využívané vodní cestě třídy 0 vymezené zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění, vedené vodním tokem Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec (Baťův kanál). 7. Požadavky na zpracování studie: Zpracovaná studie by měla navrhnout několika možných (realizovatelných) variantních řešení, v rozsahu splňující požadavky pro zadání vypracování PD. Tyto návrhy řešení povedou k omezení či úplnému zabránění nátoku plavenin a usazování sedimentů v rejdách plavebních komor, nacházejících se na vodní cestě Průplavu Otrokovice Rohatec, která je vedena jak po trase Plavebního a závlahového kanálu (Baťův kanál), tak řekou Moravou. Veškeré navržené řešení musí být v souladu s požadavky na BOZP. Samostatnou částí studie zároveň zpracování kvalitativní a kvantitativní analýzy všech podstatných výsledků a dopadů projektu s ohledem na veřejný zájem České republiky, přičemž tato analýza musí obsahovat informace, podle kterých lze dostatečně posoudit ekonomický efekt variantních řešení projektu dle aktuálních pravidel Ministerstva dopravy ČR, Státního fondu dopravní infrastruktury. Kvalitativní a kvantitativní analýza bude obsahovat následující kapitoly: provázanost studie na schválené koncepce a programy, popis stávajícího stavu na vodní cestě, společenskoekonomické přínosy, popis zájmové lokality s ohledem na navržená řešení, vymezení uživatelů projektu. Požadavky na řešení pomocí matematického modelu: Provedení numerické simulace transportu sedimentů na zadaném území. Použití vhodné metody odpovídající fyzikálně-geografickým podmínkám. Variantní řešení návrhových opatření. Vyhodnocení výsledků včetně vizualizace pomocí nástrojů GIS nebo CAD. Model pro transport sedimentů by měl být navržen tak, aby simuloval změny geometrie koryta (vymílání či ukládání), stabilitu koryta, průtok splavenin, sedimentační rychlost apod. a to v daném rozsahu průtoků. Součástí řešení by měla být analýza pohybu plavenin pro navržené varianty. 6
Obecné požadavky na numerickou simulaci transportu splavenin: Aplikace odzkoušených analytických vztahů. Vhodnost použití modelu pro nerovnoměrné proudění v otevřeném korytě se zadáním okrajových podmínek. Možnost simulace změny podmínek (průtokové charakteristiky, tvar koryta) v podélném i příčném profilu. Model by neměl vyžadovat vstupní data, která je obtížné či nemožné získat. Součástí studie je i identifikace a kvantifikace možných výzisků (majetku), které by vznikly v souvislosti s realizací vybraného řešení. Studie stanoví, zda se jedná o majetek a) upotřebitelný k dalšímu (následnému/budoucímu) využití jako užitý materiál pro investiční, či neinvestiční akce, b) nebo se jedná o majetek neupotřebitelný k dalšímu využití (kovový odpad, šrot). 8. Předpokládaný finanční náklad Odhad nákladů na Studii plaveninového a splaveninového režimu: 700 000 Kč Náklady na možná opatření (realizaci akce) variantních řešení budou upřesněny až na základě poptávky k vypracování projektové dokumentace. 9. Zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce Vzhledem k prostorové náročnosti řešených kritických míst a nemožnosti operativního řešení problémových situací jaké je například odstraňování naplavenin nebo zajištění plavební hloubky, navrhnout taková variantní opatření, která budou schopna efektivně a bez odkladu přispívat (v případě nepříznivých vodních stavů, klimatických podmínek či povodní), k předcházení omezení či úplnému zastavení plavby, k ochraně osob a majetku a ke zvýšení bezpečnosti plavebního provozu, což je vzhledem k neustálému zvyšování počtu plavidel na této vodní cestě nezbytné. Opatřením se rozumí zřízení takových technických prvků, zařízení (odrazy, norné stěny, náhony atd.) či souborů činností při regulaci vody, aby se zabránilo těmto negativním dopadům. 10. Majetkové vztahy investora k pozemkům, jichž se navrhované řešení dotýká Studie plaveninového a splaveninového režimu a jejich možná variantní opatření se budou dotýkat pouze pozemků ve vlastnictví státu ČR, s právem hospodaření pro Povodí Moravy, s.p.. Nepředpokládá se zábor jiných pozemků. 7
Situace zájmových míst 8