PODKOVA PRO ŠTĚSTÍ Narodila jsem se jako Železná Jako starostka Chýně, malé obce v blízkosti Prahy jsem si uvědomila, jak je velmi obtížné získávat prostředky na rozvoj našich obcí a měst. Před tímto nelehkým úkolem stojí dnes snad každý starosta a každý by si určitě přál, aby se v jeho obci nebo městě dobře a důstojně žilo, aby pro naše děti byl dostatek škol a školek, abychom měli možnost trávit volný čas ve svém bydlišti. Určitě nikdo z nás nechce rozpadající se města, uzavření místních škol, region bez kvalitní dopravní dostupnosti, vylidněný venkov Přesto se dnes tyto hrozby stávají realitou. Přiznám se, že ještě před několika lety jsem o Senátu nevěděla prakticky nic a k senátním volbám chodila spíše jen z povinnosti než ze zájmu. Situace se pro mne změnila v roce 2007, kdy jsme společně se zástupci obcí a měst začali prosazovat reformu fi nancování našich měst a obcí. Stát ještě před třemi lety uplatňoval pro rozdělení daňových výnosů mezi samosprávy velmi diskriminační pravidla. Na občana Prahy směřovalo ze státního rozpočtu 6,5x více prostředků než na občany menších obcí a měst, Beroun, Rudnou, Černošice, Jesenici, Dolní Břežany či ořovice nevyjímaje. Právě tehdy vznikla iniciativa, která si kladla za cíl napravit tuto zásadní překážku rozvoje našich měst a obcí změnit jejich fi nancování. Mnozí senátoři nám v té době skutečně velmi pomohli a tím změnili i můj pohled na potřebnost Senátu. Setkala jsem se zde se vstřícností a zájmem pomoci. Před Vánocemi v roce 2007 se nám podařilo schválit přechodnou novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Práce na zcela novém zákoně však zastavil pád vlády. Nová vláda se již zavázala předložit nový zákon o fi nancování samospráv. Je o mně známo, že se nerada vzdávám a chci stůj co stůj dotáhnout věci do konce. Z pozice místopředsedkyně Sdružení místních samospráv se společně s ostatními členy, kterých máme dnes více než 1000, snažím již čtvrtým rokem prosadit změnu zákona o rozpočtovém určení daní a dosáhnout tak spravedlivého fi nancování obcí a měst. Jsem si vědoma toho, že jedině pokud budou mít obce a města co největší zastoupení v Parlamentu, potažmo v Senátu, zvýší se naše šance tuto reformu prosadit. Proto jdu do toho a nechci zůstat nic dlužná ani svému rodnému jménu Železná, ani tomu současnému. V novinách najdete: zábava recepty podporují mě osobní dotazník rozhovor sedmero Věry Kovářové podařilo se tip na výlet 10 plusů návrhu zákona o finacování samospráv
Víte co trápí obce Berounska, ořovicka a Prahy-západ? Můj senátní obvod se skládá ze tří oblastí Berounska, ořovicka a Prahy-západ, kde je 119 obcí a měst. Řadu problémů mají ale společných. Mnoho obcí je poznamenáno výstavbou satelitů a prudkým nárůstem obyvatel, za nímž však prudce pokulhává rozvoj infrastruktury a potřebných služeb. Patrné je to zejména na Praze-západ, kam se stěhují mladé rodiny s dětmi, trvalé bydliště si však často ponechávají v Praze, a konkrétní obci pak scházejí příspěvky v obecní pokladně na potřebnou infrastrukturu, od chodníků a komunikací, přes čističku odpadních vod až po nedostatek míst ve školce. Málo míst ve školkách, ale pomalu také v základních školách se týká drtivé většiny obcí a měst. Společným problémem je v řadě obcí i doprava do zaměstnání do oblastí průmyslových zón a sídel či provozoven zahraničních společností nebo státních institucí. Pokud se na jejich problémy podívám z globálního hlediska, pak najdu jen jednoho společného jmenovatele a tím je nespravedlivý systém přerozdělování daní. V konečném důsledku to pak znamená, že chybí prostředky právě na to, aby se obce mohly rozvíjet a poskytovat svým občanům důstojné podmínky pro život. A to se Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) ve svém návrhu zákona o rozpočtovém určení daní snaží změnit. DESET PLUSŮ návrhu Sdružení místních samospráv Odstraňuje diskriminaci občanů všech měst a obcí do 100 tis. obyvatel. Pět největších měst v ČR (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc) získává ze všech sdílených daní téměř polovinu (45%) všech příjmů obcí a měst (52,5 mld. Kč), přičemž v nich žije pouze 20% obyvatel. Tento rozdíl není odůvodněn ani zvýšenými výdaji na jednoho obyvatele, jak bylo doposud tvrzeno, neboť takto výrazný rozdíl v nákladech nebyl prokázán v dostatečném počtu výdajových oblastí. Posiluje rozpočty všech měst a obcí do 100 tis. obyvatel o částku celkem 21 mld. Kč, v průměru na jednoho obyvatele o částku 2,5 tis. Kč. U obce s 1000 obyvateli přibližně o 2,5 mil. Kč ročně do obecní kasy navíc (oproti stávajícímu příjmu na hlavu občana ve výši 7180 Kč zvyšuje podíl na občana na 9700 Kč ročně). Největší nárůst vykazují obce a menší města s počtem obyvatel 1500 5000 obyvatel, kde ze současných 6890 Kč na obyvatele příjem dle nového návrhu činí 10370 Kč, tedy + 3500 Kč na jednoho obyvatele v této velikostní kategorii obcí, celkové navýšení v této kategorii obcí a měst činí 4,87 mld. ULASÍTE S TAKOVÝMI ROZDÍLY? Kč ročně. Stejně pozitivní dopad přináší i pro kategorii statutárních měst pod 100 tis. obyvatel (Liberec, Ústí n. Labem, České Budějovice, Zlín, radec Králové, 000 Kč na 6.890 Kč na čana Prahy občany menších Pardubice ), kde všech 16 měst získává na 1 obyvatele 1700 Kč navíc (celkem 2 mld. Kč). I u těchto měst a obcí měst bylo zjištěno znevýhodnění oproti stávajícímu stavu. Snižuje rozdíl zvýhodnění občanů největších měst a nejméně ceněných občanů obcí a měst ve skupině 1500-5000 obyvatel ze stávajících 4,34x zvýhodnění občanů Prahy na necelý 2x zvýhodnění občanů Prahy. Na novém systému získává celkem 6036 obcí a měst z celé ČR celkem 21 mld. Kč, prodělávají především 4 největší města, která podle SMS ČR doposud ze systému neodůvodněně získávala násobně vyšší příjmy. Celková ztráta těchto čtyř měst je 19,5 mld. Kč (ztráta ostatních měst a obcí je malá, 45 mil. Kč na 204 obcí a měst). Důsledně vychází ze zjištění, zda jednotlivé typy výdajů na jednoho obyvatele rostou či klesají s velikostí obce (města) anebo jsou přibližně stejné napříč všemi samosprávami. Nemá negativní dopad na státní rozpočet, neprohlubuje defi cit. Naopak v souvislosti s posílením rozpočtů obcí a měst do 100 tisíc obyvatel lze očekávat výraznější růst jejich investic do zanedbaného majetku a tím i zvýšení zakázek na regionální 6.890 Kč na občany menších měst a obcí úrovní s pozitivním dopadem na růst DP a tím i příjem státního rozpočtu. Jsou zachovány stávající motivační prvky zákona o rozpočtovém určení daní. Nový systém dělení se týká pouze rozdělení sdílených daní. Přiřazením kritéria počtu žáků pro dělení a upravením procentního podílu rozlohy katastrálního území obce dochází k dalšímu zpřesnění rozdělování společného daňového výnosu státu ve vazbě na typy a podíly jednotlivých druhů výdajů obcí a měst. Umožňuje všem obcím a městům odpovídající rozvoj pro následující roky, kdy již nebude štědrý evropský rozpočet dotovat rozvojové aktivity v zemi. 30.000 Kč na občana Prahy SOULASÍTE S TAKOVÝMI ROZDÍLY? 30.000 Kč na 6.890 Kč na občana Prahy občany menších měst a obcí Sedmero Věry Kovářové Více peněz na rozvoj obcí a měst Menší města a obce získávají od státu na jednoho občana mnohonásobně méně prostředků a jejich rozvoj je tak zpomalován. Dlouhodobě usiluji o nový zákon o fi nancování samospráv a odstranění stávajících nedůvodných rozdílů. Stabilizace rozpočtů veřejné správy S rozpočtovými výpadky se potýká nejen stát, ale i většina měst a obcí. Nedostává se na fi nancování plánovaných investic. Zákon musí stanovit vládě povinnost tyto rozpočtové výpadky obcím nahradit. Stabilizace rozpočtů samospráv je povinností vlády. Stop převodu povinností z centrálních orgánů na obce bez peněz Na samosprávy jsou přenášeny stále nové a nové povinnosti bez dostatečných zdrojů. Takřka každý nový zákon přináší pro obec novou povinnost. Na tuto agendu musí obce a města dostat prostředky. Živý venkov = pilíř státu V našem uspěchaném životě se vytrácí tradiční hodnoty, které formovaly život ve městech a obcích. Vědomí sounáležitosti v místě, kde člověk tráví svůj život, vychovává děti, pracuje a spravuje svůj majetek, je velmi důležité. Senát může podpořit rozvoj kulturních aktivit na místní úrovni. Podporuji zrušení neodůvodněných výhod politiků Bezplatné cestování, nezdaněné náhrady, zlaté padáky a další neodůvodněné výhody nejsou dobrou vizitkou. Zachování škol v obcích a městech Neustálým zvyšováním limitů pro počty žáků ve třídách vláda nutí obce uzavírat školy, protože je nejsou schopny utáhnout ze svých malých rozpočtů. Kvalitní školství se pozná i podle toho, zda vytváří další vazby ve společnosti, pozitivní vztahy k městu a obci. Pro každou obec je místní škola nepostradatelná. Vláda musí podpořit školství na místní úrovni. Průhlednost veřejné správy Vše, co není ze zákona utajeno, musí být přístupné občanovi. Nepodpořím žádný zákon, který ztíží přístup občanů k požadovaným informacím. Zákon o svobodném přístupu k informacím chci změnit tak, aby byla zajištěna účinnější vymahatelnost tohoto práva. Stejně tak je nutné zajistit průhledný systém zadávání veřejných zakázek. Doplňovačka P S O Ř N C T Názvy obcí doplňte do křížovky: Praskolesy Nesvačily ostivice ořovice Chrášťany Svatý Jan Řevnice Okrouhlo ředle Tetín Jeneč Podařilo se... I když jsou čtyři roky poměrně krátká doba, přesto se v právě končícím volebním období podařilo týmu starostky Věry Kovářové obec Chýni nejen oddlužit, ale získat prostředky na její rozvoj - rozšíření kapacity čistírny odpadních vod, rekonstrukci základní školy, revitalizaci parku Višňovka či na výstavbu chodníků v centru obce. V řešení je i rozšíření mateřské školy. Místní starostka pomohla společně s několika chýňskými nadšenci vzkřísit i společenský život v obci od založení galerie Kayna, přes obnovení tradice masopustních průvodů, adventní koncerty a rozsvěcení vánočního stromu až po dětské dny a sportovní akce. Intenzifikace čistírny odpadních vod stála 34 milionů korun. První etapa rekonstrukce školy za 6 milionů korun zahrnovala vybudování nové šatny, učebny a ředitelny. Do masopustního kostýmu se pravidelně obléká i Věra Kovářová. Součástí revitalizace parku Višňovka byl i chodník spujující starou část obce s novou.
Moji rodiče byli ti nejlepší učitelé, říká Věra Kovářová, starostka s železnými kořeny a jasnou vizí do budoucna Miluje procházky, divadlo i výstavy. Na nic z toho však v poslední době příliš času nezbývá. Šestačtyřicetiletá starostka Chýně Věra Kovářová totiž v létě přijala nabídku TOP09 kandidovat do Senátu a všechen svůj čas momentálně dělí mezi práci pro malou obec na severozápadním okraji hlavního města a cesty po Berounsku, ořovicku a Praze-západ. Jen pro představu - její senátní obvod zahrnuje celkem 119 měst a obcí, a to je pořádné sousto i pro ženu, která se narodila jako Železná a možná právě proto si v životě dává stále těžší cíle. Jste uznávanou lektorkou německého jazyka i úspěšnou starostkou. Nyní jste si vytyčila další nelehký cíl stát se senátorkou. Co vás k tomu vedlo? Mí kolegové z TOP 09 a hnutí STA- ROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ mne navrhli do senátních voleb volebního obvodu Berounsko, ořovicko a Praha-západ, kde žiju. Byla to nabídka, která se neodmítá, výzva, která možná přijde jednou za život. las obcí a měst dosud není v Parlamentu výrazně zastoupen. Řada zákonů by vypadala jinak, pokud by procházely přísnou kritikou lidí z praxe, zástupců měst a obcí. Proto jsem s výzvou mých kolegů starostů souhlasila. Bylo to těžké rozhodování? Rozhodně ne tak těžké, jako když jsem v době své těžké nemoci (pozn. redakce: chronický zánět štítné žlázy a zánět srdečního svalu) otěhotněla a lékaři mi těhotenství intenzivně rozmlouvali. Zároveň to ale bylo nejlepší rozhodnutí mého života a dcera Klárka je toho živým důkazem. Příští rok na jaře bude maturovat. Čeho byste jako senátorka chtěla dosáhnout? Dlouhodobě usiluji o spravedlivé peníze pro naše města a obce. Jako senátorka bych mohla pomoci prosazení reformy fi nancování samospráv, tak aby byly od- Ing. Věra Kovářová narozena 20. 1. 1964 v Praze vystudovala zahraniční obchod na VŠE, dvouleté manažerské postraguální studium na European Business School Prague a roční kurz právní němčiny na UK v Praze do roku 2006 překládala a působila jako lektorka německého jazyka v roce 2006 byla v komunálních volbách zvolena uvolněnou místostarostkou a o dva roky později se stala starostkou Chýně středočeská krajská zastupitelka a předsedkyně středočeské organizace hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ od roku 2006 je místopředsedkyní celostátního Sdružení místních samospráv ČR, jehož snahou je docílit spravedlivého systému přerozdělování daní mezi obce a města je vdaná a má devatenáctiletou dceru straněny přetrvávající nedůvodné rozdíly. Stát se například s obcemi vůbec nedělí o výběr na silniční dani, přitom nechal plně na nich správu místních komunikací. Jak mají starostové bez prostředků dostát svým povinnostem, naplnit očekávání svých občanů? Budou-li mít samosprávy fi nance na svůj rozvoj, zlepší se kvalita života v našich obcích a městech, budou prostředky na to investovat a realizovat v místě potřebné projekty. Jako starostce se vám podařilo Chýni nejen oddlužit, ale získat krajské a evropské dotace na její rozvoj. Řada malých obcí však na ně stále nedosáhne. Kde vidíte hlavní problém? Každý starosta chce získat pro svou obec nebo město evropské peníze. Avšak pro menší města a obce jsou stávající pravidla ohromně administrativně náročná. Kde na ministerstvech zajišťují evropské prostředky celá oddělení, tuto náročnou agendu má v menších městech a obcích zvládnout starosta a jeho pomocník. Nevyužití evropských fondů vede přímo k zaostávání regionů a venkova. Přitom by mohly sloužit na opravy silnic, fi nancování čistíren odpadních vod nebo jako spoluúčast k desítkám projektů. Jak se říká, halíře dělají talíře. Ke dvěma vlastním milionům můžete dostat dalších osm milionů z dotací a získat tak prostředky na zvýšení kapacity mateřské školy, výstavbu víceúčelového sportovního hřiště nebo multikulturního sálu. Společně s mými kolegy prosazujeme zjednodušené čerpání evropských peněz a systém průběžného fi nancování projektů. Chceme odstranit diskriminaci menších měst a obcí v příjmech ze státního rozpočtu a bránit přebujelé administrativě a byrokracii. Máte nějaké životní krédo, kterým se ve své práci řídíte? Moji rodiče mě vždy učili, abych se nad nikým nepovyšovala a před nikým neponižovala. Naučili mě lidem nezávidět a mít k nim úctu. A také, že nejlepší, co mohu udělat pro svou spokojenost, je pracovat pro druhé lidi. Řídila jsem se jejich radami a jak je vidět, byli to ti nejlepší učitelé, jaké jsem mohla mít. Ostatně tatínek mně pomáhá i nyní a doprovází mě na mých cestách po regionu. Děkuji za rozhovor Jitka Soukupová Osobní dotazník Vaše oblíbená barva? Žlutá. Jaký je váš oblíbený literární žánr, autor či kniha? Nahý jsem přišel na svět od Davida Weisse a Marie Stuartovna od Stefana Zweiga. Jaký druh umění máte nejraději? Například které umělecké dílo byste chtěla mít doma? Jeden z obrazů malíře Jiřího Sopka. Který film či televizní program vás mimořádně zaujal? Mám velmi ráda filmy Forest Gump a Enigma z 2. světové války. Máte nějakého zajímavého koníčka? Vedle výuky němčiny se ráda starám o květiny. Je to krásný pohled, když květiny rozkvetou. Jak trávíte dovolenou? S dcerou v lázních procházky, léčebné kúry, vůně lesa, to je ta nejlepší relaxace. Čím si dokážete udělat opravdovou radost? Společnými akcemi s rodinou nebo přáteli, které vídám zřídka. Radost mi přináší i práce na zahradě. Jakým způsobem relaxujete? Relaxací je pro mě už jenom to, když si o víkendu mohu v klidu přečíst páteční a sobotní noviny, případně se podívat na pěkný film, pokud možno s dobrým koncem. Ráda chodím na procházky a odpočinu si také u společné přípravy kulturních akcí, které v obci pořádáme. Za co ráda utrácíte peníze? Jsem spořivý typ, příliš neutrácím, ale ráda si koupím dobré víno nebo květiny domů či na zahrádku. Dokážete se skutečně na něco těšit? Vždy se najde něco, na co se člověk může těšit do práce, na své studenty, na setkání s rodiči, přáteli, novou výstavu, zkrátka na všechny pozitivní události, které jsou ještě přede mnou. Čemu jen těžko odoláte? Mám ráda dobré jídlo. Co by nemělo chybět ve vaší ledničce? Máslo, zelenina, šunka, sýr a kousek masa, aby se dalo rychle uvařit, a bílé víno, aby bylo co nabídnout návštěvám. Kde byste chtěla žít, kdybyste nežila v Čechách? Neměnila bych, člověk má v Čechách celoživotní vazby, které se nedají vyměnit za nic na světě. Ale pokud bych se opravdu musela rozhodnout, pak bych volila jižní Španělsko lidé, ač nejsou všichni bohatí, se zde umí radovat ze života. Co pokládáte za největší úspěch ČR? Osobně považuji za velmi důležitou svobodu. Možná je dnes život zdánlivě komplikovanější než před rokem 1989, protože je více založený na osobní zodpovědnosti každého jedince, ale lidé by neměli zapomínat, jaké to bylo, když jsme nemohli o svém životě svobodně rozhodovat. Koho si mimořádně vážíte v polistopadové historii ČR? Vždy jsem byla velkým obdivovatelem Václava avla. Ráda mám i Václava Malého, který ve mně dokázal v jakékoli životní situaci vzbudit naději, a velmi mně imponovala také lékařka, všestranně zaměřená dáma a překladatelka Dicka Francise Jaroslava Moserová. Co se vám líbí či nelíbí na české povaze? O tom jsem nikdy takhle nepřemýšlela, myslím, že povaha je spíše záležitostí každého jedince než celého národa. Ale myslím, že Češi si umí udělat legraci sami ze sebe a i v politice jsou schopni přicházet s novými nápady a podněty, jen je neumí dotáhnout do konce. Co byste chtěla studovat, pokud byste měla šanci rozhodnout se dnes? Určitě bych se zaměřila více na jazyky. Rozhodně platí, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. S každým novým jazykem zkoumáte i historii a kulturu zemí. Vedle ekonomie, která se v životě neztratí, bych se věnovala i studiu sociologie a politologie. Čím jste chtěla být jako dítě? Lékařkou. Jak jste si vydělal svoje první peníze? Na spartakiádě jako toaletářka, i když výstižnější je asi lidové hajzlbába. Co považujete za svou silnou stránku? Nadšení a chuť zkoušet nové věci. Musím mít vždy nějaký cíl, za nímž si pak jdu jako buldok. Čeho si nejvíc vážíte u svých spolupracovníků? Že jsou schopni a ochotni se mnou spolupracovat. Ve kterou dobu (denní či noční) pracujete nejintenzivněji? Nejvíce práce udělám dopoledne. Jsem ranní ptáče. Co považujete za svůj největší profesionální úspěch? Co se týče výuky tak asi to, že jsem u většiny svých žáků dokázala vzbudit chuť do učení. V politice pak, že jsem jako starostka dokázala překročit práh obce a stala se součástí celostátního hnutí starostů, kteří se snaží o zrovnoprávnění měst a obcí. Jaké je vaše životní krédo? Mít vždy vizi a plány do budoucna, nevzdat se jich za žádných okolností. Co považujete za nejvýraznější historickou událost během vašeho života? Sametovou revoluci. Co považujete za nejvýznamnější vynález dvacátého století? Antibiotika, protože zachránila spoustu lidských životů. Existuje dějinná událost, kterou byste chtěl prožít? Vystoupit poprvé na Měsíc společně s Neilem Armstrongem. Se kterou historickou či současnou osobností byste chtěla jít na oběd? S anglickou královnou Alžbětou II. O čem byste si povídali? Jak prožívala dobu, kdy se v mladém věku stala zcela nečekaně královnou, co jí královský život dal a co naopak vzal. Kdy a kde dostáváte dobré nápady? V autě. Myslíte si, že šaty dělají člověka? Do určité míry na první pohled. Člověka dělá však jeho povaha. Co považujete za slabinu demokracie? Právě tu demokracii, protože jsme se stále ještě nenaučili s ní nakládat. Což souvisí s nedokonalostí lidí, nikoliv demokracie. Věříte na pověry? Nevěřím, ale když mi přeběhne černá kočka přes cestu, tak přinejmenším zpozorním, stejně jako si v pátek třináctého říkám, že si musím dávat pozor. Jaká zvířata máte ráda? Proč? Mám ráda psy pro jejich věrnost a schopnost sdílet se svými pány jejich nálady, bolest i radost. Máte nějaký oblíbený citát? Čím výš v životě vystoupáš, tím víc vidíš. Máte nějakou špatnou vlastnost? Pokud ano, jakou? Pořád něco hledám. Co vám dali rodiče do života? Naučili mě lidem nezávidět a mít k nim úctu. Co chcete dát své dceři do života vy? Přiměřené sebevědomí a schopnost vážit si sama sebe. Jen tak si bude umět vážit i druhých. Přála bych si, aby žila tak, aby mohla být sama se sebou spokojená. Co byste se ještě chtěla naučit? Španělštinu a zlepšit angličtinu.
1 Doplňovačka 1 2 7 10 SNÍDANĚ 3 Kovářská topinka 5 4 4 5 6 12 3 7 15 8 9 14 10 6 11 16 12 11 2 13 14 13 8 9 15 16 Vaříme s kovářkou Věrou Najdi deset rozdílů suroviny: 3 lžíce sádla nebo oleje, 4 plátky cibule, 1 tvrdší krajíc chleba, 2 stroužky česneku, 1 plátek sýra eidam, 2 plátky šunky, 2 lžíce hořčice, 3 lžíce kečupu, 1 vejce, na ozdobu 1 ks rajče a 1 sterilovaná okurka příprava: Na pánvi rozehřejeme sádlo, vložíme topinku a opečenou obrátíme, potřeme česnekem. Poklademe ji kolečky cibule, plátkem sýra, pokapeme trochou kečupu a nakonec položíme šunku. Na druhé pánvi rozklepneme vejce a topinku opatrně obrátíme šunkou dolů - na vajíčko. Opékáme tak dlouho, dokud se vajíčko neusmaží. Vrchní část topinky potřeme česnekem. otovou kovářskou topinku přendáme na talíř, pokapeme kečupem a hořčicí, poklademe cibulí a další oblohou podle chuti. Ke kovářské topince popíjíme zázvorový čaj. OBĚD Kovářská česnečka příprava: 4 velké stroužky česneku, 1l vody, pepř, sůl, majoránka, 1 polévková lžíce maggi, 2 brambory, sádlo, 1 klobása příprava: Dáme vařit vodu a přidáme kávovou lžičku sádla. Rozkrájíme oloupanou bramboru na malé kostičky a necháme rozvařit. Utřeme česnek a přidáme do hrnce, následně na to rozkrájíme druhou bramboru a vaříme do měkka. Přidáme klobásu (pokrájenou na malé kostičky). Osolíme, opepříme, přidáme polévkovou lžíci MAGGI a majoránku. Kovářské kotlety suroviny: 4 vepřové kotlety, cibule, tvrdý sýr, 250 ml šlehačky Tip na výlet příprava: Do suchého pekáče naskládáme na kolečka nakrájenou cibuli, na ni osolené a opepřené kotlety a nahoru poklademe nahrubo nastrouhaný sýr a vše zalijeme 250 ml šlehačky a pečeme asi 1 hodinu ve středně vyhřáté troubě. Podáváme s brambory vařenými nebo opečenými či s kroketami. SVAČINA Kovářský mls suroviny: 5 lžic zakysané smetany, 2 ks červené cibule, půl lžičky soli, 4 větší sterilované okurky, ½ lžičky mletého pepře, 150 g tatarské omáčky, 250 g jemných párků, 1 lžička cukru krupice příprava: Jemné párky, sterilované okurky a oloupanou červenou cibuli jemně nakrájíme a vložíme do mísy. Cibuli od sebe oddělíme. K uzenině a zelenině přidáme tatarku, zakysanou smetanu a ostrý kečup. Podle chuti osolíme a opepříme. Pro zjemnění chuti přidáme špetku cukru. Kovářský salámový mls podáváme s celozrnným pečivem, ale chutná i s chlebem či obyčejným rohlíkem. Brownies po kovářsku suroviny: 180 g másla (nejméně 75% tuku) + 5 g na vymaštění formy, 180 g tmavé čokolády s vysokým podílem kakaové hmoty (70 %), 80 g hladké mouky, 40 g kvalitního kakaa (ne instantního), 50 g bílé čokolády, 50 g mléčné čokolády, 3 velká vejce, 270 g přírodního krupicového cukru příprava: Ve vodní lázni rozpustíme máslo a tmavou čokoládu nebo misku se surovinami přetáhneme potravinářskou fólií a na dvě minuty vložíme do mikrovlnky nastavené na nejvyšší stupeň. Necháme vychladnout na pokojovou teplotu. Troubu zapneme na 180 C a horkovzdušnou na 160 C. VEČEŘE Kovářské špagety suroviny: 2 lžičky mleté sladké papriky, 5 lžic oleje, 150 g vysočiny, 1 balíček špaget příprava: Ve vroucí osolené vodě si uvaříme špagety podle návodu na obalu. Vysočinu nakrájíme na kostky. Uvařené špagety scedíme. V kastrole rozehřejeme olej, přidáme nakrájenou vysočinu, osmahneme a posypeme sladkou paprikou. Salám zamícháme a ihned k němu přisypeme uvařené špagety. Vypneme sporák a dobře vše promícháme. Kovářské špagety podáváme jen tak nebo se salátem ze zeleniny. Kovářka Věra doporučuje: Navštivte Pivovarský dvůr v Chýni Jako cíl pěšího či cyklistického výletu bych určitě doporučila návštěvu Pivovarského dvora, který vznikl jako první restaurační minipivovar v České republice po roce 1989 v hospodářských budovách bývalého zemědělského družstva. Ve velkém sortimentu zde vaří přímo před zraky hostů vyhlášené kvasnicové pivo a v příjemném prostředí se stylovým dřevěným nábytkem se zároveň můžete skvěle najíst. Ve stabilní nabídce vyráběných piv je 10% kvasnicové pivo výčepní světlé, 12% kvasnicový Dvorní ležák granátové barvy, 14% kvasnicové pivo speciál černé a vždy jeden z dalších speciálů jako např. Zázvorové pivo, Frantova sedmnáctka, 12% světlá, 11% klasický ležák světlý, světlá 14%, kukuřičná 11%, Kolařská jedenáctka či Sváteční světlý speciál. Několikrát v roce nabízí minipivovar kromě specialit české a staročeské kuchyně i zvěřinové, rybí či vepřové hody s hudbou a ta- Mouku a kakao prosyjeme na vál, přidáme na kousky nasekanou mléčnou i bílou čokoládu. Vejce rozšleháme s cukrem elektrickým šlehačem, až hmota zesvětlá a zdvojnásobí svůj objem. Na vaječnou hmotu nalijeme vychladlou hmotu čokoládovou a lehce je osmičkovým pohybem promícháme plastovou nebo gumovou špachtlí. Nad mísou s čokoládovou směsí podržíme cedník či síto a prosyjeme na ni ještě jednou mouku s kakaem tak, abychom povrch pokryli co nejrovnoměrněji. Znovu použijeme špachtli a oblíbený pohyb do osmičky a začneme sypkou směs spojovat s tekutou. Nakonec zapracujeme kousky bílé i mléčné čokolády pokud možno stejnoměrně. Těsto vlijeme do formy a na mřížce pečeme v předehřáté troubě 25-30 minut. otovo je, když povrch připomíná lesklý papír a strany moučníku se odtahují od stěn formy. Vychladnutý moučník vyndáme pomocí alobalu a nakrájíme na kostky. Brownies vydrží v chladničce čtrnáct dní a v mrazáku i déle než měsíc, tedy pokud je tam uložíme do nějaké bezpečné skrýše... nečky a to vše za přijatelné ceny. Již o víkendu 23. a 24. října od 19:00 můžete zavítat na Pivní hody. A jelikož se Chýně nachází na cyklistické stezce, tak zde najdou příznivci tohoto sportu první pivní pomoc v nově otevřené pivovarské krčmě. K dispozici návštěvníkům je i přilehlé parkoviště pro auta i autobusy. Na své si přijdou i děti, na které čeká dětský koutek a nechybí ani minizvěřinec. Budete-li pokračovat dál na západ do obce Červený Újezd, narazíte uprostřed polí na klášter ájek s druhou nejstarší loretou v Evropě a přímo naproti, ještě na našem katastru, na malou hospůdku, kde se zastavil čas. Najdete tu starou pípu, klavírní křídlo, starý nábytek, kamna, všude na zdích staré tabulky s nápisy typu na sekyru nedáváme a další připomínky dob dávno minulých. Cestou na ájek si můžete ve třetí chýňské restauraci Bowling Bar se zahrádkou a dětským hřištěm zahrát bowling.
Moji kandidaturu podporují: Věra Kovářová je správná kandidátka do Senátu, je to silná žena, která bude vždy bojovat za vaše zájmy. elena Langšádlová poslankyně PSP ČR, místostarostka Černošic rome, ta ženská má ale odvahu. Pomyslel jsem si, když jsem před několika lety mohl vidět diskusi starostky Kovářové s ministrem fi nancí. Zarputile hájila právo obcí a měst spravovat místní výběr daní z nemovitostí. Soudím, že právě takovou zástupkyni mohou občané bez obav vyslat do Senátu. Ona Věrka také nemá ve zvyku někde jen tak sedět a nic nedělat. Mnohé stávající senátory tím může trochu rozhodit. Je těžké v několika řádkách říci, proč volit starostku Kovářovou. Stručně řečeno, jak říkají kolegové z TOP 09, Věra Kovářová je víc, než si myslíte. JUDr. Stanislav Polčák předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP ČR Věrka se dokáže rvát za druhé a hlavně za spravedlnost. A přesně takové lidi v politice potřebujeme. Takže jí moc fandím a věřím, že stejnou zkušenost jakou mám já, budete mít i vy, až bude vaší senátorkou. Mgr. Petr Gazdík předseda poslaneckého klubu TOP09 a Starostů, předseda hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, starosta Suché Lozi, poslanec PSP ČR, zastupitel Zlínského kraje Myslím, že ve Věře Kovářové jsme našli kandidáta, který má velký potenciál vyhrát. Přeji voličům šťastnou ruku a Věře moc držím palce. Mgr. Filip Směja právník, předseda regionální organizace TOP09 Praha-západ Rada k nezaplacení od... My politici lidi obecně štveme, proto nečekejte, že za vámi lidé sami přijdou. Musíte jít vy za nimi: na pouť, fotbalový zápas či do jejich oblíbené hospůdky. Ze všeho nejdůležitější ale je, mít lidi rád, bez toho to nejde. Karel Schwarzenberg ministr zahraničních věcí, předseda TOP09 Ing. Věru Kovářovou, starostku z Chýně u Prahy znám pětadvacet let. První naše vzájemná spolupráce byla v období, v němž jsem pracoval na knize Cesta ke svobodě. Jde o projekt týkající se drogové problematiky. Věra, jako výborná překladatelka, se ujala překladu textu Tomáše alíka a dalších autorů do německého jazyka. V té době ještě učila. Naše spolupráce pokračovala i v období jejího starostování v Chýni. Ocenil jsem její snahy o zlepšení mezilidských vztahů v této obci. Jako starostka organizovala mnoho vynikajících akcí nejen pro zlepšení životního prostředí, bydlení a žití spoluobčanů. Společně jsme připravili fotografickou výstavu o vztazích člověka a krajiny. Výstava spojená s koncertem a diskusí měla veliký ohlas. Líbí se mi také její snaha o udržování národních tradic, jako je například Masopust a mnoho jiných dalších akcí. Věru Kovářovou považuji za čestného člověka s velikým smyslem pro empatii a pochopení mezilidských vztahů. Problémy s nimi spojené dokáže konstruktivně řešit. Profesor Mgr. Jindřich Štreit fotograf a pedagog Již osm let se věnuji komunální politice. Problémy, které řešíme v bezprostředním okolí Prahy, se významně liší od těch, které řeší samotná Praha či jiné regiony. Především nedostatek míst ve školkách, školách, zanedbaná infrastruktura, veřejná doprava. Věra Kovářová tyto problémy zná z vlastní zkušenosti na radnici malé obce a jako senátorka bude jistě reprezentovat silný hlas hájící zájmy našeho regionu. Proto má moji podporu. Ing. Věslav Michalik starosta Dolních Břežan Paní Věra Kovářová má jako člověk i jako žena, která se poslední roky svědomitě věnuje komunální politice, moji plnou podporu. Čím dál tím více jsem přesvědčen, že právě lidé, kteří úspěšně prošli zastupitelskou a popřípadě i starostenskou zkušeností, mají postupovat v politické hierarchii nahoru. Není pravda, že jde o lidi, kteří se v takzvané velké politice ztratí. Je to přesně naopak. Jde o lidi s obrovským potenciálem a byla by škoda je nevyužít ve prospěch nás všech. Paní Věra přesně k takovým lidem patří. MUDr. Jiří Besser ministr kultury a dlouholetý starosta Berouna Jsou lidé, kteří dokážou povýšit obecný zájem nad svůj vlastní. Jsou takoví, kteří jdou za svým cílem celou silou své osobnosti a dokážou věci dotáhnout do konce. Jsou lidé, kteří mají na mysli své voliče a žijí radostmi a starostmi jako oni. Mezi ně patří Věra Kovářová. A Věra Kovářová patří do Senátu. Jaromír Štětina senátor, novinář a spisovatel