YSOKÉ UČENÍ ECNICKÉ BRNĚ BRNO UNIERSIY OF ECNOLOGY FAKULA SROJNÍO INŽENÝRSÍ ENERGEICKÝ ÚSA FACULY OF MECANICAL ENGINEERING ENERGY INSIUE IDEÁLNÍ OBĚY SPALOACÍC MOORŮ IDEAL CYCLES OF INERNAL COMBUSION ENGINES BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACELOR S ESIS AUOR PRÁCE AUOR EDOUCÍ PRÁCE SUPERISOR ONDŘEJ MARUŠÁK doc. Ing. JOSEF ŠĚINA, Ph.D. BRNO 2009
ABSRAK bakalářské práci jsou uvedeny základní termodynamické oběhy a jejich vlastnosti. Z těchto oběhů jsou dále ukázány ideální oběhy zážehového a vznětového motoru, na kterých vyšetřujeme termickou účinnost v závislosti na změně jejich charakteristických parametrů. ýsledky jsou zaznamenány v tabulkách a diagramech. U každého z motorů je také tabulka s nejběžnějšími hodnotami kompresního poměru, konečného kompresního tlaku, konečné kompresní teploty a nejvyššího spalovacího tlaku. Na závěr jsme porovnali termickou účinnost těchto dvou oběhů v -s diagramech. ABSRAC he thesis set out the basic thermodynamic circulation and their properties. For these orbits are shown ideal cycles gas engine and diesel engine, in which investigating thermal efficiency depending on the change in their characteristic parameters. he results are reported in tables and diagrams. For each of the engines is also a table with most values the compression ratio, the final compression pressure, the final compression temperature and maximum combustion pressure. Finally, we compare the thermal efficiency of the two orbits in the -s diagrams.
KLÍČOÁ SLOA ermická účinnost, tepelné oběhy, dodané teplo, odevzdané teplo, využití energie, kompresní poměr, pracovní látka, diagram oběhů, spalování KEYWORDS hermal efficiency, thermal circulation, supplied heat, cast heat, energy use, compression ratio, the working substance, diagram of circulation, combustion
BIBLIOGRAFICKÁ CIACE MARUŠÁK Ondřej. Název: Ideální oběhy spalovacích motorů. Brno: ysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2009. 34s. edoucí práce doc. Ing. Josef Štětina, Ph.D.
PROLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ideální oběhy spalovacích motorů vypracoval samostatně s použitím odborné literatury a pramenů, uvedených na seznamu, který tvoří přílohu této práce. 29. května 2009. Ondřej Marušák
PODĚKOÁNÍ Děkuji tímto doc. Ing. Josefu Štětinovi, Ph.D. za cenné připomínky a rady při vypracování bakalářské práce.
OBSA ÚOD...3. ISORIE...3 2 EPELNÉ CYKLY, ERMICKÁ ÚČINNOS, CARNOŮ CYKLUS...4 3 OBECNÝ DIAGRAM PRACONÍC OBĚŮ PÍSOÝC SPALOACÍC MOORŮ...8 4 DIAGRAM ÝBUŠNÉO(OOA) PRACONÍO OBĚU...20 5 DIAGRAM SMÍŠENÉO(SABAOA) PRACONÍO CYKLU...24 6 PORONÁNÍ EPELNÝC OBĚŮ...28 ZÁĚR...3 SEZNAM POUŽIÝC ZDROJŮ...33 SEZNAM POUŽIÝC ELIČIN...34
2
ENERGEICKÝ ÚSA Odbor termomechaniky a techniky prostředí ÚOD. istorie ývoj spalovacího motoru je spojený především s Německem. Nejvýraznější postavou historie v oboru spalovacích motorů je bezesporu německý vynálezce N. Otto. en se intenzivně zabýval zdokonalováním plynového motoru a v roce 864 otevřel první továrnu na výrobu motorů. roce 876 pak poprvé realizoval princip čtyřtaktního plynového spalovacího motoru (Obr..a). Jednalo se o stacionární stroj, na jehož bázi se později vyvinuly moderní spalovací motory pro automobily, lodě, železnici i letadla. eoretický spalovací cyklus ve čtyřdobém zážehovém motoru se dodnes označuje jako Ottův cyklus. [7] ýraznou postavou ve vývoji spalovacích motorů byl G. Daimler, který realizoval první lehký spalovací motor na benzin. Nejprve ho umístil na bicykl (883) a v roce 886 se poprvé objevil na veřejnosti otevřený kočár s tímto motorem. Na tomto základě pak v roce 888 K. F. Benz sestrojil první prakticky použitelný automobil s benzinovým motorem. [7] roce 897 R. Diesel vynalezl vysokotlaký motor se samočinným zážehem (Obr..b). ento nový motor používal jako palivo střední ropné destiláty (motorová nafta) a pracoval s vyšší účinností než Ottův typ motoru. eoretický spalovací cyklus vznětového motoru se nazývá Sabatův cyklus. [7] Obr..a Čtyřdobý (Ottův) motor [6] zážehový Obr..b Čtyřdobý vznětový (Sabate) motor [6] 3
Ondřej Marušák Ideální cykly spalovacích motorů 2 EPELNÉ CYKLY, ERMICKÁ ÚČINNOS, CARNOŮ CYKLUS epelné cykly v termodynamické soustavě lze charakterizovat jako souhrn několika za sebou následujících termodynamických dějů, po jejichž vykonání se soustava dostane zpět do svého původního stavu. Cykly tepelných motorů se nazývají přímé, protože mění tepelnou energii v mechanickou práci > práci získáváme. Proto v p- diagramu přímého cyklu (Obr.2.) leží křivka komprese pod křivkou expanze. akový cyklus se pak skládá minimálně ze dvou dějů, a to z expanze -2 po křivce, kdy se do soustavy přivádí z horkého zásobníku teplo a z komprese 2- po křivce C, kdy se ze soustavy odvádí do chladného zásobníku teplo C. Práce A 2 vykonaná při expanzi je větší, než absolutní hodnota práce A 2 spotřebované při kompresi. Rozdíl těchto prací lze označit jako práci cyklu A O [2] Obr.2. Přímý tepelný cyklus v p- diagramu 4
ENERGEICKÝ ÚSA Odbor termomechaniky a techniky prostředí Z prvního zákona termodynamiky dostáváme vztah pro přímé cykly ve tvaru [2]: A O (2.2) C Dokonalost funkce technických zařízení, ale i různých procesů se posuzuje obvykle podle různých typů účinností. U tepelných oběhů jde o míru využití energie, která se do zařízení nebo procesu musí dodat, abychom dostali požadovaný energetický efekt. Účinnost se nazývá termická a vyjadřuje se jako podíl energie využité daným zařízením k energii dodané do tohoto zařízení. U přímých cyklů se termická účinnost definuje vztahem [2]: A O C C η t (2.3) Při popisu cyklů spalovacích motorů budeme vycházet z Carnotova cyklu (Obr.2.4a,b), protože je to oběh s nejvyšší účinností mezi dvěma teplotami. ento cyklus se skládá ze čtyř termodynamických dějů. Při dvou izotermických dějích dochází k dokonalé výměně tepla mezi zásobníky tepla o teplotách max a min a pracovní látkou cyklu. Dva adiabatické děje umožní pak změnit stav pracovní látky soustavy z jedné teploty na druhou a obráceně, aniž dojde k výměně tepla mezi pracovní látkou cyklu a okolím soustavy. [2] Obr.2.4a Přímý Carnotův cyklus v p- diagramu Obr.2.4b Přímý Carnotův cyklus v -S diagramu eplo se do přímého Carnotova cyklu přivádí pouze při izotermickém ději ( ) -2, a proto můžeme psát vztah pro teplo dodané [2]: 5
Ondřej Marušák Ideální cykly spalovacích motorů 6 2 2 2 ln r m A (2.5) Pro odvod tepla 3-4 při stálé teplotě C platí [2]: 3 4 34 34 ln r m A C C (2.6) Práce přímého Carnotova cyklu je pak dána vztahem [2]: C O A (2.7) ermická účinnost Carnotova cyklu [2]: 2 3 4 2 3 4 ln ln ln ln r m r m C C C t η (2.8) Lze dokázat, že poměry objemů v předchozím vztahu se rovnají. Důkaz dostaneme porovnáním rovnic změny stavu pro adiabatický děj [2]: 4 4 κ C (2.9) 2 3 3 2 κ C (2.0) Z rovnic (2.9) a (2.0) vyplývá, že 4 3 se rovná 2, a proto dostáváme pro termickou účinnost Carnotova cyklu [2]: C t η (2.) idíme, že termická účinnost Carnotova cyklu je pouze funkcí teplot,mezi kterými cyklus probíhá a nezávisí na druhu pracovní látky. Dále můžeme ze vztahu říci, že termická účinnost je vždy menší než a lze ji zvětšovat zvyšováním teploty a snižováním teploty C. Například pro maximální a minimální teploty, které máme k dispozici u spalovacích motorů by byla termická účinnost Carnotova cyklu asi 75%. Účinnosti
ENERGEICKÝ ÚSA Odbor termomechaniky a techniky prostředí teoretických cyklů (skládajících se ze základních termodynamických dějů), kterými přibližně nahrazujeme skutečné cykly motorů, bývají pak podstatně menší než termická účinnost Carnotova cyklu mezi stejnými teplotami. [2] Z uvedeného vyplývá, že Carnotův cyklus může sloužit k posuzování účinností provozu různých teoretických cyklů a reálných tepelných motorů, protože umožňuje definovat maximálně možnou účinnost dosažitelnou při práci tepelného motoru mezi dvěma extrémními teplotami. Proto je snahou konstruktérů vyvíjet a upravovat motory, tak aby se jejich skutečné tepelné cykly co nejvíce blížily Carnotovu cyklu. [2] 7
Ondřej Marušák Ideální cykly spalovacích motorů 3 OBECNÝ DIAGRAM PRACONÍC OBĚŮ PÍSOÝC SPALOACÍC MOORŮ Při rozboru termodynamických tepelných oběhů vyjdeme z obecného tepelného oběhu motoru (Obr.3.). lakové diagramy sejmuté vhodným indikačním zařízením na pracujícím motoru se liší svým tvarem od teoretických, které ale lépe umožňují posoudit jimi dosažitelné využití tepla. eoretické tlakové diagramy se skládají ze základních termodynamických dějů a jejich významné body jsou označeny čísly, aby typické okamžiky měly u všech pracovních průběhů totéž označení. [3] -2 izobarický odvod tepla 2-3 adiabatická komprese pracovní látky 3-4 izochorický přívod tepla 4-5 izobarický přívod tepla 5-6 adiabatická expanze pracovní látky 6- izochorický odvod tepla Obr.3. Obecný p- diagram pracovních oběhů pístových spalovacích motorů [6] Budeme sledovat p- diagram omezený izochorickým a izobarickým přívodem a odvodem tepla a kompresní i expanzní adiabatou. Parametry jednotlivých bodů diagramu jsou označeny takto []: tlak : p [ kg / cm 2 ] objem teplota : [ cm : t [ C 3 ] ], [ K ] 8
ENERGEICKÝ ÚSA Odbor termomechaniky a techniky prostředí 9 yto parametry mají pak indexy shodné s příslušným bodem. Dále označíme a pojmenujeme poměry objemů a tlaků []: Stupeň komprese(kompresní poměr) κ ε 2 3 2 3 p p (3.2) Stupeň izochorického zvýšení tlaku 3 4 3 4 p p λ (3.3) Stupeň izobarického zvětšení objemu 4 5 4 5 φ (3.4) Stupeň prodloužení expanze 2 ψ (3.5) Na základě uvedeného diagramu pracovního oběhu se smíšeným průběhem přívodu a odvodu tepla je nyní možno odvodit výrazy pro výpočet obecné termické účinnosti pro spalovací motory, která umožní hodnotit vliv jednotlivých parametrů. [] ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) 4 5 3 4 2 6 4 5 3 4 2 6 + + + + + + φ λ λ ψ ψ ψ λφ ε k k k k c c c c n k k k p p C t (3.6) Pro známé a běžně používané oběhy spalovacích motorů odvodíme nyní na základě uvedeného vztahu (3.6) zjednodušené výrazy k stanovení jejich tepelné účinnosti.
Ondřej Marušák Ideální cykly spalovacích motorů 4 DIAGRAM ÝBUŠNÉO (OOA) PRACONÍO OBĚU ímto diagramem (Obr.4.b) nahrazujeme reálný p- model(obr.4.a) u zážehového spalovacího motoru. ento diagram vznikne z obecného diagramu (Obr.3.), splyne-li v nich bod 4 s bodem 5 a bod s bodem 2, takže se teplo přivádí a odvádí při stálém objemu.[] Obr.4.a Skutečný p- diagram zážehového motoru Obr.4.b Ideální p- diagram zážehového motoru(ottův cyklus) ermickou účinnost pro Ottův cyklus odvodíme z rovnice obecné termické účinnosti (3.6), kde je ψ, φ. Dostáváme jednoduchý tvar []: η t (4.2) k ε Z tohoto vztahu vidíme, že tepelná účinnost roste se stoupajícím kompresním poměrem a nezávisí na množství přivedeného tepla a na zatížení. Účinnost závisí také na k, které je dáno pohonnou směsí. Kompresní poměr však nelze zvyšovat neomezeně, protože je omezen teplotou samovznícení směsi, kterou nesmíme při kompresi překročit, jinak by došlo k zapálení směsi vysokou kompresní teplotou ještě během kompresního zdvihu, což má nepříznivý vliv na chod motoru a snižuje jeho účinnost. [] digramu (Obr.4.3) můžeme vidět závislost termické účinnosti η t na stupni komprese ε při různých exponentech kompresní a expanzní adiabaty k. eoreticky exponent k závisí na počtu atomů v molekule, u dvojatomových plynů a jejich směsí je k, 4, a proto jestliže je pohonnou směsí vzduch, tak k, 4. Kdybychom například mohli mít za 20
ENERGEICKÝ ÚSA Odbor termomechaniky a techniky prostředí pohonnou směs plyn složený z jednoatomových prvků, tak by potom k,66 a tím bychom dostali vyšší účinnost η t viz. ab.4.3a a Obr.4.3b. [] ab.4.3a eoretické hodnoty ε ηt(κ,4) ηt(κ,66) 0 0 0 2 0,25 0,37 3 0,36 0,52 4 0,43 0,60 5 0,48 0,65 6 0,52 0,69 7 0,55 0,72 8 0,57 0,75 9 0,59 0,77 0 0,6 0,78 0,63 0,79 2 0,64 0,8 3 0,65 0,82 4 0,66 0,82 ηt 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,0 0,00 0 2 3 4 5 6 7 8 9 0 2 3 4 ε ηt(κ,4) ηt(κ,66) Obr.4.3b Diagram závislosti η t na ε Další omezení ve zvyšování kompresního poměru vyplývá ze zvýšení maximálního tlaku ve spalovacím prostoru, což způsobí zvětšení stěny válce a klikového mechanismu. Proto závisí na stupni komprese ε také mechanická účinnost η, která klesá se stoupajícím stupněm komprese m ε. diagramu (Obr.4.4) je znázorněno vzájemná interakce termické a mechanické účinnosti. [] 2
Ondřej Marušák Ideální cykly spalovacích motorů Obr.4.4 Diagram závislosti η t, η m, ηt η m na ε [] Z diagramu vidíme, že maximum násobku ηt η m je asi při ε 2 3. ento údaj není ovšem absolutní, protože uvedený průběh termické účinnosti je vypočítán pro k, 3 a výchozí hodnoty 90 % mechanické účinnosti se dosáhne jen u velkých volnoběžných motorů. zásadě je však tento výsledek správný, a poněvadž průběh výsledné účinnosti je v oblasti jejího maxima velmi plochý, je účelné zůstat pod touto hranicí.[] Maximální tlaky pracovního oběhu bývají ve výbušných motorech podle jejich velikosti, rychloběžnosti a konstrukčního provedení v rozmezí od 3 do 6 MPa. Jako zásadní směrnici je možno uvést to, že čím větší a volnoběžnější je motor, tím jsou přípustné tlaky nižší. Proto bývá u velikých a volnoběžných motorů obvykle p max 2,5 3, 5 MPa a naopak u malých a rychloběžných p max 4 6 MPa. Kromě uvedených směrnic volby stupně komprese je možno jmenovat ještě další důvody vedoucí někdy k jeho zvýšení. yšší kompresní tlak zlepšuje zápalnost směsi, což je důležité hlavně u chudých směsí. Zmenšuje se množství spalin, a proto se jimi méně znečisťuje a ohřívá nová náplň. Při dokonalejší expanzi je jejich konečná teplota nižší. Důležitým činidlem je také to, že v menším, a proto lépe chlazeném kompresním prostoru se snáze ovládá průběh spalování, protože se zkracuje dráha hoření směsi. [] praxi bývá u normálně pracujících výbušných motorů stupeň komprese ε a na něm závislý konečný kompresní tlak p C, konečná kompresní teplota t C a nejvyšší spalovací tlak p max, obvykle asi v tomto rozmezí ab.4.5. [] 22
ENERGEICKÝ ÚSA Odbor termomechaniky a techniky prostředí ab.4.5 odnoty výbušných motorů [] Bohatá plynná směs o ε 4 7 p C 0,55, 2 MPa 220 450 C p 3 5 MPa Chudá plynná směs o ε 6 0 p C 0,85, 9 MPa 250 520 C p 2,5 3, 5 MPa t C t C max max Spotřeba tepla výbušných motorů je při jejich jmenovitém výkonu obvykle asi 2000-6000 kj/kw podle jejich velikosti, dokonalosti provedení a použitého paliva, což odpovídá skutečné účinnosti 6-30 %.[] 23
Ondřej Marušák Ideální cykly spalovacích motorů 5 DIAGRAM SMÍŠENÉO (SABAOA) PRACONÍO CYKLU Z reálných hodnot naměřených ve vznětovém motoru vzniká skutečný p- diagram (Obr.5.a) tohoto oběhu. ento skutečný p- diagram nahrazujeme diagramem smíšeného (Sabatova) pracovního cyklu (Obr.5.2.b). ycházíme znovu z obecného diagramu (Obr.3.), kde splyne bod s bodem 2 a tím odpadne prodloužená expanze> ψ. Přívod tepla je nejprve izochorický, pak izobarický a odvod tepla je při stálém objemu. [] Obr.5.a Skutečný p- diagram vznětového motoru Obr.5.b Ideální p- diagram vznětového motoru (Sabatův cyklus) Pak je rovnice udávající teoretickou tepelnou účinnost ve tvaru []: k λφ η t (5.2) k ε λ + k λ ( φ ) rovnici je první zlomek druhého členu určen pouze palivem. odnota exponentu k se obvykle nemůže ovlivňovat, protože ve válci se komprimuje čistý vzduch > k, 4. e druhém zlomku vidíme další proměnné a to λ (stupeň izochorického zvýšení tlaku) a φ (stupeň izobarického zvětšení objemu), které jsou závislé dle vztahu (5.3) []: λ [ k ( φ )] D k c v D + + ε + p (5.3) 24
ENERGEICKÝ ÚSA Odbor termomechaniky a techniky prostředí Ze vztahu (5.3) vyplývá, že λ a φ rostou současně při zvětšujícím se množství tepla D, přičemž jsou také navzájem závislé. Zmenšují se s rostoucí teplotou a stupněm kompreseε. Současná závislost λ i φ na D působí, že zvětší-li se například λ tj. spotřebuje-li se víc vzduchu k izochorickému spálení větší části paliva, zbude méně pro rovnotlakou část a naopak. [] Nyní budeme uvažovat vliv zvýšení tlaku λ za podmínek k, 35 a φ 2. Z vypočítaných hodnot v ab.5.4a a z diagramu Obr. 5.4.b je vidět, že η t stoupá s rostoucím stupněm zvýšení tlaku λ jen velmi málo. ab.5.4a eoretické hodnoty ε ηt(λ) ηt(λ,4) ηt(λ,8) 0,504 0,55 0,520 2 0,59 0,530 0,534 3 0,532 0,543 0,547 4 0,544 0,555 0,559 5 0,555 0,565 0,569 6 0,565 0,575 0,579 7 0,574 0,584 0,588 8 0,583 0,592 0,596 9 0,59 0,600 0,604 20 0,598 0,607 0,6 2 0,605 0,64 0,67 0,64 0,62 ηt 0,60 0,58 0,56 0,54 ηt(λ) ηt(λ,4) ηt(λ,8) 0,52 0,50 0 2 3 4 5 6 7 8 9 20 2 22 ε Obr.5.4b Diagram závislosti η t na ε 25
Ondřej Marušák Ideální cykly spalovacích motorů Dále porovnáme vliv zvýšení objemu φ za podmínek k, 35 a λ, 4. Z vypočítaných hodnot v ab.5.5a a z diagramu Obr.5.5.b je vidět, že η t dokonce klesá s rostoucím stupněm zvýšení objemu φ. ab.5.5a eoretické hodnoty ε ηt(φ ) ηt(φ,5) ηt(φ 2) 0,568 0,544 0,55 2 0,58 0,557 0,530 3 0,593 0,570 0,543 4 0,603 0,58 0,555 5 0,62 0,59 0,565 6 0,62 0,600 0,575 7 0,629 0,608 0,584 8 0,636 0,66 0,592 9 0,643 0,623 0,600 20 0,650 0,630 0,607 2 0,655 0,636 0,64 0,68 0,66 0,64 0,62 ηt 0,60 0,58 0,56 ηt( φ ) ηt( φ,5 ) φ2 ηt( ) 0,54 0,52 0,50 0 2 3 4 5 6 7 8 9 20 2 22 ε Obr.5.5b Diagram závislosti η t na ε Maximální tlaky u motorů pracující se smíšeným oběhem se pohybují mezi p max 4 7 MPa podle jejich rychloběžnosti. Stupeň komprese ε, konečný kompresní tlak p c, teplota t c a nejvyšší spalovací tlak bývají u těchto motorů obvykle v tomto rozmezí []: 26
ENERGEICKÝ ÚSA Odbor termomechaniky a techniky prostředí ab.5.6 odnoty motorů se smíšeným oběhem [] olnoběžné naftové motory s přímým vstřikem paliva o ε 2 4 p C 2,6 3, 4 MPa 550 620 C p 4 5 MPa Rychloběžné naftové motory s přímým vstřikem paliva o ε 3 8 p C 2,9 4, 8 MPa 570 740 C p 5 7 MPa Naftové motory s komůrkovým vstřikováním o ε 5 20 p C 3,6 5, 2 MPa 650 800 C p 4,5 7 MPa t C t C t C max max max Dosažená spotřeba tepla při zatížení 75-00% je v intervalu 500-4800 kj/kw, což odpovídá skutečné účinnosti 30-45%.[] 27
Ondřej Marušák Ideální cykly spalovacích motorů 6 PORONÁNÍ EPELNÝC OBĚŮ Porovnání tepelných oběhů lze provádět při stejných i různých kompresních poměrech, při stejných maximálních a minimálních teplotách, tlacích, nebo objemech. Provádí se v -s diagramech. Pro porovnávání se používá dvou metod. Při první se porovnávají v -s diagramu plochy, odpovídající přivedeným a odvedeným teplům. Druhá metoda spočívá v porovnání středních teplot při pochodech přívodu a odvodu tepla. [3] první metodě budeme porovnávat Ottův a Sabatův cyklus při stejném dodaném teplu ot sa. ycházíme z rovnice (6.) pro termickou účinnost vyjádřenou [3]: C η t (6.) Z rovnici je zřejmé, že při stejné dodávce tepla do obou oběhů, bude termická účinnost záviset pouze na teplu odvedeném C. aké můžeme říci, že čím vyšší odvedené teplo, tím nižší účinnost. Nyní si můžeme vyšetřit pár případů pro různé parametry viz ab.6.2. ab.6.2 Porovnání oběhů dle odvedeného tepla Parametry oběhů ot sa ε ot ε sa -s diagram yhodnocení Cot < Csa yšší účinnost: OO 28
ENERGEICKÝ ÚSA Odbor termomechaniky a techniky prostředí ot sa p max ot p maxsa Cot > Csa yšší účinnost: SABAE ot sa Kompresní poměry dle požadavků skutečných motorů Cot > Csa yšší účinnost: SABAE Druhá metoda řeší porovnání oběhů při stejných maximálních a minimálních teplotách. Zavádíme carnotizaci cyklu, což je vyjádření středních teplot z pochodů přívodu a odvodu tepla. yto střední hodnoty nám ve vztahu (6.3) udávají termickou účinnost. [3] s ' ' η t (6.3) s ' Zde si můžeme porovnat Ottův a Sabatův cyklus při rozdílném přivedeném teplu ab.6.4. 29
Ondřej Marušák Ideální cykly spalovacích motorů ab.6.4 Porovnání oběhů dle středních teplot Parametry oběhů ot sa p max ot max ot min ot sot' ' p maxsa maxsa minsa ssa'' -s diagram yhodnoce ní < sot' ssa' yšší účinnost: SABAE 30
ENERGEICKÝ ÚSA Odbor termomechaniky a techniky prostředí ZÁĚR práci jsou popsány a zobrazeny p- diagramy Ottova a Sabatova cyklu, které nahrazují skutečné cykly zážehových a vznětových motorů. yto ideální cykly jsou složeny ze základních termodynamických dějů, a proto nám umožňují matematicky popsat každý významný bod diagramu. Diky těmto bodům jsme byli schopni vyjádřit vztahy pro termické účinnosti obou oběhů. Dále jsme vyšetřovali závislosti termické účinnosti na různých proměnných a výsledky jsme znázornili v tabulkách a grafech. U Ottova cyklu jsme zjistili, že termická účinnost nám roste se zvyšujícím se kompresním poměrem a vyšším exponentem adiabaty. A však při zvyšování kompresního poměru jsme museli uvážit snížení mechanické účinnosti vlivem robustnější konstrukce motoru a také jsme museli brát na zřetel správnou bohatost směsi, aby nedošlo k samovznícení ještě před zápalem svíčky. ermická účinnost Sabatova oběhu má ještě mimo parametrů kompresního poměru a exponentu adiabaty ještě další dvě navzájem závislé proměnné a to stupeň izochorického zvýšení tlaku a stupeň izobarického zvětšení objemu. Při zkoumání bylo ale vidět, že tyto dva nové parametry ovlivňují termickou účinnost jen velmi málo. Nejvíce nám ji zvyšuje kompresní poměr, který je ale limitován spodní hranicí pro bezproblémový rozběh studeného motoru. Porovnáváním Ottova a Sabatova oběhu v -s diagramech jsme ve všech příkladech až na jeden ukázali vyšší účinnost Sabatova oběhu. případě stejných dodaných tepel a stejných kompresních poměrů vyšla účinnost vyšší u Ottova oběhu, a však tyto podmínky jsou v praxi jen těžko proveditelné. Z porovnání tedy vyplývá, že vznětové motory jsou účinnější než zážehové, ale musíme ještě poukázat na emisivitu spalování každého motoru, kde vznětové motory nedosahují hodnot zážehových. 3
Ondřej Marušák Ideální cykly spalovacích motorů 32
ENERGEICKÝ ÚSA Odbor termomechaniky a techniky prostředí SEZNAM POUŽIÝC ZDROJŮ [] Košťál J., Suk B., Pístové spalovací motory, Praha: Nakladatelství akademie věd, 963. [2] Pavelek M. a kolektiv, ermomechanika, Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2003. [3] Štoss M., Spalovací motory I, Brno: Nakladatelství U Brno, 987. [4] Kožoušek J., ýpočet a konstrukce spalovacích motorů I, Praha: Nakladatelství technické literatury, 978. [5] Wikipedia, [online]. 2009 [citováno 2009-05-6]. Dostupné z : <http://cs.wikipedia.org/wiki/řecká_abeceda> [6] Seminář aplikované termomechaniky, [online]. 2009. [citováno 2009-05-2]. Dostupné z : <https://www.vutbr.cz/elearning/course/view.php?id80270> [7] Česká rafinerská, a.s., [online]. 2009. [citováno 2009-04-02]. Dostupné z: <http://www.ceskarafinerska.cz/data/publications/motorova_paliv a_historie_soucasnost.pdf> [8] Čtyřdobý zážehový motor, [online]. 2009. [citováno 2009-04-9]. Dostupné z: <http://dragon.web200.cz/fyzika/tepelnestroje/ctyrdoby_zazehovy _0.htm> [9] Jednotky.cz, [online]. 2009. [citováno 2009-05-25]. Dostupné z: <www.jednotky.cz> 33
Ondřej Marušák Ideální cykly spalovacích motorů SEZNAM POUŽIÝC ELIČIN eličina Symbol Jednotka Mechanická práce A J Měrná tepelná kapacita c Jkg - K - motnost m kg lak p Pa eplo J Měrná plynová konstanta r Jkg - K - Měrná entropie s Jkg - K - Entropie S JK - eplota t C ermodynamická teplota K Objem m 3 Stupeň komprese ε - Účinnost η - Poissonova konstanta κ - Stupeň izochorického zvýšení tlaku λ - Stupeň izobarického zvětšení objemu Ф - Stupeň prodloužení expanze ψ - 34