Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo
KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále měnícím se podmínkám prostředí Sdružení Cerebrum
DOMÉNY KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ - zrakově-prostorové schopnosti - pojmenování - orientace - řeč, slovní produkce - pozornost - paměť - exekutivní schopnosti
MOŽNÉ PŘÍČINY VZNIKU DEFICITU - Traumatická poškození mozku - Centrální mozková příhoda - Subarachnoideální krvácení - Toxická, infekční poškození mozku -Neurodegenerativní onemocnění (např.m.alzheimer, M.Huntington, M.Parkinson, specifické např.epilepsie) -Psychiatrická onemocnění (např.deprese)
MOŽNOSTI POSKYTOVÁNÍ REHABILITACE : OBECNÁ REHABILITACE KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ (podpora povědomí pacienta o prostředí, zacyklení, důvěra) CÍLENÁ REHABILITACE KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ (rehabilitace zaměřená na konkrétní narušenou kognitivní doménu určenou na základě předchozího testování, případně na základě anamnestických údajů či informací získaných intuitivním odhadem z výsledku observace)
VYUŽITÍ NEUROKOGNITIVNÍ REHABILITACE - běžně v rámci ošetřovatelského procesu V návaznosti na : - Koncept Bazální stimulace - Validační terapii - Reminiscenční terapii - Psycho-biografický model péče - Smyslovou aktivizaci a další nejmenované modely, koncepty a terapie ošetřovatelské péče podporující vnímání pacientů a jejich aktivizaci
CÍLE REHABILITACE 1. Podpořit kognitivní funkce mozku 2. Získat důvěru a zájem pacienta 3. Zachovat stav vědomí 4. Zachovat úroveň poškozených kognitivních funkcí 5. Prevence prohloubení deficitu kognitivních funkcí 6. Rozvoj kognitivních funkcí 7. Rehabilitace akutně narušených kognitivních funkcí 8. Podpora soběstačnosti, readaptace 9. Prevence delirantního stavu neboli deliria 10. Readaptace po ukončení akutní fáze delirantním stavu
DELIRANTNÍ STAV ZÁTĚŽ PRO HOSPITALIZOVANÉHO I PERSONÁL Delirium je etiologicky nespecifický organický cerebrální syndrom charakterizovaný souběžnou poruchou vědomí a pozornosti, vnímání, myšlení, paměti, psychomotorického chování, emocí, spánku a bdění. Doba trvání je variabilní a stupeň závažnosti se pohybuje od mírného až po velmi závažný (MKN 10, 2008, Mgr. et Bc. Eva Kovářová, Vliv anestezie na exekutivní funkce a vybrané kognitivní funkce, 2015).
MOŽNÉ PŘÍČINY VZNIKU DELIRANTNÍHO STAVU - absence návykových látek, v opačném případě intoxikace jimi - poruchy metabolismu organismu - pooperační stavy vliv anestezie - hypoxie - hypertermie - spánková deprivace - retence moči, v opačném případě nemožnost ovládání močového měchýře (PMK) - zácpa - změna prostředí včetně denního režimu - změna vnímání vlastního těla - dodržování léčebného režimu - invazivní vstupy - bolest - infekce
PORUCHY KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ NÁSLEDKEM ANESTEZIE Celková anestezie může ovlivnit kognitivní funkce daleko nad časový rámec vlastního znecitlivění, může omezit rozvoj kognitivních funkcí v nezralém mozku u velmi mladých jedinců a může urychlit jejich úpadek u starých osob. Pooperační kognitivní dysfunkce je pravděpodobně výsledkem interakce celé řady faktorů, stářím navozené změny pravděpodobně dominují. Faktory lze volně přiřadit charakteristice pacienta, povaze operačního výkonu i použitým anestetikům. Roli hraje tzv. kognitivní rezerva a také závažnost a povaha operačního výkonu, stejně jako jeho trvání. (Karel Cvachovec, Poruchy kognitívnych funkcií po anestézii 2014 )
NEFARMAKOLOGICKÉ POSTUPY ŘEŠENÍ DELIRIA 1. PREVENCE - identifikace rizikového pacienta - podchycení možných příčin vzniku, informování lékaře (rizikové chování, bilance tekutin, tělesná teplota, bolest, neklid, neadekvátní reakce na dotazy, léčebný režim, reakce na podaná léčiva, účinek ) - přehlednost a uspořádanost prostředí, zřetelné označení jednotlivých prostor, nástěnné hodiny s výrazným ciferníkem, kalendář - aktivizace, prevence spánkové deprivace - obecná RHB kognitivních funkcí sled postupů, které vedou k podpoře povědomí pacienta o prostředí, kde se nachází. Cílem je zachování vnímání pacienta, zajištění pocitu bezpečí a readaptace na nové prostředí. Jedná se o periodické poskytování informace zahrnující den v týdnu, datum, měsíc, rok, roční období, název nemocnice a oddělení (3x denně, s ohledem na stav pacienta užitím dotazu a zaznačením odpovědi)
NEFARMAKOLOGICKÉ POSTUPY ŘEŠENÍ DELIRIA 2. PROBÍHAJÍCÍ DELIRANTNÍ STAV - poskytování stručných a jasných informací, formální oslovení (titul, příjmení, případně jménem) - validační terapie s ohledem na mentální a reakční stav pacienta - prevence poranění, pádu, tlumené osvětlení - v případě motorického neklidu postup v souladu s konceptem Bazální stimulace (zklidňující celkovou, případně částečnou somatickou stimulaci, zapolohování pacienta do polohy mumie nebo hnízda), dle stavu vnímání poskytnout obecnou příp. cílenou rehabilitaci kognitivních funkcí) - na základě ordinace lékaře a možností eliminace invazivních vstupů, zajištění dostatečné hydratace, výživy - observace stavu pacienta
NEFARMAKOLOGICKÉ POSTUPY ŘEŠENÍ DELIRIA 3. DOZNÍVAJÍCÍ DELIRIUM - koncept Bazální stimulace (somatická, vestibulární a optická stimulace) - obecná rehabilitace kognitivních funkcí - cílená rehabilitace kognitivních funkcí - maximální možná podpora pacienta v orientaci v prostoru, čase, vlastní osobou, realitě, každodenních činnostech - Reminiscenční terapie
DĚKUJI ZA POZORNOST AUTOR FOTOGRAFIÍ: Jaroslav Pajer a Jan Kouba