Česká republika a euro Výzvy na cestě k euru Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady Konference Firma a konkurenční prostředí 2009 Oslavy 50. výročí založení PEF MZLU v Brně 12. března, 2009
Strategie přistoupení ČR k eurozóně Zavedení eura není cíl sám o sobě, cílem je dosažení výhod z přijetí jednotné měny a eliminace rizik s ní spojených. Přijetí eura přinese výhody, avšak tyto výhody budou podmíněny připraveností vstupující ekonomiky. Cesta do eurozóny nejsou dostihy! Vstupem do eurozóny odpovědnost domácí hospodářské politiky zdaleka nekončí, naopak vše začíná.
Současná situace Není stanoveno pevné datum. ČNB preferuje konkretizaci data až podle vývoje relevantních ekonomických veličin (zejména veřejných financí) a jejich udržitelnosti. Mnoho úkolů však nemá těsnou vazbu na datum vstupu (zejména příprava zákonů a podzákonných norem). Posloupnost úkolů s vazbou na datum vstupu ( ) je sestavena relativně k tomuto datu. Všechny tyto úkoly se nacházejí v intervalu mezi ( -4) až.
Úkoly v procesu zavádění eura 1) Úkoly v oblasti legislativní Příprava zákonů, vytváření příslušných vyhlášek 2) Organizačně-technické úkoly Koordinace subjektů finančního trhu, zavedení bezhotovostního i hotovostního oběhu, komunikace s veřejností atd. (Národní koordinační skupina) 3) Úkoly v oblasti makroekonomické Plnění maastrichtských kritérií, načasování vstupu do ERM II, kontinuální sledování sladěnosti
Makroekonomické úkoly Stabilizace a udržitelnost hospodaření veřejných financí Splnit maastrichtské kritérium inflace Důraz však je kladen i na udržitelnost inflace Doporučení vládě ohledně data vstupu do ERM II (po dohodě s ECB) Kontinuální vyhodnocování míry sladěnosti
Riziko 1: Reálná a cenová konvergence 120 HDP na obyvatele v paritě kupní síly Průměrná cenová hladina HDP 100 80 60 40 20 0 Česká republika Německo Portugalsko Rakousko Slovinsko Rovnovážná reálná apreciace se po přijetí eura přelije zcela do inflačního diferenciálu Nižší reálné úrokové sazby oproti ostatním zemím eurozóny Hrozba vzniku bublin na trzích aktiv
Očekávaná míra reálné apreciace 4 3,5 Očekávaná míra reálné apreciace (v %, y/y) 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 CZ AT DE PT HU PL SI SK low er bound upper bound Nižší cenová úroveň ve srovnání s ekonomickou úrovní implikuje relativně velký prostor pro reálnou apreciaci v ČR.
Riziko 2: Sladěnost ekonomické aktivity Riziko neoptimálního nastavení jednotné měnové politiky pro vývoj v ČR: z hlediska ekonomického cyklu z hlediska reakce na ekonomické šoky
Meziroční růst reálného HDP v % 8 6 eurozóna Česká republika 4 2 0-2 -4 01/97 01/98 01/99 01/00 01/01 01/02 01/03 01/04 01/05 01/06 01/07 01/08
Korelace poptávkových a nabídkových šoků s eurozónou (odhad z roku 2007) 1 0,8 1996-2001 2002-2007 1 0,8 1996-2001 2002-2007 0,6 0,6 0,4 0,4 0,2 0,2 0 0-0,2-0,2-0,4-0,4-0,6-0,6-0,8-0,8-1 CZ AT DE PT HU PL SL SK -1 CZ AT DE PT HU PL SL SK
Riziko 3: Stabilizační schopnost fiskální politiky 1 Cyklická složka Strukturální saldo * Celkové saldo 0-1 -2-3 -4-5 -6-7 -8-1.1-1.6-1.3-2.7-2.9-3.7-3.7-3.6-5.0-5.7-6.8-6.6 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Fiskální deficit je převážně strukturální Nutnost dalších reforem ke splnění střednědobého cíle vyjádřeného jako strukturální deficit ve výši maximálně 1 % HDP Riziko dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí s ohledem na demografický vývoj
Riziko 4: Pružnost trhu práce Relativně vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost Vysoké regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti Počet volných pracovních míst 175 150 125 100 75 50 25 6/08 1/08 1/99 1/01 1/07 1/02 Beveridgeova křivka 1/06 1/05 1/04 1/00 1/03 0 300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 Počet nezaměstnaných osob
Je euro záchrana před krizí? Makroekonomický vývoj v Lotyšsku, Maďarsku, Rumunsku, ale i Irsku, Belgii, Itálii či Řecku ukazuje, že ekonomiky těchto zemí byly zasaženy krizí bez ohledu na to, zdali jsou členy eurozóny či nikoliv. Makroekonomická stabilita nemůže být zavedena či dovezena zavedením eura, ale musí být postavena na stabilní a zodpovědné hospodářské politice.
Dosavadní tradiční přístup staré výzvy Maastrichtská kritéria Reálná a cenová konvergence Rovnovážná míra reálná apreciace Synchronizace hospodářských cyklů Synchronizace šoků Flexibilita na trhu práce
Nové výzvy Nové výzvy na cestě k euru, které doposud nebyly zohledněny: Masivní poskytování záruk na vklady a celý mezibankovní sektor dopady těchto záruk na stabilitu eurozóny Finanční stabilita s ohledem na rozsah finančního zprostředkování v domácí a zahraniční měně Home versus host regulace zohlednění míry pravomocí a odpovědnosti, způsob financování a právní zakotvení regulace Důvěra a věrohodnost v podobě Paktu stability a růstu (EMU má 16 fiskálních politik, ale pouze 1 měnovou politiku!)
Finanční zprostředkov edkování v domácí a zahraniční měně Půjčky v zahraniční měně (v % z celkových půjček, stav ke konci roku 2007) 80,0% 70,0% 60,0% households corporates 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% EE LV LT BG RO HU SK PL CZ
Riziko vyjádřené CDS
Závěr Nemůžeme se spokojit s těsným průjezdem kritérií, ale musíme požadovat jejich pohodlné a dlouhodobé plnění tak, aby zavedení eura pro domácí ekonomiku bylo přínosné Existence samostatné měny nás nespasí před dopady hospodářské recese (krize) vzniklé v zahraničí, nicméně může významně přispět k jejich tlumení díky vlastní měnové a kurzové politice. Současná situace před nás staví zcela nové výzvy v otázce přijetí eura
Děkuji za pozornost. Vladimír Tomšík Email: Vladimir.Tomsik@cnb.cz