Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Klonování DNA a fyzikální mapování genomu

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genové knihovny a analýza genomu

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetický polymorfismus

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

thaliana. balky. 1. Genetická analýza a identifikace počtu genů 2. Určení DNA markerů v genetické vazbě s genem

Molekulární genetika II zimní semestr 4. výukový týden ( )

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Metody molekulární biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Využití rekombinantní DNA při studiu mikroorganismů

Molecular Ecology J. Bryja, M. Macholán MU, P. Munclinger - UK

Genetické markery. Marker (genetický marker) = signální gen, signální linie. morfologické bílkovinné (izoenzymy) DNA

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Genetická diverzita masného skotu v ČR

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Referenční lidský genom. Rozdíly v genomové DNA v lidské populaci. Odchylky od referenčního genomu. Referenční lidský genom.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Nové přístupy v modifikaci funkce genů: CRISPR/Cas9 systém

Genotypování: Využití ve šlechtění a určení identity odrůd

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 10. Další metody

Digitální učební materiál

Mendelistická genetika

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genomika hospodářských zvířat

Příprava rekombinantních molekul pro diagnostické účely

2 Inkompatibilita v systému Rhesus. Upraveno z A.D.A.M.'s health encyclopedia

Genotypování markerů užitkovosti a zdraví u skotu

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Genetický polymorfismus jako nástroj identifikace osob v kriminalistické a soudnělékařské. doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc.

FUNKČNÍ VARIANTA GENU ANXA11 SNIŽUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie.

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Thomas Hunt Morgan ( ) americký genetik a embryolog pokusy s octomilkou (D. melanogaster)

OBORU MINERÁLNÍ BIOTECHNOLOGIE

Metody používané v MB. analýza proteinů, nukleových kyselin

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha

Charakterizace hybridních trav pomocí cytogenetických a molekulárních metod

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Metody používané v MB. analýza proteinů, nukleových kyselin

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky.

Analýza DNA. Co zjišťujeme u DNA DNA. PCR polymerase chain reaction. Princip PCR PRINCIP METODY PCR

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Kdo jsme. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.

Základní pravidla dědičnosti

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Bioinformatika. hledání významu biologických dat. Marian Novotný. Friday, April 24, 15

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

5. Sekvenování, přečtení genetické informace, éra genomiky.

L. acidophilus_(psmm _ TIDE):

Na rozdíl od genomiky se funkční genomika zaměřuje na dynamické procesy, jako je transkripce, translace, interakce protein - protein.

EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP

Chromosomy a karyotyp člověka

Zubní kaz v časném dětství a mikrobiální flóra. I. Sedláček, L. Žáčková, M. Kukletová, L. Klapušová, J. Kuklová, D. Nováková, P.

Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

PŘÍLOHA č. 1 SEZNAM ZKRATEK A MYSLIVECKÝCH A GENETICKÝCH POJMŮ

polymorfní = vícetvarý, mnohotvárný

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Transkript:

Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Investice do rozvoje vzdělávání Genomika (KBB/GENOM) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Investice do rozvoje vzdělávání Poziční íklonování Ing. Hana Šimková, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Investice do rozvoje vzdělávání Cíl přednášky - seznámení s metodou pozičního klonování genů pro kvalitativní znaky Klíčová slova - poziční klonování, kolinearita, bulked segregant analysis, chromosome walking, chromosome jumping Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

POZIČNÍ KLONOVÁNÍ (positional cloning, map-based cloning) - izolace genu pouze na základě znalosti jeho pozice na mapě (fyzické, genetické) - nemusí být známa funkce genu (mechanismus působení, biochemická podstata produktu)

Postup pro monogenní znaky A) Fáze genetická 1) Najít výrazný a spolehlivý fenotyp pro gen, který hledáme (obvykle mutantní alela) 2) Určit způsob dědičnosti např. monogenní recesivní 3) Zkřížit linii s mutantním fenotypem s linií kontrastní (wild-typ=wt) odvodit mapovací populaci pro hrubou analýzu F2 (200-300 jedinců), pro dominantní fenotyp potvrdit v F3 homozygotnost 4) Vyhodnotit vazbu dostupných markerů na mutantní fenotyp 5) Určit polohu genu na genetické mapě vzhledem k okolním markerům 6) Získat nové markery např. z analýzy skupin segregantů (BSA - bulk segregant analysis), nebo z databází příbuzných organismů ů (kolinearita)

V oblasti genu Sr2 existuje kolinearita (konzervované uspořádání genů) mezi genomem pšenice a rýže použití markerů z rýže k zahuštění genetické mapy pšenice gwm389 Kolineární (orthologní) oblast v genomu rýže 0.4 Mb Os BE404656 Os BE426676 Os BE401794 cm 0.5 0.4 BE404656 BE426676 BE401794 ~130 ESTů v delečním binu pšenice Os BE500189 BE500189 Chromozóm 1 rýže 0.6 Mb Os CA640157 0.1 CA640157 Sr2 0.4 0.7 Mb Os BE591959 BE591959 gwm533 Chromozóm 3B pšenice Genetická mapa pšenice Chinese Spring x CS/Hope 3B Spielmeyer et al. 2007

7) Pro zjištění těsnější vazby odvodit pokročilejší mapovací populace, např. RIL nebo NIL (několik tisíc jedinců) A B Téměř izogenní linie (NIL) A Rekombinantní inbrední linie (RIL) A A A BC6F2 žádoucí fenotyp (B) 8) Najít markery v co nejtěsnější vazbě optimálně pod 0,5 cm - z obou stran genu

B) Fáze genomická 1) Selektovat BAC klon(y) nesoucí markery v těsné vazbě: skríning na základě - PCR na poolech vytvořených z knihovny - hybridizace na membránách á s nanesenými replikami i knihoven Pokud je k dispozici fyzická mapa, lze při malé genetické vzdálenosti přímo sestavit lokální kontig, který propojuje markery obklopující gen z obou stran. Pokud ne, musíme 2) Získat koncovou sekvenci vybraných BAC klonů (BES) 3) Najít polymorfismus (genetický marker) v rámci této sekvence a zjistit těsnost jeho vazby s genem na základě analýzy v mapovací populaci 4) Vybrat BAC klon nejvíce se přibližující hledanému genu 5) Provést skríning knihovny koncovou sekvencí prvního BAC klonu nalezení sousedního BAC klonu 6) Sestavit lokální kontig (metoda chromosome walking, případně chromosome jumping)

Chromosome walking (procházení po chromozómu) - obvykle od markeru ve vazbě na gen ke genu, nebo od jednoho obklopujícího markeru he druhému Postup: 1. Skríning knihovny markerem (hybridizace, PCR) - výběr klonu (obvykle několik) 2. Odvození sondy (markeru) z konce vybraného klonu (nejvzdálenějšího) Skríning knihovny Odvození sondy (markeru) atd. až ke genu nebo druhému obklopujícímu markeru 5 marker ve vazbě GEN 3 marker ve vazbě Důležité odvozování genetických markerů ze získaných BAC klonů vyhodnocuje se síla vazby, ověřuje ě orientace kontigu. Problém repetitivní DNA (sondy z BAC konců musí být jednokopiové)

Chromosome jumping (přeskakování po chromozómu) - k překlenutí větších úseků DNA, případně mezer v kontigu (až 100 kb) A) Příprava speciální knihovny pro jumping obsahuje přeskakovací klony - nesou nesousedící sekvence ze vzdálených oblastí genomu 1. parciální štěpení pomocí PFGE selekce fragmentů 50-200 kb 2. spojení konců ligázou původně vzdálené konce k sobě 3. štěpení 2. restriktázou 4. selekce fragmentu nesoucího spoj zaklonování do fága knihovna pro jumping B) Jumping 1. odvození sondy z počátečního úseku 2. skríning knihovny pro jumping selekce klonu 3. odvození sondy z 2. konce tohoto klonu použije se pro walking pro další jumping

7) Vytipovat a osekvenovat kandidátní BAC klon (shotgun sekvenování) 8) Vytipovat kandidátní geny na základě sekvence 9) Osekvenovat (přesné sekvenování) kandidátní geny pro mutantní a wildtype alely nalézt polymorfismy (SNP) 10) Otestovat primer specifický pro mutantní alelu na kosegregaci s mutantním lokusem, případně zjistit vliv SNP na změnu struktury proteinu 11) Potvrdit dt gen vnesením kandidátní dát sekvence e (dominantní aea)do alela) mutantního nebo wild-type pozadí, nesoucího recesívní alelu genu, případně vyřazením genu z funkce cílenou mutagenezí 12) Charakterizovat kandidátní gen z hlediska regulace a funkce