Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Podobné dokumenty
Důsledky selekce v populaci - cvičení

Selekce v populaci a její důsledky

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Základy genetiky populací

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika populací. kvalitativních znaků

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Mendelistická genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika kvantitativních znaků

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony

Genetika zvířat - MENDELU

Úvod do obecné genetiky

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Příbuznost a inbreeding

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Metody studia historie populací

II. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY

Chromosomy a karyotyp člověka

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika populací. Doposud genetika na úrovni buňky, organizmu

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.

Příklady z populační genetiky lesních dřevin

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

12. Mendelistická genetika

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Genetika mnohobuněčných organismů

- Definice inbreedingu a jeho teorie

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

= = 2368

Genetika přehled zkouškových otázek:

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Genetika vzácných druhů zuzmun

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Genetika pro začínající chovatele

ANALÝZA DAT V R 7. KONTINGENČNÍ TABULKA. Mgr. Markéta Pavlíková Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky MFF UK.

Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Genetické určení pohlaví

Mendelistická genetika

Molekulární genetika, mutace. Mendelismus

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Hardy-Weinbergův princip

Populační genetika Radka Reifová

4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7

Dynamika populací. s + W = 1

Základní genetické pojmy

Populační genetika Radka Reifová

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

6. Testování statistických hypotéz. KGG/STG Zimní semestr 6. Testování statistických hypotéz

Souhrnný test - genetika

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

HLAVNÍ KREVNÍ SKUPINY ( AB0 SYSTÉM A RH FAKTOR) A JEJICH DĚDIČNOST

World of Plants Sources for Botanical Courses

Test dobré shody v KONTINGENČNÍCH TABULKÁCH

RURGenetika zápočtový program Programování II

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

Populační genetika Radka Reifová

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Evoluční (populační) genetika Radka Reifová

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Transkript:

Genetika a šlechtění lesních dřevin Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Statistické hodnocení výsledků genetické analýzy

2 test - test, který umožňuje rozhodnout, zda pozorované frekvence genotypů (fenotypů) odpovídají určité teoretické představě (např. štěpnému poměru) ( x i e e 2 2 i) i x i... empiricky zjištěné četnosti e i...očekávané (teoretické) četnosti Postup: - pro každou třídu určit teoretickou četnost - vypočítat hodnotu 2 - určit N (N= n-1) - hodnotu 2 srovnat s kritickou hodnotou při hladině významnosti (většinou 5%)

Př. Máme ověřit shodu empiricky zjištěného poměru 57 : 19 : 15 : 5 s předpokládaným štěpným poměrem 9 : 3 : 3 : 1 zjištěné hodnoty x i 57 19 15 5 očekávané hodnoty e i 54 18 18 6 2 2 2 2 2 (57 54) (19 18) (15 18) (5 6) 0,89 54 18 18 6 počet stupňů volnosti N = n 1 = 4 1 = 3

Tabulka hodnot 2 pro pravděpodobnost P=0,90 až 0,01 N 0,90 0,70 0,50 0,30 0,10 0,05 0,01 1 0,02 0,15 0,46 1,07 2,71 3,84 6,64 2 0,21 0,71 1,39 2,41 4,61 5,99 9,21 3 0,58 1,42 2,37 3,67 6,25 7,82 11,34 4 1,06 2,20 3,36 4,88 7,78 9,49 13,28 5 1,61 3,00 4,35 6,06 9,24 11,07 15,09 vypočítaná hodnota 2 (0,89) je menší než kritická hodnota 7,82 při 5 % hladině významnosti nebyl nalezen rozdíl od očekávaného poměru 9 : 3 : 3 : 1

Populační genetika

Populace *soubor jedinců stejného druhu, obývajících konkrétní biotop v konkrétním čase, **kteří jsou schopni se vzájemně křížit. Charakteristiky populace: Z hlediska demografického: nominální velikost (absolutní počet jedinců), hustota, dynamika vývoje a struktura (věková, pohlavní), rozptyl / shlukování jedinců atd. Z hlediska genetického jsou základními vlastnostmi populace: Efektivní velikost: je dána početností (nominální velikosti) populace a také četností (míry), v jaké se jednotliví členové populace podílejí na reprodukci (jejich reprodukčním fitness) Systém reprodukce, t.j.způsob odevzdávání genetické informace z jedné generace na následující.

Panmixe úplně náhodné párování gamet (pohlavních buněk), při kterém je pravděpodobnost spojení kterýchkoliv dvou gamet nezávislá na jejich původu (rodičovském jedinci) a genotypu V nekonečně velké panmiktické populaci zůstává zastoupení alel z generace na generaci stejné, pokud v populaci nedochází k selekcii mutacím migraci genetickému driftu (genetickému posunu) = náhodné změny ve výskytu a četnosti alel = 4 evoluční faktory V panmiktické populaci jedna generace náhodného párování postačuje na ustálení genotypové struktury

Hardy-Weinbergův zákon Ve velké panmiktické populaci nedochází z generace na generaci ke změně genových frekvencí - pokud nepůsobí selekce mutace, migrace nebo náhodné změny = genetický drfit /posun/ Pro genotypové frekvence v panmiktické populaci platí vztah: p 2 (AA) + 2pq(Aa) + q 2 (aa) = 1 p 2 + 2pq + q 2 = 1

Symbolika frekvence alely A = p p = 1 - q a = q q = 1 - p frekvence genotypu AA = p 2 aa = q 2 Aa = 2pq Výchozí populace Aa (100 %) - gamety s alelami A a a v poměru A : a = 0,5 : 0,5 = 1 : 1 - frekvence alely A...p a...q - poměr gamet s alelami A a a: - platí, že p + q = 1 A : a = p : q = 0,5 : 0,5 = 1:1

pa qa pa p 2 AA pqaa qa pqaa q 2 aa F1: AA : 2Aa : aa = p 2 : 2pq : q 2 AA...produkují p 2 gamet A Aa...produkují pq gamet A + pq gamet a aa...produkují q 2 gamet a Celkem: (p 2 + pq) gamet A (q 2 + pq) gamet a

poměr gamet produkovaných v F1: (p 2 + pq) : (q 2 + pq) = p(p+ q) : q(p + q) = p : q tzn. stejný poměr jako v rodičovské generaci

frekvence genotypů v panmiktické populaci se ustavuje rovnovážný stav genotypů 2pq = 2 p 2. q 2 p.frekvence A q. frekvence a p 2 frekvence AA q 2.frekvence aa 2pq..frekvence Aa Grafické znázornění rovnováhy populace podle Hardy- Weinbergova zákona Největší frekvence heterozygotů Aa je v populaci při p =q = 0,5 q= frekvence alely a

Využití Hardy-Weinbergova zákona V panmiktické populaci H-W zákon platí pro jakékoliv genové a genotypové frekvence Pomocí vztahu p 2 + 2pq + q 2 = 1 lze zjistit: 1) podíl genotypů, známe-li frekvenci alel: AA = p 2 aa = q 2 Aa = 2pq 2) frekvenci alel, známe-li frekvence genotypů p 2 = p q 2 = q 3) zda je populace v rovnováze, t.j. jestli zjištěné četnosti homozygotních a heterozygotních genotypů odpovídají četnostem vypočteným (očekávaným) ze p 2 + 2pq + q 2 = 1

Symbolika frekvence alely A = p p = 1 - q a = q q = 1 - p frekvence genotypu AA = p 2 aa = q 2 Aa = 2pq

Př. Na základě izoenzymových analýz bylo zjištěno, že v populaci je: frekvence alely A = 70 % frekvence alely a = 30 % Jaké budou frekvence (podíly) genotypů v daném genu v takové populaci? A = p = 0,7 a = q = 0,3 Frekvence genotypu AA = p 2 = 0,70 = 0,49 = 49 % aa = q 2 = 0,30 = 0,09 = 9 % Aa = 2pq = 2 x 0,7x 0,3 = 0,42 = 42 % Při uvedených frekvencích alel by byla populace složená ze: 49 % jedinců AA 42 % jedinců Aa 9 % jedinců aa

V náhorních polohách horských masivů se vyskytují většinou smrky s větvením svazčitým, ale najdeme zde i smrky s větvením deskovitým. Předpokládejme, že svazčité větvení v náhorních polohách je znakem dominantním, deskovité recesivním. Šetřením na daném souboru jedinců bylo zjištěno, že smrky s větvením deskovitým tvořily 11 %. Jaké je složení populace a jaký je podíl heterozygotních jedinců, nesoucích alelu pro deskovité větvení?

Výpočet frekvence genotypu aa = q 2 = 11 % frekvence alely a = q = 0,11 = 0,332 frekvence alely A = p p = 1 - q p = 1-0,332 = 0,668 frekvence genotypu AA = p 2 p 2 = 0,668 2 = 0,446 = 45 % frekvence genotypu Aa = 2pq 2pq = 2 x 0,332 x 0,668 = 0,444 = 44% Populace má složení 45% AA + 44% Aa + 11% aa. Svazčité smrky jsou v ní zastoupeny 89 % a jsou téměř z poloviny heterozygotní.

V populaci, která se po mnoho generací rozmnožuje náhodným oplozením, se vyštěpují dva fenotypy. Jeden je podmíněn dominantní alelou G a druhý recesivní alelou g. Četnost dominantního fenotypu je 0,7975 a recesivního fenotypu 0,2025. Určete četnosti dominantní a recesivní alely. Četnost dominantního fenotypu: p 2 +2pq = 0,7975 Četnost recesivního fenotypu: q 2 = 0,2025 Četnost recesivní alely: q = q 2 = 0,2025 = 0,45 Četnost dominantní alely: p = 1 q = 0,55

Při průzkumu motýlů sesbíraných z přírodní populaci našli vědci 50 tmavých a 49 světlých jedinců. Tmaví jedinci nesou dominantní alelu a světlí jsou homozygotní pro recesivní alelu. Jaká je četnost recesivní alely v populaci, jestliže je populace v Hardy-Weinbergově rovnováze? Kolik tmavých motýlů je pravděpodobně homozygotních pro dominantní alelu? q 2 = 0,49 q = 0,49 = 0,7 p = 1-0,7 = 0,3 Četnost tmavě zbarvených homozygotních jedinců = p 2 = 0,09 = 9 %

Šetřením v populaci bylo zjištěno, že se zde vyskytují genotypy v následujících četnostech: 50 genotypů AA 30 genotypů Aa 20 genotypů aa Je tato populace v rovnováze dle Hardy - Weinbergova zákona? Výpočet: 50 genotypů AA... p 2 = 0,50 30 genotypů Aa... 2pq = 0,30 pq = 0,15 20 genotypů aa... q 2 = 0,20

- za pomoci H-W rovnováhy vypočítat genové frekvence: p = p 2 + pq = 0,5 + 0,15 = 0,65 q = q 2 + pq = 0,2 + 0,15 = 0,35 - z genových frekvencí odvodit očekávané genotypové frekvence a srovnat se zjištěnými p 2 = 0,65 2 = 0,4225 = 42 % q 2 = 0,35 2 = 0,1225 = 12 % 2pq = 2 x 0,65 x 0,35 = 0,455 = 46 % zjištěné hodnoty x i 50 30 20 očekávané hodnoty e i 42 46 12

2 test - test, který umožňuje rozhodnout, zda pozorované frekvence genotypů (fenotypů) odpovídají určité teoretické představě (např. štěpnému poměru) ( x i e e 2 2 i) i x i... empiricky zjištěné četnosti e i...očekávané (teoretické) četnosti Postup: - pro každou třídu určit teoretickou četnost - vypočítat hodnotu 2 - určit N (N= n-1) - hodnotu 2 srovnat s kritickou hodnotou při hladině významnosti (většinou 5%)

Př. Máme ověřit shodu empiricky zjištěného poměru 57 : 19 : 15 : 5 s předpokládaným štěpným poměrem 9 : 3 : 3 : 1 zjištěné hodnoty x i 57 19 15 5 očekávané hodnoty e i 54 18 18 6 2 2 2 2 2 (57 54) (19 18) (15 18) (5 6) 0,89 54 18 18 6 počet stupňů volnosti N = n 1 = 4 1 = 3

2 = 12,41 N = n -1-1 = 3-1-1= 1 Tabulka hodnot 2 pro pravděpodobnost P=0,90 až 0,01 N 0,90 0,70 0,50 0,30 0,10 0,05 0,01 1 0,02 0,15 0,46 1,07 2,71 3,84 6,64 2 0,21 0,71 1,39 2,41 4,61 5,99 9,21 3 0,58 1,42 2,37 3,67 6,25 7,82 11,34 4 1,06 2,20 3,36 4,88 7,78 9,49 13,28 5 1,61 3,00 4,35 6,06 9,24 11,07 15,09 vypočítaná hodnota 2 je větší než kritická hodnota 3,84 při 5 % hladině významnosti Populace není v rovnováze dle H-W