Eurobarometr. Terénní výzkum: listopad prosinec 2010 Zveřejnění: duben Zvláštní Eurobarometr / vlna 74.3 TNS Opinion & Social. DV\864276CS.

EVROPSKÝ PARLAMENT Eurobarometr Eurobaromètre Spécial / Vague 74.3 TNS Opinion & Social Terénní výzkum: listopad prosinec 2010 Zveřejnění: duben 2011 Zvláštní Eurobarometr / vlna 74.3 TNS Opinion & Social CS DV\864276CS.doc CS

OBSAH ÚVOD... 3 SHRNUTÍ... 5 1. ZNALOSTI A POVĚDOMÍ O EVROPSKÉM PARLAMENTU... 7 1.1 Evropský parlament a média...7 1.2 Úroveň povědomí o činnosti Evropského parlamentu...13 1.3 Volba poslanců EP...18 2. OBRAZ A ROLE EVROPSKÉHO PARLAMENTU.... 23 2.1 Obraz Evropského parlamentu...23 2.2 Role EP...47 3. PRIORITY A HODNOTY EVROPSKÉHO PARLAMENTU... 52 3.1 Hodnoty, které by měl EP zastávat přednostně...52 ZÁVĚR... 60 2

ÚVOD Tento nový průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu byl proveden téměř po roce od předchozího průzkumu, který proběhl v lednu a únoru 2010. Při určování výsledků a změn zaznamenaných v posledním průzkumu veřejného mínění Evropanů týkajícího se činností a role Evropského parlamentu je třeba přihlížet k tomu, že průzkum byl prováděn od konce listopadu do poloviny prosince 2010, tedy přibližně 18 měsíců po posledních volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009. Jedním z cílů tohoto průzkumu proto bylo určit, zda by tyto volby mohly mít stále vliv na to, jak Evropané vnímají Evropský parlament. Tak jako předchozí průzkumy Eurobarometr si i tento nový průzkum klade za cíl zjistit nejen úroveň znalostí a povědomí o Evropském parlamentu, ale také to, jak občané vnímají jeho obraz a roli, kterou by měl podle jejich názoru hrát. Průzkum rovněž zjišťuje, jaké hodnoty by měl Evropský parlament podle občanů EU obhajovat přednostně. V reakci na návrhy na vytvoření Evropského energetického společenství iniciované Evropským parlamentem na jaře 2010 byla nyní do průzkumu doplněna nová dimenze, a to otázka energetiky (zejména problém dodávek energie). Této záležitosti se věnuje samostatná zpráva. Tento Eurobarometr zadalo Generální ředitelství Evropského parlamentu pro komunikaci. Provedla jej společnost TNS Opinion & Social v období od konce listopadu do poloviny prosince 2010. Průzkum probíhal formou osobních rozhovorů v domácnostech respondentů, při nichž bylo sítí tazatelů agentury TNS Opinion & Social osloveno přibližně 26 574 Evropanů starších 15 let. Metodologie byla stejná jako u standardních průzkumů Eurobarometr prováděných Generálním ředitelstvím pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). V příloze této zprávy je uvedena technická poznámka o způsobu, jakým ústavy společnosti TNS Opinion & Social vedly terénní průzkum. V této poznámce jsou definovány metody terénního průzkumu a intervaly spolehlivosti. Tento průzkum mínění zahrnuje 27 členských států a tvoří součást vlny EB 74.3. Obsahuje několik otázek, které byly v rámci barometru položeny v předchozích vlnách a které umožňují zjistit nastalé změny. 3

Poznámka: Jednotlivé země jsou v této zprávě označovány svými oficiálními zkratkami: ZKRATKY EU27 DK Evropská unie 27 členských států Nevím BE CZ BG DK DE EE EL ES FR IE IT CY LT LV LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK Belgie Česká republika Bulharsko Dánsko Německo Estonsko Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Kyperská republika Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené království ***** 4

SHRNUTÍ Výsledky tohoto průzkumu Eurobarometr poskytují cenné informace o úrovni povědomí a znalostí Evropanů o Evropském parlamentu, jeho obrazu a roli, jakou by měl podle nich zastávat, a o hodnotách, které by měl přednostně podporovat. Při hodnocení významu výsledků je třeba mít na paměti, že tento průzkum byl proveden 18 měsíců po volbách do Evropského parlamentu, kdy byla jeho viditelnost obzvlášť vysoká. - Většina Evropanů (59 %) si vzpomíná, že v poslední době v médiích slyšela nebo viděla něco o Evropském parlamentu. Je to však o tři body méně než na začátku roku 2010. Tento pokles četnosti výskytu v médiích lze vysvětlit zejména tím, že média věnovala na začátku roku 2010 značnou pozornost zpravodajství ze slyšení nové Komise II předsedy Barossa. - Přesto však se více než dvě třetiny respondentů (69 %, tedy o jeden bod více než v průzkumu za období leden únor 2010) stále domnívají, že jsou o činnosti Evropského parlamentu informovány špatně. - Nicméně pokud jde o to, jak respondenti rozumí způsobu fungování Evropského parlamentu, více než čtyři z deseti Evropanů (42 %) vědí, že poslanci zasedají v Evropském parlamentu podle své politické příslušnosti (i když toto skóre kleslo o jeden bod), zatímco 38 % (-1) se mylně domnívá, že je to podle jejich státní příslušnosti. V otázce týkající se obrazu Evropského parlamentu se odpovědi respondentů nadále rozcházejí. Skóre pozitivních charakteristik ( dynamický, demokratický a naslouchající evropským občanům ) sice velmi mírně klesalo, avšak nyní se stabilizovalo. Dříve, tzn. od podzimu 2007, kdy byla tato otázka položena poprvé, skóre těchto charakteristik nepřetržitě klesalo. - Většina Evropanů (52 %) se domnívá, že Evropský parlament by měl hrát důležitější roli, než je tomu v současné době, ačkoli od průzkumu za období leden únor 2010 tento podíl klesl o tři body. 5

- Jak bylo uvedeno v průzkumu na začátku roku 2010, hodnoty, které by měl podle respondentů Evropský parlament obhajovat přednostně, souvisejí s veřejnými svobodami a bojem proti diskriminaci: o Respondenti nejčastěji uváděli ochranu lidských práv: šest z deseti respondentů se domnívá, že tuto oblast by měl Evropský parlament prosazovat přednostně, ačkoli tento počet za poslední rok o dva body poklesl. o Druhé místo patří společně rovnosti mužů a žen a svobodě projevu se 36 % (o 24 bodů méně, než získala hodnota s nejvyšším počtem bodů). Výsledky těchto dvou hodnot se od posledního průzkumu nezměnily. 6

1. Znalosti a povědomí o Evropském parlamentu. Abychom posoudili, jak jsou Evropané informováni o Evropském parlamentu, zeptali jsme se respondentů ve 27 členských státech, zda se v médiích setkali s informacemi o Evropském parlamentu a zda se domnívají, že jsou o tomto orgánu dobře informováni. 1.1 Evropský parlament a média [otázka č. A1] 1 - Většina Evropanů si vzpomíná, že v poslední době slyšela nebo viděla v médiích něco o Evropském parlamentu - Odpovědi na otázku QA1 nám umožňují zjistit objem informací, které Evropané získali o Evropském parlamentu, a současně dosažené výsledky porovnat s hodnotami získanými téměř o rok dříve, v době Eurobarometru 73.1 (leden únor 2010). Nadpoloviční většina (59 %) Evropanů v poslední době četla nebo viděla na internetu či slyšela něco o Evropském parlamentu. Téměř čtyři z deseti dotázaných (39 %, +2 body) nic takového nečetli, neslyšeli ani neviděli a 2 % respondentů se k této otázce nevyjádřila. Nicméně od posledního průzkumu na začátku roku 2010, který proběhl několik měsíců po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009, výskyt informací o Evropském parlamentu v médiích mírně poklesl (-3 body). Tehdy došlo u této otázky k nárůstu kladných odpovědí o 26 bodů za rok, tedy za období od ledna února 2009 do ledna února 2010. V nynějším průzkumu začíná přínos posledních evropských voleb, pokud jde o výskyt v médiích, klesat. QA1 Have you recently read in the press, seen ont the Internet or heard on the radio or television something about the European Parliament? - %EU Yes No DK 54% 53% 60% 62% 59% 42% 44% 36% 37% 39% 4% 3% 4% 1% 2% EB68.1 Aut. 2007 EB70.1 Aut. 2008 EB71.1 Jan-Feb. 2009 EB73.1 Jan-Feb2010 EB74.3 Nov.-Dec. 2010 1 Otázka č. A1: Četli jste v poslední době v novinách, na Internetu, nebo slyšeli jste v rádiu nebo v televizi něco o Evropském parlamentu? 7

Rozdíly mezi členskými státy Odpovědi na tuto otázku ukazují 10bodový rozdíl v zemích, které se staly členy EU do roku 2004, oproti zemím, které k EU přistoupily v období 2004 2007. Respondenti ve druhé skupině zemí si vzpomněli častěji, že v nedávné době získali informace o Evropském parlamentu, než respondenti v první skupině zemí (67 %, resp. 57 %). Z podrobné analýzy vyplývá, že: - Respondenti v Litvě a Slovinsku (vždy 78 %) a dále v Irsku, Finsku a Rumunsku (vždy 76 %) si vybaví častěji, že se v poslední době dozvěděli tyto informace. - Naopak nejmenší pravděpodobnost, že si respondenti vybaví, že se jim dostalo takových informací, je ve Francii (42 %), Spojeném království (49 %) a Itálii (51 %), jak tomu ostatně bylo i téměř před rokem (přičemž je třeba mít na paměti, že Francie a Itálie patří k zakládajícím členům Evropské unie). 8

Oproti výsledkům z zaznamenaným téměř před rokem se počet kladných odpovědí snížil v 19 z 27 členských států, zatímco v šesti zemích se zvýšil. Ve dvou zemích se výsledky nezměnily. Četnost zaznamenaného výskytu v médiích nejvíce klesla v Bulharsku (61 %, -24 bodů) a ve Švédsku (69 %, -13 bodů) a naopak nejzřetelněji stoupla v Irsku (76 %, +17 bodů), s největší pravděpodobností proto, že v Irsku nedávno proběhly diskuse o dopadu hospodářské krize. Významný pokles četnosti zaznamenaného výskytu v médiích v Bulharsku lze snadno vysvětlit tím, kolik prostoru média věnovala Evropskému parlamentu v době kontroverze okolo slyšení prvního bulharského kandidáta na evropského komisaře v lednu 2010. 9

QA1 Have you recently read in the press, seen on the Internet or heard on the radio or television something about the European Parliament? - Yes - EB73.1 Jan.- Feb. 2010 EB74.3 Nov.- Dec. 2010 Diff. EB74.3-EB73.1 EU27 62% 59% -3 IE 59% 76% +17 CZ 67% 57% +10 UK 44% 49% +5 LU 77% 66% -11 SE 82% 69% -13 BG 85% 61% -24 Sociodemografická analýza Tento nový Eurobarometr potvrzuje mnoho sociodemografických rozdílů, které byly zaznamenány již v předchozích průzkumech: - Jak tomu bylo v posledních dvou průzkumech Eurobarometr (na začátku roku 2010 a na začátku roku 2009), četnost zaznamenaného výskytu v médiích je nepatrně výraznější u mužů než u žen: 64 % mužů uvedlo, že četli, viděli nebo slyšeli v médiích něco o Evropském parlamentu, v porovnání s pouhými 55 % žen, což znamená devítibodový rozdíl. - Vliv na odpovědi má zřejmě také věk respondentů, protože u nejstarších respondentů je větší pravděpodobnost, že odpoví kladně (61 % osob ve věku nad 55 let, v porovnání s 50 % osob ve věku 15 24 let). Starší lidé jsou obecně skupinou, která věnuje sledování aktuálních informací nejvíce času, částečně proto, že mají více volného času. 10

Avšak bez ohledu na tyto rozdíly týkající se pohlaví a věku se nejvíce těchto informací o Evropském parlamentu zřejmě dostává sociálně nejvíce zvýhodněným kategoriím: - 70 % respondentů, kteří studovali i po dosažení 19 let, vidělo, četlo nebo slyšelo v médiích něco o Evropském parlamentu (oproti 52 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 15 let). - Stejně tak je tomu u vedoucích pracovníků (73 %) a osob samostatně výdělečně činných (69 %), v porovnání s nezaměstnanými (55 %). - Větší pravděpodobnost zaznamenaných informací o EP v médiích vykazují také lidé, kteří nemají téměř nikdy problémy s placením svých účtů (62 % oproti 49 % těch, kteří mají s placením většinou potíže), a lidé, kteří sami sebe řadí na vrchol společenského žebříčku (65 %, ve srovnání s 52 % lidí ve spodní části žebříčku). - Totéž platí pro 63 % lidí, kteří používají denně internet, ve srovnání s 55 % lidí, kteří jej nepoužívají vůbec. 11

QA1 Have you recently read in the press, seen on the Internet or heard on the radio or television something about the European Parliament? Yes No Don't know EU27 59% 39% 2% Gender Male 64% 34% 2% Female 55% 43% 2% Age 15-24 50% 48% 2% 25-39 59% 40% 1% 40-54 64% 34% 2% 55 + 61% 37% 2% Education (End of) 15-52% 46% 2% 16-19 59% 39% 2% 20+ 70% 29% 1% Still studying 53% 45% 2% Respondent occupation scale Self- employed 69% 30% 1% Managers 73% 26% 1% Other white collars 59% 40% 1% Manual workers 57% 41% 2% House persons 50% 49% 1% Unemployed 55% 44% 1% Retired 61% 37% 2% Students 53% 45% 2% Use of the Internet Everyday 63% 36% 1% Often/ Sometimes 62% 36% 2% Never 55% 43% 2% Difficulties paying bills Most of the time 49% 49% 2% From time to time 59% 39% 2% Almost never 62% 36% 2% 12

1.2 Úroveň povědomí o činnosti Evropského parlamentu [otázka č. A2] 2 - Více než dvě třetiny Evropanů se domnívají, že jsou o činnosti Evropského parlamentu informovány špatně - Jak již bylo zmíněno, Evropané jako celek hodnotí výskyt informací o Evropském parlamentu v médiích stále kladně. Nicméně 69 % Evropanů se domnívá, že nejsou dobře informováni, což je o jeden bod více než před rokem. Pouze 28 % (-2 body) respondentů uvádí, že jsou dobře informováni, a 3 % respondentů se nevyjádřila. Tento negativní trend je potřeba chápat v souvislosti se skutečností, že předchozí průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu proběhl pouze několik měsíců po evropských volbách v červnu 2009, tedy v době, kdy měli Evropané jako celek samozřejmě pocit, že jsou více informováni o činnosti Evropského parlamentu. O rok později, kdy vliv voleb pominul, už tento pocit zřejmě není tak silný. Měli bychom si také uvědomit, že úroveň výskytu informací o EP v médiích nemusí být přímo spojena s pocitem dobré nebo špatné informovanosti o činnosti tohoto orgánu. Z toho vyplývá otázka, zda je tato nízká úroveň četnosti zaznamenaného výskytu v médiích způsobena typem a obsahem šířených informací. 2 Otázka č. A2 Považujete se z obecného hlediska za velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně nebo velmi špatně informované o činnosti Evropského parlamentu? 13

Rozdíly mezi členskými státy Nepatrný rozdíl je mezi členskými státy v závislosti na tom, kdy přistoupily k EU: 32 % respondentů v zemích, které k EU přistoupily v roce 2004 a 2007, se domnívá, že jsou dobře informováni, ve srovnání s 27 % respondentů v zemích, které se staly členy EU do roku 2004. Konkrétněji: - Nejčastěji se domnívají, že jsou dobře informováni, respondenti na Slovensku (45 %), na Maltě a v Irsku (vždy 43 %), v Lucembursku (42%) a v Litvě (41 %). - Naopak nejmenší pravděpodobnost, že jsou dobře informováni, je u respondentů ve Španělsku (19 %), Francii (21 %), Švédsku a Rumunsku (vždy 23 %) a Lotyšsku (24 %). 14

Od ledna 2010 byl nejvýraznější nárůst počtu dobře informovaných respondentů zaznamenán v Rakousku (37 %, +10 bodů) a Dánsku (30 %, +4). Nicméně respondenti ve Španělsku (19 %, -9 bodů), Lucembursku (42 %, -8) a Bulharsku (29 %, -8) se oproti lednu 2010 domnívají v menší míře, že jsou dobře informováni. QA2 In general, do you consider that you are very well, fairly well, fairly badly or very badly informed about the European Parliament s activities? - Total 'Well informed' - EB73.1 Jan.- Feb. 2010 EB74.3 Nov.- Dec. 2010 Diff. EB74.3- EB73.1 EU27 30% 28% -2 AT 27% 37% +10 DK 26% 30% +4 MT 40% 43% +3 BG 37% 29% -8 LU 50% 42% -8 ES 28% 19% -9 Sociodemografická analýza Sociodemografická analýza nám umožňuje určit, které kategorie obyvatel se domnívají, že jsou o Evropském parlamentu informovány dobře. - Muži se považují za dobře informované o Evropském parlamentu častěji než ženy (33 %, resp. 24 %). - Tento názor je častější také u respondentů ve věku od 40 do 54 let (30 %) než u nejmladších respondentů (24 % respondentů ve věku 15 24 let). Jak již bylo uvedeno u předchozí otázky týkající se výskytu informací o EP v médiích (otázka č. A1), za nejlépe informované o Evropském parlamentu se považují nejvíce zvýhodněné kategorie obyvatel: - To se týká především respondentů, kteří studovali i po dosažení 20 let (36 %, oproti 20 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let). 15

- Platí to také pro vedoucí pracovníky (41 %, oproti 18 % osob v domácnosti a 20 % nezaměstnaných). - 32 % respondentů, kteří nemají téměř nikdy problémy s placením svých účtů, uvádí, že jsou dobře informováni, ve srovnání s 19 % lidí, kteří mají většinou problémy s placením svých účtů; totéž si myslí i 37 % respondentů, kteří sami sebe řadí na vrchol společenského žebříčku (oproti 21 % lidí ve spodní části žebříčku). 16

QA2 In general, do you consider that you are very well, fairly well, fairly badly or very badly informed about the European Parliament s activities? Total 'Well informed' Total 'Not well informed' Don't know EU27 28% 69% 3% Gender Male 33% 65% 2% Female 24% 73% 3% Age 15-24 24% 73% 3% 25-39 28% 70% 2% 40-54 30% 68% 2% 55 + 29% 68% 3% Education (End of) 15-20% 77% 3% 16-19 28% 69% 3% 20+ 36% 62% 2% Still studying 27% 70% 3% Respondent occupation scale Self- employed 36% 62% 2% Managers 41% 57% 2% Other white collars 31% 66% 3% Manual workers 25% 72% 3% House persons 18% 77% 5% Unemployed 20% 77% 3% Retired 29% 68% 3% Students 27% 70% 3% Left-Right scale (1-4) Left 30% 68% 2% (5-6) Centre 29% 69% 2% (7-10) Right 36% 62% 2% Difficulties paying bills Most of the time 19% 78% 3% From time to time 27% 70% 3% Almost never 32% 66% 2% 17

1.3 Volba poslanců EP [otázka č. A4] 3 - Těsná většina Evropanů ví, že poslanci v EP zasedají podle své politické příslušnosti - Podíl respondentů, kteří vědí, že poslanci zasedají v Evropském parlamentu podle své politické příslušnosti (42 %, -1 bod) je stále mírně vyšší než podíl respondentů, kteří se mylně domnívají, že rozhodujícím faktorem je národnost (38 %, -1). Míra správných odpovědí se v období mezi průzkumy Eurobarometr, tedy od začátku roku 2009 do začátku roku 2010, zvýšila o sedm bodů: k lepším znalostem Evropanů v této oblasti bezpochyby přispěly volby do Evropského parlamentu v červnu 2009. Podíl odpovědí nevím se zvýšil o dva body a nyní takto odpovídal jeden z pěti respondentů (přesně 20 %). 3 Otázka č. A4 Zasedají podle Vašeho názoru poslanci v Evropském parlamentu podle? 18

Rozdíly mezi členskými státy Mezi členskými státy jsou velké rozdíly v tom, jakou odpověď respondenti uvedli (správnou nebo špatnou), i v podílu odpovědí nevím. - Správně odpovídali nejčastěji respondenti v Nizozemsku (61 %), Belgii (60 %), Estonsku a Švédsku (vždy 59 %) a Slovinsku (58 %). - Naopak respondenti v České republice (64 %), na Slovensku (56 %), v Řecku (54 %) a Itálii (53 %) se nejčastěji mylně domnívali, že poslanci zasedají v EP podle své státní příslušnosti. Ve všech těchto čtyřech zemích se počet nesprávných odpovědí za poslední rok zvýšil. - Nejvyšší podíl odpovědí nevím má Bulharsko (32 %), Německo (29 %), Spojené království (28 %) a Kypr a Malta (vždy 26 %). 19

Počet správných odpovědí nejvíce vzrostl v Portugalsku (53 %, +12 bodů), ve Francii (48 %, +7) a v Lotyšsku (46 %, +7). Počet správných odpovědí ( podle své politické příslušnosti ) klesl během roku nejvíce ve Finsku (56 %, -10 bodů), v Maďarsku (42 %, -9) a na Kypru (52 %, - 9). QA4 And, in your opinion, do members of the European Parliament sit in the European Parliament according to? Their political affinities Diff. EB74.3 - EB73.1 Their nationality Diff. EB74.3 - EB73.1 Don't know Diff. EB74.3 - EB73.1 EU27 42% -1 38% -1 20% +2 PT 53% +12 31% -10 16% -2 FR 48% +7 33% -10 19% +3 LV 46% +7 41% -10 13% +3 LT 51% +5 27% -4 22% -1 ES 47% +3 33% -6 20% +3 PL 40% +3 40% -7 20% +4 BE 60% +1 35% +2 5% -3 RO 52% +1 29% +1 19% -2 EE 59% = 30% = 11% = NL 61% -2 33% = 6% +2 MT 46% -2 28% -1 26% +3 AT 44% -2 43% +1 13% +1 IT 32% -2 53% +7 15% -5 SE 59% -3 33% +6 8% -3 DE 37% -3 34% -3 29% +6 SK 34% -3 56% +1 10% +2 BG 33% -3 35% +7 32% -4 UK 38% -4 34% -1 28% +5 CZ 26% -4 64% +6 10% -2 EL 32% -5 54% +2 14% +3 DK 52% -6 36% +4 12% +2 LU 50% -6 37% = 13% +6 IE 41% -6 35% +4 24% +2 SI 58% -8 27% +3 15% +5 CY 52% -9 22% +6 26% +3 HU 42% -9 49% +10 9% -1 FI 56% -10 32% +7 12% +3 20

Sociodemografická analýza - U Evropanů, kteří na tuto otázku odpovídali správně nejčastěji, je významný rozdíl pěti procentních bodů (stejně jako před rokem) mezi muži a ženami (45 % oproti 40 %). Muži však také častěji než ženy odpovídali nesprávně (39 % a 37 %). Na druhou stranu ženy se častěji k otázce nevyjadřovaly: 23 % v porovnání s 16 % mužů. - Rozhodujícím činitelem je také věk, v němž respondenti ukončili studium, protože správně odpovídalo 48 % lidí, kteří studovali nejméně do 20 let, oproti pouhým 39 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do 15 let. Avšak tento výsledek je třeba zvažovat v souvislosti s tím, že většina vzdělaných respondentů také častěji odpovídala nesprávně (40 %, oproti 33 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 15 let). Je to proto, že nejméně vzdělaní respondenti mnohem častěji odpovídali nevím : 28 % oproti pouhým 12 % respondentů, kteří studovali nejdéle. - Vliv na odpověď má zřejmě také skutečnost, že daný respondent patří do zvýhodněné sociální kategorie, protože 48 % vedoucích pracovníků uvedlo, že poslanci zasedají podle své politické příslušnosti (ve srovnání například s 38 % osob v domácnosti). Nicméně správnou odpověď uvedl stejný počet respondentů, kteří mají většinou potíže zaplatit své účty i těch, kteří téměř nikdy takové problémy nemají (v obou případech 43 %). - Poměrně logicky pak 50 % respondentů, kteří se považují za dobře informované o činnosti Evropského parlamentu, uvedlo správnou odpověď (ve srovnání se 40 % osob, které dobře informovány nejsou). A podobně 23 % respondentů, kteří nejsou dobře informováni o činnosti Evropského parlamentu (oproti pouhým 9 % dobře informovaných respondentů), nedokázalo vybrat ani jednu ze dvou variant zasedacího pořádku. 21

QA4 And, in your opinion, do members of the European Parliament sit in the European Parliament according to? Their political affinities Their nationality Don't know EU27 42% 38% 20% Gender Male 45% 39% 16% Female 40% 37% 23% Education (End of) 15-33% 39% 28% 16-19 39% 42% 19% 20+ 40% 48% 12% Still studying 42% 38% 20% Respondent occupation scale Self- employed 41% 44% 15% Managers 48% 40% 12% Other white collars 40% 45% 15% Manual workers 43% 37% 20% House persons 38% 40% 22% Unemployed 44% 35% 21% Retired 43% 33% 24% Students 38% 42% 20% Difficulties paying bills Most of the time 43% 35% 22% From time to time 40% 40% 20% Almost never 43% 38% 19% Information on EP's activities Informed 50% 41% 9% Notinformed 40% 37% 23% 22

2. Obraz a role Evropského parlamentu. Viděli jsme, do jaké míry se Evropané považují za dobře informované o Evropském parlamentu a jaké mají povědomí o způsobu fungování tohoto orgánu. Nyní se podrobněji zaměříme na to, jak v současné době Evropané vnímají Evropský parlament a jaká by podle nich měla být jeho role. 2.1 Obraz Evropského parlamentu [otázka č. A3] 4 - Obraz poskytující prostor pro zlepšení - Abychom zjistili, jak Evropané vnímají obraz Evropského parlamentu, dali jsme respondentům seznam pěti charakteristik s dotazem, zda tyto charakteristiky výstižně vyjadřují jejich vnímání Evropského parlamentu. Skóre pozitivních charakteristik vnímání EP od počátku roku 2010 velmi mírně pokleslo. Skóre charakteristik dynamický (39 %) a demokratický (63 %) se snížilo vždy o jeden bod a naslouchá evropským občanům o tři body (35 %). 4 Otázka č. A3 U každého z následujících slov/výrazů prosím uveďte, zda velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně nebo velmi špatně vystihuje, jak vnímáte Evropský parlament: dynamický; demokratický; naslouchá evropským občanům; není moc známý; nevýkonný 23

Naopak skóre charakteristiky není moc známý (51 %) se zvýšilo o dva body a nevýkonný (38 %) o jeden bod. Tyto změny lze nepochybně vysvětlit opět tím, že ve srovnání s obdobím po volbách do Evropského parlamentu nyní média věnovala Evropskému parlamentu méně prostoru: jak je uvedeno výše, poslední průzkum (EB73.1, leden únor 2010) byl proveden krátce po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009. Dopad tehdejšího mediálního pokrytí samozřejmě v průběhu doby klesal. Přesto jsou výsledky stále příznivější než v období před volbami. Z podrobné analýzy výsledků jednotlivých charakteristik, počínaje těmi pozitivními, vyplývá toto: Názory na dynamičnost Evropského parlamentu se výrazně rozcházejí. Výsledky této charakteristiky jsou velmi smíšené: 39 % Evropanů se domnívá, že o Evropském parlamentu lze říci, že je dynamický, zatímco 42 % respondentů zastává opačný názor. Tyto výsledky se od začátku roku 2010 víceméně nezměnily (obě hodnoty poklesly pouze o jeden bod). Nicméně počet odpovědí nevím na tuto otázku se mírně zvýšil, a to o dva body, a nyní takto odpověděl téměř jeden z pěti respondentů (19 %). V následujícím textu se dozvíme, že podíl odpovědí nevím se v průběhu roku zvýšil u každé ze zbývajících čtyř charakteristik, jako by se respondenti stále obtížněji vyjadřovali k tomu, jak obraz Evropského parlamentu vnímají. Po vysokém skóre vyplývajícím z voleb do Evropského parlamentu má Evropský parlament méně častý výskyt v médiích, a Evropané jsou proto na toto téma méně rozhodní. 24

Rozdíly mezi členskými státy První věcí, na kterou bychom chtěli upozornit, je významný patnáctibodový rozdíl mezi zeměmi, které se staly členy EU do roku 2004, a zeměmi, které přistoupily k EU v roce 2004 a 2007. V první skupině zemí se pouze 36 % respondentů domnívá, že Evropský parlament je dynamický, zatímco ve druhé skupině zemí má tento názor většina respondentů (51 %). - V porovnání s průměrem EU ve výši 39 % považují Evropský parlament za dynamický orgán nejčastěji respondenti na Slovensku (69 %), v Maďarsku (62 %), Bulharsku (58 %) a Slovinsku (57 %). - Naopak země, kde je největší prostor pro zlepšení vnímání Evropského parlamentu (kde není vnímán jako dynamický orgán), patří k nejstarším členským státům EU: Nizozemsko (61 %), Spojené království (58 %) a Německo a Dánsko (obě země 53 %). Nejvíce negativní vývoj u této charakteristiky byl zaznamenán v Řecku (52 % souhlasí s tím, že slovo dynamický je výstižným popisem Evropského parlamentu, -16 bodů). Řecko od konce roku 2009 prochází bezprecedentní finanční krizí a vůči Evropskému parlamentu je zřejmě dost kritické. 25

QA3.1 Please tell me for each of the following words/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament. - Dynamic - Total 'Describes well' Diff. EB74.3 - EB73.1 Total 'Describes badly' Diff. EB74.3 - EB73.1 Don't know Diff. EB74.3 - EB73.1 EU27 39% -1 42% -1 19% +2 SK 69% +2 24% -2 7% = HU 62% +3 27% -3 11% = BG 58% -2 20% +1 22% +1 SI 57% = 31% -1 12% +1 IT 56% +3 30% -5 14% +2 RO 54% -2 13% -4 33% +6 EL 52% -16 43% +14 5% +2 LT 52% +3 20% -1 28% -2 MT 51% -1 13% +1 36% = CY 50% -8 19% +3 31% +5 PT 50% = 28% -3 22% +3 CZ 49% = 41% = 10% = FI 48% +3 45% -4 7% +1 LU 46% -13 42% +11 12% +2 BE 45% = 48% -1 7% +1 EE 45% +1 28% +1 27% -2 IE 45% +2 28% +1 27% -3 PL 45% -5 29% -1 26% +6 AT 41% +5 49% -5 10% = ES 37% -1 35% -3 28% +4 LV 37% +2 36% -7 27% +5 DK 36% +3 53% -2 11% -1 SE 35% -1 52% +3 13% -2 FR 33% = 49% +3 18% -3 DE 32% +2 53% -2 15% = NL 31% +5 61% -6 8% +1 UK 17% -3 58% = 25% +3 26

Sociodemografická analýza V rámci sociodemografické analýzy byly určeny kategorie evropské populace, které jsou vůči dynamičnosti Evropského parlamentu nejkritičtější. - U této otázky je významný sedmibodový rozdíl mezi muži a ženami: 45 % mužů se domnívá, že Evropský parlament není dynamický; stejný názor má 38 % žen. Z hlediska věku mají tento názor častěji respondenti ve věku od 40 do 54 let (46 %, oproti 35 % respondentů ve věku 15 až 24 let). - Ale pocit nedostatečné dynamičnosti je nejmarkantnější u nejvíce zvýhodněných respondentů, jichž se na tomto názoru shodla většina: 49 % nejvzdělanějších respondentů si myslí, že EP není dynamický (v porovnání s 38 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let), a stejný názor má také 51 % vedoucích pracovníků (oproti 37 % osob v domácnosti), 45 % respondentů, kteří téměř nikdy nemají problém s placením svých účtů (oproti 41 % těch, kteří tento problém většinou mají), a 44 % respondentů, kteří sami sebe řadí na vrchol společenského žebříčku (oproti 39 % respondentů v dolní části žebříčku). Avšak největší polarizace v rámci sociálních kategorií je u podílu odpovědí nevím : tuto odpověď uvedlo 25 % nezaměstnaných, oproti například 9 % vedoucích pracovníků. Jako by platilo, že čím více patří respondenti do kategorie sociálně zvýhodněných, tím větší dynamičnost očekávají od Evropského parlamentu, zejména proto, že jsou lépe obeznámeni s tím, jak EP funguje a jaký má potenciál. - Zajímavá je také skutečnost, že respondenti, kteří se domnívají, že jsou o činnosti Evropského parlamentu špatně informovaní, jsou vůči němu také nejkritičtější (46 % se domnívá, že slovo dynamický není výstižnou charakteristikou Evropského parlamentu, v porovnání s 34 % respondentů, kteří se považují za dobře informované). Stejně je tomu i u respondentů, kteří se domnívají, že Evropský parlament by měl hrát méně důležitou roli (64 %, ve srovnání s pouhými 38 % těch, kteří si myslí, že by měl hrát důležitější roli). 27

QA3.1 Please tell me for each of the following words/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament. Dynamic Total 'Describes well' Total 'Describes badly' DK EU27 39% 42% 19% Sex Male 40% 45% 15% Female 39% 38% 23% Age 15-24 43% 35% 22% 25-39 41% 42% 17% 40-54 37% 46% 17% 55 + 37% 42% 21% Education (End of) 15-34% 38% 28% 16-19 41% 41% 18% 20+ 40% 49% 11% Still studying 45% 34% 21% Respondent occupation scale Self-employed 43% 44% 13% Managers 40% 51% 9% Other white collars 44% 43% 13% Manual workers 40% 41% 19% House persons 36% 37% 27% Unemployed 33% 42% 25% Retired 36% 42% 22% Students 45% 34% 21% Difficulties paying bills Most of the time 33% 41% 26% From time to time 44% 37% 19% Almost never 38% 45% 17% Self-positioning on the social staircase Low (1-4) 35% 39% 26% Medium (5-6) 40% 42% 18% High (7-10) 45% 44% 11% Information on EP's activities Informed 62% 34% 4% Not informed 30% 46% 24% Preference for the EP's role More important 48% 38% 14% The same 43% 35% 22% Less important 26% 64% 10% 28

Šest z deseti Evropanů označuje Evropský parlament za demokratický. Téměř dvě třetiny Evropanů (63 %) se domnívají, že slovo demokratický výstižně charakterizuje Evropský parlament (který je jediným evropským orgánech, jejíž členové jsou voleni v přímých všeobecných volbách). Toto skóre je však velmi nepatrně nižší (-1 bod) než výsledek zaznamenaný v průzkumu Eurobarometr 73.1 na začátku roku 2010 (který už tehdy byl o dva body nižší než na začátku roku 2009). Méně než čtvrtina respondentů (24 %, beze změny) se domnívá, že Evropský parlament není demokratický, a 13 % (+1 bod) svůj názor na tuto otázku nevyjádřilo. Rozdíly mezi členskými státy Zajímavé je, že názor, že Evropský parlament je demokratický, je rozšířenější v zemích eurozóny (66 %, oproti 58 % mimo eurozónu), ale také v zemích, které přistoupily k EU v roce 2004 a 2007 (70 %, oproti 61 % zemí, které se staly členy EU do roku 2004). - Respondenti na Slovensku (82 %), v Maďarsku (76 %), Lucembursku (74 %) a Bulharsku (71 %) častěji uváděli, že Evropský parlament považují za demokratický. - Naopak nejskeptičtější jsou respondenti ve Spojeném království (39 %) a Řecku (49 %, velmi významný pokles o 20 bodů za jeden rok) (tzn. nejméně často uváděli, že EP je podle jejich názoru demokratickým orgánem). Z hlediska vývoje se počet respondentů, podle nichž je EP demokratickým orgánem, zvýšil v Rakousku (65 %, +10 bodů) a adekvátně tomu se snížil na Kypru (54 %, -10 bodů). 29

QA3.2 Please tell me for each of the following words/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament. - Democratic - Total 'Describes well' Diff. EB74.3 - EB73.1 Total 'Describes badly' Diff. EB74.3 - EB73.1 Don't know Diff. EB74.3 - EB73.1 EU27 63% -1 24% = 13% +1 SK 82% +2 14% -2 4% = HU 76% +3 17% -3 7% = LU 74% +1 17% -1 9% = BG 71% = 13% +1 16% -1 DE 70% -2 21% = 9% +2 PL 70% = 11% -3 19% +3 SE 70% = 24% +1 6% -1 CZ 69% -1 24% = 7% +1 DK 69% -1 25% +3 6% -2 ES 69% +1 18% -3 13% +2 IT 69% +3 22% -4 9% +1 BE 68% -2 28% +3 4% -1 RO 68% -3 11% = 21% +3 EE 67% -3 18% +2 15% +1 LT 66% -1 15% +1 19% = NL 66% -5 28% +4 6% +1 MT 65% +2 12% +1 23% -3 AT 65% +10 30% -9 5% -1 IE 61% +2 16% +2 23% -4 PT 59% = 22% -5 19% +5 SI 59% -6 34% +5 7% +1 FR 57% -4 27% +6 16% -2 CY 54% -10 18% +5 28% +5 FI 54% -1 39% = 7% +1 LV 51% +1 28% -5 21% +4 EL 49% -20 46% +17 5% +3 UK 39% -3 41% +4 20% -1 30

Sociodemografická analýza - Jak již bylo uvedeno u předchozích otázek týkajících se toho, do jaké míry jsou Evropané informovaní (otázka č. A1, A2 a A4), nejlépe jsou na tom zřejmě nejvíce zvýhodněné kategorie respondentů. Logicky je u nich proto také největší pravděpodobnost, že si budou vědomi toho, že EP je orgánem fungujícím v podstatě demokratickým způsobem. - Nejčastěji se domnívají, že EP je demokratickým orgánem, opět vedoucí pracovníci (72 %, oproti 56 % nezaměstnaných), nejvzdělanější respondenti (70 %, oproti 53 % těch, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let) a lidé, kteří téměř nikdy nemají problém s placením svých účtů (65 %, oproti 51 % těch, kteří tento problém většinou mají). - Stejný názor mají také nejmladší respondenti (66 % osob ve věku 15 24 let, oproti 59 % osob ve věku nad 55 let). - Celkem logicky je téhož názoru také 79 % respondentů, kteří jsou dobře informováni o činnosti Evropského parlamentu (v porovnání s 57 % lidí, kteří se považují za špatně informované). - A tento názor sdílí i 73 % respondentů, kteří jsou pro posílení role Evropského parlamentu (oproti pouhým 48 % těch, kteří chtějí, aby měl EP omezenou roli). 31

QA3.2 Please tell me for each of the following words/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament. Democratic Total 'Describes well' Total 'Describes badly' DK EU27 63% 24% 13% Age 15-24 66% 18% 16% 25-39 65% 23% 12% 40-54 64% 25% 11% 55 + 59% 27% 14% Education (End of) 15-53% 28% 19% 16-19 63% 24% 13% 20+ 70% 23% 7% Still studying 71% 16% 13% Respondent occupation scale Self-employed 68% 24% 8% Managers 72% 22% 6% Other white collars 69% 22% 9% Manual workers 61% 26% 13% House persons 59% 22% 19% Unemployed 56% 27% 17% Retired 58% 27% 15% Students 71% 16% 13% Difficulties paying bills Most of the time 51% 30% 19% From time to time 63% 24% 13% Almost never 65% 24% 11% Information on EP's activities Informed 79% 19% 2% Not informed 57% 27% 16% Preference for the EP's role More important 73% 19% 8% The same 68% 18% 14% Less important 48% 44% 8% 32

Polovina Evropanů se domnívá, že Evropský parlament nenaslouchá občanům. Jen o něco málo více než třetina Evropanů (35 %) se domnívá, že výrok naslouchá evropským občanům je výstižnou charakteristikou Evropského parlamentu (a pouze 4 % uvádí, že jej vystihuje velmi dobře ). Toto skóre je nižší oproti průzkumu Eurobarometr 73.1 na začátku roku 2010 o tři body a oproti průzkumu EB71.1 na začátku roku 2009 o pět bodů. Naopak 50 % respondentů (+1 bod, ale +7 od průzkumu Eurobarometr na začátku roku 2009) se domnívá, že tento výrok není výstižnou charakteristikou EP. Tento rys obrazu Evropského parlamentu se tedy od začátku roku 2009 zhoršil. Podíl odpovědí nevím u této charakteristiky je nyní 15 % (+2 body). Rozdíly mezi členskými státy První poznatek: mezi respondenty ze zemí, které se staly členy EU do roku 2004, a respondenty v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a 2007, je významný 23bodový rozdíl. 55 % respondentů z první skupiny (oproti pouhým 32 % z druhé skupiny) je vůči Evropskému parlamentu kritických (v názoru, že nenaslouchá evropským občanům). Platí to také, i když v menší míře, pro respondenty v eurozóně: 55 % jich je vůči schopnosti Evropského parlamentu naslouchat občanům kritických, ve srovnání s 42 % lidí v zemích mimo eurozónu. - Jak jsme viděli, respondenti v zemích, které se staly členy EU v roce 2004 a 2007, se s největší pravděpodobností domnívají, že Evropský parlament naslouchá evropským občanům: zejména v Maďarsku (64 %), na Slovensku (63 %), na Maltě (57 %), v Estonsku (51 %) a v Litvě (50 %). - Naopak nejkritičtější jsou respondenti v zemích, které k EU přistoupily do roku 2004: v Řecku (68 %), Německu (64 %), Nizozemsko (63 %), Francii (61 %) a v Rakousku (61 %). Řecko je opět zemí, kde byla během roku zaznamenána největší názorová změna: podíl respondentů, kteří se domnívají, že Evropský parlament občanům naslouchá, klesl o 21 bodů. 33

QA3.3 Please tell me for each of the following words/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament. - Listening to European citizens - Total 'Describes well' Diff. EB74.3 - EB73.1 Total 'Describes badly' Diff. EB74.3 - EB73.1 Don't know Diff. EB74.3 - EB73.1 EU27 35% -3 50% +1 15% +2 HU 64% +4 31% -4 5% = SK 63% -1 32% = 5% +1 MT 57% -3 22% +1 21% +2 EE 51% -2 32% = 17% +2 LT 50% +2 31% -2 19% = BG 48% +2 29% = 23% -2 IT 48% = 39% -4 13% +4 PL 46% -1 29% -3 25% +4 RO 45% -12 29% +9 26% +3 IE 44% +2 33% +1 23% -3 CY 43% -7 29% +5 28% +2 LV 43% -3 39% -1 18% +4 CZ 42% -4 51% +4 7% = DK 40% -1 53% +3 7% -2 SE 40% -1 52% +1 8% = BE 39% +4 58% -3 3% -1 LU 38% -7 51% +6 11% +1 FI 37% +2 57% -4 6% +2 PT 36% +3 43% -8 21% +5 SI 36% -4 54% +1 10% +3 ES 35% -2 49% -1 16% +3 AT 31% +5 61% -7 8% +2 NL 30% -1 63% = 7% +1 EL 26% -21 68% +17 6% +4 FR 25% -8 61% +10 14% -2 DE 24% -7 64% +5 12% +2 UK 24% -3 56% +1 20% +2 34

Sociodemografická analýza - Zatímco podíl odpovědí vystihuje dobře je u mužů a žen téměř shodný (36 %, resp. 34 %), muži se mnohem častěji než ženy (53 %, resp. 48 %) domnívají, že Evropský parlament evropským občanům nenaslouchá. Tak jako u jiných otázek je i v případě této u žen menší pravděpodobnost, že vyjádří svůj názor ( nevím odpovědělo 18 % žen, oproti 11 % mužů). - Nejmladší respondenti (41 % osob ve věku 15 24 let oproti 31 % osob ve věku nad 55 let) nejčastěji uvádějí, že výrok naslouchá evropským občanům je výstižnou charakteristikou Evropského parlamentu. - Platí to i pro respondenty, kteří studovali nejdéle (37 % osob, které studovaly i po dosažení 19 let, ve srovnání s 29 % osob, které ukončily školní docházku před dosažením 16 let), a také pro respondenty, kteří sami sebe řadí na vrchol společenského žebříčku (42 %, oproti 30 % osob v spodní části žebříčku). - Tento názor je také rozšířenější mezi respondenty na pravé straně politického spektra: 42 %, v porovnání s 35 % osob na levé straně spektra. - Avšak nejčastěji se domnívají, že Evropský parlament naslouchá občanům, ti z respondentů, kteří jsou o činnosti tohoto orgánu nejlépe informováni: 51 %, oproti 28 % respondentů, kteří se považují za špatně informované. - Podobně je významný dvacetibodový rozdíl mezi respondenty, kteří by chtěli, aby Evropský parlament hrál důležitější roli, a těmi, kteří jsou pro méně důležitou roli EP: 43 %, resp. 23 %. 35

QA3.3 Please tell me for each of the following words/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament. Listening to European citizens Total 'Describes well' Total 'Describes badly' DK EU27 35% 50% 15% Sex Male 36% 53% 11% Female 34% 48% 18% Age 15-24 41% 43% 16% 25-39 38% 49% 13% 40-54 35% 53% 12% 55 + 31% 52% 17% Education (End of) 15-29% 50% 21% 16-19 36% 50% 14% 20+ 37% 53% 10% Still studying 44% 41% 15% Left-Right scale (1-4) Left 35% 54% 11% (5-6) Centre 34% 53% 13% (7-10) Right 42% 48% 10% Self-positioning on the social staircase Low (1-4) 30% 52% 18% Medium (5-6) 35% 50% 15% High (7-10) 42% 49% 9% Information on EP's activities Informed 51% 44% 5% Not informed 28% 54% 18% Preference for the EP's role More important 43% 47% 10% The same 38% 45% 17% Less important 23% 70% 7% 36

Nyní se zaměříme na negativní charakteristiky: Více než polovina Evropanů se domnívá, že Evropský parlament není moc známý. Více než polovina Evropanů (51 %) se domnívá, že Evropský parlament není moc známý, což je oproti průzkumu Eurobarometr 73.1 na začátku roku 2010 o dva body více. Naopak v průměru čtyři z deseti Evropanů (41 %, -3 body) si myslí, že tento výrok nevystihuje Evropský parlament dobře (a že tedy EP je dobře známý ). Podíl odpovědí nevím se zvýšil o jeden bod: 8 % Evropanů se k této otázce nedokázalo vyjádřit. Rozdíly mezi členskými státy Nejkritičtější jsou vůči Evropskému parlamentu respondenti v zemích, které se staly členy EU do roku 2004: 54 % uvádí, že EP podle nich není moc známý (oproti 42 % respondentů v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a 2007). Tento názor budou pravděpodobněji zastávat také respondenti ze zemí eurozóny (53 %) než ze zemí mimo eurozóny (47 %). - Nejčastěji si myslí, že Evropský parlament není moc známý, respondenti v Nizozemsku a ve Finsku (64 % v obou zemích) a ve Francii (60 %). - Názor, že výrok není moc známý se Evropského parlamentu netýká, nejčastěji zastávají respondenti v Litvě (71 %), Řecku (70 %), Portugalsku (66 %), na Maltě (63 %) a na Slovensku (62 %). Co se týče vývoje, negativní vnímání nejvíce posílilo v Bulharsku (47 %, +6 bodů) a Maďarsku (56 %, +6 bodů). Naopak podíl odpovědí není moc známý nejvýrazněji klesl na Maltě (19 %, -7 bodů) a ve Slovinsku (40 %, -6 bodů). 37

QA3.4 Please tell me for each of the following words/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament. - Not well known - Total 'Describes well' Diff. EB74.3 - EB73.1 Total 'Describes badly' Diff. EB74.3 - EB73.1 Don't know Diff. EB74.3 - EB73.1 EU27 51% +2 8% +1 41% -3 FI 64% +4 4% +1 32% -5 NL 64% +4 1% = 35% -4 FR 60% +5 9% = 31% -5 LV 58% +5 10% = 32% -5 IT 57% +4 6% = 37% -4 DK 57% -2 4% = 39% +2 BE 57% +1 2% -1 41% = HU 56% +6 3% = 41% -6 DE 55% +1 5% +1 40% -2 UK 54% +2 9% = 37% -2 ES 52% +5 10% +3 38% -8 CZ 49% +4 3% = 48% -4 BG 47% +6 13% = 40% -6 LU 46% +3 5% -5 49% +2 RO 45% +5 25% +4 30% -9 SE 45% +5 3% = 52% -5 SI 40% -6 5% = 55% +6 AT 38% -3 3% = 59% +3 EE 37% = 13% +4 50% -4 PL 37% = 13% +4 50% -4 SK 36% -4 2% -1 62% +5 EL 28% -2 2% +1 70% +1 IE 27% -5 15% -6 58% +11 PT 20% -3 14% +4 66% -1 MT 19% -7 18% +2 63% +5 CY 16% -4 26% +5 58% -1 LT 15% -2 14% +2 71% = 38

Sociodemografická analýza Je třeba si uvědomit, že tato otázka se týká toho, jak je vnímán Evropský parlament. Respondenti, kteří se domnívají, že tato instituce není moc známá, mohou vyjadřovat zejména svá očekávání od Evropského parlamentu ve smyslu jeho kroků a viditelnosti, což bude v podstatě zřetelné z odpovědí na otázku č. A5, z nichž vyplývá, že většina respondentů si přeje posílení role Evropského parlamentu. Evropský průměr 51 % lidí, kteří se domnívají, že výrok není moc známý výstižně charakterizuje Evropský parlament, v sobě skrývá jisté sociodemografické rozdíly: - Sociálně nejvíce zvýhodnění respondenti jsou v této otázce zřejmě nejkritičtější. Tento názor zastává 55 % nejvzdělanějších respondentů (ve srovnání s 48 % osob, které ukončily školní docházku před dosažením 16 let), a 57 % vedoucích pracovníků (oproti 50 % manuálních pracovníků). - Tento názor budou pravděpodobněji zastávat také respondenti v levé části politického spektra než ti napravo (56 %, resp. 50 %). - Tyto odpovědi však zřejmě poměrně logicky korelují především s úrovní informovanosti respondentů. Pouze 41 % osob, které se považují za dobře informované o činnosti Evropského parlamentu, se domnívá, že tato instituce není moc známá, v porovnání s 56 % respondentů, kteří se považují za špatně informované. 39

QA3.4 Please tell me for each of the following words/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament. Not well known Total 'Describes well' Total 'Describes badly' DK EU27 51% 41% 8% Education (End of) 15-48% 40% 12% 16-19 51% 41% 8% 20+ 55% 41% 4% Still studying 48% 43% 9% Respondent occupation scale Self-employed 49% 46% 5% Managers 57% 40% 3% Other white collars 49% 45% 6% Manual workers 50% 42% 8% House persons 51% 37% 12% Unemployed 54% 38% 8% Retired 51% 39% 10% Students 48% 43% 9% Left-Right scale (1-4) Left 56% 39% 5% (5-6) Centre 52% 41% 7% (7-10) Right 50% 45% 5% Information on EP's activities Informed 41% 56% 3% Not informed 56% 35% 9% Preference for the EP's role More important 51% 44% 5% The same 47% 44% 9% Less important 55% 41% 4% 40

Výrazně polarizované jsou názory na charakteristiku nevýkonný Pro instituci, jako je Evropský parlament, je výkonnost klíčovou charakteristikou. Evropané byli dotazováni, zda si myslí, že slovo nevýkonný dobře vystihuje Evropský parlament. Respondenti se v odpovědích na tuto otázku výrazně rozcházejí, přičemž 40 % se domnívá, že slovo nevýkonný je výstižným popisem Evropského parlamentu, zatímco 38 % zastává opačný názor. Obraz Evropského parlamentu se v tomto ohledu od posledního průzkumu Eurobarometr na začátku roku 2010 mírně zhoršil: podíl respondentů, kteří se domnívají, že je tato instituce výkonná, klesl o dva procentní body, zatímco podíl těch, kdo si myslí opak, se o jeden bod zvýšil. Svůj názor nevyjádřil více než jeden z pěti respondentů (22 %, +1 bod), což naznačuje určitou obtížnost odpovědi na tuto otázku. Nepřímo je tak posílen dříve zmíněný pocit určité neznalosti činností Evropského parlamentu. 41

Rozdíly mezi členskými státy První poznatek: mezi respondenty ze zemí, které se staly členy EU do roku 2004, a respondenty v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a 2007, je významný rozdíl. 42 % respondentů z první skupiny se domnívá, že Evropský parlament je nevýkonný, oproti pouhým 25 % respondentů z druhé skupiny. Respondenti v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a 2007, častěji uvádějí, že EP je výkonný (49 % oproti 38 %), ale častěji také na toto téma nevyjadřují názor (26 % oproti 20 %). Konkrétněji: - Respondenti na Slovensku (65 %), v Litvě (63 %), Maďarsku (58 %), Itálii (57 %), Lucembursku (56 %) a Bulharsku (55 %) častěji uváděli, že Evropský parlament považují za výkonnou instituci. - Naopak největší pravděpodobnost vnímání Evropského parlamentu jako nevýkonného je u respondentů ve Švédsku (59 %), Spojeném království (53 %), Nizozemsku (52 %), Dánsku (51 %) a Řecku a Finsku (vždy 50 %). Navíc jak je uvedeno u ostatních charakteristik Evropského parlamentu (s výjimkou není moc známý ), zemí, kde názory na tuto instituci zaznamenaly nejvíce negativní vývoj, je Řecko. Podíl respondentů, kteří EP považují za nevýkonný, se tak zvýšil o 11 bodů (50 %). 42

QA3.5 Please tell me for each of the following words/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament. - Inefficient - Total 'Describes well' Diff. EB74.3 - EB73.1 Total 'Describes badly' Diff. EB74.3 - EB73.1 Don't know Diff. EB74.3 - EB73.1 EU27 38% +1 40% -2 22% +1 SE 59% +4 30% -2 11% -2 UK 53% +3 23% = 24% -3 NL 52% -2 35% +2 13% = DK 51% +6 38% +1 11% -7 EL 50% +11 41% -15 9% +4 FI 50% +2 41% -3 9% +1 AT 48% = 39% = 13% = DE 47% +5 32% -5 21% = BE 45% +2 49% = 6% -2 SI 43% -2 44% +1 13% +1 ES 39% = 36% -5 25% +5 FR 38% +3 41% -1 21% -2 LV 38% -2 39% -2 23% +4 CZ 36% +3 51% -4 13% +1 PT 34% +5 37% -11 29% +6 LU 33% -7 56% +7 11% = EE 31% = 48% = 21% = HU 29% -3 58% +1 13% +2 SK 28% = 65% -1 7% +1 PL 25% = 45% -1 30% +1 IT 24% -2 57% = 19% +2 IE 23% -3 45% +7 32% -4 CY 23% +3 42% -6 35% +3 RO 22% +6 41% -10 37% +4 LT 18% -3 63% +4 19% -1 MT 17% -5 53% +4 30% +1 BG 15% -1 55% = 30% +1 43

Sociodemografická analýza Ze sociodemografické analýzy vyplývají některé významné rozdíly. - Muži častěji než ženy označují Evropský parlament jako nevýkonný (42 % oproti 35 %). - Kritériem odlišností odpovědí je také věk: mezi nejmladšími a nejstaršími respondenty je desetibodový rozdíl, přičemž 46 % osob ve věku 15 25 let říká, že Evropský parlament je výkonný (v této kategorii je to stále většinový názor), ve srovnání s 36 % osob ve věku nad 55 let. - Avšak analýza úrovně vzdělání respondentů ukazuje, že většina nejvzdělanějších respondentů nejen nejčastěji považuje tuto instituci za výkonnou (42 %, oproti 33 % lidí, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let), ale rovněž nejčastěji ji považuje za nevýkonnou (44 %, oproti 36 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 15). Názor, že EP je nevýkonný, zastává v obou kategoriích těsná většina, nicméně názory nejvzdělanějších respondentů jsou polarizovanější: častěji na tuto otázku vyjadřují názor, ať už pozitivní nebo negativní. - Podobná polarizace je v odpovědích vedoucích pracovníků: častěji (45 %, oproti 33 % osob v domácnosti) považují Evropský parlament za nevýkonný, ale zároveň 41 % z nich uvádí, že je institucí výkonnou (oproti 37 % osob v domácnosti). Jak tomu bylo i v souvislosti se vzděláním, názory vedoucích pracovníků jsou polarizovanější než názory osob v domácnosti: podíl odpovědí nevím je mnohem vyšší u osob v domácnosti než u vedoucích pracovníků (30 % oproti 14 %). Většina vedoucích pracovníků se však domnívá, že EP je nevýkonný, zatímco u osob v domácnosti převažuje opačný názor. - Stejný trend lze vidět i u respondentů, kteří se řadí na vrchol společenského žebříčku: jsou vůči Evropskému parlamentu nejen častěji kritičtí (41 %, ve srovnání s 36 % osob ve spodní části společenského žebříčku), ale častěji tuto instituci také podporují (44 % oproti 37 %). 44

- Avšak nejdůležitějšími determinanty jsou tyto dva faktory: o o Za prvé 52 % respondentů, kteří se považují za dobře informované o činnosti Evropského parlamentu, se domnívá, že je tato instituce výkonná (v porovnání s 36 % respondentů, kteří se považují za špatně informované). Za druhé, nejčastěji kritizují Evropský parlament jako nevýkonný respondenti, kteří by chtěli, aby EP hrál méně důležitou roli (58 %, oproti 37 % osob, které by si přály posílení role EP). 45

QA3.5 Please tell me for each of the following words/ expressions whether it describes very well, fairly well, fairly badly or very badly your perception of the European Parliament. Inefficient Total 'Describes well' Total 'Describes badly' DK EU27 38% 40% 22% Sex Male 42% 42% 16% Female 35% 39% 26% Age 15-24 31% 46% 23% 25-39 37% 43% 20% 40-54 42% 39% 19% 55 + 40% 36% 24% Education (End of) 15-36% 33% 31% 16-19 38% 41% 21% 20+ 44% 42% 14% Still studying 31% 47% 22% Respondent occupation scale Self-employed 38% 45% 17% Managers 45% 41% 14% Other white collars 39% 45% 16% Manual workers 39% 40% 21% House persons 33% 37% 30% Unemployed 38% 39% 23% Retired 40% 35% 25% Students 31% 47% 22% Self-positioning on the social staircase Low (1-4) 36% 37% 27% Medium (5-6) 38% 41% 21% High (7-10) 41% 44% 15% Information on EP's activities Informed 41% 52% 7% Not informed 38% 36% 26% Preference for the EP's role More important 37% 47% 16% The same 29% 45% 26% Less important 58% 31% 11% 46

2.2 Role EP [otázka č. A5] 5 - Více než polovina Evropanů je pro posílení role Evropského parlamentu - Ačkoli vnímání obrazu Evropského parlamentu je velmi různorodé, většina občanů EU si nadále přeje, aby EP hrál důležitější roli. 52 % respondentů (-3 body) je pro posílení jeho role, zatímco opačný názor zastává jen o něco málo více než jeden z pěti Evropanů (22 %, +3). 16 % (-1) respondentů se domnívá, že role EP by měla zůstat stejná, a 10 % (+1) svůj názor nevyjádřilo. Nicméně podíl respondentů, kteří chtějí, aby EP hrál méně důležitou roli, se od průzkumu Eurobarometr 68.1 na podzim 2007 sice mírně, ale vytrvale zvyšoval (z 12 % na podzim roku 2007 na 22 % na konci roku 2010). Jako by nyní, když už jsou evropské parlamentní volby za námi, si byli respondenti méně vědomi důležitosti role této instituce. QA5 Would you personally like to see the European Parliament play a more important or less important role than it currently does? - EU% More important The same (SPONTANEOUS) Less important DK 48% 44% 48% 55% 52% 22% 18% 12% 24% 22% 18% 16% 14% 14% 19% 22% 17% 16% 9% 10% EB68.1 Aut. 2007 EB70.1 Aut. 2008 EB71.1 Jan-Feb. 2009 EB73.1 Jan-Feb. 2010 EB74.3 Nov-Dec. 2010 5 Otázka č. A5 Chtěli byste vy osobně, aby Evropský parlament hrál důležitější nebo méně důležitou roli, než jakou hraje v současné době? 47

Rozdíly mezi členskými státy Evropský průměr 52 % respondentů, kteří jsou pro posílení role Evropského parlamentu, v sobě obsahuje jisté významné rozdíly mezi členskými státy. Například významný devítibodový rozdíl je mezi respondenty v zemích eurozóny (55 %) a respondenty žijícími mimo eurozónu (46 %). Sedmibodový rozdíl je také mezi respondenty ze zemí, které se staly členy EU do roku 2004, a respondenty v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a 2007: 50 % respondentů v první skupině chce, aby Evropský parlament hrál důležitější roli, ve srovnání s 57 % respondentů z druhé skupiny. Z analýzy výsledků podle zemí vyplývá, že: - Evropané, kteří jsou nejvíce pro posílení úlohy Evropského parlamentu, vesměs žijí ve středomořských zemích, a to navzdory skutečnosti, že ve všech třech zemích došlo k poklesu podpory: Kypr (79 %, -3 body), Řecko (72 %, - 8) a Španělsko (72 %, -1). - Naopak pro omezení úlohy Evropského parlamentu jsou nejčastěji respondenti v severnějších členských státech: ve Spojeném království (49 %), Švédsku (39 %), Nizozemsku (37 %) a Dánsku (36 %). 48

Nejvýraznější změny od začátku roku 2010 jsou především ve výsledcích Irska, kde podpora důležitější role klesla o 11 bodů (33 %), a Německa (38 %, -10). Na tříbodovém poklesu evropského průměru se podstatným způsobem podílí změna zaznamenaná v Německu: vzhledem k počtu obyvatel Německa (více než 80 milionů) mají výsledky Německa značný vliv na výsledky na celoevropské úrovni. Ale podpora důležitější role prudce poklesla (-8 bodů) také v těchto šesti členských státech: Spojené království (32 %), Česká republika (45 %), Lotyšsko (52 %), Bulharsko (54 %), Slovensko (66 %) a Řecko (72 %). 49

QA5 Would you personally like to see the European Parliament play a more important or less important role than it currently does? More important EB73.1 Jan-Feb. 2010 EB74.3 Nov-Dec. 2010 Diff. EB74.3 - EB73.1 EU27 55% 52% -3 HU 55% 61% +6 DK 34% 39% +5 BE 62% 65% +3 RO 63% 66% +3 BG 62% 54% -8 CZ 53% 45% -8 EL 80% 72% -8 LV 60% 52% -8 SK 74% 66% -8 UK 40% 32% -8 DE 48% 38% -10 IE 44% 33% -11 Sociodemografická analýza - Zajímavé je, že v době posledního průzkumu Eurobarometr Evropského parlamentu provedeného během ledna a února 2010 nejčastěji podporovali posílení role Evropského parlamentu respondenti v nejvíce zvýhodněných kategoriích (vedoucí pracovníci, osoby samostatně výdělečně činné a administrativní pracovníci). Avšak výsledky nynějšího průzkumu jsou poněkud odlišné: nyní jsou nejčastěji pro posílení role EP nezaměstnaní (55 %) a osoby samostatně výdělečně činné (54 %), oproti 52 % vedoucích pracovníků. - Dalšími dvěma faktory, které mají rovněž významný vliv na volbu respondentů, jsou věk a úroveň vzdělání. Mladší respondenti tedy častěji uvádějí, že chtějí, aby Evropský parlament hrál důležitější roli: 58 % respondentů ve věku 15 24 let v porovnání s 48 % respondentů nad 55 let. A čím déle respondenti studovali, tím pravděpodobněji rovněž zastávali tento názor: 57 % respondentů, kteří studovali i po dosažení 19 let, si 50

přeje, aby Evropský parlament hrál důležitější roli, ve srovnání s 47 % respondentů, kteří ukončili školní docházku do svých 16 let. - Pro posílení role EP je i 60 % osob, které se považují za dobře informované o činnosti Evropského parlamentu, v porovnání s 49 % respondentů, kteří se považují za špatně informované. QA5 Would you personally like to see the European Parliament play a more important or less important role than it currently does? More important The same (SPONTANEOUS) Less important DK EU27 52% 16% 22% 10% Sex Male 53% 16% 24% 7% Female 51% 17% 19% 13% Age 15-24 58% 15% 15% 12% 25-39 54% 17% 20% 9% 40-54 51% 17% 24% 8% 55 + 48% 17% 24% 11% Education (End of) 15-47% 18% 21% 14% 16-19 51% 16% 23% 10% 20+ 57% 14% 23% 6% Still studying 59% 16% 14% 11% Respondent occupation scale Self-employed 54% 16% 21% 9% Managers 52% 15% 27% 6% Other white collars 52% 18% 22% 8% Manual workers 51% 17% 23% 9% House persons 53% 17% 17% 13% Unemployed 55% 15% 19% 11% Retired 48% 17% 23% 12% Students 59% 16% 14% 11% Information on EP's activities Informed 60% 15% 22% 3% Not informed 49% 17% 22% 12% 51

3. Priority a hodnoty Evropského parlamentu 3.1 Hodnoty, které by měl EP zastávat přednostně [otázka č. A6] 6 - Šest z deseti Evropanů stále vnímá jako základní hodnotu ochranu lidských práv - Evropský parlament jediná evropská instituce, jejíž členové jsou voleni v přímých všeobecných volbách je díky svému potenciálnímu vlivu symbolem demokracie a dialogu. Proto bylo považováno za nezbytné zabývat se otázkou základních hodnot, které by měl EP podle názoru Evropanů zastávat. Respondenti měli za úkol vybrat ze seznamu osmi hodnot maximálně tři, kterým by podle jejich názoru měla být dána přednost. Pořadí těchto hodnot podle respondentů je téměř totožné s pořadím zjištěným na počátku roku 2010, pouze s nepatrnou změnou skóre jednotlivých hodnot. Větší důraz je tak kladen na hodnoty týkající se veřejných svobod a boje proti diskriminaci. - Nejčastěji zmiňovanou hodnotou byla opět ochrana lidských práv: 60 % respondentů se domnívá, že by ji měl Evropský parlament obhajovat přednostně, i když podíl respondentů, kteří tuto hodnotu zmínili, klesl od posledního průzkumu Eurobarometr na toto téma o dva body. - Na druhém místě, i když poněkud s odstupem od prvního, se společně umístily rovnost mužů a žen a svoboda projevu (obě 36 %, beze změny za rok). - V těsném sledu za nimi se umístila solidarita mezi členskými státy EU, kterou uvedlo 35 % Evropanů. Je to o pět bodů více než na začátku roku 2010 a je to také hodnota, u které byla zaznamenána nejvýznamnější změna: ke zvýšení podpory této hodnoty nepochybně přispěla solidarita ze strany Evropské unie na jaře roku 2010 v souvislosti s pomocí Řecku, které čelí závažné krizi veřejného dluhu. - Na dalším místě se umístila solidarita mezi EU a chudými státy světa, kterou zmínila čtvrtina respondentů (25 %, mírný pokles o 2 body). - Pak následovaly dvě hodnoty, z nichž každá získala 22 %: ochrana menšin (+1 bod) a dialog mezi kulturami a náboženstvími (-1 bod). 6 Otázka č. A6 Které z následujících hodnot by podle Vašeho mínění měl Evropský parlament obhajovat přednostně? 1. rovnost mužů a žen; 2. ochrana menšin; 3. dialog mezi kulturami a náboženstvími; 4. solidarita mezi členskými státy EU; 5. solidarita mezi EU a chudými státy světa; 6. ochrana lidských práv; 7. svoboda projevu; 8. zrušení trestu smrti na celém světě. 52

- Poslední místo zaujímá zrušení trestu smrti na celém světě s 16 % (+1 bod). Rozdíly mezi členskými státy Jak bylo uvedeno v posledních dvou průzkumech Eurobarometr Evropského parlamentu na začátku roku 2009 a na začátku roku 2010, z analýzy výsledků jednotlivých zemí vyplývají některé zajímavé rozdíly, které odrážejí zejména datum jejich přistoupení k EU. - Země, které přistoupily k EU po roce 2004 a 2007, chtějí častěji než nejstarší členské státy, aby Evropský parlament hájil tyto hodnoty: o Ochrana lidských práv (60 %): 65 % respondentů v zemích, které k EU přistoupily po roce 2004 a 2007, ve srovnání s 58 % respondentů v zemích, které se staly členy EU do roku 2004. o Solidarita mezi členskými státy EU (35 %): 42 % oproti 33 %. 53

- Podpora šesti dalších hodnot je však nejsilnější v zemích, které přistoupily k EU do roku 2004: o Rovnost mužů a žen (36 %) je v těchto členských státech častěji považována za prioritu: 37 % oproti 29 %. o Svoboda projevu (36 %): 37 % oproti 31 %. o Ochrana menšin (22 %): 24 % a 16 %. o Dialog mezi kulturami a náboženstvími (22 %): 22 % a 18 %. o Zrušení trestu smrti na celém světě (16 %): 17 % a 10 %. - Výsledky u solidarity mezi EU a chudými státy světa (25 %) jsou stejné v obou skupinách zemí: 25 % v zemích, které k EU přistoupily do roku 2004, a 25 % v zemích, které se staly členy EU po roce 2004 a 2007. Podíváme-li se na výsledky jednotlivých států podrobněji, zjistíme několik poměrně významných rozdílů: - Ochrana lidských práv (60 %) má zvlášť velkou podporu na Kypru (85 %), v Litvě (74 %), ve Slovinsku (73 %) a v Maďarsku (72 %). Tato hodnota byla nejčastěji zmiňována v 26 z 27 členských států. Nejvíce se podpora této hodnoty zvýšila ve Slovinsku (+9 bodů). A naopak největší pokles podpory této hodnoty byl zaznamenán ve Francii (55 %, -8 bodů). - Rovnost mužů a žen (36 %) je častěji považována za prioritu ve Francii (54 %), Švédsku (47 %), Irsku (45 %) a Belgii a Španělsku (vždy 43 %). K největší změně došlo v Lucembursku (39 %, -11 bodů). - Svoboda projevu (36 %) byla zmiňována především v Nizozemsku (55 %), ve Spojeném království (54 %) kde byla také nejčastěji uváděnou hodnotou, ve Švédsku (51 %) a ve Finsku a Dánsku (vždy 49 %). Největší nárůst podpory této hodnoty byl zaznamenán v Dánsku (49 %, -9 bodů). 54

QA6 In your opinion, which of the following values should the European Parliament defend as a matter of priority? The protection of human rights Freedom of speech Equality between men and women Solidarity between EU Member States Solidarity between the EU and poor countries in the world The protection of minorities The dialogue between cultures and religions The abolition of the death penalty throughout the world EU27 60% 36% 36% 35% 25% 22% 22% 16% BE 54% 40% 43% 37% 25% 27% 19% 17% BG 68% 22% 20% 59% 32% 16% 27% 4% CZ 68% 36% 30% 47% 25% 12% 13% 8% DK 61% 49% 34% 28% 31% 18% 44% 19% DE 69% 22% 33% 43% 25% 25% 28% 22% EE 66% 43% 25% 38% 21% 25% 26% 5% IE 63% 39% 45% 31% 22% 33% 16% 15% EL 62% 38% 21% 56% 35% 19% 15% 16% ES 62% 33% 43% 30% 27% 19% 14% 14% FR 55% 45% 54% 30% 29% 21% 21% 19% IT 50% 30% 27% 36% 28% 28% 23% 20% CY 85% 35% 35% 44% 42% 20% 15% 12% LV 63% 36% 15% 35% 22% 17% 17% 5% LT 74% 37% 23% 37% 22% 11% 13% 5% LU 47% 36% 39% 34% 33% 31% 26% 16% HU 72% 27% 30% 43% 28% 22% 20% 7% MT 53% 26% 37% 30% 31% 38% 21% 9% NL 62% 55% 39% 37% 18% 25% 26% 12% AT 62% 29% 42% 35% 24% 24% 17% 34% PL 64% 31% 29% 37% 23% 13% 17% 11% PT 47% 22% 32% 33% 38% 30% 20% 19% RO 59% 30% 34% 42% 25% 22% 18% 12% SI 73% 37% 37% 38% 23% 13% 22% 16% SK 66% 34% 27% 49% 26% 15% 19% 12% FI 68% 49% 34% 29% 24% 30% 20% 18% SE 68% 51% 47% 26% 32% 20% 27% 19% UK 51% 54% 33% 17% 17% 21% 24% 9% Highest percentage per country Highest percentage by item Lowest percentage per country Lowest percentage by item 55

Solidaritu mezi členskými státy EU (35 %) považují za důležitou hlavně v Bulharsku (59 %), Řecku (56 %), na Slovensku (49 %) a v České republice (47 %). Podpora této hodnoty výrazně vzrostla v některých členských státech, zejména v Nizozemsku (37 %) a Německu (43 %), kde se zvýšila o 12 bodů, a v Dánsku (28 %, +10 bodů). - Solidarita mezi EU a chudými státy světa (25 %) je považována za prioritu především na Kypru (42 %), v Portugalsku (38 %) a Řecku (35 %). - Ochrana menšin (22 %) má největší podporu na Maltě (38 %), v Irsku (33 %), Lucembursku (31 %) a ve Finsku a Portugalsku (vždy 30 %). - Dialog mezi kulturami a náboženstvími (22 %) častěji vnímají jako prioritu respondenti v Dánsku (44 %), Německu (28 %) a v Bulharsku a ve Švédsku (vždy 27 %). - A zrušení trestu smrti na celém světě (16 %) bylo nejčastěji zmiňováno v Rakousku (34 %), Německu (22 %) a Itálii (20 %). 56