Open Mine č. 1 2013 Magazín společnosti New World Resources interview Ján Fabián: Rok 2013 je plný výzev. OKD je zvládne technologie Doly na Karvinsku propojilo pod zemí unikátní důlní dílo téma Moravskoslezský kraj: region s perspektivou 6 9 12 13 14 17
odpovědnost rekultivace bezpečnost technologie interview ekonomika Open Mine č. 1 I 2013 Vážení čtenáři, cílem každé firmy je, aby byla ekonomicky úspěšná a přinášela zisk akcionářům. Toho ale není možné dosáhnout bez efektivního řízení aktivit s ohledem na odpovědný a udržitelný rozvoj podnikání. V něm hrají nezastupitelnou roli péče o zaměstnance a pracovní prostředí, které společně vytváříme, abychom mohli pracovat nejen efektivně, ale především bezpečně. V hornictví to platí dvojnásob. Ne náhodou je proto mottem naší společnosti slogan Bezpečnost na prvním místě. V oblasti zvyšování bezpečnosti práce jsme toho v minulých letech udělali mnoho. Horníci dostali nové ochranné pracovní pomůcky, vybavili jsme doly moderními technologiemi, zintenzivnili jsme školení a realizovali řadu motivačních kampaní s cílem zvýšit odpovědnost pracovníků za své zdraví. I díky tomu klesl roční počet úrazů v našich dolech za posledních pět let téměř o polovinu a úrazová četnost dosáhla v roce 2012 hodnoty 7,6. Naše doly se tak staly nejbezpečnějšími v historii firmy. Ale naše společné úsilí o bezúrazový provoz a zvyšování úrovně pracovního prostředí nesmí polevit. Právě naopak, musí být ještě intenzivnější. Připravili jsme proto Bezpečnostní kampaň OKD 2013, která má přispět k tomu, abychom dosáhli v roce 2015 v ukazateli úrazové četnosti hodnoty 5, jak jsme si stanovili v programu PERSPektiva 2015. Budeme klást ještě větší důraz na školení a vzdělávání zaměstnanců, zintenzivníme bezpečnostní kampaně, protože odpovědný přístup každého z nás je pro dosažení společného cíle klíčový. Chceme i nadále zlepšovat mikroklimatické podmínky v dolech a dokončit výstavbu centrální klimatizace na Dole Karviná a zahájit její budování na Dole Paskov. S větším důrazem budeme prošetřovat všechny pracovní úrazy a přijímat taková opatření, abychom zabránili jejich opakování. Zastavíme každý pracovní postup, který je - byť jen potenciálně - nebezpečný. Pevně věřím, že tato a mnohá další opatření, která plánujeme, přispějí k tomu, aby se všichni zaměstnanci vrátili z práce ve zdraví domů ke svým rodinám. Zdař Bůh! Ing. Leo Bayer provozní ředitel OKD Vydavatel: New World Resources Plc c / o Hackwood Secretaries Limited One Silk Street London EC2Y 8HQ United Kingdom Jachthavenweg 109h 1081 KM Amsterdam Netherlands Tel.: +31 20 570 2200 Fax: +31 20 570 2222 E-mail: pr@nwrgroup.eu Web: newworldresources.cz Šéfredaktor: Tomáš Píša Editor: Marek Síbrt Spolupráce: Roman Grametbauer Fotografie: Boris Renner, Tomáš Souček, Richard Sklář, Radek Lukša, Bohuslav Krzyžanek Produkce, výroba a distribuce: R MEDIA, s.r.o. Grafická úprava a sazba: R MEDIA, s.r.o. Registrace: MK ČR E 18829 Uzávěrka čísla: 28. 2. 2013 Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu: pr@nwrgroup.eu. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti. Se čtečkou QR kódu nemusíte vyťukávat webovou adresu, stačí čtečkou naskenovat obrázek vlevo 2
6 9 Ján Fabián: Rok 2013 je plný výzev. OKD je zvládne 10 11 Deilmann-Haniel Mining Systems GmbH: Být na českém trhu je strategické 12 13 Doly na Karvinsku propojilo pod zemí unikátní důlní dílo 14 17 Moravskoslezský kraj: region s perspektivou 20 21 Eliminace dopadů činnosti na životní prostředí je pro NWR zásadní Obsah ekonomika 4 5 NWR se chce stát evropským lídrem v prodeji koksovatelného uhlí 5 Peter Carr povede business development společnosti NWR interview 6 9 Ján Fabián: Rok 2013 je plný výzev. OKD je zvládne technologie 10 11 Deilmann-Haniel Mining Systems GmbH: Být na českém trhu je strategické 12 13 Doly na Karvinsku propojilo pod zemí unikátní důlní dílo odpovědnost 14 17 Moravskoslezský kraj: region s perspektivou 18 19 Auto za dobrý nápad? Proč ne rekultivace 20 21 Eliminace dopadů činnosti na životní prostředí je pro NWR zásadní odpovědnost 22 NWR pomáhá zvýšit zájem o matematiku na školách 23 Náměstí v Karviné a Orlové ožila díky OKD 3
odpovědnost rekultivace bezpečnost technologie interview ekonomika NWR se chce stát evropským lídrem v prodeji koksovatelného uhlí Při únorové prezentaci ekonomických výsledků společnosti NWR za rok 2012 v Londýně odhalil výkonný předseda představenstva Gareth Penny aktualizaci její strategie. Gareth Penny, předseda představenstva Můžete pro naše čtenáře shrnout aktualizaci strategie? Při nástupu do funkce jsem měl jako nový výkonný předseda představenstva možnost se společně se svými kolegy podívat na to, co velmi dobře umíme, vybrat naše silné stránky a na jejich základě postavit vhodnou strategii na dalších pět let. Nevidíme důvod, proč bychom současných pět milionů tun koksovatelného uhlí, které nyní každý rok prodáváme, nemohli do roku 2017 zdvojnásobit na zhruba 10 milionů tun. Tohoto cíle chceme dosáhnout kombinací těžebních projektů a marketingových počinů, jež budou zahrnovat posílení naší pozice v dovozu koksovatelného uhlí do Evropy a rozšíření prodeje našeho uhlí do západní Evropy. Střední Evropa však zůstane i nadále naším přirozeným základním trhem. Chceme zajišťovat komplexní dodávky ( one-stop shop ) zákazníkům z řad evropských hutí a nabízet jim širší portfolio jakostí koksovatelného uhlí. Máme v úmyslu i nadále zlepšovat naše stávající důlní provozy tak, aby se společnost NWR při vyšší produktivitě a nižších investicích dostala mezi pět nejlepších světových těžebních společností v oblasti hlubinného hornictví z hlediska bezpečnosti práce. Myslíte si, že na trhu existuje potenciál, abyste do roku 2017 zdvojnásobili prodeje koksovatelného uhlí v Evropě? Abychom splnili stanovený cíl, museli jsme se blíže podívat na globální toky obchodování s koksovatelným uhlím. Výroba koksovatelného uhlí v Evropě po desetiletí klesá. Nižší produkce je kompenzována zvyšujícími se dovozy do Evropy, a to i proto, že některé druhy uhlí nejsou v regionu k dispozici. Rozdíl mezi produkcí a poptávkou po koksovatelném uhlí ve střední Evropě se odhaduje na přibližně čtyři miliony tun ročně, v celé Evropě pak na více než 50 milionů tun ročně. A toto číslo v nejbližších pěti letech dále poroste na zhruba 70 milionů tun. V tom všem vidíme příležitost stavět na našich zkušenostech. Společnost NWR dováží jisté množství prvotřídního koksovatelného uhlí, které v relativně malém objemu - přibližně 150 000 tun ročně - přidává do své vlastní produkce koksovatelného uhlí. Známe své zákazníky. Víme, co chtějí. Máme velmi silnou logistiku a známe požadavky na produktový mix. Takže si logicky myslíme, že ve světle disproporce mezi nabídkou a poptávkou, která už v současné době existuje a dále roste, jde o velmi zajímavý ekonomický záměr. Můžete vysvětlit, co myslíte tím, že bude společnost NWR nabízet zákazníkům z řad evropských oceláren všechny jakosti koksovatelného uhlí ( one-stop shop )? Ano. Abychom v plné míře využili výše popsaného dynamického procesu, budeme se ve druhé oblasti rozvoje soustředit na vybudování marketingových schopností dodávat všechny jakosti koksovatelného uhlí širší skupině zákazníků z řad evropských hutí. Chceme na trh dodávat jak koksovatelné uhlí, které je v regionu k dispozici (poloměkké uhlí, tvrdé koksovatelné uhlí se středním obsahem prchavých látek a uhlí typu PCI), tak i prvotřídní kvalitu koksovatelného uhlí, které se do Evropy dováží. Jak jsem zmínil, dovážíme už malá množství koksovatelného uhlí, která při- 4
dáváme k naší produkci. A vidíme v této oblasti opravdu zajímavý potenciál. Nemusí nutně jít o dodávky do střední a východní Evropy. Jak je vidět z čísel, která jsem před chvílí uvedl, půjde zřejmě o dodávky širšímu kruhu odběratelů. Myslíme si, že na trhu existuje několik velkých hráčů, kteří se specializují na konkrétní ocelářskou výrobu, a vazby na tyto odběratele se mohou v průběhu času významně rozvíjet. Tím, že vybudujeme obchodní stránku podnikání, která bude stavět na našich marketingových schopnostech, nabídneme zákazníkům dodávky všech jakostí koksovatelného uhlí. A to je podle našeho názoru velmi zajímavá součást naší budoucí strategie. Zdvojnásobit prodeje koksovatelného uhlí na 10 mil. tun ročně NWR 2017 Být mezi 5 světovými lídry v bezpečnosti (koeficient LTIFR) Investiční výdaje na úrovni 100 150 mil. EUR/rok Uvést na trh všechny jakosti koksovatelného uhlí regionální a importované Aktualizace strategie NWR s cílem vytvořit evropského lídra v těžbě a prodeji koksovatelného uhlí. Řekněte nám, jak chcete bezpečně optimalizovat své důlní provozy? Víme, že silná bezpečnostní politika a zlepšení důlních provozů v OKD budou klíčem k naplnění našeho strategického záměru. Proto chceme zajistit optimalizaci stávajících dolů a zlepšovat bezpečnost práce na hodnotu méně než pět úrazů s absencí na milion odpracovaných hodin. Vedení společnosti se zavázalo pokračovat v přístupu, kdy je bezpečnost kladena na první místo, a proto bude organizovat další bezpečnostní školení a poskytovat cílenou finanční motivaci. Do roku 2017 se chceme dostat mezi pět nejlepších světových firem v hlubinném hornictví v bezpečnostní metrice úrazové četnosti (LTIFR). Dále plánujeme optimalizací dlouhodobého těžebního plánu a doplněním západoevropských dodavatelů důlních technologií o regionální výrobce snížit do roku 2017 investice do oprav na roční výši 100 až 150 milionů eur. Pro dlouhodobý úspěch našich dceřiných společností je absolutně nevyhnutelné udržet si společenský souhlas s našimi podnikatelskými aktivitami. Běžně se zapojujeme do konstruktivní diskuze se všemi stakeholdery, jichž se naše současné činnosti či plány do budoucnosti týkají. Vždy jde o důležitou součást našeho podnikání, ať už mluvíme o rekultivaci krajiny nebo snižování emisí dusíku, síry či uhlíku. Myslím, že jsme prokázali důležitý trend. A to, že se snažíme stát na správné straně ve smyslu podnikání a řízení společnosti i ve smyslu společenského souhlasu s našimi aktivitami. Peter Carr povede business development společnosti NWR Společnost NWR informovala o jmenování Petera Carra do nově vytvořené pozice ředitele pro business development. Dr. Carr, britský báňský inženýr, jenž pracoval přes třicet let v hornictví v JAR, Austrálii, Skandinávii a ve Spojeném království, přichází do NWR ze společnosti ArcelorMittal Mining. Tam jako generální ředitel pro průzkumné a rozvojové projekty zodpovídal za identifikaci rozvojových příležitostí v rámci akvizic dolů těžících koksovatelné uhlí a železnou rudu. V pozici ředitele rozvojových projektů NWR bude dr. Carr odpovědný za navyšování množství i počtu druhů uhlí, které může společnost nabízet svým zákazníkům v Evropě, a zajištění dodávek uhlí doplňujících stávající těžbu dolů OKD. Mezi jeho úkoly bude patřit zvažování různých variant, včetně akvizic dolů, rozvojových projektů nebo komerčních dohod. V první řadě se jeho úsilí zaměří na identifikaci a zhodnocení potenciálních možností pro akvizice v zámoří. Pokud budou určena cílová aktiva zajišťující dodávky koksovatelného uhlí, která následně vykážou potenciál rostoucí hodnoty, povede proces akvizice od due diligence a obchodních jednání až po integraci aktiv po dovršení transakce. Po dokončení jednoho nebo více úspěšných akvizičních projektů ponese zodpovědnost také za řízení organických rozvojových projektů v Polsku a v České republice. Vítám Petera v týmu NWR. V nejbližších čtyřech až pěti letech sehraje ústřední roli v rozvoji a růstu společnosti. Peter bude úzce spolupracovat s Markem Jelínkem, Jánem Fabiánem a se mnou, uvedl Gareth Penny, výkonný předseda představenstva NWR. V průběhu sedmi let, kdy pracoval jako člen týmu zabývajícího se akvizicemi a fúzemi v báňské divizi, a posléze jako ředitel pro rozvojové aktivity pro skupinu ArcelorMittal, se Peter Carr podílel na zajištění akvizic uhelných dolů v Rusku a ve Spojených státech, železnorudných dolů v Libérii, JAR a Kanadě i minoritních investic do důlních provozů v Austrálii, JAR a Mosambiku. 5
odpovědnost rekultivace bezpečnost technologie interview ekonomika Ján Fabián: Rok 2013 je plný výzev. OKD je zvládne Setkali jsme se přesně dva týdny poté, kdy byl jmenován generálním ředitelem a předsedou představenstva OKD. Z rozhovoru jasně vyplynulo, že před firmou stojí klíčový a nelehký rok, kdy se musí vypořádat s nejistou situací na evropském trhu a poklesem poptávky, kterému čelí klíčoví zákazníci: středoevropští oceláři a energetici. Vizi, jak této situaci čelit, má Ján Fabián jasnou. Zásadní je důraz na zvýšení efektivity, precizní kontrolu nákladů a další zvyšování bezpečnosti v dolech OKD. I když bezpečnost jsme možná měli jmenovat na prvním místě. Do OKD jste přišel v roce 2007. Jaké největší rozdíly vidíte při pohledu na firmu tehdy a dnes, o téměř šest let později? Kdo by navštívil naše doly a porovnával, největší rozdíl by určitě zaznamenal v technickém vybavení. Tam došlo díky Programu optimalizace produktivity 2010 k zásadní proměně a dnes můžu říct, že patříme k nejmoderněji vybaveným těžařským firmám v Evropě. Nemusíme se bát ani celosvětového srovnání. Co se změnilo stejně výrazně, je přístup lidí k práci. A tím mám na mysli jak horníky, tak i pracovníky v administrativě. Lidé jsou otevřenější, jsou schopni se lépe zapojit do týmové práce a nebojí se říct nahlas svůj názor a stát si za ním, když jsou přesvědčeni, že mají pravdu. U horníků je změna v přístupu k práci úzce spojena s bezpečností. Nakoupili jsme osobní ochranné pomůcky pro horníky za více než půl miliardy korun a práce s novými technologiemi je výrazně bezpečnější než s jejich předchůdci. Ale nová technika sama o sobě nestačí. Ten nejdůležitější předpoklad bezpečné práce vždy byl a zůstane i nadále v hlavách lidí. Co je tedy možné pro další zvyšování bezpečnosti práce udělat? Jak chcete dosáhnout toho, aby lidé ke svému zdraví přistupovali odpovědněji? V první řadě musím říct, že za uplynulých pět let se v oblasti bezpečnosti práce udělalo opravdu mnoho. Ve svých vizích navazuji na směr, který OKD nastolilo pod vedením Klause-Dietera Becka. Náš přístup je v mnohém podobný. Na co se chci letos zaměřit, je především důraz kladený na školení. Výuku chceme ještě zkvalitnit. Udělat ji atraktivnější, aby ji zaměstnanci nebrali jako nutné zlo, které je zdržuje, ale jako něco, díky čemu budou cítit ještě větší odpovědnost za sebe a za lidi, s nimiž jsou na pracovišti. Také budu požadovat, aby inspektoři bezpečnosti práce ještě přísněji dohlíželi na dodržování všech předpisů a nařízení. U každého úrazu budu vyžadovat pečlivé vyšetření. To platí dvojnásob pro úrazy, u nichž je zřejmé, že příčinou bylo zanedbání bezpečnostních pravidel. V případě, že dojde k vážnému úrazu způsobenému nedbalostí, budeme zastavovat nebezpečnou práci. Nekompromisně. Klidně na několik hodin. To je dost radikální krok Ano, ale jen díky kombinaci celého komplexu těchto opatření se nám podaří splnit naši letošní prioritu. Tedy žádný smrtelný úraz v našem dole. 6
Mnoho kroků už jsme udělali a řada z nich je koncepčních. Na podzim jsme změnili organizační strukturu a na každém dole máme nově pozici náměstka pro bezpečnost. Od něj čekám, že bude přicházet s impulsy, co v dané problematice dále zlepšovat z hlediska potřebného technického vybavení, pracovních postupů, náplně a obsahu školení. Nechci od něho jen pozitivní zprávy, ale takové, které dokážeme sdílet v rámci celé firmy a adekvátně na ně reagovat. S tím, co popisuji, souvisí i fakt, že máme pro rok 2013 připravenou novou bezpečnostní kampaň, do níž jsme v porovnání s uplynulými lety doplnili nové věci. Stále narážíme na stejný pojem, a tím je odpovědnost lidí za vlastní zdraví a bezpečnost i bezpečnost svých kolegů. Vidíte zde během svého působení v OKD nějakou změnu? Myslím, že je stále co zlepšovat. I když musím říct, že i v této oblasti pozoruji velký posun. Ten je dán širším společenským kontextem. Veřejnost očekává a vyvíjí na firmy tlak, aby poskytovaly bezpečná pracovní místa, a vnímá to velmi citlivě. Ať již prostřednictvím médií, nebo když mluví s rodinou a známými. Mimořádné události s desítkami vážných, či dokonce smrtelných úrazů, které se před desítkami let staly i v našem regionu nebo v sousedním Polsku, jsou pro dnešní společnost obtížně představitelné a mimo způsob uvažování lidí. Mluvil jste o investicích do technologií, které kromě efektivity také zvýšily bezpečnost práce. Můžete to konkretizovat? Těch aspektů je mnoho. Proto jen namátkou připomenu několik z nich. Nové automatizované sekce v porubech lépe stabilizují strop, a dochází tak k menšímu riziku úrazů od pádu horniny. Nové technologie jsou mohutnější, kombajny mají lepší postřiky, čímž se podařilo snížit prašnost v porubech. Změnili jsme systém ražby a došlo k většímu rozšíření svorníkování. V uplynulých letech došlo k velkému kvalitativnímu skoku: naše doly jsou nejbezpečnější v historii a můžeme se srovnávat se špičkovými světovými těžaři. A to i přesto, že těžíme uhlí v geologicky nejobtížnějších podmínkách na světě. 7
odpovědnost rekultivace bezpečnost technologie interview ekonomika Ekonomická situace v průmyslu a Evropě obecně není jednoduchá. Predikce ekonomů a expertů často ztrácejí platnost dříve, než je čtenáři stihnou zaznamenat. Přesto - kde byste chtěl vidět OKD za pět let a jak chcete obtížné situaci v letošním roce čelit? Ke každé činnosti musíme přistupovat tak, abychom dosáhli co největší efektivity. To platí pro přípravy, rubání, logistiku, úpravu uhlí i pro administrativu. Ekonomická situace a trhy se v poslední době výrazně změnily. Na každou investici se musíme dívat přísněji než kdykoli dříve, každou vynaloženou korunu budeme v ruce dvakrát obracet a rozhodovat se o jejím co nejefektivnějším využití. Samozřejmě, rád bych viděl OKD jako firmu s vynikajícími výsledky, která investuje do svého dalšího rozvoje. Ale co je pro mě neméně důležité, rád bych výrazněji posunul vnímání OKD u veřejnosti. Jde mi o politiky na místní i celostátní úrovni a veřejnost jako celek, počínaje regionem, kde působíme, až třeba po Prahu. Jakými konkrétními kroky chcete dosáhnout toho, aby lidé z druhého konce země vnímali pozitivně firmu, která do jejich života fakticky nijak nezasahuje? Samozřejmě toho nelze dosáhnout proklamacemi. Musíme začít sami u sebe uvnitř OKD. Lidé ve firmě musí cítit změny v přístupu vedoucích pracovníků. To, co lidé čtou v novinách nebo vidí v televizi, se musí shodovat s realitou uvnitř firmy. Musíme vystupovat jako jedna firma. Ne, že na Karvinsku a Frýdecko-Místecku existují doly XY, pak je budova ředitelství OKD v Ostravě a lidé v mateřské společnosti NWR v Amsterdamu. Co se týče bezpečnosti, investic, ekonomických výsledků, jsme a stále budeme posuzováni jako jedna firma. Nesmíme být v hlavách rozdrobeni na jednotlivé doly na straně jedné a ředitelství na straně druhé. Mluvil jste o vnímání firmy. Jaký je tedy význam OKD pro region, kde působí a potažmo pro celou zemi? Ptám se na ekonomické, ale i celospolečenské dopady činnosti. Mimo jiné proto, že plán firmy rozšířit těžbu Dolu Karviná do nových, obydlených lokalit se Ján Fabián si uvědomuje, že vstoupil do funkce v roce, který je pro OKD obtížný. Pevně věří tomu, že se s těžkou situací firma dokáže vypořádat. mnohde setkal s nesouhlasem občanských aktivistů a neziskových organizací. Jsme největším zaměstnavatelem a nejdůležitějším ekonomickým subjektem v Moravskoslezském kraji. A nejde jen o naše zaměstnance. Na jedné straně jsou dodavatelé, z nichž mnoho je na naší činnosti bytostně závislých. Ať již nám dodávají technologie, prodávají materiál nebo služby. Může jít o velké firmy se stovkami zaměstnanců, ale i drobné živnostníky. Na druhé straně existují v regionu dva typy našich klíčových zákazníků: oceláři a energetici. S nimi jsme historicky spojeni pupeční šňůrou, průmyslové podniky v regionu jsou úzce propojeny. Naše případné problémy dopadnou na ně, jejich se naopak projeví u nás. Pro to, aby firmy v regionu mohly fungovat, je nutná zdravá rovnováha mezi všemi zúčastněnými. To platí pro ceny našich dodávek uhlí, stejně jako pro ceny vybavení, které oceláři pro naše doly dodávají. Stále se musíme snažit nacházet rozumné kompromisy. Navíc, pracujeme v regionu s historicky danými sociálními specifiky a vysokou nezaměstnaností, kde těžký průmysl 8
ně tudíž podstatné, jestli jsme v regionu aktivní, nebo nikoli. Uvědomuji si, že zasahujeme do jejich životů a chápu jejich osobní motivy, případně politické profilace. Rozvoj je pro nás jako pro těžaře zásadní a uvědomujeme si, že úspěchu můžeme dosáhnout jen vysvětlováním, argumentací a poukazováním na možné scénáře toho, kdybychom v regionu nepůsobili. Tady si myslím, že jsme u jádra věci. Střetávají se v něm názory založené na osobnostní rovině s věcnými argumenty. V tomto momentě by do celého procesu měli vstoupit politici, ať již na místní, nebo celostátní úrovni, lidé z univerzit, profesní svazy, média a neziskové organizace. Věcně vysvětlovat scénáře všech představitelných variant a jejich důsledky pro region. Není férové vždy znát a prezentovat jen jeden úhel pohledu. zůstává klíčovou součástí hospodářství. Není možné skokově přejít z tradičního silného těžkého průmyslu na nové typy průmyslu. Pro to chybí infrastruktura i kvalifikovaní lidé. Horníci nebo hutníci těžko ze dne na den přejdou jako programátoři do IT firmy vyrábějící software. Vraťme se k organizacím na Karvinsku nesouhlasícím s rozšiřováním těžby, která by v případě úspěchu projektu ovlivnila životy stovky lidí Pochopitelně se dokážu na celou situaci dívat prizmatem lidí na Karvinsku, kteří nejsou s naší firmou spojeni, a není pro Osobně si myslím, že průmyslová zóna v Karviné, která je často zmiňována jako alternativa k naší činnosti pro udržení zaměstnanosti v regionu, nedokáže vykompenzovat tisíce lidí pracujících pro OKD. A nejde jen o samotnou Karvinou, ale i další velká města v okolí, jako jsou Orlová a Havířov, pro jejichž obyvatele jsme v současnosti my a naši dodavatelé nezastupitelným poskytovatelem práce. Zmínil jste politiky a nutnost toho, aby v důležitých momentech veřejně deklarovali své postoje. Jak se těžařské firmě, jakou je OKD, v ČR podniká? Jak je spokojena se stavem legislativy? Myslím, že jsme se historicky na právní a politické prostředí dokázali adaptovat. Ostatně - podnikat musíme zde, protože uhlí leží pod zemí a není možné ho přemístit. Pro nás je klíčovým dlouhodobě stabilně nastavený legislativní rámec. Přijímáme rozhodnutí na dlouhý čas dopředu, s vysokými náklady a jistou mírou nejistoty. Nemohli bychom fungovat efektivně, kdyby se každé 2 až 3 roky měnila energetická nebo surovinová politika. Musíme stále trpělivě vysvětlovat naše cíle, protože v našem případě jde o běh na dlouhou trať. Jaké výzvy, významné projekty v OKD v současnosti řešíte? Dotáhli jsme úspěšně projekt POP 2010, o kterém jsem mluvil na začátku. Postupně realizujeme kroky z programu PERSPektiva 2015. Mám-li být konkrétní - v prosinci jsme dokončili spojovací překop mezi doly Karviná a Darkov. Ten je v mnoha ohledech unikátní (viz strana 12 13) a pomůže nám v mnoha oblastech zvýšit efektivitu, snížit provozní náklady a zlepšit ekologické parametry naší činnosti. Implementujeme systém SAP, který přispěje k efektivnějšímu řízení a úspoře nákladů transparentním nastavením procesů. Budeme moci činnosti lépe monitorovat, analyzovat a řídit. Projekt modernizace logistiky a dopravy v OKD pokračuje a rozšiřuje se z pilotního Dolu Darkov na další šachty. Prohlubujeme jámu v lokalitě ČSA, která vyřeší možné problémy s hlubším podpatrovým dobýváním a připraví oblasti pro další rozvoj dolu, o kterém jsem už mluvil. Na Dole Paskov připravujeme výstavbu centrální klimatizace. Rok 2013 bude obtížný a budeme muset pozorně sledovat reálnou dostupnost investic, ale pokračovat v nich budeme a musíme, protože je to nezbytné pro náš další rozvoj. Marek Síbrt 9
odpovědnost rekultivace bezpečnost technologie interview ekonomika Deilmann-Haniel Mining Systems GmbH: Být na českém trhu je strategické Společnost Deilmann-Haniel Mining Systems GmbH (dhms), německý výrobce technologií pro doly, hloubení jam a ražbu tunelů, otevřela svou pobočku v moravskoslezském regionu v blízkosti dolů OKD. Je to výhodné pro obě strany. Firma se zároveň poohlíží po dalších subdodavatelích v regionu. Pobočka dhms v blízkosti dolů OKD přináší výhody oběma stranám a má strategický význam. Pobočka firmy dhms v průmyslové zóně v Horní Suché v areálu bývalého dolu František. Více než stoletá tradice jako záruka kvality Historie firmy, která je v současnosti součástí divize AT Mining Tech německého holdingu Aton, sahá až do roku 1888, kdy Carl Deilmann založil v Dortmundu společnost zabývající se poskytováním důlních služeb. V rámci své 125 let dlouhé historie se firma vypracovala z dodavatele oprav a ocelových konstrukcí na výrobce vysoce kvalitních technologií a strojních systémů. Díky úspěchu na domácím i zahraničním trhu se v současnosti její výrobky používají na všech pěti kontinentech světa. Efektivita a kvalita strojního zařízení firmy byla vyzkoušena a otestována v dolech a staveništích v nejnáročnějších provozních podmínkách. Kromě klasických zařízení, jakými jsou nakladače, přibírkové stroje, vrtné vozy a systémové prvky pro ražbu důlních děl, vyrábí firma také vrtné soupravy pro degazační a dlouhé vrty, případně technologie používané při hloubení jam. Od roku 2010 společnost dhms nabízí inovované lehké razicí kombajny ve dvou hmotnostních třídách s integrovanou svorníkovací vrtačkou. Pobočka společnosti dhms v České Republice Hala společnosti dhms v průmyslové zóně František v Horní Suché na Ostravsku, která vznikla v areálu bývalého dolu a byla v roce 2010 vyhlášena vítězem soutěže Brownfield roku českého mi- nisterstva průmyslu, se leskne novotou. České zastoupení zde bylo otevřeno v únoru loňského roku, kdy se firma, jejíž výrobní závod a ředitelství sídlí v německém Dortmundu, rozhodla přesunout blíže k OKD. Řada razicích technologií firmy byla ze strany společnosti OKD zakoupena v rámci programu POP 2010, zařízení byla uvedena do provozu ve všech čtyřech jejích dolech. Pobočka dhms v blízkosti OKD tedy byla logickým řešením pro poskytování běžné údržby, servisu a oprav s cílem zajistit efektivní a bezporuchový chod zařízení. Investice v regionu jako strategická výhoda Otevření závodu v těsné blízkosti dolů OKD má podle zástupců dhms strategický význam, neboť se tím nabízejí další příležitosti k rozvoji firmy například na další trhy v regionu, především Polsko, ale i Ukrajinu a Rusko. V současnosti pracuje v dolech OKD 42 našich strojů - razicí kombajny, vrtací vozy, nakladače a přibírkové stroje. Je proto logické, že chceme-li zajistit pro OKD efektivní, ekonomický a pohodlný systém spolupráce, musíme být firmě co nejblíže. V našem areálu v Horní Suché jsme schopni provádět téměř kompletní opravy, servis a revize. Nemusíme celé strojní zařízení převážet do Německa, a to má pochopitelně pozitivní dopady na zefektivnění nákladů, uvedl vedoucí české pobočky dhms Michael Wasik. 10
V rámci investičního projektu POP 2010 byly do dolů OKD nakoupeny také špičkové razicí komplexy společnosti dhms. Díky otevření pobočky v regionu dokáže dhms rychleji reagovat na požadavky, urychlit a zefektivnit opravy a renovace. Obecně řečeno, nabídnout zákazníkovi optimální služby. Firma poskytuje OKD servis 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Na požadavky těžařů reaguje do 4 hodin bez ohledu na denní dobu a řeší aktuální problémy či poskytuje náhradní díly ze skladových zásob. Zaměstnanci OKD mohou kontaktovat pracovníky dhms a požádat je o asistenci, ať již jde o opravu, konzultaci nebo dodání náhradního dílu. Spolupráce mezi oběma firmami funguje na bázi life cycle managementu. Právě v dolech OKD byly poprvé nasazeny nové razicí kombajny dhms typu R75. Tyto stroje se hodí v situacích, kdy je nutné nasadit velmi výkonné razicí kombajny s cílem zajistit dobrý denní postup a zároveň kvalitně zajistit důlní dílo při menším personálním obsazení pracoviště, vysvětluje Wasik. Náročné geologické podmínky v dolech OKD jsou podle něj pro nové technologie tím nejlepším testem. Kvalifikovaná pracovní síla = základ úspěchu Mateřský závod v Německu zaměstnává zhruba tři stovky pracovníků, české zastoupení dhms dává v současnosti práci dvaceti lidem. Uvědomujeme si, že kvalita práce našich techniků a jejich dovednosti jsou naprosto zásadní. Proto klademe velký důraz na trvalé vzdělávání a rozvoj jejich kompetencí, říká finanční ředitelka Kristýna Paličková. Většina pracovníků firmy má dlouhodobé zkušenosti z důlního prostředí. Díky tomu jsou připraveni kdykoli sfárat a vyřešit problém přímo na místě. Umístění závodu v ČR má pro společnost dhms strategický význam. Nedaleko je Polsko a ve většině tamních dolů se používají naše stroje. Česká pobočka bude díky svým rozšiřujícím se zásobám náhradních dílů zajišťovat podporu i pro polský trh a v budoucnu rozvíjet naše aktivity v Rusku a na Ukrajině. Zákazníci ze zahraničí nás navštěvují, aby viděli zařízení společnosti dhms přímo v akci v dolech OKD. Zároveň si zde mohou vyslechnout zkušenosti horníků OKD, kteří perfektně znají fungování a silné stránky našich strojů, popisuje Wasik. Zároveň upozorňuje, že například s ruskými či ukrajinskými zákazníky často přijíždějí i zástupci různých úřadů, kteří se soustředí na bezpečnost, normy a ergonomické prvky strojů. Příležitost pro místní firmy Ačkoliv je základ výroby, vývoje a designu v německém Dortmundu začala firma hledat subdodavatele v Moravskoslezském kraji. První slovo, které v této souvislosti musím zmínit, je kvalita. Některé regionální subdodavatele už máme a hledáme další. Chceme spolupracovat s místními firmami z prostého důvodu, na jedné straně to pro nás bude levnější a efektivnější z hlediska logistiky, na druhé straně dáme práci místním lidem, vysvětluje Paličková. Více informací najdete na stránkách www.dhms.com. Marek Síbrt 11
odpovědnost rekultivace bezpečnost technologie interview ekonomika Doly na Karvinsku propojilo pod zemí unikátní důlní dílo Stavební část projektu, který povede ke snížení nákladů, vlivů těžby na okolí a zefektivnění dopravy vytěženého uhlí na povrch, úspěšně dokončila OKD, a.s., dceřiná společnost NWR. Jde o nejdelší a v mnoha ohledech ojedinělé dílo tohoto charakteru v České republice. Unikátní důlní dílo propojilo v den se symbolickým datem 12. 12. 2012 doly Karviná a Darkov. Jedná se o více než tříkilometrový spojovací překop, kterým bude po vybavení veškerou potřebnou technologií zhruba od července letošního roku proudit veškerá těžba z lokality ČSA Dolu Karviná na úpravnu uhlí Dolu Darkov. Dílo strategického významu bude sloužit pro obousměrnou přepravu materiálu, technologických celků či lidí. Úvahy o propojení dolů Karviná a Darkov se datují do roku 2008. Myšlenka byla vzkříšena o dva roky později, kdy se naplno rozeběhly inženýrské práce. Samotná ražba pak začala v dubnu 2011. Náklady na vybudování a vybavení překopu, který by měl sloužit minimálně 20 let, dosáhnou téměř 1,3 miliardy korun. Unikátní dílo parametry i použitými technologiemi. Podle vedení společnosti OKD jde o strategickou investici. Dílo nám umožní dopravovat uhlí vytěžené v lokalitě ČSA Dolu Karviná do moderní úpravy Dolu Darkov, která dosud neměla plně využitou kapacitu. Postupné ukončení provozu starší úpravny uhlí Dolu Karviná přinese úsporu provozních nákladů, zvýšení efektivity a hmatatelně zlepší ekologické parametry naší činnosti pro obyvatele Karvinska. Darkovská úpravna je totiž vybavena špičkovou technologií světových parametrů s minimálními dopady na životní prostředí, vysvětluje generální ředitel a předseda představenstva OKD Ján Fabián. Vedle délky je překop unikátní svým profilem a zvolenou technologií ražby. Jeho minimální šířka je 6,7 metru a výška 4,5 metru. V místech maximálního profilu je překop široký 8,7 metru a vysoký 5,5 metru. V minulosti se obdobná díla budovala s použitím tunelovacích strojů, tentokrát se překop razil standardně pomocí vývrtů, trhacích prací a razicích komplexů. Poprvé v dolech OKD zde byly nasazeny dvoulafetové vrtací vozy DH-DT2 a pracovní plošiny, protože rozhodující podmínkou provedení stavby bylo zajistit bezpečnost práce. Ze strany Dolu Darkov bylo vyraženo celkem 1 580 metrů, ze strany Dolu Karviná 1 451 metrů. Při ražbě spojovacího překopu bylo vytěženo přibližně 100 200m 3 horniny, bylo použito 4 050 tun vystrojovacího materiálu (TH oblouky, spojovací materiál, mřížovina, rozpínky), 215 tun komponentů závěsné drážky a 10 570 tun suchých betonových směsí. Skvělá práce měřičů OKD Ve výběrovém řízení na realizaci projektu byla vybrána dodavatelská společnost Pol-Alpex. Ražbu zajišťovaly dva kolektivy horníků, tedy zhruba 70 lidí, a to v nepřetržitém provozu 168 hodin týdně. Firma zvítězila ve výběrovém řízení díky vysoké odbornosti a zkušenostem svých pracovníků, ale i výborným referencím. Termín ukončení ražby byl stanoven na závěr roku 2012, nakonec byly chodby propojeny v předstihu. Poslední Při realizaci projektu byly poprvé v dolech OKD použity dvoulafetové vrtací vozy DH-DT. 12
Od července bude veškerá těžba lokality ČSA Dolu Karviná směřovat spojovacím překopem na moderní úpravnu uhlí na Dole Darkov. odstřel, který měl za následek probití obou ražeb, se uskutečnil v hloubce 870 metrů. Obě důlní díla na sebe navázala s přesností, jež nemá podle vedení OKD v historii firmy obdoby. Odchylky v profilech obou ražeb se pohybovaly v řádu centimetrů. Pro naše měřiče je to životní úspěch, potvrzení skvělé práce a ukázka jejich umění, vyzdvihnul umění měřičských expertů provozní náměstek Dolu Karviná Roman Dušička. Podle expertů je jednoduché propojit dílo v rámci jedné měřičské sítě. V tomto případě ale horníci razili chodbu ve dvou sítích proti sobě, ve dvou různých dobývacích prostorech. Bylo nutné provést připojovací měření, zafixovat základní body a obě sítě sjednotit. Projekt proto spadal do nejvyšší kategorie speciálního měření. Kromě špičkové práce expertů byl příčinou úspěchu také nákup nové měřicí technologie s nejvyšší možnou přesností. Unikátní systém dopravníků Odtěžení mezi doly Karviná a Darkov se bude skládat ze dvou částí. První část linky od zásobníků na 11. patře Dolu Karviná až na 9. patro Dolu Darkov bude zajištěna pěti pásovými dopravníky a dvěma článkovými vynášecími dopravníky. Jsou široké 1,4 metru, dosahují rychlosti 2,5m/s a mají hodinovou kapacitu 1500 tun. Jejich celková délka je 2925 metrů. Nejzajímavější je třetí z nich, který má délku 1755 metrů a překonává dvousetmetrové převýšení. I proto je vybaven šesti frekvenčně řízenými elektromotory, každý z nich s výkonem 250 kw, říká manažer pro infrastrukturu a logistiku OKD Marian Weiser. Dopravník zároveň umožní přepravu osob v obou směrech společně s těživem. Druhou část linky odtěžení tvoří čtyři pásové a jeden článkový dopravník mezi zásobníky Dolu Karviná. Umožní využít jejich plnou kapacitu tak, aby se dal regulovat přísun těživa ke skipu a úpravně Dolu Darkov. Ty budou muset zvládat těžbu ze tří našich dolů, nejen Darkova a Karviné, ale i ČSM. Plný monitoring jak po provozní, tak bezpečnostní stránce zajistí škála čidel, videokamery a vysokokapacitní optické přenosové sítě. Hlavní řídící centrum bude na dispečinku Dolu Darkov, vysvětluje Weiser. Práce na vybavení si vyžádají půl roku stavebních úprav a instalačních prací. Kromě zaměstnanců OKD se na nich bude podílet 12 dodavatelských firem. Výsledkem bude funkční moderní odtěžení, které od července letošního roku nahradí provoz skipového zařízení na lokalitě ČSA Dolu Karviná. Marek Síbrt 13
odpovědnost rekultivace bezpečnost technologie interview ekonomika Moravskoslezský kraj: region s perspektivou Region, v němž vyvíjí většinu svých aktivit skupina NWR, má silnou průmyslovou tradici. A sebevědomě vyhlíží do budoucna. V symbióze v něm žijí tradiční průmysl, nové hi-tech technologie, centra vzdělanosti, ale i krásná příroda Beskyd a Jeseníků. Ocelové srdce republiky, na jehož výkonu stojí budování socialismu. Region s největší koncentrací průmyslu, vysokými platy horníků a hutníků, ale také velkým množstvím lidí bez vztahu ke kraji, kteří se sem přistěhovali, často nuceně, za prací. Oblast s vysokou kriminalitou, svérázným životním stylem často prodchnutých nadprůměrnou konzumací alkoholu. Tak si představovali Ostravsko, ale vlastně celou severní Moravu a část Slezska, lidé ve zbytku tehdejšího Československa před sametovou revolucí v roce 1989. Život v kraji se za více než 23 porevolučních let změnil stejně jako jeho obraz v očích lidí v dnes už samostatné České republice. Nicméně, předsudky o něm ve zbytku republiky ve větší nebo menší míře přetrvávají, mění se jen postupně a často příliš neodpovídají skutečnosti. Náš kraj nemůže mít menší ambici než se stát nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí v zemi. A to je také můj cíl. Měl by být moderním a sebevědomým regionem, který stojí na průmyslové tradici a dokáže nabídnout lidem uplatnění. Nechceme se vzdávat historie, která k tomuto kraji patří, říká hejtman kraje Miroslav Novák. Moravskoslezský kraj dnes nejsou jen doly a hutě, už není černou a zaprášenou šmouhou na mapě republiky. Stal se dynamicky se rozvíjejícím regionem s unikátním propojením nového a tradičního průmyslu. Vzdělávací instituce produkují kvalifikovanou, především technicky orientovanou pracovní sílu, v kraji vznikají špičková technologická centra. Životní prostředí se díky rekultivacím lokalit historicky poznamenaných těžbou uhlí a investicím do snižování ekologické zátěže hutí i přes přetrvávající problémy výrazně zlepšilo. Kulturní akce pořádané v kraji se staly celorepublikovým fenoménem a strmé svahy Beskyd lákají tisíce návštěvníků, stejně jako lázně v Karlově Studánce v Jeseníkách nebo karvinském Darkově. Kraj nabízí řadu atraktivních cílů k návštěvě a volnočasovým aktivitám. Ať už jde o zmiňované hory, ostravskou zoo nebo kulturní akce ztělesněné především fenoménem Colours of Ostrava. Mnoho z těchto zážitků nabízí právě místa historicky spjatá s průmyslem. Ať zmíníme například hornické mu- Kromě průmyslových areálu je Moravskoslezský raj také místem s krásnou přírodou. Především Beskydy a Jeseníky lákají v létě i zimě návštěvníky z celé země. 14
Symbol Ostravy: industriální areál Dolní oblasti Vítkovic prochází v současnosti dynamickou proměnou a stává se centrem kultury, společenských akcí a vzdělávání. zeum v Ostravě Landek Park, unikátní industriální areál Dolní oblast Vítkovic, Dinopark v Doubravě na Karvinsku a golfový areál Lipiny u Karviné na územích rekultivovaných po ukončení těžby uhlí, nebo národní kulturní památku Důl Michal v Ostravě. Počátek rozvoje? Uhlí U začátku rozvoje původně zemědělského kraje na periferii tehdejší habsburské monarchie stálo uhlí. Počátky těžby sahají do 18. století a první hlubinný důl v ostravsko-karvinském revíru vznikl v roce 1782 (Důl Anselm na území Landek Parku v Ostravě). Zlom nastal ve 30. letech 19. století v souvislosti se začátkem výroby železa v Ostravě-Vítkovicích. Rozvoj dopravy po železnici, výroby železa a těžby uhlí region výrazně proměnily. Učinily z něj průmyslové centrum monarchie. V krátké době se desetinásobně zvýšil počet obyvatel, kteří přicházeli z venkova za prací. Vznikl unikátní provázaný řetězec těžby uhlí, jeho zušlechťování na koks, následné výroby železa a produkce finálních výrobků často s vysokou přidanou hodnotou, jako je tomu dnes například ve strojírenství. Právě tato návaznost a výhody z ní vyplývající jsou příčinou faktu, že průmysl dodnes zůstává, i přes období restrukturalizace a ukončení činnosti řady neefektivních provozů po pádu komunistického režimu, nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu. Uhlí z OKD využívají ocelářské giganty ArcelorMittal Ostrava nebo Třinecké železárny, které svou produkci dodávají dalším zpracovatelům. Ti vyrábějí, jako například Vítkovice Machinery Group, špičkové strojírenské technologie, vedlejší produkty vznikající při koksování uhlí zase využívá chemický průmysl (BorsodChem MCHZ). A mohli bychom pokračovat. Hutní průmysl v rámci země zůstal už jen v našem regionu, těžba uhlí, výroba koksu a surového železa tvoří značnou část HDP země a přímo či nepřímo zaměstnává desetitisíce lidí. Dnešní moderní doba disponuje takovými technologiemi čištění průmyslových emisí, že umožní i těmto podnikům působit v obydlených oblastech, dodává hejtman Novák. Průmysl a region: vzestupy, pády a transformace Historický význam dobývání uhlí pro region dokládá fakt, že na konci 19. století pracovala více než polovina obyvatel Ostravy v těžařském průmyslu. Obě světové války, období meziválečného Československa i následných čtyřicet let komunistického režimu s sebou přinesly mnoho zvratů a kraj výrazně poznamenaly. Nároky nacistického i komunistického režimu na těžbu uhlí a výrobu železa byly značné. Již v roce 1943 přesáhla těžba v revíru poprvé hranici 20 milionů tun, nad kterou se držela i v době plánovaného hospodářství od roku 1960 až do sametové revoluce v roce 1989. Po pádu komunistického režimu došlo k uzavírání neperspektivních, nerentabilních, případně vytěžených dolů především v ostravské části revíru a k restrukturalizaci celého oboru. Na území Ostravy bylo po útlumu provozů vytěženo poslední uhlí 30. června 1994 z Dolu Odra. Činná do současnosti zůstala karvinská část revíru a jižní část revíru na Frýdecko-Místecku, kde těží uhlí OKD. Těžba uhlí a hutě: spojeni pupeční šňůrou Těžba uhlí v kraji je neodmyslitelně spjata s výrobou železa a oceli. Rostoucí potřeby ocelářů stály u rozmachu jeho dobývání. Počátky produkce železa sahají do 17. století, kdy se vyrábělo v malých dřevou- 15
odpovědnost rekultivace bezpečnost technologie interview ekonomika Multifunkční aula GONG s kapacitou 1500 diváků vznikla z bývalého plynojemu v industriálním areálu Dolní oblasti Vítkovic. helných pecích v Podbeskydí. Na počátku 19. století začala výstavba Severní dráhy Ferdinandovy spojující Vídeň a Halič a provozy přestaly dostačovat poptávce. To bylo hlavním impulsem pro výstavbu nového závodu v tehdejší vesničce Vítkovice. Strategické místo splňovalo všechny nezbytné požadavky blízkostí naleziště černého uhlí (pozdější důl Hlubina) a blízkostí vody v řece Ostravice. Ve 30. letech 19. století začíná prudký rozvoj závodu a stává se hlavním dodavatelem materiálu pro stavbu železnice. Vyhloubením dvou jam pro dobývání ve Vítkovicích v 50. letech 19. století, začátkem těžby a vybudováním koksovny mezi dolem Hlubina a vysokými pecemi Vítkovických železáren vznikl ojedinělý průmyslový komplex od těžby uhlí přes úpravnu, výrobu koksu až k výrobě surového železa, který fungoval až do 90. let 20. století. Poslední vůz s uhlím vyjel ze zdejšího dolu 30. června 1992, jámy byly zasypány v letech 1995-96. K ukončení výroby železa došlo v roce 1998. Dnes je tento unikátní industriální komplex Národní kulturní památkou ČR a dědictvím EU jako jediný svého charakteru v Evropě. Dominanta industriální Ostravy ale nespí, ani nechátrá. Naopak začala znovu pulsovat životem a stává se jedním ze symbolů dynamických změn regionu. Sdružení Dolní oblast Vítkovice realizuje ambiciózní projekt: revitalizaci lokality s cílem na jedné straně zachovat industriální dědictví, na druhé straně dát místu moderní podobu a využití pro vzdělávací, výzkumné, kulturní a další aktivity. Je zřejmé, že se tento záměr začíná naplňovat. Areál hostí řadu hudebních festivalů, z bývalého plynojemu vznikla multifunkční aula GONG s a v bývalé VI. Energetické ústředně vznikla interaktivní expozice Svět techniky přibližující vývoj technického poznání. Výroba oceli a koksu: ekologizace provozů V roce 1942 byl položen základ ocelárny v Ostravě-Kunčicích jako součásti Vítkovických železáren. Po osamostatnění, období plánovaného hospodářství a restrukturalizaci odvětví je nyní podnik součástí gigantu ArcelorMittal. Firma patří spolu s Třineckými železárnami k největším zaměstnavatelům v kraji a dává práci tisícům lidí. Obě firmy dohromady ročně produkují zhruba 5 milionů tun surové oceli. Dolní oblast Vítkovic je symbolem proměny Moravskoslezského kraje a koexistence industriálního prostoru s moderní architekturou. Majitel Vítkovice Machinery Group Jan Světlík spatřuje právě v dalším vývoji oboru hutnictví největší riziko, ale i příležitost pro budoucí prosperitu a konkurenceschopnost kraje. Má totiž klíčový vliv na důležité obory, jako jsou hornictví a strojírenství, a proto je nezbytné jej v kraji udržet. Musíme lidem nabízet především pracovní příležitosti a možnosti výdělku. Současně se musí mít kde vzdělávat a trávit volný čas. Díky tomu pak přirozeně vzniká poptávka po dalších kvalifikovaných lidech ve školství i ve službách. Všechno souvisí se vším, základem jsou ale kvalitní pracovní příležitosti, které jsou v našem kraji spojené především s technickými obory, vysvětluje. Kraj strategických investic Kraj se stal strategickým místem pro investice významných světových firem, které sem přilákala infrastruktura průmyslových zón, úroveň občanské vybavenosti, kvalifikovaný personál a konkurenceschopná výše nákladů. Automobilka Hyundai postavila poblíž Frýdku-Místku svůj nejmodernější závod na světě, který ročně produkuje 300 000 aut. Její investice s sebou přitáhla řadu dalších firem, které zaměstnávají tisíce lidí v zónách v Ostravě-Hrabové, Mošnově, Nošovicích, Kopřivnici, Českém Těšíně a Třinci a vyrábějí komponenty pro automobily z celého světa. Do kraje zamířili díky kvalifikované pracovní síle i výrobci špičkových hi-tech technologií. Například v zóně v Kopřivnici sídlí výrobce luxusní elektroniky Bang & Olufsen, v Ostravě otevřela svou pobočku finská softwarová společnost Tieto, která zaměstnává téměř 2 000 lidí. Ve městě také sídlí jedno ze šesti globálních center sdílených služeb průmyslového gigantu Siemens s 500 zaměstnanci. Automobilka Hyundai se rozhodla postavit svůj nejmodernější závod v průmyslové zóně v Nošovicích poblíž Frýdku-Místku. 16
Pustevny v Beskydech jsou oblíbeným cílem turistů. Proslavily je mimo jiné stavby světoznámého secesního architekta Dušana Jurkoviče. VŠB-TU Ostrava je spolu s dalšími univerzitami v kraji (Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě) líhní kvalifikovaných odborníků, kteří jsou největším kapitálem a nadějí kraje do budoucna. V jejím areálu vznikl Vědecko-technologický park, který umožňuje začínajícím podnikatelům vstup na trh, poskytuje jim podmínky pro úspěšný rozvoj nápadů včetně poradenství a dalších výhod. V areálu školy byla v lednu roku 2013 zahájena výstavba superpočítačového centra IT4Innovations za 1,8 miliardy korun. Centrum bude jedním z nejvýkonnějších v Evropě a má sloužit především k provádění náročných výpočtů matematického modelování s uplatněním například pro automobilový průmysl, ale i pro tradiční průmyslové obory. Stav ovzduší a pracovní místa Co obyvatele kraje nejvíce trápí? V čem jsou největší rizika? Většina autorit se shodne na dvou oblastech: nedostatek pracovních míst a problémy s ovzduším především v zimním období. Stav ovzduší není dobrý, i když za posledních dvacet let došlo k výraznému zlepšení. Emisní hodnoty naměřené před dvaceti lety byly mnohonásobně vyšší, než jsou dnes. Naším cílem je dosáhnout dalšího zlepšování životního prostředí systematickými účinnými opatřeními na lokální, regionální i mezinárodní úrovni, vysvětluje Novák. Fakta jeho slova potvrzují. Například ArcelorMittal Ostrava investoval stovky milionů korun do ekologizace koksovny, za miliardu korun také pořídil v roce 2011 tkaninový filtr snižující emise prachu ročně o 200 tun. Třinecké železárny koncem roku 2012 oznámily, že v průběhu tří let dokončí ekologické projekty za více než dvě miliardy korun. Dceřiná firma NWR, společnost OKK Koksovny, v roce 2011 otevřela novou koksárenskou baterii vybavenou špičkovou technologií a dodržující nejpřísnější normy v oblasti ochrany životního prostředí. Další investice do ekologizace průmyslových provozů nicméně zůstávají klíčovým úkolem do budoucna. Budoucnost: kvalifikovaná pracovní místa Vytváření nových pracovních příležitostí a vzájemně přínosná spolupráce tradičních a nových průmyslových odvětví se silným ohledem na životní prostředí jsou klíčovým předpokladem pro to, aby byl region dobrým a atraktivním místem pro život i v budoucnu. Musíme lidem nabízet především pracovní příležitosti a možnosti výdělku. Obyvatelé regionu se musí mít kde vzdělávat, pracovat, rozvíjet a vydělávat peníze. Pokud jim to neposkytneme, budou z kraje odcházet jinam. A to si nemůžeme dovolit, bez schopných lidí nemá náš region šanci na úspěch, tvrdí Světlík. Budeme dále průmyslovou oblastí země, ale takovou, která má šanci uspět i v budoucnu. Je to mimo jiné cesta, jak zde udržet mladé lidi a jak být konkurenceschopným regionem, uzavírá Novák. Marek Síbrt 17
odpovědnost rekultivace bezpečnost technologie interview ekonomika Auto za dobrý nápad? Proč ne Program trvalého zlepšování v OKD pokračoval úspěšně i v roce 2012. Firma díky němu ušetřila 216 milionů korun a aktivní zlepšovatele ocenila. Vlastní iniciativa, aktivita a smysluplný nápad zaměstnanců mohou snížit fyzickou náročnost práce, zvýšit její efektivitu, přinést významné finanční úspory, ale především významně přispět k dalšímu zvyšování úrovně bezpečnosti práce a pracovních podmínek. To jsou základní předpoklady, s nimiž skupina NWR ve svých dceřiných společnostech v roce 2009 zahájila proces Continuous Improvement. Jeho cílem je povzbudit aktivitu zaměstnanců v podávání zlepšovacích návrhů, se osvědčil, a proto se nadále rozvíjí. Zaměstnanci mohou své nápady na inovace podávat písemně ve čtyřech jazycích: česky, slovensky, polsky a anglicky. To otevřelo cestu k zapojení do procesu CI také pracovníkům z dodavatelských firem, především z Polska. Na každém dole byla vytvořena pozice manažera pro Continuous Improvement a v OKD v roce 2012 pracovalo 144 interních konzultantů, jejichž úkolem bylo vést zlepšovací týmy, případně motivovat k účasti v procesu radou nebo konzultací další zaměstnance. Zlepšovací návrhy jako cesta k úsporám V roce 2012 podali zaměstnanci 847 návrhů, z nichž bylo 542 uznáno smysluplnými. Více než 400 z nich se již uskutečnilo, další více než stovka se právě uvádí do praxe. Specializované optimalizační týmy vytvořené na každém dole OKD loni přišly s dalšími 74 projekty na zlepšení. Tři čtvrtiny nápadů ze strany zaměstnanců se v roce 2012 týkaly možností zlepšení na důlních pracovištích, zbytek na povrchových. A co je důležité, polovina námětů měla pozitivní vliv na zvýšení bezpečnosti a zkvalitnění podmínek a prostředí na pracovišti. To, že kreativita zaměstnanců je pro firmu přínosná také ekonomicky, dokládá fakt, že v roce 2012 činily celkové úspory vzešlé z návrhů podaných ve zmíněném roce, a částečně i z roku 2011, téměř 216 milionů korun. Od roku 2009 přinesly nápady a projekty úspory v provozních nákladech za více než 850 milionů korun, říká manažer OKD odpovědný za procesu Continuous Improvement Ivan Brodský. Ocenění motivovaných zaměstnanců Firma si aktivních zaměstnanců váží, a proto je za jejich úspěšné nápady dokáže ocenit. Stanovila konkrétní systém, který jednoznačně definuje výši odměny, která zaměstnanci za jeho návrh náleží. Každý zaměstnanec, který podal v daném roce smysluplný návrh na zlepšení, má nárok na odměnu 1 000 Kč. Výše další prémie závisí na celkovém přínosu, který realizace jeho myšlenky firmě přinese. Například opatření, které firmě ušetří jeden milion korun, znamená pro zaměstnance mimořádnou odměnu ve výši minimálně 10 000 Kč. Společnost OKD takto svým zaměstnancům v roce 2012 vyplatila více než 2,5 milionu korun. Ocenění ale nemá pouze finanční charakter. Na jednotlivých dolech mají úspěšní inovátoři možnost další Continuous us Improvement odměny za své návrhy, když se každoročně losuje o atraktivní ceny, jako jsou poukaz na rodinnou dovolenou nebo nákup elektroniky. Jako mimořádná motivační odměna se každoročně losuje automobil Škoda Fabia, přičemž šanci V roce 2012 podali zaměstnanci 847 návrhů, z nichž bylo 542 uznáno smysluplnými. Více než 400 z nich se již uskutečnilo, další více než stovka se právě uvádí do praxe. na výhru mají všichni pracovníci, kteří se do projektu zapojí s návrhem, který je klasifikován jako smysluplný. V podmínkách OKD se proces CI jednoznačně osvědčuje a chceme v něm pokračovat i v dalších letech. V průběhu času se dostal do povědomí zaměstnanců, a ti začali o tom, jak si ulehčit práci, udělat ji efektivnější a bezpečnější, více přemýšlet. A o to nám jde především. Navíc, úroveň kvality podaných návrhů se v čase zvyšuje, uzavírá Brodský. Marek Síbrt 18
Mechanik Dolu Karviná Kamil Pavlíček získal mimořádnou odměnu Škodu Fabia za nápad na vytvoření 1 společného odtěžení ze 3 čeleb, který ušetřil 5 pohonů a 770 metrů pásu. Trochu matematiky a úspora v milionech Na jaře minulého roku byla převedena část těžby Dolu ČSM z důvodů zvýšení efektivity podzemním překopem na Důl Darkov. Těžba tak v některých momentech překračovala kapacitu skipové nádoby, kterou uhlí směřuje na povrch. Tato situace se musela nutně řešit. A povedlo se: díky detailní analýze stavu a logickému uvažování řešitelského týmu Jaroslava Kovala a Petra Zembola z Dolu Darkov. Jejich nápad dokázal zkrátit cyklus jízdy dopravních nádob na skipovém zařízení Mí 4 Sever o 5,3 s ekundy. Pouhých pět sekund, ale úspory sahají k milionům. Stačí jednoduché počty. Zásluhou zkrácení doby jízdy se počet výtahů za hodinu zvýší o 1,03. Těžní zařízení je v provozu každý den 17,5 hodiny. Denně tak vyjede na povrch o 18 nádob více. Při kapacitě 32 tun na výtah se pak jedná o 570 tun denně navíc. Cyklus jízdy dopravních nádob inovátoři rozdělili do několika částí. Jejich rozjezd je daný typem a výkonem motoru těžní věže a není možné ho nijak zvlášť ovlivnit. Samotný pohyb nádoby v jámě dosahuje 14 metrů za sekundu. Ačkoliv by těžní stroj zvládl i větší rychlost, technický stav věže ji nedovoluje. Bezpečnost musí být na prvním místě. Zůstává tak dojezd nádob: Ten je řízený programovatelným automatem, který nastavil výrobce. Po důkladné analýze jsme zjistili, že doba dojezdu by se dala zkrátit. V souvislosti s naším nápadem jsme kontaktovali výrobce, a ten řídící program automatu podle něho zkrátil, říkají autoři návrhu. Úprava softwaru za pár desítek tisíc tak přináší milionové úspory. Zkrácením dopravního cyklu výtahu dochází z prostého důvodu k průběžným úsporám. Na stejný objem těživa je těžní zařízení v provozu kratší dobu. 19
odpovědnost rekultivace bezpečnost technologie interview ekonomika Eliminace dopadů činnosti na životní prostředí je pro NWR zásadní Ochrana životního prostředí a zahlazování následků hornické činnosti patří k důležitým pilířům zajištění udržitelného rozvoje NWR. Je to nezbytné pro udržení společenského souhlasu s podnikáním firmy. V důsledku hornické činnosti dochází například k poklesům, při nichž se terén dostává pod úroveň hladiny spodní vody. Tyto negativní dopady hlubinného hornictví zmírňují různé rekultivační akce. Další důležité otázky ochrany životního prostředí zahrnují emise, energetickou náročnost, problematiku vodohospodářství a nakládání s odpady. Biodiverzita a rekultivace Než se zahájí činnost jakéhokoli dolu, je nutné příslušným úřadům předložit dva důležité dokumenty: podklady pro posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a detailní plán otvírky, přípravy a dobývání. Tyto dokumenty hodnotí vlivy projektu na životní prostředí, ochranu zdraví obyvatel, biodiverzitu a všechny chráněné oblasti ovlivněné hornickou činností. Vzhledem k tomu, že se při posuzování vlivů na životní prostředí stáváme účastníky řízení, jsou veškeré dotazy nebo připomínky státních orgánů a institucí, měst a obcí, neziskových organizací, jednotlivců či jiných případných účastníků řízení řešeny tak, aby bylo dosaženo všestranně akceptovatelného kompromisu. Řízení je ukončeno rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ČR. Dohoda klade na společnost NWR konkrétní požadavky a zainteresovaným stranám (stakeholdery) slouží jako záruka, že nedojde k narušení biodiverzity v dané oblasti. Všechna řízení společnosti NWR v České republice, včetně připomínek účastníků a konečných rozhodnutí, jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách České informační agentury životního prostředí (www.cenia.cz/eia). V ochraně biodiverzity hrají zásadní roli sanace a rekutlvace území, kde byla ukočena těžba. Cíle rekultivačních akcí se nastavují v několika krocích, od přípravy koncepce po získání povolení místních úřadů. V roce 2011 jsme ukončili rekultivační akce na území o rozloze 111 hektarů a vynaložili jsme na ně 7 milionů eur. Celková rozloha území, jež bylo od roku 1993 rekultivováno, představuje 1 678 ha. Pomohli jsme vytvořit nové krajinné oblasti i území pro volnočasové a rekreační vyžití obyvatel. Naším cílem je soustředit do roku 2015 rekultivační projekty do několika velkých sanačně-rekultivačních akcí. V současné době se připravuje nebo uskutečňuje 87 různých projektů. Při provádění rekultivačních akcí jsme otevřeni návrhům našich stakeholderů jedním z hlavních projektů, ukončených v roce 2012, byla výstavba golfového areálu Golf Resort Lipiny. Rekultivované území na ploše 51 ha nyní nabízí devítijamkové golfové hřiště. To se v budoucnu postupně rozšíří až na kompletních Kvalita vody na čerpací stanici Sovinec se pravidelně kontroluje. osmnáct jamek. Projekt stál více než 7,2 milionů EUR, z nichž 26 % financovala Evropská unie. Dalším dokončeným projektem byl Dinopark. Na území rekultivovaném pro výstavbu Dinoparku o rozloze 151 ha návštěvníky zaujme 70 modelů prehistorických zvířat v životní velikosti, které se pohybují a vydávají reálné zvuky! V parku se nachází také 3D kino, muzeum, obchod s upomínkovými předměty a restaurace. Dinopark byl dokončen v roce 2009 a každoročně sem zavítá téměř 200 000 návštěvníků. Rekultivační akce Lipiny golfové hřiště, rozloha: 51 ha. 20