II. MOLEKULOVÁ FYZIKA 1. Základy termodynamiky III

Podobné dokumenty
II. MOLEKULOVÁ FYZIKA 1. Základy termodynamiky III

Termodynamické zákony

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Termodynamika. Děj, který není kvazistatický, se nazývá nestatický.

LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn

1.4. II. věta termodynamiky

IDEÁLNÍ PLYN 14. TEPELNÉ STROJE, PRVNÍ A DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

9. Struktura a vlastnosti plynů

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

CHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter.

Teplo, práce a 1. věta termodynamiky

metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.

Zpracování teorie 2010/ /12

Termodynamika 1. UJOP Hostivař 2014

Základy molekulové fyziky a termodynamiky

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Termodynamika a živé systémy. Helena Uhrová

Mol. fyz. a termodynamika

ÚVOD DO TERMODYNAMIKY

soustava - část prostoru s látkovou náplní oddělená od okolí skutečnými nebo myšlenými stěnami okolí prostor vně uvažované soustavy

Termodynamické zákony

TEPLO A TEPELNÉ STROJE

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

FYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika

3 Mechanická energie Kinetická energie Potenciální energie Zákon zachování mechanické energie... 9

Molekulová fyzika a termodynamika

13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi

FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 2. ČÁST

Vnitřní energie, práce, teplo.

Termomechanika 4. přednáška

Zákony ideálního plynu

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

Teplota a její měření

dq = 0 T dq ds = definice entropie T Entropie Při pohledu na Clausiův integrál pro vratné cykly :

Vnitřní energie, práce a teplo

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

SVOBODA, E., BAKULE, R.

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

Práce, výkon, energie

T0 Teplo a jeho měření

10. Energie a její transformace

Energie, její formy a měření

Termomechanika 5. přednáška

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013

Termomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK

VZOROVÝ ZKOUŠKOVÝ TEST z fyzikální chemie( 1

Thermos teplo Dynamic změna

Joulův-Thomsonův jev. p 1 V 1 V 2. p 2 < p 1 V 2 > V 1. volná adiabatická expanze nevratný proces (vzroste entropie)

6. Jaký je výkon vařiče, který ohřeje 1 l vody o 40 C během 5 minut? Měrná tepelná kapacita vody je W)

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

Termodynamika. Martin Keppert. Katedra materiálového inženýrství a chemie

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

Práce, výkon, energie

du dq dw je totální diferenciál vnitřní energie a respektive práce. Pokud systém může konat pouze objemovou práci platí OCHV

ÚVODNÍ POJMY, VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

CHEMICKÁ ENERGETIKA. Celá termodynamika je logicky odvozena ze tří základních principů, které mají axiomatický charakter.

2.1 Empirická teplota

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo

Druhý a třetí zákon termodynamiky

Práce, energie a další mechanické veličiny

Molekulová fyzika a termika:

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. II. Termodynamika

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 4. Postulát, že nedochází k výměně tepla má dopad na první větu termodynamickou

Tep e e p l e né n é str st o r j o e e z po p h o l h ed e u d u zákl zá ad a n d í n h í o h o kur ku su r su fyzi f ky 3. 3 Poznámky k přednášce

8. Chemické reakce Energetika - Termochemie

přednáška č. 6 Elektrárny B1M15ENY Tepelné oběhy: Stavové změny Typy oběhů Možnosti zvýšení účinnosti Ing. Jan Špetlík, Ph.D.

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie

Cvičení z termomechaniky Cvičení 7.

Jméno: _ podpis: ročník: č. studenta. Otázky typu A (0.25 bodů za otázku, správně je pouze jedna odpověď)

Termodynamika ideálního plynu

Fluktuace termodynamických veličin

Otázky Termomechanika (2014)

FYZIKA I cvičení, FMT 2. POHYB LÁTKY

Úvod do laserové techniky

Transkript:

II. MOLEKULOVÁ FYZIKA. Základy termodynamiky III

Obsah Cyklický děj. epelné stroje. Základní formulace. zákona D. Carnotův cyklus. Ottův cyklus. Stirlingův motor. Účinnost D strojů. Účinnost vratného a nevratného CC. ermodynamická teplotní stupnice. Clausiova rovnost a nerovnost. Zavedení entropie. Změny entropie při cyklickém ději. Obecná formulace. zákona D. Boltzmannův vztah pro entropii. Princip maxima entropie.

Asymetrie mezi prací a teplem práce zvětšení energie potenciální, kinetické, elektrické, magnetické, chemické,... energii možno uskladnit a znovu přeměnit v práci souvisí s jednotným pohybem částic teplo zvýšení teploty tuto energii nelze znovu úplně přeměnit v práci souvisí s neuspořádaným pohybem částic asymetrií mezi prací a teplem se zabývá.zd 3

Cyklické stroje Proč cyklické/kruhové děje? běžná je produkce práce spojená se změnou stavu stroje perpetuum mobile (. druhu) se musí po vyprodukování práce vrátit do původního stavu, aby bylo zřejmé, že se cyklus může opakovat S. ZD: při cyklickém ději je dodané teplo rovno vykonané práci, protože vnitřní energie U je stavová veličina du ; du 0; běžná symbolika cyklického stroje: teplejší lázeň o teplotě chladnější lázeň o teplotě stroj S přijme během cyklu teplo od teplejší lázně, předá teplo chladnější lázni a vykoná práci šipky udávají směr toku energie = + vratný stroj: existuje stroj obrácený, kde šipky mají opačný smysl 4

Skládání cyklických strojů konkrétní stroje se liší teplotami pracovních lázní a velikostmi, a důležité jsou vzájemné poměry, a : při skládání se užijí různé násobky strojů nakonec lze výsledek případně vykrátit příklad ukazuje spojení strojů dvou typů 3 stroje prvního typu 5 strojů druhého typu krácením se výsledek nijak nemění 5

ypy tepelných strojů tepelný stroj parní stroj, spalovací motor, plynová turbína apod. chladnička dodáním práce přenese teplo z chlazeného prostoru do okolní chladničky tepelná pumpa dodáním práce přenese teplo z chladného okolí do vytápěného prostoru tepelný měnič propojení tepelného stroje s chladničkou, např. plynová chladnička, kde představuje ohřev plynovým hořákem, výparník v chlazeném prostoru, a chladiče na teplotě okolí. 6

Nevratné tepelné stroje vedení tepla z teplejšího na chladnější těleso přes diatermickou stěnu nevyžaduje dodání práce přeměna práce v teplo (ohřívání lázně prací) běžný proces v mechanických strojích nebo elektrických zařízeních nemá smysl označovat ohřívaný objekt jako chladnější nebo teplejší 7

Formulace. D zákona Sadi Carnot: Práci může stroj konat, pokud teplo (fluidum) přes něj přechází z teplejšího na studenější těleso. Clausius (850) a homson (Kelvin 85) alternativní formulace: Clausius: Nelze (cyklickým procesem) přenášet teplo z chladnějšího tělesa na teplejší, aniž se dodá práce (která se změní na teplo). homson: Nelze (cyklickým procesem) odnímat jednomu tělesu teplo a měnit je v kladnou práci, aniž přitom přejde nějaké teplo z tělesa teplejšího na chladnější. homson poukázal na důležitost chladného rezervoáru, i když ho většina tepelných strojů té doby neobsahovala jako konstrukční součást. 8

Formulace. D zákona Z. ZD lze z nich odvodit řadu kvantitativních závěrů, i když formulace mají formu zákazu pouze kvalitativní ráz důležitý je požadavek na cykličnost jednorázově přeměnit teplo v práci není problém Další ekvivalentní formulace. ZD: Ostwald: zavedl perpetuum mobile. druhu, které mění teplo (jediné lázně) v práci (v souladu s.zd) pak formuloval. ZD: Nelze sestrojit PM Planck (930): Je nemožné sestrojit periodicky pracující stroj, který by trvale vykonával kladnou mechanickou práci pouze ochlazováním jednoho tělesa, aniž přitom dochází k jiným změnám v okolních tělesech. Carathéodory (909): V každém okolí stavu teplotně homogenního systému existují stavy, k nimž se není možno libovolně přiblížit adiabatickou změnou stavových parametrů. ( Existují adiabaticky nedosažitelné stavy.) 9

Formulace. D zákona důkazy ekvivalence základních formulací: stroj zakázaný homsonem + chladnička stroj zakázaný Clausiem stroj zakázaný Clausiem + tepelný stroj stroj zakázaný homsonem 0

Carnotův cyklus samotná izoterma nebo adiabata cyklicky: =0, =0 A cyklicky: =0, =0 A A není možný, protože různé adiabaty se neprotínají A není možný, protože izotermy se nemohou pro různé teploty protínat nejjednodušší cyklus ( & A) schopný měnit teplo na práci je A A: -, 3-4 izotermy (koná se/dodává práce v kontaktu s teplotním rezervoárem resp. ) -3, 4- adiabaty (koná se/dodává práce při zcela izolovaném pístu) p 4 existují i jiné cykly (ne CC) např. adiabaty & izochory (Ottův c.) 3 V

Ottův cyklus 4-dobý spalovací motor A sání B komprese C expanze D - výfuk By UtzOnBike (3D-model & animation: Autodesk Inventor) (Own work) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/bysa/3.0/)], via ikimedia Commons

Stirlingův motor izotermická expanze (příjem tepla zdroje) izochorické chlazení (přepouštění) izotermická komprese (teplo do chladiče) izochorický ohřev (přepouštění) : expanzní a kompresní válec; mezi regenerátor : společný válec a displacer ( přeháněč ) výhody: libovolný zdroj tepla jednoduchost, spolehlivost účinnost až 40%, vysoká životnost žádné ventily, tichý chod nevýhody: vysoké pracovní teploty a tlaky (nutné pro zvýšení účinnosti) nutné těsnění pístu pro zachování natlakování malý výkon na jednotku hmotnosti obtížná regulace výkonu, vysoká cena zajímavé využití: švédská armádní ponorka By Van helsing (Own work) [GFDL (www.gnu.org/copyleft/fdl.html), CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/) or CC-BY-.5 (http://creativecommons.org/licenses/by/.5)], via ikimedia Commons Zephyris at the English language ikipedia [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC-BY-SA- 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], via ikimedia Commons 3 YK imes at en.wikipedia [GFDL (www.gnu.org/copyleft/fdl.html), CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/) or CC-BY-.5 (http://creativecommons.org/licenses/by/.5)], from ikimedia Commons

Složený Carnotův cyklus složení elementárních CC typu A A například cyklus A-D-E-H-A je složen z cyklů A-B-G-H-A, B-C-F-G-B a C-D-E-F-C, kde dráhy B-G a C-F jsou probíhány vždy tam a zpět vykonaná práce je součtem dílčích prací (ploch) tento princip lze použít s požadovanou přesností na libovolný obecný uzavřený cyklus určující je velikost ohraničené plochy (vykonaná práce), nikoliv délka hranice! obrysová křivka je pak nahrazena ozubenou lomenou čarou (která nemůže být kratší) 4

Účinnost D strojů účinnost = užitečná energie/celková dodaná energie v případě parního/tepelného stroje jde o poměr vykonané práce a dodaného tepla z teplejší lázně na základě. ZD dostaneme očekáváme účinnost pro chladničku je užitečné odčerpané teplo, dodaná je práce chladicí faktor může být větší i menší než jedna u tepelné pumpy je užitečné teplo přenesené do vytápěného prostoru, dodaná je práce topný faktor je nutně větší než jedna 5

Účinnost vratného Carnotova stroje Věta: Libovolné dva vratné stroje vyměňující teplo mezi lázněmi týchž (empirických) teplot a (a ničím jiným), mají stejnou účinnost (, ). proto nezáleží na konstrukci, médiu a dalších parametrech rozumí se, že jde o Carnotovy stroje podle předpokladu je kontakt s lázněmi izotermický a přechod mezi lázněmi probíhá bez přenosu tepla Důkaz: Předpokládejme, že stroj S A má vyšší účinnost než S B : Propojme (s případným násobením ) stroj S A s obráceným S B (tepelná pumpa) Vzniklý stroj přenáší z chladnější do teplejší lázně teplo spor s. ZD B B B A A A B B A A B B A A B A ; ; ; A B A B 6

Účinnost nevratného stroje Předchozí důkaz byl založen na obrácení chodu stroje s menší účinností. Proto nemůže mít vratný stroj menší účinnost než stroj nevratný. Opačná nerovnost není s ničím ve sporu. Věta: Účinnost libovolného nevratného stroje je menší než účinnost vratného stroje pracujícího s lázněmi týchž teplot: nevratný vratný 7

ermodynamická teplotní stupnice, absolutní teplota zvolme libovolnou empirickou teplotní stupnici ukážeme dále, že existuje funkce () dovolující vyjádřit účinnost Carnotova stroje pracujícího mezi lázněmi o teplotách a > takto: (, ) ; k ( ) (*) k a ukážeme, že funkce má rovněž vlastnosti empirické teploty (**) navíc její definice není závislá na volbě teploměrné látky ani na konkrétní konstrukci tepelného stroje požadujeme pouze, aby stroj byl vratný novou teplotu nazveme (absolutní) termodynamickou teplotou 8

ermodynamická teplotní stupnice zapojme dva vratné stroje A a B mezi lázně 3, a, ( 3 > > ) slaďme je tak, aby A se rovnalo B pak lze oba stroje nahradit jediným strojem C mezi lázněmi 3, platí následující vztahy: 3A ik 3C ; k i A ik B ; ; k i B ; C ( ) ( )( stroje jsou vratné, ostatní informace (o typu stroje) nepodstatné: ( 3) ( 3)( ) ; 3C 3C (zákonitost svazuje účinnosti propojených strojů) dosazením (*) dostaneme a tedy, což platí (*) znamená, že nová teplota bude úměrná vyměněnému teplu pokud teplo i roste s empirickou teplotou i, pak také i roste s teplotou i (**) 3A 3A k ik i B ik B ) k i 3 3 pak pro pevně zvolenou teplotu 3 vyjdou a jednoznačně: (účinnost 3k se určí z podílu přenesených tepel nepraktické ale možné) ( 3 k 3 k ) 9

ermodynamická teplotní stupnice stupnice je určena až na multiplikativní faktor (velikost jednotky) definice termodynamické teploty je volena tak, aby stupeň Kelvina odpovídal stupni Celsia podobně existuje Rankinova stupnice, jejíž stupeň odpovídá stupni Fahrenheita vztažným bodem může být teplota trojného bodu vody (73,6 K) postup měření (principiálně realizovatelný): mám teplotu 3 (trojný bod vody), přiřadím jí hodnotu 73,6 K teplotu chci změřit mezi lázně vložím vratný stroj a na základě mechanických měření (ekvivalence tepla a práce) určím jeho účinnost 3k a z ní vypočtu jednoznačně výhoda termodynamické definice teploty oproti plynové teplotě: nezávisí na empirických vlastnostech látek (odchylky chování reálných plynů za nízkých teplot) není založena na vlastnostech neexistujícího ideálního plynu i když měření pomocí tepelného stroje může být obtížné, problém můžeme pokládat za technický nikoli principiální 0

Clausiova rovnost účinnost vratného Carnotova stroje lze zapsat pomocí velikostí předaných tepel i pomocí teplot lázní ( < ) konvence: >0... teplo přijaté strojem <0... teplo strojem odevzdané podíl tepla a teploty bývá také označován jako redukované teplo součet redukovaných tepel ve vratném Carnotově cyklu je roven nule 0 libovolný vratný cyklus je možné aproximovat elementárními vratnými CC, jejichž lázně pokryjí celý interval teplot velkého cyklu sečtením tepel vyměněných se všemi lázněmi i i i 0 zjemněním dělení (infinitezimální elementární cykly) dostaneme Clausiovu rovnost platnou pro vratné cyklické děje rovnici lze považovat za matematické vyjádření. ZD 0

Clausiova nerovnost obdobně lze postupovat i pro nevratné cykly účinnost nevratného Carnotova stroje zapsaná pomocí velikostí nevratně předaných tepel musí být menší než účinnost zapsaná pomocí teplot lázní ( < ) ta by platila pro vratný stroj konvence: >0... teplo přijaté strojem <0... teplo strojem odevzdané součet redukovaných tepel v nevratném Carnotově cyklu je záporný libovolný nevratný cyklus aproximujeme nevratnými elementárními CC, jejichž lázně pokryjí celý interval teplot velkého cyklu sečtením tepel vyměněných se všemi lázněmi zjemněním dělení (infinitezimální elementární cykly) dostaneme Clausiovu nerovnost platnou pro nevratné cyklické děje teplota zde označuje teplotu lázně, která v nevratném případě nemusí být v rovnováze s teplotou soustavy i i i ; k i i i i i i ki k i 0 0 0

Zavedení entropie body a propojeny dvěma různými vratnými ději zároveň uvažujme vratný cyklus Clausiova rovnost: I 0 I () I () II () II () I () I () II () II () I () I () II () II () tento děj obrátíme II pro vratné děje nezávisí integrál výrazu / na dráze totální diferenciál / je integrační faktor pro můžeme zavést novou stavovou veličinu S, budeme ji nazývat entropií ds ; S S S () () 3

Entropie při nevratném ději body a propojeny nevratným dějem I a vratným II zároveň uvažujme obecný nevratný cyklus Clausiova nerovnost: 0 I () I () i I () I () II () II () i II () II () II () II () ds I () I () i II () II () jen tento děj můžeme obrátit! S I i II vztah mezi (úplným) diferenciálem entropie ds a výrazem i / i ds v případě nevratného děje znamená teplotu lázně, která v nevratném případě nemusí být v rovnováze s teplotou testovaného systému 4

Entropie adiabatického systému z definice entropie plyne, že vratný adiabatický děj zachovává entropii 0 0 () () () () ds S v případě nevratného adiabatického děje vždy entropie roste i 0 0 () () i () () ds S pro libovolný adiabatický děj platí S 0 připomeňme, že entropie okolí se nemění, protože neprobíhá výměna tepla mezi systémem a okolím takže celková entropie S total (systém + okolí) tedy také nemůže klesnout ukážeme dále, že v okolí každého stavu systému existují takové stavy, do nichž se systém nemůže dostat adiabatickým dějem, tj. existují adiabaticky nedosažitelné stavy (viz Carathéodoryho formulace. ZD) 5

Adiabaticky nedosažitelné stavy adiabatické expanze plynu viz grafy p- proces ()-() erzibilní (kvazistatický) U ; 0 S 0; S S proces ()-(3) ierzibilní (děj nelze zakreslit) odevzdá méně práce než ()-(), proto je úbytek vnitřní energie menší a koncová teplota zůstane vyšší U 3 i U i i proces (3)-() erzibilní izobarické ochlazení 0 S S ; U i ; ; i i U 0 i princip maximální práce U () S3 (3) 0 ΔU ΔU i entropie stavů (), () a (3) S S S3 všechny stavy, jichž systém může adiabatickou expanzí dosáhnout, leží napravo od erzibilního děje šrafovaná oblast je adiabaticky nedosažitelná (expanzí) 6

Adiabaticky nedosažitelné stavy adiabatické komprese plynu viz grafy p- proces ()-() erzibilní (kvazistatický) U S 0; S ; S 0 proces ()-(3) ierzibilní (děj nelze zakreslit) vyžaduje více práce než ()-(), proto je úbytek vnitřní energie menší a koncová teplota zůstane vyšší U 3 i U i i proces (3)-() erzibilní izobarické ochlazení 0 S S ; U i ; ; i i U 0 i U princip minimální práce () S3 (3) 0 entropie stavů (), () a (3) S ΔU S S3 ΔU i všechny stavy, jichž systém může adiabatickou kompresí dosáhnout, leží napravo od erzibilního děje šrafovaná oblast je adiabaticky nedosažitelná (oblasti shodné pro kompresi i expanzi) 7

Entropie cyklického děje vratný Carnotův cyklus: Clausiova rovnost výměna tepla probíhá jen při izotermických dějích 0; 0; 0 entropie okolí přírůstek entropie teplejší lázně je ΔS <0 (klesne) přírůstek entropie chladnější lázně je ΔS = -ΔS (vzroste), i když teplo předané chladnější lázni je menší (podle účinnosti) stroj na konci cyklu ve výchozím stavu (stejná entropie) celková entropie se zachovává S S 0; total S ; S S 0 S S 0 0 ; S uvažujme cyklický stroj, zakázaný homsonovou formulací.zd, tzn. měnící všechno teplo v práci během cyklu by snižoval entropii (jediné užité) lázně S 0. ZD zakazuje procesy, při nichž klesá celková entropie 8

Entropie cyklického děje nevratný Carnotův cyklus: vyjdeme z Clausiovy nerovnosti výměna tepla jen při izotermických dějích i i změna entropie okolí pro oba nevratné izotermické děje 0 0 změna entropie za celý cyklus i i i S; S 0 i i 0 S S total S i i S 0 stroj po proběhnutí cyklu ve výchozím stavu (stejná entropie) celková entropie S total se zvyšuje 9

Obecná formulace. D zákona Clausius (865): Celková entropie vesmíru roste při každé spontánní změně: ΔS total 0. bilance tepla a práce musí vyhovovat.zd v případě každého přenosu tepla zároveň dochází k přenosu entropie z. ZD plyne, že systém stejné množství entropie, jaké odebírá od okolí, na jiném místě zase do okolí vrací (vratné procesy) v případě nevratného procesu systém vrací do okolí dokonce více entropie než odebírá (produkce entropie uvnitř systému; okolí žádnou entropii neprodukuje) entropie určuje kvalitu tepelné energie roste s neuspořádaností výměna (menšího) tepla s chladnou lázní entropie větší v poměru k teplu analogie slabého kýchnutí v klidné knihovně malé teplo způsobí podstatný nárůst neuspořádanosti v relativně uspořádaném systému výměna (většího) tepla s teplou lázní entropie menší v poměru k teplu analogie silného kýchnutí na rušné ulici velké teplo způsobí stejný nárůst neuspořádanosti v systému, který je už i tak silně neuspořádán 30

Statistický význam entropie entropie ~ míra neuspořádanosti, resp. neurčitosti izotermické zvětšení objemu plynu rozložení molekul a jejich konstantní energie do většího objemu zmenší se uspořádanost (roste neurčitost stanovení polohy a energie jednotlivých částic) z pohledu kvantové mechaniky: molekula = částice v krabici přípustné energetické hladiny vlnové délky stojatých vln mezi pevnými stěnami se převedou na energii při teplotě hladiny energie zaplněny velkými počty částic, obsazení hladin určeno Boltzmannovým rozdělením podstatný výsledek M: při vzdalování stěn hodnoty energií klesají a rozestupy hladin se zmenšují při zvětšování krabice (zahušťování hladin) se Boltzmannovo rozdělení rozprostírá přes více energetických hladin přitom se zvyšuje neurčitost stanovení, na které hladině se nachází naslepo vybraná částice tuto neurčitost označujeme jako neuspořádanost (disorder) rozložení energetických hladin Boltzmannova rozdělení v různě velkých systémech obdobně roste entropie při vzrůstu teploty při vyšší teplotě má Boltzmannovo rozdělení delší chvost, což znamená rozložení energií do většího počtu hladin 3

Boltzmannův vztah pro entropii rozdělme systém S na části S a S : entropie aditivní entropie úměrná počtu možných realizací stavu (počtu mikrostavů) počty mikrostavů (nejdetailnější informace polohy, energie) multiplikativní S S S. logaritmus převádí multiplikativní veličinu na aditivní: S k ln příklad: kostka 6 možných výsledků (mikrostavů) kostky 36 možných výsledků (mikrostavů) 3 3 4 4 5 5 6 6 3 3 4 4 5 5 6 6 33 34 43 35 53 36 63 44 45 54 46 64 55 56 65 66 6 kombinací (makrostavů) multiplicita S = k ln 6 x 5 / =5 kombinací (makrostavů) s multiplicitou S = k ln 3

Boltzmannův vs. Clausiův vztah Clausiův vztah ds=d/ umožňuje integrací určit změnu entropie (až na aditivní konstantu) Boltzmannův vztah umožňuje vypočítat - absolutní velikost entropie, zejména v případech, kdy struktura dostatečně jednoduchá (plyn) - změny entropie doprovázející různé změny (expanze, ohřev) výpočty provedené oběma způsoby v souladu Clausiova formule neumí správně započítat entropii základního stavu (reziduální entropii): v elementárních výpočtech se předpokládá základní stav (při = 0) je právě jeden => = a ln =0 proto je entropie základního stavu nulová platí za předpokladu, že základní stav není degenerován předpokládejme, že existuje D stavů s nejnižší energií: pak při = 0 není pravděpodobnost rovna (jistota) nýbrž /D, že se systém nachází v naslepo vybraném stavu reziduální entropie nenulová i pro běžné sloučeniny 33

Reziduální entropie. pevný oxid uhelnatý CO molekula má velmi malý dipólový moment (malá odchylka od středově symetrického rozložení elektrického náboje) v krystalu mohou být molekuly orientovány náhodně v jedné ze dvou orientací... CO CO CO... nebo...co OC CO... protože každá molekula může být orientována dvěma způsoby, pro vzorek obsahující N molekul existuje D= N možných základních stavů g CO obsahuje cca.0 molekul degenerace rozhodně není zanedbatelná reziduální entropie S r = k ln D je 0. J/K pro g. led molekula vody obsahuje silné vazby O-H v úhlech cca 04 stupňů molekula je elektricky neutrální rozložení náboje není symetrické vodíkové můstky mezi mírně kladně nabitými H a záporným O jiné molekuly to jsou síly držící pohromadě krystal ledu v krystalové struktuře jsou molekuly vody rozmístěny pravidelně, vodíkové můstky (od dvou vodíků) ale spojují molekulu jen se dvěma náhodně vybranými sousedy (O ) tato náhodnost opět degeneruje základní stav pro g ledu je reziduální entropie 0.9 J/K 34

Princip maxima entropie Přechod (adiabaticky) izolovaného systému k rovnováze. ZD: adiabaticky dosažitelné jsou jen stavy se stejnou nebo vyšší entropií při vratných adiabatických dějích se entropie nemění přechod k rovnováze je nevratný děj (definice rovnovážného stavu: systém samovolně spěje k rovnováze a samovolně z ní nevyjde) zkoumejme různé stavy v okolí rovnováhy pomocí Clausiovy nerovnosti: přechod A B adiabaticky samovolně nevratně přechod B A vratně (i neadiabaticky) (vratný proces umožní porovnání entropie) stav B má vyšší entropii než stav A takto sestavíme mapu entropie stavů okolo rovnováhy stav s nejvyšší entropií je nutně rovnovážný stav když do něj systém dospěje, samovolně z něj nevyjde i 0 0 SB S A B A i 0 0 A B A B ds S A S B Princip maximální entropie: Volné vnitřní parametry nabývají v rovnováze takových hodnot, že pro danou celkovou vnitřní energii je entropie maximální. 35