Získávání a reprezentace znalostí

Podobné dokumenty
Nepravidlové a hybridní znalostní systémy

Pravidlové znalostní systémy

Reprezentace znalostí - úvod

Usuzování za neurčitosti

1. Znalostní systémy a znalostní inženýrství - úvod. Znalostní systémy. úvodní úvahy a předpoklady. 26. září 2017

Reprezentace znalostí. Katedra kybernetiky, ČVUT v Praze.

Zpracování neurčitosti

Úvod do expertních systémů

Vybrané přístupy řešení neurčitosti

Databázové systémy. * relační kalkuly. Tomáš Skopal. - relační model

7. Inferenční metody. Inferenční metody Václav Matoušek, Josef Strolený Úvod do znalostního inženýrství, ZS 2014/

Petr Křemen. Katedra kybernetiky, FEL ČVUT. Petr Křemen (Katedra kybernetiky, FEL ČVUT) Sémantické sítě a rámce 1 / 112

MATEMATICKÁ TEORIE ROZHODOVÁNÍ

MATEMATICKÁ TEORIE ROZHODOVÁNÍ

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra informatiky a výpočetní techniky. programu pro výuku

Expertní systémy. 1. Úvod k expertním systémům. Cíl kapitoly:

Teorie systémů TES 5. Znalostní systémy KMS

1 Expertní systémy. 1.1 Základní informace. 1.2 Výstupy z učení. 1.3 Expertní systém (ES) 1.4 Komponenty expertních systémů

Metody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka

Spojení OntoUML a GLIKREM ve znalostním rozhodování

Základy objektové orientace I. Únor 2010

1. Dědičnost a polymorfismus

Deskripční logika. Petr Křemen FEL ČVUT. Petr Křemen (FEL ČVUT) Deskripční logika 37 / 157

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ

Konstrukce relace. Postupně konstruujeme na množině všech stavů Q relace i,

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

DATABÁZOVÉ SYSTÉMY. Metodický list č. 1

Umělá inteligence I. Roman Barták, KTIML.

Logika a logické programování

Sémantika predikátové logiky

Inference v deskripčních logikách

10. Techniky formální verifikace a validace

Unární je také spojka negace. pro je operace binární - příkladem může být funkce se signaturou. Binární je velká většina logických spojek

Matematická logika. Miroslav Kolařík

Dynamicky vázané metody. Pozdní vazba, virtuální metody

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1

Výroková a predikátová logika - III

Modely Herbrandovské interpretace

Informační a znalostní systémy jako podpora rozhodování

6 Objektově-orientovaný vývoj programového vybavení

4. Moudrost. Znalosti

POČÍTAČOVÁ FORMALIZACE MENTÁLNÍCH MODELŮ METODAMI PRAVDĚPODOBNOSTNÍHO JAZYKOVÉHO MODELOVÁNÍ

Fuzzy množiny, Fuzzy inference system. Libor Žák

Umělá inteligence a rozpoznávání

Modelování a odvozování v RDFS

Prolog PROgramming in LOGic část predikátové logiky prvního řádu rozvoj začíná po roce 1970 Robert Kowalski teoretické základy Alain Colmerauer, David

PB161 Programování v jazyce C++ Přednáška 7

PB161 Programování v jazyce C++ Přednáška 7

Výroková a predikátová logika - V

Programování II. Abstraktní třída Vícenásobná dědičnost 2018/19

Obsah Předmluva Rekapitulace základních pojmů logiky a výrokové logiky Uvedení do predikátové logiky...17

Václav Matoušek KIV. Umělá inteligence a rozpoznávání. Václav Matoušek / KIV

Pro každé formule α, β, γ, δ platí: Pro každé formule α, β, γ platí: Poznámka: Platí právě tehdy, když je tautologie.

Výroková a predikátová logika - III

PŘIJÍMACÍ TEST z informatiky a matematiky pro navazující magisterské studium Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové

5 Orientované grafy, Toky v sítích

Informační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Nástroje business modelování. Business modelling, základní nástroje a metody business modelování.

Maturitní témata. IKT, školní rok 2017/18. 1 Struktura osobního počítače. 2 Operační systém. 3 Uživatelský software.

platné nejsou Sokrates je smrtelný. (r) 1/??

1. Predikátová logika jako prostedek reprezentace znalostí

Grafy. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 13.

Dolování asociačních pravidel

Pokročilé operace s obrazem

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

1 Výroková logika 1. 2 Predikátová logika 3. 3 Důkazy matematických vět 4. 4 Doporučená literatura 7

H. Dreyfuss: What computers can t do, 1972 What computers still can t do, J. Weizenbaum. Computer power and human reason, 1976

Znalosti a jejich reprezentace

Václav Jirchář, ZTGB

Predikátová logika. prvního řádu

7.3 Diagramy tříd - základy

Výroková a predikátová logika - VIII

Paradigmata programování 1

Téma 48 (dříve 47) Martin Staviař, 16. srpna 2006

pseudopravděpodobnostní Prospector, Fel-Expert

3. Je defenzivní programování technikou skrývání implementace? Vyberte jednu z nabízených možností: Pravda Nepravda

Vyřešené teoretické otázky do OOP ( )

Programování II. Úvod do dědičnosti 2018/19

Primární klíč (Primary Key - PK) Je právě jedna množina atributů patřící jednomu z kandidátů primárního klíče.

4.2 Syntaxe predikátové logiky

Výroková a predikátová logika - II

Výroková a predikátová logika - VIII

Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce

Programování II. Modularita 2017/18

Třídy složitosti P a NP, NP-úplnost

Booleovská algebra. Booleovské binární a unární funkce. Základní zákony.

Logika pro sémantický web

7.3 Diagramy tříd - základy

Ontologie. Otakar Trunda

Programování v C++ 1, 6. cvičení

Výroková a predikátová logika - VII

RELACE, OPERACE. Relace

14 Porovnání přístupů

Hierarchický databázový model

Kapitola 2: Entitně-vztahový model (Entity-Relationship model) Množiny entit (entitní množiny) Atributy

Úvod do logiky (VL): 5. Odvození výrokových spojek z jiných

ZÁKLADNÍ TYPY ROZHODOVACÍH PROBLÉMŮ

Návrhové vzory OMO, LS 2014/2015

2. Modelovací jazyk UML 2.1 Struktura UML Diagram tříd Asociace OCL. 3. Smalltalk 3.1 Jazyk Pojmenování

Úvod do dobývání. znalostí z databází

Transkript:

Získávání a reprezentace znalostí 11.11.2014 6-1

Reprezentace znalostí Produkční pravidla Sémantické sítě Získávání znalostí 6-2

a) Česká 6. Reprezentace znalostí v ZS Literatura Berka P.: Tvorba znalostních systémů. VŠE, Praha, 1994. Dvořák J.: Expertní systémy. Skriptum VUT Brno, 2004. Lukasová A.: Formální logika v umělé inteligenci. Computer Press, Brno, 2003. b) Anglická Geisler E.: Knowledge and Knowledge Systems. IGI Global Publ., 2007. Brachman R.J., Levesque H. J.: Knowledge Representation. New York: Elsevier, 2004. 6-3

Znalost Znalost nejvyšší forma organizace strukturovaných dat Metaznalost znalost o znalostech Definována: Prvky dat Vlastnostmi prvků Relacemi mezi prvky Operacemi nad prvky 6-4

Deklarativní 6. Reprezentace znalostí v ZS Způsoby reprezentace znalostí Zanesený čistič vzduchu způsobí zvýšení spotřeby pohonných hmot. Procedurální Má-li automobil zvýšenou spotřebu pohonných hmot, ověř, zda nemá zanesený čistič vzduchu. 6-5

Požadavky na systém reprezentace znalostí Vyjádřitelnost poznatků Použitelnost reprezentace 6. Reprezentace znalostí v ZS Logická adekvátnost reprezentačního systému Heuristická síla, expresivita a přesnost reprezentace Začlenitelnost do kontextu již reprezentovaných poznatků Jednoduchost vyjádření 6-6

Způsoby reprezentace znalostí 1. Formální (matematické) logika 2. Pravidlové (produkční) znalostní systémy 3. Nepravidlové znalostní systémy Sémantické sítě Rámce Objekty Petriho sítě Rozhodovací stromy Procedurální systémy a speciální programovací jazyky 6-7

Základem jsou: Termy 6. Reprezentace znalostí v ZS Formální logika 1. Proměnné 2. Funkce 3. Výrazy vytvořené konečně mnoha kombinacemi 1 a 2 pravidla Formule 1. Predikátové symboly 2. Symbol rovnosti a negace 3. Binární spojky 4. Kvantifikátory 5. Výrazy získané konečně mnoha kombinacemi 1 až 4 pravidla Př.: (,, ) 6-8

Pravidlové znalostní systémy 1/2 Pravidla mají tvar: 6. Reprezentace znalostí v ZS if E then H : E H (E evidence, H hypothesis) IF předpoklad THEN závěr IF situace THEN akce IF podmínka THEN závěr AND akce IF podmínka THEN důsledek_1 ELSE důsledek_2 V předpokladové části (antecedentu) se mohou vyskytnout spojky AND a OR, v důsledkové části (konsekventu) se může vyskytnout spojka AND. Součástí pravidla může být také kontext, ve kterém je pravidlo uvažováno. 6-9

Pravidlové znalostní systémy 2/2 Většina znalostních systémů je založena na pravidlech. Pravidlové systémy se od klasických logických systémů odlišují nemonotónním uvažováním a možností zpracování neurčitosti. Neurčitost se může vyskytnout jednak v předpokladech pravidla, jednak se může týkat pravidla jako celku. 6-10

Struktury v pravidlových systémech Inferenční síť Závěry jsou fakta, korespondují s předpoklady jiných pravidel. Systém porovnání se vzory Závěry obecnější, lze chápat jako kolekce faktů. 6-11

Inferenční síť Inferenční síť je zpravidla reprezentována jako graf, jehož uzly jsou fakta a orientované hrany odpovídají pravidlům. Užitečné pro domény, kde je počet možných řešení limitován, např. klasifikační nebo diagnostické problémy. 6-12

Systém porovnání se vzory Vztahy mezi fakty a pravidly se ustavují za běhu podle porovnání faktů se vzory. Vysoká flexibilita a schopnost řešit problémy. Aplikovatelné v doménách s vysokým počtem možných řešení navrhování, plánování, syntéza. Horší podpora rozhodování za neurčitosti. 6-13

Výhody a nevýhody pravidlových systémů Výhody Modularita Uniformita Přirozenost Možné nevýhody 6. Reprezentace znalostí v ZS Nebezpečí nekonečného řetězení Přidání nové rozporné znalosti Modifikace existujících pravidel Neefektivnost Neprůhlednost Pokrytí domény (některé vyžadují příliš mnoho pravidel) 6-14

Sémantické (asociativní) sítě Sémantická (asociativní) síť je ohodnocený orientovaný graf sestávající se z uzlů, ohodnocených termy, a hran, ohodnocených binárními predikátovými symboly, přičemž hrany spojují některé dvojice uzlů. Sémantická síť poskytuje vyšší úroveň porozumění akcím, příčinám a událostem, které se vyskytují v odpovídající doméně. To umožňuje úplnější usuzování znalostního systému z této domény. 6-15

Vztahy v sémantické síti Sémantická síť umožňuje reprezentaci fyzikálních, kauzálních a taxonomických vztahů a podporuje dědičnost a tranzitivitu. Příklady vztahů v sémantické síti: is-a, has-a, part-of, number-of, connected-to, causes,. POZOR na interpretaci vztahu is-a, může mít více významů: je instancí, je prvkem, je podmnožinou, je podtřídou, je ekvivalentní s,. 6-16

Výhody a nevýhody sémantických sítí Výhody Explicitní a jasné vyjádření Redukce doby hledání (dotazy typu dědičnosti nebo rozpoznávání) Nevýhody Neexistence interpretačních standardů Nebezpečí chybné inference Nebezpečí kombinatorické exploze 6-17

Příklad sémantické sítě 1/2 Prodavač podává zákazníkovi zmrzlinu. 6-18

Příklad sémantické sítě 2/2 6-19

Rámce Rámce (frames) jsou struktury pro reprezentaci stereotypních situací a odpovídajících stereotypních činností (scénářů). Tento prostředek reprezentace vychází z poznatku, že lidé používají pro analyzování a řešení nových situací rámcové struktury znalostí získaných na základě předchozích zkušeností. Rámce mají reprezentovat obecné znalosti o třídách objektů, znalosti pravdivé pro většinu případů. Mohou existovat objekty, které porušují některé vlastnosti popsané v obecném rámci. Rámce jsou preferovaným schématem reprezentace v modelovém a případovém usuzování (model-based reasoning, case-based reasoning). Příklady jazyků: KRYPTON, FRL, KSL 6-20

Struktura rámce Rámec je tvořen jménem a množinou atributů. Atribut může dále obsahovat položky, např. aktuální hodnota, implicitní hodnota, rozsah možných hodnot. Dalšími položkami atributu mohou být speciální procedury, jako např. if-needed, if-changed, if-added, if-deleted,. Tyto procedury jsou automaticky aktivovány jestliže nastanou příslušné situace. Př.: událostmi řízené procedury v systému FLEX: launches - aktivují se při vytváření instance rámce watchdogs - aktivují se při přístupu k aktuální hodnotě atributu 6-21

Vztahy mezi rámci Mezi rámci mohou existovat vztahy dědičnosti, které umožňují distribuovat informace bez nutnosti jejich zdvojování. Rámec může být specializací jiného obecnějšího rámce (specialization-of) a současně může být zobecněním jiných rámců (generalization-of). Vztahy v systému FLEX: Rodič potomek (is-a, is-an, is-a-kind-of) Rámec instance rámce (is-an-instance-of) Vlastnictví rámce atributem rámce může být jiný rámec 6-22

Výhody a nevýhody rámcových systémů Výhody 6. Reprezentace znalostí v ZS Snazší usuzování řízené očekáváním Organizace znalostí (strukturovanější než sémantické sítě) Samořízení (schopnost rámců určit svou vlastní aplikovatelnost v dané situaci) Uchovávání dynamických hodnot (v atributech) Nevýhody Potíže s odlišností objektů od prototypu Obtížné přizpůsobení novým situacím Obtížný popis detailních heuristických znalostí 6-23

Příklad rámců 6-24

Objekty Objekt je programová struktura, obsahující jak data, tak metody, které s daty pracují. Data jsou dostupná pouze prostřednictvím metod objektu (zapouzdření). Objekt je instance třídy. Třída je skupina objektů se stejnými vlastnostmi a stejným chováním. Objekty podobně jako rámce sdružují deklarativní a procedurální znalosti. 6-25

Dědičnost 6. Reprezentace znalostí v ZS Vztahy mezi třídami Od jedné třídy lze odvodit třídu jinou. Dceřiná třída dědí všechny složky své rodičovské třídy a k nim může přidat své vlastní. Zděděné metody lze předefinovat. Předek může být v programu zastoupen potomkem. Vlastnictví Složkou třídy může být jiná třída. 6-26

Třídy, objekty a dědičnost 6-27

Skládání tříd a objektů 6-28

Komunikace mezi objekty Objekty si při komunikaci posílají zprávy Odesílatel volá metodu příjemce. Časná vazba Příjemce zprávy určen v okamžiku kompilace. Pozdní vazba Příjemce zprávy určen za běhu (polymorfismus). 6-29

Výhody 6. Reprezentace znalostí v ZS Výhody a nevýhody objektů Abstrakce Zapouzdření Dědičnost Polymorfismus Znovupoužitelnost kódu Nevýhody Problém při odchylce od normy Problém při zohlednění dosud neuvažované situace 6-30

Petriho sítě 1/2 Orientovaný bipartitní graf s ohodnocením. Skládá se z míst, přechodů a hran. Místa obsahují libovolný počet tokenů. Rozložení tokenů se nazývá značení (marking). Hrany spojují místa s přechody. Místo, z něhož vede hrana do přechodu vstupní místo Místo, do něhož vede hrana z přechodů výstupní místo Přechody odpalují tokeny ze vstupních míst do výstupních Odpálení je uschopněno pokud je v každém ze vstupních míst alespoň jeden token 6-31

Petriho sítě 2/2 Výpočet je nedeterministický Více přechodů může být uschopněno současně a libovolný může pálit. Žádný přechod není nutné odpálit Odpalování dle libosti v čase od 0 do nekonečna 6-32

Příklad Petriho sítě 1. Odpálení je uschopněno. 2. Stav po odpálení. 6-33

Tvořeny uzly a hranami. 6. Reprezentace znalostí v ZS Rozhodovací stromy Uzly představují fáze rozhodovacího procesu: Rozhodovací uzly deterministické, závislé na uživateli Situační uzly Náhodné alternativy s pravděpodobnostmi Optimální strategie určena vyhodnocením jednotlivých uzlů od konce. 6-34

Příklad rozhodovacího stromu 6-35

Jazyky 1. generace 6. Reprezentace znalostí v ZS Hybridní systémy Použit pouze jeden způsob reprezentace znalostí. Jazyky 2. generace Obvykle používají hybridní reprezentace znalostí. Hybridní reprezentace Kombinují pravidlově, rámcově a objektově orientované techniky. Umožňují modelový přístup k tvorbě systému. 6-36

Knowledge Acquisition 6. Reprezentace znalostí v ZS Získávání znalostí Klíčová operace implementace ZS. Jeden z hlavních problémů při tvorbě ZS. Nejdelší a nejpracnější část vývoje ZS. 6-37

Proces získávání znalostí od expertů Obvykle tři fáze: 1. Seznámení se s problémem, získávání základních znalostí 2. Získávání obecných znalostí 3. Získávání specifických znalostí Práce s jedním expertem Obvykle formou interview Nebezpečí chybné expertízy Práce se skupinou expertů Brainstorming Nižší riziko chybných expertíz Náročnější, na přípravu a průběh Nebezpečí konfliktu expertů 6-38

Technika získávání znalostí od experta Nestrukturované interview Běžný rozhovor, počáteční fáze. Strukturované interview Cílené dotazy, detailní pohled. Myšlení nahlas Expert popisuje své myšlenkové pochody. Pokus o řešení problému pod dohledem experta Repertoárová tabulka Sloupce odpovídají objektům z dané oblasti. Řádky odpovídají konstruktorům Konstrukt tvořen dvěma mezními (nejlépe protikladnými) vlastnostmi. Buňky tabulky obsahují číselná ohodnocení příslušnosti k jednomu či druhému pólu. 6-39

Problémy práce s experty Paradox znalostního inženýrství: Čím více se experti stávají kompetentními, tím méně jsou schopni popsat znalost, kterou používají při řešení problémů. Problémoví experti: Expert obávající se ztráty postavení po zavedení ES. Cynický expert. Velekněz oboru. Paternalistický expert. Nekomunikativní expert. Lhostejný expert. Pseudovzdělanec v oboru umělé inteligence. 6-40