Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008 Mojmír r Hampl viceguvernér Praha, 16. ledna 2009
Je ČR R připravena p na přijetp ijetí eura? Schopnost ekonomiky dobře fungovat bez vlastní měnové politiky (podobnost ekonomických procesů, symetrie šoků, odolnost vůči nim) Vývoj v posledním období pozitivním i negativním směrem charakteristiky české ekonomiky lze rozdělit na čtyři oblasti 1. oblasti tradičně hovořící pro přijetí eura (otevřenost ekonomiky, obchodní a vlastnická provázanost, inflace a úrokové sazby) 2. zlepšení v posledních letech (ekonomická úroveň, cenová hladina, korelace ekonomické aktivity, fiskál, některé aspekty trhu práce a podnikatelského prostředí) 3. přetrvávající úzká místa (strukturální deficit, motivace na trhu práce) 4. nová rizika v důsledku finanční krize (zvýšená volatilita a divergence na finančních trzích, asymetrické dopady, budoucí ekonomický vývoj, pobyt v ERM II)
Zlepšen ení v posledních letech: důchodová a cenová konvergence HDP na hlavu v paritě kupní síly (EA-13=100) 120 100 80 60 40 71 74 115 116 103 103 68 68 59 58 47 49 58 EA-13=100 80 81 62 120 100 80 60 40 Průměrná cenová hladina HDP (EA-13=100) 58 60 101 101 102 103 81 81 63 57 56 59 58 54 EA-13=100 71 74 20 20 0 CZ AT DE PT HU PL SK SI 2006 2007 Tempo reálné apreciace Roční tempo zhodnocení 1998-2007 CZ 3,2% AT -0,2% DE -0,4% PT 0,9% HU 4,1% PL 2,1% SK 6,1% SI 0,4% Odhad pro roky 2009-2013 (roční průměr) (1,3 ; 2,4) (0,4 ; 1,1) (0,1 ; 0,3) (0,3 ; 0,5) (1,6 ; 2,7) (1,2 ; 3,0) (1,7 ; 3,0) (0,1 ; 1,9) 0 CZ AT DE PT HU PL SK SI 2006 2007 Lze očekávat další růst relativní cenové hladiny oproti eurozóně Cenová hladina v ČR je nižší, než by odpovídalo ekonomické úrovni Konvergence v HDP na obyvatele bude pokračovat Rovnovážná reálná apreciace se po přijetí eura přelije zcela do inflačního diferenciálu
Zlepšen ení v posledních letech: sladěnost ekonomické aktivity Meziroční změny reálného HDP (%) Klouzavá korelace (mzr. změn HDP) pozvolna dochází k zvýšení korelace cyklického hospodářského vývoje výsledky však nejednoznačné možnost částečného zkreslení trendovým vývojem (trendový růst v ČR bude nadále předstihovat průměr v eurozóně) korelace nabídkových a poptávkových šoků nízká sladěnost v průmyslové výrobě (rozdílná váha v HDP)
Zlepšen ení v posledních letech: některé aspekty trhu práce a produktů, pokles deficitu veřejných ejných financí Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (%) Výhled salda vládního sektoru (v % HDP) zlepšení na trhu práce v důsledku cyklického vývoje a částečně i dílčích pozvolných strukturálních změn (včetně podmínek pro podnikání) ukončení Procedury při nadměrném schodku některé strukturální problémy na trhu práce a přetrvání strukturálního deficitu veřejných financí však nadále představují úzká místa
Deficit veřejných rozpočtů v % HDP Přetrvávající úzká místa: strukturáln lní deficit Fiskální deficit je strukturální Omezený prostor pro automatické stabilizátory Nutnost odstranit necyklické vlivy stabilizační opatření účinná od roku 2008 (daně a transfery) jdou správným směrem, nezajistí však klesající trajektorii deficitu Střednědobý cíl do r. 2012: strukturální deficit ve výši 1 % HDP nutnost dalších reforem k jeho splnění Riziko dlouhodobé udržitelnosti (demografický vývoj)
Přetrvávající úzká místa: motivační prvky na trhu práce Schopnost trhu práce vstřebávat šoky zůstává průměrná, přetrvávají poměrně vysoké regionální rozdíly nezaměstnanosti Reforma daní a dávek, která byla zavedena v lednu 2008, nepřináší zmírnění strukturálních problémů na trhu práce v oblasti motivace k hledání zaměstnání Prostor pro zlepšení institucionálního prostředí Tvorba míst (ochrana zaměstnanosti představuje relativně vysoké náklady + vliv podnikatelského prostředí) Motivace pracovat (systém daní a dávek podporuje neaktivitu u dlouhodobě nezaměstnaných s dětmi) 6 5 4 3 2 1 0 Institucionální nastavení Index ochrany stálých zaměstnání Náklady na ukončení pracovního poměru PT CZ SK DE AT PL HU Index ochrany stálých zaměstnání: Index v rozmezí 1 až 6, vyšší hodnota znamená vyšší ochranu zaměstnanosti (Zdroj OECD, údaje pro rok 2006). Náklady na ukončení pracovního poměru: Součet údajů za dny výpovědní doby odstupné a prodlevu do začátku výpovědní doby pro prac. poměr trvající 4 roky. (Zdroj výpočet ČNB, údaje pro rok 2006) 250 200 150 100 50 0
Nová rizika v důsledku d finanční krize: zvýšen ená volatilita a divergence Korelační koeficienty měnových kurzů a eura k americkému dolaru 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 20 15 10 5 Historická volatilita kurzů k euru (%) 0,2 0,1 0,0 CZK HUF PLN SIT SKK 1/05 1/06 1/07 1/08 0 07/99 snížení sladěnosti vývoje kurzu koruny s eurem pokles sladěnosti výnosů u jednotlivých nástrojů finančního trhu finanční krize má asymetrické dopady lze očekávat i určitou střednědobou divergenci ekonomického vývoje (využití fiskálních stimulů) 07/00 07/01 07/02 07/03 07/04 07/05 07/06 CZK HUF PLN SIT SKK 07/07 07/08
Odlišnosti ČR R v době finanční krize Lekce vyplývající z krize ohledně přijetí eura není v ČR tak jednoznačná jako v jiných nových členských zemích EU CZK je kredibilní měna; v režimu volně plovoucího kurzu sice dochází k nárůstu volatility kurzu, ale zároveň k obnovování konkurenceschopnosti bez výrazného ohrožení finanční situace domácností nízké zadlužení českých domácností v cizích měnách, spíše nízký stupeň spontánní euroizace Konzistentní hospodářské politiky; celkově zdravá makroekonomická situace bez výrazných nerovnováh Měnová politika je funkčním přizpůsobovacím mechanismem, který nabývá na důležitosti při v mnoha ohledech asymetrických dopadech současné finanční krize
Shrnutí Řada ekonomických ukazatelů hovořípro přijetí eura nebo se v poslední době posunula pozitivním směrem, ale přetrvávají výzvy pro využití všech výhod jeho zavedení Potřeba posílit přizpůsobovací mechanismy, zlepšit stabilizační schopnosti fiskální politiky a její dlouhodobou udržitelnost Riziko pro výhled ekonomické sladěnosti i celkového výkonu české ekonomiky v současnosti představuje probíhající světová finanční krize a její dopady. Přetrvávající výrazná nejistota na finančních trzích není příznivým prostředím pro vstup do ERM II Díky stabilní domácí makroekonomické situaci je samostatná měnová politika pro ČR v současnosti považována spíše za výhodu Proto i při poměrně příznivém výhledu plnění maastrichtských kritérií v nejbližších letech nebylo v prosinci 2008 vládou stanoveno cílové datum zavedení eura.