NĚMECKÁ INSPIRACE V DÍLE GÉRARDA DE NERVAL Eva Blinková Pelánová filozofická fakulta univerzity karlovy, 2014
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Blinková Pelánová, Eva Německá inspirace v díle Gérarda de Nerval / Eva Blinková Pelánová. Vyd. 1. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2014. 234 s. (Mnemosyne ; sv. 11) Německé resumé ISBN 978-80-7308-495-0 821.133.1 * 82.02 1920/1945 * 82.07 * 82.091(430) Nerval, Gérard de, 1808 1855 francouzská literatura 19. stol. surrealismus (literatura) interpretace a přijetí literárního díla literární vlivy (německé) monografie 821.133.1.09 Francouzská literatura, francouzsky psaná (o ní) [11] Kniha vychází s podporou Velvyslanectví Francouzské republiky v Praze a občanského sdružení Gallica. Recenzovali doc. PhDr. Václav Jamek Dr. Alice Stašková Eva Blinková Pelánová, 2014 Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2014 Všechna práva vyhrazena ISBN 978-80-7308-495-0
Obsah Úvod. Literatura o Nervalovi, Nerval o literatuře 7 1. Pohledy na Gérarda de Nerval. Přehled nervalovského bádání ve 20. století. Podvojná role surrealismu 7 2. Nervalova sentimentální cesta mezi snem a skutečností. Polemika s Jean Pierrem Richardem 13 3. Nervalovo myšlení o literatuře. Postřehy k literárnímu vývoji, lidovosti a národnímu charakteru moderních literatur 25 4. Naše cíle a volba metody 39 I. Dvojí svět a dvojnictví. Dramatický konflikt: nutnost volby, nesvoboda 41 1. Střet dvou principů 41 2. Sylvie 44 3. Hoffmannův Pískoun 50 4. Svoboda a nesvoboda volby. Dobrodružství v silvestrovské noci versus Zlatý kořenáč 68 5. Oktavie 79 6. Svět duchů: Jemmy a Emilie 86 7. Děti ohně a Faust 96 8. Příběh o Královně jitra a Sulejmánovi, knížeti duchů 112 9. Příběh Chalífy al Hákima 118 10. Shrnutí 142 II. Léo Burckart: analýza německé duše 145 III. Faustovské spění (Streben). Goethe u Nervala: průzračná harmonie versus hříšná troufalost 151 IV. Aurelie neboli Sen a život. Nervalovy iluze a Německo 163 V. Pandora 199
Závěr 211 Redakční poznámka 218 Bibliografie 219 Seznam bibliografických odkazů 224 Rejstřík 228 Résumé / Zusammenfassung 231
Úvod. Literatura o Nervalovi, Nerval o literatuře 1. Pohledy na Gérarda de Nerval. Přehled nervalovského bádání ve 20. století. Podvojná role surrealismu Hovoříme li dnes o Gérardu de Nerval (1808 1855), řekneme pravděpodobně, že se jedná v prvé řadě o francouzského básníka a prozaika, dále o překladatele, a nakonec o autora divadelních her a žurnalistu. Za tento obraz nicméně vděčíme až 20. století. Pro své současníky, pokud ho vůbec znali, byl Nerval překladatelem z němčiny, 1 autorem cestopisů a minorním romantikem. Do třetice bychom měli dodat, že Nerval sám sebe viděl především jako dramatika: v tomto žánru hodlal prorazit a vydělat peníze; nepodařilo se mu bohužel ani jedno ani druhé. O znovuobjevení tohoto autora pro 20. století se zasloužila především monografie Aristida Marie (1914) a Bretonovo nadšení v prvním Manifestu surrealismu (1924): A plus juste titre encore, sans doute aurions nous pu nous emparer du mot SUPERNATURALISME, employé par Gérard de Nerval dans la dédicace des Filles du Feu. Il semble, en effet, que Nerval pos séda à merveille l esprit dont nous nous réclamons (Breton 1985: 35) Bezpochyby ještě větším právem bychom se byli mohli zmocnit slova SUPERNATURALISMUS, použitého Gérardem de Nerval ve věnování Dcer ohně. Skutečně se zdá, že Nerval byl v úžasné míře naplněn oním duchem, kterého se dovoláváme (Breton 2005: 37) Dnes má Nerval na svém kontě dokonce dvě vydání v knižnici Pléïade, to druhé z devadesátých let. 2 Edice Pléïade disponuje velmi detailním 1 Významný je především překlad Fausta: jeho překlad prvního dílu dramatu dodnes figuruje ve vydání Goethových děl v knižnici Pléïade. Tento fakt je o to překvapivější, že první verzi Nerval vydal ještě na lyceu (1827). Jeho vstup na literární scénu tedy byl poměrně velkolepý. Ačkoli v této době existovaly dva jiné překlady Fausta, ten jeho nezapadl. Eckermann podává zprávu o Goethově údajném nadšení; viz např. Brix 1997: 210. 2 Na něj se zde odvoláváme jako na OCI, OCII, OCIII, viz Seznam bibliografických odkazů. pohledy na gérarda de nerval 7
Úvod. Literatura o Nervalovi, Nerval o literatuře kritickým aparátem a po dvou vydáních to vypadá, jako by bylo vše řečeno a napsáno. V souvislosti s druhým vydáním spisů však, podle našeho názoru, zaznamenalo bádání dost zásadní obrat, který zároveň umožnil vznik této práce. Co to znamená? Začněme stručnou rekapitulací závěrů, ke kterým studium Nervalovy literární produkce dospělo. Při čtení sekundární literatury o Gérardu de Nerval a jeho díle jsme se setkali s různými přístupy. Interpreti a badatelé se převážně věnují jeho vrcholnému dílu a většinou pokládají za nezbytné vést spojnice mezi autorovým životem a tím, co psal. Důvody druhé snahy jsou zřetelné: vrcholné prózy (Les Filles du feu, Aurélia, Le Voyage en Orient, Pandora a potažmo také soubor cestopisných črt Lorely) 3 i drobné prózy z posledního období (Promenades et Souvenirs, La Bohême galante, Les Nuits d Octobre) 4 jsou psané v první osobě a poskytují řadu místních a časových údajů, které doslova vybízejí k tomu, aby byly přesně identifikovány. S první (resp. s druhou) gramatickou osobou se setkáme i v některých sonetech Chimér (Chimères, 1854, spolu s Dcerami ohně). Při bližším pohledu zjistíme, že věda i kritika si z Nervalova života vybírá dva elementy: vzpomínky z dětství a šílenství. Tuto perspektivu, i když ne tak ostře jako práce pozdější, přináší již zakladatelská práce Aristida Marie Gérard de Nerval. Le poète, l homme (1914). Mýtus o Valois, kde Nerval strávil nejranější dětství a údajně se zde také prostřednictvím svého strýce prvně setkal s iluminismem, vytvořil ve svých dílech sám autor. Pokud jde o obraz šílenství: to s Nervalovým jménem navždy spojil Jules Janin, když 1. března 1841 v Journal des Débats podal portrét tohoto dobrého blázna a zároveň ho zaživa pohřbil. (Proti tomuto obrazu se v předmluvě k Lorely Nerval s ironií, ale i s melancholií brání ještě o jedenáct let později.) Mýtus o Valois lze tedy pokládat za autorovu stylizaci, jeho osobní mýtus. Šílenství zprvu představuje skvrnu z minulosti, od které se chce Nerval před svým publikem očistit. Od roku padesát se nicméně jeho zdravotní stav zhoršuje a krize jsou častější, šílenství již nelze 3 Dcery ohně (1854), Aurelie (1855), Cesta do Orientu (1851), Pandora (1968), Lorely (1852). 4 Procházky a vzpomínky (časopisecky prosinec 1854 až únor 1855 in Illustration), Galantní bohéma (1855), Říjnové noci (časopisecky říjen až listopad 1852 in Illustration). 8 úvod. literatura o nervalovi, nerval o literatuře