Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Praha, 2015

OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech... 1 1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH... 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH... 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ... 10 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání... 10 1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání... 11 1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA... 12 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky... 12 1.6.2. Vzdělanostní struktura... 13 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech... 15 2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ... 15 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání... 15 2.1.2. Požadavky pracovních míst... 16 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání... 17 2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ... 18 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů... 18 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání... 19 2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ... 20 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí... 20 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků... 21 3. Závěr... 23 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

1. Zaměstnanost ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Jde o skupinu Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 73 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Strojírenští technici přístrojů, strojů a zařízení (ISCO 31156) 6,5% 6,5% Technici kontroly kvality, laboranti v ostatních průmyslových oborech (ISCO 31195) 6,1% 12,6% Strojírenští technici projektanti, konstruktéři (ISCO 31152) 5,2% 17,8% Elektrotechnici a technici energetici přístrojů, strojů a zařízení (ISCO 31136) 5,2% 23,0% Stavební technici provozní (ISCO 31126) 5,2% 28,2% Stavební technici projektanti, konstruktéři (ISCO 31122) 4,7% 32,9% Strojírenští technici kontroly kvality, laboranti (ISCO 31155) 4,3% 37,2% Strojírenští technici technologové, normovači (ISCO 31153) 3,7% 40,8% Revizní technici ve strojírenství, technici STK (ISCO 31158) 3,5% 44,3% Technici bezpečnosti práce a ochrany zdraví, racionalizace výroby, ergon. studií (ISCO 31198) 3,0% 47,3% Chemičtí technici kontroly kvality, laboranti a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 31165) 2,6% 50,0% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje 276 povolání. Jako příklad lze uvést: Strojírenský technik konstruktér, Strojírenský technik projektant, Zkušební technik, Technik řídící techniky, Elektrotechnik projektant, Mechatronik, Stavební technik projektant, Stavební technik technolog, Projektant vodních staveb, Technik BOZP, Chemický technik technolog. 1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Technických pracovníků ve fyzikálních a průmyslových oborech mírně narůstá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 185 tisíc osob. Průměrný nárůst počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,6 % ročně. Zvýšil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 3,7 % (7. největší skupina povolání ze 40 skupin). Nárůst počtu zaměstnaných technických pracovníků souvisel mimo jiné s přílivem zahraničních investic do průmyslových odvětví (z nich největší zamířily do odvětví dopravního strojírenství, dopravy a logistiky apod.) a nástupem nových technologií. 1

Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Zaměstnanci v Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v ozbrojených silách uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Provozovatelé Pracovníci v oblastiodborní pracovníci prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 1,7 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS 2

V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 4,4 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 2,0 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 3,7 %, tj. je o 1,7 p. b. vyšší než v EU28. Rozdíl je to ale výrazný. Pouze v jedné zemí EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti vyšší, a to v Rakousku. Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4% 3% 2% 1% 0% AT CZ DK SE DE FR SK PL MT IT EU HR FI SI BE BG LV PT HU ES LU UK NL CY IE EE RO EL LT Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se v dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech je v ČR charakteristická nízkou odvětvovou koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti) napříč jednotlivými odvětvími. To je koneckonců velmi dobře patrné i z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech se v ČR řadí mezi skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncentrace. Podobně je tomu i v Evropské unii míra odvětvové koncentrace skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech v ČR je na téměř stejné úrovni jako v EU28. 3

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Odvětvová koncentrace pracovníků v rámci skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech dosahuje v ČR nejvyšších hodnot v odvětvích Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (14,8 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví) a Stavebnictví (11,7 %). Situace v EU28 je z hlediska míry odvětvové koncentrace poměrně podobná. I zde jsou pracovníci nejvíce koncentrováni v obou zmíněných odvětvích, hodnoty za EU28 jsou však ve srovnání s ČR o něco vyšší v případě odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí dosahuje koncentrace úrovně 16,8 % (o 1,9 p. b. více než v ČR), v případě Stavebnictví se pohybuje na úrovni 12,5 % (o 0,7 p. b. více než v ČR). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 14,8% 16,8% Stavebnictví 11,7% 12,5% Výroba dopravních prostředků 11,0% 6,2% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 8,5% 4,7% Výroba elektrických a optických přístrojů 8,5% 5,5% Výroba kovů a kovodělných výrobků 7,8% 5,5% Výroba strojů a zařízení 6,1% 6,9% Veřejná správa a obrana 5,4% 5,7% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 4,8% 3,8% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4,3% 6,2% Ostatní odvětví 16,9% 26,1% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). 4

Zdroj: EU LFS V ČR patří mezi další více zastoupené odvětví: Výroba dopravních prostředků (11,0 %), Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (8,5 %) a Výroba elektrických a optických přístrojů (8,5 %). Pokud bychom koncentraci pracovníků v těchto odvětvích srovnali se situací v EU28, můžeme vidět, že je zde koncentrace ve všech případech na nižší úrovni. Největší část osob ze skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech je zaměstnána v Praze, kde jsou soustředěna ústředí mnohých firem. V Praze pracuje téměř 15 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 1 p. b. méně). Dalších více než 12 % pracuje ve Středočeském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), téměř 11 % v Jihomoravském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 10 % v Moravskoslezském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR), tj. v tradičních průmyslových regionech, kterým se podařilo nalákat zahraniční investory. Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je ze skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech zaměstnáno 12 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci 5

vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Z níže přiloženého obrázku můžeme vidět, jak jsou na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech. Ačkoliv můžeme na základě srovnání se skupinami povolání s vyšší exkluzivitou vidět poměrně výrazné rozdíly, lze v ČR považovat odvětvovou exkluzivitu skupiny Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech za nadprůměrnou. V EU28 dosahuje odvětvová exkluzivita této skupiny povolání nižších hodnot. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, Zaměstnanci v Řídící pracovníci v nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu společností Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků skupiny Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech nejvyšší v následujících odvětvích: Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (14,0 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání); Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl (10,9 %); Výroba elektrických a optických přístrojů (10,7 %) a Profesní, vědecké a technické činnosti, činnosti v oblasti nemovitostí (10,2 %). V EU28 je z pohledu odvětví nejvyšší podíl pracovníků skupiny Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech ve Výrobě strojů a zařízení (9,6 %) na základě srovnání maximálních hodnot v níže přiložené tabulce je opět vidět, že v EU28 je odvětvová exkluzivita skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech obecně nižší než v ČR. 6

Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14,0% 6,4% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 10,9% 8,8% Výroba elektrických a optických přístrojů 10,7% 8,3% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 10,2% 5,6% Výroba strojů a zařízení 9,6% 9,6% Výroba dopravních prostředků 8,6% 6,9% Těžební průmysl 7,2% 6,1% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 6,9% 4,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 5,9% 5,1% Stavebnictví 5,2% 3,6% Podíl na zaměstnanosti celkem 3,7% 2,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Jihočeský 4,78% Pardubický 4,40% Olomoucký 4,14% Středočeský 4,11% Královéhradecký 4,02% Zlínský 3,77% ČR celkem 3,70% Plzeňský 3,64% Jihomoravský 3,57% Ústecký 3,56% Moravskoslezský 3,50% Praha 3,40% Vysočina 3,09% Karlovarský 2,82% Liberecký 2,76% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech v Jihočeském (4,8 %), Pardubickém (4,4 %), Olomouckém (4,1 %) a Středočeském kraji (4,1 %). Nejnižší podíl technických pracovníků na celkové zaměstnanosti v kraji je v Libereckém a Karlovarském kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je nadprůměrná. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 6,6 % osob, což je o 0,7 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech do roku 2020 očekávat výrazné zvýšení počtu pracovních míst. Zatímco v roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno přibližně 185 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků zvýšit zhruba o 27 tisíc. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka v této skupině druhé nejvyšší hodnoty tedy, jinými slovy, v této skupině povolání bude nárůst počtu pracovních pozic ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami druhý nejvýraznější. To je dobře patrné i z níže přiloženého grafu. 8

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 40 Změna počtu prac. míst v tis. 20 0-20 -40 Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech nicméně vykazuje poměrně vysoké hodnoty i z hlediska nahrazovací poptávky. Do roku 2020 by totiž v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 15 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech potřeba nově obsadit zhruba 42 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50 40 Změna poočtut prac. míst v tis. 30 20 10 0 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Učitelé a ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Na základě dostupných údajů můžeme konstatovat, že fluktuace pracovníků této skupiny povolání je nízká, neboť do této skupiny povolání přišlo 6,5 % nových pracovníků, přičemž současně 6,3 % jich z této skupiny povolání odešlo. Jak je zřejmé, podíl nově příchozích pracovníků a pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je víceméně vyrovnaný a liší se o pouhé dvě desetiny procentního bodu. Je tak zřejmé, že stabilita pracovníků v této skupině povolání je poměrně vysoká. 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 6,5 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání Přišli do skupiny povolání celkem 6,5% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této profesní skupině 10,6% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 40,4% z toho nejčastěji: 21 Specialisté v oblasti vědy a techniky 6,9% 31 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů 5,3% 33 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 3,3% 13 Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 2,9% 72 Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) 2,4% přišli ze vzdělávání (ze školy) 11,4% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 10,2% přišli z nezaměstnanosti 27,3% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak je z uvedené tabulky patrné, nejvíce těch, kteří do této skupiny povolání vstoupili, přišli z jiné skupiny povolání (40,4 %). Následují ti, kteří byli nezaměstnaní (27,3 %) a ti, kteří do této skupiny vstoupili ze vzdělávání (11,4 %), tedy nejčastěji absolventi škol. Zhruba každý desátý, z těch, kteří přišli do této skupiny, změnil zaměstnání, ale zůstal v této skupině povolání (10,6 %). Obdobný podíl nových pracovníků pak do této skupiny povolení přišel z jiné neaktivity než ze vzdělávání (10,2 %). Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Specialisty v oblasti vědy a techniky (6,9 %), o Technické pracovníky z jiných než fyzikálních a průmyslových oborů (5,3 %) či o Odborné pracovníky v obchodní či veřejné správě (3,3 %). 10

1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 6,5 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 6,3 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání Odešli ze skupiny povolání celkem 6,3% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této profesní skupině 11,0% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 31,6% z toho nejčastěji: 21 Specialisté v oblasti vědy a techniky 5,5% 13 Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 3,8% 33 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 3,0% 31 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů 2,5% 72 Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) 2,5% odešli do vzdělávání (do školy) 4,6% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 32,1% z toho odešli do důchodu 25,3% odešli mezi nezaměstnané 20,7% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Také zde je zřejmé, že nejvíce těch, kteří z této skupiny povolání odešli, odešli do zcela jiné skupiny povolání (31,6 %). Druhou největší skupinou jsou ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (mimo ty, kteří odešli do vzdělávání), přičemž nejčastěji šlo o pracovníky, kteří odešli do důchodu (25,3 %). Následují ti, kteří se stali nezaměstnanými (20,7 %) a ti, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání (11,0 %). Do vzdělávání odešlo pouze 4,6 % pracovníků, kteří tuto skupinu opustili. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Specialisty v oblasti vědy a techniky, mezi Řídící pracovníky v oblasti výroby, IT a vzdělávání a také se z nich stávali Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Jak můžeme vidět, ačkoliv je podíl těch, kteří do skupiny povolání přicházejí a podíl těch, kteří ze skupiny odcházejí, velmi podobný, vnitřní struktura odcházejících a přicházejících je odlišná. Současně je patrné, že i když je podíl absolventů, kteří do skupiny povolání nastoupí nižší než podíl lidí, kteří odejdou do důchodu, fluktuace z jiných příčin tento nepoměr do značné míry vyrovnává. Na perspektivu této skupiny povolání poukazuje i fakt, že podíl nezaměstnaných, kteří do skupiny vstupují, je vyšší, než podíl těch, kteří odcházejí mezi nezaměstnané. Je tak zřejmé, že tato skupina povolání má na trhu práce dobrou perspektivu. 11

1.6. Demografická struktura 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 42,5 roku, odpovídá průměrnému věku všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech je 18. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 10 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o procentní bod více, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak možnost uplatnění v této skupině povolání pro čerstvé absolventy průměrná. Samotní zaměstnavatelé prohlašují, že mají o absolventy technických oborů vzdělání zájem a požadují zvýšit neboli alespoň zachovat jejich počet (v souvislosti s jejich očekávaným úbytkem daný demografickým poklesem). Zájem o absolventy škol technických oborů vzdělání potvrzuje i nabídka volných pracovních míst evidovaných ÚP. Z hlediska podílu volných pracovních míst vhodných i pro absolventy škol je pozice skupiny povolání průměrná (21 %), ale z hlediska počtu nabízených volných míst je významná (8. místo podle ISCO-08 na 3. úrovni). Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 8,2 % a je o 0,8 p. b. vyšší než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u 11 skupin povolání je podíl vyšší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a jimi uvolněná pracovní místa bude potřeba nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 81 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 24 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech jsou jednou z nich. 12

1.6.2. Vzdělanostní struktura Následující graf ukazuje vzdělanostní strukturu osob zaměstnaných ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech. Vzdělanostní struktura u skupiny Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech v ČR v roce 2014 SŠ s MZ Terciární SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Jak je z grafu patrné, ve vzdělanostní struktuře Techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech je jednoznačně zcela dominantní střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou (64,4 %). Následují technici s dosaženým terciárním vzděláním (24,8 %), kdy nejčastěji jde o pracovníky s magisterským vzděláním (19,0 %), dále o pracovníky s dosaženým bakalářským stupněm vzdělání (3,5 %) a o pracovníky, kteří absolvovali vyšší odbornou školu (2,2 %). Jen nepatrný podíl pracovníků této skupiny povolání s terciárním vzděláním dosáhlo doktorské úrovně vzdělání (0,1 %). Třetí vzdělanostní skupinou jsou ti, kteří absolvovali střední vzdělání ukončené výučním listem (10,2 %). Jen nepatrný podíl pracovníků má pouze základní vzdělání nebo nižší (0,6 %). Z uvedených údajů je zřejmé, pro toho, kdo chce pracovat v tomto povolání, je výhodné, pokud dosáhl minimálně středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, neboť toto je nejčastější úroveň vzdělání pro tuto skupinu povolání. Tento předpoklad podporují i údaje získané z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 2012 1, kdy v inzerátech hledajících pracovníky do skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech bylo nejčastěji požadováno vzdělání na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou (37,5 % inzerátů poptávajících pracovníky z této skupiny), následoval požadavek na minimálně maturitní vzdělání (33,4 %) a vysokoškolské vzdělání bylo požadováno v 10,1 % inzerátů hledajících tyto pracovníky. Tomu, že na vzdělání těchto pracovníků zaměstnavatelům záleží, odpovídá i to, že pouze v 16,0 % inzerátů nebyl uveden požadavek na výši dosaženého vzdělání. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání mají značný rozptyl absolvovaného oboru vzdělání, kdy se v oborové struktuře vyskytlo 49 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Z tohoto velkého množství oborů vzdělání se však značně vysoký podíl pracovníků soustředí do 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012. NÚV. Praha. 2013. 13

tří hlavních oborů. Nejčastěji pracovníci této skupiny povolání absolvovali vzdělání v oboru Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, a to jak na střední úrovni vzdělání, tak na terciární úrovni vzdělání. Druhým nejčastěji se vyskytujícím oborem vzdělání je obor Elektrotechnika a energetika, a to opět jak u pracovníků se středním vzděláním, tak s terciárním vzděláním. Třetím nejrozšířenějším oborem vzdělání je obor Stavebnictví a inženýrské stavitelství, které patří mezi často absolvovaný obor vzdělání na všech vzdělávacích úrovních. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech v ČR v roce 2014 20% 15% 10% 5% 0% Strojírenství (SŠ s MZ) Elektrotech. (SŠ s MZ) Stavebnictví (SŠ s MZ) Strojírenství (terc. vzd.) Stavebnictví (terci. vzd.) Elektrotech. (terc. vzd.) Obecné vzdělání (SŠ s MZ) Strojírenství (bez MZ) Elektronika ( SŠ s MZ) Elektrotech. (bez MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Uvedeným nejčastějším oborů vzdělání odpovídají i údaje zjištěné z analýzy inzertní nabídky zaměstnání z roku 2012 2, kdy zaměstnavatelé uváděli požadovaný obor vzdělání u zhruba dvou třetin inzerátů, které byly zaměřeny na hledání pracovníků z této skupiny povolání. V případě, že zaměstnavatelé uvedli požadavek na vzdělání, pak v 64,0 % poptávali technické vzdělání. V 17,2 % pak hledali přímo techniky s elektrotechnickým vzděláním a v 10,0 % inzerátů techniky se vzděláním v oboru strojírenství. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012. NÚV. Praha. 2013. 14

2. Kvalifikační profil skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce. 2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech převažují pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, tedy vyučení nebo pracovníci s maturitou (72 % pracovníků). Přibližně 2 % pracovníků dosahují vyššího odborného vzdělání, asi 3 % bakalářské úrovně vzdělání a 19 % magisterské úrovně. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná, a to zejména v požadavku na vyšší zastoupení absolventů bakalářského vzdělání a naopak nižší podíl pracovníků magisterských a středoškolských programů. Kvalifikační požadavky v ČR na pracovníky v této skupině povolání jsou tedy mírně nižší, než skutečná vzdělanostní úroveň. Pro pracovníky z této skupiny se povolání jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování středního vzdělání s maturitní zkouškou či terciární vzdělání v technicky zaměřených oborech, nejlépe pak v oboru Strojírenství (a příbuzné obory), Elektrotechnika a energetika a také Stavebnictví (a příbuzné obory) či Elektronika a automatizace. Na druhou stranu porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou mírně vyšší, než odpovídá průměru EU. Zejména je zde vyšší zastoupení pracovníků s bakalářským i magisterským vzděláním, zatímco v EU převažují pracovníci, kteří mají vzdělání odpovídající úrovni VOŠ (ISCED 5B). V zemích EU jsou zde navíc zastoupeni i pracovníci se základním vzděláním, kteří se v této skupině povolání v ČR prakticky nevyskytují. 15

Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS 2.1.2. Požadavky pracovních míst Ve skupině Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech jsou požadavky pracovních míst celkově vysoké. Vyžadována je především schopnost plánovat a dále vysoká míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů (index 2,3). Míra využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky a potřeba schopnosti dalšího učení jsou nižší (index přibližně 2,0), ovšem i tak jsou ve srovnání s požadavky ostatních skupin povolání v ČR relativně vysoké. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny mírně vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že zejména v oblasti požadavků na schopnost plánovat a pracovat nezávisle a samostatně jsou požadavky v ČR výrazně vyšší, než odpovídá průměru zemí EU. 16

Požadavky pracovních míst skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 2,5 2,0 Index Požadavků pracovního místa 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Vyšší kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z průměrné doby vzdělávání pracovníků v rámci ČR, která dosahuje 14,1 roku, přičemž odhadovaná nejvhodnější doba vzdělávání je ještě mírně vyšší (14,4 roku). Ve srovnání s tím je úroveň vzdělání pracovníků vyjádřená počtem let vzdělávání v rámci zemí EU mírně nižší (13,5 roku) a nižší jsou i kvalifikační nároky (14,1 roku). 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech nejvíce využívají? Nejčastěji využívají numerické dovednosti (index využití těchto dovedností dosahuje 2,8 oproti 2,2 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Nadprůměrně často využívají i čtenářské a písemné dovedností i schopnost používat informační technologie (2,2, resp. 2,3 oproti 1,9, resp. 2,0). Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech mnohem vyšší než činí průměr ze všech skupin povolání. Porovnáme-li využívání dovedností v rámci této skupiny povolání v ČR a EU, je četnost využívání uvedených dovedností rovněž na obdobné úrovni. Index využití numerických dovedností a index využití ICT dovedností je v rámci České republiky jen mírně vyšší, než je obvyklé v zemích EU (2,8 oproti 2,6). Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i z velmi nízkého podílu pracovníků, kteří nemají zkušenost s prací na PC (kolem 2,0 %), což zcela odpovídá srovnatelné skupině z průměru zemí EU. 17

Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 3,0 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech dosahují velmi vysoké úrovně především ve schopnosti řešit problémy a v numerických dovednostech, kam řadíme schopnosti získávat, používat a interpretovat matematické informace. Nadprůměrné z hlediska srovnání s ostatními povoláními jsou i jejich čtenářské dovednosti. Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 299 bodů, což je o 17 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 2 roky vzdělávání navíc. Vzhledem k technickému zaměření dosahují vysoké úrovně i u numerických dovedností (295 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů). Čtenářské dovednosti jsou mírně nižší, přesto stále nad průměrem zhruba o 10 bodů. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné úrovni. Například úroveň numerických dovedností přibližně odpovídá situaci na Slovensku, Polsku i Rakousku. Naopak v Německu je u pracovníků v této skupině povolání mírně vyšší. Nejlepších výsledků v numerické gramotnosti v této skupině povolání dosáhlo Švédsko a dále Japonsko. 18

Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 300 295 290 285 Počet bodů - PIAAC 2012 280 275 270 265 260 255 250 Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech, podobně jako v ostatních povoláních, nejpodstatnější osobnostní kompetence, konkrétně především spolehlivost a iniciativnost a dále metodologické kompetence, zejména schopnost samostatně se rozhodovat a strukturovat si vhodným způsobem práci. Obdobná úroveň těchto kompetencí je ovšem vyžadována i v ostatních skupinách oborů. Sociální kompetence jsou naopak ve srovnání s jinými skupinami povolání relativně méně důležité. Z této oblasti je pro pracovníky nejdůležitější schopnost pracovat v kolektivu. Vzhledem k technickému charakteru patří k nejdůležitějším teoretickým a praktickým znalostem znalosti s oblasti přírodních věd, matematiky a informatiky a dále z technických oborů. Zde je úroveň náročnosti i důležitosti ve srovnání s ostatními skupinami oborů výrazně nadprůměrná. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání jsou vysoké kognitivní dovednosti, především analytické myšlení, schopnost zhodnocení informací a rozhodování a řešení problémů. Podstatnější jsou i při srovnání s jinými skupinami povolání. Nad průměrem je i důležitost a úroveň náročnosti numerických dovedností. 19

Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech převažují manuálně technické činnosti, práce se stroji a zařízeními (Realističnost). Charakteristickým prvkem, podstatně výrazněji zastoupeným než v jiných skupinách povolání, je intelektuální a analytická složka, řešení problémů a jejich vyhodnocování (Investigativnost). Dále tato skupina zahrnuje jako významnou složku systematickou a přesnou práci s fakty, čísly a daty s důrazem na detaily a přesnost (Konvenčnost). Naopak řízení a ovlivňování lidí, obchodní a ekonomické činnosti (Podnikavost) a využívání kreativity a práce v nestrukturovaných podmínkách (Kreativita) jsou v tomto povolání zastoupeny méně často. Ve srovnání s průměrem za všechna pracovní místa jsou výrazněji zastoupeny především náročné intelektuální a manuálně technické činnosti. 20

Pracovní orientace skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% Skupina povolání 0% Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků Pro pracovníky v této skupině povolání je podstatná především dostatečná podpora jejich práce a vytvoření vhodných pracovních podmínek, dále pak i úspěch a uznání. Relativně méně podstatné jsou v této skupině povolání sociální vztahy, což odpovídá již zmíněnému nižšímu podílu řídících činností. Ve srovnání s průměrem za všechna pracovní místa jsou pro Techniky ve fyzikálních a průmyslových oborech lehce nadprůměrně podstatná podpora, pracovní podmínky, úspěch i uznání, naopak důležitost sociálních vztahů je v tomto srovnání mírně pod průměrem. 21

Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Úspěch 80% 60% Pracovní podmínky 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 22

3. Závěr Skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 73 různých povolání. Největší z nich jsou Strojírenští technici přístrojů, strojů a zařízení (ISCO 31156) a Technici kontroly kvality, laboranti v ostatních průmyslových oborech (ISCO 31195). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně vysoký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 7. největší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků je nadprůměrný také z hlediska mezinárodního srovnání pouze v jedné zemi EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti vyšší, a to v Rakousku. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech poměrně nízká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 1,7 %. Skupina povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech je z hlediska rozložení pracovníků napříč jednotlivými odvětvími charakteristická velmi nízkou koncentrací a to jak v ČR tak i v EU28. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětvích Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a Stavebnictví. Exkluzivitu skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech lze naopak v ČR považovat za nadprůměrnou, a to i ve srovnání s EU28, kde dosahuje exkluzivita nižších hodnot. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Z hlediska očekáváného vývoje lze očekávat, že ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech dojde ve srovnání s ostatními skupinami k výraznému navýšení pracovních míst do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků zvýšit přibližně o 27 tisíc. Vysokých hodnot dosahuje v této skupině povolání také nahrazovací poptávka svá současná pracovní místa by mělo opustit přibližně 15 tisíc osob. Do roku 2020 tak bude v této skupině povolání potřeba nově obsadit asi 42 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě Techniků ve fyzikálních a průmyslových oborech ve srovnání s ostatními skupinami povolání poměrně nízká. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří zcela změnili své profesní zaměření. Nejčastěji jde o Specialisty v oblasti vědy a techniky. Právě do této skupiny pracovníci ze skupiny povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech také nejčastěji odcházejí. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání dosahuje 42,5 roku, což odpovídá průměrnému věku všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži ti tvoří více než 81 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury jsou v této skupině povolání nejvíce zastoupeni pracovníci se středním vzděláním zakončeným maturitní zkouškou, dále pak pracovníci s dosaženým terciárním vzděláním (nejčastěji magisterským). V mezinárodním srovnání je v této skupině povolání úroveň vzdělání v ČR vyšší než v EU zde totiž převažují pracovníci se vzděláním odpovídající úrovni VOŠ a navíc jsou zde zastoupeni také pracovníci se základním vzděláním, kteří se v ČR téměř nevyskytují. Pracovníci ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech nejčastěji absolvují obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Ve srovnání s EU jsou v ČR na pracovní pozice v této skupině povolání kladeny mírně vyšší požadavky. Vyžadována je především schopnost plánovat a dále vysoká míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů. Také míra využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky a potřeba schopnosti dalšího učení jsou ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR poměrně vysoké. Nejvhodnější struktura vzdělání je přitom mírně odlišná, a to zejména v požadavku na vyšší zastoupení absolventů bakalářského vzdělání a naopak nižší podíl pracovníků magisterských a středoškolských programů. Pracovníci v této skupině povolání nejčastěji využívají numerické dovednosti, nadprůměrně využívají také čtenářské a písemné dovednosti a využívání ICT technologií. Numerické dovednosti pracovníků v této skupině povolání dosahují velmi vysoké úrovně pracovníci jsou schopni získávat, používat 23