CERTIFIKOVANÁ METODIKA

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves CERTIFIKOVANÁ METODIKA Využití sonografického měření výšky podkožního tuku v oblasti krajiny pánevní ke stanovení výživného stavu dojnic holštýnského skotu Autoři Ing. Vojtěch Zink, Ing. Jaroslava Šefrová, DiS., Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Stanislav Staněk, DiS., Ing. Jitka Šimonová Oponenti MVDr. Soňa Šlosárková, PhD. Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně Ing. Jan Vodička Ministerstvo zemědělství České republiky, Odbor živočišných komodit Metodika vznikla jako součást řešení výzkumného projektu NAZV č. QH91270 2011

ISBN 978-80-7403-087-1

OBSAH I. CÍL METODIKY A DEDIKACE 5 Cíle metodiky 5 Dedikace metodiky 5 II. VLASTNÍ POPIS METODIKY 5 1 Úvod 5 2 Literární přehled 5 2.1 Negativní energetická bilance 5 2.2 Hodnocení tělesné kondice 5 3 Experimentální část metodiky 6 3.1 Materiál a metodika 6 4 Vlastní popis metodiky 7 4.1 Média pro zlepšení vodivosti při sonografickém měření 7 4.2 Přesné místo měření 8 4.3 Frekvence měření 8 4.4 Vlastní odečet měření 8 4.5 Vyhodnocení výsledků měření 13 III. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ 16 IV. POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY 16 V. EKONOMICKÉ ASPEKTY 16 VI. SEZNAM POUŽITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY 17 VII. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE 17

I. CÍL METODIKY A DEDIKACE Cíle metodiky 1. Popsat přesný postup měření výšky podkožního tuku pomocí sonografu u krav holštýnského plemene. 2. Definovat vztah mezi výsledky sonografického měření výšky podkožního tuku krav v oblasti krajiny pánevní s vizuálním hodnocením tělesné kondice. 3. Shrnout praktické zkušenosti z měření popsanou metodou. Dedikace metodiky Metodika vznikla jako součást řešení projektu NAZV QH91270. II. VLASTNÍ POPIS METODIKY 1 Úvod Metodika vychází z ověřeného poznatku, že výška podkožního tuku měřeného sonografickou metodou dorzálně od kyčelního kloubu koresponduje se subjektivně hodnocenou tělesnou kondicí a objektivně popisuje výživný stav zvířete. Při měřeních prováděných v určitých intervalech lze zjistit a popsat změnu podkožní vrstvy tuku a společně s ostatními indikátory (např. sledování tělesné hmotnosti, vizuální stanovení BCS) tak přesněji postihnout průběh negativní energetické bilance u dojnic holštýnského plemene. 2 Literární přehled 2.1 Negativní energetická bilance Zhoršená plodnost a zdraví dojnic jsou nejčastějším problémem vysokoužitkových stád, s nímž se potýkají i velmi úspěšní chovatelé. Hlavní příčinou zhoršení reprodukce a odolnosti krav je působení negativní energetické bilance (NEB) počátkem laktace v důsledku zaostávání příjmu energie z krmiva za jejím výdejem při rychle rostoucí produkci mléka. Výsledkem je snížená schopnost zabřezávání, která se projevuje prodlužováním mezidobí a s tím spojeným zhoršením ekonomiky chovu dojnic. V běžných provozních podmínkách se ke sledování míry a vývoje NEB dojnic nejčastěji využívá hodnocení tělesné kondice (dále BCS anglického Body Condition Scoring). 2.2 Hodnocení tělesné kondice BCS je jednoduchá neinvazivní metoda, pomocí které lze na základě subjektivního posouzení tukových rezerv v oblasti kořene ocasu, pánve a beder posoudit aktuální výživný stav zvířete (Domecq et al., 1997). Jednotlivé systémy hodnocení tělesné kondice jsou velmi dobře popsány v review autorů Roche et al. (2009). Jedná se především o rozdílné stupnice, na kterých se hodnotí výživný stav zvířat. V ČR se nejčastěji používá 5-ti bodová stupnice hodnocení BCS s přesností 0,5 nebo 0,25 bodu, která vychází z původního systému publikovaného Edmonsonem et al. (1989). Pro účely lineárního popisu a hodnocení zevnějšku krav se tělesná kondice popisuje zpravidla 9-ti bodovou stupnicí s rozlišením na jeden bod. Vrstva podkožního tuku se posuzuje vizuálně v místech, kde kůže přiléhá ke kostnímu podkladu. Krajinu kolem kořene ocasu, oblast kyčelních hrbolů a beder hodnotíme při pohledu ze zadu a z boku na zvíře. Máme-li možnost se ke zvířeti přiblížit, můžeme 5

hodnocení zpřesnit pohmatem v oblasti pánve směrem od sedacích hrbolů ke kořeni ocasu a na příčných výběžcích bederních obratlů (Vacek a kol., 2006). Charakteristika hodnocení pomocí 5-ti bodové stupnice: 1 bod: jednotlivé trnové výběžky páteře mají omezený masitý pokryv, vystupují, mají konce ostré na pohmat a společně tvoří efekt police nad hladovou jámou. Jednotlivé obratle hřbetu, krajiny bederní a zádě jsou vystupující a zřetelné, kyčle a hrboly sedací jsou ostré a s nepatrným pokryvem a jsou patrné hluboké propadliny mezi kyčlemi a sedacími hrboly. Krajina nad kořenem ocasu a hrboly sedacími je silně propadlá, což způsobuje, že tvar kostí v této krajině se zdá extrémně ostrý. Anální krajina je zcela prázdná. 2 body: Jednotlivé trnové výběžky jsou vizuálně rozeznatelné, avšak nevystupují. Konce výběžků jsou na pohmat ostré i když vykazují větší pokrytí svalovinou a výběžky nevyvolávají zřetelný policový efekt. Jednotlivé obratle hřbetní, bederní páteře nejsou vizuálně zřetelné, avšak pohmatem jsou snadno rozeznatelné. Kyčelní a sedací hrboly sice vystupují, avšak prohloubení krajiny nad kyčelním kloubem a mezi nimi je méně výrazné. Řitní krajina je mírně propadlá a ochod již méně vystupuje. 3 body: Trnové výběžky jsou při mírném tlaku rozeznatelné. Společně se výběžky zdají být hladké a policový efekt není znatelný. Hřbet připomíná zaoblený hřeben střechy a kyčelní a sedací kosti jsou zaobleny a vyrovnány. Anální krajina je vyplněna, avšak ukládání tuku zde není zřetelné. 4 body: Jednotlivé trnové výběžky jsou rozeznatelné pouze při zvýšeném tlaku při pohmatu, linie mezi kyčelními hrboly jsou ploché nebo zaoblené. Krajina kolem kořene ocasu a sedacích hrbolů vykazuje místa s uložením tuku. 5 bodů: Obrysy páteře, trnové výběžky, kyčle a krajina kolem sedacích hrbolů nejsou vizuálně znatelné a výrazné je uložení podkožního tuku v celé oblasti pánve. Kořen ocasu se zdá být ponořen do tukové tkáně. Obrysy stehen jsou vyklenuté (konvexní), hřbet je výrazně zakulacený. (Edmonson et al., 1989; Parker, 1989; Staufenbiel, 1997; Hanuš a kol., 2004) Stupeň tělesné kondice je tedy funkcí výšky vrstvy podkožního tuku. Tu lze objektivněji hodnotit pomocí sonografického vyšetření (Hanuš a kol., 2004). Hodnocení kondice má význam, když je prováděno pravidelně a dle záznamů lze sledovat její vývoj. V praxi se pro BCS využívají okamžiky, při kterých zvířata přicházejí do styku s chovatelem. Hodnocení by mělo probíhat na stojícím zvířeti na rovné zemi a při dobrých světelných podmínkách. Ideální je, když je kondice hodnocena stále jednou a toutéž osobou. Tím lze vyloučit možné individuální odchylky posuzovatele (Veauthier et al., 2000). 3 Experimentální část metodiky 3.1 Materiál a metodika 3.1.1 Sledovaná zvířata Ověření metody u dojnic holštýnského plemene se uskutečnilo na jedné produkční farmě dojnic (AGRO Jesenice u Prahy, a.s.) a na farmě účelového hospodářství VÚŽV, v.v.i., v Praze-Uhříněvsi. Celkem bylo měřeno a hodnoceno 376 dojnic holštýnského plemene na různých laktacích a v různých fázích mezidobí. U zvířat bylo provedeno opakované hodnocení tělesné kondice a sonografické měření výšky podkožního tuku v rámci jednoho nebo dvou mezidobí. Měření bylo prováděno jedním pracovníkem. K vyhodnocení bylo využito 1671 měření. Subjektivní hodnocení tělesné kondice bylo hodnoceno dvěma zkušenými klasifikátory. 6

3.1.2 Způsob hodnocení a sledované parametry Obrázek 1 Sonograf - SonoVet 2000 Měření výšky podkožního tuku bylo prováděno jedním pracovníkem. Hodnocení tělesné kondice bylo provedeno dvěma klasifikátory pomocí pěti-bodové stupnice s přesností na 0,25 bodu. Výšku podkožního tuku lze měřit jakýmkoliv typem sonografu s lineární sondou. Při přípravě metodiky byl použit přístroj SonoVet 2000 s lineární sondou (L2-5/170CD) o frekvenci 5,5 MHz. Hodnoty na displeji byly odečítány s přesností na milimetry. 4 Vlastní popis metodiky 4. 1 Média pro zlepšení vodivosti při sonografickém měření Jako médium pro zlepšení přilnavosti (někdy označované jako vodivosti ) se nejlépe osvědčil konzumní rostlinný olej. Při praktickém měření byl olej na příslušné místo nastříkán pomocí klasické 1,5 l PET láhve od nápojů s proděravělým víčkem. Nižší spotřeba oleje byla zjištěna při použití víčka s větším průměrem otvoru. Orientační spotřeba oleje při využití této metodiky je 1l oleje na 100 změřených zvířat. Testovány byly i speciální gely výrobcem doporučené pro sonografické měření sondou. Jejich použití vykazovalo oproti rostlinnému oleji horší výsledky a bylo nákladnější. V praxi se dále osvědčilo použití 70 80 % lihu dle doporučení autorů Schröder a Staufenbiel (2006). Obrázek 2 Aplikace rostlinného oleje Aplikace 70 80 % lihu Měření přístrojem SonoVet 2000 Měření přístrojem Tringa Linear 7

4. 2 Přesné místo měření Podle doporučení autorů původní metodiky (Schröder a Staufenbiel, 2006) se výška podkožního tuku k určení stupně tělesné kondice krav měří v oblasti krajiny pánevní dorzálně nad kyčelním kloubem v místě cca 2/3 spojnice mezi kyčelním a sedacím hrbolem, kaudálně od kyčelního hrbolu. U zvířat s nižším stupněm kondice je zde na popsané spojnici nejhlubší místo, které je snadno a rychle určitelné při opakovaných měření (viz obrázek 3). Obrázek 3 Určení místa měření sonografem 4. 3 Frekvence měření Většina zvířat byla měřena v intervalu 1x za měsíc. Kromě toho byla část zvířat v experimentu měřena 2x měsíčně z důvodů možnosti porovnání obou intervalů měření pro přesnější určení změn výšky tuku během sledovaného období. Jednoznačně rozlišitelné jsou rozdíly v síle podkožního tuku při frekvenci měření 1x měsíčně. V poporodním období, kdy dochází k největšímu poklesu výšky podkožního tuku zvířat, lze u většiny zvířat spolehlivě rozlišit změny během 14 denního intervalu měření. 4.4 Vlastní odečet měření Vyhodnocení snímku pořízeného přístrojem SonoVet 2000 je znázorněno na obrázku 4. Horní vrstvu představuje kůže složená z pokožky a škáry. Na obrázku ji znázorňuje úsečka č. 1. Na škáru navazuje podkoží, které řídkým vazivem spojuje kůži s podkladem přilehlé tkáně, v tomto případě se svalem. Škáru a podkoží zřetelně odděluje povrchová povázka svalu (fascia superficialis), kterou vymezuje úsečka 2. Pod vrstvou podkožního vaziva je patrná hluboká povázka (fascia profunda) na spodním okraji úsečky číslo 3. U zvířat, která mají kondiční skóre nižší než 2 body, jsou obě vrstvy jen velmi těžko, nebo vůbec rozlišitelné. Prakticky splývají v jednu (viz obrázek 5 s kondicí 1,75 bodu). Zásobní tuk je v různé míře ve škáře a především v podkožním vazivu (podkoží). Měří se tudíž celá vrstva od nejsvrchnější hrany kůže (pokožky), až k hluboké povázce, tj. celá délka úsečky č. 3. 8

Obrázek 4 - Způsob vyhodnocení sonografického snímku. Obrázky 5 až 12 znázorňují ukázky výsledku měření zvířat s různým stupněm BCS. Na každém snímku jsou změřeny dvě hodnoty. Nižší hodnota (zpravidla D2) je tloušťka kůže, vyšší hodnota (D1) pak představuje celkovou výšku pokožky, škáry a podkoží. Na snímcích je pro lepší orientaci a určení přesného místa přiložení sondy označena poloha kyčelního kloubu, který je znázorněn tečkovaným oválem. Obrázek 5 BCS 1,75 5mm 9

Obrázek 6 BCS 2,25 7mm Obrázek 7 BCS 2,25 9mm 10

Obrázek 8 BCS 2,75 11mm Obrázek 9 BCS 3 14mm 11

Obrázek 10 BCS 3,25 14mm Obrázek 11 BCS 3,75 22mm 12

Obrázek 12 BCS 4 22mm 4.5 Vyhodnocení výsledků měření Výšku podkožního tuku naměřeného pro jednotlivé stupně tělesné kondice holštýnských krav, případně intervaly BCS (1 1,5; 4,75 5) prezentuje tabulka 1. Pro porovnání tabulka obsahuje také hodnoty naměřené Staufenbielem (1997) na kravách německého strakatého plemene (Fleckvieh). Tabulku 1 doplňuje tabulka 2, která udává průměrnou změnu podkožního tuku, změní-li se tělesná kondice o jeden bod. Tab. 1 BCS, odpovídající hodnoty výšky podkožního tuku u holštýnských krav a srovnání s výsledky Staufenbiela (1997) BCS n průměr směrodatná odchylka Výška podkožního tuku [mm] min. max. Staufenbiel (1997) celkové množství tělesného tuku podle Staufenbiela (1997) [kg] 1,5 15 4,8 0,83 3 6 5 50 1,75 60 6 0,77 5 8 2 238 6,5 1,03 5 13 10 76 2,25 273 7,2 1,56 5 16 2,5 286 8,7 2,21 5 21 15 98 2,75 197 10,5 3,03 5 25 3 167 12,4 3,16 7 27 20 122 3,25 146 15,1 3,31 9 27 3,5 127 18 4,25 8 30 25 146 3,75 83 20,3 4,63 10 35 4 43 23,3 4,54 15 32 30 170 4,25 17 28,6 4,91 19 37 4,5 13 28,2 4,61 16 35 35 194 4,75 4 36 3,08 31 39 13

Tab. 2 Průměrná změna výšky podkožního tuku při změně kondice o 1 bod Změna kondice Průměrná změna výšky podkožního tuku (mm) 1 2 2 2 3 5 3 4 12 4 5 12 Staufenbiel (1997) publikoval konstantní změnu výšky podkožního tuku, a to 10 mm při změně BCS o jeden bod. Z našich výsledků ale vyplývá, že se přírůstek podkožního tuku mění se změnou tělesné kondice (o 1 bod) nerovnoměrně, a to až do stupně kondice hodnocené 4 body. Tato změna byla vypočtena jako rozdíl mezi průměry všech měření pro oba stupně kondice, pro které byl rozdíl počítán. Srovnání měření v měsíčních a čtrnáctidenních intervalech u modelových zvířat ukazují grafy 1 a 2. Graf 1 - porovnání BCS a sono měření ve 2 a 4 týdenních intervalech - kráva č. 1 35 30 25 20 15 10 5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 sono 14 denní sono 28 denní BCS 14 denní BCS 28 denní 0 0-98 dní - 84 dní - 70 dní - 56 dní - 42 dní - 28 dní - 14 dní porodna 14 DL 28 DL 42 DL 56 DL 70 DL 84 DL 98 DL 112 DL Graf 2 - porovnání BCS a sono měření ve 2 a 4 týdenních intervalech - kráva č. 2 18 16 14 12 10 8 6 4 2 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 sono 14 denní sono 28 denní BCS 14 denní BCS 28 denní 0 0-98 dní - 84 dní - 70 dní - 56 dní - 42 dní - 28 dní - 14 dní porodna 14 DL 28 DL 42 DL 56 DL 70 DL 84 DL 98 DL 112 DL Z grafů vyplývá, že pro provozní účely posouzení změny výživného stavu je dostačující provádět měření vždy při nebo těsně před otelením a následně přibližně ve čtyřtýdenních (měsíčních) intervalech. Pro přesnější určení průběhu změn tělesné kondice od otelení do přibližně stého dne laktace je vhodné zvýšit frekvenci měření 1x za 14 dní. Při obou frekvencích je z grafu 1 patrné, že zvíře, které mělo vyšší naměřenou hodnotu výšky podkožního tuku před otelením (resp. vyšší BCS), 14

zaznamenalo vyšší celkový pokles výšky podkožního tuku během první třetiny laktace. Z grafu 2 je na první pohled jednoznačně patrné, jak subjektivně hodnocená BCS kopíruje naměřenou výšku podkožního tuku i při náhlých změnách výživného stavu. Názorný je také rozdíl v přesnosti určení změny směru křivky vývoje BCS i sono měření. Graf 3 - Průměrné hodnoty a směrodatné odchylky sono měření (mm) v závislosti na BCS při hodnocení po 0,25 bodu 40,00 35,00 sono (mm) 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Průměrná hodnota sona v mm 28,65 30,00 23,35 20,31 17,98 15,05 12,44 4,80 6,03 6,45 7,20 8,70 10,53 1.5 1,75 2 2,25 2,5 2,75 3 3,25 3,5 3,75 4 4,25 4.5 BCS Graf 4 - Průměrné hodnoty a směrodatné odchylky sono měření (mm) v závislosti na BCS při hodnocení po 0,5 bodu 40,00 35,00 sono (mm) 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Průměrná hodnota sona v mm 30,00 24,85 18,90 13,66 5,79 6,85 9,46 1.75 2 až 2.25 2.5 až 2.75 3 až 3.25 3.5 až 3.75 4 až 4.25 4.5 BCS Grafy 3 a 4 přehledně znázorňují průměrné hodnoty výšky podkožního tuku, odpovídající jednotlivým intervalům BCS. Kondici nižší než 1,75 bodu odpovídá průměrná naměřená hodnota výšky tuku 6 mm, což podle Schrodera a Staufenbiela (2006) mají zvířata, která již nedisponují téměř žádnými tukovými rezervami. 3.3 Závěr a doporučení pro praxi 1. Sonografické měření výšky podkožního tuku je vhodnou metodou k určení stupně výživného stavu zvířat a jeho změn během mezidobí 2. Přesné sonografické měření může v chovech, kde není dobře zvládnutý management sledování tělesné kondice, sloužit ke korekci subjektivního hodnocení BCS. 3. Metodu lze využít také u lidí v tréninku nebo k exaktním sledováním v experimentech. 15

III. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ Využití sonografického měření výšky podkožního tuku pro hodnocení výživného stavu krav, pokud je nám známo z dostupné literatury, bylo dosud podrobně popsáno pouze u německého strakatého plemene (Fleckvieh) kombinovaného užitkového typu (Staufenbiel, 1997; Schröder a Staufenbiel, 2006). Předložená metodika je výsledkem vlastního ověření a vyhodnocení této metody u holštýnského plemene a je tudíž první původní prací s podrobným popisem vyhodnocení u plemene dojného užitkového typu. IV. POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY Metodika je určena pro zpřesnění sledování aktuálního výživného stavu a možnosti sledování průběhu změn výživného stavu v průběhu mezidobí u dojnic holštýnského plemene. Jedná se o objektivní metodu, která minimalizuje riziko nepřesné klasifikace, které může nastat u klasické metody hodnocení tělesné kondice. Subjektivní metoda hodnocení tělesné kondice může být zatížena chybou odlišného pohledu více pracovníků nebo v důsledku přizpůsobení se danému stádu. Použití objektivní metody měření výšky podkožního tuku v oblasti krajiny pánevní může být využito ke sjednocení pohledu pracovníků, kteří ve stádech hodnocení provádějí, nebo při experimentálních sledování, která vyžadují přesnější hodnocení míry, resp. změny tělesných zásob tuku. O konkrétním využití metodiky byla uzavřena smlouva mezi autorským pracovištěm, VÚŽV, v.v.i. v Praze Uhříněvsi a uživatelem, AGRO Jesenice u Prahy, a.s. V. EKONOMICKÉ ASPEKTY Předpokládaným přínosem uplatnění metodiky je zvýšení přesnosti hodnocení a sledování změn tělesné kondice dojnic v rámci řízení stáda. Umožní přesnější určení míry a průběhu negativní energetické bilance krav po otelení i jejich výživný stav při zaprahnutí a otelení. Dosažené zpřesnění identifikace zvířat se zvýšeným rizikem opoždění nástupu pohlavní aktivity po porodu a určení vhodné doby k zapuštění může přinést zlepšení dosahovaných parametrů reprodukce, které má za následek zlepšení ekonomiky výroby mléka i celého chovu dojnic. V modelovém propočtu je možné uvažovat o snížení počtu inseminací na jednu zabřezlou plemenici v průměru o 0,3 až 0,4 inseminace a zkrácení servis periody, resp. mezidobí o cca 10 až 12 dnů. To znamená úsporu na jednu dojnici 150 až 200 Kč za inseminaci (při ceně inseminačního úkonu a ID 500 Kč) a snížení ztráty tržeb za mléko při prodlouženém mezidobí 630 až 756 korun (při cca 63 Kč na den podle Kvapilíka a Vacka (2011)). Uvažované zkrácení mezidobí navíc umožní zlepšení čisté natality o 2 %, tj. cca 100 Kč na krávu a rok. Celkový přínos lze tak vyčíslit přibližnou částkou 970 Kč za jedno mezidobí. Proti tomu, náklady na 7 sonografických vyšetření během mezidobí je možné odhadnout na 280 Kč (při ceně 35 Kč na jedno vyšetření službou plus 5 Kč osobních nákladů na příslušný pracovní čas pomocného pracovníka). Čistý přínos po odečtení nákladů představuje tedy 690 Kč na jednu dojnici a mezidobí. 16

VI. SEZNAM POUŽITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY DOMECQ, J.J.; SKIDMORE, A.L.; LLOYD, J.W., KENNENE, J. B. (1997): Relationship between body condition scores and conception at first artificial insemination in a large dairy herd of high yielding Holstein cos. J. Dairy Sci. 80(1): 113-120. EDMONSON, A.J.; LEAN, I.J.; WEAVER, LD; et al. (1989): A body condition scoring chart for Holstein dairy-cows. J. Dairy Sci. 72(1): 68-78. HANUŠ, O., et al. (2004): Kontrola tělesné kondice, zdravotního stavu a výživy dojnic a zlepšování jejich reprodukce. Zemědělské informace, č. 3/2004. ISBN 80-7271-146-6. PARKER, R. (1989): Body condition scoring of dairy cattle. Factsheet order no. 89-091, January 1989, AGDEX 414/1O, Ministry of Agriculture and Food, Ontario, Canada, 4 p., ISSN 0225-7882. ROCHE, J.R., FRIGGENS, N.C., KAY, J.K., FISHER, M.W., STAFFORD, K.J., BERRY, D.P. (2009): Body condition score and its associaton with dairy cow productivity, health, and welfare. J. Dairy Sci. 92(12): 5769-5801 SCHRÖDER, U.J., STAUFENBIEL, R.(2006): Methods to determine body fat reserves in the dairy cow with special regard to ultrasonographic measurement of backfat thickness J. Dairy Sci. 89(1): 1-14. STAUFENBIEL, R. (1997) Evaluation of body condition in dairy cows by ultrasonographic measurement of back fat thickness. In: BPT Continuing Education Konference, Nürnberg, Germany,Sep 05-08, 1996. Praktische Tierarzt 78, Special Issue: SI, 87-92. VACEK, M., STÁDNÍK, L., FIEDLEROVÁ, M. (2006): Jak využít sledování tělesné kondice při řízení vysokoužitkových stád. In: Metody řízení vysokoužitkových stád dojnic. Seminář ve Větrném Jeníkově, VÚŽV 7.11.2006, s. 5-10. ISBN 80-86454-77-0 KVAPILÍK, J., VACEK, M. (2011): Jaké jsou možnosti zlepšení ekonomiky výroby mléka. Náš chov, 71(1): 21-24. VEAUTHIER, G., et al..(2000): Intensive Färsenaufzucht (Top agrar Fachbuch; Neuauflage 2000; Münster; ISBN: 3-7843-3046-0) VII. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE VACEK, M. (2006): Řízení tělesné kondice nástroj k prevenci problémů vysokoužitkových dojnic. In. Sborník referátů - 1. cyklus odborných seminářů Galaprojekt. 24. března 21. dubna 2006, s. 7-12. VACEK, M., FIEDLEROVÁ, M. (2006): Řízení tělesné kondice u dojnic. Zemědělský týdeník, 9, příloha Moderní živočišná výroba, s. 13-14. VACEK, M., STÁDNÍK, L., FIEDLEROVÁ, M. (2006): Jak využít sledování tělesné kondice při řízení vysokoužitkových stád. In: Metody řízení vysokoužitkových stád dojnic. Seminář ve Větrném Jeníkově, VÚŽV 7.11.2006, s. 5-10. ISBN 80-86454-77-0 VACEK, M., STÁDNÍK, L. (2007): Sledování tělesné kondice při řízení vysokoužitkových stád. Náš chov, 67(2), s. 16-18. HLAVNIČKA, R., VACEK, M. (2009): Využití BCS při řízení reprodukce dojnic. Náš chov, 69 (2), s. 20-22. VACEK, M., KUBEŠOVÁ, M. (2009): Využití BCS při řízení reprodukce holštýnských krav. Uplatněná certifikovaná metodika. VÚŽV, v.v.i., Praha Uhříněves. ISBN 978-80-7403-050-5 ŠEFROVÁ, J., ZINK, V. (2011): Sonografické měření průběhu změn výživného stavu holštýnských dojnic. Náš chov, 71(12), s. 25-27. 17

Vydal: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves Název: Využití sonografického měření výšky podkožního tuku v oblasti krajiny pánevní ke stanovení výživného stavu dojnic holštýnského skotu Autoři: Ing. Vojtěch Zink Ing. Jaroslava Šefrová, DiS. Ing. Mojmír Vacek, CSc. Ing. Stanislav Staněk, DiS. Ing. Jitka Šimonová ISBN: 978-80-7403-087-1 Dedikace: Metodika vznikla jako součást řešení projektu NAZV QH91270. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves