Důsledky selekce v populaci - cvičení

Podobné dokumenty
Selekce v populaci a její důsledky

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Semenné sady systém reprodukce a efektivita

Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Základy genetiky populací

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

Mendelistická genetika

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika populací. kvalitativních znaků

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Příklady z populační genetiky lesních dřevin

Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika kvantitativních znaků

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

Populační genetika a fylogeneze jedle bělokoré analyzována pomocí izoenzymových genových markerů a variability mtdna

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Lesní hospodářství a genetika

Úvod do obecné genetiky

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Dynamika populací. s + W = 1

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Genetika populací. Doposud genetika na úrovni buňky, organizmu

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

Příbuznost a inbreeding

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Genetika zvířat - MENDELU

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY

Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

Chromosomy a karyotyp člověka

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

II. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY

Základní pravidla dědičnosti

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Metody studia historie populací

Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.

Základní genetické pojmy

Genetika mnohobuněčných organismů

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.

Populační genetika Radka Reifová

GENETIKA V MYSLIVOSTI

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Degenerace genetického kódu

12. Mendelistická genetika

Populační genetika Radka Reifová

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Evoluční (populační) genetika Radka Reifová

- Definice inbreedingu a jeho teorie

Genetika pro začínající chovatele

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

HLAVNÍ KREVNÍ SKUPINY ( AB0 SYSTÉM A RH FAKTOR) A JEJICH DĚDIČNOST

1. generace 2. generace 3. generace I J K F I L

Selekce. Zdeňka Veselá

Hardy-Weinbergův princip

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Mendelistická genetika

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Vazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN

Vrozené vývojové vady, genetika

Genetika přehled zkouškových otázek:

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Genetika populací a. Gentika populací. Autogamická populace

Genetika vzácných druhů zuzmun

Populační genetika Radka Reifová

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností

Příklady z populační genetiky volně žijících živočichů

Transkript:

Genetika a šlechtění lesních dřevin Důsledky selekce v populaci - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ing. R. Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Selekce hlavní příčina porušování rovnováhy populace organismy s adaptivnějším genotypem (přizpůsobené) produkují víc potomstva působí snižování nebo zvyšování frekvence genů

adaptivní hodnota genotypů (0-1) selekční koeficient s udává, jaká část jedinců určitého genotypu uhyne, aniž by dala potomstvo působí-li proti některému genotypu selekční tlak, bude jeho adaptivní hodnota 1 s je-li s = 0, nepůsobí proti genotypu selekční tlak je-li s = 1, adaptivní hodnota = 0 (genotyp nepřispívá do gametového fondu) mění se frekvence genů a genotypů

selekce se uplatňuje při: a) přírodním výběru kriterium je životaschopnost a plodnost b) umělém výběru kriteriem jsou hosp. významné znaky možnost urychlení rozmnožení žádoucích forem

Poznámky: Rovnováha v populaci bez vlivu evolučních faktorů S,MI,MU,Drift = Genetický posun Selekce: *životaschopnost-vitalita, *plodnost -účast na reprodukci Zmeny frekvencí alel: větvení SM, vidličnatost bk, IDH-B2/B3 JD 1. q = 0,2, p + q = 1, p 2 + 2pq + q 2 = 1 - selekce proti recesivním homozygotům úplná a částečná 2. Po první generaci se změní poměry: Na reprodukci se podílí jenom zůstávající jedinci Dopočet na novou situaci, zjistí se *nejdřív frekvence dominantní alely, *pak recesivní alely a *následně genotypové četnosti 3. Pointa: Recesivní alela se jednorazovou selekcí z populace nestrácí, přenášejí ji heterozygoti. Proto se klade mimořádný důraz na absenci stromů s nevhodnými fenotypovými vlastnostmi v UP a jejich okolí se odstraňují porosty fenotypové kategorie E.

Poznámky: Částečná selekce v přírodě: proti homozygotům, heterozygotům Umělá: proti nositelům nežádoucích vlastností A) Nevhodný typ větvení a tvaru koruny = vrcholcové zlomy = nutnost nahradit chybějící vrchní část stromu = nižší plodnost B) Nevhodný genotyp v enzymech (izoenzymech) základního metabolismu = nižší vitalita / chřádnutí = nižší plodnost. Intenzita selekce udává, jaká část populace z ní vymizí aniž by dospěla a mohla se zreprodukovat /přispět k reprodukci / dala potomstvo, Číselné vyjádření int. sel. = koeficient selekce Jestli je frekvence recesivní alely vysoká, její četnost po opakované selekci klesá rychle. Když je nízká, klesá pomalu. Rychlost poklesu četnosti recesivní / nežádoucí alely je úměrná intenzitě selekce.

Hardy-Weinbergův zákon Ve velké panmiktické populaci nedochází z generace na generaci ke změně genových frekvencí - pokud nepůsobí selekce mutace, migrace nebo náhodné změny = genetický drift /posun/ Pro genotypové frekvence v panmiktické populaci platí vztah: p 2 (AA) + 2pq(Aa) + q 2 (aa) = 1 p 2 + 2pq + q 2 = 1

V panmiktické populaci H-W zákon platí pro jakékoliv genové a genotypové frekvence Pomocí vztahu p 2 + 2pq + q 2 = 1 a p + q = 1 lze zjistit: 1) podíl genotypů, známe-li frekvenci alel: AA = p 2 aa = q 2 Aa = 2pq 2) frekvenci alel, známe-li frekvence genotypů p 2 = p q 2 = q 3) zda je populace v rovnováze, t.j. jestli zjištěné četnosti homozygotních a heterozygotních genotypů odpovídají četnostem vypočteným (očekávaným) z p 2 + 2pq + q 2 = 1

0,20 0,640 0,320 0,040 1,0 0,80 0,20 0,640 0,320 0 0,960 0,667 0,333 0 1,0 0,833 0,167 0,694 0,278 0,028 1,0 0,694 0,278 0 0,972

Frekvence genotypů Celková Frekvence alel v gametách Generace AA Aa aa frekvence A a 0 p q 1- zygoty před selekcí p 2 2pq q 2 1,0 1- po selekci p 2 2pq 0 p 2 + 2pq 1 -nové frekvence jedinců p 2 p 2 + 2pq 2pq p 2 + 2pq 0 p 2 + 2pq 1,0 p 2 + pq p 2 +2 pq pq p 2 + 2pq 0 0,80 0,20 1-zygoty před selekcí 1- po selekci 1- nové frekvence jedinců 2 zygoty před selekci 2 po selekci 2- nové frekvence jedinců 3- zygoty před selekcí 3- po selekci 3-nové frekvence jedinců 4- zygoty před selekcí 4 - po selekci 4-nové frekvence jedinců 0,640 0,320 0,040 1,0 0,640 0,320 0 0,960 0,667 0,333 0 1,0 0,694 0,278 0,028 1,0 0,694 0,278 0 0,972 0,833 0,167

Vliv výchozí frekvence alely q na účinnost selekce při úplné selekci recesivních homozygotů

S=0,5