3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Obecné směřování školy vize Výchovně vzdělávací péči chceme zaměřit především na děti s těžkým zdravotním postižením, a to především kombinovaným sluchovým, autismem, mentálním a vadami řeči. Individuálně chceme posuzovat a následně integrovat děti s jiným typem postižení či sociálním znevýhodněním, pro něž je vhodný nabízený systém výuky českého jazyka. Nadále chceme využívat mateřskou reflexní metodu jako efektivní a hravý prostředek pro výuku českého jazyka u dětí s vážnými komunikačními problémy. Budeme se inspirovat zásadami mateřské reflexní metody při běžné komunikaci s dětmi i při vyučování v ostatních předmětech. Každý rok budeme společně prožívat jedno téma v projektu, který bude prostupovat celoškolním životem / Cirkus, Občánek, Indiáni. Kouzelníci, Cestovatelé, Zahradníci, Pohádky, Objevitelé a další /. Chceme se stát odborným pracovištěm nabízejícím své zkušenosti s výukou českého jazyka prostřednictvím mateřské reflexní metody a služby jak rodičům postižených dětí tak odborníkům. Chceme nabízet přátelské a bezpečné prostředí všem dětem i jejich rodinám. Společné strategie výchovy a vzdělávání Základ Společné strategie výchovy a vzdělávání vycházejí z principů mateřské reflexní metody zpracovaných holandským pedagogem Van Udenem a publikovaných Institutem voor Doven v Sint Michielsgestelu v roce 1991. Škola nabízí alternativní formu rozvoje komunikačních dovedností v českém jazyku na základě důsledného uplatňování zásad mateřské reflexní metody především hraní dvojí role, vhodné pro žáky s různým stupněm narušení komunikačních dovedností způsobených především sluchovým či jiným postižením. 12
Mateřská reflexní metoda prolíná celým pedagogickým procesem. Tzv. hraní dvojí role znamená zachytávání vyjádření žáků a následná reprodukce učitelem či vychovatelem ve správné české podobě. Vzhledem k sociální nezralosti žáků vyplývající z jejich postižení zařazujeme v hojné míře postupy přibližující reálný život a orientaci v něm. Děti s LMP jsou hravé a, a proto využíváme především postupy vycházející z herních aktivit. Společné postupy na úrovni školy uplatňované ve výuce i mimo výuku jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí následující klíčové kompetence žáků Jak umožňujeme žákům osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učením? 1. Společně s žáky a prostřednictvím hravých situací řešíme problémové úlohy 2. Společně vytváříme myšlenkové mapy slovní i obrázkové 3. Vytváříme pro žáky příležitosti k cílevědomému a hravému vyhledávání a třídění informací Jak učíme žáky tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problém? 1. Při vyučování navozujeme problémové situace z praktického života, nabízíme různé postupy a řešení a poskytujeme žákům volnost při jejich výběru 2. Při motivaci vyučovací hodiny využíváme herní a praktické náměty řešící problém 3. Děti aktivně zapojujeme do realizace celoškolních hravých projektů Jak vedeme žáky k všestranné a otevřené komunikaci? 1. Důsledně při veškeré komunikaci dodržujeme hraní dvojí role - zachytávání vyjádření dětí a následné správné vyjádření pedagogem 2. Systematicky rozšiřujeme slovní zásobu dětí 3. Vytváříme dětem herní příležitosti pro nácvik přiměřené formy komunikace s cizími lidmi v různých sociálních situacích 13
Jak učíme žáky spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní a druhých? 1. Vytváříme příležitosti pro společné plnění úkolů a pro společné hraní 2. Spolupracujeme s žáky celé školy, jejich rodiči a dalšími našimi zaměstnanci při celoškolních i mimoškolních hravých projektech Jak vedeme žáky k tomu, aby se projevovali jako svobodná a zodpovědná osobnost? 1. Podporujeme u žáků používání aktivního NE žáků ve všech situacích 2. Zapojujeme žáky do rozhodování při volbě činností během vyučování nebo při přípravě školních akcí 3. Společně s žáky vytváříme a následně dodržujeme vlastní pravidla chování ve škole při různých činnostech Jak učíme žáky projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě? 1. Do veškeré komunikace zapojujeme emoce, vyjadřujeme je a pojmenováváme je 2. Společně s dětmi slavíme a oslavujeme nejrůznější příležitosti narozeniny školy, zahájení školního roku, zavírání a otevírání zahrady, živý Betlém, vánoční večeře, velikonoční koledování, besídka pro maminky, Zahradní slavnost Jak učíme žáky aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví? 1. Pěstujeme všechna hygienická pravidla a v jejich dodržování jdeme dětem příkladem 2. Do vyučování zařazujeme relaxační a herní chvilky dle potřeb dětí Jak učíme žáky žít společně s ostatními lidmi, být tolerantní a ohleduplný k ostatním lidem, jejich kulturním a duchovním hodnotám? 1. Připravujeme a realizujeme společně s žáky výlety, pobyty na škole v přírodě, exkurze, zájezdy do divadel, na sportovní soutěže za hranice školy a vlastním příkladem vedeme žáky k zodpovědnému vystupování na každé mimoškolní akci 2. Do celoškolních celoročních projektů zařazujeme i poznávání jiných kultur 14
Jak vedeme žáky k tomu, aby poznali své reálné možnosti a uplatnili je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci? 1. Vytváříme zajímavé přiměřené praktické a tvůrčí příležitosti pro pracovní činnosti žáků 2. Organizujeme vhodné exkurze zaměřené na poznání různých vhodných povolání 3. Stanovujeme před každou činností kritéria pro hodnocení a následně je dodržujeme Uplatňované výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení 1. Vhodně střídáme vyučovací metody 2. Společně vytváříme myšlenkové mapy slovní i obrázkové 3. Vytváříme pro žáky příležitosti k hravému vyhledávání Kompetence k řešení problémů 1. Při vyučování navozujeme a využíváme problémové situace 2. Problémové situace řešíme společně s dětmi 3. Děti aktivně zapojujeme do realizace celoškolních projektů a akcí Kompetence komunikativní 1. Ve všech situacích uplatňujeme hraní dvojí role 2. Systematicky a hravými způsoby rozšiřujeme slovní zásobu dětí 3. Do veškeré komunikace zapojujeme emoce, vyjadřujeme je a pojmenováváme je 15
Kompetence sociální a personální 1. Vytváříme příležitosti pro společné plnění úkolů 2. Zapojujeme žáky do rozhodování při volbě činností 3. Společně s žáky vytváříme a důsledně dodržujeme vlastní pravidla chování při různých činnostech Kompetence občanské 1. Pěstujeme všechna hygienická pravidla a v jejich dodržování jdeme dětem příkladem 2. 2. Do vyučování zařazujeme relaxační chvilky dle potřeb dětí 3. 3.Ve vybraných situacích důsledně vyžadujeme chování podle smysluplných pokynů Kompetence pracovní 1. Dbáme na pořádek na pracovním místě a na přípravu a úklid pomůcek 2. Zadáváme smysluplné pracovní úkoly 3. Dbáme na dokončení zadaných úkolů 16
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Za žáky mimořádně nadané budeme v naší škole považovat žáky, kteří přicházejí z integrace z běžných základních škol a žáky, kteří trvale dosahují v některých předmětech nadprůměrných výsledků. Žáci přicházející z integrace mívají větší znalosti nebo komunikační dovednosti než naši průměrní žáci, ale většinou neumějí v době vyučování pracovat současně se skupinou žáků a být aktivní. Je takřka pravidlem, že mají velmi dobře rozvinuté orální komunikační schopnosti, které ale dostatečně nevyužívají k vlastní prezentaci. Mívají problémy s kolektivem dětí, bývají osamoceni, někdy s výchovnými potížemi, jimiž se na sebe snaží upozornit. Jsou zvyklí na práci a přípravu s individuální pomocí, nemívají v dostatečné míře rozvinuté kompetence komunikativní, k řešení problémů a sociální. Přicházejí k nám na základě doporučení speciálně pedagogického centra a žádosti rodičů. Speciálně pedagogické centrum tyto děti většinou podporuje po celou dobu jejich předchozí integrace, a proto podmínky pro přechod jsou příznivé. Na základě vyšetření, doporučení centra a jednání s rodiči je dítě přicházející z integrace zařazeno v první fázi na tříměsíční dobu do vhodné třídy. Vybírá se třída, kde je skupina žáků komunikačně přínosná a stimulující. Jednotliví vyučující pod vedením třídního učitele vypracují vzdělávací plán, který navazuje na stávající znalosti a dovednosti žáka a propojuje je s plánem výuky ostatních žáků třídy. Důraz je položen v první fázi na rozvoj kompetencí komunikativních a sociálních. Rodičům je umožněn pobyt ve škole a účast ve vyučování v individuálně domluveném rozsahu. Po třech měsících je provedeno na společné schůzce rodičů, třídního učitele, školního psychologa, speciálního pedagoga z centra a ředitele školy vyhodnocení plánu a rozhodne se o dalším postupu. Specifické vzdělávací potřeby těchto žáků jsou respektovány prostřednictvím individuálních vzdělávacích plánů i v dalším období. Učivo je pro tyto žáky většinou rozšiřováno, a to zadáváním náročnější samostatné práce, vyžadující samostatné získávání informací a jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Třídní učitel speciální pedagog a školní psycholog čtvrtletně pravidelně situaci analyzují a případně upravují. Žáci s trvale nadprůměrnými výsledky v určitém předmětu jsou dle možností vyučováni ve skupině žáků, která je pro ně podnětná. Tyto skupiny se vytvářejí na základě výsledků pedagogického pozorování, výsledků práce žáka a šetření školního psychologa. 17
V těchto předmětech je těmto nadaným žákům věnována zvýšená pozornost a jsou pro ně v rámci vyučování připravovány úkoly, které svou náročností přesahují základní učivo. Žáci jsou motivováni pro aktivní účast v různých projektech a soutěžích. Žáci talentovaní na výchovy mohou dále rozvíjet svůj talent prostřednictvím školní zájmové činnosti sportovní hry, odpolední činnosti internátu. Doporučujeme též a doprovodem (v případě internátních žáků) zajišťujeme využít v těchto případech možnosti, které nabízí základní umělecká škola v Ivančicích. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v naší škole považujeme všechny žáky naší školy a školní vzdělávací program je přizpůsoben možnostem jejich rozvoje. Žáci se specifickými poruchami učení či chování jsou se souhlasem rodičů vyšetřeni školním psychologem a speciálním pedagogem ze speciálně pedagogického centra a na základě jejich doporučení a pedagogického pozorování třídního učitele je pro ně vytvořen plán reedukační péče. Některá vhodná reedukační cvičení jsou zařazena přímo do vyučování do předmětů český jazyk a matematika a jsou využívány celou skupinou žáků. Jsou součásti běžného vyučování a není veden záznam o jejich plnění. Individuální péče při reedukaci specifických poruch učení je dětem věnována v rámci hodin individuální logopedické péče, kdy žák pracuje přímo nebo pod dohledem speciálního pedagoga. Plán individuálních reedukačních cvičení i s konkrétními cvičeními připravuje tým ze speciálně pedagogického centra. Tato reedukační cvičení jsou pravidelně čtvrtletně speciálně pedagogickým centrem kontrolována, vyhodnocována a eventuálně upravována. Individuální logopedická péče je zařazena v jednotlivých ročnících v rozsahu 2 3 hodin týdně. Pokud žák nedosahuje úspěchů v předmětech, kde výkon negativně ovlivňuje právě specifická porucha učení, je s rodiči projednána možnost vyučovat podle individuálního vzdělávacího plánu a možnost slovního hodnocení. Žáci s kombinovaným postižením jsou přijímáni na základě vyšetření a doporučení speciálně pedagogického centra. Pro předměty, kde se důsledky kombinovaného postižení projevují negativním způsobem, jsou vypracovávány individuální vzdělávací plány. 18
Pro vzdělávání těchto žáků škola vytváří potřebné materiální / speciální pomůcky / i personální podmínky / asistent pedagoga nebo osobní asistent /. Při klasifikaci a hodnocení je přihlíženo k postižení žáka a jeho schopnostem. Žáky sociálně znevýhodněné tvoří především skupina dětí z našeho dětského domova. Do jednotlivých tříd jsou zařazováni většinou jednotlivě a bohužel již ve středním školním věku jsou spolužáky vnímáni jako odlišní a těžce nacházejí kamarády. Snahou dětského domova je vytvářet pro tyto děti takové zázemí, které se co nejvíce podobá skutečnému domovu. V případě nadstandardních materiálních potřeb vychází těmto dětem vstříc Občanské sdružení pro podporu a pomoc dětem se zdravotním postižením. Vyučující ve třídách, kde jsou děti z domova, musejí zvláště citlivě zpracovávat veškerou rodinnou a osobní tematiku. Podmínky pro rovnocenné začlenění dětí z domova mezi děti z rodin vytvářejí především rozličné školní projekty a akce, v rámci kterých se k sobě děti dostávají blíž a oceňují především osobní kvality. Školní psycholožka v každoročně vyhodnocované sociometrii všech dětských kolektivů bedlivě sleduje postavení těchto dětí a upozorňuje na možné problémy. Výchovná poradkyně dlouhodobě pracuje na perspektivním zařazení těchto dětí po odchodu z domova. Začlenění průřezových témat Průřezová témata 3. 1. Environmentální výchova EV vytváří podmínky k poznání a angažované ochraně životního prostředí začínající v nejbližším okolí žáků na školní zahradě a ve spolupráci s rodiči i doma. Zajišťujeme třídění a sběr odpadů, které produkují sami žáci a jejich rodinní příslušníci PET lahve, použité baterie a papír a jejich následnou recyklaci na patřičných místech. 3. 2. Osobnostní a sociální výchova 19
OSV vytváří v naší škole podmínky pro sebepoznání každého žáka a jeho přípravu na zařazení do praktického života. Je přirozenou součástí prevence sociálně patologických jevů. 3. 3. Výchova demokratického občana VDO vytváří v podmínkách našich žáků povědomí o fungování společnosti. 3. 4. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech VMEG přináší žákům poznatek vědomí, že nejsme na světě sami, že někam patříme a máme možnosti poznávat svět. 3. 5. Multikulturní výchova MKV přibližuje žákům poznání vlastní kultury a odlišení jiných kultur spolu s vědomím, že všechny kulturní rozdíly jsou rovnocenné. MKV dává příležitosti k pozitivnímu ovlivňování sociálních vztahů, a to nejen ve škole. 3. 6. Mediální výchova MV chce u žáků vytvořit uvážlivý a kritický postoj k médiím, proto je jí na II. stupni především v JČ věnována značná pozornost. Průřezová témata jsou zařazena formou integrace do předmětu viz. 3.1. až. 3.6. projektu viz. 3.7. a akce viz. 3.8. 20