SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU V ČESKÉ REPUBLICE



Podobné dokumenty
SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

ÚLOHA PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ VE SCREENINGU A ADRESNÉM ZVANÍ

Hodnocení adresného zvaní občanů do screeningových programů v ČR

TESTY NA OKULTNÍ KRVÁCENÍ DO STOLICE VE SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

Stav screeningu kolorektálního karcinomu v ČR a význam adresného zvaní

Pilotní projekt Optimalizace programu screeningu kolorektálního karcinomu

Hodnocení adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR

Praktický lékař a další odbornosti ve screeningu kolorektálního karcinomu reálný obraz v datech

Systém organizovaného zvaní do screeningu zhoubných nádorů v ČR

Screening kolorektálního karcinomu v ČR

SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINO MU V ČESKÉ REPUBLICE POHLED PRAKTICKÉHO LÉKAŘE

Screening kolorektálního karcinomu: vývoj a aktuální stav

Organizace a výsledky zdravotních screeningových programů v ČR

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

VZTAHY AMBULANTNÍCH LÉKAŘŮ A LABORATORNÍ MEDICÍNY

Screening kolorektálního karcinomu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011

Představení českého programu screeningu kolorektálního karcinomu

Studie Crossing Borders: snaha o zefektivnění screeningu kolorektálního karcinomu

Program screeningu kolorektálního karcinomu v datech

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Program screeningu karcinomu tlustého střeva a konečníku (C18 C20) Kraj Vysočina

Využití dat EHIS k hodnocení screeningových programů nádorových onemocnění v ČR

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

Čas pro změny ve screeningu kolorektálního karcinomu v ČR

Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém

Program screeningu karcinomu tlustého střeva a konečníku (C18 C20) Středočeský kraj

Indikátory kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

Zdraví Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Národní akční plán 7 Screeningy

VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO

Screening kolorektálního karcinomu v ČR po zavedení adresného zvaní

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR

Stav mamografického screeningu v ČR a význam adresného zvaní

Screening zhoubných nádorů a adresné zvaní z pohledu SZP ČR MUDr. Renata Knorová, MBA ČPZP za SZP ČR

Screening karcinomu děložního hrdla: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Hodnocení adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů v ČR

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2008

Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR O. Májek, J. Dušková, A. Beková, L. Dušek, V. Dvořák

ÚVOD Představení Národního screeningového centra

Screening kolorektálního karcinomu proč ANO

Národní koordinační centrum prevence vážných onemocnění

Program screeningu karcinomu děložního hrdla v datech

Karcinom děložního hrdla v ČR - novinky - Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita

Screening kolorektálního karcinomu v České Republice

OBECNÁ SEKCE. prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Hodnocení průběhu a populačního dopadu screeningových programů Implementace datového auditu

9. Metodika adresného zvaní občanů do českých programů screeningu zhoubných nádorů

Hodnocení kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

Národní screeningové centrum

Screening karcinomu prsu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

VÝZNAM PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ V ORGANIZACI SCREENINGU A PREVENCE VÁŽNÝCH ONEMOCNĚNÍ

Principy adresného zvaní do screeningov!ch program" v#$r a metodika jeho vyhodnocení

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

První v!sledky z hodnocení adresného zvaní do programu screeningu karcinomu prsu v "R

SPRÁVNÁ INTERPRETACE INDIKÁTORŮ KVALITY MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Průběh programu screeningu kolorektálního karcinomu v ČR

Program screeningu karcinomu prsu (C50) Hlavní město Praha

6. PŘEDNÁŠKA DIAGNOSTICKÉ (SCREENINGOVÉ) TESTY V EPIDEMIOLOGII SCREENING

Sběr dat a výsledky programu screeningu karcinomu děložního hrdla. RNDr. Ondřej Májek, doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Program screeningu karcinomu prsu (C50) Kraj Vysočina

Správná interpretace indikátorů kvality

4. SEMINÁŘ SCREENING DIAGNOSTICKÉ/SCREENINGOVÉ TESTY V EPIDEMIOLOGII

ROK 2002 byl plodný se narodil bojovný Pes Béla

QA Podíl endoskopických polypektomií při kolonoskopii

QA Pokrytí screeningem kolorektálního karcinomu

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE

Program screeningu karcinomu děložního hrdla (C53) Olomoucký kraj

Cílený screening kolorektálního karcinomu u diabetiků 2. typu a osob s kardiovaskulárním rizikem

SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU

10. IT manuál k monitoringu adresného zvaní do screeningových programů ČR

Program screeningu karcinomu děložního hrdla (C53) Kraj Vysočina

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

Screening karcinomu děložního hrdla: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Historie screeningu kolorektálního karcinomu v České republice

QA Pokrytí mamografickým screeningem

TISKOVÁ KONFERENCE MZ ČR. Screening zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku zachraňuje životy

Životní cyklus programů časného záchytu onemocnění

DATOVÝ AUDIT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU

Epidemiologie, 4. seminář. SCREENING SCREENINGOVÉ TESTY v epidemiologii

Stav screeningu cervikálního karcinomu v ČR po zahájení adresného zvaní

Nová organizace péče o vyléčené onkologické pacienty

Jiří Sláma Onkogynekologické centrum VFN a 1. LF UK, Praha. nsc.uzis.cz

VÝSKYT PROTILÁTEK TŘÍDY IgM PO VAKCINACI PROTI VIROVÉ HEPATITIDĚ A

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Informační podpora screeningového programu

PreVOn září 2017, Praha

Informační podpora screeningového programu

Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR screeningové programy

VYUŽITELNOST PARAMETRŮ KVALITY SCREENINGU K NÁRODNÍM A MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍM. Májek, O., Svobodník, A., Klimeš, D.

Je možná budoucnost českého zdravotnictví bez dat?

3. národní kongres o kolorektálním karcinomu Program kongresu

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

Stručné shrnutí. Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v České republice

České programy screeningu ZN: výkonnost, standardizace a kvalita dle dostupných dat

MUDr. Petr Pokorný Nemocnice na Homolce 14. prosince 2015

Indikace diagnostické, screeningové a dispenzární kolonoskopie

Informační podpora screeningového programu

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2009

Transkript:

SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU V ČESKÉ REPUBLICE ROLE PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ Bohumil Seifert Ústav všeobecného lékařství 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze 16. října 2014 Starý Smokovec

432 000 ročně napadne 200 000 ročně odnese drak 3 000 000 drží v moci

Historie screeningu KRK Období Stav vědy Filosofie screeningu 20. století gtoks (D.H.Greegor, 1971) Důkazy (Funen,Nottingham,Minnesota) První program: Německo 1978 Hledání metod Hledání důkazů Studie adherence přelom století Český program 2000 Screeningové programy v Evropě a zámoří Klíčová je účast. Jakákoliv metoda screeningu je dobrá. O deset let později Evropská doporučení o kvalitě Kvantitativní imunotoks Kolonoskopie - přímá metoda Populační programy (adresné zvaní: Francie, UK, Finsko, Holandsko, ČR) Důraz na kvalitu programu sběr dat Důraz na kvalitu metody (TOKS, KS) Adresné zvaní Důraz na informaci

SCREENING v ČR: 2009-2013 Nová metodika screeningu v roce 2009: 1) roční frekvence TOKS od 50. do 55. roku 2) zavedení imunochemických testů 3) zapojení gynekologů do screeningu 4) primární screeningové kolonoskopie Centra pro screeningovou kolonoskopii Datová podpora (IBA)

Screening kolorektálního karcinomu: sledované výkony v časovém trendu Počet osob s provedeným výkonem v jednotlivých letech Zdroj dat: NRC 527 470 222 270 43 300 Screeningová kolonoskopie: <1% screeningových výkonů Rok Počet aplikovaných vyšetření TOKS byl v letech 2010 a 2011 přibližně stejný Pro období 2002-2005 export neobsahuje přechodně existující kódy 01120, 01121 v grafu byly uvedené roky interpolovány. K analýze a kvantifikaci současného pokrytí postačují data z období 2010-2011.

Pokrytí TOKS na konci roku 2011 Věková skupina Počet provedených TOKS Screeningový interval Osob vyšetřených během intervalu Osob v cílové populaci Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2011 Pokrytí: Pokrytí 50-54 73 187 92 603 90 323 1 rok 90 323 649 679 13,9% 24,8% cílové populace, 55-59 85 579 108 234 105 176 213 410 745 595 28,6% 30% ve věkové skupině 60-69 60-64 86 824 113 036 110 758 223 794 743 740 30,1% 65-69 67 345 83 898 89 996 173 894 595 116 29,2% 70-74 42 427 55 076 58 050 2 roky 113 126 402 749 28,1% 75-79 31 419 37 188 37 343 74 531 307 188 24,3% 80-84 17 329 20 651 22 376 43 027 234 820 18,3% 85+ 7 721 9 378 10 529 19 907 161 563 12,3% Celkem 411 831 520 064 524 551 952 012 3 840 450 24,8% Screening kolorektálního karcinomu

Epidemiologie KRK v ČR Zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR, autor: Dušek, IBA, 2014

TOKS: regionální pokrytí cílové populace Muži a ženy od 50 let TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121) Pokrytí populace 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% (2010-2011, N = 952 012 vyšetření (NRC)) dosahované pokrytí v daném kraji rozsah hodnot pokrytí v okresech daného kraje Celkové pokrytí (2010-2011): 24,8 % (rozsah mezi kraji ČR: 18,0-32,3 %) Screening kolorektálního karcinomu

TOKS: pokrytí cílové populace v okresech Muži a ženy od 50 let TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121) (2010-2011, N = 952 012 vyšetření (NRC)) Bravo, Litoměřicko! Pokrytí v procentech Celkové pokrytí (2010-2011): 24,8 % (rozsah mezi okresy ČR: 15,9-37,2 %) Screening kolorektálního karcinomu

Vývoj objemu TOKS v okresech Percentuální změna 2011 vs. 2009 TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121) Zdroj dat: NRC pokles (více než o 2%) stagnace (+/- 2%) nárůst (2%-20%) výrazný nárůst (více než o 20%) Screening kolorektálního karcinomu

Vývoj zastoupení AMB.GYN + VPL u provedených TOKS celá populace TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121) Rok 2009 N = 411 266 vyšetření 565 (0,1%) jiná/neznámá odbornost Rok 2010 N = 519 715 vyšetření 349 (0,1%) jiná/neznámá odbornost 96,4% 91,7% 3,6% 8,3% Ženy tvoří 57,5 % vyšetřených osob Ženy tvoří 59,1 % vyšetřených osob Praktický lékař (odbornost 001) Gynekolog (odbornost 603)

Procento TOKS, provedených u žen praktickými lékaři a gynekology, 2009-2011 Zdroj: Národní referenční centrum. Připravila IBA Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 93,7 % 6,2% 85,9 % 14,1 % 86,6 % 13,3 % VPL Gynekologové

Procenta TOKS, provedených u žen podle věku praktickými lékaři nebo gynekology, 2010-2011 Zdroj: Národní referenční centrum. Připravila IBA Procento TOKS 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 23,3% 15,7% VPL Gynekologové 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Věk

Vývoj pozitivity TOKS v čase Muži a ženy od 50 let Pozitivita TOKS TOKS: negativní (15120), pozitivní (15121) Zdroj dat: NRC ČR 6,7 % Rozsah v krajích 4,9-8,6 % Rok Pozitivita TOKS od roku 2007 mírně roste napříč regiony Tato hodnota se vzdaluje původně publikovaným údajům (Pražský projekt, Frič a kol., 1999: 3,9 % pozitivních TOKS) Screening kolorektálního karcinomu

Pozitivita TOKS regionálně Muži a ženy od 50 let Pozitivita 14% 12% TOKS: negativní () + pozitivní (15121) (2011, N 15120= 524 551 vyšetření (NRC)) vykazovaná pozitivita v daném kraji rozsah podílu pozitivity TOKS v okresech daného kraje 10% 8% 6% 4% 2% 0% Celková pozitivita (2011): 6,7 % (rozsah mezi kraji ČR: 4,9-8,6 %) Screening kolorektálního karcinomu

Pozitivita TOKS v okresech Muži a ženy od 50 let TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121) (2011, N = 524 551 vyšetření (NRC)) Pozitivita TOKS v procentech Celková pozitivita (2011): 6,7 % (rozsah mezi okresy ČR: 3,8-13,9 %) Screening kolorektálního karcinomu

TOKS v ČR od roku 2009 TOK EBM Adher ence POCT Senzitivita (specificita) Auto čtení Cut off Cena g- TOKS 3 RT +/- ANO 19-50% > 90% NE NE 25,- i-toks kvalitativní +++ ANO > gfobt NE NE 25,- 50,- I-TOKS -kvalitativní -kvantitativní I-TOKs kvantitativní laboratorní +++ ANO > gfobt ANO ANO 1 RT? NE > gfobt ANO ANO 75,- + přístroj 50,- + logistika Investice Senzitivita = proporce aktuálně pozitivních, kteří jsou testem správně rozpoznáni jako pozitivní (závisí na počtu odběrů, frekvenci testů, citlivosti) Specificita = proporce aktuálně negativních, kteří jsou testem správně rozpoznáni jako negativní Cut Off = číselný práh hodnoty testu, která je již považovaná za pozitivní

Imunochemické testy používané praktickými lékaři v ČR Průzkum 2014 Norbert Král, Ústav všeobecného lékařství 1.LF UK v Praze N=522 METODA Počet VPL % VPL Kvalitativní itoks Analyzátor POCT-iTOKS 345 66 % 123 24 % gtoks 14 3 % Laboratorní 40 8 % 8 typů kvalitativních testů 3 typy analyzátorů variace cut-off: 50-200 ng/1ml

OPTIMALIZACE TOKS bez dietního a lékového omezení jednoduchý, kvantitativní odběr jednoduchá logistika, automatické čtení (POCT, laboratorní) European guidelines for quality assurance in colorectal cancer screening and diagnosis - First edition, 2009 CUT OFF = hodnota, od které jsou výsledky považované za pozitivní jednotná, optimální senzitivita a specificita bezpečnost, kapacity, cost/befenefit přizpůsobení rizikovým skupinám (muži, senioři, diabetici) CUT OFF Počet kolonoskopií Senzitivita Specificita PPV Vysoká Nízká ČR nemá studii cost-effectivity pro hodnoty cut-off 50-150 ng/ml, jen kvalifikované odhady.

Mýty a nedorozumění 1. Každé zjištěné (skryté) krvácení by se mělo vyšetřit. U dospělého člověka dochází denně ke ztrátám krve do stolice v objemu 0,5-2,5ml. Hodnoty 0,3-1,3mg hemoglobinu na 1 g stolice je možno považovat za fyziologický nález. TOKS musí být nastaven tak, tuto koncentraci nezjišťoval jako pozitivní nález. 2. Čím vyšší citlivost testů, tím je screening bezpečnější. Není to pravda. TOKS musí mít vyváženou senzitivitu a specificitu. Na rozdíl od individuální diagnostiky, v populačním screeningu je větším rizikem falešná pozitivita než negativita. Vede ke zvyšování nákladů, zbytečnému vyšetřování, komplikacím a negativnímu ovlivnění kvality života zdravých lidí.

Zavedení adresného zvaní od 1.1.2014: ČR má populační screening! Stejně jako VB, Finsko, Francie, Holandsko, Španělsko Projekt ze strukturálních fondů EU, se státní zárukou udržitelnosti. Zvaní na všechny tři screeningové programy Zdravotní pojišťovny rozesílají 8 typů dopisů Kritéria pro KRK: 5 let kolonoskopie, 3 roky TOKS Dopisy zvou k VPL nebo ke gynekologům

Adresné zvaní Systém zvaní I plátci zdravotní péče - zvou klienty neúčastnící se screeningu - zvou opakovaně a kontrolují efekt zvaní - vedou agendu umožňující monitoring a hodnocení výsledku Zvaní ze strany PZP je v souladu se zákony PZP mohou exaktně selektovat pojištěnce vhodné pro zvaní Systém zvaní II diagnostická centra - zvou klienty zapojené do screeningu k opakovaným návštěvám - týká se: mamografie, gynekologie, praktičtí lékaři - vedou základní agendu umožňující monitoring Pokud klient nereaguje -> přejde do systému I autor: Dušek, IBA, 2014

Počet pozvaných dle jednotlivých variant dopisu a jednotlivých programů Pozvání v období leden-červen 2014, celkem 1 291 859 pozvaných Varianta dopisu Pozvánka na screening zhoubného nádoru děložního hrdla prsu kolorekta 1 Skupina muži - schází K 510 489 2 Skupina ženy - schází C 144 062 3 Skupina ženy - schází M 82 756 4 Skupina ženy - schází C+M 75 136 75 136 5 Skupina ženy - schází K 263 293 6 Skupina ženy - schází C+K 31 445 31 445 7 Skupina ženy - schází M+K 41 893 41 893 8 Skupina ženy - schází C+M+K 142 785 142 785 142 785 Celkem pozvaných pojištěnců 393 428 342 570 989 905 K screening kolorekta, C screening děložního hrdla, M screening prsu Celkový počet pozvaných není součtem pozvaných k jednotlivým programům, neboť pojištěnci jsou zváni k více programům současně bez duplicitních záznamů, záznamů bez uvedení bydliště, záznamů u osob nad 70 let (< 0.3% záznamů) autor: Dušek, IBA, 2014

Screening kolorektálního karcinomu Pokrytí cílové populace zvaním dle pohlaví a věku Pozvání v období leden-červen 2014, celkem 989 905 pozvaných Muži a ženy ve věku 50-70 let Pokrytí zvaním 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Muži Ženy 50-54 55-59 60-64 65-70 Věk pojištěnce Celkové pokrytí zvaním: 34,8 % Mezi mladšími pojištěnci jsou i poprvé způsobilí pro screening Pokrytí zvaním je vyšší u mužů, u kterých je nižší pokrytí screeningem Cílová populace = celková cílová populace po daný screeningový program autor: Dušek, IBA, 2014

Screening kolorektálního karcinomu Míra účasti dle pohlaví a věku: leden 2014 Pozvání v období leden 2014, celkem 222 238 pozvaných Muži a ženy ve věku 50-70 let Míra účasti 14% 12% Muži Ženy 10% 8% 6% 4% 2% 0% 50-54 55-59 60-64 65-70 Věk pojištěnce Celková míra účasti: 10,4 % Na pozvání na screening kolorektálního karcinomu zareagovala přibližně desetina osob. V tomto případě lépe reagují starší pojištěnci autor: Dušek, IBA, 2014

Kapacitní rozvaha: Vliv adresného zvaní TOKS na zátěž preventivní kolonoskopií Při 30% navýšení a 13% pozitivitě by byl požadavek 90 000 preventivních kolonoskopií ročně. Scénář TOKS TOKS+ (6,1%) Nárůst výkonů 2010 528 476 32 237 0 0 +10% 581 324 35 461 3 224 20 +20% 634 171 38 684 6 447 40 +30% 687 019 41 908 9 671 60 + výkonů na 1 centrum za rok (n=160) tj. nárůst trojnásobný, který by znamenal potřebu provést na každém centru o 3 kolonoskopické výkony denně navíc. Dušek, IBA, 2013

Aktuální témata screeningu KRK v ČR mediální kampaň k adresnému zvaní standardizace TOKS kapacity: čekací doby na kolonoskopii příprava na kolonoskopii informace pacientovi Aktuální témata gastroenterologie: Přehlédnuté karcinomy při kolonoskopii Intervalové karcinomy Bezpečnost kolonoskopie (Kritérium: 5 perforací resp. 50 krvácení na 10 000 kolonoskopií)

Udržení klíčové role praktického lékaře Angažovaný postoj odborné společnosti Vysoké kompetence lékaře a zaujetí pro screening: - znalosti, schopnost vysvětlit screening, jeho přínos a rizika, vybrat optimální metodu - citlivá konzultace při zjištěném pozitivním testu (vysvětlení, poučení, domluvení výkonu, příprava) Optimalizace organizace praxe pro screening (chráněný čas pro prevenci, zapojení týmu, logistika testů, spolupráce s centrem pro kolonoskopii)

Poděkování 2017 Doc. RNDr. Ladislav Dušek, CSc., IBA RNDr. Ondřej Májek, IBA Děkuji za pozornost Prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D., SGO MUDr. Štěpán Suchánek, SGO MUDr. Norbert Král, Ústav VL 1.LF UK Praha