Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

âíslo 2 ROâNÍK 17 BlíÏí se konec druhého roku volebního období a je tfieba zaãít rekapitulovat, co se svazu podafiilo splnit a co je v plánu na roky následující. Sjezd schválil program svazu na léta 2004 aï 2010, coï znamená, Ïe jiï tfietina tohoto období bude za námi. Co se jiï tedy splnilo a co se dafií plnit? V principech ãinnosti máme est základních bodû, prvním z nich je respektování práva na svobodné sdruïování. Odborov svaz toto pravidlo respektuje, znamená to tedy, Ïe jsme od sjezdu nezaznamenali spor ve vztahu k pfiijetí ãi vystoupení ãlena svazu. âlenem svazu se mûïe stát kdokoli, kdo splàuje pravidla daná stanovami svazu, a vystoupit mûïe také jak koli ãlen, a to i tím zpûsobem, Ïe pfiestane platit ãlenské pfiíspûvky. V dal ím bodû jde o odborovou solidaritu. OS UNIOS spolupracuje s odborov mi svazy, které jsou ãleny âeskomoravské konfederace odborov ch svazû, i se svazy stojícími mimo konfederaci. Jedním z dûkazû je i uzavírání vy í kolektivní V â Í S L E : ÚdrÏba osobních ochrann ch prostfiedkû (str. 3) Jak postupovat pfii Ïádosti o dûchod (str. 4) K postavení závodního v boru základní organizace (str. 4) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS 27. ÚNORA 2006 Hodnocení plnûní programu svazu smlouvy ve shodû s OS TRANSGAS. âlenové svazu se úãastnili i nûkolika demonstrací, jak v âr, tak i v zahraniãí, kde projevili solidaritu mezi odboráfii prosazujícími svá práva a hájícími lep í pracovní podmínky zamûstnancû. Otázka sounáleïitosti a vzájemné pomoci mezi ãleny svazu je dána moïnostmi v oblasti bezplatné rady od svazov ch specialistû, právní pomoci nebo finanãní podpory. V minul ch letech svaz vyplatil roãnû pfies pûl milionu korun sv m ãlenûm na sociálních pfiíspûvcích podle zásad schválen ch v konn m v borem. Co se t ká soudních sporû, tak jejich ãetnost v posledních letech ub vá. V roce 2005 se podafiilo úspû nû ukonãit ãtyfii právní spory, v bûhu jsou dosud tfii soudní spory, které pfiecházejí z minulého období. V oblasti poradenství se situace zlep ila vzhledem k v raznému posílení dostupnosti na ich pracovníkû prostfiednictvím mobilních telefonû nebo e-mailû. Svaz vytiskl kartiãky se spojením na v echny pracovníky kontaktních míst a na specialisty svazu. Mimo to lze najít spojení i na internetov ch stránkách svazu. Dal í prioritou je vystupování proti jakékoliv diskriminaci z dûvodû rasov ch, náboïensk ch, politické pfiíslu nosti, vûku, zdravotního stavu a pohlaví. Ani v jednom z vyjmenovan ch dûvodû nebylo zaznamenáno Ïádné poru ení. Mimo to na svazu pracuje komise pro rovnost pfiíleïitostí, která by kaïd podnût ihned pfie etfiila. V oblasti prosazování sociálního partnerství a dialogu se svazy zamûstnavatelû, zamûstnavateli a s pfiedstaviteli státní správy a samosprávy je stav setrval a v posledních letech se nedafií jej nûjak v raznûji zlep it. Ve vût inû organizací existují jiï upravené vztahy na základû kolektivních smluv. Jedin m svazem zamûstnavatelû, se kter m se uzavírá vy í kolektivní smlouva, je âeská plynárenská unie. Dal í spolupráce je se Svazem ãesk ch a moravsk ch bytov ch druïstev a v souãasné dobû funguje i spolupráce s vládou pfii dohadování podmínek pro rozpoãtové organizace. Poslední prioritou je nezávislost na politick ch stranách a politick ch hnutích, vládû, zamûstnavatelích, náboïensk ch a dal ích institucích, coï v ak nevyluãuje pfiípadnou spolupráci s tûmi, kdo podporují a prosazují poïadavky a cíle svazu. (Pokraãování na str. 7) âlenské pfiíspûvky sníïení danû JiÏ podruhé, a to za rok 2005, mohou ãlenové odborové organizace vyuïít moïnost danou zákonem ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, a sníïit svûj základ danû o zaplacené ãlenské pfiíspûvky, a tím u etfiit na dani z pfiíjmû. Podle ustanovení 15 odst. 11 uvedeného zákona lze od základu danû odeãíst ãlenské pfiíspûvky ãlena odborové organizace zaplacené této organizaci podle jejích stanov, která uskuteãàuje ãinnosti spoãívající v obhajobû hospodáfisk ch a sociálních zájmû zamûstnancû v rozsahu vymezeném zvlá tním právním pfiedpisem. Takto lze odeãíst ãástku do v e 1,5 % zdaniteln ch pfiíjmû, s v jimkou pfiíjmû zdanûn ch sráïkou podle zvlá tní sazby danû, maximálnû v ak do v e 3000 Kã za zdaàovací období. K vyuïití této moïnosti musí ãlen odborové organizace prokázat svûj nárok, to znamená pfiedloïit potvrzení odborové organizace o v i zaplacen ch ãlensk ch pfiíspûvkû. Prokazování nároku na uznání nezdaniteln ch ãástek ze základu danû fie í ustanovení 38l zákona. Zákon neuvádí konkrétní postup a podobu potvrzení pro tyto úãely. Proto jiï v roce 2004 vydala âeskomoravská konfederace odborov ch svazû metodick pokyn k postupu pro uplatnûní ãástky zaplacen ch odborov ch pfiíspûvkû jako odeãitatelné poloïky od základu danû z pfiíjmû, kter byl odsouhlasen ministerstvem financí. V souladu s touto metodikou mohou odborové organizace vydat potvrzení pro jednotlivého odboráfie, které vydají pfiedev ím tomu odboráfii, kter si podává pfiiznání k dani z pfiíjmû sám, popfiípadû odboráfii, kter mûnil v prûbûhu roku zamûstnání. Dále mohou odborové organizace vydat hromadné potvrzení pro ty odboráfie - zamûstnance, ktefií poïádali zamûstnavatele o provedení roãního zúãtování danû. Ve vydaném potvrzení je nutné uvést ãlenské pfiíspûvky, které byly ãlenûm sraïeny ze mzdy a pfiipsány na úãet odborové organizace v prûbûhu zdaàovacího období, tedy kalendáfiního roku. V pfiípadû, Ïe ãlenové hradí ãlenské pfiíspûvky sami vïdy aï po obdrïení mzdy za odpracovan mûsíc nebo jsou tyto pfiíspûvky sráïeny ze mzdy zamûstnavatelem a pfiipisovány na úãet odborové organizace, budou v potvrzení uvedeny pfiíspûvky ze mzdy za období prosinec roku 2004 aï listopad roku 2005. Abychom mûli pfiedstavu, kolik vlastnû u etfiíme, uvádím pfiíklad: Zamûstnanec - ãlen odborové organizace zaplatil v roce 2005 na ãlensk ch pfiíspûvcích odborové organizaci celkem 1500 Kã. Jeho základ danû, to znamená celkov pfiíjem po odpoãtu pojistného a v ech nezdaniteln ch ãástí danû bez ãlensk ch pfiíspûvkû, je 148 000 Kã a v sledná daà pak 24 140 Kã. Pokud uplatníme odpoãet ãlensk ch pfiíspûvkû, je základ danû 146 500 Kã a daà pak 23 840 Kã. Úspora v daném pfiípadû ãiní 300 Kã. Zmûny od roku 2006 Novelou zákona o daních z pfiíjmû ã. 545/2005 Sb. se pro dal í období zpfiesàuje ustanovení 15, které nyní zní: Od základu danû lze odeãíst zaplacené ãlenské pfiíspûvky zaplacené ve zdaàovacím období ãlenem odborové organizace odborové organizaci, která podle sv ch stanov obhajuje hospodáfiské a sociální zájmy zamûstnancû v rozsahu vymezeném zvlá tním právním pfiedpisem. Takto lze odeãíst ãástku do v e 1,5 % zdaniteln ch pfiíjmû podle 6, s v jimkou pfiíjmû podle 6 zdanûn ch sráïkou podle zvlá tní sazby danû, maximálnû v ak do v e 3000 Kã za zdaàovací období. Novela tedy zpfiesàuje, Ïe se musí jednat o ãlenské pfiíspûvky ãlena odborové organizace zaplacené ãlenem této organizace a odpoãet je vázán na pfiíjmy podle 6 zákona, tzn. na pfiíjmy ze závislé ãinnosti a z funkãních poïitkû. Dále byl také novelizován zpûsob prokazování nároku na odpoãet v ustanovení 38l takto: Nárok na sníïení základu danû podle 15 prokazuje poplatník plátci danû potvrzením odborové organizace o v i zaplaceného ãlenského pfiíspûvku v uplynulém zdaàovacím období, uplatàuje-li sníïení základu danû podle 15 odst. 7. Ing. Anna Kodlová

Demonstrace ve trasburku Desetitisíce odboráfiû burcovaly poslance Evropského parlamentu, aby nepfiijímali pûvodní návrh zákona o pohybu sluïeb v EU. Ten se jako Bolkesteinova smûrnice stal pro odborové hnutí, zejména v západní Evropû, symbolem bezbfiehé liberalizace a ohroïení sociálních jistot. Demonstrace se zúãastnilo aï 50 000 lidí ze dvou desítek zemí. Nejvíce bylo FrancouzÛ, NûmcÛ, BelgiãanÛ a ItalÛ. Podle Evropské odborové konfederace (EOK), která demonstraci svolala, by pûvodní návrh vytvofiil nespravedlivou soutûï mezi poskytovateli sluïeb a zavedl nové, nepfiijatelné formy diskriminace, které by ohrozily zamûstnanost. Její generální tajemník John Monks nicménû usoudil, Ïe kompromisní pokusy z posledních dní jdou správn m smûrem a ãiní zákon pfiijatelnûj ím. (14. 2.) Stávková pohotovost? Federace strojvûdcû âr zvaïuje vyhlá ení stávkové pohotovosti kvûli ustanovením nového zákoníku práce, která se t kají vyjednávání zamûstnavatelû s odbory. Pfiipravena je i k jin m protestûm. Snûmovna schválila nov pracovní kodex, podle nûhoï by firmy mohly uzavfiít kolektivní smlouvu s odbory, které mají nejvíce ãlenû, kdyï by se odborové organizace ve firmû na spoleãném postupu nedohodly. Pro federaci strojvûdcû je v ak tato úprava nedemokratická a nepfiijatelná, zamûstnavatelé by tak pr mohli zaãít opomíjet hlas men ích odborov ch organizací. Federace strojvûdcû âr je samostatná odborová organizace. Vznikla v roce 1986, v minulosti byla nûkolikrát zakázána. Svou ãinnost obnovila v roce 1990. Má asi 13 000 ãlenû. V ãervnu 1995 se úãastnila stávky na Ïeleznici. (9. 2.) Zákoník práce Zamûstnanci a zamûstnavatelé v âesku se moïná od pfií tího roku zaãnou fiídit nov m zákoníkem práce. Pracovní kodex, kter prosadili sociální demokraté a komunisté, jiï schválila snûmovna. Norma zaãne platit, pokud ji odhlasuje senát a podepí e prezident. Nahradí právní úpravu z roku 1966 a fiadu dal ích zákonû. Pfiedseda âeskomoravské konfederace odborov ch svazû a senátor za âssd Milan tûch povaïuje nov kodex za v znamnou zmûnu k lep ímu. Zákoník práce bude moderní, funkãní normou, která bude potfiebnû chránit zamûstnance, fiekl novináfiûm pfiedák. Odmítl v tky, Ïe by zákoník zv hodàoval odboráfie pfied ostatními pracovníky. BohuÏel práva odborû zûstala na stejné úrovni, já bych si umûl pfiedstavit, Ïe by byla vût í, konstatoval. (8. 2.) Protesty ve Francii Francouzské odborové a studentské organizace svolaly na 150 manifestací proti zámûru vlády zavést nov typ pracovní smlouvy, která má usnadnit pfiijímání mlad ch lidí do práce, ale mûïe b t bûhem dvou let rozvázána bez udání dûvodu. Odbory aï na malou v jimku nesáhly ke stávkám. Nové smlouvy prosazuje pfiedev ím premiér Dominique de Villepin, kter v nich vidí moïnost sníïit nezamûstnanost mlad ch lidí. Ta v kategorii do 25 let ãiní skoro 23 procent. Odbory a levicová opozice poukazují na to, Ïe nové smlouvy zv í sociální nejistotu. VÛdce socialistû Francois Hollande mluví o celkové demontáïi zákoníku práce. V prûzkumech se nadpoloviãní vût ina dotázan ch vyslovila k nov m smlouvám kriticky a dvû tfietiny pova- Ïují mobilizaci za oprávnûnou. (7. 2.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Velké vítûzství pro evropské pracující Demonstrace ve trasburku dne 14. února, které se mimo jiné úãastnili i ãlenové na eho pfiedsednictva Vladislav Krsiãka a Jan Wolf, byla úspû ná. Evropská odborová konfederace (EOK) pova- Ïuje v sledek hlasování v Evropském parlamentu ke smûrnici o sluïbách za skuteãn úspûch pro evropské pracující. Evropsk parlament se totiï 16. února velkou vût inou vyslovil pro kompromis, kterého bylo dosaïeno mezi hlavními politick mi uskupeními v Evropském parlamentu, pohfibil tak pûvodní BolkesteinÛv návrh a nahradil ho nov m textem. Vût iny poïadavkû EOK bylo dosaïeno, napfiíklad: - pracovnûprávní legislativa je vylouãena ze smûrnice, zejména otázky spojené s vysíláním pracovníkû, - citlivá odvûtví, jako doãasné agenturní zamûstnávání a soukromé bezpeãnostní sluïby, jsou vylouãeny ze smûrnice, - základní práva na kolektivní vyjednávání a kolektivní akce jsou respektována, - sluïby obecného zájmu a nûkteré sluïby obecného ekonomického zájmu, jako zdravotní sluïby, jsou vylouãeny ze smûrnice, - princip zemû pûvodu je odstranûn, coï umoïàuje ãlensk m státûm provádût lépe kontrolu a uplat- Àovat pravidla, která ochraàují vefiejn zájem. SchÛzka ãeského zastoupení PSI 25. ledna 2006 se na své pravidelné schûzce se li zástupci ãesk ch ãlensk ch svazû PSI, ke kter m patfií i ná svaz. Na programu jednání byly aktuální informace z dûní v PSI a EPSU. Dosavadní místopfiedsedkynû Anne-Marie Perret se stala pfiedsedkyní EPSU po Annû Salfi, jedním místopfiedsedou je Dave Prentis z UNISON. âeské afilace navrhly, aby se místopfiedsedkyní stala zástupkynû nûkterého OS ze Skandinávie. Hlavním tématem byla pfiíprava úãasti ãesk ch zástupcû na schûzce volebního obvodu PSI, která se bude konat od 6. do 9. bfiezna v Novém Sadu v Srbsku. Za OS UNIOS se zúãastní Michal Votava. Bûhem prvních dnû schûzky probûhnou odborné semináfie pod vedením lektorû PSI a EPSU. Poté následovaly obecné informace z obou organizací: V rámci pfiíprav v esvazového sjezdu se v jednotliv ch odborov ch svazech i v samotné âmkos diskutuje, v jaké formû mají pûsobit Regionální rady odborov ch svazû nebo zda vûbec mají i po sjezdu existovat. Názory se zatím rûzní a pfii koneãném rozhodování bude mít asi velkou váhu aspekt ekonomick. Delegovaní zástupci odborov ch svazû k pûsobnosti Regionálních rad jsou vesmûs pro dal í jejich existenci, pfiedsedové odborov ch svazû jednotní vûbec nejsou. Vedení odborové centrály chce zachovat dosavadní stav. Zku enosti a poznatky autora tohoto pfiíspûvku ukazují, Ïe ãinnost RROS v jednotliv ch krajích je rûzná a fiídící ãinnost pfiíslu ného útvaru odborové centrály je spí e administrativní. A coï by se stávat nemûlo, Ïe v mnoha pfiípadech stanoviska jednotliv ch funkcionáfiû nejsou vïdy totoïná se stanovisky jejich odborov ch svazû. ProtoÏe vedení OS UNIOS poskytuje sv m funkcionáfiûm dostatek potfiebn ch informací, s vedoucími funkcionáfii svazu lze pfiedem konzultovat, pfii jednání RROS se k jednotliv m problematikám mohou kvalifikovanû vyjadfiovat v souladu s danou svazovou politikou. Îe nûkde je ãinnost Regionálních rad prospû ná, dokumentují zku enosti z nûkter ch krajû, kde se jim napfiíklad podafiilo prosadit ustavení krajsk ch tripartit nebo alespoà uskuteãnit jednání s hejtmany. A to vzhledem k politické orientaci krajsk ch pfiedstavitelû a postoji jejich strany k odborûm je jistû úspûchem. Napfiíklad v PlzeÀském kraji jiï po nûkolik Byla ustavena pracovní skupina pro spojení obou organizací (PSI a EPSU), ke kterému by mohlo dojít bûhem dvou aï tfií let. Pak se zfiejmû budou znovu utváfiet i volební obvody. Zatím projevily zájem o návrat do na eho stfiedoevropského obvodu z nûmecky mluvícího obvodu Rakousko a v carsko. Bfieznové schûzky v Novém Sadu se zúãastní jako pozorovatelé. EPSU v ObûÏníku ã. 1 informovala o své ãinnosti a personálních zmûnách v sekretariátu. Brian Synnott pfievzal fiízení kampanû za kvalitní vefiejné sluïby, zdravotnictvím se teì bude zab vat Tamara Goosens z AbvaKabo (Nizozemí); Richard Pond zûstává externím pracovníkem EPSU pro koordinaci sítû kolektivního vyjednávání a pravidelnû rozesílá ãlenûm sítû informace o dûní v evropském kolektivním vyjednávání (epsucob@news). EPSU se rozrûstá o nové ãleny, nyní je jich 209. (mv) Co bude s Regionálními radami âmkos? let organizují setkání s poslanci Parlamentu âr zvolen mi v tomto regionu. Poprvé se takovéto akce zúãastnili jen poslanci levicoví a stfiedu politického spektra, následnû i zástupce strany pravicové. A v ichni pfiiznávají, Ïe si rádi vyslechnou názory odboráfiû. Ty nemusí b t vïdy shodné s tím, co jejich politické strany prosazují a s ãím se prezentují na vefiejnosti, pfiedev ím v televizi, jejich pfiedstavitelé. Ale v mnohém, jak sami pfiiznávají, to ovlivní jejich postoj pfii jednání ve v borech i klubech, nakonec i pfii hlasování (samozfiejmû u nûkter ch pfiedem stanoven ch zákonû musí poslouchat ). Je koda pro nás v echny, Ïe bohuïel u vût iny poslancû vítûzí pfii koneãném rozhodování spí e partajní zájmy. A my pak jen sly íme od jednûch, Ïe koaliãní vláda má úspûchy, a od druh ch, Ïe je v echno patné. (hrk) Milé kolegynû, milí kolegové, váïení ãtenáfii ãasopisu SERVIS. S politováním Vám oznamujeme, Ïe dne 31. ledna 2006 zemfiela náhle ve vûku 65 let b valá dlouholetá pracovnice na eho odborového svazu paní Miládka Málková. Na poslední cestû jsme se s ní rozlouãili dne 3. února v obfiadní síni krematoria v Nymburku.

PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE ÚdrÏba osobních ochrann ch prostfiedkû Dle 133a odst. 4 zákoníku práce je zamûstnavatel povinen udrïovat osobní ochranné pracovní prostfiedky v pouïivatelném stavu. V praxi se toto ustanovení vykládá a napl- Àuje rûznû. Nebudu se na tomto místû zab vat tûmi zamûstnavateli, ktefií se domnívají, Ïe kdyï zamûstnanci vydají montérky, takïe splnili v echny své povinnosti v péãi o bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci. Chtûl bych ale pfiipomenout tûm zamûstnavatelûm, jimï záleïí na vytváfiení bezpeãného a zdraví neohroïujícího pracovního prostfiedí, Ïe pro zaji tûní údrïby osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû existuje dle právních pfiedpisû nûkolik moïností, jak tuto údrïbu zajistit. Jedna moïnost je, Ïe zamûstnavatel zajistí údrïbu osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû zcela ve své reïii. Buìto dodavatelsky, to znamená, Ïe prostfiedky v urãen ch termínech sbírá a posílá napfiíklad do prádelny. Nebo povûfií vlastního zamûstnance, aby ochranné prostfiedky udrïoval. V praxi se s tûmito zpûsoby zaji tûní je tû setkávám, ale je pravdou, Ïe od toho zamûstnavatelé postupnû upou tûjí z dûvodu velké organizaãní nároãnosti. Potom se snaïí povinnost udrïovat osobní ochranné pracovní prostfiedky pfiesunout na zamûstnance. Pokud je za to zamûstnanci poskytnuta náleïitá náhrada, tak s tím lze souhlasit. Na tuto moïnost pamatuje zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû, kter v 6 odstavce 7 stanoví, Ïe za pfiíjmy ze závislé ãinnosti se nepovaïují a pfiedmûtem danû nejsou: hodnota osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû poskytovan ch v rozsahu stanoveném zvlá tním pfiedpisem, vãetnû nákladû na udrïování osobních ochrann ch a pracovních prostfiedkû, jakoï i hodnota poskytovan ch stejnokrojû, vãetnû pfiíspûvkû na jejich udrïování, dále hodnota pracovního obleãení, urãeného zamûstnavatelem pro v kon zamûstnání, vãetnû pfiíspûvku na jeho udrïování. Dále se v odstavci 8 v e uvedeného zákona fiíká, Ïe hradí-li zamûstnavatel zamûstnanci v daje (náhrady) pau ální ãástkou, povaïují se tyto v daje za prokázané do v e pau álu stanoveného zvlá tními pfiedpisy nebo pau álu uvedeného v kolektivní smlouvû, popfi. ve vnitfiním pfiedpise zamûstnavatele za pfiedpokladu, Ïe v e pau álu byla zamûstnavatelem prokazatelnû stanovena na základû kalkulace skuteãn ch v dajû. Stejn m zpûsobem postupuje zamûstnavatel pfii stanovení pau álu v pfiípadech, kdy dojde ke zmûnû podmínek, za nichï byl pau- ál stanoven. V e uvedené je tû upfiesàuje pokyn ministerstva financí ã. D-190 k jednotnému postupu pfii uplat- Àování nûkter ch ustanovení zákona ã. 586/1992 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. V tomto pokynu se k 6 odst. 7 podává je tû tento v klad: Za pfiíjem ze závislé ãinnosti se nepovaïuje a pfiedmûtem danû není hodnota pracovního obleãení urãeného zamûstnavatelem pro v kon zamûstnání. Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní obleãení povaïováno tzv. jednotné pracovní obleãení (stejnokroje), poskytnuté zamûstnavatelem zamûstnancûm (napfi. zamûstnancûm prodejních organizací, zamûstnancûm poskytovatelû sluïeb pohostinsk ch, ubytovacích zafiízení), pokud plní zejména reklamní, propagaãní a organizaãní úãely. Pfiedpokladem je, Ïe zamûstnavatel ve vnitfiním pfiedpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvû stanoví povinnost zamûstnancû pou- Ïívat pracovní obleãení pouze pfii v konu zamûstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního obleãení a v ech jeho souãástí. Pracovní obleãení nesmí b t zamûnitelné s bûïn m obãansk m nebo spoleãensk m odûvem. Z v e uvedeného tedy pro praxi vypl vají a jsou pouïívané dvû moïnosti, jak poskytnout zamûstnanci náhradu za to, Ïe údrïbu osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû provádí sám. Jednak je to naturální náhrada ve formû pracího prostfiedku. To je asi nejpouïívanûj í zpûsob. Druhá moïnost je, Ïe zamûstnanci je poskytována pau ální náhrada v penûzích. Pfii stanovení v e náhrady, aè uï naturální nebo finanãní, doporuãuji, aby se nezapomnûlo také na to, Ïe se pfii praní spotfiebovává nejen prací prá ek, ale také voda, elektrická energie a v neposlední fiadû by mûla b t nahrazena také vynaloïená práce. Pfii stanovení v e náhrady také musíme brát v úvahu nároãnost údrïby OOPP, jiné náklady bude mít napfiíklad opraváfi strojû, kter musí montérky prát dvakrát t dnû, a jiné mistr, kter pere pracovní plá È jednou za ãtrnáct dnû. Dle mého názoru je zde moïno postupovat obdobnû jako pfii stanovování mnoïství mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû. To znamená rozdûlit práce u zamûstnavatele na ãinnosti ãisté, ménû ãisté, neãisté a velmi neãisté a podle toho urãit v i náhrady pro jednotlivé profese v podniku.v oblasti náhrad za údrïbu osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû vidím velk prostor pro kolektivní vyjednávání. Tady lze zamûstnavateli vysvûtlit, Ïe pokud si zamûstnanec sám zaji Èuje údrïbu OOPP, tak Ïe jej to nûco stojí, a buìto tyto náklady uhradí z penûz, které obdrïí pfii v platû, to je po zdanûní a provedení v ech odvodû (a potom zamûstnanec poïaduje mzdové nav ení), nebo je uhradí z pau álu na údrïbu OOPP, kter je pro zamûstnavatele daàov m nákladem, ale pro zamûstnance není daàov m pfiíjmem a ani se z nûj neodvádí zdravotní a sociální poji tûní. Václav âikl Pfiedstavujeme vám... TEPLO P EROV, a. s. Spoleãnost Teplo Pfierov, a. s., vznikla po transformaci b valého Bytového podniku mûsta Pfierova rozhodnutím jediného akcionáfie Mûsta Pfierova dne 27. 11. 1997. Spoleãnost zaji Èuje kompletní dodávku tepla a teplé uïitkové vody pro bytov a nebytov sektor v podstatné ãásti mûsta. Na základû smlouvy o bezúplatném pfievodu majetku s Fondem národního majetku âr, podloïené privatizaãním projektem, pfie lo dne 1. dubna 1998 vlastnické právo majetku zaji Èujícího tepelné hospodáfiství mûsta ze státního podniku Bytov podnik mûsta Pfierova na Mûsto Pfierov. Mûsto následnû smlouvou o vkladu podniku pfievedlo tento majetek ke dni 12. listopadu 1998 do vlastnictví spoleãnosti TEPLO P EROV. V té dobû dosáhlo základní jmûní akciové spoleãnosti v e 146 400 000 Kã. Nov m nepenûïit m vkladem ze dne 24. ãervna 1999 se základní jmûní nadále zv ilo na souãasnou hodnotu, která ãiní 172 339 000 Kã. Ve spoleãnosti pûsobí odborová organizace registrovaná u OS UNIOS. V souãasné dobû má 27 ãlenû. Mezi vedením spoleãnosti a odborovou organizací dojde kaïdoroãnû k uzavfiení kolektivní smlouvy. Ta souãasná platí do 31. 12. 2006. Vladislav Krsiãka Nûkteré akce pofiádané KM v roce 2006 KM Praha 18. - 19. záfií 2006 - dvoudenní semináfi pro ZO/MO Prahy a Stfiedoãeského kraje (spoleãnû s KM Hradec Králové) místo konání: Vr ov 25. - 26. záfií 2006 - dvoudenní semináfi pro ZO/MO PlzeÀského kraje (spoleãnû s KM Sobûslav) místo konání: Penzion PAVLA, Sobûslav koncem roku 2006 se uskuteãní kolení pro hospodáfie ZO/MO zamûfiené na pfiechod z jednoduchého na podvojné úãetnictví KM Uherské Hradi tû od bfiezna 2006 do ãervna 2006 - náv tûva v ech ZO za úãelem aktualizace ãlenské základny záfií 2006 - tfiídenní setkání funkcionáfiû ZO regionu KM Uherské Hradi tû a KM Brno s programem: a) kolení hospodáfiek o zpûsobu vedení úãetnictví b) zákoník práce (v pfiípadû, Ïe bude schválen) c) vedení kolektivního vyjednávání d) novinky v oblasti BOZP Místo setkání bude vãas zvefiejnûno. KM Hradec Králové porady s funkcionáfii odborov ch organizací regionu V chodní âechy, v Hradci Králové 4. kvûtna 2006 - pro ZO podnikatelsk ch organizací 10. kvûtna 2006 - pro ZO pfiíspûvkov ch organizací 18. záfií - 19. záfií 2006 - dvoudenní semináfi Právní minimum ve kolicím a rekreaãním zafiízení ARZ VR OV v Horním Bradle porady s funkcionáfii odborov ch organizací regionu V chodní âechy, v Hradci Králové 14. listopadu 2006 - pro ZO podnikatelsk ch organizací 16. listopadu 2006 - pro ZO pfiíspûvkov ch organizací 12. prosince 2006 - kolení hospodáfiek ZO/MO v Hradci Králové KM Olomouc a Ostrava Kontaktní místo Ostrava a kontaktní místo Olomouc budou stejnû jako v pfiedchozích letech i v roce 2006 pofiádat dvû kolení funkcionáfiû základních a místních odborov ch organizací Odborového svazu UNIOS z regionû kontaktních míst Ostravy a Olomouce. 17. kvûtna od 9:00 hodin - jednodenní kolení v zasedací místnosti Domu odborov ch sluïeb v Ostravû 11. a 12. fiíjna - toto kolení bude na stejném místû jako v loàském roce, tj. v rekreaãním stfiedisku Retaso v Prostfiední Beãvû pfiedpokládan program: - odborové informace - nové pracovnûprávní pfiedpisy, novela zákoníku práce - nové pfiedpisy v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci - rûzné - diskuse Pozvánka do organizací bude zaslána v dostateãném pfiedstihu. KM Teplice 22. 6. - 23. 6. 2006 - setkání Jetfiichovice - setkání funkcionáfiû v Jetfiichovicích 3

Základní a místní organizace na eho svazu prohla ují stanovy za jeho základní organizaãní jednotku se stejn m právním postavením (ãl. 36 stanov). Jako takové mají právní subjektivitu, v právních vztazích vystupují sv m jménem a za poru- ení sv ch závazkû odpovídají cel m sv m majetkem. Nûkteré poznatky z praxe nasvûdãují tomu, Ïe je vhodné pfiipomenout si nûkteré skuteãnosti vypl vající ze stanov a dal ích svazov ch pfiedpisû, které se dot kají ãinnosti statutárního orgánu tûchto organizaãních jednotek svazu. Statutárním orgánem základní ãi místní organizace je podle ãl. 44 stanov její závodní ãi místní v bor. Tento kolektivní orgán fiídí ãinnost této organizace a rozhoduje o v ech záleïitostech, pokud nejsou stanovami vyhrazeny ãlenské schûzi nebo konferenci základní ãi místní organizace. Toto základní rozdûlení pravomocí mezi ãlenskou schûzí a statutárním orgánem (závodním ãi místním v borem) je nezbytné vïdy plnû respektovat, neboè se jedná o orgány právnické osoby a není moïné tyto otázky jakkoli upravovat odli nû od úpravy zakotvené ve stanovách. V jimkou jsou pouze pfiípady, kdy stanovy takov to postup pfiipou tûjí (napfi. ãl. 43 odst. 2 písm. a) stanov). Pravomoce ãlenské schûze základní ãi místní organizace vymezují stanovy svazu taxativnû v ãl. 43 odst. 2. Jiné pravomoce ãlenské schûzi nebo konferenci nepfiíslu í. O v ech ostatních záleïitostech základní ãi místní organizace rozhoduje v luãnû závodní ãi místní v bor jako statutární orgán. Závodní ãi místní v bor je orgánem základní ãi místní organizace, kter jménem této organizace jakoïto právnické osoby jedná. Je tedy kolektivním statutárním orgánem této organizace jako organizaãní jednotky svazu. Jeho právní postavení je dáno úpravou ve stanovách svazu a nemûïe b t libovolnû mûnûno. Jako takov je tento orgán pfiedstavitelem své základní ãi místní organizace ve vztahu k pfiíslu n m orgánûm státní správy a samosprávy, zamûstnavatelûm a jejich organizacím, i odborov m uskupením. Závodní ãi místní v bor je rovnûï tzv. pfiíslu n m odborov m orgánem vûãi zamûstnavatelûm, a to ve v ech pfiípadech, kde tak stanoví právní pfiedpisy. Jako takov uplat- Àuje vûãi zamûstnavateli zejména právo spolurozhodování, právo na projednání urãit ch dan ch otázek se zamûstnavatelem, právo na informace a vykonává vûãi zamûstnavateli právo kontroly v oblastech stanoven ch právními pfiedpisy ( 22 a 136 zák. práce). Jako pfiíslu n odborov orgán zejména schvaluje uzavfiení podnikové kolektivní smlouvy a kontroluje její plnûní. Rozhoduje napfi. o konání dílãích ãlensk ch schûzí organizace po jednotliv ch pracovi tích nebo úsecích. Dále, mimo jiné, napfi. rozhoduje o zpûsobu volby a poãtu delegátû na konferenci organizace, je-li rozhodnuto o jejím konání. V znamn m vnitrosvazov m rozhodováním tohoto orgánu je i rozhodování o pfiijetí za ãlena odborového svazu. O vylouãení ãlena ze svazu v ak pfiíslu í rozhodovat ãlenské schûzi (ãl. 43 stanov). Závodní ãi místní v bor v nûkter ch pfiípadech volí ze svého stfiedu pfiedsedu. 4 PRÁVNÍ PORADNA K postavení závodního v boru základní organizace Je tomu tak tehdy, pfienese-li ãlenská schûze tuto pravomoc k volbû z ãlenské schûze ãi konference na závodní ãi místní v bor organizace. V takovém pfiípadû zvolí ãlenská schûze nebo konference pouze stanoven poãet ãlenû závodního ãi místního v boru a tito zvolení ãlenové si pak ze svého stfiedu sami zvolí pfiedsedu i dal í funkcionáfie v boru. Poãet ãlenû v boru i struktura jeho funkcionáfiû ponechávají stanovy zcela na rozhodnutí závodní nebo místní organizace a jejího statutárního orgánu. Pfii samotné volbû ãlenû závodního ãi místního v boru je nutno respektovat pouze poïadavek ãl. 39 stanov, Ïe ãlenem v boru mûïe b t jen ãlen svazu star í osmnácti let. Závodní ãi místní v bor rovnûï schvaluje rozpoãet základní ãi místní organizace a projednává roãní v sledky hospodafiení organizace. Jedná se o v znamnou pravomoc tohoto orgánu, vezmeme-li v úvahu, Ïe ãlenská schûze ãi konference mûïe b t v krajním pfiípadû svolána i pouze jedenkrát za estileté volební období. Zásady hospodafiení organizace v ak musí vïdy schválit ãlenská schûze ãi konference (ãl. 43 odst. 2 písm. d) stanov). Tuto pravomoc ãlenská schûze nebo konference nemûïe na statutární orgán Ïádn m zpûsobem pfienést. Pro rozhodování závodního ãi místního v boru platí, Ïe je usná eníschopn, je-li pfiítomna nadpoloviãní vût ina v ech jeho ãlenû. Usnesení tohoto orgánu je pfiijato, jestliïe pro nû hlasovala nadpoloviãní vût ina pfiítomn ch ãlenû. Pro hlasování pak platí, Ïe kaïd ãlen v boru má jeden hlas. V bor mûïe pfiijímat rozhodnutí i písemnou formou ãi faxem, tzv. per rollam. Pro tento pfiípad se jeho hlasující ãlenové pokládají za pfiítomné a rozhodnutí je pfiijato, je-li schváleno nejménû dvûma tfietinami v ech ãlenû v boru. Dal í podmínkou tohoto zpûsobu rozhodování je, Ïe musí b t na nejbliï ím zasedání v boru pfiijaté usnesení uvedeno do zápisu. Takov to zpûsob rozhodování bude nepochybnû pro svoji povahu spí e v jimeãn m. Tento zpûsob rozhodování v ak stanovy zakazují v pfiípadû, kdy ãlenové v boru volí sami ze svého stfiedu pfiedsedu (ãl. 44 odst. 4 stanov). Stanovy potom upravují také zpûsob jednání závodního ãi místního v boru za organizaci. Stanoví (ãl. 44 odst. 3), Ïe jménem závodního ãi místního v boru jedná jeho pfiedseda a v dobû jeho nepfiítomnosti jin povûfien ãlen v boru. ZpÛsob podepisování za v bor, a tím i za základní nebo místní organizaci, si ãlenové v boru mohou stanovit jako orgán sv m rozhodnutím. Av ak právní úkony závodního ãi místního v boru, pro které je pfiedepsána ãi vyïadována písemná forma, musí podepsat vïdy nejménû dva ãlenové v boru. Na zastávané funkci ve v boru u tûchto dvou ãlenû nezáleïí. Respektování této povinnosti dvou podpisû pfii písemn ch právních úkonech je zcela nezbytné, neboè pfii jejím nesplnûní nastupuje dûsledek v podobû neplatnosti takovéhoto právního úkonu od poãátku pro nicotnost. V souvislosti s postavením a ãinností závodního ãi místního v boru jako statutárního orgánu je nutné zdûraznit, Ïe jde o kolektivní orgán, kter pfiijímá svá rozhodnutí shora uveden m zpûsobem formou usnesení. Pfiitom o obsahu tohoto usnesení ãlenové v boru hlasují. Jednotliví ãlenové v boru sice mohou b t povûfieni realizací pfiijatého rozhodnutí v boru v urãen ch oblastech a otázkách, vãetnû jejich projednávání, av ak rozhodování o nich a odpovûdnost z toho plynoucí pfiíslu í v em ãlenûm v boru jako kolektivnímu orgánu. To v ak neznamená, Ïe by jednotliví ãlenové v boru nemûli vlastní odpovûdnost za plnûní ãi neplnûní sv ch povinností stanoven ch jim v borem pfii realizaci pravomocí tohoto orgánu dan ch mu stanovami svazu. Stejnû tak jednání za v bor se musí opírat o stanovy svazu, pfiíp. o rozhodnutí v boru jakoïto kolektivního orgánu. Jen tak lze realizovat v echny pravomoce, které v bor jako statutární orgán základní ãi místní organizace má. Jako orgán musí ãlenové v boru vystupovat nejenom vnû odborové organizace, ale i na ãlenské schûzi ãi konferenci, pfiíp. v jednotliv ch vztazích se ãleny svazu, sdruïen mi ve v borem fiízené organizaci. Tolik alespoà ve struãnosti k nûkter m skuteãnostem, které je dle na eho názoru nutno rovnûï zvaïovat pfii v konu ãlena i funkcionáfie statutárního orgánu na ich základních ãi místních organizací. JUDr. Karel Horn Jak postupovat pfii Ïádosti o dûchod Podávání Ïádostí o informativní osobní list dûchodového poji tûní Pfied 1. 1. 2006 bylo nutno pfied zahájením vlastního dûchodového fiízení poïádat o takzvané pfiedstihové fiízení. Za zamûstnance Ïádal zamûstnavatel prostfiednictvím pfiíslu né správy sociálního zabezpeãení. Ke dni 31. 12. 2005 zanikla tato povinnost organizací poïádat pro své zamûstnance nejpozdûji dva roky pfied dovr ením nároku na starobní dûchod o v pis dob poji tûní z evidence âssz v rámci pfiedstihového fiízení. Od 1. 1. 2006 mohou obãané sami poïádat âeskou správu sociálního zabezpeãení (odbor správy údajové základny) o zaslání informativního osobního listu dûchodového poji tûní. Tento informativní list obsahuje pfiehled dob dûchodového poji tûní (trvání pracovního pomûru), pfiípadnû náhradních dob poji tûní (napfi. doba studia, doba vedení v evidenci úfiadu práce, v kon vojenské základní sluïby, nemoc v ochranné dobû, apod.), ulo- Ïen ch v evidenci âssz po dobu od roku 1986 obsahuje i pfiehled vymûfiovacích základû (dosa- Ïené hrubé pfiíjmy) a vylouãen ch dob (napfi. pobírání nemocensk ch dávek v dobû trvání pracovního pomûru). Obãan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendáfiní rok. Informativní list za le âeská správa sociálního zabezpeãení obãanovi do 90 dnû ode dne doruãení jeho Ïádosti ( 40a zákon ã. 582/1991 Sb.). Îádost musí obsahovat následující údaje: rodné ãíslo Ïadatele, pfiíjmení, jméno, rodné pfiíjmení a adresu, na kterou bude informaãní osobní list zaslán. Îádost se zasílá na adresu: âeská správa sociálního zabezpeãení,odbor správy údajové základny,kfiíïová 25,225 08 Praha 5. Doba zamûstnání pfied 1. 1. 1993, pokud mûl obãan v té dobû trval pobyt na Slovensku, je evidován Sociální poji Èovnou - ústfiedí v Bratislavû. Údaje této evidence budou âssz vyïádány aï v rámci dûchodového fiízení, kdy bude rozhodnuto, zda se doby zamûstnání pfied 1. 1. 1993 povaïují za doby zabezpeãení ãeského nebo slovenského státu (ãl. 20 Smlouvy mezi âeskou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpeãení ã. 228/1993 Sb.). Doba poji tûní osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch je evidována pfiíslu nou okresní (PraÏskou) správou sociálního zabezpeãení a do centrální evidence âssz jsou údaje o tomto poji tûní zasílány zpravidla po uplynutí jednoho aï dvou kalendáfiních rokû po odevzdání Pfiehledu o v i pfiíjmû a v dajû za pfiíslu n kalendáfiní rok popfiípadû pfii uplatnûní Ïádosti o dûchod. (Pokraãování na str. 7)

BYDLÍM BYDLÍ BYDLÍME Neãlen v pfiedstavenstvu DOTAZ: V na em domû je bytové druïstvo a v jeho pfiedstavenstvu (které se samo najmenovalo) je i ãlenka,která zde nebydlí (má svûj byt v jiném domû),její manïel je ãlenem na eho druïstva a tento byt pronajímá cizincûm. Dal í byt jiného ãlena druïstva je pronajímán jako ubytovna pro mnoho osob. MÛÏe b t v pfiedstavenstvu cizí osoba, vedeny dva úãty u rûzn ch finanãních ústavû,pronajímány byty bez na ich souhlasû a pouïíván nátlak ãlenû pfiedsednictva z pozice jejich zamûstnání (místní úfiad,policie) k ukonãení ãlenství,vystûhování ãi pfiípadné koupû na ich bytû? Nevíme,zda je nûjaká organizace,která by mohla provádût kontrolu hospodafiení. Dodáváme,Ïe vût inû ãlenû druïstva je tato situace lhostejná. J. K.,Praha ODPOVùë: Nejprve obecnû. DruÏstvo je obchodní spoleãnost upravená obchodním zákoníkem (zákon ã. 531/1991 Sb., ve znûní pozdûj- ích pfiedpisû, 221-260). K tomu, aby druïstvo vzniklo, musí b t splnûny náleïitosti obchodním zákoníkem stanovené. Pro zaloïení druïstva se vyïaduje konání ustavující ãlenské schûze za pfiítomnosti notáfie, kter pofiizuje notáfisk zápis, takïe se nemûïe nûkdo do funkce ustanovit, ale pouze zvolit. PfiipusÈme v ak, Ïe bylo vyuïito situace, kdy jiní byli neãinní. DruÏstvo pak vzniká dnem zápisu do obchodního rejstfiíku, nedílnou souãástí návrhu na zápis je mimo jiné uveden notáfisk zápis, kter osvûdãuje prûbûh voleb a stanovy, dále ãestné prohlá- ení o bezúhonnosti ãlena pfiedstavenstva a o tom, Ïe nedo lo u ãlena pfiedstavenstva ke stfietu zájmû. Na ãlena pfiedstavenstva se vztahují pfiíslu ná ustanovení obchodního zákoníku o odpovûdnosti za pfiípadnou kodu zpûsobenou druïstvu a o ruãení cel m sv m majetkem. Do orgánû druïstva mohou b t voleni jen ãlenové druïstva star í 18 let a zástupci právnick ch osob, které jsou ãleny druïstva (pokud stanovy právnické osoby nevylouãily). Tak, jak situaci popisujete ohlednû cizí ãlenky druïstva a pfiedstavenstva, jsou va e informace dle na eho názoru zkreslené, protoïe zfiejmû v tomto pfiípadû jde o spoleãné ãlenství manïelû (uvádíte, Ïe manïel jmenované má v domû byt), tudíï se zfiejmû nejedná o cizí ãlenku druïstva ani pfiedstavenstva druïstva. O tom, Ïe máte dva úãty u finanãních ústavû, jste museli rozhodnout na ãlenské schûzi nebo za vás o tom mohl rozhodnout pfiedseda spolu s místopfiedsedou druïstva a není to zakázané. Obãansk zákoník v 719 stanoví, Ïe pronajat byt ãi ãást bytu lze pfienechat do podnájmu na dobu urãenou ve smlouvû nebo bez ãasového urãení jen s písemn m souhlasem pronajímatele. Poru ení této povinnosti je jedním z v povûdních dûvodû zániku nájmu bytu. Nezb vá vám, neï na tuto situaci písemnû upozornit kontrolní komisi druïstva a vûc pfiednést na ãlenské schûzi. Ve stanovách druïstva máte jistû urãeno, Ïe kontrolní komise je oprávnûna kontrolovat ve kerou ãinnost druïstva a projednává stíïnosti jeho ãlenû. V znamná je ãinnost kontrolní komise zejména v otázkách hospodafiení druïstva. Bylo by tfieba vyhledat pfiedsedu kontrolní komise a v echny va e poznatky a obavy projednat s ním, písemnû se na kontrolní komisi obrátit a Ïádat zjednání nápravy. O otázkách pfievodu bytû do vlastnictví rozhoduje ãlenská schûze, nikoli pfiedstavenstvo samo, takïe vyhroïování není na místû. Pokud byste mûli pocit, Ïe je s vámi manipulováno, je tfieba mít o tûchto vûcech informace, to znamená jít se poradit, jak celá záleïitost s pfievody bytû do vlastnictví probíhá. Na závûr k nezájmu vût iny ãlenû o vûci vefiejné ãili vás - ãlenû druïstva. e ení naleznete v obchodním zákoníku a ve stanovách va eho druïstva. To znamená svolat ãlenskou schûzi a fie it. Mimo jiné ãlenská schûze musí b t svolána, poïádá-li o to písemnû alespoà jedna tfietina v ech ãlenû druïstva, kontrolní komise, jakoï i v dal ích pfiípadech, urãují-li tak stanovy. JestliÏe pfiedstavenstvo ãlenskou schûzi nesvolá do 40 dnû od doruãení Ïádosti, je osoba písemnû povûfiená osobami nebo orgánem, kter poïadoval svolání ãlenské schûze, oprávnûna svolat ãlenskou schûzi sama, pfiedstavenstvo jí musí vydat seznam ãlenû druïstva. Centrální evidence obyvatel DOTAZ: Jaké údaje se vedou v centrální evidenci obyvatel pro majitele domû? Kde se o v pis Ïádá? L. K.,Modfiany ODPOVùë: Informaãní systém, kter zpracovává poãítaãovou evidenci obãanû, se naz vá Centrální registr obãanû (CRO). Registr obsahuje zákonem taxativnû stanovené údaje o státních obãanech âeské republiky, o cizincích s povolením k pobytu na území âeské republiky a o osobách, kter m byl udûlen azyl na území âeské republiky. Taxativnû stanoven mi údaji, které se o obyvatelích vedou, jsou napfi. identifikaãní údaje (jméno, pfiíjmení, rodné ãíslo), dal í osobní údaje (místo narození, stav, omezení, zbavení zpûsobilosti k právním úkonûm, zákaz pobytu, údaje o obãanském prûkazu, úmrtí, státní pfiíslu nost), lokaãní údaje (adresa trvalého pobytu), údaje o vazebních osobách (rodiãe, dûti, partnefii). Jsou to údaje o obãanech. V centrální evidenci obyvatel nejsou vedeny Ïádné údaje pro majitele domû. Správcem informaãního systému evidence obyvatel je ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra, krajské úfiady a obecní úfiady obcí s roz ífienou pûsobností mohou poskytovat údaje z informaãního systému evidence obyvatel, pokud tak stanoví zvlá tní právní pfiedpis (napfi. v rámci soudního fiízení) nebo pokud to vyïaduje ãinnost orgánû státní správy a orgánû povûfien ch v konem státní správy vypl vající z jejich zákonem stanovené pûsobnosti (napfi. zdravotní poji Èovna). O v pis z centrální evidence mûïe Ïádat pfiedev ím obyvatel star í 15 let (do doby jeho 15 let Ïádá zákonn zástupce). Údaj o osvojení mûïe b t poskytnut obyvateli aï po dovr ení vûku 18 let. Obyvatel Ïádá prostfiednictvím tiskopisu Îádost o poskytnutí údajû z informaãního systému, a to v ohla ovnû obecního, mûstského úfiadu, obce s roz ífienou pûsobností, u krajského úfiadu, podle trvalého pobytu nebo pfiímo na Ministerstvu vnitra âr. Majiteli domu nemohou b t poskytnuty o jiném obãanovi Ïádné údaje z centrální evidence obyvatel. Poskytnutí osobních údajû z informaãního systému je upraveno v 8 zákona o evidenci obyvatel, zákon ã. 133/2000 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Hlá ení k trvalému pobytu a zálohy za sluïby spojené s bydlením DOTAZ: Máme dvû odrostlé dûti. Obû jsou u nás pfiihlá eny k trvalému pobytu,syn sice studuje poslední roãník vysoké koly,ale dcera je uï 10 let v zahraniãí,provdala se tam a dosud Ïije mimo republiku. Doposud jsme platili i za ni ve keré sluïby spojené s bydlením. Je to pro nás jiï neúnosné,manïelka je v invalidním dûchodu. Napfi. poplatky za odpad se stále zvedají a ná dotaz na mûstském úfiadû,zda neexistuje v jimka,kdyï není osoba trvale pfiítomna v republice,nám bylo sdûleno,ïe v jimka pro tento pfiípad není,aè nám dcera pfiispívá. Má úfiad pravdu? Opravdu musíme platit i v její nepfiítomnosti? D..,Nov Jiãín ODPOVùë: Dfiíve platná vyhlá ka ã. 176/1993 Sb. upravovala ohla ovací povinnost nájemce. Podle této právní úpravy se v praxi postupuje i nadále. Nájemce bytu by mûl pronajímateli oznámit skuteãnosti rozhodné pro pfiípadnou zmûnu sjednaného nájemného a cen sluïeb do 30 dnû po jejich vzniku. Zmûní-li se skuteãnosti rozhodné pro pfiípadnou zmûnu sjednaného nájemného a cen sluïeb, zmûní se jejich v e od prvého dne mûsíce následujícího po zmûnû tûchto skuteãností. Podle poãtu osob v bytû hradí nájemce zálohy za sluïby spojené s bydlením. Co se t ká úhrady sluïeb spojen ch s bydlením, zde máte dvû moïnosti. Dcera by vám skuteãnû mûla pfiispívat na sluïby spojené s bydlením, pokud hodlá v bytû bydlet. Pokud ne, mûli byste oznámit pronajímateli, Ïe va e dcera jiï s vámi neïije ve spoleãné domácnosti, a pronajímatel by vám sní- Ïil úhradu za sluïby spojené s bydlením o jednu osobu v bytû. Skuteãnost, Ïe zde má na adrese uvedeného bytu nahlá en trval pobyt, nezakládá va í dcefii Ïádné právo k bytu. Pokud se dcera domnívá, Ïe by v budoucnu na ni mohlo pfiejít nájemní právo, tak pro tento pfiípad je rozhodující skuteãnost, zda s vámi v bytû skuteãnû Ïije, bydlí a pfiispívá na nájemné a sluïby spojené s bydlením a sdílí s vámi spoleãnou domácnost. To, Ïe je nûkdo nûkde trvale hlá en, má zcela a v hradnû evidenãní charakter. Jde o vztah mezi obãanem a státem, kter se fiídí zákonem ã. 302/2004 Sb., o evidenci obyvatel, úplné znûní zákona. K druhé ãásti dotazu uvádím, Ïe úhrada poplatku za odpad není vûcí jednoduchou. Poãínaje 1. 1. 2003 má kaïdá obec moïnost zvolit si jeden ze tfií systémû úhrady poplatku za odpad. Je tfieba dodat, Ïe jednotlivé formy úhrady nelze kumulovat, tzn. Ïe zavedení jedné formy automaticky ze zákona vyluãuje jinou. Tûmi tfiemi formami úhrady poplatku za odpad jsou: 1. Místní poplatek podle zákona o místních poplatcích (zákon ã. 565/1990 Sb., 10b), kde poplatníkem je mimo jiné fyzická osoba, která má v obci trval pobyt podle zákona ã. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (úplné znûní zákona ã. 302/2004 Sb.). Sazbu poplatku tvofií ãástka aï 250 Kã na osobu a kalendáfiní rok a ãástka stanovená na základû skuteãn ch nákladû obce pfiedchozího roku na sbûr a svoz netfiídûného komunálního odpadu aï 250 Kã na osobu a kalendáfiní rok. Obec v obecnû závazné vyhlá ce stanoví rozúãtování nákladû na sbûr a svoz netfiídûného komunálního odpadu na osobu. 2. Poplatek za komunální odpad podle zákona o odpadech (zákon ã. 185/2001 Sb., 17a). Podle tohoto zákona je poplatníkem kaïdá fyzická osoba, pfii jejíï ãinnosti vzniká komunální odpad. Maximální v e poplatku se stanoví podle pfiedpokládan ch oprávnûn ch nákladû obce vypl vajících z reïimu nakládání s komunálním odpadem rozvrïen ch na jednotlivé poplatníky podle poãtu a objemu nádob urãen ch k odkládání odpadû pfiipadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle poãtu uïivatelû bytû a s ohledem na tfiídûní tohoto odpadu. V poplatku mohou b t promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob urãen ch k odkládání odpadu. Poplatek je pfiíjmem obce. 3. Smluvní forma úhrady, která je nejménû vhodná. Ten, kdo odpad produkuje, uzavfie s obcí smlouvu. Tato moïnost pfiichází v úvahu aï po prvních dvou uveden ch formách. Z va eho dotazu nemohu posoudit, která z forem úhrady poplatku za odpad byla pouïita. Podrobné informace vám poskytne pfiíslu n úfiad, vãetnû moïn ch v jimek z poplatkové povinnosti. Podle toho, zda je rozhodující pro úhradu poplatku za odpad trval pobyt ãi pouhé uïívání bytu, tak jak jsem popsala u prvních dvou forem úhrady, byste se spoleãnû s dcerou mûli rozhodnout, jak celou situaci vyfie íte. Znamená to, Ïe buì byste dceru odhlásili z bytu (viz ohla- ovací povinnost popsaná shora), nebo by si dcera musela zru it trval pobyt. Pokud by i pfies v echny uvedené informace k placení sluïeb a poplatku za odpad dcera chtûla zachovat souãasn stav, mûla by vám na úhradu v ech tûchto sluïeb pfiispívat. JUDr. Jitka Kocianová 5

Na realizaci protidrogové politiky se budou podílet i samosprávné celky - kraje a obce. Kraj v samostatné pûsobnosti mimo jiné koordinuje a podílí se na realizaci protidrogové politiky na svém území, za tím úãelem spolupracuje se státními orgány, s orgány obcí a s poskytovateli sluïeb v oblasti protidrogové politiky, ve spolupráci se státními orgány i s orgány obcí zpracovává krajskou strategii protidrogové politiky, podílí se na financování programû protidrogové politiky a kontroluje úãelné vyuïití tûchto finanãních prostfiedkû, zfiizuje za úãelem koordinace protidrogové politiky na svém území funkci krajského protidrogového koordinátora. Tato funkce je vykonávána v pracovním pomûru s tím, Ïe v pracovní smlouvû nemûïe b t sjednán jin druh práce, neï je plnûní úkolû krajského protidrogového koordinátora. Vedlej í ãinnost krajského protidrogového koordinátora u téhoï zamûstnavatele je vylouãena. Krajsk protidrogov koordinátor a) napomáhá pfii uskuteãàování ve ker ch ãinností kraje v oblasti protidrogové politiky, b) koordinuje, prûbûïnû kontroluje a vyhodnocuje plnûní úkolû vypl vajících z krajské strategie protidrogové politiky, c) spolupracuje s obcemi na tvorbû místních plánû protidrogové politiky, d) spolupracuje se státními a nestátními subjekty zab vajícími se programy prevence a léãby návykov ch nemocí, e) fie í úkoly v oblasti protidrogové politiky státu na úrovni kraje a poskytuje souãinnost státním orgánûm v oblasti protidrogové politiky. Obdobné pravomoci a povinnosti má i obec. Na rozdíl od kraje napfiíklad mûïe, ale nemusí, zfiizovat místního protidrogové koordinátora. Kontrolu dodrïování povinností stanoven ch tímto zákonem vykonává a) obecní policie, b) Policie âeské republiky, c) obec v pfienesené pûsobnosti, d) âeská obchodní inspekce, jde-li o alkohol, e) Státní zemûdûlská a potravináfiská inspekce, jde-li o tabákové v robky, f) orgán ochrany vefiejného zdraví, jde-li o stravovací sluïby. Dále zde jsou stanoveny správní delikty a stanoveny sankce - pokuty. Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, Ïe a) poru í zákaz t kající se prodeje tabákov ch v robkû nebo tabákov ch potfieb nebo prodeje a podávání alkoholického nápoje stanoven tímto zákonem nebo obecnû závaznou vyhlá kou obce, b) umoïní koufiení na místech, na nichï je koufiení tímto zákonem zakázáno, nebo c) poru í jinou povinnost stanovenou tímto zákonem. Jak je v e uvedeno, v souvislosti s pfiijetím tohoto zákona se novelizují nûkteré dal í zákony. Jedná se o jiï v e uveden zákon o spotfiebních daních. Dále je tímto zákonem zmûnûn zákon ã. 200/1990 Sb., o pfiestupcích, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Zde je novû formulován pfiestupek uveden v 30 odst. 1 písm. i). Tohoto pfiestupku se dopustí ten, kdo se odepfie podrobit vy etfiení, zda není ovlivnûn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, k nûmuï byl vyzván podle zvlá tního právního pfiedpisu (jedná se o v e uveden zákon ã. 379/2005 Sb.). Dále zde jsou stanoveny nové pfiestupky na úseku ochrany pfied alkoholismem a jin mi toxikomaniemi, kter ch se dopustí ten, kdo: - prodá jednotlivé cigarety nebo neuzavfiené jednotkové balení cigaret, - koufií na místech zákonem zakázan ch, - prodá v robek podobn tabákovému v robku, tabákové potfiebû ve formû potravináfiského v robku nebo hraãky, a nebo podobn alkoholickému nápoji ve formû hraãky, - prodá tabákov v robek, tabákovou potfiebu nebo alkoholick nápoj v zafiízení nebo na akcích urãen ch osobám mlad ím 18 let, - prodá, podá nebo jinak umoïní uïití tabákového v robku osobû mlad í 18 let nebo neodepfie jejich prodej fyzické osobû, o níï lze mít pochybnost, Ïe splàuje podmínku vûku. SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE (Dokonãení z ãísla 10/2005) Zákon o boji proti alkoholismu a koufiení JUDr. Jaromír Zrutsk 6. Zdravotnická zafiízení k tomu odbornû a provoznû zpûsobilá jsou povinna poskytnout zamûstnavateli, útvarûm policie a VûzeÀské sluïbû âeské republiky potfiebnou pomoc provedením odbûru biologického materiálu. 7. Zdravotnické zafiízení je povinno sdûlit v sledky vy etfiení subjektûm uveden m v odstavci 3 na základû jejich Ïádosti. To neplatí, je-li pacient vy etfiován na pfiítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky v organismu pouze v souvislosti s poskytovanou zdravotní péãí pro diferenciální diagnostiku. 8. Vy etfiení biologického materiálu hradí v pfiípadû, Ïe se prokáïe pfiítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vy etfiovaná osoba. V pfiípadû, Ïe se pfiítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáïe, náklady nese osoba, která podle odstavce 3 k vy etfiení vyzvala, s v jimkou pfiípadû diferenciální diagnózy hrazené z vefiejného zdravotního poji - tûní podle zvlá tního právního pfiedpisu. Zejména tato oblast se pfiímo t ká i pracovnûprávních vztahû. V zákoníku práce je rovnûï ustanovení ohlednû oprávnûní zamûstnavatele poïadovat, aby se zamûstnanec podrobil zji tûní, zda není pod vlivem alkoholu. V 135 odst. 4 písm. g) zák. práce je uvedeno, Ïe zamûstnanec je povinen podrobit se na pokyn pfiíslu ného vedoucího zamûstnance stanoveného v pracovním fiádu zji tûní, zda není pod vlivem alkoholu nebo jin ch návykov ch látek. To ustanovení se t ká v ech zamûstnancû. Ustanovení 1 v e uvedeného zákona se t ká pouze zamûstnancû uveden ch v 16 odst. 1 a 2. I kdyï v tomto zákonû není uvedeno, kdo má jménem zamûstnavatele vyzvat zamûstnance, aby se podrobil vy etfiení, doporuãuji, aby to byl vedoucí zamûstnanec uveden napfiíklad v pracovním fiádu. Z v e uvedeného vypl vá, Ïe zamûstnavatel má dvû moïnosti: 1. mûïe sám vyzvat zamûstnance, aby se podrobil orientaãnímu vy etfiení, které následnû provede, nebo 2. má moïnost ho vyzvat, aby se podrobil lékafiskému vy etfiení, které v ak mûïe provést pouze zdravotnické zafiízení k tomu odbornû a provoznû zpûsobilé. Skuteãnû revoluãní je nepochybnû ustanovení 16 odst. 5 tohoto zákona, kde je uvedeno: Odmítne-li se osoba uvedená v odstavcích 1 a 2vy etfiení podle odstavce 4 podrobit, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Vzhledem k okruhu osob, kter ch se tato právní úprava t ká, chápu smysl této právní úpravy. Mám v ak urãité pochybnosti o jejím uplatàování v praxi. Urãitû proto budeme oãekávat, jak právní názor na tuto právní úpravu budou mít soudy. Do té doby lze obtíïnû pfiedvídat, zda budou soudy rozli ovat mezi skuteãn m zji tûním alkoholu a mezi v e uvedenou tzv. právní fikcí, tj. kdy alkohol nebude zji tûn, ale protoïe se zamûstnanec odmítne podrobit vy etfiení, bude se na nûho hledût, jako by pod vlivem alkoholu byl. Podle mého názoru rozli ovat mezi tûmito pfiípady budou. Nedovedu si dost dobfie pfiedstavit, Ïe zamûstnanci mûïe b t dána v povûì nebo okamïitû zru en pracovní pomûr pouze na základû v e uvedené právní fikce, tj. Ïe je v zamûstnání pod vlivem alkoholu (aãkoliv zji tûn nebyl), protoïe se odmítl podrobit vy etfiení. Dále je zde upraveno o etfiení v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici a jaká preventivní opatfiení v této oblasti finanãnû a organizaãnû zaji Èují státní orgány (nûkterá ministerstva). Realizaci protidrogové politiky zaji Èuje a koordinuje vláda prostfiednictvím ministerstev a jin ch ústfiedních orgánû státní správy.

Na zaãátku února (pfiesnûji od 2. do 5.) se ve slovenské Bratislavû konal semináfi, kter pofiádala Evropská odborová konfederace (EOK) pro zástupce mlad ch ze Slovenska, Slovinska a âeské republiky. Za ãeskou stranu se semináfie zúãastnil pfiedseda Rady mlad ch âmkos Michal Votava (Odborov svaz UNIOS), tajemnice Rady mlad ch âmkos Katefiina Hofmannová (Odborov svaz zdravotnictví a sociální péãe âr) a ãlen rady mlad ch Vlastimil Skofiepa (Odborov svaz pracovníkû textilního, odûvního a koïedûlného prûmyslu âech a Moravy). Hlavním úkolem semináfie bylo seznámit mladé odboráfie s funkcí Evropské unie a s ãinností EOK. Cel semináfi vedla Juliane Bir, specialistka EOK na evropsk sociální dialog. Sociální dialog v EU je strukturovan proces bipartitního vyjednávání na úrovni Evropské unie (probíhá mezi zástupci zamûstnavatelû a zamûstnancû). Je uznáván jako základní prvek Evropského sociálního modelu. Dále jsme se seznámili s úãastníky evropského sociálního dialogu. Práva zamûstnancû hájí EOK, která byla zaloïena v roce 1973. (Dokonãení ze str. 1) I tuto prioritu svaz dodrïuje a prosazuje i prostfiednictvím zástupcû svazu v orgánech âeskomoravské konfederace odborov ch svazû. V rámci spolupráce s ostatními odborov mi sdruïeními se dafií prosazovat zachování jednotného kodexu pracovního práva. V souãasné dobû je jiï na poslancích parlamentu, jak novela zákoníku práce dopadne. Zástupci na eho svazu podpofiili svou úãastí na demonstraci v Praze v minulém roce zásadní body, které by se z tohoto zákona nemûly ztratit. Nesouhlasíme s tím, Ïe má zamûstnanec stejné postavení jako zamûstnavatel, a Ïádáme, aby byl zamûstnanec proti svévoli nûkter ch zamûstnavatelû chránûn zákonem. O rûst reáln ch pfiíjmû zamûstnancû a pravidelné zvy ování minimální mzdy usilujeme na úrovni základních organizací i na úrovni svazu. Pfii kolektivním vyjednávání se tato vûc stává v poslední dobû prioritou, neboè v ostatních oblastech kolektivního vyjednávání jsme jiï témûfi v echny moïnosti vyãerpali. Ve vût- inû pfiípadû se dafií dohodnout nav ení mezd minimálnû ve v i inflace. Ve vy í kolektivní smlouvû byl v posledních letech dohodnut nárûst tarifû v prûmûru okolo 3,5 %, coï v praxi znamená nárûst zaruãené ãásti mzdy, ale celkov rûst mezd je vût inou u rûzn ch zamûstnancû velice odli n. JelikoÏ nejsme svazem jednoho odvûtví ãi jedné profese, jsou i rozdílné prûmûrné v dûlky jednotliv ch skupin na ich ãlenû. V plynárenství byl prûmûrn v dûlek 25 864 Kã, v teplárenství 17 504 Kã, v bytov ch druïstvech 17 113 Kã a ve vefiejnû prospû n ch a technick ch sluïbách 14 097 Kã. RÛst mezd je zde sjednán v rozmezí dvou aï esti procent. U úkolû t kajících se usilování o vytvofiení stabilního moderního komplexního systému dûchodového poji tûní a pfiipoji tûní, kter zajistí zamûstnancûm dûstojnou Ïivotní úroveà ve stáfií, a prosazování rychlej ího projednávání pracovnûprávních sporû se zatím moc nedafií. Na i ústavní ãinitelé v tûchto oblastech nemají jednotn názor, a tak politika vítûzí nad vûlí nûco pro své voliãe zlep it. A ani sebevût í usilování a prosazování lep ích podmínek ze strany odboráfiû nic nezmûní. Pro splnûní tohoto úkolu budeme muset poãkat na lep í politické klima. V závûru nûco k hlavním úkolûm svazu pro toto volební období. PRO KAÎDÉHO NùCO Evropsk sociální dialog Jejími ãleny je 79 ãlensk ch organizací z 35 evropsk ch zemí, které v souãasné chvíli reprezentují 60 milionû ãlenû. Zamûstnavatelské svazy, které zastupují evropské zamûstnance, jsou tfii: - UNICE - Unie evropsk ch prûmyslov ch a zamûstnavatelsk ch konfederací, zaloïena v roce 1958, - UEAPME - Evropská asociace fiemesel a mal ch a stfiedních podnikû, - CEEP - Evropské centrum podnikû se zapojováním vefiejnosti a podnikû obecného ekonomického zájmu, zaloïeno v roce 1961. Na základû sociálního dialogu, kter probíhá od roku 1985, bylo dokonãeno okolo 50 spoleãn ch iniciativ vãetnû: - cca 40 spoleãn ch doporuãení, vyjádfiení a kampaní dobré praxe, - 5 rámcov ch smluv - ProdlouÏená matefiská dovolená (1995), Zkrácen pracovní úvazek (1997), Smlouvy na dobu urãitou (1999), Hodnocení plnûní programu svazu V oblasti svobody odborového sdruïování se vyskytují problémy se zakládáním nov ch odborov ch organizací u nûkter ch zamûstnavatelû, vût inou se ale nenajde nikdo ze zamûstnancû, kdo by chtûl diskriminaci vefiejnû fie it. Jak odborové organizace vzniknou, tak v tichosti i zaniknou a nadále pfietrvává obava o zamûstnání a nezájem o fie ení problémû kolektivu zamûstnancû. Tam, kde odborová organizace jiï existuje a má své postavení u zamûstnavatele, se svaz snaïí pomáhat závodním v borûm pfii prosazování sv ch práv. A to jak právními radami, tak pfiímo jednáním se zamûstnavateli. Pomoc v kolektivním vyjednávání je zprostfiedkovávána pracovníky svazu na kontaktních místech a zabezpeãována pfiímo specialisty svazu pro danou oblast vyjednávání. Svaz zpracovává metodiku pro vyjednavaãe ze základních organizací. Pofiádá semináfie ke kolektivnímu vyjednávání na poradách kontaktních míst a na zasedání sekcí informuje o stavu kolektivního vyjednávání a zabezpeãuje v mûnu zku eností mezi funkcionáfii svazu. KdyÏ si sami funkcionáfii závodních v borû nevûdí rady s kolektivním vyjednáváním, pomáhají pracovníci svazu jak sepsáním návrhu, tak i pfiímou úãastí pfii vyjednávání. V rámci svazu se uzavírá jedna vy í kolektivní smlouva a 318 podnikov ch kolektivních smluv, z toho 68 % s pomocí pracovníkû svazu a 8 % s pfiímou úãastí specialistû svazu. Formou semináfiû a kolení, ale i prostfiednictvím internetov ch stránek a svazového ãasopisu, se naplàuje úkol zvy ovat autoritu odborov ch organizací. Nemalou zásluhu na tom má i získávání informací o jednotliv ch zamûstnavatelích i vlastnících firem prostfiednictvím odborov ch zástupcû v dozorãích radách, ale i v evropsk ch zamûstnaneck ch radách. To je nová forma, kterou uplatàujeme v podnicích ze zahraniãní úãastí. Právní pomoc, bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci, sociální a mzdová oblast je základní ãinností svazu, která je zabezpeãována vûãi ãlenûm od poradenské a konzultaãní ãinnosti aï po zastupování pfied soudem. V neposlední fiadû svaz zabezpeãuje prostfiednictvím závodních a místních v borû, ale i centrálnû, organizovanou rekreaci pro ãleny a jejich dûti. Dále organizuje sportovní hry a podílí se na zprostfiedkování mezinárodní v mûny zku eností mezi odboráfii. Petr Pech Práce na dálku (2002), Stres (2004), - rámce akcí pro celoïivotní rozvoj kompetencí a kvalifikací (2002), - rámce pro rovné pfiíleïitosti (2005), a dal í. První tfii rámcové dohody (ProdlouÏená matefiská dovolená, Zkrácen pracovní úvazek, Smlouvy na dobu urãitou) byly zapracovány do direktiv EU, a jsou proto závazné pro v echny ãlenské zemû EU. Zbylé dvû jsou pouze doporuãení a je pouze na nás, zda se nám je podafií prosadit do na í legislativy. V jedné z dal ích prezentací nás Juliane Bir seznámila se strukturou orgánû Evropské unie - o sloïení Rady, Parlamentu a Komisi. Je pfiíjemné zjistit, Ïe odbory v Evropû mají svoji sílu a vliv. Jen doufám, Ïe se nám spoleãnû podafií zlep it kredit odborû i u nás. Je pfiece tolik moïností, kde prezentovat na i práci - mûïeme se napfiíklad pokusit o osvûtu mezi mlad mi lidmi v uãili tích, ktefií se pfiipravují na svá zamûstnání; kaïd rok se koná i nûkolik veletrhû práce, na kter ch by se mohly prezentovat i odbory. Víme, Ïe to bude dlouhá cesta, ale kaïdá cesta má i svûj konec, jen se k nûmu musí vykroãit. Michal Votava pfiedseda Rady mlad ch âmkos Jak postupovat... (Dokonãení ze str. 4) Potvrzení o této dobû vydává na Ïádost poji tûnce okresní (PraÏská) správa sociálního zabezpeãení. Obdobn reïim platí i u osob úãastn ch dobrovolného dûchodového poji tûní. Chybûjící dobu poji tûní âeská správa sociálního zabezpeãení pro informativní osobní list dûchodového poji tûní nedo etfiuje. BliÏ í informace o zpûsobu prokazování chybûjících dob poji tûní zamûstnání a o podmínkách nároku na dûchod podává okresní nebo PraÏská správa sociálního zabezpeãení, popfiípadû Informaãní kanceláfi âssz. Jakmile splníte podmínky pro vznik nároku na dûchod a rozhodnete se, Ïe o dûchod poïádáte, obrátíte se na svého zamûstnavatele nebo na pfiíslu nou správu sociálního zabezpeãení (v pfiípadû malé organizace do 25 zamûstnancû). JestliÏe o svém kroku nejste je tû úplnû rozhodnuti a potfiebujete v tûchto otázkách poradit, mûïete se obrátit na: Okresní správy sociálního zabezpeãení (PraÏská správa sociálního zabezpeãení) âeská správa sociálního zabezpeãení, KfiíÏová 25, Praha 5, informaãní kanceláfi Telefon call centra 257 062 860 Webové stránky www.cssz.cz nebo www.duchodovareforma.cz (zde si mûïete ovûfiit pfiibliïnou ãástku dûchodu) O podmínkách vzniku nároku na starobní dûchod vás budeme informovat pfií tû. JUDr. Jitka Kocianová 7

PRO VOLNOU CHVILKU Památky UNESCO v âr Telã Telã - perla jiïní Moravy, poloïená mezi tfiemi rybníky, opl vá mnoïstvím historick ch památek. Jádro mûsta bylo v roce 1992 zapsáno do seznamu kulturních památek UNESCO. Mûsto Telã je poloïeno na hranici mezi âechami a Moravou. Poprvé je Telã zmiàována roku 1180 jako osada na ãeskomoravském pomezí. JiÏ kolem roku 1121 zde mûl stát hrad kníïete Oty II. V královsk ch rukou byla jen krátce. V roce 1339 získal Telã Oldfiich z Hradce v mûnou za královsk majetek od ãeského krále Jana Lucemburského. Vznikl nov gotick hrad. Souãástí opevnûní se staly i dva rybníky tûpnick a Zliãsk. Rozsáhlé poïáry na konci 14. a v polovinû 16. století v ak zniãily mnoho budov a mûsto se zcela zmûnilo. Zachariá z Hradce pfiistoupil v letech 1546-1580 k zásadní pfiestavbû, která zmûnila hrad v luxusní renesanãní zámek. V hodnû se oïenil s Katefiinou z Vald tejna, zvanou Perchta. Na úpravách pracoval stavitel Leopold Estreicher. Pozdûji v ak tuto roli pfievzali ital tí umûlci. Koneãnou podobu zámku ovlivnil Ital Baldassare Maggi z Arogna. Na stranû k mûstu byla zfiízena zámecká zahrada. Nápisy v renesanãních prostorách jsou ãeské. V stavbu zámku zakonãila kaple V ech svat ch s bohatou renesanãní v zdobou. Roku 1681 se majiteli stali Lichten tejnové. Tito majitelé v ak provádûli jiï jen drobnûj í úpravy. Pozornost vûnovali spí e zámecké zahradû a parku, kde byl vystavûn vznosn empírov skleník. PÛdorys mûsta byl vymezen rybníky a opevnûním. Do mûsta se vstupovalo tfiemi branami, Malou, Velkou a Horní. Naprost m Îena musí umût mlãet, manïelství bez mlãení je jako auto bez brzdy. Aznavour Tip do kina RafÈáci unikátem je telãské námûstí. PÛvodní pozdnû gotické kamenné domy byly po poïárech upraveny renesanãnû a dostaly nová prûãelí s ozdobn mi títy ãasto zdoben mi sgrafitem. Dvû del í strany námûstí lemuje podloubí. Zajímavou zvlá tností jsou podpûrné sloupy, které spojovaly vïdy dva sousední domy. Mariánsk sloup na námûstí Zachariá e z Hradce je dílem sochafie Davida Liparta. Na jedné z ka en na námûstí je umístûna socha sv. Markéty, patronky mûsta. Telã s mimofiádnû hodnotn m zámkem a jedineãnû dochovan m námûstím patfií proto k na im nejkrásnûj ím historick m mûstûm. Správné odpovûdi: 1. Uveìte jméno tohoto mûsta. Telã 2. Jak se jmenují tfii brány, kter mi se vstupovalo do mûsta? Malá, Velká, Horní 3. Jak se jmenovala proslulá Bílá paní zvaná Perchta, která zde Ïila se sv m manïelem? Katefiina z Vald tejna KaÏd z nás si vzpomíná na noãní mûru dospívajícího teenagera, kterou je dovolená s rodiãi. A kdyï se tato noãní mûra stane skuteãností jen díky ne Èastné souhfie náhod, je to opravdu k vzteku. Dany s Filipem se ale nevzdávají ani v této situaci. Celoveãerní film RafÈáci je pln smíchu, napûtí a trapasû z neãekan ch situací. Poslední dovolená s rodiãi, pfii které kluci zaïívají akce, u kter ch by rodiãe vûbec b t nemûli. KdyÏ Dany slíbil Filipovi, Ïe mu pomûïe sbalit holku, netu il, kolik pfiekáïek se jim postaví do cesty. PfiestoÏe se postupnû musejí vyrovnat s pfiítomností Danyho rodiãû, malého brá ky Honzíka i pfiísného instruktora Bofika. Objevení dívãího vodáckého kurzu nakonec nabídne nepfieberné moïnosti, jak dosáhnout cíle Filipovy touhy. Co v echno se dá na vodû zaïít? Koupání, nudu, pefieje, únavu, lásku, zklamání ãi opilost. A hlavnû sex, drogy a rokenrol. RafÈáci jsou komedií pro mládeï, teenagery, ale svoje si v nûm najde i generace jejich rodiãû, kter m se po bezstarostnosti prvních lásek uï jen st ská. âr, 2006, komedie/rodinn film ReÏie: Karel Janák (vol) DùTSKÁ REKREACE VARVAÎOV Nejlépe odpovûdûla: Kvûta KREJâÍKOVÁ, AMBA Malín. Kupon 2/06 1.................................... 2.................................... 3.................................... Jméno a pfiíjmení:...................... Adresa:................................. ZO/MO:.............................. Slosovány budou odpovûdi do lé do 20. bfiezna 2006. Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Kupon zasílejte na adresu: Redakce ãasopisu Servis, Odborov svaz UNIOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3 nebo na e-mail: unios@cmkos.cz (do pfiedmûtu zprávy uvádûjte: SoutûÏ Servis).? Tento soubor byl na seznam svûtového dûdictví UNESCO zapsán 3. ãervence 2004. Souãástí souboru je první Ïidovská památka mimo území Izraele, která byla na seznam zapsána (ostatní jsou souãástí seznamu v rámci vût ích celkû, jako napfiíklad Ïidovsk hfibitov na Starém Mûstû v Praze). Na seznam UNESCO byl zapsán jako cenn doklad souïití a vzájemného ovlivàování kfiesèanské a Ïidovské kultury. Tento soubor leïí na bfiehu fieky Jihlavy. Otázky: 1. V jakém mûstû leïí tento soubor památek? 2. Jak je soubor zapsán na seznamu UNESCO (název památek)? 3. Komu byla bazilika pûvodnû zasvûcena? Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âr E 5057 Milí rodiãe, jistû vût ina z Vás má doma nebo na pracovi ti pfiístup k internetu. KdyÏ si zadáte internetovou adresu http://unios.cmkos.cz a v nabídce si odklepnete ãasopis SERVIS 2005, otevfie se Vám obsah ãísla 10, ve kterém si najdete ãlánek SVAZOVÁ REKREACE 2006. Po otevfiení se objeví mimo jiné upoutávka na LETNÍ DùTSK TÁBOR, kterou si jistû peãlivû pfieãtete a po lete nám do uvedeného termínu, tj. 31. bfiezna 2006, pfiedbûïné pfiihlá ky na Odborov svaz UNIOS. Podrobnûj í informace k letnímu dûtskému táboru najdete opût v dal ích ãíslech ãasopisu SERVIS na v e uveden ch internetov ch stránkách. Jana S korová