Mamlúck koberec v KromûfiíÏi neznámá perla textilního umûní v ãesk ch sbírkách Josef TULC 1 Historická umûlecká a umûleckofiemeslná díla tvofiící bohaté vybavení interiérû na ich státních hradû a zámkû nepro la je tû v plné své ífii a rozmanitosti specializovan m umûleckohistorick m posouzením a zpracováním. Skr vají proto je tû mnohá badatelská pfiekvapení. Jednou z nejménû probádan ch souãástí zámeck ch mobiliárních fondû jsou orientální koberce. Na e hrady a zámky jsou jimi v bohaté mífie vybaveny. Pfies ãasto úctyhodné stáfií a kvalitu v ak zûstávají tato textilní díla stranou badatelského zájmu i vhodné prezentace. Nejeden star, kulturnû hodnotn kus je vystaven jako bûïné uïitkové zboïí ne etrnému uïívání, zatímco v nûkter ch zámeck ch instalacích se stále je tû kfiiklavû roztahují nevkusné soudobé strojové kopie, které do historick ch interiérû nepatfií. 1 Pfiíkladem v e naznaãeného moïného pfiekvapení je okrouhl koberec umístûn na stole v knihovnû arcibiskupského zámku v KromûfiíÏi. Jde o tzv. kairénsk nebo téï dama sk koberec, jak jsou tato nádherná díla orientálního textilního umûní ve star í literatufie naz vána. Novûj í bádání je oznaãuje dle ir ího názvu stfiedovûké islámské fií e, z níï pocházejí, jako koberce mamlúcké. 2 KromûfiíÏsk koberec nese ve vyzrálé podobû v echny charakteristické znaky této provenience a je tak vedle daleko skromnûj ího kusu chovaného v Severoãeském muzeu v Liberci 3 zfiejmû jedním z nejstar ích, a proto i nejvzácnûj ích orientálních kobercû dochovan ch na na em území. Ke zji tûní, kdy a jakou cestou se koberec do KromûfiíÏe dostal, by bylo zapotfiebí specializovaného archivního prûzkumu a jeho vyhodnocení by pfiesáhlo poslání této stati. V následujícím textu se proto omezíme na základní popis a uvedení technick ch dat o daném díle a pokusíme se o dataci a urãení místa jeho pûvodu v souvislosti s dobou a kulturním prostfiedím zemû, ve které vzniklo. Obr. 1. KromûfiíÏ, arcibiskupsk zámek, knihovna s mamlúck m kobercem uïit m jako pfiehoz pfies stûl. Dne ní umístûní bezdûãnû napodobuje nejãastûj í uïití orientálních kobercû v Itálii a Nizozemí v 15. a 16. století. Autorem fotografií je Ladislav Bezdûk. 1 Naproti tomu byly instalace státních hradû a zámkû v jihomoravském regionu jiï od 70. let 20. století systematicky doplàovány star mi, kulturnû hodnotn mi kusy, tehdy je tû na trhu staroïitností dostupn mi za rozumné ceny. 2 Napfiíklad Werner GROTE-HASENBALG: Der Orientteppich, seine Geschichte und seine Kultur, Berlin 1922, s. 73, uïívá oznaãení Damaskusteppiche, pfiipou tí v ak moïnost vzniku i v Egyptû. Jako kairénské oznaãil tento typ kobercû poprvé Kurt ERDMANN: Kairener Teppiche, in: Ars Islamica, VI, 1939, s. 179n. Toto urãení se v ak nevïilo. Diskusi o pûvodu tohoto typu koberce shrnuje Volkmar GANTZHORN: Der Christlich orientalische Tepich, Köln, 1990, s. 196, kter do ní vnesl hypotézu o pûvodu v dílnách kfiesèansk ch ArménÛ, usazen ch v syrské ãi mezopotámské ãásti mamlúcké fií- e; ani ta se v ak neujala. Literatura proto setrvává u obecného oznaãení mamlúcké koberce. Viz téï pozn. 5. 413
2 KromûfiíÏsk koberec je kruhového tvaru o prûmûru 270 cm. Je vázán na takzvané dvojité osnovû, jeho osnovní nitû tedy nejsou v jedné, ale ve dvou rovinách nad sebou. Osnovu z nebarvené vlny tvofií v S smûru (proti pohybu hodinov ch ruãiãek) spfiadená vlákna, stoãená po tfiech, rovnûï v S smûru. Útek je ze skofiicovû zbarvené vlny, sloïen z vláken spfiaden ch taktéï v S smûru a po dvou stoãen ch v Z smûru (ve smûru pohybu hodinov ch ruãiãek). Vlas je vázán z krásnû lesklé vlny sloïené ze tfií v S smûru stoãen ch a rovnûï v S smûru spfiaden ch vláken. Vazba koberce je pomûrnû hustá; jeho jeden dm 2 obsahuje 1978 asymetrick ch tzv. senneh uzlû. Koberec má pfiísnû geometrickou, dostfiednou kompozici, charakteristickou pro mamlúckou provenienci: okrouhl stfied s vnitfiní rozetou a radiálními arabeskami rámují tfii koncentrické oktogony vyplnûné jemnou, silnû geometricky stylizovanou ornamentikou florálního pûvodu. Z nich paprsãitû vystupují na konci ípovitû zakonãené obdélníky. Tento stfiední útvar je vepsán do prûniku dvou vûãi sobû o 45 pootoãen ch ãtvercû. Na nû pak navazuje okrouhlá sféra vzájemnû posunut ch barevnû odli en ch kruhov ch útvarû vyplnûn ch rozetami. Celek je lemován irokou, na vnitfiní stranû polygonální, na vnûj í spí e jiï okrouhlou bordurou, vyplnûnou jako na niti náhrdelníku navleãen mi, na rozích zaoblen mi obdélníky a kruïnicemi, spojen mi drobn mi krouïky. Obr. 2. KromûfiíÏ, arcibiskupsk zámek, mamlúck koberec ze druhé poloviny 15. století s charakteristickou geometrickou dostfiednou kompozicí. Neobvyklá je iroká kruhová bordura, která by naznaãovala, Ïe koberec byl od poãátku kruhového formátu. 3 Severoãeské muzeum v Liberci, inv. ã. T 3766. 414
Tuto základní kompoziãní osnovu vyplàuje hustá síè jemn ch, minucióznû proveden ch ornamentû stylizovaného, zãásti geometrizovaného florálního charakteru, vãetnû typick ch takzvan ch de tníkovit ch lístkû. Koberec má pro mamlúckou provenienci charakteristickou záfiící barevnou skladbu. V základu pfievaïuje svûtle zelená a azurovû modrá, obû s jemn m abra em. 4 Od nich se odráïí sytá ãerveà v plnû obrazcû a jejich hnûdé a jemnû ÏlutobéÏové kontury. Stav dochování koberce je vzhledem k jeho stáfií obdivuhodnû dobr. Nikde nebyl opotfiebován aï na holou osnovu, i kdyï nûkteré partie jsou uïíváním znaãnû ztenãeny. V jin ch partiích (stfied, obvodová bordura) je v ak jeho vlas dochován ve své témûfi úplné pûvodní v ce. Na dvou místech je koberec protrïen, jinde zneãi tûn skvrnami od inkoustu (cca deset skvrn rûzné velikosti). Vedle citlivé konzervace koberec naléhavû vyïaduje etrné vyprání, které teprve dá vyniknout jeho nádherné barevné harmonii. Obr. 3 4. KromûfiíÏ, arcibiskupsk zámek, mamlúck koberec, detail vazby na vnûj ím obvodu. Snímek dokládá, Ïe vazba pûvodnû pokraãovala i za bordurou. 4 Abra je termín, kter m se oznaãuje náhlá zmûna intenzity ãi odstínu barvy vlny, z níï je koberec vázán. B vá vysvûtlována koãováním kmenû, které koberce produkují a nemají moïnost si vlnu do zásoby nabarvit. Mamlúcké a pozdûji i perské safiovské koberce v ak ukazují, Ïe rafinovanû uïit abra oïivoval i v robky dvorních manufaktur. 3 4 415
Otázkou, kterou nelze s jistotou zodpovûdût, je, zda máme pfied sebou víceménû úpln, od poãátku okrouhl koberec, ãi zda jde o fragment vznikl vystfiiïením stfiedového obrazce z vût ího kusu bûïného pravoúhlého formátu. Tomu by totiï odpovídaly jen podomácku místy ob ité okraje, na nichï se nikde nedochoval sebemen í zbytek pûvodního olemování (takzvaného írází). Pozornûj í prohlídka okrajû naopak ukazuje, Ïe za irokou kruhovou bordurou vzor dále pokraãoval, pfiinejmen ím je tû jedním lemujícím pruhem, jehoï fragmenty jsou na obvodu dosud místy patrné (obr. 3). Proti vystfiiïení by v ak mohly svûdãit rovnûï závaïné dûvody: je to vlastní kompozice koberce, jehoï stfiedovou ãást rámuje plnû vyvinutá, iroká bordura. Takto utváfiená bordura u znám ch srovnateln ch kusû (viz níïe) nikde není lemem stfiedového medailonu, ale vïdy jen vnûj ího obdélníkového obvodu koberce. Ve spofie dochovaném fondu mamlúck ch textilií nenajdeme pfiesvûdãivé analogie, které by umoïnily otázku jednoznaãnû zodpovûdût. Z literatury neznám mamlúck koberec kruhového tvaru; neznám v ak ani pfiíklad, kdy by u mamlúckého obdélného koberce jeho stfiedov obrazec obtáãela tak iroká, plnû vyvinutá okrajová bordura. V pfiípadû, Ïe ná koberec vznikl vystfiiïením, musel by pûvodní koberec, z nûhoï byl vyàat, dosahovat úctyhodné velikosti a monumentality. KromûfiíÏsk koberec je ukázkou mimofiádnû vysoké kultury mamlúcké fií e. Tu po pádu dynastie AjjúbovcÛ v Egyptû zaloïili v polovinû 13. století velitelé sultánsk ch gard otrockého pûvodu (vût inou tureckého, ãerkeského ãi slovanského). Noví, energiãtí vládci Egypta upevnili své panství pfiedev ím v sousední S rii a Palestinû. Vítûznû zde odrazili zniãující mongolsk vpád, vypudili zbytky kfiiïákû z Levantu a následnû roz ífiili svou fií i aï k Mezopotámii i hluboko do dne ní Libye a Súdánu. Kvetoucímu, ve své dobû hospodáfisky nejsilnûj ímu muslimskému státu pak ve dvou následn ch dynastiích (bahríjské a burdïíjské) mamlúkové vládli aï do roku 1517, kdy podlehli osmanské fií i. Dvû století relativní stability a míru pfiinesla Egyptu i S rii neb val rozkvût ve v ech sférách vûdy, literatury, umûní, architektury i umûleck ch fiemesel. Specifick typ vázan ch kobercû s kaleidoskopick mi, v raznû geometrick mi kompozicemi, kter tato vysoká kultura vyvinula, se dochoval v omezeném poãtu kusû datovateln ch do 15. a poãátku 16. století. Mohou se jimi py nit jen nejv znamnûj í svûtová muzea Victoria and Albert v Lond nû, Metropolitan v New Yorku, Louvre v PafiíÏi, Muzeum für Islamische Kunst v Berlínû a Museum für Angewandte Kunst ve Vídni. Velmi subtilní formální anal zou a porovnáním jednotliv ch vzácn ch exempláfiû bylo nejnovûj í bádání 5 schopno v dochovaném fondu rozli it dvû skupiny, svûdãící prokazatelnû o dvou rozdíln ch centrech v roby. Jedno centrum je kladeno jak je nasnadû do hlavní rezidence mamlúck ch sultánû, do egyptské Káhiry, zatímco druhé odborná literatura umisèuje do obchodnû a kulturnû neménû v znamné S rie. Zde se z nûkolika navrhovan ch moïn ch míst v roby nabízí pfiedev ím Haurán, pfiedmûstí Dama ku, b valé rezidence chalífû a tisíciletého obchodního a kulturního centra v chodního Stfiedomofií. 6 Jsou-li závûry nejnovûj ího bádání správné, pak kromûfiíïsk koberec mûïeme jednoznaãnû pfiifiadit k dílûm dama sk ch, respektive hauránsk ch vazaãû. S nejznámûj ími dochovan mi díly této provenience má vedle techniky vazby a barevné skladby spoleãnou i fiadu kompoziãních znakû. Jeho iroká, v daném pfiípadû okrouhlá vnûj í bordura se motivicky do detailu shoduje s pravoúhl mi vnûj ími bordurami napfiíklad Kelekianova koberce (The Textile Museum, Washington DC, inv. ã. R 7.13) ãi proslulého Simonettiho koberce (Metropolitan Museum of Art, New York, inv. ã. 1970.35). Ke stfiedové, obzvlá È bohaté kompozici kromûfiíïského kusu s oktogony a prolnut mi ãtverci nalezneme pfiesvûdãivé analogie v tvarovém bohatství vzorû napfiíklad Hirthova koberce (privátní sbírka, USA), koberce v Museum für Angewandte Kunst ve Vídni (inv. ã. T 8332) ãi jiï pfiipomenutého Simonettiho koberce z New Yorku. Uveden m proslul m dílûm se pfiitom kromûfiíïsk koberec svou kompoziãní originalitou i technick m provedením plnû vyrovná. Z této pfiíbuznosti lze odvodit i jeho datování. S jistotou ho mûïeme zafiadit do tfietí ãtvrtiny, ãi z opatrnosti ífieji do druhé poloviny 15. století, nejspí e do doby vlády umûnímilovného sultána Kajtbáje. Pfies hranice vûkû k nám tak v KromûfiíÏi promlouvá rafinovan svût islámského umûní, které stát mamlúkû dovedl v 15. století k nepfiekonatelné dokonalosti. 7 5 Obr. 5. Tzv. Simonettiho koberec z Metropolitního muzea v New Yorku. 238,8 x 896,6 cm. (Pfievzato z www.metmuseum.org//toah /images/hb/hb_1970.105_av1.jpg) Obr. 6. Tzv. Simonettiho koberec z Metropolitního muzea v New Yorku. Detail na snímku ukazuje jeden ze tfií stfiedov ch medailonû, kompoziãnû velmi pfiíbuzn s kromûfiíïsk m kusem. Bordura úplnû stejného typu zde rámuje vnûj í pravoúhl obvod koberce. (Pfievzato z Volkmar GANTZHORN: Der Christlich orientalische Tepich, Köln 1990) 5 Viz obsaïn pfiíspûvek Carla Maria SURIANA: A Mameluk Landscape, Carpet Weaving in Egypt and Syria under Sultan Qaitbay, in: Hali 134, 20, s. 95 105. Autor navazuje na star í pozoruhodnou staè Charlese Granta ELLISE: Mysteries of Misplaced Mamluks, in: Textile Museum Journal, Washington DC, 1967, ã. 2, s. 3 20, a kriticky vyvrací názory nûkter ch autorû (Thomson, Pikner, Senny a dal í) hledajících pûvod pfiinejmen ím ãásti mamlúck ch kobercû v severoafrickém Maghrebu (v dne ním Maroku) na rozdíl od tradiãnû právem uvádûné S rie a Káhiry. 6 Vedle Hauránu uvádí SURIANO, cit. v pozn. 5, i dal í moïná stfiediska v roby v S rii, napfiíklad obak nebo Karak. 7 Pfiipojení mamlúckého státu k Turecké fií i v roce 1517 v robu kobercû nezastavilo. Zdá se, Ïe ãást vazaãû byla jak bylo v Orientû zvykem násilnû pfiesídlena do Turecka do sultánsk ch manufaktur v Istanbulu a Kayseri. Pfii uïití stejné techniky v ak tito nechtûní imigranti na pfiání sultána záhy opustili geometrické vzory a pfie- li na zcela jiné, safíovskou Persií ovlivnûné kompozice i dekor sv ch v robkû. 416
417 6