Sociální pedagogika: Mládež doc. Michal Kaplánek, Th.D. Materiály pro kombinované studium 2018/2019 2. část
Definice mládí rozdíl právního a mentálního rozlišení mezi dětstvím, mládím a dospělostí doba mládí se stále rozšiřuje, mládí přestává být pasáží kult mládí teenager participace dětí na životě starších kamarádů pojmy vrstevnická skupina, peer group Neil Postman kritizuje skutečnost, že děti přichází o dětství konec mládí adolescentní moratorium, hotel Máma, prodloužení tohoto období primárně prodloužením přípravy na zaměstnání sekundárně oddalováním převzetí plné odpovědnosti za svůj život definice dospělosti, prodlužování provizória výhody a nebezpečí proč i lidé pokročilého věku chtějí pořád vypadat mladí? Strach ze smrti?
Psychologický pohled na mládí Erikson vývojová psychologie (5. a 6. stádium vývoje osobnosti): adolescence, raná dospělost identita a intimita Identita co to je? Potřeba dosáhnout jasného sebe-vědomí (identity); faktory, které přispívají k ujasnění identity (peer group, parta), faktory, které znesnadňují nalezení identity: postmoderna (tekutá identita), povrchnost Intimita: schopnost sdílet se s druhým
Mládež jako kulturní skupina K pochopení vývoje mládeže jako zvláštní kulturní skupiny si potřebujeme objasnit následující pojmy: kultura enkulturace kultura mládeže parciální kultura, subkultura
Užší a širší pojetí kultury Úžší pojetí kultury: Kulturní kompetence v sobě zahrnuje ochotu a schopnost uvažovat nad vlastním vnímáním a aktivně kriticky se zabývat těmi oblastmi života, které nejsou zaměřeny na bezprostřední výsledek. (Opaschowski) Širší pojetí: Pojem kultura zahrnuje veškerou tvořivou činnost, kterou člověk utváří své prostředí, jakož i výsledky této činnosti. Jestliže člověk utváří svoje prostředí, vychází sice z předpokladů, které mu poskytla příroda i kultura předchozích generací, ale současně vytváří cosi nového.
Pojem kultura (širší pojetí z hlediska antropologie) První přesnou definici se pokusil podat v roce 1871 britský antropolog Edward Burnett Tylor: Kultura je komplexní celek, zahrnující náboženské a etické hodnoty a systémy, právní předpisy, poznání, umění a všechny zvyky a schopnosti, kterými jedinec disponuje jako příslušník společnosti a které si osvojil učením. V současnosti se kultura nejčastěji definuje jako celistvý systém významů, hodnot a společenských norem, kterými se řídí členové dané společnosti a které prostřednictvím enkulturace předávají dalším generacím. (Z webových stránek Katedry filosofie a religionistiky TF JU)
Oblasti kultury Materiální kultura (civilizace, prostředí) Duchovní kultura (morálka, věda, umění, náboženství) Sociální kultura (rodina, právo, stát) Osobní kultura (Cicero: kultura duše): vnitřní a mravní formace člověka, která přetváří jeho přirozené vlastnosti Kultura duše je duší veškeré kultury!
Enkulturace Enkulturace je universální kulturní proces, který funguje v jedné každé konkrétní kultuře a v životě jednoho každého individuálního nositele kultury, adaptivní začleňování jednotlivců do příslušné etnické interetnické nebo multietnické kultury, do jejího jazyka a do jejích tradic, fundamentální v období dětství, ale i jako celoživotní učební proces. výchova je intencionální a institucionalizovaná enkulturační pomoc (Nahodil, cit. dle dr. P. Kuchaře)
Do jaké kultury se má mladý člověk včlenit? Cultural Change(s): 16. stol. Humanismus: odklon od teocentrismu k antropocentrismu 18. stol. Osvícenství: víra v člověka a jeho rozum; odklon od náboženství k ideolgiím 2. pol. 20. stol. konec velkých příběhů ; ztráta víry v člověka a rozum; radikální pluralita a příklon k individualismu Dnes -???
Mládež skupina s vlastní kulturou? do 50. let 20. století se mladí lidé přizpůsobovali kultuře dospělých, docházelo k celkové enkulturaci do tradiční kultury, enkulturace je významná stále, ale už není samozřejmá, mladí lidé žijí v mnoha kulturách, které jsou velmi rozdílné; můžeme pouze identifikovat základní společné (a někdy i protikladné) trendy; jedná se opět o trendy ovlivněné formováním vztahů v postmoderní společnosti
Postmoderní znaky kultur mládeže Postmaterialismus Estetizace Vliv médií a sociálních sítí Sebeinscenování Povrchnost (Design statt Dasein) Hledání alternativ (vzdor) Touha po originalitě Touha po přijetí do referenční skupiny
Subkultury Pojem parciální kultura zavedl na začátku 70. let Robert R. Bell. Je to relativně koherentní kulturní systémy, které představují v rámci celkového systému národní kultury svět sám pro sebe Subkultury jsou další světy, které si vytvořily takové strukturální a funkční vlastnosti, které jejich členy do jisté míry odlišují od ostatní společnosti Podle Baackeho synonyma
Dvojí pojetí subkultury Postavení subkultur v rámci národní kultury Subkultura = parciální kultura Subkultura vybočuje z normálu
Scéna Pojem scéna vznikl ve Velké Británii, a to ve městech. Oproti subkultuře je pro scénu charakteristická aktualita a (virtuální) orientace na určité centrum (město, místo, čtvrť, hospoda). Dnes díky médiím a sociálním sítím může ke scéně patřit jednotlivec, který se s dalšími účastníky scény fyzicky nikdy neviděl a na místě, kde scéna vznikla, nikdy nebyl. Patří ke scéně většinou virtuálně,fyzicky pak v symbolických okamžicích.
Ani subkultury, ani scény, ale kmeny Tekutá identita, surfování mezi subkulturami Subkultury jsou mrtvé. Teď žijí kmeny - Underwebtribes. ( ) Nejste součástí jednoho či druhého kmene, ale účastníte se života celé řády různých kmenů. Protože každý z nás je originál, je každý členem rozdílných kmenů, které spoluvytváří naši osobnost. https://trendwolves.com/blog/browsing-the-margin-of-youthculture
A přece subkultury! Subkultury 70. 90. let se staly širokými hnutími, které ovlivňují současné styly Nejedná se ani tak o retrostyly, jako spíše o revival (oživení původní myšlenky v nové formě) Nadhled: nihil novum sub sole! Hledání autentických hodnot v kulturách mládeže; komunikace s mládeží
Subkultury I. Hip hop Znaky: rap graffiti break dance Kořeny: New York Bronx 70. léta Podstata rapu: recitace (vykřikování) textu do mixované hudby (Cool Herc) Malé skupiny crew Příklady:
Subkultury II. Techno Znaky: hudba rave Hlavní myšlenka: love peace unity Prostředek: davová extáze pomocí silné rytmické hudby (minimum melodie) Festivaly, koncerty open air Povzbuzující prostředky: nebezpečná droga extasy Příklady:
Subkultury III. - Skinheads Znaky: tvrdá rocková hudba, holé lebky Původ: anglický proletariát 60. let Ideály: právo a řád, mužná síla Pravicoví skinheads Levicoví skinheads Rasisté a antirasisté (S.H.A.R.P.S) Ukázka:
Subkultury IV. Punk rock Kořeny: 2. polovina 70. let Anglie Znaky: oblečení (pytle, řetězy, PVC, zavírací špendlíky), hudební styl pohrdající estetickými zásadami, odmítání formalit Myšlenky: anarchie, negace, odmítání elit, kultury a státu Kolem r. 2000: fun punk, hardcore Příklady:
Subkultury V. Girl Power Je to nápadný barevný puntík v subkulturách Generace X (90. leta 20. století), který znamená: trochu svobody a trochu drzosti Směs emancipace a popového designu dívky, které chtěly být tvrdé, silné, rebelující Kořeny: USA Riot Girls, Madonna Ukázky:
Subkultury VI. - Freestyle Společný prvek: fyzická znatnost, adrenalin, sebeprezentace, rychlost, volnější, ale domluvená pravidla Zahrnuje například: skate, inline, parktour Oblečení (u skejťáků): streetstyle Příklad:
Společné trendy dnešních subkultur 1. Rozmazané životy 2. Podle: https://trendwolves.com/blog/browsingthe-margin-of-youth-culture
1 Rozmazané životy Mladí lidé si chtějí sami slepovat svoji identitu (patchwork identity) Nechtějí být zařazeni do škatulek Očekávání různých referenčních skupin se přizpůsobují jen částečně Zpochybnění identity gender
2 Tvorba vlastního superjá Mladý člověk chce v něčem vynikat a nechce dostávat ocenění zadarmo Chce se prezentovat špičkovým výkonem, v oblasti, kde je expertem Získávání uznání prostřednictvím sociálních sítí Rostoucí význam informální edukace Testování sebe sama
3 Touha někam patřit Kmeny: příslušnost do komunity, nejprve virtuální, zpravidla navazuje skutečné setkání (akce), které může nabýt pravidelnosti a silně ovlivnit životy jednotlivců Přijímací rituály, někdy dost náročné Odpověď pedagogiky: vytvářet společenství, aby mladí lidé mohli někam patřit
4 Celistvé vnímání Vnímání všemi smysly Návrat k sobě samému meditace Návrat k lidem kolem mě Návrat k živé hudbě Návrat k přírodě Discover your emotions! (Sebepoznání) Nebojí se projevit svou zranitelnost
5 Na hranici lidské psychiky Testování: co dokáže lidská mysl Jak souvisí psychično a tělesno? Dosáhnout a pokusit se překročit hranice
6 Překračování hranic Mainstream není cool Originalita až do extrému Dělat si legraci ze všeho Překračovat hranice normality (včetně ošklivosti) Může to být projev existenciální nejistoty Reakce pedagoga: ničemu se nediv!
Co s tím? Don Bosco: mít rád to, co mají rádi mladí lidé Současně: zachovat svou roli, reprezentovat tradiční kulturu NASLOUCHAT POCHOPIT ANIMOVAT KULTIVOVAT
Youth work Jugendarbeit V angličtině a v němčině se používá výraz práce s mládeží (youth work Jugendarbeit) pro veškerou socializační pomoc a podporu mladých lidí mimo školu a rodinu V ČR je tato oblast uměle rozdělena mezi sféru pedagogiky volného času (zájmové vzdělávání) a sociální práce (NZDM)
Neorganizovaná mládež Zavádějící pojem, který (možná nevědomky) navazuje na představu z doby totality: jen ten, kdo je organizován, je v pořádku Dnes (cca od r. 2000) tímto pojmem označujeme mladé lidi, kteří propadají sítem sociálních vztahů v běžných skupinách ve třídě, na pracovišti, v zájmových činnostech, často i v rodině Jsou to tedy mladí lidé, kteří nejsou sami schopni řešit náročné životní situace, což u nich výsledněvede k moratoriu identity (Svoboda).
Práce s neorganizovanou mládeží doc. Michal Kaplánek, Th.D. Materiály pro kombinované studium 2018/2019 2. část Téma: práce s mládeží
Individuální pedagogické doprovázení Informal Education Ústřední role pedagoga: Informální pedagog vytváří atmosféru dialogu a je vnímavý k situaci mladých lidí, tzn. 1) vytváří a podporuje forked road situations 2) řídí se třemi principy: be with be open go with the flow 3) předává znalosti, schopnosti a ctnosti, které jsou předpokladem politické participace 4) realizuje procesní kurikulum 5) jeho metodou je learning by doing 6) provádí pravidelně sebereflexi a sebehodnocení 7) má jasné poředí hodnot
Zásady sociálně-pedagogické práce s neorganizovanou mládeží 1. Doprovázet v autonomním vytváření vlastního života 2. Vycházet z aktuální osobní situace mladého člověka 3. Rozvíjet kritické myšlení 4. Vytvářet podmínky k budování silné vnitřní identity 5. Pracovat na základě profesionálního pomáhajícího vztahu 6. Pracovat se skupinou a její dynamikou 7. Poskytnout mládeži prostor k interakci se společností 8. Umožnit získat volnočasovou kompetenci
Doprovázet v autonomním vytváření vlastního života Individualizace = každý je režisérem vlastního života Doprovázení = Hilfe zur Selbsthilfe Autonomie = rostoucí nezávislost na rodičích, ale také na vlivu referenční skupiny, reklamy a dobových trendů Autonomie je vždy relativní. Svoboda neznamená život bez závazků.
Vycházet z aktuální osobní situace mladého člověka Východisko: detailní životní analýza situace mladého člověka, z níž pak vycházejí požadavky, cíle a úkoly Předpoklad (viz inf.education): be with Otázka pedagoga: Čím můžeme přispět k osobnostnímu růstu a rozvoji tohoto mladého člověka? Pomoc k vytvoření životního projektu
Rozvoj kritického myšlení Rozvoj kritického myšlení = učit se rozlišovat (pravé od falešného) Rozvoj morálního úsudku (Kohlberg) Soustředit se na existenciální otázky: Kdo jsem? Jaké vztahy chci mít s ostatními lidmi? V jaké společnosti chci žít? Předpoklady pedagoga: Kritické myšlení a autentický vztah
Budování silné vnitřní identity Mladý člověk je již od mládí stavěn před úkol zvládat více identit. Chová se jinak v různých rolích. Identita přestupní stanice, kdy chování je úzce spojené s právě hranou rolí, vyvolává otázky a nároky: Otázky: Kdo opravdu jsem? Jaké je moje pravé já? Nároky: zvládnout tzv. multiidentitu na základě stabilního obrazu intrapersonální identity, která je tvořena vědomím totožnosti sebe sama: Já jsem zde, a takový/á tady budu i zítra. Kerry Young: Self-image Self esteem Konfrontace s náboženskými a kulturními kořeny
Profesionální pomáhající vztah Vytváření identity je celoživotní úkol, v němž hrají významnou roli tzv. significant others Kdo jsou significant others v mém životě? (Podnět k rozhovoru ve skupině) Může být sociální pedagog significant other? Má být sociální pedagog significant other?
Práce se skupinou a její dynamikou Role sociálního pedagoga je zde v práci sociálního architekta, který přiměřeně ovlivňuje skupinové procesy a buduje atmosféru prostředí (Robertson) Předpoklady: znalost rolí a vztahů ve skupině (sociogram) znalost pravidel vývoje skupiny ovládání metod zaměřených na změnu obrazu skupiny, jako např. metoda systemické konstelace
Interakce skupiny mládeže se společností Umožnit přivlastnění sociálního prostoru, ale přitom zůstat v komunikaci s vnějším prostředím (obcí, komunitou) Kompenzace formální výchovy výchovou neformální a informální, aby nebyla škola jediným místem participace Participace na životě obce, kraje, státu ( strukturovaný dialog s mládeží )
Volnočasová kompetence Pedagogika volného času je také výchova pro volný čas Cílem je získání volnočasové kompetence Umět svobodně zacházet s úseky života, v nichž se mohu svobodně rozhodovat Dosáhnout kompetencí, které mi umožní plnohodnotně prožívat také ty životní období a chvíle, kdy nevykonávám placenou práci
Formy a metody práce s neorganizovanou mládeží Formy Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Streetwork Otevřené kluby Salesiánské oratoře a kluby Metody Preventivní programy Poradenská činnost Individuální pedagogické doprovázení Animace Pedagogika sociálního prostoru
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) (1) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, (srov. 35, odst. 1 f) b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Streetwork Podstatou práce streetworkera je být s mladými lidmi v jejich prostředí a podle možností jim pomáhat při zvládání konkrétních problémů Streetworker respektuje způsob života scény, do níž vstupuje; proto k němu mohou mít mladí lidé důvěru Streetworker je na straně mladých lidí (etické dilema)
Otevřené kluby Zejména kolem roku 2000 vznikaly v rámci domů dětí a mládeže otevřené kluby, jako prostor pro tzv. spontánní činnost Vzhledem ke klesajícímu počtu adolescentů, kteří si volí pravidelnou zájmovou činnost, rozhodly se některé DDM nabízet také tuto formu činnosti Oficiálně se zde nerealizuje sociální práce
Salesiánské oratoře a kluby Salesiánská střediska provozují všechny uvedené formy (kromě streetworku), ale v různých kombinacích, s různými věkovými skupinami a přitom v rámci jednoho projektu (SaSM). Podle salesiánského projektu pracuje v současnosti 10 středisek volného času v 9 českých a moravských městech 6 středisek je registrováno jako DDM, v 5 střediscích funguje NZDM jako registrovaní sociální služba, ve všech je klubová činnost (oratoř, otevřený klub).
Salesiánské oratoře a kluby Oratoř (v ČR) : pravidelný prostor pro sportovní a zábavnou činnost pro děti. Klub: forma práce, která chce poskytnout dospívající mládeži prostor k vzájemnému setkávání a zábavě a případně nabídnout alternativu k nabídkám komerční zábavy apod.
Metody sociální práce v NZDM Individuální: kontaktní práce případová práce poradenství zprostředkování navazujících služeb Skupinová: práce se skupinami návštěvníků zařízení terénní služby
Pedagogické metody práce v otevřených klubech Skutečně realizované postupy: Doprovázení na základě vztahu Pedagogická komunikace ve skupině Podpora vrstevnické komunikace Podpora vzniku a rozvoje skupiny Zpětná vazba, společné plánování Koncepce, na něž je možné navázat: Informální edukace (individ. ped.doprovázení) Pedagogika sociálního prostoru Animace
Individuální pedagogické doprovázení Informal Education Ústřední role pedagoga: Informální pedagog vytváří atmosféru dialogu a je vnímavý k situaci mladých lidí, tzn. 1) vytváří a podporuje forked road situations 2) řídí se třemi principy: be with be open go with the flow 3) předává znalosti, schopnosti a ctnosti, které jsou předpokladem politické participace 4) realizuje procesní kurikulum 5) jeho metodou je learning by doing 6) provádí pravidelně sebereflexi a sebehodnocení 7) má jasné poředí hodnot
Principy otevřené práce s mládeží (dle Opaschowského) - dostupnost - otevřenost - přitažlivost - samostatné rozvržení času - dobrovolnost - nenucenost - možnost výběru - možnost svobodného rozhodnutí - možnost být iniciativní
Dostupnost Nabídka je pro adresáta místně lehce dostupná a musí se k němu dostat, aby ji mohl osobně přijmout (např. na základě ústní reklamy ). Nabídka je orientovaná na zájmy účastníků a celé cílové skupiny. Roviny dostupnosti: místní, časová, motivační
Otevřenost Otevřenost pro všechny, i pro nové lidi a pro různé skupiny, nízkoprahovost. Proces směřující od libovolnosti k participaci. Umožnit fluktuaci účastníků, bez pevného seznamu členů. Neužívat trestů Nechtít mít všechno detailně naplánované
Přitažlivost Přitažlivé prostředí (sociální a ekologická animace) zařízení (materiální animace) nabídky média osoby (mediální animace) (personální animace)
Samostatné rozvržení času Účastník má možnost pružně rozhodovat o rozvržení času, tj. o délce, rychlosti, intenzitě a přestávkách v činnosti, aby tak zůstal pánem svého času Omezeno: nutnou pravidelností akcí domluvou ve skupině (vztahy)
Dobrovolnost Činnost vybraná na základě záliby a zájmu Jedná se o trvalou dobrovolnost Bez nátlaku Možnost rozhodnout se Možnost cítit se jako doma Podpořit rozšířenou možností výběru
Animace v Bibli a v antické tradici I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou. Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil. A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a [ovoce] k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého. Bible První kniha Mojžíšova (Genesis), kapitola 2., verše 7-9 Kralický překlad Prométheus byl potomek božského rodu Titánů. Chodil po světě a hledal živé bytosti, které by se mu podobaly. Prométheus vytvořil z bláta sochu člověka, který se podobal bohům. Pallas Athéna, bohyně jasného rozumu, vdechla soše ducha. Tak poslal Prométheus na svět první lidi. Dlouho lidé žili jako malé děti - slyšeli, ale nerozuměli, chodili po zemi jako ve snu. Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti
Animace = vdechnutí života A stvořil Jahve člověka prach ze země a vdechl mu v chřípí duch života (nišmat chajjím), a tak se stal člověk živou bytostí (nefeš ruách).
Pojem animace vznik a vývoj Vždycky existovaly činnosti, při nichž působili animátoři, tedy lidé, jejichž úkolem bylo usnadňovat komunikaci a participaci na kulturním a společenském dění. Animace je zvláštní metoda usnadňující jedincům i skupinám přístup k tvořivému životu Jedná se o označení souhrnu nedirektivních metod působení na skupinu lidí Empowerment posílení osobního i skupinového potenciálu, uschopnění k participaci na životě společenství a umožnění realizace společných aktivit
Animace základní myšlenka Animace se vztahuje k osobní dimenzi, která v sobě zahrnuje stránku aktivní i reflexivní, přičemž obojí je trvale zaměřené na hledání a vytváření osobní identity; k mezilidským vztahům, kde se vytváří prostor pro vzájemnou otevřenost v rámci malé skupiny; k vnějšímu světu, v němž se mohou členové skupiny uplatnit a který mohou současně aktivně ovlivňovat.
Animátor Animátor pomáhá objevovat a rozvíjet kreativní a inovativní potenciál Animátor vychovatel také usměrňuje, Animateur je člověk, který vnáší nadšení a motivaci Enabler je člověk, který svou intervencí umožňuje realizaci podnětů členů skupiny
Role animátora v sociální práci Concepteur pracovník vytvářející koncepci práce se skupinou / s komunitou, a to na základě analýzy její situace; Mediateur pracovník podporující informovanost, kreativitu, komunikaci a porozumění na všech úrovních: mezi jednotlivci, ve skupině, i mezi sociálními partnery, kteří jsou účastníky animačního procesu. Organisateur pracovník, který provádí strategické i operační plánování (střednědobé i krátkodobé) a hledá finanční prostředky (včetně P.R.); vytváří tým specializovaných i dobrovolných spolupracovníků a koordinuje jejich práci
Modely animace Divadelní animace Motivace zábavy (turistická střediska) Využití animačních technik v komunikaci Sociální animace Sociálně-kulturní animace Kulturní animace
Rozdělení animace Animace v sociální práci a ve výchově Animace jako metoda sociální práce Animace jako výchovná metoda L animation socio-culturel = umožňování sociální participace L animazione culturale = výchovný přístup založený na vztazích Freizeitkulturelle Animation = specifická metoda pedagogiky volného času
Animace jako prostředek rozvoje komunity Sociálně-kulturní animace je formou community development Podle Zprávy Evropské kulturní fundace (1973) je animace stimulace duševního, fyzického a citového života lidí v prostředí, které účastníkům umožňuje, aby se více realizovali a projevili ve skupině Vliv Freireho a Boala: animace jako forma sociální práce, která se zaměřuje na uvědomění si a rozvoj latentních možností jednotlivců, skupin a komunit.
Sociálně-kulturní animace Animace jako práce s komunitou utlačovaných = objevení života, který v těchto lidech dříme, = objevení kreativního potenciálu, který může být osvobozen a vydávat plody Animace jako výchovné doprovázení počítá s tím, že tento potenciál nejen probudí, ale také pomůže rozvinout a usměrnit (v kontextu kultury, do níž mladí lidé vrůstají).
Sociálně-kulturní animace ekvivalent ke komunitní práci s důrazem na funkci animátora poskytuje účastníkům prostor k prožití zkušeností, při nichž dosáhnou vyšší úrovně seberealizace a sebevyjádření a zažijí pocit skupinové sounáležitosti (Smith, 1999) pomoci lidem uvolnit jejich skrytý potenciál a rozvíjet schopnost artikulovat své názory Pojmová různost: USA, GB: community work, social animation Francie: l animation socioculturel Švýcarsko: soziokulturelle Animation
Pedagogická animace Mario Pollo Animace jako výchovná metoda Horst Opaschowski l animazione culturale Freizeitkulturelle Animation výchovný přístup vycházející z filozofické antropologie (navazuje na salesiánskou praxi) aplikace animace v pedagogice volného času (vychází z l animation socio-cutlurel)
Animace volnočasové kultury Opaschowski (konec 70.- 80. léta): Funkce: Informace, rada, motivace Animátor by měl pomáhat ke vytvoření kritického vědomí a posilovat osobní svobodu rozhodnutí a jednání. Animátor by měl být motivátor vzdělávacího procesu, ale s ohledem na dobrovolnost. Animátor = enabler + animateur
Animace jako metoda PVČ Animace jako metoda zaměřená na povzbuzení, motivaci a empowerment: Objevení individuálních schopností Rozvoj sociálně kulturní iniciativy Motivace skupinové komunikace a pomoci Povzbuzení k relativně autonomnímu jednání
Postup animačního procesu Vyjít vstříc Oslovit být ochotný ke kontaktu Odbourat komunikační překážky Povzbudit, motivovat Dávat impulsy, přicházet s nápady Podněcovat, být na začátku akce
Speciální kompetence animátora umožňuje komunikaci dává prostor kreativitě podporuje formování skupiny usnadňuje účast na kulturním životě
Pojem kulturní animace Mario Pollo: Animazione culturale výchovná teorie, založená na filozofickoantropologických koncepcích Formulována původně v časopisu Note di Pastorale Giovanile Itálie, Španělsko, Latinská Amerika aj.
Kulturní animace Kulturní animace je výchovná metoda, která se snaží dovést mladého člověka k tomu, aby sám objevil, co, jak a kdy má v životě dělat, jakými zásadami se řídit a jaké názory přijmout za své. Cílem animace je enkulturace přijetí a osvojení si kultury, kterou ve společnosti sdílíme, včetně tradic (myšlenkových, náboženských, estetických, etických).
Čtyři pilíře kulturní animace Animace jako výchovná metoda Zralé přijetí světa mládeže Výchovný vztah mezi vychovatelem a skupinou Vývoj skupiny jako výchovného prostředí Empiricko-kritický (hermeneutický) model plánování
Dospělé přijetí světa mládeže Tři různé postoje: Indiference přináší tyto problémy: mladí lidé cítí nezájem ze strany dospělých, důsledkem jsou v extrémním případě drogy, sebevraždy, mikrokriminalita, vandalismus atd. Normativní postoj - odmítá jakoukoliv realitu světa mládeže, která není odrazem světa dospělých odmítá jakoukoliv iniciativu a tvůrčí novátorskou účast mládeže na budování vlastního životního stylu. Tento model má tendenci upírat mladému člověku budoucnost, neboť mu přisuzuje úkol pouze zachovávat to, co se již uskutečnilo Mládežnický postoj spočívá v nekritickém přijímání všech aspektů světa mládeže tento postoj popírá jakoukoli roli tradicea zkušenosti dospělých a spočívá v tom, že umožňuje mládeži, aby se sama metodou zkoušení a omylů učila žít svůj život, a to bez jakéhokoliv korektivu ze strany dospělých. Tento způsob ve skutečnosti zabraňuje mladému člověku zakořenit se v minulosti, vytvořit si své vlastní sny do budoucna, a tím upírá možnost žít svůj život jako projekt, jako historii, která má smysl (ztěžuje, ne-li přímo znemožňuje enkulturaci mládeže)..
Předpoklady výchovného vztahu Vyváženost mezi bezpodmínečným přijetím a požadavky (mateřský a otcovský princip) Pochopení mladého člověka v jeho jedinečnosti a originalitě Jasné sebepoznání vychovatele Zakotvení vychovatele ve společenství
Důvěra Schopnost věřit, že každý mladý člověk má v sobě (potenciálně) předpoklady k tomu, aby rozvinul svůj život (projekt života) k plnosti svobodného lidství Schopnost brát vážně mladého člověka a projevovat opravdový zájem o to, co prožívá a cítí Umožnit, aby se stal protagonistou
Protagonismus = schopnost se prosadit, vést Protagonismus individuální: jednotlivec je schopen vnímat skupinu jako místo, kde je přijímán a kde se realizuje Protagonismus sociální: schopnost převzít zodpovědnost ve skupině
Protagonismus Plánuje aktivity Zapojuje se do změny situace (i skupiny) Zvládá rozdíly a konflikty Přijímá zodpovědnost
Etapy vývoje skupiny Komunikace rolí (masek) Stržení masky = začátek vztahu (interakce) Opatrnost Zralost = propojení osobních potřeb členů a nároků vyplývajících z poslání skupiny
Plánování v sociální pedagogice? Opaschowski: participativní plánování jako jedna ze specifických metod pedagogiky volného času Pollo: - dříve: hermeneutický model - v současnosti: empiricko kritický model MŠMT (metodika tvorby ŠVP): strategický plán = systematický přehled odpovědí vedení na tři základní otázky: Co budeme dělat? Jakých cílů chceme dosáhnout? Jak budeme řídit činnost, abychom dosáhli zvolených cílů a to co nejefektivnější cestou?