Stručná historie oboru intenzivní péče Počátky vzniku jednotek intenzivní péče (JIP) v Evropě spadají do 60. let. Do této doby leželi na nemocničních pokojích pacienti s různou závažností zdravotního stavu, někteří jen z diagnostických důvodů, jiní v těžkých, často i kritických stavech a pochopitelně i umírající. Podobně tomu bylo i s kvalifikací lékařů a erudicí zdravotních sester, která zůstávala stejná. Na pokojích nebyly žádné technické pomůcky ani lékařské přístroje.
K změně došlo v důsledku technického pokroku při propracování metody umělé plicní ventilace a především realizace výroby ventilátorů,, dále objevu elektrické defibrilace
Podstatné : koncepce klasického nemocničního pojetí, která byla postupně nahrazována systémem diferencované péče, v němž se postupně etabloval pojem péče intenzivní.
Intenzivní péče = odborná léčebně preventivní péče o nemocné v kritickém stavu, u kterých hrozí selhání základních životních funkcí. Zahrnuje : soustředěnou lékařskou diagnostickou a léčebnou péči nepřetržitou ošetřovatelskou péči soustavné sledování a záznam ohrožených životně důležitých funkcí V současné době se IP stala samozřejmou součástí naprosté většiny klinik či oddělení velkých nemocnic. Její rozvoj, který v posledních letech nabyl netušeného rozvoje vyšel ideově ze skromných podmínek medicíny třicátých let minulého století. Nicméně základní charakteristikou IP byla a dosud je vazba na technický pokrok v oblasti lékařské přístrojové techniky. Dokladem budiž v tomto kontextu rekapitulace posledních 60 let.
1947, 1952 Epidemie poliomyelitidy zřizování zvl. respiračních jednotek pro pacienty s ochrnutím dýchacích svalů (tzv. železné plíce), které byly vyvinuty americkým inženýrem Dinkerem už v roce 1930 a byly označovány jako Diner-respirator či Tankrespirator pracující na principu střídání podtlaku a přetlaku.
1958 8. října 1958 byl poprvé v historii implantován kardiostimulátor 40ti letému pacientovi s poruchou vedení vzruchu srdcem, která vznikla jako následek operace defektu komorového septa. Výkon provedl švédský kardiochirurg Senning ve Stockholmu.
1960 Američtí lékaři Scribner, Dollare a Quinton popsali novou metodu hemodialýzy - čištění krve při poruchách funkce ledvin. Metoda je založena na užití trvale do podkoží voperovaných cévek z umělé hmoty, které spojují pažní tepnu a žílu (arteriovenózní zkrat).
1964 Americký kardiolog Bernard Lown otevřel první koronární jednotku na světě. Byla vybavena elektronickým systémem umožňující trvalou kontrolu činnosti srdce a dýchání tzv. elektronické sestry.
1965 Po vzoru Lowna se poměrně rychle šířily aparatury k elektronickému hlídání pacientů označované jako elektronické sestry na moderních a specializovaných klinikách v USA a některých zemích západní Evropy.
1986 Systémy zabraňující náhlé smrti kojenců monitoringem vitálních funkcí, tzv. baby-protektory byly vyvinuty jako obrana proti poměrně často se vyskytujícímu syndromu náhlé dětské smrti = SIDS (sudden infant death syndrome).
1983 Zahájen provoz na 8 lůžkové jednotce intenzivní péče IV. interní kliniky. Z hlediska péče o nemocné představovala tehdejší JIP kvalitativní skok nesouměřitelný s jinými odbornými aktivitami kliniky.
1983-1990 Po překonání obtíží typických pro nastartování náročného provozu, jakým každé oddělení tohoto typu nepochybně je, se postupně v letech 1983-1990 1990 vytvořil tým lékařů a sester, jejichž zkušenosti byly jednou z podmínek vybudování oddělení akutní medicíny (OAM), jehož provoz byl zahájen v roce 1999. Koncepce OAM vytvářená v letech 1986-1998 vycházela z tehdejší organizační struktury veřejného zdravotnictví, kdy IV. interní klinika jako součást FN I. byla jedním ze superkonsiliárních pracovišť pro nemocnice nižšího typu ve Středočeském kraji. Z tohoto hlediska byl ideální takový typ OAM, který zajišťoval diferencovanou intenzivní péči. Z celkové kapacity 22 lůžek, koncentrovaných na 1. patře kliniky bylo 8 z nich vyčleněno pro KJ, 7 pro JIP a 7 pro jednotku intenzivní angiologické péče (JIAP) se zázemím vlastního katetrizačního sálu resp. s angiografem Phillips. Ostatně JIAP byla ve své době první toho typu v Československu. Následná restrukturalizace interních klinik (1998-1999) vedla k převedení JIAP do působnosti II. interní kliniky, jejímž nosným programem se stala kardio-angiologie.
JIP IV. interní klinika
KJ IV. interní klinika
2000-2002 Soubor specializovaných lůžek naší kliniky byl v rámci IP v roce 2000 rozšířen o 4 lůžka jednotky nutriční podpory, v roce 2002 o 4 lůžka následné kardiologické péče.
Současný stav IP na IV. interní klinice Název jednotky Jednotka intenzivní péče Koronární jednotka Jednotka následné kardiologické péče Jednotka nutriční podpory Celkem Počet lůžek 6 7 4 4 21 Zaměření Intenzivní péče pro interní obory (metabolické poruchy, akutní příhody zažívacího traktu) Intenzivní péče pro akutní koronární příhody Intermediární péče (následná péče pro nemocné s kardiovaskulárními chorobami) Intermediární péče se zaměřením na poruchy výživy a metabolismu
Přesvědčivým dokladem rozvoje intenzivní péče na naší klinice za posledních bezmála dvacet let jsou některé číselné resp. statistické údaje. Z jejich srovnání činností jednotlivých oddělení IP v několikaletém odstupu vyplývá řada pozoruhodných údajů. V důsledku nárůstu specializovaných lůžek IP došlo: k významnému zvýšení počtu akutně hospitalizovaných k změně jejich struktury podle základních diagnóz délky hospitalizace věkové struktury
Ekonomická náročnost intenzivní péče je zřejmá z následujícího přehledu Koronární jednotka (7 lůžek) Jednotka intenzivní péče (6 lůžek) 1999 2004 1999 2004 Celkový počet hospitalizovaných 490 544 317 388 Průměrná ošetřovací doba 4,6 4,0 4,9 3,9 Finanční náklady na nemocného a den v Kč 2 950,- 7 020,- 11 112,- 12 933,- Celkové náklady na jednotky v Kč 6 649 720,- 15 276 286,- 17 260 645,- 19 570 300,- Srovnání ostře sledovaných parametrů v odstupu posledních 3 let je obrazem trvale se zvyšujícího zkracování pobytu na lůžkách OAM, ale současně dokladem o rostoucích finančních nákladech. To do jisté míry reflektuje zvyšující se kvalitu péče o takto nemocné, a současně dává tušit míru náročnosti pro zdravotnický personál, který na těchto jednotkách působí.