Rozšířená neodkladná resuscitace. Eduard Kasal ARK LFUK a FN Plzeň I. Odborné sympózium České resuscitační rady Praha 2011



Podobné dokumenty
Lze čekat změny v Guidelines 2010 pro KPR?

Správné vedení KPCR. Karel Cvachovec. KARIM.LF UK ve FN Motol KAIM IPVZ Praha

1997 A B C A B C =90:6 15:2 5:1 (15:2) = 90:12 = 90:18

KPR. Jana Nekudová NCO NZO Katedra ARIPP

GUIDELINES 2010 Základní neodkladná resuscitace dospělých i dětí pro laické zachránce

KPR, algoritmy, 4H a 4T M. Doleček Oddělení urgentního příjmu KARIM Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Kardiopulmonální resuscitace v dětském věku - novorozenci a děti. Bc. Martin Šamaj Oddělení urgentního příjmu FNO

KONSENZUÁLNÍ STANOVISKO K POUŽITÍ TERAPEUTICKÉ HYPOTERMIE

Neodkladná resuscitace (NR )

NÁVRH K ODBORNÉ DISKUZI

Základní neodkladná resuscitace dospělých (BLS - Basic Life Support)

MUDr. Martin Čermák ARO, Nemocnice MSKB

Doporučení pro KPR ILCOR-ERC Klepnutím M. Dolečeklze upravit styl předlohy podnadpisů. Oddělení urgentního příjmu KARIM LFMU

M. Doleček Oddělení urgentního příjmu KARIM Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Co je KPR? vitálních funkcí

Kardiopulmonální resuscitace. MUDr.Martina Vrabcová Klinika anesteziologie a resuscitace FN Motol

Neodkladná resuscitace


M. Doleček Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

TEST 1 Kazuistika 1. Prezentace. Objektivní nález. Diferenciální diagnóza EKG

Tracheální intubace je optimálním způsobem zajištění dýchacích cest při KPR

Nekomunikuje, nedýchá, nebo má pouze lapavé dechy? Přivolej pomoc (RES tým) Poresuscitační péče: Kontrola rytmu a stavu (a dále každé 2 minuty)

Lékařská fakulta v Plzni Univerzita Karlova v Praze

Život po smrti. Marek Uhlíř. Sympozium Resuscitace 2012

Invazivní meningokokové onemocnění u dětí

Rozšířená neodkladná. Lukáš Dadák

KPCR pacienta s polytraumatem posádkou RZP + kasuistika

zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku Simulátory, modely a trenažéry pro LF MU III

Kardiopulmonální resuscitace

NOVINKY V KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI PODLE GUIDELINES 2015

NOVÉ ODPORÚČANIA ERC 2015 PRE KPR U DOSPELÝCH

KPR s použitím AED. Arnošt Růžička

lní resuscitace Kardiopulmonáln

Neodkladná resuscitace dětí. Guidelines Paediatric Basic Life Support UPV MB 99 1

Příprava kardiologa intenzivisty včera, dnes a zítra?

I. Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči se

Extrakorporální membránová oxygenace v léčbě těžké intoxikace metoprololem

Věc: Simulátor urgentních stavů v emergency 1 Kus

Neodkladná resuscitace

Klinické a hemodynamické parametry léčby

Náhlá zástava oběhu refrakterní fibrilace komor. Akutní stavy v medicíně

Přehled aktuálních změn v doporučených postupech pro neodkladnou resuscitaci

Kardiopulmonální resuscitace. František Bednář

Řízená hypotermie pomocí Arctic Sun Simona Hoblová Monika Stehlíková PhDr. Miroslav Hmirák

Rozšířená neodkladná resuscitace ACLS doporučení ERC 2015

Epistaxe Jaká je role anesteziologa?

LUCAS - práce i pro chirurga? März J., Kos Z., Janda R., Märzová D.

Chirocaine Příbalová informace

TARGETED TEMPERATURE MANAGEMENT UP TO DATE 2014

DOPORUČENÍ PRO RESUSCITACI EVROPSKÉ RADY PRO RESUSCITACI VYDANÁ V ŘÍJNU Shrnutí hlavních změn oproti Doporučením 2005

Physio-Control defibrilátory a systémy pro KPR

Arytmie v souvislosti se zástavou oběhu. MUDr. Radovan Turek ARO KNTB Zlín, a.s.

TRUHLÁŘ, Anatolij. Doporučené postupy pro resuscitaci ERC 2015: souhrn doporučení [online]. České Budějovice: MEDIPRAX CB s.r.o., 2015, 18 [cit.

Příloha č.1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls233573/2012. Příbalová informace: Informace pro uživatele

Poranění hrudníku (převzato od BATLS nutno lehce upravit pro civilní účely)

PALS - Paediatric Advanced Life Support. NLS - Neonatal Life Support

Intubace není optimální způsob zajištění dýchacích cest při KPR

Bronzový Standard SANATORY č. 2 KARDIOPULMONÁRNÍ RESUSCITACE

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Defibrilace, kardioverze, kardiostimulace

Dočasná mechanická oběhová podpora v kardiologii

Selektivní ventilace u pacienta s tenzním pneuomotoraxem. N. Koutová, A. Štenglová Anesteziologicko resuscitační klinika, FN Plzeň

ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ V PNP.

Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči

LAICKÉ RESUSCITACE U PACIENTŮ PO PRODĚLAN. rní jednotka, VFN Praha přednosta prof. MUDr. A. Linhart, DrSc.

Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči

Chirocaine 5 mg/ml Chirocaine 7,5 mg/ml injekční roztok (Levobupivacaini hydrochloridum)

CPR Současné koncepty. Rafal Niziolek, DVM IVECCS/EVECCS/ESVC VETCARDIA, Varšava

Akcidentální hypotermie up to date Jana Kubalová HEMS meeting, Liberec 2019

Kardiopulmonální. resuscitace. KARIM 1.LF UK a ÚVN

20pp.notebook. Obsah PRVNÍ POMOC

Agresivní léčba nemocných s oběhovým šokem v PNP na základě monitorace sérového laktátu úvodní výsledky randomizované prospektivní studie

M. Doleček. Oddělení urgentního příjmu KARIM Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Špičkové pacientské simulátory

Thorakostomie rok poté...

It takes a system to save a life - ČR 2018

Propofol Abbott. Příbalová informace. Informace pro použití, čtěte pozorně! Propofol Abbott (Propofolum) Injekční emulze

KPR - guidelines 2015 Kurz urgentní medicíny 2016

Poresuscitační péče update 2014 Eduard Kasal ARK LFUK a FN Plzeň ČRR Praha

DÁVÁ CESTA PROTOKOLŮ V IP MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ KOMPETENCÍ SESTER?

Úvod do anestézie novorozenců aneb jak vidí novorozence anesteziolog

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Naše zkušenosti s péčí o dětského pacienta na dospávacím pokoji. Marcela Šamlotová, Růžena Bartasová

Profitují nemocní se srdeční zástavou z objemové resuscitace?

Traumatická disekce hrudní aorty z pohledu NLZP

Příbalová informace: informace pro uživatele. Dilatrend 25 tablety Carvedilolum

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

Monitorace CO2 v PNP. Luděk Gronych ZZS Olomouckého kraje

Veselá Alena RZP Nové Město na Moravě

Umělé dýchání není při resuscitaci vždy nutné con

VZTAH REALNÉ ELEKTRICKÉ A MECHANICKÉ AKTIVITY MYOKARDU BĚHEM NZO VŠECHNO JE JINAK?

Ultrazvuk Principy, základy techniky Petr Nádeníček1, Martin Sedlář2 1 Radiologická klinika, FN Brno 2 Biofyzikální ústav, LF MU Brno Čejkovice 2011

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

DIAGNÓZA PLICNÍ EMBOLIE SE NEMŮŽE LIŠIT Z POHLEDU LÉKAŘE UM A SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ

KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

Zástava oběhu během anestezie - v čem se liší náš postup od jiných zástav oběhu?

První kontakt s pacientem

HORKÉ NOVINKY V KPR: GUIDELINES 2010

Zdravotnická první pomoc. Z.Rozkydal

Neodkladná resuscitace dětí. Paediatric Basic Life Support. Guidelines 2010

Transkript:

Rozšířená neodkladná resuscitace Eduard Kasal ARK LFUK a FN Plzeň I. Odborné sympózium České resuscitační rady Praha 2011

Nejdůležitější změny Zvýšený důraz na zajištění minimálně přerušované vysoce kvalitní srdeční masáže s minimálními přestávkami pouze pro provedení specifických úkonů Časnou detekci nemocných v těžkém stavu a zajištění jejich náležité léčby v prevenci zástavy oběhu

Nejdůležitější změny Zvýšený důraz na Detekci nemocných v těžkém stavu, zajištění náležité léčby v prevenci nemocniční NZO Varovné známky rizika NZO v přednemocniční péči Není nadále doporučována žádná konkrétní doba provádění KPR před defibrilací.

Nejdůležitější změny Zvýšený důraz na Provádění srdeční masáže během nabíjení defibrilátoru k minimalizaci přerušení masáže před podáním defibrilačního výboje max. na 5 sekund Provádění prekordiálního výboje jen zkušeným záchranářem během 20 vteřin po vzniku fibrilační zástavy oběhu (ICU, EM)

Nejdůležitější změny Zvýšený důraz na Možnost provedení 3 defibrilačních výbojů po sobě na pracovištích intervenční kardiologie v průběhu katetrizace nebo časně po KCH operacích a při náhlém vzniku defibrilovaného rytmu u monitorovaných nemocných Nadále není doporučováno tracheální podání léků u dospělých a u dětí

Nejdůležitější změny Zvýšený důraz na Snížena priorita časného zajištění dýchacích cest tracheální intubací pouze zkušení záchranáři s minimálním přerušením masáže Včasné použítí kapnometrie k ověření správné intubace, k monitoraci účinnosti KPR a obnovení spontánního oběhu Potenciální přínos ultrasonografie v ALS k vyloučení reverzibilních příčin NZO

Nejdůležitější změny Zvýšený důraz na Potenciální škodlivost hyperoxie po obnovení spontánního oběhu cílové hodnoty SaO 2 = 94-98% Léčení poresuscitačního syndromu Komplexní poresuscitační péče podle léčebného protokolu se podílí na zlepšení přežití nemocných po NZO

Nejdůležitější změny Zvýšený důraz na Provádění PCI v indikovaných případech s obnovením oběhu po KPR Používání predikčních faktorů se ukazuje jako nespolehlivé a nadále se nedoporučuje

Praktické poznámky

Rozpoznání srdeční zástavy pohmat tepu na velkých tepnách je nepřesná diagnostická známka pro laiky i pro profesionální zdravotníky gasping je přítomen u 40% zástav oběhu obtíže při odlišení od spontánního dýchání gasping je indikací k okamžitému zahájení masáže u dospělých je nejčastěji primární srdeční zástava ihned masírovat nezdržovat se čistěním úst

Algoritmus ALS Rozdělení nemocných na skupiny podle typu srdečního rytmu: 1. Rytmus léčitelný defibrilací (KF/KT) 2. Rytmus defibrilací neléčitelný (asystolie, PEA=EMD)

Airways Tracheální intubace spolehlivá, ale Pouze velice zkušení Rychle s potřebou minimálního přerušení masáže Laryngoskopie při masáži Přerušení masáže jen na intubaci hrtanu do 10 s. Při nesnázích intubaci odložit do obnovení funkčního oběhu a použít supraglotické pomůcky

Zajištění A tracheální intubací LMA Kombi rourkou Dýchání pokračuje frekvencí 10 dechů/min. Bez přerušování srdeční masáže

A + B výměna zachránců po 1-2 minutách = prevence únavy minimalizovat dobu přerušení masáže

B velikost dechového objemu = normální vdech V T = 6-7 ml / kg t. hm. umělý vdech - trvale vydechovat do zvednutí hrudníku - 1 sec. jako při normálním dýchání 2 vdechy nesmí trvat déle než 5 sec. Zdůvodnění: nitrohrudní tlak žilní návrat koronární perfuzní tlak distenze žaludku (1 L x 0,5 L) Hyperventilace škodí!!!

Zevní nepřímá srdeční masáž střed hrudníku spojnice bradavek dolní polovina sterna propletené prsty alespoň 100/min., ne víc než 120/min. ruka na místě masáže, úplné uvolnění tlaku na hrudník komprese : dekomprese = 1 : 1 hloubka komprese alespoň 5 cm, ne víc než 6 cm

Střed hrudníku = spojnice prsních bradavek Spojnice prsních bradavek??? ramena, klíční kosti prsní kost dolní část hrudního koše, spodní žebra?

Přístroje pro mechanickou Auto Pulse LUCAS srdeční masáž Výhody: Standardně prováděná masáž Vysoce kvalitní masáž (stk kolem 100 mm Hg) Přístroj se neunaví Možnost masáže při transportu Možnost defibrilace bez přerušení masáže Možnost masáže při PCI Není vyšší výskyt komplikací

Defibrilace Je li dostupný defibrilátor - včasně AED = integrální součást BLS, ale i v nemocnici manuální defibrilace součást ALS při identifikaci rytmu léčitelného elektrickou defibrilací podáme 1 výboj masírovat při nabíjení

Rizika Dodržovat bezpečnostní opatření Riziko poranění při defibrilaci je malé, zvláště při použití 2 párů rukavic přes sebe Riziko přenosu infekce je malé Kde je známa přítomnost choroby zajistit náležitá opatření

Defibrilace defibrilace - pouze jedním výbojem o energii 360 J- (mono) resp. 150 200 (360 J)- (bifáze) bez ohledu na výsledný rytmus po defibrilaci a na obnovení oběhu nebo dýchání pokračujeme v KPR 30 : 2 okamžitě po defibrilaci 2 minuty u bifazického výboje - možnost užití strategie fixní nebo eskalační energie při recidivě FK užít výboj s energií posledního úspěšného výboje u dětí 4 J/kg

Defibrilace Strategie 3 výbojů při VT/VF během katetrizace v časném pooperačním období v kardiochirurgii u monitorovaných /při připojení k defibrilátoru

Postup při KPR u rytmu léčitelného defibrilací 1. 1. defibrilace 360 /150 200 J 2. 2 minuty KPR 30:2 3. Kontrola rytmu při defibrilovatelném rytmu 4. 2. defibrilace 360 / 150 360J 5. 2 minuty KPR 30:2 6. Kontrola rytmu při defibrilovatelném rytmu 7. 3. defibrilace 360 / 150 360J 8. adrenalin 1 mg + amiodaron 300 mg před 4. defibrilací i.v. nebo i.o. za pokračující masáže 2 minuty KPR 30:2 9. Kontrola rytmu při defibrilovatelném rytmu 10. 4. defibrilace

Postup při KPR u rytmu léčitelného defibrilací 12. Pokračování algoritmu 13. Přerušování masáže je škodlivé 14. Kontrola rytmu = rytmus nevyžaduje léčbu defibrilací - úzké, pravidelné komplexy 15. Kontrola tepu na velkých tepnách 16. Je-li koordinovaný rytmus v průběhu 2 minut KPR nepřerušovat, pokud nejsou známky obnovení funkčního oběhu 17. Jsou-li známky obnovení funkčního oběhu poresucitační péče

Posouzení účinnosti KPR Kapnometrie ETCO 2 K identifikaci správné intubace Při poklesu < 1,4 kpa malá šance na obnovcení cirkulace (ROSC) Nutnost zlepšení kvality masáže Časný indikátor obnovení oběhu Ultrazvuk Potenciální role během ALS

Asystolie versus jemnovlnná KF Při pochybnostech mezi asystolií a jemnovlnnou KF nedefibrilovat Pokračovat v KPR, úspěch defibrilace je nepravděpodobný Naděje na zlepšení amplitudy KF a úspěšnost defibrilace

Kardiostimulace při symptomatické bradykardii rezistentní k účinku anticholinergik AV blok při asystolii v přítomnosti P vln

Oxygenace Možnost potenciálního poškození hyperoxií po ROSC Monitorovat SpO 2 a krevní plyny Titrovat FiO 2 k dosažení SaO 2 = 94-98%

D - léky kyslík adrenalin antiarytmika atropin ECAB má prioritu před D Nepřerušovat KPR při podávání léků!!!

Zajištění přístupu do oběhu pro podání léků periferní žilní vstup na končetinách zevní jugulární žíla Důležité!!! zapláchnutí léku 20 40 ml FR zavedení CŽK při KPR není indikováno

Zajištění přístupu do oběhu pro podání léků intraoseální přístup u dětí i u dospělých - nástup účinku jako při podání do CŽK - možnost laboratorního vyšetření z kostní dřeně - dávky stejné jako i.v.

Zajištění přístupu do oběhu pro podání léků tracheální podání léků u dospělých ani u dětí se již nedoporučuje!!! - možnost užití u dětí do 1 roku - podle pravidel Guidelines 2005 - adrenalin 3 10 x vyšší dávka než i.v. - naředění 1-3ml u dětí

Nejsou řádně vedené studie prokazující účinek jakéhokoliv doporučovaného vasopresoru Adrenalin D - léky na základě studií na zvířatech koronární a mozkový perfuzní tlak u FK může zlepšit úspěšnost defibrilačního výboje dávka 1 mg i.v. à 3 5 minut Konsensus: podat adrenalin když FK/KT přetrvává po 3 defibrilačních výbojích současně s amiodaronem

D - léky Adrenalin = hlavní vasopresor užívaný při KPR Adrenalin - preferován též v léčbě anafylaktické reakce Adrenalin = lék 2. linie u kardiogenního šoku

Antiarytmika Není prokázán vliv jakéhokoliv antiarytmika při KPR na zvýšení přežití a propuštění z nemocnice Amiodaron D léky u FK rezistentní na defibrilační výboj před 4. defibrilačním výbojem 1. dávka 300 mg další možná dávka 150 mg pokračovat 900 mg/den kontinuálně lidokain dtto guidelines 2005

Atropin Nadále nedoporučena plná vagolytická dávka 3 mg u asytolie PEA s frekvencí < 60/ min. Indikace: bradykardie Dávka: 0,5 mg do celkové dávky 3 mg

Asystolie a bezpulzová elektrická aktivita (PEA) často způsobeny reverzibilními potenciálně léčitelnými příčinami bez jejich identifikace a účinné léčby malá naděje na obnovení oběhu

Asystolie a PEA Potenciálně léčitelné reverzibilní příčiny 4 H Hypoxémie Hypovolémie Hyper a hypokalémie, hypokalcémie, acidóza Hypotermie 4 T Tenzní PNO Tamponáda srdeční Toxické příčiny TEN

Poresuscitační péče Obnovení funkčního oběhu je 1. krokem k úplnému zotavení po zástavě oběhu. Léčebné intervence v poresuscitačním období pravděpodobně signifikantně ovlivní outcome. Individuální přístup k jednotlivým případům. Léčba na vhodné JIP.

Poresuscitační péče Revaskularizační léčba (PCI, trombolýza) Uvolnění cytokinů Sepsis-like syndrom, MODS Přiměřená úroveň monitorování stabilizace TK a CO Léčba hypokalémie Mozková perfuze - hyperémie 15-30 minut reperfuze generalizovaná hypoperfuze ztráta mozkové autoregulace závislost na MAP Nedopustit hypotenzi průtok krve mozkem zhoršení neurologických následků

Poresuscitační péče Sedace Léčba křečí Léčba hyperpyrexie Hypertermie častá v prvních 48 hodinách po KPR Zvýšení rizika zhoršení neurologických následků s každým stupněm nad 37 C Nutnost léčby každé hyperpyrexie v průběhu 72 hodin po KPR

Léčebná hypotermie Střední léčebná hypotermie 32-34 C potlačuje řadu chemických reakcí spojených s reperfuzí Indikace: bezvědomí po KPR funkční oběh soulad s doporučením ILCOR 10/2002 - optimální teplota zchlazení: 32-34 C - rychlost zchlazení: maximální - délky hypotermie: 24 hod. - rychlosti ohřátí: pomalá, max. 0,25-0,5 C - metody chlazení - vnitřní - zevní - pozor na chladovou stresovou reakci - pozor na vedlejší účinky

Léčebná hypotermie Nezavedení léčebné hypotermie v indikované skupině nemocných po KPR je v ČR postup non-lege-artis.

Další léčba Prevence hyperglykémie 10 mmol/l Prevence hypoglykémie Hodnocení prognózy postiženého mozku - nespolehlivé sérová neuron-specifická enoláza protein S-100B

Děkuji