ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU DOBRÉ POLE

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU DOBRÉ POLE POSOUZENÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zpracováno ve smyslu 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) květen 2010

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564 ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU Název dokumentu: Zakázka: Objednatel: Účel vydání: Stupeň utajení: ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU DOBRÉ POLE dle přílohy č. 9 zákona č.100/2001 Sb. C916-10-0 FASO, s.r.o Ing. Martin Bartošek Brněnská 442, Modřice tel: 547 423 384 www.faso.cz Finální dokument Bez omezení Vydání Popis Zpracoval Kontroloval Schválil Datum R. Koukalová J. Nezvalová P. Vymazal 01 Finální dokument J. Nezvalová 20. 5. 2010 Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO. Rozdělovník: 4 výtisky + digitální verze FASO, s.r.o. 1 výtisk archiv AMEC, s.r.o. AMEC s.r.o, 2010 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o. SaveDate: 5. 5. 2010 Zakázka/Dokument: C916-10-0/z01 Strana: 1 z 50

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564 Zpracovatelé posouzení Autorizovaná osoba: Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o., držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09 Vedoucí zakázky: Ing. Radka Koukalová Datum zpracování: 20. 5. 2010 Na zpracování posouzení se podíleli: Pracovní tým AMEC s.r.o.: Ing. Pavel Koláček, PhD. Brno tel.: 543 428 314 Ing. Vlasta Pospíšilová Brno tel.: 543 428 331 Ing. Lucie Peková Brno tel.: 543 428 321 RNDr. Tomáš Bartoš, PhD. Brno tel.: 543 428 323 Mgr. Markéta Klusková Prostějov tel.: 543 428 338 Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u společnosti ESRI. Zakázka/Dokument: C916-10-0/z01 Strana: 2 z 50

Obsah Zpracovatelé posouzení...2 Obsah...3 PŘEHLED ZKRATEK...5 ÚVOD...7 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI... 10 1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni... 11 1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví... 15 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE... 16 2.1. Geologické a geomorfologické poměry... 16 2.2. Hydrologické poměry... 16 2.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry... 18 2.4. Pedologické poměry... 19 2.5. Biogeografické poměry... 20 2.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území... 21 2.7. Ochrana přírody a krajiny... 21 2.7.1 Významné krajinné prvky, ÚSES... 21 2.7.2 Zvláště chráněná území... 22 2.7.3 Lokality NATURA 2000... 23 2.8. Hmotný majetek a kulturní památky... 23 2.9. Dopravní a technická infrastruktura... 24 2.10. Obyvatelstvo... 25 2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce... 26 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY... 28 3.1. Urbanizované území... 28 3.2. Zóny neurbanizované... 30 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ..... 31 4.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000... 31 4.2. Ovzduší... 31 4.3. ZPF... 31 4.4. Hluk... 32 4.5. Veřejné zdraví... 33 4.6. Krajinný ráz... 33 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ.... 35 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ.... 38 6.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000... 38 6.2. Vlivy na ÚSES... 38 6.3. Vlivy na ZPF a PUPFL... 38 6.4. Vlivy na krajinný ráz... 39 6.5. Vlivy na biotickou složku krajiny a prostupnost krajiny... 40 6.6. Vlivy na hlukovou situaci... 40 6.7. Vlivy na ovzduší... 40 Strana: 3 z 50

6.8. Vlivy na veřejné zdraví... 41 6.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu... 41 6.10. Vlivy na hydrologické poměry... 42 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.... 43 7.1. ZCHÚ a NATURA 2000... 43 7.2. ÚSES... 43 7.3. ZPF a PUPFL... 43 7.4. Krajinný ráz... 43 7.5. Biota... 44 7.6. Hluková situace... 44 7.7. Ovzduší... 44 7.8. Veřejné zdraví... 44 7.8. Územní plánování... 44 7.9. Vlivy na technickou a dopravní infrastrukturu... 44 7.10. Hydrologické poměry... 44 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ.... 45 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 47 10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ... 48 Použité podklady... 50 Příloha 1: Hlavní výkres Změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole Příloha 2: Vyhodnocení vlivů Změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole na lokality soustavy Natura 2000 Strana: 4 z 50

PŘEHLED ZKRATEK B(a)P benzopyren CO oxid uhelnatý ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČOV čistírna odpadních vod ČSN Česká státní norma ČSÚ Český statistický úřad db(a) ekvivalentní hladina hluku EIA posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) EVL evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 EO ekvivalentní obyvatel FVE fotovoltaická elektrárna HG hydrogeologie / hydrogeologický CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod ISO International Organization for Standardization KO komunální odpad KÚ krajský úřad LBC lokální biocentrum LBK lokální biokoridor LV limitní hodnota MCHÚ maloplošné chráněné území MMR ministerstvo pro místní rozvoj MZe ministerstvo zemědělství MŽP ministerstvo životního prostředí NEHAP Akční plán zdraví a životního prostředí ČR NO x oxidy dusíku NRBK nadregionální biokoridor NRP národní rozvojový plán NP národní park OP ochranné pásmo OOP orgán ochrany přírody ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší OŽP ochrana životního prostředí ph vodíkový exponent - veličina vyjadřující kyselost vodných roztoků PHO pásmo hygienické ochrany PM 10 tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) PO ptačí oblast soustavy Natura 2000 PP přírodní park PÚR Politika územního rozvoje PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa RBC regionální biocentrum REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Strana: 5 z 50

ř.km SEA SO 2 SPŽP SÚ SUR ČR SVP SZÚ TKO TTP TZL ÚAP ÚP ÚPO ÚPD ÚP VÚC ÚSES ÚTP UZIS VD VKP VN VOC VÚC WHO ZCHÚ ZPF ZÚR ZVHS/ZVS ZZ ŽP říční kilometr Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) oxid siřičitý Státní politika životního prostředí České republiky Sídelní útvar Strategie udržitelného rozvoje České republiky Směrný vodohospodářský plán Státní zdravotní ústav tuhý komunální odpad trvalé travní porosty tuhé znečišťující látky územně analytické podklady územní plán územní plán obce územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability územně technické podklady Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vodní dílo významný krajinný prvek vodní nádrž těkavé organické látky velký územní celek World Health Organisation Světová zdravotnická organizace zvláště chráněná území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje zemědělská vodohospodářská správa zastavitelná plocha životní prostředí Strana: 6 z 50

ÚVOD Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace Změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Obec Dobré Pole a firma FASO, s.r.o. zadala zpracování dokumentace vlivu změny územního plánu na životní prostředí firmě AMEC, s.r.o. Nutnost zpracování této studie vychází ze závěru zjišťovacího řízení, jež je součástí koordinovaného stanoviska Jihomoravského kraje, v rámci projednávání návrhu zadání změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole, vydanému pod jednacím číslem JMK 28797/2010 dne 15. 2. 2010. Hlavními důvody jsou především možné střety se zájmy ochrany přírody a dále vyhodnocení dopadů na zemědělské půdy. Stanovisko Krajského úřadu (cituji): Stanovisko dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon): Pro návrh zadání změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole nevyloučil orgán ochrany přírody jeho významný vliv na ptačí oblast Střední nádrž Nové Mlýny (kód CZ0621030) vymezenou nařízením vlády č. 604/2005 Sb. Jedná se tedy o koncepci posuzovanou ve smyslu ustanovení 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývající z ustanovení 45i odst.2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. OŽP tímto uplatň uje požadavek na vyhodnocení vlivů změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole na životní prostředí. Toto vyhodnocení musí být zpracováno osobou s autorizací podle 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ve spolupráci s osobou, která je držitelem autorizace podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí je uveden v příloze zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Vyhodnocení se zaměří zejména na možné střety se zájmy ochrany přírody (ptačí oblast Střední nádrž Nové Mlýny a předmět ochrany této ptačí oblasti) a dále s ohledem na značnou výměru návrhových ploch budou vyhodnoceny dopady na zemědělský půdní fond. Vzhledem k již vydaným souhlasům s odnětím zemědělské půdy ze ZPF vydaných orgánem ochrany ZPF krajského úřadu pro fotovoltaické elektrárny (3 záměry o celkové výměře cca 26 ha) a k nově navrhovaným plochám s funkčním využitím pro FVE (cca 33 ha) požaduje krajský úřad i vyhodnocení kumulovaných dopadů těchto záměrů. Upozorňujeme na ustanovení 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., které stanoví pro případ, kdy nelze vyloučit negativní vliv koncepce na lokality Natura 2000, povinnost zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vlivy na tyto lokality vyloučit nebo zmírnit. Konec citace. Na základě této připomínky byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace Změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC, s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Pořizovatelem změny ÚPD je obec Dobré Pole, prostřednictvím Ing. Blanky Darmovzalové. Zpracování posouzení proběhlo v květnu roku 2010. Východiska posouzení Základním podkladem pro zpracování posouzení byl návrh změny č. 2 ÚP a informace předané jejím zhotovitelem Ing. arch. Hučíkem zastupujícím AR Projekt, s.r.o. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu místa předpokládaných změn funkčního využití a bylo využito informací z veřejných zdrojů v síti internet a archívu zpracovatele posouzení. Strana: 7 z 50

Zpracovateli byly poskytnuty následující podklady: Návrh zadání změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré pole Koordinované stanovisko KÚ Jihomoravského kraje k návrhu zadání změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole Územně analytické podklady pro území ORP Mikulov Výkres limitů využití území a záplavových území - ÚPN SÚ Dobré Pole, zadání změny č. 2 Důvody pro pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole Obec Dobré Pole má zpracovaný územní plán SÚ, který byl schválen v roce 1997. Důvodem pro zpracování změny č. 2 ÚPN SÚ Dobré Pole jsou požadavky investorů na umístění fotovoltaických elektráren a objektů občanské vybavenosti a požadavky majitelů pozemků na změnu jejich funkčního využití. Vymezení řešeného území Řešené území patří pod katastrální území Dobré Pole. Obec Dobré Pole je samostatná obec se sídlem obecního úřadu. Patří do správního území obce s rozšířenou působností Mikulov. Stavební úřad je v městysi Drnholec. Změna územního plánu nebude řešit celé katastrální území, ale pouze území samostatných změn a jejich nejbližší okolí, ve výřezech. Velikost katastrálního území je cca 697 ha 1, z toho zastavěné plochy mají výměru cca 8 ha, zemědělská půda má výměru cca 603 ha a lesní půda cca 31 ha. Město má k 31.12.2008 397 obyvatel 1. Území změny č. 2 se nachází především severně od obce na nezastavěných zorněných plochách. Obr.: Situace širších vztahů s orientačním označneím místa změny územního plánu: 1 Údaje čerpány z Českého statistického úřadu, údaje jsou vztaženy k 31.12. 2008. Strana: 8 z 50

Koncepční řešení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole Návrh územního plánu v zásadě nemění urbanistickou koncepci územního rozvoje celé obce danou původním územním plánem. Změnou č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole jsou navrženy tyto změny: 2.1 Návrh plochy BR - plochy a objekty s funkcí obytnou 2.2 Návrh plochy OV - plochy a objekty občanské vybavenosti; současně bude upřesněna východní hranice zastavitelné plochy "G" tak, aby sledovala hranici pozemků dle KM. 2.3 Návrh plochy VE - plochy s funkcí výroby energie (fotovoltaické elektrárny). 2.4 Návrh plochy VE - plochy s funkcí výroby energie (fotovoltaické elektrárny). 2.5 Návrh plochy VE - plochy s funkcí výroby energie (fotovoltaické elektrárny). 2.6 Návrh plochy VE - plochy s funkcí výroby energie (fotovoltaické elektrárny). 2.7 Návrh plochy OV - plochy a objekty občanské vybavenosti. 2.8 Návrh plochy SO - smíšené obytné 2.9 Návrh plochy OV - plochy a objekty občanské vybavenosti 2.10 Změna vymezení regulativů ploch ZZ - zahrady a sady. Změny ÚP (č. 2.1, 2.2, 2.8) reagují na aktuální požadavky vlastníků pozemků a přestavují změnu funkčního využití zastavitelných ploch. V rámci změny č. 2.2 bude upřesněna hranice zastavitelné plochy "G" vymezené v platném ÚPN SÚ Dobré Pole tak, aby odpovídala hranicím pozemků dle KN a navazovala na vymezenou zastavitelnou plochu občanské vybavenosti 2.2. Plochy změn 2.3-2.6 určené pro umístění fotovoltaických elektráren jsou vymezeny na základě požadavku konkrétního investora (Black and Busch projekt3, s.r.o.). Změny 2.7 a 2.9 jsou návrhy ploch pro občanskou vybavenost. Plocha změny 2.7 je situována jižně od obce v návaznosti na současně zastavěné území. Plocha reaguje na požadavky konkrétního investora a bude sloužit pro účely výstavby ubytovacího zařízení. Změna 2.9 se nachází severně od obce bez návaznosti na zastavěné území. Plocha je vymezena na základě požadavků obce. Obr.: Schematické zobrazení řešeného území VE 2.3 VE 2.4 VE 2.5 VE 2.6 VE 2.9 SO 2.8 OV 2.2 BR 2.1 OV 2.7 Strana: 9 z 50

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Níže uvedené koncepční dokumenty byly zpracovatelem SEA využity pro stanovení hodnotícího rámce, tj. pro výběr sady referenčních cílů ochrany životního prostředí. Podrobná charakteristika vybraných, z hlediska SEA změny územního plánu nejdůležitějších koncepcí je uvedena v následující podkapitole 1.1. Mezinárodní úroveň: Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství (2000/60/ES) Národní úroveň: Strategie regionálního rozvoje ČR (2006) Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Politika územního rozvoje (2008) Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) Státní politika životního prostředí (2004) Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Státní surovinová politika (1999) Státní energetická politika (2004) Národní alokační plán k EU ETS Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (2002) Vodohospodářská politika ČR (2004) Integrovaný národní program snižování emisí ČR (2004) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) Národní lesnický program (2008, do roku 2013) Dopravní politika ČR (2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004) Regionální úroveň: Strategie rozvoje kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje Územní energetická koncepce JMK Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje Generel dopravy JMK Strana: 10 z 50

Generální rozptylová studie pro území Jihomoravského kraje Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje Situační analýza demografických trendů v JMK a směry jejich podpory Územní prognóza Břeclavska jako územně plánovací podklad Strategie rozvoje zemědělství v Jihomoravském kraji Místní úroveň ÚP Dobré Pole včetně předcházející změny UAP Mikulov Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit, odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje. V rámci vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu obce Dobré Pole na životní prostředí byly vzaty v úvahu relevantní cíle v oblasti ochrany životního prostředí výše uvedených koncepcí a na jejich základě byla sestavena sada referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz podkapitola 1.2.), které tvoří základní referenční rámec pro hodnocení. 1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni Politika územního rozvoje (PÚR) Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Dle PÚR řešeným územím neprochází žádná rozvojová oblast ani osa. Řešené území leží rovněž mimo specifické oblasti vymezené PÚR. Oblast spadá pod vymezení "Území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území", pod bodem k) je uvedeno Břeclavsko (části území ORP Břeclav, Mikulov). Důvody vymezení: Na území České republiky jsou mimo stanovené specifické oblasti další území, vykazující relativně vyšší míru problémů zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. Úkoly pro územní plánování: Upřesněná území vymezit jako nadmístní specifické oblasti. Krajům se ukládá spolupracovat s úřady územního plánování, využívat a zohledňovat zjištění, vyplývající z územně analytických podkladů, zejména aby zjištěné problémy byly promítnuty do zadání územně plánovací dokumentace. Dle návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje správní území obce Dobré Pole je dotčeno těmito záměry: katastrální území Dobré Pole spadá do specifické oblasti nadmístního významu N-SOB3 Střední Podyjí, na k.ú. Dobré Pole zasahuje plocha územní rezervy a koridor silniční dopravy DR8, pro přeložku silnice II/414 mimo zastavěná území obcí, trasa přeložky silnice II/414 je v platném ÚPN SÚ Dobré Pole zahrnuta do územních rezerv, na katastrální území Dobré Pole zasahuje regionální biocentrum RC125 a nadregionální biokoridor NKJ04. Státní politika životního prostředí České republiky Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP) je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. Byla přijata vládou České republiky v roce 2004. Aktualizovaná Státní politika životního prostředí (SPŽP) je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje Strana: 11 z 50

České republiky. Odpovídá na výzvy plynoucí z výsledků hodnocení implementace předchozí SPŽP a současně respektuje závazky i povinnosti, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii, OSN či OECD. SPŽP je dokumentem, který posiluje partnerskou spolupráci s jinými resorty, a to prostřednictvím podpory realizace těch cílů jiných resortů, které jsou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. SPŽP rovněž nabízí škálu (normativních, ekonomických, informačních, dobrovolných aj.) nástrojů k dosažení stanovených cílů. V souladu se stavem životního prostředí, transpozicí a implementací evropského práva a základními principy ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje se aktualizovaná SPŽP soustřeďuje na následující čtyři prioritní oblasti: 1. ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2. udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 3. životní prostředí a kvalita života 4. ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší V rámci prioritní oblastí životního prostředí byly přijaty následující prioritní cíle SPŽP: 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů 2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů 2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady 3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik 3.6 Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací 4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) 4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší 4.3 Ochrana ozonové vrstvy Země Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strategie udržitelného rozvoje ČR byla vládou schválena dne 8. prosince 2004 (usnesení č. 1242/04) 1. Návrh Strategie, který byl vypracován pod koordinací Rady vlády pro udržitelný rozvoj, vzešel z rozsáhlé společenské diskuse a představuje dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala, avšak zároveň respektuje specifické podmínky ČR. Strategie je východiskem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie reaguje na potřebu koordinovaného vývoje a vzájemné rovnováhy sociální, ekonomické a environmentální oblasti, přičemž jejím obecným cílem je zajišťovat co nejvyšší kvalitu života obyvatel a současně i vytvářet příznivé podmínky pro kvalitní život generací budoucích. 1 V současnosti je připravována aktualizace Strategie udržitelného rozvoje, její druhá verze prochází připomínkovým řízením. Strana: 12 z 50

Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích (s vědomím toho, že představy budoucích generací o kvalitě života mohou být oproti našim odlišné). K tomu směřují následující vybrané strategické cíle relevantní vzhledem k posuzované změně územního plánu: podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku); rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb; zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost; systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin); minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu); trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit; udržet vhodné formy rozmanitosti kultur, života venkova a aglomerací. Zajistit kulturní diverzitu a diverzitu životního stylu. Zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit; podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů; podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury; umožňovat účast veřejnosti na rozhodování a tvorbě strategií ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytvářet co nejširší konsenzus při přechodu k udržitelnému rozvoji; Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí NEHAP NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (NEHAP). Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru: ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů, ochrana ozónové vrstvy Země, ochrana biologické a krajinné rozmanitosti, zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního prostředí. Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit: postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi, pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi, pokračující obnova území devastovaných hornickou činností, zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti). Z výše uvedených priorit vyplývají následující cíle (relevantní vzhledem k SEA změny územního plánu) stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik; dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů; Strana: 13 z 50

stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek; předcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod; chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci; zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost; chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí; uplatňovat princip prevence poškozování půdy; vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody; omezovat negativní působení hluku na zdraví; zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny; snižovat expozici hluku prostředky územního plánování; zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových a jaderných havárií a přírodních katastrof; soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace. Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu Health for all in the 21st century, který následně rozpracovala do strategického dokumentu Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky: Zdraví pro všechny v 21. století (dále jen program ZDRAVÍ 21). Program byl schválen vládou ČR dne 30. října 2002 usnesením č. 1046. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Za plnění programu Zdraví 21 odpovídá vláda ČR. Jejím poradním orgánem je Rada pro zdraví a životní prostředí. Program ZDRAVÍ 21 vychází z racionálního, dobře strukturovaného modelu komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaného týmy předních světových odborníků z medicínských oboru a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Navrhuje vlastní cesty ČR, jak směřovat ke splnění 21 cílů společného evropského programu ke zlepšení zdravotního stavu národu a regionu. Program Zdraví 21 stanovuje následující cíle: CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU; CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ; CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA; CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH; CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ; CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ; CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ; CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ; CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY. Strana: 14 z 50

1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví Na základě relevantních cílů národních strategických dokumentů (zejména Strategie udržitelného rozvoje ČR, Politika územního rozvoje ČR, Politika ochrany životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí a další) spolu s analýzou stavu a hlavních problémů životního prostředí v řešeném území byl stanoven referenční rámec pro hodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v podobě sady referenčních cílů ochrany ŽP. Tyto cíle reprezentují pozitivní trendy v ochraně životního prostředí dle jeho jednotlivých složek. Návrh změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole by měl v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů a z tohoto hlediska je v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnocen. Níže uvádíme vybrané cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví relevantní vzhledem k posuzovanému dokumentu, členěné dle jednotlivých složek životního prostředí: Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP Složka ŽP Referenční cíl ochrany ŽP 1. ovzduší, klima 1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce 2. voda vodních útvarů 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL 3.2. chránit půdu jako základní složku životního prostředí s 3. půda a horninové prostředí důrazem na zabezpečení jejích funkcí 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci 4. flóra, fauna, ekosystémy krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat 5. krajinný ráz, kulturní dědictví kulturní a přírodní dědictví 6. hluk 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví lidského zdraví 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci 8. sídla, urbanizace územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny Strana: 15 z 50

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1. Geologické a geomorfologické poměry Geomorfologie Zájmové území se nachází dle geomorfologického členění ČR v následujících celcích: Provincie: Západní karpaty Subprovincie: Vněkarpatské sníženiny Oblast: Západní vněkarpatské sníženiny Celek: Dyjsko-svratecký úval Podcelek: Dunajovické vrchy Okrsek: Brodská sníženina Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjsko-svratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou z menší části čistě erozně-denudační (Dunajovické kopce na miocénních štěrcích). Reliéf vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Značné plochy jsou výsledkem mladopleistocenní kryopedimnetace. Menší rozšíření mají spraše. Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje. Brodská sníženina je protáhlá sníženina mezi Předním a Zadním dunajovickým hřbetem v neogenních usazeninách. Geologie Až do hloubky 1 km se vyskytují neogenní (miocenní) usazeniny, které byly sedimentovány v různých epochách (eggenburg spodní báden). Povrchová vrstva bude tvořena ornicí humózní hlínou. V mocnosti cca 50 m se ve svrchních vrstvách vyskytují spodnobádenské vápnité jíly s polohami vápnitých písků. Pod nimi se nachází bazální a okrajová klastika písčité štěrky. Podloží jim tvoří sedimenty karpatu a eggenburgu vrstevnaté vápnité jíly až jílovce, prachovce, vápnité písky a pískovce. Od 1 km do hloubky 1,6 km jsou přítomny druhohorní (jura) vápence a slínovce. Od hloubek 1,6 km se nachází horniny proterozoika, zastoupené hlubinnou vyvřelinou biotitickou žulou. Horniny proterozoika budují fundament platformního pokryvu. Surovinové zdroje V zájmovém území se nevyskytuje žádné ložisko, dobývací prostor ani chráněné ložiskové území, které by bylo nutné respektovat. V oblasti není evidována žádná významná geologická lokalita. 2.2. Hydrologické poměry Povrchová voda Členění z vodopisného hlediska: hlavní povodí řeky Dunaje 4-00-00, dílčí povodí 4-14-03 Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku, drobné povodí 4-14-03-157/0 Polní potok. Polní potok (Mikulovka) pramení u Mikulova ve výšce 202 m n.m., ústí zprava do Baštýnského potoka u Novosedel, v nadmořské výšce 172 m, plocha povodí je 61,8 km 2, délka toku je 11,3 km, průměrný průtok Strana: 16 z 50

u ústí je 0,08 m 3.s -1. Polní potok je významným vodním tokem 1 v úseku ř.km 5,00 ř.km 11,30 (hraniční úsek). Správcem tohoto vodního toku je Povodí Moravy, s.p. Západní částí řešeného území protéká ve směru od severu k jihozápadu vodní tok Dobré Pole (identifikátor toku 10108042), do kterého ústí dva krátké bezejmenné levostranné přítoky. Vodní tok Dobré Pole je pravostranným přítokem Polního potoka. Delka toku Dobré Pole je 2,560 km a jeho správcem je Zemědělská vodohospodářská správa. Na katastrálním území Dobré Pole jsou dvě vodní nádrže. Je to Horní a Dolní rybník, které slouží jako chovné rybníky, na kterých lze provozovat rybolov. V řešeném území se nenachází vyhlášené záplavové území vodních toků nebo v území určeném k rozlivu povodní. Posuzované území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Katastrální území Dobré Pole (627259) leží ve zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb. 2 Plocha VE (Změna 2.6): plocha zasahuje na průzkumné území Moravských naftových dolů, užívání pozemků sousedících s korytem levostranného přítoku vodního toku Dobré pole (6 m) v severovýchodní části obce Plocha OV (Změna 2.9): je umístěna v lokalitě u Horního rybníka, na okraj plochy zasahuje pásmo užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku Dobré pole (6 m) Poznámka: Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Podzemní voda Řešené území náleží k hydrogeologickému rajónu 2241 Dyjsko-svratecký úval 3. Neogenní uloženiny Dyjsko-svrateckého úvalu, včetně miocenních výběžků uložených na brněnském masivu, náležejí k sedimentární výplni karpatské předhlubně. Mocnost neogénu je v řádu několika stovek metrů. Hladinu podzemní vody lze očekávat v hloubce okolo 20 metrů pod terénem ve vrstvách bazálních a okrajových klastik písčitých štěrků. Na povrchu terénu a v podpovrchových vrstvách se mohou vyskytovat zvodněné čočky, které budou dotovány atmosférickými srážkami. Tyto zvodněné polohy nemají širší hydrogeologický význam. Tvoří se na povrchu lokálních nepropustných jílovitých poloh. Navrhované umístění FVE počítá s odvodněním některých povrchových partií především v místě na východ od vodního toku, kde se po většinu roku drží voda. Je to prohlubeň, do které jsou stahovány atmosférické srážky. Vzhledem k nepropustnosti podloží je jediným odvodněním výpar. Drenáží části území dojde k odvodu této povrchové vody do odvodňovacího příkopu nebo přilehlé vodoteče a tím ke zlepšením únosnosti podloží. Na hydrogeologické poměry nebude mít toto odvodnění žádný vliv. Do části záměru zasahuje II. pásmo hygienické ochrany vod. 1 Ve smyslu vyhlášky ministerstva zemědělství č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č.333/2003 Sb. a vyhlášky č.267/2005 Sb. 2 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb, o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. 3 zdroj: www.vuv.cz Strana: 17 z 50

Obr.: Pásmo hygienické ochrany vod (www.vuv.cz) 2.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry Kvalita ovzduší Území v působnosti stavebního úřadu městyse Drnholec nepatří dle sdělení MŽP č. 8, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 6 z června 2009, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). V zájmovém území se neprovádí soustavné sledování kvality ovzduší, proto pro popis stávající úrovně imisní zátěže byly využity údaje z měření na nejbližší stanici imisního monitoringu ČHMÚ č.1135 - Mikulov - Sedlec (cca 13 km vzdálené jihovýchodním směrem), která představuje pozaďový typ stanice charakteristický pro venkovský zemědělský typ lokality. S ohledem na charakter lokality tedy předpokládáme, že se stávající imisní zátěž v hodnoceném území pohybuje přibližně úrovni hodnot naměřených na této stanici imisního monitoringu. Uváděné údaje representují výsledky měření za rok 2008. Tab.: Naměřené hodnoty imisní zátěže v hodnoceném území stanice Mikulov - Sedlec NO 2 PM 10 průměrná roční koncentrace (µg.m -3 ) 10,8 20,9 hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m -3 ) 40 40 maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m -3 ) 31,4 82,7 datum naměření maxima v daném roce 29.1. 29.12. počet překročení limitní hodnoty (případů za rok) - 15 hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m -3 ) - 50 maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m -3 ) 51,8 128 datum naměření maxima v daném roce 8.3. 18.5. hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m -3 ) 200 - Strana: 18 z 50

Oxid dusičitý (NO 2 ) Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u oxidu dusičitého nebylo na uvedené stanici zaznamenáno překročení imisních limitů. Citovaná stanice naměřila v roce 2008 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci přibližně na úrovni 27% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LV r =40 µg.m -3 ). Naměřená 24 hodinová maxima dosahovala hodnoty 31,4 µg.m -3. Maximální hodinové koncentrace na této stanici dosahují přibližně úrovně 26% imisního limitu (LV 1h =200 µg.m -3 ). Tuhé znečišťující látky frakce PM 10 Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u tuhých látek nebylo na uvedené stanici zaznamenáno překročení imisních limitů. Citovaná stanice naměřila v roce 2008 u PM 10 roční průměrnou koncentraci přibližně na úrovni 52% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LV r =40 µg.m -3 ). Naměřená 24hodinová maxima dosahovala nadlimitních hodnot avšak limitní četnost (35 případů za rok) nebyla na lokalitě překročena. Klimatické faktory Vymezené území leží dle E. Quitta v teplé klimatické oblasti T4 s následující charakteristikou: T2 - velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Další klimatické údaje uvádíme v tabulce: Tab.: Klimatologická charakteristika území Číslo oblasti MT 7 Počet letních dnů 60 až 70 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 a více 170 až 180 Počet mrazových dnů 100 až 110 Počet ledových dnů 30 až 40 Průměrná teplota v lednu -2 až -3 Průměrná teplota v červenci 19 až 20 Průměrná teplota v dubnu 9 až 10 Průměrná teplota v říjnu 9 až 10 Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více 80 až 90 Srážkový úhrn ve vegetačním období 300 až 350 Srážkový úhrn v zimním období 200 až 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 až 50 Počet dnů zamračených 110 až 120 Počet dnů jasných 50 až 60 Širší dotčené území představuje podnebí velmi suché a teplé. V členitém reliéfu existuje řada chráněných a mimořádně teplých poloh a také polohy chladnější, jako jsou mohutné severozápadní srázy Pálavy. Na Pálavě a v malé míře na Dunajovických kopcích se uplatňuje vrcholový fenomén. Skutečně inverzních poloh je málo, otázkou zůstává vliv velké vodní plochy Novomlýnských nádrží, které nahradily někdejší komplex lužních lesů. 2.4. Pedologické poměry Území leží v černozemní oblasti. Na spraších nacházíme typické černozemě místy i karbonátové, na slínech pak černozemě pelické, na neogenních píscích Dunajovických vrchů černozemě arenické, na svazích a hřbetech jsou časté erozní formy daných typů půd. Na dnech plochých sníženin se vyskytují černozemě černicové a typické a rovněž i pelické černice. V těchto půdách se projevuje též zasolení ve formě slabého solončakování. V komplexu Milovického lesa jsou vyvinuty hnědozemě na spraších a svahovinách z flyšových hornin, v Bořím lese se nacházejí na píscích typické kambizemě, místy s Strana: 19 z 50

přechody do černozemí nebo do kyselejších arenických kambizemí. Na vápencích Pálavy jsou vyvinuty typické tmavé rendziny. Obr.: Půdní typy v dotčeném území dle TKSP 2.5. Biogeografické poměry Biogeografická charakteristika území Podle regionálně fytogeografického členění ČR, zpracovaného Botanickým ústavem ČSAV v roce 1987, náleží území do fytogeografického obvodu Panonské termofytikum, okres Dunajovické kopce. Dle biografického členění ČR (m. Culek a kol., 1996) se zájmové území nachází v Severopanonské podprovincii, která tvoří severozápadní část panonské provincie, v bioregionu 4.2 Mikulovský bioregion. Bioregion leží na jihu jižní Moravy a podstatnou částí zasahuje do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Mikulovská pahorkatina, z Dyjsko-svrateckého úvalu Dunajovické vrchy a z Dolnomoravského úvalu Valtickou pahorkatinu. Bioregion je tvořen členitou pahorkatinou na vápnitých třetihorních sedimentech a vysokým bradlem jurských vápenců. Vegetačními jednotkami jsou převážně teplomilné, šípákové doubravy a skalní stepi, na mírnějších svazích a úpatích dubohabrové háje. Dominuje zde 1. dubový vegetační stupeň, na severních svazích 2. a 3. vegetační stupeň. Z biogeografického hlediska má bioregion mimořádný význam, protože představuje nejtypičtější panonský bioregion České republiky. Současné využití území v širším okolí navrhovaných změn územního plánu je poměrně pestré, a to jako pole, vinice, listnaté lesy, bory na píscích, skalní a stepní lada, rybníky s rákosinami. Reliéf je různorodý, 20-220 m vysoká vápencová bradla Pavlovských vrchů dodávají tomuto bioregionu vrchovinný ráz. Severozápadní srázy Pavlovských vrchů charakterizují 50-80 m vysoké strmé skalní stěny, místy porušené gravitačními pohyby. Po obou stranách Pavlovských vrchů vystupují členité pahorkatiny - Milovická pahorkatina na východě a Dunajovické kopce na západě. Nejnižším bodem bioregionu v rámci ČR je okraj nivy Dyje pod Břeclaví (cca 156 m n.m.), nejvyšším Děvín (cca 550 m n.m.). Biota tohoto bioregionu patří do termofytika, fytogeografického okresu 17. Mikulovská pahorkatina a v malé části fytogeografického podokresu 18a. Dyjskosvratecký úval (oblast Bořího lesa a nivy Včelínku). Celé území je v planárním až kolinním vegetačním stupni. Strana: 20 z 50

Potenciálně se zde vyskytují panonské dubohabřiny (Primulo veris-carpinetum), na konvexních tvarech velmi často teplomilné doubravy (Quercion pubescenti-petraeae). Na severních svazích Pavlovských vrchů jsou suťové lesy (Aceri-Carpinetum). V nivách potoků jsou luhy asociace Pruno-Fraxinetum, místy snad bažinné olšiny (Alnion glutinosae). 2.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území Obec Dobré Pole leží v rovinaté krajině, která se mírně svažuje ze severu od Dunajovických kopců. Řešené území pro fotovoltaiku je situováno mimo obec, severním směrem, na stávajících polích s ornou půdou, pod Dunajovickými kopci a cca 6 km severně se nachází vodní nádrž Nové mlýny. Krajina v zájmovém území je využívána především k zemědělským účelům a vinařství. V okolí obce se vyskytují pole a pásy zeleně. V rámci zemědělské půdy (celkem cca 603 ha) převažuje orná půda (434 ha), významnou část v území zabírají vinice (112 ha), které v dotčeném regionu tvoří součást vinařské oblasti Mikulovska. Rozvoj vinařství je podporován také v rámci cestovního ruchu. V jižní části obce, za železniční tratí, se nachází vinné sklípky, které podél procházející Vinařské cyklostezky dotváří obrázek vinařské oblasti. Vodní plochy v území zabírají rozlohu 5 ha a jsou reprezentovány horním a dolním rybníkem v obci, které slouží pro chov ryb. Celé území má klíčové vztahy k Mikulovu a k Břeclavi. 2.7. Ochrana přírody a krajiny 2.7.1 Významné krajinné prvky, ÚSES VKP Ze zákona (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Registrované významné krajinné prvky se v dotčeném území nenacházejí. V obci Dobré Pole se nachází 2 uměle vytvořené chovné rybníky, horní při severním okraji obce a dolní na jižním okraji obce. Dále obcí protéká potok Dobré Pole, který pramenní v severní části katastru a vlévá se v jižní části katastru do Polního potoka. ÚSES Územní systém ekologické stability je definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: - vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivé okolní, ekologicky méně stabilní krajinu - zachování či znovuobnovení přirozeného geofondu krajiny - zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev Návrh ÚSES využívá principu vytváření ucelených větví ÚSES. Ucelenou větev tvoří soubor vzájemně navazujících biocenter a biokoridorů navržených v určitém souborném typu stanovišť (v agregovaných plochách s obdobným přírodním potenciálem). Strana: 21 z 50

Řešeným územím katastru obce procházejí tyto biocentra a biokoridory: Označení biocentra Funkční typ Umístění BC1 (U Polního potoka) biocentrum místního významu k.ú. Dobré Pole - jižní část katastru BC 2 (Na Půldruhých) biocentrum místního významu k.ú. Dobré Pole - severní část katastru RBC1 (Dunajovické kopce) biocentrum regionálního významu k.ú. Dolní Dunajovice, k.ú Dobré pole BK1 biokoridor místního významu k.ú. Dobré Pole - jižní část katastru BK2 biokoridor místního významu k.ú. Dobré Pole - jižní část katastru BK3 biokoridor místního významu k.ú. Dobré Pole - jižní část katastru Přehled zastoupených prvků regionálního ÚSES RBC 1 - biocentrum regionálního významu NPP Dunajovické kopce, je vymezeno při severní hranici katastrálního území s Dolními Dunajovicemi a zahrnuje do sebe rozsáhlé plochy stepních travnatých lad, biocentrum má umožnit rozvoj teplomilné stepní bioty Přehled zastoupených prvků místního ÚSES BC1 - biocentrum místního významu U Polního potoka, je vymezeno podél toku Polní potok v jižní části katastrálního území obce a zahrnuje část lesního remízku BC2 - biocentrum místního významu Na Půldruhých, je vymezeno v severní části obce na poli u pramene potoka Interakční prvky Síť biocenter a biokoridorů je nezbytným základem ekologické stability. Tato síť je dále doplněna navazujícím systémem interakčních prvků, navrženým s důrazem na alespoň základní rozčlenění odlesněných částí krajiny. Metodickými podklady pro tvorbu ÚSES nejsou stanoveny žádné konkrétní požadavky, které by výrazněji omezovaly výslednou podobu interakčních prvků. Interakční prvky mohou mít tudíž velice rozmanitý charakter (např. náletových porostů dřevin, ovocných a okrasných alejí, polokultruních a ladních bylinných porostů a pod.) a často plní v krajině vedle funkcí ekologických i jiné významné funkce (např. půdoochrannou vodohospodářskou, estetickou). V řešeném území jsou jako stávající/navržené interakční prvky především: existující i navrhované vegetační pásy kopírující hranici katastrálního území obce se sousedními katastrálními územími, podél stávajících komunikacích místního významu (méně významné silnice a stabilizované polní cesty) v odlesněných partiích krajiny, mimo zastavěná území vodní toky s doprovodnou vegetací, nezačleněné do biocenter a biokoridorů Návrh systému interakčních prvků má v zásadě doporučující charakter. Jeho hlavním cílem je zachování stávajících významných krajinných struktur, pozitivně ovlivňujících ekologickou i estetickou hodnotu krajiny, a to především v jejich odlesněných částech a jejich postupné doplnění vhodnými výbavami dřevin. Systém interakčních prvků bude vhodné dále doplňovat a zpřesňovat při zpracování komplexních pozemkových úprav. 2.7.2 Zvláště chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění uvádí, že území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná, přitom se stanoví podmínky ochrany. V širším území se nenachází národní park, velká část území však spadá do chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava. V katastrálním území obce Dobré Pole se nachází maloplošné zvláště chráněné území: národní přírodní památka Dunajovické kopce a přírodní rezervace Slanisko Dobré Pole. Území změny územního plánu není součástí žádného velkoplošného zvláště chráněného území, neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti. Přímo v území dotčeném navrhovanou změnou územního plánu se nenacházejí žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Strana: 22 z 50