ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV POSOUZENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ zpracováno dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. červenec 2011
AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564 ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU Název dokumentu: Zakázka: Objednatel: Účel vydání: Stupeň utajení: ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu C1072-11-0/Z02 Arch.Design, s.r.o. Finální dokument Bez omezení Vydání Popis Zpracoval Kontroloval Schválil Datum 01 Finální dokument J. Nezvalová R. Koukalová P. Vymazal 22. 7. 2011 Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO. Rozdělovník: 4 výtisky + digitální verze Arch.Design, s.r.o. 1 výtisk archiv AMEC, s.r.o. AMEC s.r.o, 2011 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o. SaveDate: 9.8.2011 Strana: 1 z 46
AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564 Zpracovatelé posouzení Autorizovaná osoba: Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o., Zpracoval: Mgr. Jana Švábová Nezvalová Datum zpracování: 27. 7. 2011 Na zpracování posouzení se podíleli: Pracovní tým AMEC s.r.o.: Mgr. Jana Nezvalová Svitavy tel.: 725 607 977 Ing. Radka Koukalová Brno tel.: 725 607 974 RNDr. Tomáš Bartoš, PhD. Brno tel.: 725 607 967 Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u společnosti ESRI. Strana: 1 z 46
Obsah Zpracovatelé posouzení...1 Obsah...3 PŘEHLED ZKRATEK...4 ÚVOD...6 A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí - dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA)... 10 B. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000... 15 C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech... 16 C.I. Horninové prostředí a geologie... 16 C.II. Vodní režim... 17 C.III. Hygiena životního prostředí... 19 C.IV. Ochrana přírody a krajiny... 22 C.V. Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL)... 22 C.VI. Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 25 C.VII. Sociodemografické podmínky... 25 C.VIII. Bydlení... 28 C.IX. Rekreace... 29 C.X. Hospodářské podmínky... 29 D. Předpokládané vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území... 31 D.I. SWOT analýza... 31 D.II. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území... 33 Faktory ohrožující rozvoj území... 33 Návrh podnětů resp. opatření pro eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území... 33 D.III.Vliv na posílení slabých stránek území... 35 Faktory oslabující možnosti rozvoje území... 35 Návrh podnětů resp. opatření pro posílení slabých stránek řešeného území... 35 D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území... 35 Faktory zesilující možnosti rozvoje území... 35 Návrh podnětů resp. opatření pro využití silných stránek a příležitostí řešeného území... 36 D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území... 36 Hodnoty řešeného území... 36 Návrh podnětů resp. opatření pro zachování a rozvoj hodnot řešeného území... 36 E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování... 37 E.I. Priority územního plánování na národní úrovni... 37 E.II. Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní úrovni... 37 F. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - shrnutí... 41 F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území... 41 F.II. Shrnutí základního přínosu územního plánu... 45 Strana: 3 z 46
PŘEHLED ZKRATEK B(a)P benzopyren CO oxid uhelnatý ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČOV čistírna odpadních vod ČSN Česká státní norma ČSÚ Český statistický úřad db(a) ekvivalentní hladina hluku EIA posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) EK Evropská komise EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 EO ekvivalentní obyvatel HG hydrogeologie / hydrogeologický CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod ISO International Organization for Standardization KO komunální odpad KÚ krajský úřad LBC lokální biocentrum LBK lokální biokoridor LV limitní hodnota MCHÚ maloplošné chráněné území MMR ministerstvo pro místní rozvoj MZe ministerstvo zemědělství MŽP ministerstvo životního prostředí NEHAP Akční plán zdraví a životního prostředí ČR NO x oxidy dusíku NRBK nadregionální biokoridor NRP národní rozvojový plán NP národní park OP ochranné pásmo OOP orgán ochrany přírody OPŽP Operační program životní prostředí ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší OŽP ochrana životního prostředí ph vodíkový exponent - veličina vyjadřující kyselost vodných roztoků PHM pohonné hmoty PHO pásmo hygienické ochrany PM 10 tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) PO ptačí oblast soustavy Natura 2000 PP přírodní park PRVK Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Strana: 4 z 46
PÚR PUPFL PZKO RBC REZZO ŘSD SEA SO 2 SPŽP SÚ SUR ČR SVP SZÚ TKO TTP TZL ÚAP ÚP ÚPO ÚPD ÚP VÚC ÚSES ÚTP UZIS VD VKP VN VOC VÚC WHO ZCHÚ ZPF ZÚR ZVHS/ZVS ŽP Politika územního rozvoje pozemky určené k plnění funkce lesa Plán ke zlepšení kvality ovzduší regionální biocentrum registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) oxid siřičitý Státní politika životního prostředí České republiky Sídelní útvar Strategie udržitelného rozvoje České republiky Směrný vodohospodářský plán Státní zdravotní ústav tuhý komunální odpad trvalé travní porosty tuhé znečišťující látky územně analytické podklady územní plán územní plán města územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability územně technické podklady Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vodní dílo významný krajinný prvek vodní nádrž těkavé organické látky velký územní celek World Health Organisation Světová zdravotnická organizace zvláště chráněná území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje zemědělská vodohospodářská správa životní prostředí Strana: 5 z 46
ÚVOD Předkládané posouzení vlivů konceptu územně plánovací dokumentace Územní plán Brandýs nad Labem Stará Boleslav na udržitelný rozvoj území je vypracováno ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Zpracovatel územního plánu firma ArchDesign zadala zpracování dokumentace vlivu územního plánu na životní prostředí a na udržitelný rozvoj území firmě AMEC, s.r.o. Nutnost zpracování této studie vychází z požadavku krajského úřadu Středočeského kraje, který v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav, požadoval v rámci koordinovaného stanoviska pod číslem jednacím 145783/2010/KUSK/OŽP/Mer ze dne 18. 10. 2010 posouzení vlivů územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav na životní prostředí. Ve výše zmíněném stanovisku Krajského úřadu bylo požadováno zpracovat vyhodnocení vlivů územního plánu ve fázi konceptu na životní prostředí (SEA dokumentace). Požadováno bylo rovněž předložit, pro účely vydání stanoviska SEA dle 22 písm. e) zákona o posuzování vlivů, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v souladu se stavebním zákonem. Na základě tohoto požadavku byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace Územní plán Brandýs nad Labem Stará Boleslav, koncept na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC, s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Po dokončení výše uvedené studie bylo zpracováno - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace Územní plán Brandýs nad Labem Stará Boleslav, koncept na udržitelný rozvoj území, v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Pořizovatelem ÚP je Městský úřad Brandýs nad Labem Stará Boleslav, odbor územního rozvoje a památkové péče. Zpracování posouzení proběhlo v květnu až červenci roku 2011. Podklady Základním podkladem pro zpracování posouzení byl koncept územního plánu a informace předané jeho zhotovitelem firmou Arch Design a pořizovatelem ÚP městským úřadem Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu místa předpokládaných změn funkčního využití a bylo využito informací z veřejných zdrojů v síti internet a archívu zpracovatele posouzení. Zpracovateli byly poskytnuty následující podklady: Zadání územního plánu - textová a grafická část Koordinované stanovisko KÚ Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav Územně analytické podklady Koncept územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav (červenec 2011) Důvody pro pořízení nového územního plánu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav V současnosti platný územní plán sídelního útvaru Brandýs nad Labem - Stará Boleslav byl schválen v roce 1997. Katastrální území Popovice u Brandýsa nad Labem a část k. ú. Stará Boleslav, kde je navržen obchvat, není v řešeném území platného územním plánem sídelního útvaru (ÚPSÚ), což přináší problémy při rozhodování v území. Komise rozvoje města doporučuje v novém ÚP řešit zejména komunikace a veřejná prostranství. Zabývat se vymezením nové občanské vybavenosti a doplněním dopravní a technické infrastruktury vzhledem ke koncepci rozvoje města. Dále komise doporučuje zpřehlednit územní plán v počtu regulativů oproti platnému ÚPSÚ. Dále dle 188 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je třeba do 31. 12. 2015 starou územně plánovací dokumentaci podle tohoto zákona upravit, jinak pozbývá platnosti, nebo pořídit a vydat územně plánovací dokumentaci novou. Strana: 6 z 46
Charakter a obsah územně plánovací dokumentace Návrhem koncepce ÚP se stabilizuje a podporuje současný význam a funkce města Brandýs nad Labem Stará Boleslav ve struktuře osídlení kraje. Historicky vzniklá urbanistická kompozice města bude zachována a dále rozvíjena zejména funkcemi bydlení, občanského vybavení a rekreace, výroby a skladování, a to v rozsahu zobrazeném v grafické části ÚP. Budou respektovány dominanty zastavěného území, stávající charakter sídla a hladina zástavby. Územní plán města navrhovaným řešením stabilizuje jeho charakteristické osídlení, nabízí plochy potřebné k jeho rozvoji a současně řeší nové využití ploch určených k obnově. Navržené řešení zohledňuje funkční využití ploch platného Územního plánu sídelního útvaru Brandýs nad Labem Stará Boleslav z roku 1996 včetně jeho následujících schválených změn. Územní plán vymezuje nové plochy především pro bydlení, občanskou vybavenost a pracovní aktivity. Dále územní plán nabízí plochy pro rekreaci. Pro obsluhu nově navrhovaných zastavitelných ploch jsou doplněna veřejná prostranství a sídelní zeleň. Celková koncepce je založená na dvou samostatných městských centrech, která jsou rozdělena nivou řeky Labe, a jsou si navzájem rovnocenná. Rozvoj území města je v obou částech rovnoměrný, takže k novým plochám pro bydlení jsou vymezeny potřebné plochy občanského vybavení. Disproporci v množství ploch výroby v části Brandýs nad Labem vyrovnává přírodními plochami část řešeného území Stará Boleslav. Část Popovice je v rámci rozvoje zastavitelných ploch omezená a je zde podpořen charakter volné krajiny, především produkční. Niva řeky Labe je částečně ponechána jako produkční krajina s doplněním lesních ploch a je podpořen její rekreační potenciál po celé délce toku v rámci řešeného území. V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je územním plánem určena výšková hladina nové zástavby v souladu se zachováním a ochranou historických dominant. V hranicích městských památkových zón musí výšková hladina nové zástavby navazovat na výškovou úroveň stávající zástavby. Zástavba navazující na významná historická centra již není zvyšována. Územní plán neumožňuje zahušťovat centrum města a sídliště novou zástavbou stanovením minimálního zastoupení zeleně a nezpevněných ploch v plochách a pozemcích. Zástavba v okrajových částech je uvažována nízkopodlažní, v oddělených sídlech si zachová venkovský charakter. Řešení územního plánu chrání lesní pozemky a další zastavitelné plochy, nad rámec již v současnosti platných územně plánovacích dokumentací, na pozemcích PUPFL nenavrhuje. V rámci územního plánu je navržen územní systém ekologické stability (ÚSES) dle nových požadavků na koordinaci se zastavěným územím. Systém ÚSES je doplněn o přírodní, lesní plochy a smíšené plochy nezastavěného území, které tvoří zelené prstence a zelené klíny kolem města k zachování a zlepšování kvality prostředí především pro bydlení a rekreaci. Je navrženo využití území po těžbě štěrkopísků v lokalitě Proboštských jezer s upřednostněním ploch pro rekreaci hromadného celoměstského charakteru. Vymezením ploch nezastavěného území je podpořena možnost revitalizace malých vodních toků a ochrana údolních niv. Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v aktivních zónách záplavového území. U plochy, které se nacházejí v záplavovém území, je navržena protipovodňová ochrana. Územní plán svým variantním řešením respektuje a stabilizuje přírodní památku Hluchov, která je zapojena do prvků ÚSES. Stávající plochy urbanizovaného území jsou doplněny rozvojovými záměry, které doplňují současně zastavěné území, nebo na něj bezprostředně navazují. Jejich počet a velikost je podložena také rozborem sociodemografických podmínek. Variantní řešení konceptu územního plánu Koncept územního plánu města Brandýs nad Labem Stará Boleslav je zpracován ve dvou variantách. Koncept ÚP variantně řeší rozvoj města pro počet trvale bydlících obyvatel a to jak rozsahem vymezených ploch pro bydlení, tak stanovenou intenzitou jejich využití: ve variantě 1 je to 23 749 obyvatel ve variantě 2 je to 25 331 obyvatel Koncept ÚP měl variantně řešit prověření trasy přeložky silnice II. třídy 101 v k.ú. Brandýs nad Labem, což bylo v průběhu prací objednatelem odmítnuto z důvodu neefektivnosti řešení trasy a nepříznivých zásahů Strana: 7 z 46
do krajinného rázu. V obou variantách je proto řešena trasa ve východní stopě, blíže ke kompaktní zástavbě. Významné rozvojové lokality jsou ve variantách konceptu ÚP v rámci urbanisticko-ekonomického hodnocení mezi sebou vzájemně vyhodnoceny z hlediska nákladnosti podmiňujících investic v rámci rozvojových ploch nebo jejich logických celků, zejména napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, potřeby a dostupnost občanské vybavenosti ve vztahu k intenzitě využití ploch a dále z hlediska významu hodnocených ploch pro město a pro jeho další rozvoj. Tab.: Návrhové plochy varianta 1 Souhrnně za využití Stabilizované Zastavitelné / Přestavbové plochy plochy návrhové plochy Plochy celkem Popis ha % ha % ha % ha % Bydlení 273,58 16% 1,52 8% 107,90 21% 383,01 17% Rekreace 11,04 1% 0,00 0% 4,10 1% 15,15 1% Občanské vybavení a specifické 112,63 6% 6,86 34% 86,31 17% 205,80 9% Smíšené obytné 45,85 3% 0,87 4% 22,38 4% 69,10 3% Dopravní a technická infrastruktura 60,43 3% 0,00 0% 37,69 7% 98,12 4% Výroba a skladování 71,96 4% 7,56 38% 18,43 4% 97,95 4% Veřejná prostranství 151,41 9% 1,94 10% 61,73 12% 215,08 9% Urbanizované plochy celkem 726,91 42% 18,75 94% 338,54 67% 1084,21 48% Krajinné plochy celkem 1012,61 58% 1,22 6% 167,45 33% 1181,28 52% Celkem 1739,52 100% 19,97 100% 506,00 100% 2265,49 100% Tab.: Návrhové plochy varianta 2 Souhrnně za využití stabilizované plochy Přestavbové plochy zastavitelné / návrhové plochy plochy celkem Popis ha % ha % ha % ha % Bydlení 274,22 16% 2,73 12% 118,68 23% 395,63 17% Rekreace 11,04 1% 0,00 0% 3,92 1% 14,96 1% Občanské vybavení a specifické 111,83 7% 6,14 28% 85,73 16% 203,69 9% Smíšené obytné 43,99 3% 2,53 11% 21,93 4% 68,45 3% Dopravní a technická infrastruktura 59,74 3% 0,00 0% 38,60 7% 98,34 4% Výroba a skladování 71,15 4% 7,56 34% 29,76 6% 108,46 5% Veřejná prostranství 153,26 9% 1,92 9% 62,18 12% 217,37 10% Urbanizované plochy celkem 725,24 42% 20,87 94% 360,79 69% 1106,90 49% Krajinné plochy celkem 994,03 58% 1,22 6% 163,33 31% 1158,59 51% Celkem 1719,27 100% 22,10 100% 524,12 100% 2265,49 100% Plochy pro bydlení a smíšené obytné území Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny jednak v prolukách mezi stávající zástavbou a dále v návaznosti na tu stávající tak, aby bylo docíleno kompaktnosti zástavby jednotlivých sídel a zabráněno rozvolňování zástavby do krajiny. V rámci hromadného, rodinného a specifického bydlení jsou vymezeny lokality v Brandýse n. L.: doplnění a návrh zástavby mezi ulicemi Martinovská a Kralupská, západní část ulice Brázdimská, u Vinořského potoka, dostavba ulice Na Okraji, Dřevčická, Vrábí, jižní část ulice Královická k železnici. Ve variantě II jsou navíc navrženy plochy Martinovská severozápad a pod železnicí U Královic. Staré Boleslavi: u ulice Mělnická lokality Okrouhlík a Nad Pramenem, lokalita Mýtka, Josefa Truhláře, Na Panském, u dálnice Nad Praporcem a Dukelská k Novému Vestci. Popovice: západní a východní lokalita. Smíšené obytné území zajišťuje návaznost jednotlivých ploch pro bydlení na jejich okolí tak, aby bylo dosaženo žádoucí polyfunkčnosti území a současně plynulého přechodu na plochy, které mohou mít negativní vliv na bydlení. Nově jsou vymezeny v rámci ploch smíšených městských SM a komerčních SK lokality v Brandýse n. L.: doplnění konce zástavby při ulici Kralupská Brázdimská a západojižní část ulice Augustina Lukeše. Stará Boleslav: u ulic Lhotecká-Třebízského, v okolí ulice Boleslavská a u dálnice Nad Praporcem. Plochy občanské vybavenosti Strana: 8 z 46
Plochy občanské vybavenosti jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění a dostupnost, především od lokalit bydlení, a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Nově jsou vymezeny lokality v Brandýse n. L.: Martinovská, Kralupská, Brázdimská, nad Vinořským potokem, pod nemocnicí, Pražská-Dřevčická, Zápská-Průmyslová. Ve Staré Boleslavi: mezi proboštstvím a Proboštskými jezery, na ostrově, pod Houšťkou, podél obchvatu II/331 Pod Pramenem-Mýtka-Boleslavská a u dálnice Pod Praporcem. Plochy pro rekreaci Využití ploch rekreace je v územním plánu určeno pro rekreaci v přírodním prostředí a vhodné doplňkové služby. Na území města se vymezují plochy pro rekreaci hromadnou RH a zahrádkářské osady RZ vázané na rekreační potenciál v území a zastavěné území. Nově jsou vymezeny lokality ve Staré Boleslavi: u Proboštských jezer, hiporehabilitační areál u výjezdu na Borek a doplnění zahrádek Lhotecká-Třebízského. Plochy veřejných prostranství Plochy veřejných prostranství P jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro umístění, rozsah a dostupnost především zastavěných a zastavitelných ploch a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. Jsou určena především pro uliční koridory jako urbanistickou kostru území, volné veřejné plochy pro odpočinek, relaxaci nebo sport s možností umístění sídelní zeleně. Plochy dopravní a technické infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury silniční DS, železniční DZ a vodní DV jsou vymezeny pro využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití. V územním plánu jsou určeny především pro vymezení silničních koridorů jak regionálního, tak místního významu a pro zajištění prostupnosti území. Nově navržené plochy dopravy jsou určeny především pro přeložky silnic druhých a třetích tříd, které v současnosti negativně ovlivňují zastavěné především obytné území. Jedná se o přeložky silnic II/101 v Brandýse n. L., II/331 a II/610 ve Staré Boleslavi. Dále je variantně řešena plocha pro novou vozovnu autobusů. Plochy technické infrastruktury T jsou určeny pro zařízení nezbytná pro obsluhu území sítěmi a zařízeními technické infrastruktury včetně staveb protipovodňové ochrany. V územním plánu jsou to plochy pro rozšíření stávající čistírny odpadních vod, trafostanici 110/22 kv a protipovodňové valy v okolí řeky Labe. Plochy výroby Jsou vymezeny pro umisťování staveb a zařízení pro průmyslovou, živočišnou výrobu a výrobu elektrické energie, pro skladování a doplňkové služby. Využití ploch nesmí negativními hygienickými podmínkami ovlivňovat obytné území. Nefunkční nevyužívané plochy charakteru brownfields je nutno postupně revitalizovat. Forma revitalizace je navržena podle konkrétních podmínek dané struktury a územních souvislostí té které lokality. Územní plán nové plochy výroby navrhuje v návaznosti na potřebnou dopravní a technickou infrastrukturu, tj. nadřazené trasy silniční dopravy, železnice a přívod energií. Výroba je zastoupena plochami průmyslu a energetiky VP a lehké výroby VL. Nové plochy výroby a skladování jsou vymezeny v Brandýse n. L. v návaznosti na ulici Průmyslová a konec ulice Brázdimská. Ve Staré Boleslavi na výjezdu ulice Boleslavská u R10. Přestavbové plochy Plochy přestaveb jsou vymezeny v zastavěném území města a jsou určeny ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Jejich naplnění je upřednostněno před plochami zastavitelnými se stejným způsobem využitím. Jedná se o území určená pro rozvoj města, s předpokladem změn v účelu využití území případně zásadních změn prostorového uspořádání území. Plochy přestavby bez ohledu na stanovený způsob a účel jejich využití musí respektovat zásadu Strana: 9 z 46
prostupnosti území a obslužnosti jednotlivých základních ploch veřejnou dopravní a technickou infrastrukturou. Nejvýznamnější plochy přestaveb se nachází v Brandýse n. Labem v severní části původního průmyslového areálu mezi ulicemi Pražskou Tyršova - Augustina Lukeše. Ve Staré Boleslavi jsou to plochy U Přístavu, v okolí Mariánského náměstí a mezi Lhoteckou a Třebízského. Plochy zeleně Doplňují plochy veřejných prostranství a jsou určeny především pro veřejně přístupnou zeleň, plochy parků a izolační zeleň. Nově jsou vymezovány jako doplnění velkých obytných celků, odclonění ploch dopravy a výrobních ploch. Vymezení řešeného území Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je souměstím dvou dříve samostatných měst, z nichž každé má svou bohatou historii. Město leží na obou březích Labe v úrodné Polabské nížině, což spolu s blízkostí hlavního města Prahy (cca 20 km) ovlivňuje vývoj území města. Řešené území města je vymezeno třemi katastrálními územími, a to katastrálním územím Brandýs nad Labem, Popovice u Brandýsa n. Lab. a Stará Boleslav o celkové výměře 2 265 ha. Město je obcí s rozšířenou působností pro 58 obcí, v nichž žilo 78,2 tis. obyvatel (2007). Stavební úřad se nachází v Brandýse nad Labem. Velikost katastrálního území je 2 265 ha, z toho lesní půda má výměru 177 ha. Město má 17 317 obyvatel (k 31.12.2010). Obr.: Situace širších vztahů s orientačním označneím dotčeného území: Strana: 10 z 46
A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí - dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) Návrh zadání územně plánovací dokumentace (ÚPD) byl předložen dle požadavků zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a požadavků 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí dotčenému úřadu, kterým je Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí. Příslušný úřad vydal v rámci koordinovaného stanoviska k Návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav závěr zjišťovacího řízení, jímž stanovil nutnost jeho posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Nutnost zpracování této studie vychází z požadavku krajského úřadu Středočeského kraje, který v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav, požadoval v rámci koordinovaného stanoviska pod číslem jednacím 145783/2010/KUSK/OŽP/Mer ze dne 18. 10. 2010 posouzení vlivů územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav na životní prostředí. Na základě koordinovaného stanoviska Středočeského kraje byla vypracována dokumentace Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace "Územní plán Brandýs nad Labem Stará Boleslav, koncept" na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Pořizovatelem ÚP je Městský úřad Brandýs nad Labem Stará Boleslav, odbor územního rozvoje a památkové péče. Zpracování posouzení proběhlo v květnu a červnu roku 2011. Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2., vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.9. a vlivy koncepce jsou popsány v kapitole 3. V současnosti platný územní plán sídelního útvaru Brandýs nad Labem - Stará Boleslav byl schválen v roce 1997. Katastrální území Popovice u Brandýsa nad Labem a část k.ú. Stará Boleslav, kde je navržen obchvat, není v řešeném území platného územním plánem sídelního útvaru (ÚPSÚ), což přináší problémy při rozhodování v území. Komise rozvoje města doporučuje v novém ÚP řešit zejména komunikace a veřejná prostranství. Zabývat se vymezením nové občanské vybavenosti a doplněním dopravní a technické infrastruktury vzhledem ke koncepci rozvoje města. Dále komise doporučuje zpřehlednit územní plán v počtu regulativů oproti platnému ÚPSÚ. Dále dle 188 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je třeba do 31.12.2015 starou územně plánovací dokumentaci podle tohoto zákona upravit, jinak pozbývá platnosti, nebo pořídit a vydat územně plánovací dokumentaci novou. Posouzení vlivů na životní prostředí je samostatnou přílohou konceptu územního plánu, zde dále uvádíme základní závěry posouzení vlivů konceptu územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav na životní prostředí: Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení a za předpokladu, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚP Brandýs nad Labem Stará Boleslav nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví. Z výše uvedeného důvodu doporučuje předloženou koncepci k realizaci včetně všech navržených ploch, za následujících podmínek: A. Podmínky souhlasného stanoviska 1. Jižní obchvat Boleslavi přeložka II/610 (Plocha Z94) bude veden ve druhé variantě řešení včetně ploch souvisejících. 2. Rekreační zázemí Proboštských jezer (Plocha Z358_2) bude sledována ve druhé variantě řešení. 3. V případě zásadní změny koncepce řešení využití Proboštských jezer ve fázi návrhu, bude toto řešení znovu podrobeno posouzení vlivů na životní prostředí např. ve formě pořízení změny územního plánu. 4. Realizovat prvky nově vymezeného regionálního biokoridoru RK1152 včetně vložených biocenter v prostoru západně od Brandýsa nad Labem. 5. Dále nesledovat plochu Z12 jako plochu s funkčním využitím pro bydlení, ale překlasifikovat ji na plochu lehké výroby resp. plochu smíšenou. Strana: 11 z 46
6. V oblasti Vinořského potoka doporučujeme upřednostnit variantu 1 řešení konceptu územního plánu. Využití území je podmíněno zpracováním územní studie, v jejím rámci by mělo být zpracováno hydrologické posouzení lokality z hlediska plánované zastavěnosti a kapacity Vinořského potoka vůči přívalovým srážkám. Doporučujeme zajistit v maximální možné míře co největší podíl nezpevněných ploch a vyřešit retenci. 7. Martinovská 1+2 Nadále sledovat variantu 1 řešení prostoru rozvojové zóny Martinovská 2. Plochy je nutné prověřit pomocí územní studie a stanovit maximální míru zastavěnosti pozemků na základě hydrologické studie. Řešené území se v budoucnu rovněž stane poměrně výraznou dominantou s dosahem až do oblasti Proboštských jezer na druhém břehu řeky. V této souvislosti je třeba dbát na vhodné architektonické řešení umisťovaných objektů tak, aby nevznikaly nové nevhodné dominanty. V rámci zastavování všech souvisejících ploch v této části řešeného území je třeba v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň a realizovat navrhované prvky ÚSES na severním okraji plochy Martinovská 2. 8. U ploch Z41, Z42, Z45, Z59, Z56, Z70, Z63, Z64, Z65, Z66 je třeba při umisťování obytných objektů dbát na jejich vhodnou orientaci na pozemku resp. dispozici pobytových místností např. ložnic, tak, aby nebyly obyvatelé vystavení nadměrné hlukové zátěži z přilehlých ploch i návrhových. 9. Na Panském v rámci prověření rozvojové oblasti územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Variantní řešení je z pohledu SEA srovnatelné 10. Mýtka v rámci územní studie by bylo třeba zpracovat hydrologickou studii širšího souvisejícího území a na jejím základě stanovit podíl zpevněných resp. zastavěných ploch a volného terénu včetně kapacit kanalizace pro případy extrémních událostí např. přívalových dešťů. 11. Vymezit pás izolační zeleně na jižní straně plochy Z_23 za účelem odclonění od sousedící plochy přestavby P378. 12. V prostoru ploch Z23, Z24 a Z25 doporučujeme variantu řešení 1. 13. Z38+Z39 stanovit pravidla pro minimalizování kácení stávající zeleně. Při dalšími umisťování obytných objektů je třeba dbát na jejich vhodnou orientaci na pozemku resp. dispozici pobytových místností např. ložnic, tak, aby nebyly obyvatelé vystavení nadměrné hlukové zátěži z provozu po přilehlé železniční trati. 14. U Dálnice - V rámci prověření rozvojové zóny územní studií zpracovat hlukovou studií pro šíření dopravního hluku z provozu po dálnici kalibrovanou autorizovaným měřením hluku a případně navrhnout protihluková opatření. Vyřešit způsob zasakování resp. odkanalizování ploch. Variantní řešení je z pohledu SEA srovnatelné, avšak jako ideální varianta z pohledu SEA by se jevilo umístit plochy komerce na místo ploch lehké výroby tak, jak je to vymezeno ve variantě 2 a naopak. 15. 306_1/2+307_1/2 Nadále sledovat variantu II., která je jistým kompromisem a zachovává poměrně velkou část zeleného prostranství, jako plochy zeleně. 16. 263_1/2 resp. P3_1 Nadále sledovat variantu I., která nabídne plochy sportu. Nejvhodnější by však bylo zachovat v této ploše zelené prostranství. 17. P17_2 Plochy bydlení v bytových domech na místě stávající výroby tato varianta je z pohledu SEA vhodnější nežli varianta 1, která v dané ploše ponechává výrobu, a to především vzhledem k sousedícím plochám bydlení. 18. 149 Rozsáhlá plocha sportu podmíněná územní studií. Plocha má výškovou hladinu zástavby 0, nachází se v aktivní záplavové zóně, není možné zde stavět trvalé stavby. Je třeba důsledně dodržovat zachování možností rozlivu povodně a zamezit výstavbě resp. rozsáhlému zpevňování terénu. Z hlediska variantního řešení je z pohledu SEA jednoznačně výhodnější varianta 2, díky vhodněji trasované komunikaci, vyhýbající se prostoru Přírodní památky Hluchov na jihu tohoto území. 19. 333 Dopravní plocha v severním oku dálniční křižovatky na R10. Při zastavování plochy je třeba vyřešit způsob odkanalizování. 20. V případě realizace staveb v navrhovaných funkčních plochách pro bydlení požadovat co nejnižší nevratný zábor zemědělského půdního fondu, tj. důsledně dodržovat územním plánem navržené Strana: 12 z 46
regulativy maximální zastavěnosti pozemků pro dané funkční využití a podílu veřejných prostranství v lokalitách. 21. Neumisťovat ve výrobních plochách navazujících na obytné území záměry s významnou emisí PM 10, pachových látek či hluku, a to z technologických zdrojů, stejně jako vyvolanou dopravou. 22. Při zastavování ploch výroby resp. komerce je třeba volit vhodné přístupové trasy a charakter umisťovaných výrob tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících plochách bydlení. V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních ploch vypracovat na základě konkrétních aktuálních informací o projektu a podmínkách v území hlukovou studii, dle případného požadavku KHS. Výrobní areály odclonit od okolí pásy izolační zeleně ze vzrostlých dřevin místně původního druhového složení. 23. V další fázi projektové přípravy stavby přeložky silnice II/331 resp. II/101 je třeba zvolit vhodné technické řešení tak, aby byla zachována prostupnost krajiny, především funkčnost biokoridorů a navrhnout a realizovat opatření proti ochraně obytné zástavby před hlukem. B. Ostatní doporučení 1. Ponecháváme na zvážení zpracovateli a pořizovateli územního plánu, zda plochy Z25_1, resp. část ploch Z25_2, Z23_2 a část plochy Z222 nevyužít pro realizaci zeleného veřejného prostranství propojeného do volné krajiny směrem k LBK 7, čímž by vznikl zelený klín umožňující obyvatelům jihozápadní obytné zóny města, která v současné podobě neskýtá příliš mnoho veřejných prostranství, lepší možnosti zdravého trávení volného času a jakýsi přírodní okruh obklopující z jihu jednu z největších obytných zón řešeného území. Při zastavování přilehlých výrobních ploch je třeba učinit opatření tak, aby nedošlo k narušení pohody bydlení v souvisejících obytných plochách, především z hlediska hluku a znečištění ovzduší. 2. Ponecháváme na zvážení zpracovateli resp. pořizovateli územního plánu další sledování plochy Z143 zázemí hipoklubu plocha je umístěna zcela mimo stávající zastavěné území, její další sledování by způsobilo nevhodné rozptylování urbanizovaného území. Obdobně pro plochu Z352. 3. Velikost a tvar stavebních pozemků v rámci navrhovaných ploch bydlení vymezovat tak, aby zůstala zachována struktura stávajícího zastavěného území. 4. Při zastavování poměrně rozsáhlých ploch bydlení resp. ploch komerce a výroby citlivě volit hmotové i architektonické pojetí objektů a umístění na pozemku tak, aby nedošlo ke vzniku nových nevhodných dominant. 5. Podél zemědělských komunikací resp. vodotečí v západní části katastru realizovat výsadbu navrhované doprovodné zeleně a pozemků za účelem omezení větné i vodní eroze půdy. 6. Minimalizovat trvalé zábory půdy, zejména na půdách I. a II. třídy ochrany, stanovit maximální zastavěnost pozemků dle jednotlivých funkčních využití návrhových ploch. 7. Postupně realizovat navrhovaná krajinotvorná a protierozní opatření - výsadbu navrhované zeleně a realizaci retenčních nádrží. 8. Z důvodu předcházení a snížení zejména synergických vlivů ÚP na zemědělský půdní fond je nezbytné stanovit systém zaplňování jednotlivých funkčních ploch tak aby docházelo k postupné realizaci souvisejících funkčních ploch na základě jednoznačného prokázání potřeby dalších záborů a neexistence alternativní lokalizace projektu v již připravené resp. nevyužívané ploše. 9. Při zastavování pozemků dosud sloužících jako sady či zahrady minimalizovat kácení vzrostlé zeleně, resp. doprovodných porostů podél vodotečí. 10. Výsadby realizovat z místně původních druhů dřevin. 11. V další fázi projektové přípravy konkrétních staveb v rámci výrobních ploch vypracovat na základě konkrétních aktuálních informací o projektu a podmínkách v území hlukovou studii, dle případného požadavku KHS. Strana: 13 z 46
12. V plochách navrhovaného bydlení přiléhajících k dopravním koridorům, resp. navrhovaným plochám výroby prokázat v rámci územního řízení před umisťováním staveb splnění hlukových limitů. 13. Neumisťovat ve výrobních zónách v blízkosti obytného území záměry s významnou emisí pachových látek, resp. prachu, a to z technologických zdrojů, stejně jako případnou vyvolanou dopravou. 14. Dále doporučujeme vyřešit vytápění objektů v rámci průmyslových zón resp. komerčních areálů centrálním zdrojem pro celou zónu. Pro vytápění bytových objektů doporučujeme využívat paliva a topidla s nízkou emisí škodlivin (např. plynové kotle). 15. V případě, že nebude celá rozloha nově navržených ploch plně využita, doporučujeme využívat dočasně nevyužitou plochu stávajícím způsobem z důvodů péče o krajinu. 16. Dominantní zdroje hluku v rámci jednotlivých výrobních areálů doporučujeme umisťovat na odvrácené straně směrem od obytných zón. 17. Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou kapacitu čištění odpadních vod. Nově navrhované lokality musí být odkanalizovány oddílnou kanalizační sítí v souladu s 38 zákona č. 254/2001 Sb. Hodnoty znečištění u vypouštěných splaškových odpadních vod by měly odpovídat povoleným limitům kanalizačního řádu, aby funkčnost místních ČOV nebyla ovlivněna. 18. V rámci navazující projektové dokumentace je třeba navrhnout takový způsob odvodnění nově navrhovaných rozvojových lokalit, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry, tzn. zachovat odtokový součinitel z předmětné plochy v souladu s 27 zákona č. 254/2001 Sb. V rámci navrhovaných ploch musí být realizována opatření k maximálnímu zdržení dešťových vod na těchto pozemcích např. pomocí zasakovacích systémů resp. retenčních nádrží. Strana: 14 z 46
B. Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000 Územní plán nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav, nemůže mít navrhovaný územní plán významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast. Z tohoto důvodu nebylo vyhodnocení vlivů územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav na lokality soustavy NATURA 2000 zpracováno. Strana: 15 z 46
C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území bylo provedeno podle vybraných sledovaných jevů uvedených v 4 odst. 1, písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti. Vzhledem k tomu, že město samo nemá zpracovány územně analytické podklady bylo využito ÚAP správního obvodu města s rozšířenou působností a analytické části dokumentace SEA. C.I. Horninové prostředí a geologie Geomorfologie Zájmové území se nachází dle geomorfologického členění ČR v následujících celcích: Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Česká tabule Oblast: Středočeská tabule Celek: Středolabská tabule Podcelek: Českobrodská tabule pro k.ú. Brandýs nad Labem, Mělnická kotlina pro k.ú. Stará Boleslav Okrsek: Čakovická tabule pro k.ú. Brandýs nad Labem, Mělnická kotlina pro k.ú. Stará Boleslav Geomorfologický celek Středočeské tabule s fluviálním akumulačním reliéfem polabských kotlin a převládajícím erozně denudačním reliéfem nízkých tabulí kvartérního stáří se uplatňuje dvěma podcelky - Mělnickou kotlinou a Českobrodskou tabulí. Z Mělnické kotliny zabíhá na území část okrsku Staroboleslavská kotlina s akumulačním reliéfem údolních niv a plošin nízkých teras (do relativní výšky kolem 10 m nad hladinami řek). Českobrodská tabule zabírá území mezi labským údolím u Brandýsa nad Labem a Labem a severovýchodním okrajem Pražské plošiny. Tvoří převážně homogenní plošinný reliéf kvartérního stáří na cenomanských pískovcích a denudačních zbytcích spodnoturonských písčitých slínovců a spongilitů (opuk), na značné části povrchu s pokryvem spraší. Povrch se od J k JZ mírně sklání k S až SV a je nezřetelně rýhován mělkými údolími, které se směrem k labskému údolí mírně prohlubují s příkřejšími levými svahy odkrývajícími proterozoické a ordovické podloží svrchnokřídových hornin. Geologie Řešené území Stará Boleslav je z geologického hlediska součástí geologického regionu kvartér Českého masivu, typ hornin sediment nezpevněný, horniny hlína, písek štěrk. Řešené území Brandýs nad Labem je z geologického hlediska také součástí geologického regionu kvartér Českého masivu, typ hornin sediment nezpevněný, horniny pískovec křemenný, jílovitý, glaukonitický, dále také křemenný pískovec černé břidlice a písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment. Surovinové zdroje V zájmovém území se vyskytuje rozsáhlé ložisko štěrkopísků Borek - Brandýs nad Labem. Území se nachází na pravém břehu Labe v k.ú. Stará Boleslav a je nutné jej respektovat. Konceptem řešení nedojde k dotčení dobývacích prostorů nebo ložiskových území nerostných surovin, revitalizace oblasti Proboštských jezer a její další využití bude probíhat po ukončení těžby. V návrhu řešení nejsou navrženy žádné nové plochy pro těžbu nerostných surovin. V předmětné lokalitě se nenacházejí žádné evidované sesuvy. Strana: 16 z 46
C.II. Vodní režim Povrchová voda Členění z vodopisného hlediska: hlavní povodí řeky Labe 1-00-00, povodí řeka Labe od Jizery po Vltavu 1-05-04 dílčí povodí řeka Labe (od Jizery po Vltavu) 1-05-04-009/00 a 1-05-04-005/0, Vinořský potok 1-05-04-008/0 Labe je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí do Severního moře. Je celkem 1 154 km dlouhá. Vinořský potok pramení v Praze- Kbelích a protéká Brandýsem nad Labem, kde se vlévá zleva do Labe. V dotčeném k.ú. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je na řece Labe vyhlášeno záplavové území CZ020-931 a 100000247. Obr.: Vymezení záplavového území na toku Labe (pro Q 100 ) (zdroj www.vuv.cz) V posuzovaném území se dále nachází vodní plocha Proboštské jezero (severně od města) a Hrušovský rybník (západně od Brandýsa nad Labem). Posuzované území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Katastrální území Brandýs nad Labem (609048) a Stará Boleslav (609170) leží ve zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb. 1 Podzemní voda Řešené území náleží k hydrogeologickému rajónu svrchní vrstvy č. 1172 - Kvartér Labe po Vltavu, povodí Labe, dílčí povodí Horní a střední Labe. Dále území náleží k rajónu základní vrstvy č. 4510 Křída severně od Prahy a č. 4521 Křída Košáteckého, rajóny jsou vymezeny povodí Horního a středního Labe - Labe od Jizery po Vltavu. 1 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Strana: 17 z 46
Kvartérní fluviální sedimenty v širší oblasti vytvářejí nejvýznamnější hydrogeologickou strukturu. Jedná se o písky jemno až hrubozrnné, ve spodních partiích s příměsí drobného, ojediněle i hrubšího štěrku. Na bázi jsou místy i vrstvy písčitých štěrků. Při povrchu jsou písky zahliněny. S přibývající hloubkou jílovité složky ubývá. Na podzemní vodu je území bohaté, zejména v místech s mocnější vrstvou zvodněných písků a štěrkopísků. Hladina podzemní vody je volná, pohybuje se okolo 2 m pod terénem v přímé závislosti na kolísání hladin povrchových vod v tocích. Propustnost je průlinová. Podzemní voda je využívána z jímací oblasti Kárané (dílčí zdroj pro zásobování Prahy pitnou vodou). V řešeném území je vymezeno pásmo hygienické ochrany vod Kárný, které se nachází východně až severovýchodně od Staré Boleslavi, okraj pásma začíná hned za zastavěnou části Staré Boleslavi. V oblasti je vyvinut mělký kolektor podzemní vody. Hladinu podzemní vody očekáváme v hloubce od 1,5 5 m pod povrchem terénu. Tato mělká zvodeň bude v úzké komunikaci s vodním režimem povrchových vod. Kvalita a kvantita tohoto zvodnění bude záviset na kvalitě a kvantitě povrchových vod. Vzhledem k předpokládané úzké komunikaci hydrologických a hydrogeologických poměrů je nutné tyto dvě oblasti řešit společně. Vyvolaným vlivem je změna kvalitativních a kvantitativních parametrů vodního režimu. V současné době jsou známy pouze plánované využití ploch, bez přesnější specifikace jednotlivých záměrů. Změna hydrogeologických podmínek v oblasti může nastat při: Změně hydrologických poměrů Při výstavbě čerpacích či zasakovacích vrtů (studny) Při zásahu do horninových vrstev, které jsou kolektorem podzemních vod (např. o odtěžením / skrývkou kolektoru v celé jeho mocnosti, o výstavbou takových podzemních objektů, které by tvořili hradbu ve směru proudění podzemní vody Změna hydrologických podmínek v oblasti, která vyvolá i změnu hydrogeologických podmínek může nastat při: změně infiltračních podmínek jako je např. odvod dešťových vod do kanalizačního řádu, výstavba rozsáhlých zpevněných ploch, změně kvalitativních parametrů vod povrchového odtoku (např. při používání chemického posypu či soli při zimní údržbě silnic), dotaci povrchových vod antropogenně ovlivněnými vodami, jako je např. vypouštění odpadních vod do vod povrchových, vytvářením kořenových čistíren odpadních vod. Koncept územního plánu v obou variantách řešení bude znamenat významné zvýšení podílu zpevněných ploch a rozsáhlé stavební aktivity v delším časovém horizontu. Ty by ve výsledku mohly výrazně změnit současný poměr nezastavěných a volných ploch. Zastavování návrhových ploch by mělo být realizováno s ohledem na co největší míru zachování současných hydrologických poměrů v území. Zejména velké rozvojové zóny doporučujeme podmínit zpracováním hydrologické studie souvisejícího území a na jejím základě, stanovit maximální podíly zpevněných ploch a způsob hospodaření především s dešťovými vodami. Cílem je v maximální míře zadržet extrémní stavy např. v podobě přívalových dešťů a zároveň i neomezovat dotaci podzemních vod. Koncept řešení z hlediska protipovodňové ochrany respektuje základní zásadu neumisťovat zastavitelné plochy do záplavových území, zároveň se snaží o revitalizaci nivy Labe, především v oblasti Houšťky a ve výhledovém stavu rovněž o adekvátní využití oblasti Proboštských jezer. V tomto ohledu jsou principy udržitelného rozvoje konceptem územního plánu Brandýs nad Labem Stará Boleslav respektovány. Strana: 18 z 46
C.III. Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší V zájmovém území se provádí soustavné sledování kvality ovzduší, proto pro popis stávající úrovně imisní zátěže byly využity údaje z měření na stanici imisního monitoringu ČHMÚ č. 1492 - Brandýs nad Labem, která představuje stanovení reprezentativních koncentrací pro osídlené části území. S ohledem na charakter lokality tedy předpokládáme, že se stávající imisní zátěž v hodnoceném území pohybuje na popisované úrovni. Uváděné údaje reprezentují výsledky měření za rok 2009. Tab.: Naměřené hodnoty imisní zátěže v hodnoceném území (2009) významné škodliviny Brandýs nad Labem (Praha - východ) NO 2 PM 10 průměrná roční koncentrace (µg.m -3 ) 22,2 22,1 hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m -3 ) 40 40 maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m -3 ) 78,7 142,0 datum naměření maxima v daném roce 14.1. 14.1. hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m -3 ) - 50 počet překročení limitní hodnoty (případů za rok) - 28 povolený počet překročení limitní hodnoty 35 maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m -3 ) - - datum naměření maxima v daném roce - - hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m -3 ) 200 - počet překročení limitní hodnoty (případů za rok) - - povolený počet překročení limitní hodnoty 12 - Oxid dusičitý (NO 2 ) Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u oxidu dusičitého nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno překročení imisních limitů. Citované stanice naměřily v roce 2009 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci přibližně na úrovni do 55,5 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LV r =40 µg.m -3 ). Naměřená 24hodinová maxima dosahovala hodnoty 78,7 µg.m -3. Tuhé znečišťující látky frakce PM 10 Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u tuhých látek nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno překročení imisních limitů. Citovaná stanice naměřila v roce 2009 u PM 10 roční průměrnou koncentraci přibližně na úrovni do 55,3 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LV r =40 µg.m -3 ). Naměřená 24hodinová maxima dosahovala nadlimitních hodnot avšak limitní četnost (35 případů za rok) nebyla na lokalitě překročena. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Území v působnosti Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav nepatří dle sdělení MŽP č. 6, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Na 10,3 % území v působnosti Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Klimatické faktory Vymezené území leží dle E. Quitta v teplé klimatické oblasti T2 s následující charakteristikou: T2 - dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Další klimatické údaje uvádíme v tabulce: Strana: 19 z 46
Tab.: Klimatologická charakteristika území Číslo oblasti T2 Počet letních dnů 50až 60 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 a více 160-170 Počet mrazových dnů 100-110 Počet ledových dnů 30 až 40 Průměrná teplota v lednu -2 až -3 Průměrná teplota v červenci 18 až 19 Průměrná teplota v dubnu 8 až 9 Průměrná teplota v říjnu 7 až 9 Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více 90-100 Srážkový úhrn ve vegetačním období 350-400 Srážkový úhrn v zimním období 200-300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 až 50 Počet dnů zamračených 120-140 Počet dnů jasných 40 až 50 Hluk Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienické limity včetně limitů pro chráněné venkovní prostory stanoví prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 148/2006). Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Rekreace zahrnuje i využívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím, nájmem resp. podnájmem bytového či rodinného domu nebo bytu v nich. V chráněných vnitřních prostorech staveb by mělo být dosaženo max. intenzity hluku 40 db ve dne, resp. 30 db v noci. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (hygienické limity) v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb jsou (v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) následující: Pro hluk z provozoven: L Aeq,8h = 50 db v denní době (pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v období mezi 6:00 až 22:00 hodinou), L Aeq,1h = 40 db v noční době (pro nejhlučnější 1 hodinu v období mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy: L Aeq,16h = 55 db v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), L Aeq,8h = 45 db v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích: L Aeq,16h = 60 db v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), L Aeq,8h = 50 db v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro starou hlukovou zátěž 1 z dopravy na pozemních komunikacích: L Aeq,16h = 70 db v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), L Aeq,8h = 60 db v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk ze stavební činnosti: L Aeq,14h = 65 db pro období od 7:00 do 21:00 hodin. L Aeq,1h = 60 db pro období od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00 hodin. 1 tj. pro stav hlučnosti, který vznikl v území "historicky" (do 31. prosince 2000). Strana: 20 z 46